Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

170

Vládní návrh

Zákon

ze dne .............................. 1968,

o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 17 zní:

"§ 17

Nemocenské se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den (dále jen "čistá denní mzda"), nejvýše však z částky 150 Kčs při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než šest pracovních dnů v průměru na týden (§ 85 zákoníku práce); při pětidenním pracovním týdnu činí 180 Kčs.

(2) Základem pro zjištění čisté denní mzdy je výdělek, kterého pracovník dosáhl po odečtení daně ze mzdy v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním před vznikem nároku na nemocenské za období stanovené prováděcími předpisy. [§ 4 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.]

Nemocenské náleží za pracovní dny. [§ 23 vyhlášky č. 143/1965 Sb.] Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy."

2. § 18 zní:

"§ 18

(1) Výše nemocenského za pracovní den činí:

při době zaměstnání:	z čisté denní mzdy:
do jednoho roku	60%
nad jeden rok do 5 let	70%
nad 5 let do 10 let	80%
nad 10 let	90%

 

(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

při době zaměstnání:	z čisté denní mzdy:
do jednoho roku	50%
nad jeden rok do 5 let	60%
nad 5 let do 10 let	65%
nad 10 let	70%

 

Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže by však tato částka přesáhla 90% pracovníkovy čisté denní mzdy, činí nemocenské 90% této mzdy.

(4) Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského se započítávají

a) doby zaměstnání v pracovním poměru;

b) doby výkonu jiných činností zakládajících nemocenské pojištění, pokud se pro tento účel hodnotí jako doba zaměstnání;

c) doba studia na vysokých školách, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem;

d) doba výkonu základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba služby příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti;

e) doba členství v jednotném zemědělském družstvu;

f) doba, po kterou matka nebo žena, jež převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;

g) doba, po kterou občan byl po skončení, zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia veden v evidencí národního výboru jako uchazeč o zaměstnání;

h) jiné doby stanovené v prováděcích předpisech. [§ 14 až 20 vyhlášky č. 143/1985 Sb. a vyhláška č. 97/1987 Sb., kterou se provádějí některá další ustanovení zákoníku práce a předpisů o nemocenském pojištění.]

(5) Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené navzájem kryjí, započtou se jen jednou."

3. § 25 zní:

"§ 25

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených pracovníku (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí

1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo

2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo

b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo

3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.

(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s pracovníkem ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.

(4) Pracovníku, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo; doba poskytování této podpory nesmí však v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.

(5) O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.

(6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému."

4. V § 41 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) se hranice věku zvyšuje z 25 let na 26 let.

5. § 51 odst. 1 písm. a) zní:

"a) období, za které se zjišťuje výdělek pro určení peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu, které složky příjmů tvoří započitatelný výdělek pro stanovení těchto dávek a jak se postupuje při jejich výpočtu. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru."

6. za § 63 se vkládá § 63 a, který zní:

"§ 63 a

Vláda upravuje nařízením v souladu s nemocenským pojištěním pracovníků nemocenské pojištění členů výrobních družstev [Vládní nařízení č. 57/1959 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.]; přitom může úpravu podrobností svěřit prováděcím předpisům [Vyhláška č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.].

Čl. II.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, se mění takto:

1. V § 17 odst. 1 se částka 100 Kčs nahrazuje částkou 150 Kčs.

2. V § 25 se částka 650 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.

Čl. III.

Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na nemocenské a na podporu při ošetřování člena rodiny, i když důvod pro jejich poskytování vznikl za platnosti dosavadních předpisů; do celkové stanovené doby poskytování se započte i doba, po kterou dávka byla poskytována před 1. červencem 1968.

Čl. IV.

Zrušuje se zákon č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění.

Čl. V.

Tento zákon nabývá činnosti dnem 1. července 1968.

Důvodová zpráva

Při přebudování dávkové soustavy nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, bylo poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění určených k náhradě ucházející mzdy (nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství) omezeno horní hranicí. Nejvyšší částka čisté denní mzdy, z níž se tyto dávky určují stanovenou procentní sazbou, může dosud činit 100 Kčs.

Důvodem pro stanovení horní hranice u uvedených dávek bylo, že společnost za dnešního stavu nemůže zatím nahrazovat výdělek ucházející dočasně při nemoci až do neomezené výše; musí tu postačit výše, která pracovníku, popřípadě i jeho rodině, zabezpečuje již poměrně velmi slušnou životní úroveň.

Částka 100 Kčs čisté denní mzdy byla k 1 lednu 1957, od kdy začala platit, poměrně vysoká. Od té doby však hladina mezd značně stoupla, takže dnes již dosti značný počet pracovníků překračuje tuto hranici (k 1. 1. 1968 zhruba 4,5%). Při stále účinnějším uplatňování nové soustavy řízení v národním hospodářství a při předpokládaném meziročním růstu úrovně mezd o 3,8% poroste tento počet rychlou měrou dále, takže v roce 1970 by horní hranici 100 Kčs čisté denní mzdy překračovalo již přes 6% pracovníků, a to zpravidla pracovníci vysoce kvalifikovaní. U nich by každé onemocnění znamenalo podstatné snížení dosažené reálné životní úrovně celé rodiny proti úrovni v době pracovní aktivity. Kromě toho se tím u těchto pracovníků fakticky snižuje zaručená procentní sazba nemocenského; tak např. při maximu čisté zimní mzdy 100 Kčs činí nemocenské u pracovníka, který má čistou denní mzdu 120 Kčs, jen 75% skutečné mzdy a při čisté denní mzdě 150 Kčs již jen 60% této mzdy. Při očekávaném vývoji cen a životních nákladů může mimoto reálná hodnota stanoveného maxima klesat, popřípadě již dnes proti 1. lednu 1957 poklesla. Další ponechání horní hranice 100 Kčs by mohlo mít i demobilizující účinky nebo naopak vést k tomu, že by pracovníci s vyššími mzdami dissimulovali a přecházeli i vážná onemocnění a zhoršovali tak svůj zdravotní stav.

Se zřetelem k tomu je potřebné zvýšit horní hranici čisté denní mzdy stanovené pro výpočet nemocenského na 150 Kčs, aby po určitou dobu zůstalo dále ve vhodné relaci ke mzdové a cenové hladině. To se uskutečňuje novelizací § 17 zákona č. 54/1956 Sb., popřípadě § 2 zákona č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění. Tím se upravuje i dopad na výši podpory při ošetřování člena rodiny, která se poskytuje ve výši nemocenského. Stejná úprava se zároveň provádí i pro peněžitou pomoc v mateřství a pro vyrovnávací příspěvek v současně navrhovaném zákoně o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Při této příležitosti se také ostatní ustanovení dosavadního zákona č. 67/1965 Sb. převádějí jednak do zákona č. 54/1956 Sb., jednak do nového zákona o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti. To umožňuje zrušit celý zákon č. 67/1965 Sb., a zjednodušit tak podstatně legislativní situaci v nemocenském pojištění. Napříště bude platit jen novelizovaný nový zákon č. 54/1956 Sb. a nový zákon o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti. V rámci celkové nové koncepce sociálního zabezpečení, která se připravuje pro období po roce 1970, by se pak uskutečnila i nová úprava zabezpečení v nemoci, mateřství a při péči o děti.

Ustanovení, která se ze zákona č. 67/1965 Sb., včetně zmocnění k úpravě rozhodného období (§ 51 odst. 1 písm. a), převádějí do zákona č. 54/1956 Sb., se přejímají v podstatě bez věcných změn. Jde tu především o způsob stanovení nemocenského, který je obsahem nového znění § 17 zákona o nemocenském pojištění a odpovídá věcně dosavadnímu § 2 zákona č. 67/1965 Sb. jen s tím rozdílem, že horní hranice čisté denní mzdy bude činit 150 Kčs Dále jde o novou formulaci § 18 zákona o nemocenském pojištění, která přejímá i změny provedené v § 1 zákona č. 67/1965 Sb. k 1. lednu 1966, tj. přechod na stanovení procentních sazeb nemocenského podle celkové doby všech zaměstnání místo dřívějšího nepřerušeného zaměstnání v témž podniku. Protože od 1. ledna 1966 uplynula již poměrně dlouhá doba a poněvadž orgány v závodech již stejně započetly většině pracovníků doby, které ztratili přerušením zaměstnání před 1. lednem 1966, lze v nové úpravě upustit od tohoto časového rozmezí. Tím se také usnadní započítání dřívějších dob zaměstnání u rehabilitovaných občanů. Náklady, které by tím mohly vzniknout, jsou zanedbatelné.

V § 41 odst. 1 a 2 se věková hranice dětí, které se považují za rodinné příslušníky pracovníka, zvyšuje z 25 let na 26 let shodně s úpravou věkové hranice pro nezaopatřené děti podle návrhu zákona o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Nový § 63 a přejímá zmocnění, které bylo dříve obsaženo v § 90 odst. 1 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, a při zrušení tohoto zákona v roce 1964 zaniklo nejen pro důchodové zabezpečení členů výrobních družstev, ale i pro jejich nemocenské pojištění, ačkoliv pro ně mělo zůstat zachováno. Věcně patří toto zmocnění do předpisů o nemocenském pojištění.

Novelizací zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách (čl. II.), se uskutečňují pro příslušníky ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti obdobné změny, které se navrhují pro pracovníky.

Zvýšení horní hranice čisté denní mzdy pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se v ročních nákladech na nemocenské pojištění pracovníků a členů výrobních družstev projeví znatelně pouze u nemocenského, zatímco zvýšení u podpory při ošetřování člena rodiny bude vcelku zanedbatelné vzhledem k tomu, že se může týkat jen zcela nepatrného počtu pracovníků, a to žen s vyšším příjmem.

Zvýšení celoročních nákladů na nemocenské se odhaduje v roce 1968 vzhledem k současné mzdové úrovni, počtu pracovníků a předpokládaného vývoje pracovní neschopnosti částkou 72 miliónů Kčs. Při předpokládaném zavedení nové úpravy od 1. července 1968 promítne se zvýšený náklad ve schválených rozpočtech nemocenského pojištění pouze za pět měsíců. Bude proto třeba zvýšit rozpočet nemocenského pojištění pracovníků a členů výrobních družstev pro rok 1988 celkem o 30 miliónů Kčs (z toho pro pracovníky o 29,2 miliónu Kčs a pro výrobní družstva o 0,8 miliónu Kčs).

Náklady na navrhovanou úpravu v oborech ministerstev národní obrany a vnitra budou kryty v rámci rozpočtu těchto ministerstev.

Úměrně k předpokládanému zvyšování mezd lze očekávat, že v roce 1970 si v nemocenském pojištění tato úprava vyžádá zvýšení nákladů na nemocenské zhruba o 84 miliónů Kčs.

V Praze dne 15. května 1988

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.