Výbor ústavně právní a výbor pro národní výbory navrhují podle čl. 52 ústavy, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto ústavním zákoně:

ze dne ........................ 1967

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

§ 1

Volební období Národního shromáždění a Slovenské národní rady končí dnem 18. listopadu 1968.

§ 2

Volební období Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů končí v roce 1969.

§ 3

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

Dne 14. června 1964 se konaly volby jak do Národního shromáždění a Slovenské národní rady, tak i do národních výborů všech stupňů. Uplyne tedy čtyřleté ústavou stanovené volební období všech těchto zastupitelských sborů v červnu 1968. Podle usnesení zářijového zasedání ÚV KSČ se mají konat volby do národních výborů odděleně od voleb do Národního shromáždění a Slovenské národní rady a od voleb soudů. Volby do národních výborů budou provedeny dne 19. května 1968 a volby do Národního shromáždění a Slovenské národní rady dne 17. listopadu 1968. Stanovené datum voleb do Národního shromáždění a Slovenské národní rady vyžaduje, aby volební období obou těchto zastupitelských sborů bylo prodlouženo o 5 měsíců. Takové prodloužení je nutno provést ústavním zákonem.

Význam rozdělení voleb spočívá v tom, že dvě samostatné volební kampaně posílí specifické postavení a funkce jednotlivých typů zastupitelských sborů. Výrazně odliší obsahovou a programovou náplň voleb do národních výborů od voleb do Národního shromáždění a Slovenské národní rady. V současné době je nutné při volbách do národních výborů zdůraznit jejich postavení jako samosprávných orgánů, jak vyplývá z nového zákona o národních výborech. V předvolební kampani je nezbytné vyzdvihovat úkoly národních výborů v konkrétních místních podmínkách, zejména na úseku životního prostředí a při organizování účasti občanů pro plnění těchto úkolů. V obsahu volební kampaně při volbách do Národního shromáždění a Slovenské národní rady bude naproti tomu věnována pozornost postavení a úloze těchto zastupitelských sborů při řešení celospolečenských otázek, a to i se zřetelem k 50. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků. Při zachování jediného volebního termínu by nutně při volební kampani jedny z těchto důležitých aspektů byly zatlačovány do pozadí druhými, jak to také ukazují zkušenosti z posledních voleb.

Rozdělení voleb také umocní zvýšit aktivitu občanů při výběru kandidátů. Nové prvky ve volebním systému, zejména zavedení vícemandátových obvodů a voleb náhradníků, nutně vyžadují projednávat větší počet kandidátů. Spojením voleb by tento okruh kandidátů se dále zvětšoval a stával by se pro jednání schůzí voličů, zejména při představování kandidátů, značně nepřehledný.

Při volbách soudců okresních soudů je nezbytné zaměřovat pozornost občanů na zcela jiné problémy, nežli vyplývají z úkolů zastupitelských sborů jakožto orgánů státního politického řízení. Ve volební kampani k volbám soudců je třeba zaměřovat pozornost občanů na dodržování socialistické zákonnosti a na ochranu práv a zájmů jednotlivců i organizací. Zkušenost z posledních voleb ukázala, že sloučení voleb vedlo často k pouhému formálnímu projednávání úkolů soudů. Proto ústavní zákon prodlužuje volební období soudců až do roku 1969. Tím bude dána tato možnost prozkoumat důkladně celou problematiku voleb soudů.

V Praze dne 10. listopadu 1967