Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967

IV. volební období

138

Vládní návrh

Zákon

ze dne ...................... 1967

o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 odst. 1 zní:

"(1) Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví podle zásad schválených vládou krajský národní výbor, pokud tuto svou pravomoc nepřenese na okresní národní výbor."

2. § 7 zní:

"§ 7

Základní ustanovení

Dávky ze zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev. [Se zřetelem na ustanovení § 3 odst. 2 zákona náleží tyto dávky též občanům, kteří trvale pracují v družstvu a nejsou dosud jeho členy ani nejsou k němu v pracovním poměru.]

3. V § 8 se zrušuje odstavec 7.

4. § 9 odst. 1 zní:

"(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen "průměrná denní pracovní odměna"). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v období, které stanoví prováděcí předpisy, před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény."

5. V § 16 se zrušuje odstavec 8.

6. § 19 a) odst. 3 zní:

"(3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla v období, stanoveném prováděcími předpisy, před převedením na jinou práci, a pracovním příjem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží, rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 100 Kčs za pracovní den."

7. § 22 odst. 1 zní:

"(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 9) za období, stanovené prováděcími předpisy, přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za stanovené období před touto změnou."

8. § 25 odst. 2 zní:

"(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stonaví podle sazeb určených v § 22 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období, stanovené prováděcími předpisy, před převzetím dítěte."

9. V § 32 se zrušuje ustanovení písm. d) a na konci ustanovení písm. c) se nahrazuje čárka tečkou.

10. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2 tohoto znění:

"(2) Družstevníku, který je uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:

při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky poskytují

	Kčs	na 1 dítě Kčs	na 2 děti Kčs
	do 3000	38	86
nad 3000	do 3800	se neposkytují	48
nad 3800		se neposkytují
		na 3 děti Kčs	na 4 děti Kčs	na 5 dětí Kčs
	do 3000	144	212	290
nad 3000	do 3800	144	212	290
nad 3800		144	212	290

 

Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně."

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

11. § 44 odst. 3 zní:

"(3) Nárok na starobní důchod má též člen (členka) družstva, jestliže byl po 30. září 1946 důchodově zabezpečen (pojištěn) jako člen družstva nebo jako jednotlivě hospodařící rolník nejméně 20 roků a v době trvání sociálního zabezpečení dosáhl věku aspoň 60 let."

12. § 48 odst. 1 zní:

"(1) Základní výměra starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, činí:

v důchodovém pásmu	při průměrné měsíční pracovní odměně, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny		základní výměra důchodu
	nad Kčs	do Kčs	měsíčně Kčs
I.	-	300	230
II.	300	450	270
III.	450	600	310
IV.	600	760	350
V.	750	900	390
VI.	900	1150	440
VII.	1150	1400	600
VIII.	1400	1050	560
IX.	1650	-	650

 

13. V § 48 se zrušuje odstavec 2, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

14. § 49 zní:

"§ 49

Zvýšení nároku na starobní důchod členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření

(1) Členu družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, se poskytuje i při další činnosti v takovém družstvu starobní důchod určený důchodovým pásmem ve výši stanovené vládou.

(2) Nepožádá-li člen družstva o starobní důchod, ačkoliv splnil podmínky pro nárok na tento důchod, nebo vzdá-li se výplaty přiznaného starobního důchodu, zvyšuje se jeho nárok na starobní důchod za každý další rok pracovní činnosti v družstvu, pokud se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši, a 4% průměrné měsíční pracovní odměny. Do doby další pracovní činnosti se nezapočítávají náhradní doby."

15. V § 54 odst. 2 poslední věta zní:

"Do doby 20 roků se započítávají náhradní doby podle § 40 odst. 1 písm. g) a h) a členkám družstva též doba pracovní činnosti podle § 39 odst. 1 č. 2 a náhradní doba péče o dítě."

V témže paragrafu se zrušuje odstavec 3, dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

16. V § 55 odst. 1 se vypouští citace odstavce 3 uvedená u § 54.

V odstavci 2 téhož paragrafu se mění citace § 54 odst. 6 na citaci § 54 odst. 5.

17. V § 56 odst. 2 se mění citace § 54 odst. 6 na citaci 54 odst. 5.

18. V § 59 se zrušují odstavce 2 a 3, dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.

19. V § 73 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4 tohoto znění:

"(4) Je-li poživatel důchodu zároveň uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije-li s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné měsíčně

k důchodu	na 1 dítě	na 2 děti	na 3 děti	na 4 děti
	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
invalidnímu	120	260	420	600
jinému	70	170	310	490

 

a zvyšuje se za každé další dítě měsíčně o 220 Kčs."

Dosavadní odstavce 4 až 7 téhož paragrafu se označují jako odstavce 5 až 8, při čemž se v novém odstavci 8 zrušuje ustanovení písm. c) a v ustanovení písm. b) se čárka nahrazuje tečkou.

20. § 92 odst. 1 zní:

"(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda nestanoví výjimky. Jestliže však družstevníku náleží výplata starobního důchodu při další pracovní činnosti v družstvu, vyplácí se starobní důchod, i když se oprávněnému vyplácí nemocenské. Invalidní (částečný invalidní) důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě zabezpečení v nemoci z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 75 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví."

21. § 104 včetně nadpisu zní:

"Fond kulturních a sociálních potřeb

§ 104

(1) Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků fondů kulturních a sociálních potřeb též na doplnění sociálního zabezpečení družstevníků.

(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky fondů kulturních a sociálních potřeb, jichž má být použito k sociálním účelům."

22. V § 105 odst. 3 se nahrazují slova "ze sociálních fondů" slovy "z fondů kulturních a sociálních potřeb".

23. V § 110 odst. 2 se nahrazují slova "ze sociálního fondu" slovy "z fondu kulturních a sociálních potřeb".

24. § 112 odst. 1 zní:

"(1) Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Družstva přispívají na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Příspěvek činí 12,5% úhrnu peněžních pracovních odměn."

25. § 116 odst. 2 zní:

"(2) Sociální komise rozhodují zejména o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné."

26. § 148 se zrušuje.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

Důvodová zpráva

Dosavadní vývoj a současná právní úprava

K pojištění rolníků pro případ stáří a invalidity došlo v našich zemích teprve po roce 1945, zákonem o národním pojištění.

Nemocenské a důchodové pojištění družstevních rolníků jako samostatné odvětví pojištění bylo zavedeno od 1. ledna 1951 a spočívalo až do roku 1962 na odlišných zásadách, než které platily pro pracovníky v pracovním poměru.

V souladu se závěry celostátní konference KSČ z roku 1960 a podle usnesení XII. sjezdu KSČ byly v sociálním zabezpečení družstevních rolníků prováděny změny spočívající v postupném přibližování nároků družstevních rolníků úpravě platné pro pracovníky v pracovním poměru, a to jak co do rozsahu a podmínek nároků, tak i co do jejich úrovně.

Zákonnými úpravami z roku 1962 a 1964 došlo prakticky k úplnému vyrovnání nároků na úseku zabezpečení matky a dítěte (peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství, přídavky na děti, podpora při mrazení dítěte) s nároky pracovníků v pracovním poměru.

Na úseku zabezpečení v nemoci došlo u značného okruhu družstevníků k rozšíření nároků na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny v podstatě na úroveň nároků pracovníků v pracovním poměru; uvedené dávky se poskytují ze státních prostředků členům družstev s vyšší úrovní hospodaření, v družstvech ostatních náleží tyto dávky ze státních prostředků členům, kteří byli před vstupem do družstva pracovníky v pracovním poměru a získali jako pracovníci alespoň dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a členům, kteří úspěšně dokončili studium na odborné nebo vysoké škole a vykonávají v družstvu pracovní činnost odpovídající jejich vzdělání anebo úspěšně skončili učební poměr v družstvu. Touto úpravou byl především sledován cíl napomáhat reprodukci pracovních sil v jednotných zemědělských družstvech.

Na úseku důchodového zabezpečení byla v souladu s usnesením XII. sjezdu KSČ, potvrzeným i závěry XIII. sjezdu KSČ, úpravou z roku 1964 zavedena pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření soustava důchodového zabezpečení obdobná soustavě platné pro pracovníky v pracovním poměru. Pro členy ostatních družstev zůstala nadále v platnosti soustava pásmových důchodů.

K navrhovaným změnám právní úpravy

Ze změn v sociálním zabezpečení družstevních rolníků obsažených v předloženém návrhu je nejvýznamnější nová úprava nároků na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny, vychází se při ní z usnesení XIII. sjezdu KSČ "Vyrovnávat podmínky a úroveň sociálního a důchodového zabezpečení družstevních rolníků na úroveň zaměstnanců ve státním sektoru".

Podle dosavadního právního stavu mají nárok na nemocenské (podporu při ošetřování člena rodiny), jak již bylo uvedeno, členové družstev s vyšší úrovní hospodaření, tj. zhruba 340 000 družstevníků, počet členů ostatních družstev majících nárok na nemocenské (podporu při ošetřování člena rodiny) ze státních prostředků činí zhruba dalších 28 000. Úhrnný počet 368 000 družstevních rolníků s nárokem na uvedené dávky ze státních prostředků představuje asi 46,5% z celkového počtu (zhruba 791000) družstevních rolníků.

Nárok na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny ze státních prostředků dosud náleží teprve počínajíc 8. dnem pracovní neschopnosti (potřeby ošetřování člena rodiny). Za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech pracovní neschopnosti (potřeby ošetřování člena rodiny) poskytují tyto dávky družstva z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

Z téhož fondu poskytují družstva výše uvedené dávky ostatním členům družstev, kteří nemají nárok na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny ze státních prostředků. Podle současného stavu vyplácejí (až na zcela nepatrné výjimky) jednotná zemědělská družstva, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, uvedené dávky z prostředků tohoto fondu prakticky ve stejné procentní výši a za stejných podmínek, jak je zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků stanoví pro výplatu těchto dávek ze státních prostředků (v roce 1965 měla JZD ve svých sociálních fondech celostátně částku cca 605 mil. Kčs, čerpala z nich asi 23 mil. Kčs, z toho na nemocenské asi 64%, tj. cca 192 mil. Kčs). Tato úroveň není však zajištěna ve všech družstvech, zejména v družstvech ekonomicky slabších. Tento stav nepřispívá ke stabilizaci pracovníků v družstvech, ani k získávání nových pracovníků.

Podle předloženého návrhu nárok na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny ze státních prostředků se rozšiřuje nejen na všechny členy JZD, nýbrž i na tzv. nečleny, tj. družstevníky, kteří se nestali členy družstva ani nejsou k němu v pracovním poměru, avšak v družstvu soustavně a pravidelně pracují a podrobují se pracovním příkazům vedení družstva stejně jako členové. Mnohá družstva by se neobešla bez jejich součinnosti při plnění svých výrobních úkolů. Nárok na nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny ze státních prostředků bude náležet, stejně jako u pracovníků v pracovním poměru, již od prvního dne pracovní neschopnosti (potřeby ošetřování člena rodiny).

Dosavadní nejvyšší sazba nemocenského 80% průměrné denní pracovní odměny se předloženým návrhem nemění (u pracovníků se průměrná denní mzda snižuje o daň ze mzdy a z takto upravené denní mzdy činí nejvyšší sazba 90%).

Na úseku zabezpečení matky a dítěte se mění předloženým návrhem platná právní úprava jen v tom směru, že se přiznává družstevníkům, kteří jsou uživateli zemědělské půdy ve vyšší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, nebo kteří žijí s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti jako členové rodiny, nárok na přídavky na děti (výchovné), který podle platné úpravy nenáležel. Platná právní úprava je vývojem překonána, neboť případy, kdy družstevníci obhospodařují větší záhumenek, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, jsou již ojedinělá. Přídavky na děti (výchovné) v těchto případech budou ovšem přiznávány ve snížené výměře obdobně, jak je tomu v nemocenském pojištění pracovníků v pracovním poměru, popřípadě pokud jde o výchovné, v důchodovém zabezpečení těchto pracovníků. Touto dílčí úpravou budou nyní důsledně a ve všech směrech nároky ze zabezpečení matky a dítěte v sociálním zabezpečení družstevních rolníků upraveny stejně jako obdobné nároky pracovníků.

Na úseku důchodového zabezpečení předložený návrh neobsahuje změny zásadnějšího významu. K vyrovnání nároků družstevníků s nároky pracovníků na tomto úseku má docházet podle usnesení XII. sjezdu KSČ i nadále cestou přechodu družstev na družstva s vyšší úrovní hospodaření, pro jejichž členy platí v podstatě soustava důchodového zabezpečení platná pro pracovníky. Perspektivně se počítá s tím, že do roku 1970 přejde na vyšší úroveň hospodaření převážná většina družstev. Mechanická aplikace soustavy důchodového zabezpečení platná pro pracovníky v pracovním poměru na družstevní rolníky by se v současné etapě projevila v některých směrech nepříznivě snížením důchodových nároků družstevních rolníků.

Podle předloženého návrhu dochází proti současnému stavu k závažnější změně v tom směru, že vznik nároku na důchod (starobní, invalidní) v základní výměře 650 Kčs bude vázán jen na podmínku dosažení určité zákonem stanovené průměrné měsíční pracovní odměny. Podle dosavadního stavu má nárok na uvedenou nejvyšší základní výměru jen družstevník s průměrnou měsíční pracovní odměnou nad 1500 Kčs, který byl po dobu nejméně 5 roků bezprostředně před vznikem nároku na důchod odborným pracovníkem, nebo kterého okresní národní výbor k návrhu sociální komise JZD uznal na podkladě jeho pracovních výsledků za předního pracovníka. Zkušenosti ukázaly, že tato úprava, nehledě k procedurálním obtížím, nepřispívala v družstvech k stmelení družstevního kolektivu, v návrhu se dále vychází z toho, že v nové soustavě odměňování pracovníků družstev bude zajištěno, aby průměrná měsíční odměna odpovídala významu a množství práce v družstvech a že toto kritérium postačí pro spravedlivé hodnocení družstevníka, pokud jde o důchodové nároky. Při této změně je nutné nově upravit nejvyšší důchodová pásma, pokud jde o rozpětí průměrné měsíční pracovní odměny.

Podle předloženého návrhu se mění - vzhledem ke zvýšeným nákladům na novou úpravu nároků ze zabezpečení v nemoci - výše příspěvku JZD na částečnou úhradu sociálního zabezpečení družstevních rolníků z dosavadních 11,2% na 12,5% úhrnu peněžních pracovních odměn. U převážné většiny družstev, zejména družstev, která ještě nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, bude zatížení v důsledku zvýšení příspěvků z dosavadních 11,2% na 12,5% úhrnu peněžních odměn družstevníků zpravidla nižší, než kolik družstva dosud vynakládala na poskytování nemocenského ze svých sociálních fondů, popřípadě fondů kulturních a sociálních potřeb.

Některé další změny platné právní úpravy obsažené v předloženém návrhu vyplynuly z dosavadních zkušeností s prováděním předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, jde přitom o změny, které nemají zásadnější význam.

K jednotlivým ustanovením

K § 3 odst. 1

Zkušenosti získané z provádění ustanovení a uznávání jednotných zemědělských družstev za družstva s vyšší úrovní hospodaření ukazují, že v některých okresech byly již vytvořeny předpoklady, aby o uznání družstva za družstvo s vyšší úrovní hospodaření mohl rozhodovat přímo okresní národní výbor. Navrhované ustanovení umožní krajským národním výborům pověřit jednotlivé okresní národní výbory, aby ve svém obvodu samy rozhodovaly v této věci. To povede k zjednodušení postupu.

K § 7

V poskytování nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny nebude již činěn rozdíl mezi členem družstva s vyšší úrovní hospodaření a členem některého z ostatních družstev. Stejné nároky ze zabezpečení v nemoci budou nyní mít i občané, kteří trvale pracují v družstvu a nejsou dosud jeho členy ani nejsou k němu v pracovním poměru (§ 2 zákona).

K § 8 odst. 7 a § 16 odst. 8

Poněvadž nemocenské (podpora při ošetřování člena rodiny) bude nyní hrazeno ze státních prostředků již od prvního dne pracovní neschopnosti (potřeby ošetřování), je nutno vypustit ze zákona ustanovení o dosavadní odchylné úpravě.

K § 9 odst. 1, § 19 a) odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst. 2

Časovým údobím, za něž se zjišťuje příjem rozhodný pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je dosud posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem rozhodné skutečnosti (tj. pracovní neschopnosti, před nařízením karantény, před vznikem potřeby ošetřování člena rodiny atd.). Některá JZD požadují v zájmu zjednodušení výpočtu průměrné denní pracovní odměny, aby tímto rozhodným časovým údobím byl kalendářní rok předcházejícího roku, v němž vznikla pracovní neschopnost nebo jiná rozhodná skutečnost. Proto se ustanovení o časovém údobí, za něž se zjišťuje uvedený příjem, ze zákona vypouští a příslušná úprava se ponechává prováděcím předpisům. Průzkumem u většího počtu JZD se předem zjišťuje, zda požadovaná změna rozhodného období přinese družstvům očekávané zjednodušení administrativy a zda nebude v případech, kdy dojde ke zvýšení pracovní odměny během roku, znamenat citelnější snížení peněžitých dávek. Po zvážení všech rozhodných okolností bude rozhodnuto, zda se má zachovat dosavadní stav či zda bude zaveden jako rozhodné období předchozí kalendářní rok.

K § 32 písm d), § 34 odst. 2 (nového znění), § 73 odst. 4 (nového znění) a § 73 odst. 7 písm. c) (dosavadního znění)

Družstevníci, kteří jsou uživateli zemědělské půdy o větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, nebo žijí s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti, budou rovněž dostávat přídavky na děti (výchovné), ovšem ve snížené výměře, v jaké je dostávají pracovníci v pracovním poměru, kteří jsou uživateli zemědělské půdy (§ 36 zák. č. 54/1956 Sb.). Vzhledem k této nové úpravě je nutno vypustit dosavadní ustanovení § 32 písm. d), které dosud tyto družstevníky vylučovalo z nároku na přídavky na děti. Obdobně pokud jde o výchovné, se vypouští dosavadní ustanovení 73 odst. 7 písm. c). Výše přídavků na děti (výchovného) odpovídá úrovni těchto dávek náležejících pracovníkům v pracovním poměru - uživatelům zemědělské půdy.

K § 44 odst. 3

Jednou z podmínek pro nárok na starobní důchod družstevníka podle dosavadního znění odstavce 3 je, že jeho důchodové zabezpečení (pojištění) jako družstevního rolníka trvalo bezprostředně před vznikem nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 5 roků. Účelem tohoto ustanovení bylo zabránit tomu, aby jednotlivě hospodařící rolník získal výhodnější starobní důchod družstevního rolníka pouhým vstupem do družstva bezprostředně před splněním ostatních podmínek pro nárok na tento důchod. Po roce 1960 vstupovalo do JZD již jen málo těchto rolníků vzhledem k tomu, že socializace vesnice byla již v podstatě dokončena. Proto lze od této podmínky upustit, to přispěje k zjednodušení předpisů i praxe.

K § 48

Dosud bylo možno dosáhnout nejvyšší základní výměry starobního důchodu 560 Kčs měsíčně při průměrné měsíční pracovní odměně přesahující částku 1500 Kčs. Šlo-li o odborného pracovníka (předsedu družstva, agronoma, mechanizátora apod. - § 48 odst. 1 prováděcí vyhlášky č. 104/1964 Sb.) nebo o předního pracovníka (§ 48 odst. 2 cit. vyhlášky), činila základní výměra starobního důchodu při této pracovní odměně 650 Kčs měsíčně. Podle navrhované úpravy se umožňuje dosáhnout nejvyšší základní výměry starobního důchodu 650 Kčs všem družstevníkům, jejichž průměrná měsíční pracovní odměna přesahuje částku 1650 Kčs; přitom se vyšší pásma průměrných pracovních odměn i pásma důchodů stanoví rovnoměrněji a též se zřetelem na to, aby pro odborné a přední pracovníky družstva, kteří zpravidla dosahují vyšších průměrných měsíčních pracovních odměn než 1650 Kčs, neznamenala nová úprava faktické zhoršení jejích důchodových nároků. Aby nedošlo v ojedinělých případech k poškození těchto pracovníků, bude v prováděcích předpisech stanoveno, že těm odborným a předním pracovníkům, jimž napadne důchod do konce roku 1969, se zachová výše důchodu podle dosavadních předpisů.

K § 49

Poskytování starobního důchodu vedle výdělku (vedle odměny za práci v družstvu) upravuje nyní vládní vyhláška č. 60/1966 Sb. jak pro pracovníky v pracovním poměru, tak i pro družstevníky. Pro družstevníky požívající starobní důchod přiznaný po 30. červnu 1964 z důchodového zabezpečení členů družstev s vyšší úrovní hospodaření je tato nová úprava výhodnější než úprava stanovená v dosavadním znění § 49. Navrhovaná změna umožní, aby místo dosavadní úpravy obsažené v § 49 odst. platila se souhlasem vlády pro všechny družstevníky úprava obsažená v § 4 písm. a) vyhl. č. 60/1966 Sb.

K § 54 odst. 2

Vzhledem k dosavadním zkušenostem se úprava výpočtu invalidního důchodu v případech uvedených v § 54 odst. 2 stanoví shodně se způsobem výpočtu starobního důchodu při získání aspoň 20 let doby pracovní činnosti (§ 44 odst. 5).

K § 54 odst. 3

Obdobně jako u starobního důchodu (§ 44 odst. 3 na konci) měla i u invalidního důchodu podmínka nepřetržitého aspoň pětiletého trvání důchodového zabezpečení družstevních rolníků před vznikem nároku na důchod zabránit tomu, aby jednotlivě hospodařící rolník získal výhodnější invalidní důchod družstevního rolníka pouhým vstupem do družstva bezprostředně před vznikem invalidity. Z důvodů, které vedou k upuštění od této podmínky u starobního důchodu, se od ní upouští i u invalidního důchodu.

K § 59 odst. 2 a 3

Ustanovení odstavce 2, které omezuje výši invalidního důchodu a není v souladu se zásadou odměňování podle pracovních zásluh, je vzhledem k trvání důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních a jednotlivě hospodařících rolníků málo praktické. Proto se toto ustanovení vypouští spolu s ustanovením odstavce 3, který stonaví výjimku z ustanovení odstavce 2.

K § 92 odst. 1

Poněvadž napříště budou mít družstevníci nárok na nemocenské ze státních prostředků, nebudou již družstva poskytovat nemocenské z fondu sociálních a kulturních potřeb. V budoucnu nedojde proto k případům, pro něž je určeno dosavadní ustanovení § 92 odst. 1 čtvrté věty.

K § 104, § 105 odst. 3 a § 110 odst. 2

Vládním nařízením č. 16/1967 Sb., o ekonomických nástrojích a o fondech jednotných zemědělských družstev, byl změněn dosavadní název "sociální fond" na "fond kulturních a sociálních potřeb". Tuto terminologickou změnu je třeba provést i v předpisech o sociálním zabezpečení. Poněvadž jen část prostředků tohoto fondu je určena pro účely sociálního zabezpečení, omezí se pomoc orgánů sociálního zabezpečení jen na tuto část fondu. Tato myšlenka je vyjádřena navrhovaným doplňkem § 104 odst. 2.

K § 112 odst. 1

Náklad na provedení změn obsažených v navrhovaném zákoně bude hrazen z prostředků JZD. Proto se dosavadní příspěvek družstev 11,2% úhrnu peněžních pracovních odměn zvyšuje na 12,5% tohoto úhrnu.

K § 116 odst. 2

V zájmu zjednodušení a úspory práce sociálních komisí JZD budou napříště přiznávat družstevníkům dávky sociálního zabezpečení v případech nepochybných a nesporných předseda a tajemník sociální komise, pověří-li je sociální komise touto agendou. Jde o opatření sledující týž účel, tj. zjednodušení řízení o dávkách, jaký byl sledován v nemocenském pojištění pracovníků v pracovním poměru, kde v případech nepochybných a nesporných poskytuje dávky nemocenského pojištění závod, v ostatních případech rozhoduje odborový orgán (§ 75 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění).

K § 146

Okresní národní výbory nepoužívají v praxi možnosti dané ustanovením § 146, podle něhož mohou pro období dočasného nedostatku pracovních sil v zemědělství vázat vyplácení starobního důchodu družstevníkům mladším 65 let, kteří již splnili podmínky pro mrak na tento důchod, a vyplácení částečného invalidního důchodu družstevníkům na podmínku, že budou v družstvu dále pracovat podle svého zdravotního stavu a svých pracovních schopností. Obdobné zmocnění bylo obsaženo již v zákoně č. 32/162 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (§ 83 odst. 5), takže je v platnosti již od 1. dubna 1962. Nebyla-li dosud citovaná ustanovení praktická, nelze počítat s tím, že by tohoto zmocnění byla používáno v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství. Podle dosavadních zkušeností valná část důchodců pokračuje v práci v družstvu i po získání nároku na starobní důchod, pobírání důchodu vedle výdělku je podnětem k setrvání v práci. Nutit k práci důchodce, jimž je další pracovní činnost obtížná, by nebylo účelné ani z hlediska zdravotně sociálního ani z hlediska produktivity práce. Zákon o sociálním zabezpečení platný pro pracovníky v pracovním poměru nemá podobné ustanovení, ačkoliv jsou průmyslová odvětví, kde je dosud nedostatek pracovních sil. Vypuštění § 146 přispěje k dalšímu sblížení důchodových nároků družstevníků a pracovníků v pracovním poměru.

Náklady na novou úpravu

Rozšíření nároku na nemocenské a na podporu při ošetřování člena rodiny na všechny družstevní rolníky i nečleny trvale pracující v družstvu (očekávaný průměrný počet družstevních rolníků viz tabulku č. 1) od prvního dne pracovní neschopnosti (ošetřování) ze státních prostředků znamená zvýšení výdajů státu v roce 1968 a 1967 mil. Kčs, v roce 1969 o 173 mil. Kčs a v roce 1970 o 162 mil. Kčs. V dalších letech bude toto zvýšení výdajů postupně dále klesat, až se v období šesté pětiletky prakticky ustálí kolem 111 mil. Kčs ročně (tabulka č. 2). Úhrn tohoto zvýšení výdajů bude během příštích 15 let uhrazen navrhovaným zvýšením sazby příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení z dosavadních 11,2% na 12,5% úhrnu peněžních pracovních odměn družstevních rolníků.

Zvýšení výdajů státu spojené se zavedením snížených přídavků na děti družstevních rolníků, kteří jsou uživateli zemědělská půdy ve vyšší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, bude poměrně nepatrné. Při 100 nezaopatřených dětech těchto družstevníků a průměrné výši přídavku 46 Kčs měsíčně na jedno dítě by činilo 55 tisíc Kčs ročně.

Navrhované změny ve výši pásmových důchodů družstevních rolníků z JZD, která ještě nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, povedou ke zvýšení výdajů státu v roce 1068 o 1 mil. Kčs, v roce 1969 a 4 mil. Kčs a v roce 1970 o 5 mil. Kčs. V dalších letech by toto zvýšení výdajů dosáhlo okrouhle 6 mil. Kčs ročně. Finanční dosah ostatních drobných úprav v důchodovém zabezpečení nelze spolehlivě odhadnout pro nedostatek podkladů, bude však nepochybně velmi malý.

Celkový přehled a vlivu navrhovaných úprav na výdaje a příjmy státu ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků je uveden v tabulce č. 3.

V Praze dne 20. září 1967

Předseda vlády:

J. Lenárt v. r.