Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967
IV. volební období
124
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............. 1967
o Státní spořitelně
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Právní postavení a předmět činnosti
§ 1
Státní spořitelna je státní hospodářskou organizací. Jejím sídlem je Praha.
§ 2
Státní spořitelna přijímá vklady na vkladní knížky a na běžné účty a poskytuje občanům, popřípadě i organizacím peněžité půjčky, úvěry a jiné služby stanovené statutem.
§ 3
Za vklady, úroky a jiné majetkové výhody z vkladů u Státní spořitelny ručí stát.
Řízení, organizace a hospodaření
§ 4
(1) V čele Státní spořitelny je generální ředitel, který řídí její činnost a jedná jejím jménem ve všech věcech. Činnost Státní spořitelny na Slovensku řídí prostřednictvím ředitele oblastního ředitelství pro Slovensko (§ 5).
(2) Generálního ředitele Státní spořitelny jmenuje a odvolává ministr financí.
(3) Ředitele oblastního ředitelství pro Slovensko jmenuje a odvolává pověřenec Slovenské národní rady pro finance na návrh generálního ředitele Státní spořitelny. Ředitel oblastního ředitelství pro Slovensko odpovídá za činnost Státní spořitelny na Slovensku pověřenci Slovenské národní rady pro finance a generálnímu řediteli Státní spořitelny.
§ 5
(1) Státní spořitelna vykonává svou činnost generálním ředitelstvím v Praze, oblastním ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě a pobočkami, popřípadě jinými organizačními složkami určenými organizačním řádem.
(2) Pobočky, popřípadě jiné organizační složky, o nichž to stanoví organizační řád, se zapisují do podnikového rejstříku jako odštěpné závody, jejich vedoucí jsou oprávněni činit jménem Státní spořitelny všechny právní úkony týkající se pobočky (organizační složky).
§ 6
Podrobnosti o vnitřní organizaci Státní spořitelny upravuje její organizační řád, vydává generální ředitel Státní spořitelny. Organizační řád vymezí zejména rozsah činnosti jednotlivých organizačních složek a vztahy mezi nimi.
§ 7
Státní spořitelna zřizuje statutární fond, jiná obdobné fondy stanovené statutem a fondy podle obecných předpisů platných pro státní hospodářské organizace.
§ 8
Hospodaření Státní spořitelny, zejména soustavu odvodů, hlavní zásady pro vytváření a používání fondů a jejich výši, jakož i podrobnosti o předmětu činnosti stanoví statut, který vydává ministerstvo financí po schválení vládou.
Všeobecná ustanovení
(1) Anonymita vkladů je zaručena. Zprávu o vkladu lze podat jen orgánům činným v trestním řízení při trestním stihání [Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 Sb. ve znění zákona č. 57/1965 Sb.] a soudům při projednávání a rozhodování věcí v občanském soudním řízení. [Podle třetí a čtvrté části občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb.] V dotazu na vklad musí byt uvedeny údaje potřebné k zjištění jeho totožnosti.
Nedoučeno zůstává oprávnění příslušející státním notářstvím podle zvláštních předpisů v řízení dědictví. [Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád).]
{strany 3 a 4 v tištěné podobě chybí}
zákonem vymezit vyčerpávajícím způsobem. Je samozřejmé, že půjde-li o činnost, jejíž provádění je vyhrazeno Státní bance československé, bude třeba, aby Státní banka československá Státní spořitelnu prováděním takové činnosti pověřila, popřípadě vztah vznikající z této činnosti upravila právním předpisem (§ 5 zákona. 117/1965 Sb., o Státní bance československé).
Úvěrový plán Státní spořitelny bude i nadále schvalován ministrem financí a začleňován do úvěrového plánu, který předkládá vládě Státní banka československá. Při poskytování úvěrů národním výborům a společenským organizacím a při jejich úročení se Státní spořitelna bude i nadále řídit zásadami úvěrové a úrokové politiky.
K § 3
Ručení státu za vklady se jako důležitá zásada v zájmu právní jistoty výslovně zakotvuje v navrhovaném zákoně i pro vklady u Státní spořitelny jako státní hospodářské organizace.
K § 4 až 6
Státní spořitelna bude jako celostátní organizace vykonávat činnost na celém území státu organizačními složkami. Tyto složky, které budou obdobou závodů s provozovnami, nebudou mít právní subjektivitu, bude ji mít Státní spořitelna jako podnik, a proto se stanoví, že činnost Státní spořitelny řídí a jejím jménem ve všech věcech jedná generální ředitel.
Generální ředitel řídí činnost Státní spořitelny pomocí svého aparátu (generální ředitelství). Činnost Státní spořitelny na Slovensku řídí prostřednictvím ředitele oblastního ředitelství pro Slovensko, který za tuto činnost odpovídá pověřenci Slovenské národní rady pro finance a generálnímu řediteli. Tato úprava je v souladu s postavením Slovenské národní rady jako článku celostátního politického a hospodářského řízení.
Ředitel oblastního ředitelství jmenuje a odvolává (přijímá a propouští) po projednání s generálním ředitelem ředitele krajských poboček Státní spořitelny na Slovensku.
Organizační složky, které zavede organizační řád, budou plnit převážně funkci provozoven (např. pobočky). Řídící funkci zrušených krajských správ budou plnit krajské pobočky. Při zřizování organizačních složek se bude uplatňovat jak hledisko územní, tak i jiná hlediska podle potřeb hospodářského života.
Vedoucí organizačních složek, jež budou zapsány do podnikového rejstříku jako odštěpné závody, budou přímo ze zákona oprávněni činit jménem Státní spořitelny všechny právní úkony týkající se organizační složky. Vedoucí ostatních složek budou oprávněni jednat jménem Státní spořitelny jen v rozsahu stanoveném generálním ředitelem (organizačním řádem).
K § 7 a 8
Vzhledem k uvedeným zvláštnostem vyplývajícím z povahy činnosti Státní spořitelny se v navrhovaném zákoně výslovně zakotvuje povinnost Státní spořitelny zřizovat především statutární fond. Tato povinnost se stanoví přímo v zákoně i proto, že tento fond nemá povahu fondů zřizovaných podle zvláštních předpisů o plánovitém řízení národního hospodářství. Mimoto je navrhovaná úprava žádoucí i v zájmu publicity. Kromě tohoto obligatorního statutárního fondu bude Státní spořitelna podle ekonomických potřeb zřizovat i jiné obdobné fondy v mezích stanovených statutem a další fondy podle obecných předpisů platných pro státní hospodářské organizace.
Význam spořitelnictví jako jednoho z důležitých prostředků finanční politiky státu, zejména soustřeďování vkladů občanů, popřípadě organizací, a hospodaření s vklady vyžaduje, aby způsob hospodaření Státní spořitelny, zejména zásady pro vytváření a používání fondů, byl stanoven ve statutu, který bude schvalovat vláda.
Z týchž důvodů se také počítá s tím, že statut stanoví i soustavu odvodů, která umožní, aby pro Státní spořitelnu byly určeny též odvody netypické pro ostatní státní hospodářské organizace (např. odvody vyplývající z rozdílu pohyblivá úrokové míry) a aby na druhé straně pro ni nebyly určovány některé odvody pro ostatní státní hospodářské organizace typické (např. odvod ze zásob).
K § 9 a 10
Jedním z důležitých předpokladů pro společensky zdůvodněný rozvoj spořitelnictví je zákonem zaručená anonymita vkladů. Proto ustanovení § s znovu výslovně tuto anonymitu zaručuje i v podmínkách činnosti Státní spořitelny jako státní hospodářské organizace. Státní spořitelna je proto povinna vytvořit v souladu s občanským zákoníkem (§ 329) takovou soustavu vkladových vztahů (vkladů), která zabezpečí, že vkladatel bude mít právní jistotu, že zůstane anonymní jak v poměru ke Státní spořitelně, tak i ve vztahu k třetím osobám (orgánům a organizacím). Anonymitu v tomto absolutním rozsahu zajišťují vklady na vkladních knížkách znějících na doručitele, u nichž Státní spořitelna nezkoumá ani při založení vkladu, ani při dalším ukládání a vybírání, kdo je vkladatelem, popřípadě kdo vkladní knížku předkládá. U ostatních vkladů (vkladní knížky na jména a běžné účty) platí tento zákonem zaručený princip anonymity bez omezení ve vztahu k třetím osobám (orgánům a organizacím).
V zájmu potřebné ochrany celospolečenských zájmů a v návazností na dosavadní právní předpisy je však nutno umožnit, aby Státní spořitelna byla oprávněna podávat zprávy o vkladech v trestním řízení při trestním stíhání, při projednávání a rozhodování věcí v občanském soudním řízení a v řízení o dědictví. Nepominutelným předpokladem pro takové sdělení je ovšem bezpečná identifikace vkladu, o němž se zpráva podává.
Navrhovaná úprava podávání zpráv o vkladech a zprošťování povinnosti mlčenlivosti ve služebních věcech vychází z úpravy těchto otázek v zákoně č. 84/1952 Sb. (§ 19 a 24) a z úpravy respektování služebního tajemství a státem uznávané povinnosti mlčenlivosti v základních justičních předpisech. Takto navržená úprava jednoznačně odstraňuje dosavadní pochybnosti o rozsahu a podmínkách, za nichž někdo jiný než vkladatel může požadovat sdělení dat o vkladech.
K § 11
Zvláštní povaha vkladů na vkladních knížkách vyžaduje jednotnou úpravu této instituce bez ohledu na to, zda je vkladatelem občan nebo organizace. Proto navrhovaný zákon výslovně rozšiřuje právní úpravu vkladů na vkladních knížkách platnou v občanskoprávní sféře i na organizace. To tedy znamená, že občanský zákoník bude platit v tomto směru i pro vztahy mezi Státní spořitelnou a organizací, ovšem jen pokud jde o její vklady na vkladních knížkách (§ 16 vyhlášky č. 208/1964 Sb., o emisních a pokladních operacích).
K § 12
Při poskytování a zejména při dalším rozvíjení peněžních služeb je nutno přihlédnout i k požadavku rentability této činnosti, jak to vyplývá z povahy Státní spořitelny jako státní hospodářské organizace. Proto § 12 odst. 1 návrhu umožňuje Státní spořitelně při sjednávání příslušné smlouvy, aby si vymínila zaplacení odměn a náhrad, popřípadě paušálu náhrad, za poskytnuté peněžní služby a úkony. Ukáže-li se potřeba úpravy těchto odměn a náhrad, popřípadě jejich výše, může ji stanovit ministerstvo financí podle § 12 odst. 2 návrhu.
Kromě odměn, náhrad a paušálu náhrad za peněžní služby a za úkony prováděné Státní spořitelnou v souvislosti s nimi upravuje ministerstvo financí již nyní podle ustanovení občanského zákoníku o peněžních službách úrokové sazby ze vkladů na vkladních knížkách občanů a organizací, ze vkladů na běžných účtech občanů a z půjček, které Státní spořitelna poskytuje občanům (vyhláška ministerstva financí č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění vyhlášky č. 45/1965 Sb.). Tato pravomoc ministerstva financí se nevztahuje na stanovení úrokových sazeb z úvěru poskytovaných Státní spořitelnou socialistickým organizacím a na úrokové sazby z prostředků na účtech, které mají socialistické organizace u Státní spořitelny, nebo jejich úprava je svěřena generálnímu řediteli Státní banky československé (§ 6 zákona č. 117/1965 Sb.).
K § 13
Podle § 13 odst. 1 návrhu se Státní spořitelna zřizuje jako nový jednotný hospodářský a právní subjekt sloučením dosavadních státních spořitelen. Proto tyto dosavadní státní spořitelny jako samostatné subjekty práv a povinností zanikají. Jejich majetek a závazky přejdou podle uvedeného ustanovení na Státní spořitelnu. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních státních spořitelen přejdou na Státní spořitelnu jako na přejímající organizaci již podle zákoníku práce (§ 249). Proto v navrženém zákoně není třeba přechod těchto práv a povinností samostatně řešit.
Podle § 13 odst. 2 návrhu přechází na Státní spořitelnu rovněž majetek a závazky zrušovaných správ státních spořitelen, jakož i práva a povinnosti z dosavadních pracovněprávních vztahů k těmto správám.
S provedením navrhovaného zákona nebudou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet.
V Praze dne 17. dubna 1967
Předseda vlády:
Lenárt v. r.
Ministr financí:
Ing. Sucharda v. r.