Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1966
IV. volební období
76
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............................ 1966
o ochraně zemědělského půdního fondu
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I.
Zemědělský půdní fond
§ 1
(1) Zemědělským půdním fondem jsou zemědělské pozemky obhospodařované (orná půda, chmelnice, vinice, louky, pastviny, ovocné sady, zahrady) a zemědělské pozemky, které byly a mají být nadále zemědělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělávány nejsou.
(2) Za součást zemědělského půdního fondu mohou být prohlášeny pozemky, u nichž je národohospodářsky odůvodněno, aby byly zemědělsky obhospodařovány, a pozemky, které neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
§ 2
(1) O tom, že jde podle § 1 odst. 1 o součást zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech okresní národní výbor. Jemu také přísluší prohlašovat pozemky podle § 1 odst. 2 za součást zemědělského půdního fondu.
(2) Krajský národní výbor může si rozhodování podle odstavce 1 vyhradit.
ČÁST II.
Rozšiřování zemědělského půdního fondu, jeho využití pro zemědělskou výrobu a změny kultur uvnitř fondu
§ 3
Rozšiřovaní zemědělského půdního fondu
(1) Okresní národní výbor ve spolupráci s výrobní zemědělskou správou a místním národním výborem, popřípadě jeho prostřednictvím, zjišťuje v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2).
(2) Zjistí-li okresní národní výbor, že takové pozemky (odstavec 1) jsou ve správě nezemědělské organizace, která je v celém rozsahu hospodárně pro svůj provoz nevyužívá nebo je pro nezemědělské účely nutně nepotřebuje, projedná s ní způsob jejich využití, popřípadě jejich části, pro zemědělskou výrubu nebo jejich převod na zemědělský podnik. Nezemědělská organizace, která nezajistí zemědělské využití takových pozemků a ani nesouhlasí s jejich převodem na zemědělský podnik, je povinna odvádět do státního rozpočtu peněžitou částku, kterou jí okresní národní výbor předepíše podle § 16.
(3) Okresní národní výbor prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu (odstavec 1) a opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu (odstavec 2) předem dohodne s orgánem územního plánování a projedná s dotčenou organizací, popřípadě s orgánem nebo organizací jí nadřízeným.
§ 4
Rozšiřování orné půdy
(1) Místní národní výbory zjišťují v obvodu své působnosti zemědělské pozemky, které je účelné přeměnit na půdu ornou, projednávají tyto přeměny s výrobními zemědělskými správami a uživateli (vlastníky) půdy a v odůvodněných případech jim je mohou uložit; přeměnu zpravidla uloží, zjistí-li, že bez souhlasu příslušného orgánu byla půda původně orná přeměněna na jinou půdu zemědělskou.
(2) Okresní národní výbory si mohou rozhodování podle odstavce 1 vyhradit.
§ 5
Využití zemědělských pozemků
(1) Zemědělské pozemky musí být obhospodařovány tak, aby zemědělský půdní fond nebyl zmenšován ani zhoršován. Za tím účelem mohou okresní národní výbory po slyšení místních národních výborů uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.
(2) Při ukládání opatření podle odstavce 1 přihlíží okresní národní výbor k účelnosti a hospodárnosti, zejména sleduje, aby ukládaná opatření byla pro uživatele (vlastníky) pozemku únosná a úměrná předpokládaným výsledkům. Opatření předem projedná s uživateli (vlastníky) pozemku, popřípadě též s organizací jim nadřízenou.
§ 6
Změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu
K provedení změn kultur uvnitř fondu je třeba povolení okresního národního výboru. Toto povolení není třeba, jde-li o změnu zemědělského pozemku - s výjimkou ovocných sadů, chmelnic a vinic na půdu ornou. Okresní národní výbor si před rozhodnutím vyžádá stanovisko výrobní zemědělské správy; jde-li o přeměnu na sad nebo na zahradu, rozhodne v dohodě s orgánem územního plánování. Krajský národní výbor si může rozhodnutí vyhradit, jde-li o značný rozsah, popřípadě dosah změn.
ČÁST III.
Zásady ochrany zemědělského půdního fondu
§ 7
(1) Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí jí být odňata k jiným účelům, pokud o jejím odnětí zemědělské výrobě nebylo rozhodnuto podle tohoto zákona (část V.).
(2) Musí-li v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, nutno zejména:
a) chránit zemědělskou půdu především v produkčních zemědělských oblastech a narušovat co nejméně organizaci zemědělského půdního fondu,
b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a zejména chránit ornou půdu,
e) odnímat zemědělské výrobě jen nejnutnější plochu zemědělské půdy, a to i když jde o účelové zemědělské stavby, a zabránit roztříštěné výstavbě,
d) provádět skrývku kulturních vrstev půdy a opatření k jejímu hospodárnému využití,
e) umísťovat výstavbu tak, aby co nejméně narušovala zájmy zemědělská výroby,
f) narušenou zemědělskou půdu rekultivovat,
g) za zemědělskou půdu odňatou zemědělské výrobě pokud možno zúrodnit jiné zemědělské pozemky nebo provést rekultivaci jiných pozemků,
h) při umísťování směrových a liniových staveb (§ 12) co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
ch) po skončení výstavby neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby zemědělská půda při výstavbě dotčená byla způsobilá k dalšímu obdělávání.
ČÁST IV.
Ochrana zemědělského půdního fondu
§ 8
Při územně plánovací činnosti
Aby ochrana zemědělského půdního fondu při veškeré územně plánovací činnosti byla včas zajištěna, musí se zpracovatelé územních plánů řídit zásadami jeho ochrany ve všech stupních územních plánů. Při jejich zpracovávání musí orientačně vyhodnocovat ztráty na zemědělské výrobě, k nimž by došlo předpokládaným odnětím součástí zemědělského půdního fondu, a prokázat, že navrhované řešení je z hlediska celospolečenských zájmů s přihlédnutím k ztrátám na zemědělské výrobě nejvýhodnější.
(2) Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu musí být územní plány zpracovávány v součinnosti zejména se zemědělskými orgány národních výborů a s výrobními zemědělskými správami. Nejpozději před jejich předložením ke schválení musí být opatřeny souhlasem z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, a to:
a) ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, jde-li o plány, které schvaluje vláda nebo rady krajských národních výborů; jde-li o plány, které schvalují rady krajských národních výborů na Slovensku, pověřenectva Slovenské národní rady pro zemědělství;
b) krajského národního výboru, jde-li o plány, které schvaluje rada okresního národního výboru. Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenectvo Slovenské národní rady pro zemědělství, si může předem vyhradit souhlas u plánů schvalovaných radou okresního národního výboru.
(3) Územní rozhodnutí, jímž by byl dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 23, popřípadě souhlas podle § 9 odst. 2 nebo 10 odst. 4.
§ 9
Při zpracovávání návrhu na stanovení dobývacích prostorů a při jejich stanovení
(1) Organizace oprávněné k těžbě výhradních ložisek jsou povinny řídit se při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7 odst. 2 písm. a, d, f, g), orientačně vyhodnocovat ztráty na zemědělské výrobě podle předpokládaného rozsahu odnětí půdy zemědělské výrobě a přihlížet k možnostem rekultivace pozemků dotčených těžbou.
(2) K návrhu na stanovení dobývacího prostoru pro povrchovou těžbu musí těžební organizace připojit souhlas z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, který uděluje při plošném rozsahu povrchovou těžbou dotčené zemědělské půdy do 10 ha krajský národní výbor, nad 10 ha ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenectvo Slovenské národní rady pro zemědělství.
(3) Příslušný orgán při rozhodování o udělení souhlasu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu k návrhu na stanovení dobývacích prostorů přihlíží k orientačnímu vyhodnocení ztrát na zemědělské výrobě a k možnostem rekultivace (odstavec 1). Jde-li o závažnější zásahy do zemědělského půdního fondu, vyžádá si podle potřeby podrobnější údaje o předpokládaných ztrátách na zemědělské produkci.
(4) V rozhodnutí o udělení souhlasu (odstavec 2) stanoví příslušný orgán zásadní podmínky, za kterých souhlas uděluje. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 13.
§ 10
Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb
(1) Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7) a na základě propočtu ekonomické efektivnosti navrhovat umístění investice (popřípadě v alternativách) tak, aby z hlediska ochrany zemědělské výroby s přihlédnutím k ostatním celospolečenským zájmům došlo k co nejmenším ztrátám zemědělské půdy.
(2) Pro posouzení nezbytnosti odnětí půdy zemědělské výrobě je třeba propočítat výši ztrát hrubé zemědělské produkce za dobu odnětí půdy zemědělské výrobě. Od tohoto propočtu může orgán rozhodující o udělení předchozího souhlasu upustit, jestliže umístění investice bylo dostatečně zdůvodněno územním plánem (§ 8). Při různých alternativách řešení porovnávají se zvýšené náklady na výstavbu se snížením ztrát hrubé zemědělské produkce. V propočtu ekonomické efektivnosti zahrne se k tíži investičních nákladů též výše odvodu za odnětí půdy zemědělské výrobě.
(3) Do doby odnětí půdy zemědělské výrobě se počítá i doba potřebná k uvedení půdy do stavu původní úrodnosti. K nákladům spojeným s uvedením půdy do tohoto stavu se přihlíží rovněž při propočtu ekonomické efektivnosti. Není-li možno půdu vrátit zemědělské výrobě, se počítají ztráty na zemědělské produkci za dobu 100 let.
(4) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být projednán s okresním národním výborem a opatřen jeho souhlasem z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenectvo Slovenské národní rady pro zemědělství, si může projednání a souhlas vyhradit.
(5) Návrh na schválení investičního úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být vždy doložen předchozím souhlasem podle § 13 odst. 1, popřípadě souhlasem podle § 9 odst. 2 a u nadzemních a podzemních vedení souhlasem podle odstavce 4.
§ 11.
Při těžební a průmyslové činnosti
(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou organizace tyto činnosti provozující povinny zejména:
a) současně s plánem těžby vypracovat plán zahlazení následků těžby včetně rekultivace a předložit jej okresnímu národnímu výboru ke schválení; krajský národní výbor si může schválení vyhradit;
b) skrývat oddělená svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé provozem dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace nebo v ekonomicky odůvodněných případech zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené okresním národním výborem k zúrodnění;
c) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty zemědělské výrobě;
d) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby, vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny pro rekultivaci, pro zúrodnění, popřípadě pro jiné hospodářské využití;
e) provádět podle schválených plánů soustavnou rekultivaci narušených pozemků a pozemků určených pro opětné zemědělské využití tak, aby bylo vytvořeno takové půdní prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu;
f) před zrušením provozu předložit okresnímu národnímu výboru ke schválení plán na dokončení půdních úprav a prací na zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti;
g) dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu;
h) učinit opatření k zabránění, popřípadě k nejúčinnějšímu omezení úniku pevných a plynných látek poškozujících zemědělskou půdu a výrobu.
(2) Okresní národní výbor může v odůvodněných případech povolit výjimky z povinnosti skrývky (odst. 1 písm. b); orgány příslušné podle § 9 odst. 2 mohou si povolení výjimky vyhradit.
§ 12
Při projektování a výstavbě směrových a liniových staveb a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
(1) Při projektování a výstavbě staveb směrových a liniových (silnic, drah, nadzemních a podzemních vedení, vodohospodářských směrových staveb, kanálů apod.) musí investor dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu a učiněna taková opatření, aby dosavadní síť odvodňovacích, závlahových a jiných zařízení pro zemědělskou výrobu nadále plnila svůj úkol.
(2) Investoři nadzemních vedení jsou povinni na vlastní náklad učinit taková opatření, aby nadzemním vedením nebylo znemožněno řádné obhospodařování dosavadních zemědělských pozemků, zejména chmelnic a vinic a jejich obnova.
(3) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích jsou provozovatelé těchto prací povinni postupovat v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, zejména jsou povinni:
a) projednat včas zamýšlené provádění prací s okresním a místním národním výborem a s výrobní zemědělskou správou,
b) před zahájením prací provést skrývku kulturní vrstvy půdy, pokud v odůvodněných případech okresní národní výbor nepovolí výjimku,
c) provádět práce na pozemku především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést pozemek do původního stavu,
d) provádět práce tak, aby na zemědělských kulturách a zemědělské pídě došlo k co nejmenším škodám.
(4) Provozovatelé geologických a hydrogeologických průzkumných prací, které si vyžádají odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než 1 rok, jsou povinni vyžádat si k tomuto odnětí souhlas okresního národního výboru.
ČÁST V.
Odnětí součástí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě
Oddíl 1
Odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
§ 13
Předchozí souhlas
(1) Zemědělská půda nesmí být odňata zemědělské výrobě, pokud na základě předchozího souhlasu nebylo rozhodnuto o jejím odnětí zemědělské výrobě podle § 14. Předchozího souhlasu k tomu není třeba v případech uvedených v § 14 odst. 1. Předchozí souhlas uděluje, jde-li o zemědělskou půdu o výměře
a) do 1 ha okresní národní výbor,
b) nad 1 ha do 5 ha krajský národní výbor po předchozím projednání žádosti okresním národním výborem,
c) nad 5 ha ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenectvo Slovenské národní rady pro zemědělství, po předchozím projednání krajským národním výborem.
Je-li příslušný okresní, popřípadě krajský národní výbor, a plocha odnímaná zemědělské výrobě leží ve dvou nebo více okresech, popřípadě krajích, uděluje předchozí souhlas ten okresní, popřípadě krajský národní výbor, v jehož obvodu leží její největší část.
(2) Plocha rozhodná pro příslušnost k udělení předchozího souhlasu se posuzuje podle celkového konečného rozsahu výstavby, nikoliv podle jejich jednotlivých časových nebo stavebních etap.
(3) Orgány udělující předchozí souhlas zkoumají, zda bylo dbáno zásad ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7) a v případech závažnějších zásahů do zemědělského půdního fondu stanoví jako zásadní podmínku udělení souhlasu provést opatření, kterými uplatnění zásad jeho ochrany má být zajištěno; přitom vycházejí z územních plánů a přihlížejí k celospolečenským zájmům, k politickému a ekonomickému zdůvodnění odnětí, k odhadu ztrát na zemědělské výrobě, k nimž tímto odnětím dojde a ke stanovisku výrobní zemědělské správy.
(4) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenectvo Slovenské národní rady pro zemědělství, mohou zmocnit krajský národní výbor k udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. c) zejména v těch případech, v nichž požadavek odnětí zemědělské půdy byl řádně zdůvodněn již při schvalování, doplnění, popřípadě přehodnocení (§ 20) směrných nebo podrobných územních plánů anebo při projednávání srovnávacích studií umístění investice. V takových případech může též krajský národní výbor po projednání s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku s pověřenectvem Slovenské národní rady pro zemědělství, zmocnit okresní národní výbor k rozhodování podle odstavce 1 písm. b).
(5) Předchozí souhlas je pro rozhodování podle § 14 závazný. Udělení předchozího souhlasu pozbude platnosti za 3 roky po jeho vydání, pokud v něm nebylo stanoveno jinak.
(6) Žádost o předchozí souhlas se podává vždy u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část odnímané zemědělské půdy. V žádosti musí být odnětí zemědělské půdy zdůvodněno a doloženo podle § 10.
(7) Při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v zastavěném území obce a při jejím odnětí za účelem investice pro zvýšení úrodnosti zemědělské půdy, není třeba žádost dokládat propočtem ekonomické efektivnosti.
§ 14
Rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1) O odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodě leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část, na základě předchozího souhlasu. Předchozího souhlasu není třeba v případech zalesňování zemědělské půdy za účelem jejího účelnějšího využití a v případech, ve kterých je okresní národní výbor k jeho udělení sám příslušný (§ 13 odst. 1 písm. a), ale pro jednoduchost případu (např. pro nepatrnou výměru odnímané půdy) od jeho udělování upustí.
(2) Okresní národní výbor rozhoduje v souladu s předchozím, souhlasem na základě upřesněného návrhu žadatelova na odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (u staveb upřesněného podle projektové dokumentace, u těžby podle plánu otvírky, přípravy a dobývání).
V rozhodnutí uvede plochy odnímané zemědělské výrobě na trvalo a dočasně, upřesní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí souhlas udělen. V rozhodnutí současně uloží provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby; podle potřeby uloží zejména povinnost provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy pády, její odvoz na místo hospodárného využití a její rozprostření. Místo hospodárného využití ornice určí okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou. Při ukládání opatření musí dbát na jejich účelnost a hospodárnost. Rozhodnutí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby, vydává postupně pro plochy, k jejichž odnětí podle postupu výstavby, popřípadě těžby dochází, aby odnímaná půda až do jejího použití k nezemědělským účelům byla využita pro zemědělskou výrobu.
(3) V případech, ve kterých není třeba předchozího souhlasu, rozhoduje okresní národní výbor po přezkoumání důvodů navrhovaného odnětí s přihlédnutím ke ztrátám na zemědělské produkci. V rozhodnutí může stanovit podmínky odnětí.
(4) Okresní národní výbor zašle opis rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě příslušnému středisku geodézie, které plochy v rozhodnutí odňaté zemědělské výrobě natrvalo vyjme z evidence zemědělské půdy a plochy odňaté dočasně vede ve zvláštní evidenci.
Oddíl 2
Odnětí součásti zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou
§ 15
(1) K odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou (§ 1 odst.2), není třeba předchozího souhlasu. O odnětí rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodě odnímaná součást, popřípadě její největší část, leží po přezkoumání důvodů požadovaného odnětí s přihlédnutím k jeho důsledkům pro zemědělskou výrubu. V rozhodnutí může stanovit podmínky, za nichž odnětí povoluje; přitom musí přihlížet k jejich účelnosti a hospodárnosti.
(2) Opis rozhodnutí doručí okresní národní výbor příslušnému středisku geodézie.
ČÁST VI.
Odvody do státního rozpočtu a nedělitelného fondu jednotných zemědělských družstev
§ 16
(1) Ten, v jehož zájmu byla půda odňata zemědělské výrobě, je povinen odvádět do státního rozpočtu (jednotné zemědělské družstvo do svého nedělitelného fondu) peněžitou částku, kterou předepíše okresní národní výbor.
(2) Vláda stanoví, jak má být určena výše odváděných částek, a to podle druhu a úrodnosti půdy, doby jejího vyřazení ze zemědělské výroby a podle povahy investice; přitom současně stanoví doby splatnosti, způsob úhrady částek odváděných a osvobození z povinnosti odvodu.
(3) Odváděné částky nejsou v žádném vztahu k vlastnictví k půdě. Částky odváděné do státního rozpočtu budou evidovány tak, aby mohly být použity k rozvoji zemědělské výroby, zejména k zúrodnění a k rekultivaci zemědělské půdy.
ČÁST VII.
Zvláštní ustanovení
§ 17
Ustanovení § 7 odst. 1, § 10, § 13, § 14 a § 15 neplatí v případech použití zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu:
a) pro umístěni signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,
c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.
§ 18
V případech uvedených v § 17 písm. c) je však ten, kdo zemědělskou půdu odnímá zemědělské výrobě, povinen předem projednat s okresním národním výborem použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům a ohlásit ukončení jejího nezemědělského použití a její uvedení do původního stavu.
ČÁST VIII.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 19
Na plnění úkolů vyplývajících ze zabezpečování tohoto zákona se zúčastňuje Slovenská národní rada.
§ 20
Územní plány, které nebyly zpracovány podle § 8, musí být postupně doplněny, popřípadě přehodnoceny.
§ 21
Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány předpisy k provedení § 5, § 8, § 10 a § 11. V těchto předpisech podrobněji vymezí, která opatření a za jakých podmínek mohou být uložena u živitelům zemědělských pozemků k ochraně zemědělského půdního fondu při jejich obhospodařování, dále upřesní způsob ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, zpracovávání dokumentace staveb a při těžební a průmyslové činnosti.
§ 22
Zrušují se
zákon č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška ministerstva zemědělství č. 7/1980 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 23
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem .......................