Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1966
IV. volební období
70
Vládní návrh
Zákon
ze dne ..................... 1966
o vysokých školách
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Oddíl I.
Obecná ustanovení
§ 1
(1) Vysoké školy jsou pedagogickými, vědeckými a kulturními pracovišti nejvyšší úrovně; svou činností vytvářejí nezbytné předpoklady pro progresivní růst socialistického národního hospodářství, vědy a kultury.
(2) Československá socialistická republika všestranně pečuje o rozvoj vysokých škol, aby mohly plnit své poslání v souladu s potřebami socialistické společnosti a se světovým vývojem vědy a kultury.
§ 2
Úkolem vysokých škol je
a) vychovávat pracovníky vysoce vzdělané, odborně kvalifikované, připravené na základě znalostí marxismu-leninismu morálně a politicky pro všechny oblasti života socialistické společnosti;
b) rozvíjet vědeckou nebo uměleckou činnost a vychovávat nové vědecké nebo umělecké pracovníky;
c) prohlubovat a rozšiřovat odborné znalosti pracovníků s vysokoškolským vzděláním;
d) být středisky podílejícími se na rozvoji kultury a vzdělanosti lidu.
§ 3
Vysoké školy se člení na vysoké školy universitního, technického, ekonomického, zemědělského a uměleckého směru.
§ 4
Vysoké školy spolupracují navzájem, jakož i s jinými vědeckými, popřípadě uměleckými a odbornými pracovišti, s ústředními orgány a organizacemi. Spolupracují též s vysokými školami a s vědeckými, popřípadě uměleckými institucemi a pracovišti v cizině.
§ 5
(1) Vysoké školy jsou rozpočtovými organizacemi.
(2) Vysoké školy mohou provádět projektové, vědeckovýzkumné, umělecké a jiné práce pro státní, družstevní, společenské a jiné organizace, jakož i pro jednotlivé osoby. Vysoké školy samy s prostředky takto získanými hospodáři; způsob hospodaření stanoví ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí.
(3) Zvláštní předpisy stanoví, jak přispívají k materiálnímu zabezpečení vysokých škol organizace, pro něž jsou absolventi vysokých škol připravováni.
Oddíl II.
Pedagogická činnost a studium
§ 6
Pedagogická činnost na vysokých školách, vycházející z cílů komunistické výchovy a požadavků na odbornou kvalifikaci absolventů, je základní povinnosti učitelů vysokých škol. Při ní je třeba dbát o soustavné rozvíjení a plné využití schopností studentů. Pedagogická činnost na vysokých školách je nerozlučně spjata s vědeckou, popřípadě tvůrčí uměleckou činností.
§ 7
Základním druhem studia na vysokých školách je řádné studium (§ 8 - 14). Vysoké školy mohou organizovat podle potřeby také postgraduální studium (§ 16), mimořádné studium (§ 17) a popřípadě i jiné druhy studia.
§ 8
(1) Řádné studium na vysokých školách se uskutečňuje formou denního studia nebo formami studia při zaměstnání (večerního, dálkového a externího), popřípadě účelným spojením těchto forem studia. Nároky na úroveň znalostí studentů jsou ve všech těchto formách studia stejné.
(2) Řádné studium na vysokých školách trvá 4 až 6 let.
(3) Řádné studium zakončené podle § 13 poskytuje úplné vysokoškolské vzdělání v příslušném studijním oboru.
§ 9
(1) K řádnému studiu na vysokých školách jsou uchazeči přijímáni se zřetelem k jejich individuálním schopnostem, nadání a zájmům a v souladu s potřebami společnosti. Mohou být přijati jen uchazeči, kteří mají úplné střední vzdělání; od podmínky úplného středního vzdělal í může být výjimečně upuštěno na uměleckých vysokých školách u uchazeče, který projevil mimořádné umělecké nadání.
(2) Uchazeč o studium na vysoké škole se stává studentem zápisem na fakultě provedeným po jeho přijetí ke studiu na vysoké škole.
§ 10
(1) Studenti jsou povinni plnit své občanské a studijní povinnosti, osvojovat si potřebné znalosti, pracovní návyky a metody, usilovat soustavným samostatným studiem o rozvoj svých schopností a tak získávat způsobilost k vysoce kvalifikované odborné práci v příslušném oboru; rovněž jsou povinni získávat způsobilost ke kvalifikované činnosti při obraná vlasti.
(2) Studenti jsou oprávněni podílet se prostřednictvím své organizace na řízení a činnosti vysoké školy.
(3) Stát pečuje o studenty po stránce sociální a zdravotní; zejména jsou jim poskytována stipendia a podle možnosti stravování v menzách a ubytování v kolejích. Studenti denního studia jsou nemocensky a úrazově pojištěni a sociálně zabezpečeni v rozsahu předpisů o nemocenském pojištění a o sociálním zabezpečení. Studentům při zaměstnání poskytují organizace pracovní úlevy v zaměstnání a hospodářské zabezpečení v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcími předpisy (§ 19 odst. 3).
§ 11
(1) Za vzorné plnění povinností mohou být studentům uděleny pochvaly a odměny.
(2) Za porušení studijních povinností, zásad řádného chování nebo občanských povinností mohou být studentům uložena tato kárná opatření: důtka, veřejná důtka, vyloučení ze studia.
§ 12
(1) Studium na vysokých školách je organizováno zpravidla podle ročníků. Do vyššího ročníku může být zapsán jen student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem.
(2) Studentovi, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku, může být povoleno opakovat ročník. Během studia je možno opakovat pouze dva ročníky. Druhé opakování téhož ročníku je nepřípustné.
(3) Studentovi může být z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, studium přerušeno, a to až na dobu dvou roků. Po uplynutí doby přerušení studia se student zařazuje do toho ročníku, v němž bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být vázáno na podmínku vykonání zvláštních zkoušek.
(4) Student, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku a jemuž nebylo povoleno ročník opakovat, bude ze studia vyloučen pro neprospěch.
(5) Student, který studia zanechal nebo byl ze studia vyloučen, může být znovu přijat na vysokou školu jen na základě nového přijímacího řízení. Takovému studentu mohou být do dalšího studia napočteny zkoušky dříve vykonané.
§ 13
(1) Řádné studium se zakončuje na všech vysokých školách státní závěrečnou zkouškou. Student, který ukončil studium na vysoké škole podle odstavce 1, je absolventem vysoké školy.
§ 14
Vysoké školy přiznávají tyto tituly:
a) absolventům vysokých škol technického, ekonomického a zemědělského směru s výjimkou absolventů veterinárního studia tituly "inženýr", popřípadě "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing." popřípadě "Ing. arch.");
b) absolventům lékařského studia titul "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr.");
c) absolventům veterinárního studia titul "doktor veterinářství" (ve zkratce "MVDr.")
d) absolventům studia malířství, sochařství a architektury na vysokých školách uměleckého směru tituly "akademický malíř", "akademický sochař" a "akademický architekt".
(2) Absolventům vysokých škol universitního směru s výjimkou absolventů lékařského studia a absolventům vysokých škol uměleckého směru s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 1 pod písm. d), kteří vykonají předepsané rigorosní zkoušky na fakultách uvedených v rigorosním řádu, přiznávají vysoké školy tituly "doktor práv" (ve zkratce "JUDr.") nebo "doktor přírodovědy" (ve zkratce "RNDr.") nebo "doktor filosofie" (ve zkratce "PhDr.").
(3) Absolventi všech vysokých škol jsou oprávněni používat, pokud vyučují na školách poskytujících střední vzdělání, pracovní označení "středoškolský profesor".
§ 15
(1) Absolventu vysoké školy vydá vysoká škola slavnostním způsobem diplom, v němž bude uveden obor studia, ve kterém dosáhl vysokoškolské kvalifikace. Absolventům uvedeným v § 14 odst. 1 se v diplomu uvede i přiznaný titul.
(2) Absolventu vysoké školy, který vykonal rigorosní zkoušky podle ustanovení § 14 odst. 2, vydá vysoká škola, na které vykonal rigorosní zkoušky, diplom. V tomto diplomu bude uveden příslušný titul a obor, v němž rigorosní zkoušky byly vykonány.
§ 16
Postgraduální studium připravuje absolventy vysokých škol pro užší odborné specializace nebo je seznamuje s novými vědeckými poznatky v příslušných oborech.
§ 17
(1) Vysoké školy umožňují mimořádné studium jednotlivých předmětů na jedné fakultě nebo na více fakultách.
(2) Ustanovení § 9 a § 12 odst. 5 platí pro mimořádné studium přiměřeně.
§ 18
(1) Vysokoškolské studium vykonané na zahraničních vysokých školách platí na území Československé socialistické republiky, pouze bylo-li výslovně uznáno (nostrifikováno). Studium může být nostrifikováno jen tehdy, má-li stejnou úroveň jako studium na Československých vysokých školách.
(2) O nostrifikaci rozhoduje vysoká škola stejného nebo obdobného studijního oboru; o nostrifikaci studia obsahem nebo rozsahem neodpovídajícího studiu, jež lze absolvovat na československých vysokých školách, rozhoduje ministerstvo školství a kultury.
§ 19
(1) Ministerstvo školství a kultury stanoví podrobnosti o průběhu studia, o jeho ukončování, o kárném řízení, o přijímání uchazečů na vysoké školy a o nostrifikaci.
(2) Ministerstvo školství a kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanoví délku řádného studia pro jednotlivé obory, přičemž může výjimečně délku studia stanovenou v § 8 odst. 2 zkrátit nebo prodloužit až o jeden rok. Ministerstvo školství a kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány rovněž stanoví podrobnosti o péči o studenty, upraví podrobnosti o postgraduálním studiu, jakož i označování zahraničních absolventů československých vysokých škol. Dále v dohodě se Státní komisí pro vědecké hodnosti vydá předpisy pro rigorosní zkoušky.
(5) Vláda nebo orgán jí zmocněný po projednání s Ústřední radou odborů stanoví, jaké pracovní úlevy a jaké hospodářské zabezpečení budou poskytovány studentům při zaměstnaní a účastníkům postgraduálního studia.
Oddíl III.
Vědecká činnost a výchova k vědecké práci
§ 20
(2) Vědecky práce, soustavné zvyšování vlastní kvalifikace v souladu se světovým vývojem vědy, uplatňování moderních metod vědecké práce a jejich přenášení do výchovy studentů je vedle pedagogické činnosti základní povinností učitelů vysokých škol. Vědecká činnost na vysokých školách je nezbytným předpokladem vysoké úrovně pedagogické práce. Vědecké práce se mohou účastnit i studenti.
(2) Vysoké školy řeší vědecké úkoly v rámci plánu vědy a techniky a rozvíjejí vědní obory podle potřeb vědeckého a technického rozvoje společnosti.
§ 21
(1) Vysoké školy vychovávají nové vědecké pracovníky v souladu s potřebami společnosti. Jejich vědecká příprava je organizována podle zvláštních předpisů.
(2) Mimořádně nadaní studenti jsou již během studia na vysokých školách soustavně připravováni pro vědeckou práci.
(3) Při výchově nových vědeckých pracovníků využívají vysoké školy v dohodě s příslušnými ústředními orgány a organizacemi také jejich vědeckých pracovišť.
(4) Vysoké školy udělují vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů.
§ 22
Vysoké školy jsou v rozsahu své vědecké činnosti součástí vědeckovýzkumné a vývojové základny.
Oddíl IV.
Pracovníci vysokých škol
§ 23
(2) Na vysokých školách působí jako učitelé řádní profesoři, mimořádní profesoři, docenti, odborní asistenti, lektoři, asistenti a odborní instruktoři; dále mohou na vysokých školách působit též externí učitelé.
(2) Na vysokých školách dále působí vědečtí pracovníci, techničtí a jiní odborní, správní a pomocní pracovníci.
§ 24
(1) Označení "řádný profesor", "mimořádný profesor" a "docent" je vědeckopedagogickým a v uměleckých oborech umělecko-pedagogickým titulem.
(2) Vědeckopedagogického, popřípadě umělecko-pedagogického titulu se nabývá jmenováním; ztrácí jej ten, kdo byl soudem odsouzen ke ztrátě Čestných titulů a vyznamenání. Může být oddat tomu, kdo se zpronevěřil občanské nebo vědecké cti; o odnětí titulu v tomto případě rozhoduje na návrh vědecké rady vysoké školy orgán, který titul udělil, nebo orgán jím k tomu zmocněný.
§ 25
(1) Řádným profesorem pro určitý obor může být jmenován mimořádný profesor, docent, vědecký (umělecký) pracovník nebo odborník z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, vytvořili vynikající vědecké, popřípadě umělecké práce, vykazují pedagogickou způsobilost, mají potřebnou praxi, a nejde-li o řádného profesora uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost doktora věd.
(2) Řádné profesory jmenuje president republiky na návrh vlády. Ve zcela výjimečných a odůvodněných případech může být jmenován řádným profesorem i ten, kdo nemá vědeckou hodnost doktora věd.
§ 26
(1) Mimořádným profesorem pro určitý obor může být jmenován docent, vědecký (umělecký) pracovník nebo odborník z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, vytvořili významné vědecké, popřípadě umělecké práce, vykazují pedagogickou způsobilost, mojí potřebnou praxi, a nejde-li o mimořádného profesora uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost. Ve zvlášť odůvodněných případech může být jmenován mimořádným profesorem i ten, kdo nemá vědeckou hodnost.
(2) Mimořádné profesory jmenuje president republiky na návrh vlády.
§ 27
(1) Docentem pro určitý obor může být jmenován odborný asistent, vědecký (umělecký) pracovník nebo odborník z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, v habilitačním řízení prokázali pedagogickou a vědeckou, popřípadě uměleckou způsobilost, mají potřebnou praxi, a nejde-li o docenta uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost.
(2) Docenty jmenuje ministr školství a kultury. Výjimečně může jmenovat docentem i toho, kdo nemá vědeckou hodnost.
§ 28
(1) Volná pracovní místa profesoru a docentů se obsazují zpravidla na základě konkursu.
(2) K uzavření pracovní smlouvy s profesory a ke skončení pracovního poměru profesorů ze strany vysoké školy, popřípadě fakulty (§ 30 odst. 2) je třeba předchozího souhlasu ministra školství a kultury. Jinak je tento právní úkon neplatný.
§ 29
(1) K působení na vysokých školách mohou být pozváni vynikající odborníci ze zahraničí.
(2) Vysoké školy, na které jsou zahraniční odborníci pozváni, mohou navrhnout, aby jim byl udělen vědeckopedagogický, popřípadě umělecko-pedagogický titul.
(3) Ustanovení § 23 až 27 a 30 platí obdobně.
§ 30
(1) Pro pracovní poměry pracovníků vysokých škol platí zákoník práce, pokud není v tomto zákoně staveno jinak (§ 28 odst. 2).
(2) V pracovněprávních vztazích vystupuje vysoká škola a v případech stanovených statutem vysoké školy fakulta, popřípadě účelové zařízení (50) svým jménem.
§ 31
(1) Ministerstvo školství a kultury vydá předpisy o habilitačním a jmenovacím řízení a o obsazování volných pracovních míst učitelů vysokých škol a předpisy o pracovních úvazcích učitelů vysokých škol.
(2) Platové poměry učitelů vysokých škol upravují zvláštní předpisy.
Oddíl V.
Řízení a organizace vysokých škol
§ 32
(1) Zákonem se zřizují, zrušují, slučují a dělí vysoké školy a samostatné fakulty a stanoví a mění jejich sídla a názvy.
(2) Vláda nařízením zřizuje, zrušuje, slučuje a dělí fakulty a stanoví a mění jejich sídla a názvy.
§ 33
Vláda stanoví perspektivy rozvoje vysokého školství a jeho materiální a kádrové zabezpečení.
§ 34
Vysoké školy ústředně řídí ministr školství a kultury, který zejména
a) stanoví zásady a cíle pedagogické a vědecké, popřípadě umělecké činnosti vysokých škol,
b) stanoví zásady pro vypracování učebních plánů jednotlivých oborů,
c) stanoví koncepci a zásady zahraničních styků vysokých škol,
d) přiděluje vysokým školám materiální a finanční prostředky v souladu s úkoly a plánovanými výkony vysokých škol,
e) zabezpečuje ústřední dohled nad důsledným plněním zákonů a jiných právních předpisů a nad řádným hospodařením svěřenými prostředky.
§ 35
(1) Slovenská národní rada se zúčastňuje na provádění tohoto zákona se zvláštním zřetelem na plnění úkolů vysokých škol při zabezpečování hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska.
(2) Působnost Slovenské národní rady a jejích orgánů ve vztahu k vysokým školám na Slovensku a odpovědnost akademických funkcionářů vysokých škol na Slovensku Slovenské národní radě a jejím orgánům upraví zákon Slovenské národní rady.
§ 36
Stálým poradním orgánem ministra školství a kultury pro posuzování zásadních otázek vysokých škol je Státní výbor pro vysoké školy, jehož členy jsou rektoři vysokých škol a další odborníci jmenovaní ministrem školství a kultury. Jednání Státního výboru pro vysoké školy jsou oprávněni se účastnit zástupci organizací pracovníků a studentů vysokých škol.
(2) Ministr školství a kultury může k plnění svých úkolů na úseku vysokých škol zřídit další své poradní orgány, a to trvalé nebo dočasné.
§ 37
(1) Vysoké školy se dělí na fakulty.
(2) V případě potřeby lze zřizovat vysoké školy, které se nedělí na fakulty, nebo samostatné fakulty, mající postavení vysokých škol.
§ 38
(1) V čele vysoké školy je rektor, který ji řídí, zastupuje ji navenek a odpovídá za její činnost ministru školství a kultury. Rektor zejména:
a) schvaluje program a plány pedagogické a vědecké, popřípadě umělecké činnosti vysoké školy a řídí tuto činnost,
b) přiděluje fakultám materiální a finanční prostředky z rozpočtu vysoké školy v souladu s úkoly a plánovanými výkony fakult,
c) zabezpečuje dohled nad důsledným plněním zákonů a jiných právních předpisů a nad řádným hospodařením svěřenými prostředky,
d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí děkana.
(2) Rektora zastupují prorektoři; za svou činnost odpovídají rektorovi.
§ 39
(1) Rektora jmenuje president republiky na návrh vlády na dobu tří let z řádných profesorů, kteří jsou pracovníky příslušné vysoké školy.
(2) O návrhu na jmenování rektora se usnáší vědecká rada vysoké školy (§ 40) tajným hlasováním.
(3) Na nově zřízené vysoké škole jmenuje rektora president republiky na dobu tří let na návrh vlády.
(4) Rektora odvolává president republiky nebo orgán jím zmocněný. Rektor může být odvolán na vlastní žádost, nebo jestliže hrubě porušil své povinnosti nebo je soustavně neplní, popřípadě bylo-li mu uloženo kárné opatření, dále na návrh vědecké rady vysoké školy, na němž se usnesla tajným hlasováním.
(5) Prorektory volí vědecká rada vysoké školy tajným hlasováním na dobu tří let z řádných profesorů, kteří jsou pracovníky příslušné vysoké školy. Statut vysoké školy může stanovit, že prorektorem může být volen též mimořádný profesor nebo docent, který je pracovníkem příslušné vysoké školy. Volbu prorektorů potvrzuje ministr školství a kultury; nepotvrdí-li volbu, bude provedena volba nová. Na nově zřízené vysoké škole jmenuje prorektory na dobu tří let ministr školství a kultury.
(6) Prorektor může být odvolán z funkce na vlastní žádost, dále jestliže hrubě porušil své povinnosti nebo je soustavně neplní, nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření. Prorektora odvolává tajným hlasováním vědecká rada vysoké školy; odvolání potvrzuje ministr školství a kultury.
(7) Týž učitel vysoké školy může být jmenován nebo volen do téže funkce nejvýše po dvě po sobě jdoucí volební období.
§ 40
(1) Na řízení vysoké školy se podílí vědecká rada vysoké školy, na vysokých školách uměleckého směru umělecká rada vysoké školy (dále jen "vědecká rada vysoké školy"). Vědecká rada vysoké školy projednává všechny zásadní otázky rozvoje a činnosti vysoké školy. Rektor je povinen postupovat vědecké radě vysoké školy tyto otázky k projednání. Vědecká rada vysoké školy může též předkládat rektorovi návrhy z vlastního podnětu. Vědecká rada vysoké školy se může členit na sekce. Vědeckou radu vysoké školy svolává rektor, který jí též předsedá.
(2) Usnesení vědecké rady vysoké školy nabývá platnosti schválením rektora. Nesouhlasí-li rektor s usnesením vědecké rady, vrátí jí věc s odůvodněním k novému projednání. Setrvá-li vědecká rada na svém původním stanovisku, rozhodne rektor, je však povinen o tom informovat ministra školství a kultury.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí při jednání o návrhu na udělení vědecké hodnosti a o předložení návrhu na jmenování řádného nebo mimořádného profesora k dalšímu řízení a o otázkách jmenování a voleb akademických funkcionářů; v těchto případech rozhoduje sama vědecká rada vysoké školy.
(4) Členy vědecké rady vysoké školy jsou rektor, prorektoři, kvestor (§ 41), děkani fakult a ředitelé výzkumných ústavů (§ 49). Další členy vědecké rady vysoké školy jmenuje rektor z učitelů vysoké školy a z dalších odborníků na dobu tří let. Členy vědecké rady vysoké školy jsou též zástupci organizací pracovníků a studentů vysoké školy, které jmenuje rektor na návrh těchto organizací; tito členové však nejsou oprávněni hlasovat při jednání o návrzích na udělení vědeckopedagogických, popřípadě umělecko-pedagogických titulů a vědeckých hodností.
§ 41
(1) Stálým zástupcem rektora ve věcech správních a hospodářských je kvestor. Kvestor odpovídá rektorovi za řádné hospodaření vysoké školy a za důsledné provádění a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů na úseku správní a hospodářské činnosti. Kvestora jmenuje a odvolává ministr školství a kultury na návrh rektora.
(2) Výkonným orgánem pro zajišťování úkolů vysoké školy je rektorát, jehož práci řídí kvestor.
§ 42
(1) V čele samostatné fakulty je děkan, kterého zastupují proděkani. Pro působnost děkana platí obdobně ustanovení § 38 odst. 1 písm. a), § 44 odst. 1, 48 odst. 3 a § 50. Na řízení samostatné fakulty se podílí její vědecká rada, o níž platí obdobně ustanovení § 46. Pro působnost tajemníka fakulty platí obdobně ustanovení § 41.
(2) Děkana a proděkany samostatné fakulty volí vědecká rada samostatné fakulty tajným hlasováním na dobu tří let. Děkanem a proděkanem samostatné fakulty může být volen řádný profesor, mimořádný profesor nebo docent, který je pracovníkem příslušné fakulty. Týž učitel může být volen do téže funkce nejvýše po dvě po sobě jdoucí volební období. Volbu děkana a proděkanů samostatné fakulty potvrzuje ministr školství a kultury; nepotvrdí-li volbu, bude provedena volba nová.
(3) Na nová zřízené samostatné fakultě jmenuje na dobu tří let děkana a proděkany ministr školství a kultury.
(4) Děkan nebo proděkan samostatné fakulty může být odvolán z funkce na vlastní žádost, dále jestliže hrubě porušil své povinnosti nebo je soustavně neplní, nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření. Děkana a proděkany odvolává vědecká rada samostatné fakulty tajným hlasováním; odvolání děkanů a proděkanů potvrzuje ministr školství a kultury.
§ 43
Fakulta je základní a komplexní organizaci pro pedagogickou a vědeckou, popřípadě uměleckou práci.
§ 44
(1) V čele fakulty je děkan, který ji řídí, zastupuje ji navenek a odpovídá za její činnost rektorovi vysoké školy. Děkan zejména:
a) schvaluje učební plány jednotlivých oborů na fakultě,
b) koordinuje a řídí pedagogickou a vědeckou nebo uměleckou, popřípadě jinou činnost kateder a ostatních pracovišť fakulty,
c) přiděluje katedrám materiální a finanční prostředky z rozpočtu fakulty,
d) zabezpečuje dohled nad důsledným plněním zákonů a jiných právních předpisů a nad řádným hospodařením svěřenými prostředky.
Děkana zastupují proděkani; za svou činnost odpovídají děkanovi.
§ 45
(1) Děkana a proděkany volí tajným hlasováním na dobu tří let vědecká rada fakulty.
(2) Děkanem a proděkanem může být volen řádný profesor, mimořádný profesor nebo docent, který je pracovníkem příslušné fakulty. Týž učitel může být volen do téže funkce nejvýše po dvě po sobě jdoucí volební období. Volbu děkana potvrzuje ministr školství a kultury, volbu proděkanů rektor; nepotvrdí-li ministr školství a kultury (rektor) volbu, bude provedena volba nová.
(3) Děkana a proděkany nově zřízené fakulty jmenuje na dobu tří let ministr školství a kultury.
(4) Děkan nebo proděkan může být odvolán z funkce na vlastní žádost, dále jestliže hrubě porušil své povinnosti nebo je soustavně neplní, nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření. Děkana a proděkany odvolává vědecká rada fakulty tajným hlasováním; odvolání děkana potvrzuje ministr školství a kultury, odvolání proděkanů potvrzuje rektor.
§ 46
(1) Na řízení fakulty se podílí vědecká rada fakulty, na fakultách uměleckého směru umělecká rada fakulty (dále jen "vědecká rada fakulty"). Vědecká rada fakulty projednává všechny zásadní otázky rozvoje a činnosti fakulty. Děkan je povinen postupovat vědecké radě fakulty tyto otázky k projednání. Vědecká rada fakulty může též předkládat děkanovi návrh z vlastního podnětu. Vědecká rada fakulty se může členit na sekce. Vědeckou radu fakulty svolává děkan, který jí též předsedá.
(2) Usnesení vědecké rady fakulty potvrzuje děkan. Nesouhlasí-li děkan s usnesením vědecké rady, vrátí jí věc s odůvodněním k novému projednání. Setrvá-li vědecká rada na svém původním stanovisku, rozhodne děkan, je však povinen o tom informovat rektora.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí při jednání o udělení vědecké hodnosti a o předložení návrhu na jmenování řádného profesora, mimořádného profesora nebo docenta k dalšímu řízení a o otázkách voleb akademických funkcionářů; v těchto případech rozhoduje sama vědecká rada fakulty.
(4) Členy vědecké rady fakulty jsou děkan, proděkani, tajemník fakulty (§ 47), vedoucí kateder a vedoucí vědeckých pracovišť fakulty (§ 48 a § 49). Další členy vědecké rady fakulty jmenuje děkan z učitelů fakulty a z dalších odborníků na dobu tří let. Členy vědecké rady fakulty jsou též zástupci organizací pracovníků a studentů fakulty, které jmenuje děkan na návrh těchto organizací; tito členové však nejsou oprávněni hlasovat při jednání o návrzích na udělení vědeckopedagogických, popřípadě umělecko-pedagogických titulů a vědeckých hodností.
§ 47
(1) Stálým zástupcem děkana ve věcech správních a hospodářských je tajemník fakulty. Tajemník fakulty odpovídá děkanovi za řádné hospodaření fakulty a za důsledné provádění a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů na úseku správní a hospodářské činnosti. Tajemníka fakulty jmenuje a odvolává na návrh děkana a po vyjádření kvestora rektor.
(2) Výkonným orgánem pro zajišťování úkolů fakulty je děkanát, jehož práci řídí tajemník fakulty.
§ 48
(1) Základním pracovištěm pro pedagogickou a vědeckou, popřípadě uměleckou práci je katedra. Katedra se zřizuje pro určitý předmět nebo pro několik příbuzných předmětů.
(2) Katedra se zřizuje zpravidla na fakultě, může být však zřízena i na vysoké škole, zejména pro předměty společné několika fakultám, popřípadě vysokým školám.
(3) Katedry zřizuje, zrušuje, rozděluje a slučuje rektor na návrh děkana, popřípadě v dohodě s rektorem jiné vysoké školy. Vojenské katedry vysokých škol zřizuje, zrušuje, rozděluje a slučuje ministerstvo školství a kultury.
(4) Práci katedry řídí její vedoucí, kterého pověřuje funkcí a odvolává z ní rektor na návrh děkana.
§ 49
(1) Na vysokých školách mohou být zřizovány výzkumné ústavy a jiná vědecká pracoviště.
(2) Výzkumné ústavy zřizuje ministr školství a kultury podle zvláštních předpisů; ostatní vědecky pracoviště zřizují rektoři.