Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965

IV. volební období

60

Vládní návrh

Zákon

ze dne ........................ 1965,

o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST I.

Státní komise pro finance, ceny a mzdy

§ 1

Státní komise pro finance, ceny a mzdy je odborným ústředním orgánem vlády.

§ 2

(1) V oblasti financí a úvěru Státní komise pro finance, ceny a mzdy projednává návrhy

a) koncepcí a zásad finanční, úvěrové a devizové politiky,

b) státního rozpočtu, úvěrového a pokladního plánu,

c) státního závěrečného účtu,

d) zásadních opatření v oblasti financí a úvěrů,

e) opatření, jimiž se stanoví nebo mění dlouhodobé ekonomické nástroje řízení,

a dává vládě k nim svá stanoviska.

(2) Státní komise pro finance, ceny a mzdy v rozsahu stanoveném vládou dává směrnice a pokyny ústředním orgánům a krajským národním výborům k zabezpečení jednotného řízení finanční, úvěrové a devizové politiky.

§ 3

V oblasti cen Státní komise pro finance, ceny a mzdy

a) vypracovává návrhy koncepce vývoje cenové politiky,

b) vydává opatření ke zdokonalování soustavy cen,

c) vypracovává návrhy, popřípadě v rozsahu vymezeném vládou stanoví úroveň cen, nejdůležitější cenové relace a jejich změny,

d) určuje zásady pro stanovení a změny základních složek cen,

e) vydává právní předpisy o působnosti orgánů hospodářského řízení a socialistických organizací při tvorbě, kontrole a statistice cen a o způsobu tvorby, kontroly a statistiky cen.

§ 4

V oblasti mezd a pracovních vztahů Státní komise pro finance, ceny a mzdy

a) vypracovává návrhy koncepce vývoje mzdové politiky,

b) se souhlasem vlády vydává zásady mzdově politických opatření,

c) schvaluje mzdové soustavy,

d) stanoví rámcové zásady mzdových forem a dává doporučení pro jejich uplatňování,

e) stanoví metodiku a zásadní směry racionalizace a normování práce,

f) vydává právní předpisy, jimiž se stanoví

- společenská záruka mezd a opatření při nežádoucím vývoji mezd,

- mzdové tarify, druhy a výše příplatků ke mzdám a zásady jejich používání,

- působnost orgánů hospodářského řízení a socialistických organizací na úseku odměňování práce,

g) v rozsahu stanoveném vládou vydává v dohodě s Ústřední radou odborů právní předpisy o náhradách poskytovaných pracovníkům k úhradě výdajů v souvislosti s výkonem práce, o náhradách a příspěvcích při náboru pracovních sil a předpisy a odměnách za práce konané mimo pracovní poměr.

§ 5

Státní komise pro finance, ceny a mzdy dává vládě stanoviska k návrhům zásadních opatření v oblasti pracovních vztahů, sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění.

§ 6

(1) Státní komise pro finance, ceny a mzdy se skládá z předsedy, kterým je člen vlády, a dalších členů, které jmenuje a odvolává vláda.

(2) Práci Státní komise pro finance, ceny a mzdy a jejího aparátu řídí její předseda, který též stanoví organizaci jejího aparátu.

§ 7

(1) Působnost, která podle zvláštních předpisů přísluší Státnímu cenovému výboru a Státní mzdové komisi, přechází na Státní komisi pro finance, ceny a mzdy.

(2) Na Státní komisi pro finance, ceny a mzdy přechází též působnost, která přísluší Státní plánovací komisi podle § 18 vládního nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly.

ČÁST II.

Státní komise pro techniku

§ 8

Státní komise pro techniku je odborným ústředním orgánem vlády.

§ 9

Státní komise pro techniku řídí přípravu a zpracovává

a) technickoekonomické studie rozvoje vybraných úseků národního hospodářství, studie reprodukce základních prostředků, koncepce vědeckotechnického rozvoje a koncepce výstavby a přestavby měst a vesnic jako podklady pro dlouhodobý výhled a dlouhodobé státní plány rozvoje národního hospodářství,

b) části státního plánu rozvoje národního hospodářství, týkající se rozvoje vědy a techniky a projektovaných prací.

§ 10

V oblasti rozvoje vědy a techniky Státní komise pro techniku

a) řídí podle zvláštních předpisů rozvoj vědeckovýzkumné a vývojové základny,

b) sleduje plnění úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací a v rozsahu stanovaném vládou dává ústředním orgánům a vědeckým institucím směrnice k řešení těchto úkolů v souladu se závaznými úkoly plánu,

c) v rozsahu vymezeném vládou stanoví zaměření vědeckotechnické spolupráce se socialistickými státy a vědeckotechnických styků s kapitalistickými státy a s rozvojovými zeměmi, jakož i zaměření licenční politiky,

d) řídí činnost v oboru vědeckotechnických informací.

§ 11

V oblasti investiční výstavby Státní komise pro techniku

a) stanoví projektové normy, normy lhůt výstavby a ostatní technické nástroje řízení investiční výstavby,

b) stanoví postup a kritéria pro posuzování efektivnosti investic,

c) stanoví zásady pro tvorbu a ochranu životního a pracovního prostředí, pro řešení architektonické a výtvarné úrovně výstavby a pro územní projektování,

d) schvaluje projektovou dokumentaci vládou určených staveb a vydává povolení k jejich zahájení; podává odborné posudky (expertizy) k územním plánem schvalovaným vládou,

e) v průběhu provádění investiční výstavby organizuje činnost ústředních orgánů a krajských národních výborů tak, aby sporné meziodvětvové technickoorganizační otázky byly včas a v souladu se závaznými úkoly plánu vyřešeny,

f) vyhodnocuje vládou určené stavby,

g) vydává právní předpisy

- o rozsahu projektové a jiné přípravy investiční výstavby,

- o působnosti a postupu orgánů a organizací při přípravě investiční výstavby, při posuzování a schvalování projektové dokumentace, při povolování zahájit stavbu a při vyhodnocování staveb,

- o působnosti a postupu orgánů a organizací při vydávání územních rozhodnutí, provádění stavebního řízení, státního stavebního dohledu a při udělování povolení k uvedení staveb do trvalého provozu (užívání),

- o hmotné zainteresovanosti účastníků investiční výstavby.

§ 12

(1) Státní komise pro techniku se skládá z předsedy, kterým je člen vlády, a dalších členů, které jmenuje a odvolává vláda. Členem Státní komise pro techniku je též předseda Slovenské komise pro techniku.

(2) Práci Státní komise pro techniku a jejího aparátu řídí její předseda, který též stanoví organizaci jejího aparátu.

§ 13

(1) Oblastním orgánem Státní komise pro techniku a současně orgánem Slovenské národní rady je Slovenská komise pro techniku.

(2) Slovenskou komisi pro techniku zřídí a její působnost a organizaci stanoví Slovenská národní rada zákonem.

§ 14

Státní komisi pro techniku jsou podřízeny Úřad pro normalizaci a měření, Úřad pro patenty a vynálezy a organizace, u nichž to stanoví vláda.

§ 15

Působnost, která podle zvláštních předpisů přísluší Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Státní komisi pro investiční výstavbu, přechází na Státní komisi pro techniku.

ČÁST III.

Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci

§ 16

Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci je odborným ústředním orgánem vlády.

§ 17

Sociální komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci projednává a posuzuje

a) koncepce a návrhy v oblasti mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce včetně úvěrové politiky a ostatních zahraničně ekonomických vztahů,

b) návrhy mezinárodních smluv a jiných závažných opatření v oblasti zahraničně ekonomických vztahů

a dává k nim svá stanoviska, popřípadě je v rozsahu určeném vládou schvaluje.

§ 18

(1) Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci

a) dává ústředním orgánům směrnice a pokyny pro přípravu

- návrhů zásadních opatření v oblasti mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce včetně úvěrové politiky a ostatních zahraničně ekonomických vztahů,

- mezinárodních hospodářských jednání;

b) navrhuje vládě směrnice pro mezinárodní hospodářská jednání a dává jí stanoviska k výsledkům těchto jednání, popřípadě v rozsahu stanoveném vládou sama stanoví směrnice pro tato jednání a schvaluje jejich výsledky.

(2) Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci sleduje plnění důležitých úkolů vyplývajících ze zahraničně ekonomických závazků, činí opatření k jejich plnění v souladu se závaznými úkoly plánu a v případě potřeby dává vládě návrhy opatření.

§ 19

(1) Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci se skládá z předsedy, kterým je člen vlády, a dalších členů, které jmenuje a odvolává vláda.

(2) Práci Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a jejího aparátu řídí její předseda, který též stanoví organizaci jejího aparátu.

ČÁST IV.

Státní komise pro řízení a organizaci

§ 20

Státní komise pro řízení a organizaci je odborným ústředním orgánem vlády.

§ 21

Státní komise pro řízení a organizaci

a) připravuje, projednává a předkládá vládě návrhy

- na rozvíjení soustavy řízení národního hospodářství,

- na uspořádání orgánů hospodářského řízení, orgánů státní správy, jejich působnosti a vzájemných vztahů,

- zásad organizační struktury výrobních hospodářských jednotek a státních organizací;

b) v případech určených vládou řídí přípravu zásadních opatření ústředních orgánů a krajských národních výborů v oblasti řízení a organizace, projednává a schvaluje návrhy těchto opatření včetně právních úprav, popřípadě dává k nim svá stanoviska, pokud si rozhodnutí vyhradila vláda.

§ 22

Státní komise pro řízení a organizaci

a) dává ústředním orgánům, krajským národním výborům a vědeckým institucím směrnice a pokyny

- k zajištění úkolů stanovených vládou v oblasti řízení a organizace,

- pro činnost výzkumných ústavů technickoorganizačního zaměření,

- k přípravě a výchově vedoucích hospodářských pracovníků,

b) stanoví zásady a opatření pro racionalizaci řídících a správních činností.

§ 23

(1) Státní komise pro řízení a organizaci se skládá z předsedy a z dalších členů, které jmenuje a odvolává vláda.

(2) Práci Státní komise pro řízení a organizaci a jejího aparátu řídí její předseda, který též stanoví organizaci jejího aparátu.

§ 24

Státní komisi pro řízení a organizaci podléhají organizace, u nichž to stanoví vláda.

ČÁST V.

Ustanovení společná

§ 25

(1) Odborné ústřední orgány, uvedené v tomto zákoně, řídí se ve své činnosti pokyny vlády, která na ně může přenést též svou působnost stanovenou v jiných zákonech.

(z) Pravomoc odborných ústředních orgánů, uvedených v tomto zákoně, podrobněji vymezují zvláštní předpisy. Tyto předpisy též stanoví, která pravomoc jim přísluší jen společně s jinými ústředními orgány.

§ 26

Všechny státní a hospodářské orgány a organizace jsou povinny podávat odborným ústředním orgánům, uvedeným v tomto zákoně, údaje a zprávy, které si tyto orgány vyžádaly k plnění svých úkolů.

§ 27

Osoby pověřené předsedy odborných ústředních orgánů, uvedených v tomto zákoně, mají při výkonu svých služebních povinností přístup do prostorů státních a hospodářských organizací. Musí jim být předloženy k nahlédnutí písemnosti a jiné pomůcky potřebné ke splnění jejich úkolů.

ČÁST VI.

Závěrečná ustanovení

§ 28

Zákon č. 93/1964 Sb., a určení oborů státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, a o souvisejících změnách v organizaci některých ústředních orgánů, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 2 písm, c) zní: "ve vědě, technice a investiční výstavbě - Slovenská komise pro techniku, v čele s pověřencem - předsedou";

2. § 1 odst. 2 písm. d) se vypouští.

§ 29

Zrušují se:

1. zákon č. 42/1959 Sb., o dokumentaci staveb,

2. vládní nařízení č. 60/1959 Sb., o působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen.

3. zákon č. 17/1962 Sb., o zřízení Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, ve znění zákona č. 93/1964 Sb.,

4. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1963 Sb., o zřízení Státního cenového výboru,

5. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 62/1963 Sb., o Státní komisi pro investiční výstavbu,

6. zákonně opatření předsednictva Národního shromáždění č. 84/1963 Sb., o Státní mzdové komisi.

§ 30

Teto zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Společná důvodová zpráva

k vládním návrhům zákona o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci, zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi, zákona o změnách v organizaci a působnosti některých odvětvových ústředních orgánů a zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb. o hospodářské arbitráži

Zavedení zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství vyžaduje v souvislosti se změnami v zaměření činnosti a v metodách a formách práce orgánů ústředního řízení provést změny v jejich organizaci a působnosti.

Dosavadní způsob práce ústředních orgánů nevyhovuje již nárokům kladeným na ně novou soustavou. Jejich dosavadní činnost není dostatečně perspektivně zaměřena, nevyužívají se hodnotové vztahy a není důsledná dělba řídící práce mezi sférou ústředního a podnikového řízení i mezi ústředními orgány navzájem.

Nové uspořádání ústředních orgánů vychází z těchto principů:

- přenést těžiště práce od operativních problémů k perspektivním,

- zaměřit rozhodování na zásadní problémy rozvoje celého národního hospodářství, které jsou řešitelné na úrovni podnikové sféry,

- nahradit převážně administrativní formy řízení převážně ekonomickými.

Organizace a pravomoc jednotlivých orgánů ústředního řízení je stanovena tak, aby odpovídala okruhu otázek, o nichž daný orgán má a může mít nejúplnější komplexní! znalosti, a aby systém prase ústředních orgánů a jejich vzájemné vztahy maximálně zabezpečovaly účelnou dělbu práce.

Jednotné ústřední hospodářské řízení tvoří vedle vlády její odborné orgány spolu s odvětvovými ministerstvy. Ministerstva jsou jedinými výkonnými odvětvovými orgány vlády vůči VHJ a připravují potřebné podklady pro všechny odborné orgány vlády.

Předloženými návrhy zákonů budou provedeny nezbytné úpravy v pravomoci ústředních odborných orgánů vlády i změny v organizaci a působnosti odvětvových orgánů vlády a hospodářské arbitráže, jak to vyžadují zásady zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

K návrhu zákona o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci

A. Státní komise pro finance, ceny a mzdy

Zajištění ekonomicky i politicky závažných funkcí ekonomických nástrojů vyžaduje, aby byly zabezpečeny vzájemné vztahy a vyváženost koncepcí finanční, úvěrové, cenové a mzdové politiky a sociálního zabezpečena a jejich vzájemná koordinace a jednota.

Posuzovat a koordinovat finanční, úvěrovou, cenovou a mzdovou politiku a sociální zabezpečení bude základním posláním Státní komise pro finance, ceny a mzdy, která bude k zajištění koordinace a jednotného provádění této politiky přijímat rozhodnutí v rozsahu stanoveném vládou. V oblasti cenové a mzdové politiky bude mít komise jako ústřední orgán pravomoc vydávat právní předpisy.

V čele komise je člen vlády. Komise bude mít pro obstarávání svých úkolů aparát vytvořený z dnešních sekretariátů Státní mzdové komise a Státního cenového výboru. Bude využívat rovněž aparáty ministerstva financí a Státní banky. Nedojde tedy k rozšíření aparátu.

Státní komise pro finance, ceny a mzdy bude spolupracovat se Statní plánovací komisí při sestavování plánu ve všech etapách plánovacích prací. V úzké součinnosti se Státní plánovací komisí bude projednávat návrhy koncepcí z oblasti své působnosti, které budou zpracovávat v oblasti cen a mezd aparát Státní komise pro finance, ceny a mzdy, v ostatních oblastech příslušné specializované orgány, zejména ministerstvo financí a Státní banka československá. Po schválení státního plánu budou tyto koncepce a kvantifikace ekonomických nástrojů závazným rámcem pro provádění finanční, úvěrové, cenové a mzdové politiky a sociálního zabezpečení.

Zřízením Státní komise pro finance, ceny a mzdy se neoslabí působnost a ústavní odpovědnost ministra financí, ani odpovědnost Státní banky československé a Státního úřadu sociálního zabezpečení. Tyto orgány budou i nadále řídit příslušné úseky ve vlastní pravomocí. Budou přitom vycházet ze směrnic Státní komise pro finance, ceny a mzdy. Ostatní ústřední orgány budou s těmito orgány spolupracovat přímo.

Státní komise pro finance, ceny a mzdy nebude mít oblastní orgán na Slovensku. Otázkami využívání ekonomických nástrojů řízení na Slovensku se bude zabývat finanční a rozpočtová komise Slovenské národní rady.

B. Státní komise pro techniku

Odborným ústředním orgánem vlády pro řízení vědeckotechnického rozvoje a investiční výstavby se stává Státní komise pro techniku. V jejím čele je člen vlády. Její aparát vznikne sloučením aparátu dosavadní Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Státní komise pro investiční výstavbu.

Pravomoc Státní komise pro techniku je v souladu se zásadami zdokonalené soustavy řízení zárodního hospodářství vymezena tak, aby bylo posíleno centrální řízení hlavních směrů jednotné technické politiky zabezpečující rozvoj vědy a techniky a vysoká úroveň investiční výstavby.

Jejím hlavním úkolem je řídit přípravu a zpracovávat technickoekonomické studie rozvoje vybraných úseků národního hospodářství, studie reprodukce základních prostředků, koncepce vědeckotechnického rozvoje a koncepce výstavby a přestavby měst a vesnic jako podklady pro dlouhodobý výhled a dlouhodobé státní plány rozvoje národního hospodářství a části státního planu rozvoje národního hospodářství, týkající se rozvoje vědy a techniky a projektových prací.

Svěřuje se jí též řízení rozvoje vědeckovýzkumné a vývojové základny.

Tato komise bude vykonávat v určitém rozsahu též operativní činnost při zajišťování úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací a při provádění investiční výstavby.

V pravomoci komise bude stanovit technické nástroje řízení investiční výstavby, kritéria pro posuzování efektivnosti investic a zásady pro tvorbu a ochranu životního a pracovního prostředí.

Komise bude schvalovat projektovou dokumentaci vládou určených staveb a vydávat povolení k jejich zahájení.

Zákon též svěřuje do pravomoci komise vydávat právní předpisy na úseku investiční výstavky, zejména předpisy o projektové dokumentaci a jejím schvalování.

Oblastním orgánem Státní komise pro techniku a současně orgánem Slovenské národní rady bude Slovenská komise pro techniku, kterou zřídí a jejíž působnost vymezí a organizaci stanoví Slovenska národní rada.

C. Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci

Činnost Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci jako ústředního odborného orgánu vlády se soustřeďuje na zásadní otázky vnějších hospodářských vztahů, zejména v souvislosti s činností RVHP a dvoustranných mezivládních výborů a komisí pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci..V souladu s tímto zaměřením se vymezuje i její působnost.

Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci bude především posuzovat koncepce a návrhy mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce a ostatních zahraničně ekonomických vztahů a návrhy mezinárodních smluv.

V působnosti Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci je dále dávat ústředním orgánům směrnice a pokyny pro přípravu návrhů v oblasti mezinárodně hospodářské a vědeckotechnické spolupráce a ostatních zahraničně ekonomických vztahů, navrhovat směrnice pro tato jednání, popřípadě v rozsahu stanoveném vládou tyto směrnice schvalovat.

Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci vykonává svou činnost jak v průběhu sestavování, tak i realizace státního plánu rozvoje národního hospodářství. Jejím úkolem bude proto sledovat, jak jsou důležité úkoly vyplývající ze zahraničně ekonomických závazků zajišťovány v plánu i při realizaci plánovaných úkolů. Při plnění svých úkolů nebude nahrazovat činnost ministerstva zahraničního obchodu.

V čele Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci je člen vlády.

D. Státní komise pro řízení a organizaci

Péči o trvalé zvyšování úrovně řízení a organizace národního hospodářství zabezpečuje odborný ústřední orgán vlády - Státní komise pro řízení a organizaci. Hlavním obsahem činnosti této Státní komise je připravovat, projednávat a předkládat vládě návrhy na rozvíjení soustavy řízení a jeho zhospodárnění, na organizační uspořádání, úpravu působnosti a vzájemných vztahů na všech stupních řízení, jakož i uspořádání orgánů státní správy. Připravuje a projednává též zásady organizační struktury výrobních hospodářských jednotek a státních i družstevních organizací. Předkládá návrhy a zpracovává plán využití nejmodernějších prostředků organizační a výpočetní techniky v řídících a správních pracích. Podle pokynů vlády řídí přípravu všech zásadních opatření ústředních orgánů a krajských národních výboru v oblasti řízení a organizace, projednává a schvaluje návrhy těchto opatření včetně jejich právní úpravy a v těch případech, kde si rozhodnutí vyhradila vláda, dává jí k nim svoje stanovisko.

Mezi další úkoly Státní komise pro řízení a organizaci patří usměrňování činnosti resortních výzkumných ústavů technickoorganizačního zaměření, zpracovávání a popularizace poznatků o nejnovějších výsledcích vědeckého výzkumu v oblasti řízení a soustavná příprava a výchova vedoucích řídících kádrů pro jednotlivé úseky národního hospodářství. Za tím účelem řídí z pověření vlády Výzkumný ústav ekonomiky průmyslu a stavebnictví a Institut řízení a úzce spolupracuje s Československým komitétem pro vědecké řízení.

K tomu, aby mohla Státní komise pro řízení a organizaci tyto úkoly plnit, dává jí osnova právo vydávat v rámci svěřené působnosti pro ústřední orgány, krajské národní výbory a vědecké instituce závazné směrnice a pokyny, jakož i stanovit zásady a opatření pro racionalizaci řídících a správních činností.

Státní komise pro řízení a organizaci je kolektivním orgánem s malým aparátem, jehož činnost řídí její předseda, kterého jmenuje vláda.

II. K návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi

Uplatnění základních principů zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství vyžaduje přesunout těžiště plánovacích prací na rozpracování dlouhodobých výhledů a návrhů pětiletých plánů, jež budou vycházet z národohospodářské analýzy, a uplatnit důsledně nové pojetí národohospodářského plánu jako programu hospodářské politiky, plně využívajícího ekonomických nástrojů řízení.

Novelizace zákona č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi, zejména nově vymezuje její základní působnost. V souladu s principy zdokonalení soustavy plánovitého řízení se posiluje úloha Státní plánovací komise jako ústředního orgánu vlády pro komplexní národohospodářské plánování při řízení celého procesu tvorby plánu. SPK se oprošťuje od úkolů souvisících s bezprostředním prováděním hospodářské politiky. Zvýšení úrovně tvorby plánu se zajišťuje aktivní účastí a spoluprací ostatních odborných orgánů vlády se Státní plánovací komisí při rozpracování důležitých komplexů národohospodářských problémů a koncepcí hospodářské politiky jako návrhů pro souhrnný národohospodářský plán.

Návrhy koncepcí za jednotlivé úseky hospodářské politiky a návrhy rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a územních oblastí budou zpracovávat příslušné odborné a odvětvové orgány vlády a krajské národní výbory pod vedením Státní plánovací komise. Návrhy plánů a koncepcí Státní plánovací komise zahrne do národohospodářského plánu na základě souhrnného posouzení a po provedení úprav nezbytných z celkových národohospodářských hledisek. Přitom vážnější rozdíly a rozpory v procesu plánovacích prací bude nešit plénum Statní plánovací komise, popřípadě vláda.

Činnost Státní plánovací komise bude tedy soustředěna na soustavnou analýzu hospodářského rozvoje, na řízení plánovacího procesu a na souhrnné zpracování návrhu státních plánů a koncepcí zásad hospodářské politiky.

Ve své činnosti řídí se Státní plánovací komise pokyny vlády. Podrobnější vymezení působnosti Státní plánovací komise obsahují zvláštní předpisy. Je to zejména vládní vyhláška č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení rozvoje národního hospodářství. Tyto předpisy upravují též podrobněji vztahy Státní plánovací komise a ostatních ústředních orgánů.

III. K návrhu zákona o změnách v organizaci a působnosti některých odvětvových ústředních orgánů

Postavení a úkoly ústředních odvětvových orgánů (ministerstev) řídících výrobně technickou základnu vycházejí ze zásady jednotné sféry centrálního řízení, ve které ministerstva jsou jedinými výkonnými odvětvovými orgány vlády vůči podnikové sféře a vykonávají práci a připravují potřebné podklady pro všechny odborné orgány vlády. V rámci své pravomoci vytvářejí podmínky pro úspěšnou činnost podřízených výrobních hospodářských jednotek a provádějí kontrolu jejich činnosti.

Činnost ministerstev bude napříště v rozhodující míře ovlivňována

- zaměřením na dlouhodobé plánování, řízení investiční výstavby, technického rozvoje, výběru a přípravy kádrů,

- uplatněním ekonomického systému řízení a používáním nepřímých nástrojů řízení,

- omezením operativní činnosti a přímého řízení výroby,

- organizační koncentrací výrobní technické základny a omezením počtu přímo řízených jednotek,

- podstatným zvýšením pravomoci a odpovědnosti výrobně hospodářských jednotek ve všech směrech.

Tyto skutečnosti spolu se změnami v metodách a stylu práce vlády, v náplni činnosti odborných orgánů vlády a novými vztahy mezi ministerstvy a odbornými orgány vyžadují úpravy v organizačním uspořádání ministerstev.

Vychází se ze zásady, že je účelné provést jen takové organizační změny, které:

- znamenají zjednodušení současných vztahů, včetně odběratelských a dodavatelských a kooperace,

- respektují příbuznost techniky a technologie, společnou surovinovou základnu,

- účinněji ovlivňují efektivní rozvoj rozhodujících výrobních oborů a jejich nosných výrobních programů,

- nenaruší výrobní technickou základnu vytvořenou k 1. červenci t. r. a

- znamenají výrazný přínos pro zavádění nové soustavy řízení.

Navrhuje se proto

- zřídit ministerstvo hornictví, které by zahrnovalo dosavadní resort paliv, uranového průmyslu, dále rudné doly a obor těžby a úpravy nerudných surovin (včetně magnezitu). Tím vznikne celek odpovídající komplexně za využití nerostné surovinové základny ČSSR, za rozvoj těžebních a opravárenských kapacit, za efektivní technický a ekonomický rozvoj,

- zřídit ministerstvo těžkého průmyslu, které by zahrnovalo komplexní okruh průmyslové výroby na bázi kovů od hutnictví po strojírenskou výrobu (dosavadní těžká a všeobecné strojírenství a hutní průmysl bez těžby rudných dolů a magnezitových závodů, které svým charakterem patří do nově pojatého ministerstva hornictví).

Návrh vychází z velmi rozvětvených vztahů a vzájemných závislostí mezi jednotlivými hutními a strojírenskými podniky jednak v současné výrobní technické základně a ve vědeckovýzkumné základně i v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, jednak v investiční výstavbě i ve vztazích výroby kovů a výroby strojů k zahraničnímu obchodu. Návrh se také opírá o světové tendence a historický vývoj v našich podmínkách,

- zřídit Ústřední správu vodního hospodářství pro úsek vodního hospodářství.

Zrušuje se Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství, jejíž působnost přejde na ministerstvo vnitra a na národní výbory. K určení rozsahu těchto převodů se zmocňuje vláda.

V působnosti ostatních ministerstev a ústředních odvětvových orgánu nedochází - mimo nezbytné úpravy uvedené v zákoně - k dalším změnám.

IV. K návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži

Navrhuje se provést dvě zásadnější změny v úpravě působnosti hospodářské arbitráže, a to:

1. V souvislosti s novým uspořádáním řízení na úseku cen bude svěřena Státní komisi pro finance, ceny a mzdy zcela vrcholná působnost na úseku stanovení cen. Proto se ruší ta ustanovení zákona, podle nichž mohla rozhodovat cenové spory státní arbitráž.

2. Nová soustava řízení předpokládá, že při uložení tzv. mimořádného závazného úkolu (§ 14 vládní vyhlášky č. 90/965 Sb.) bude orgán, který takový úkol ukládá, povinen uhradit organizaci, jíž je mimořádný úkol uložen, škody, které jí tím vzniknou. Proto je třeba stanovit, který nezávislý orgán v případě sporu rozhodne, zda organizace má právo požadovat náhrado škody, popřípadě v jaké výši. Rozhodováním těchto sporů se pověřují arbitrážní orgány.

Půjde-li o spory mezi ministerstvem a jemu podléhajícími oborovými ředitelstvími anebo o spory mezi krajským národním výborem a podřízenou organizací, budou rozhodovat orgány státní arbitráže. Spory mezi podnikem a nadřízeným oborovým ředitelstvím bude rozhodovat resortní arbitráž.

Protože jde o závažné spory, zasahující do oblasti řídících vztahů, stanoví se, že budou rozhodovány arbitrážními komisemi, složenými z vedoucích pracovníků odborných orgánů vlády, krajských národních výborů a arbitrážních orgánů. Předpokládá se, že v některých případech bude členem komise též hlavní arbitr ČSSR. Pro tento případ se vylučuje jeho oprávnění rozhodnutí komise přezkoumat.

Stížnost proti rozhodnutí arbitrážního orgánu vládě může dosud podat jen příslušný resortní ministr. S ohledem na to, že půjde též o spory mezi ministerstvem a oborovým ředitelstvím, je nutno dát toto právo oběma stranám arbitrážního sporu.

* * *

Předložené návrhy zákonů si nevyžádají rozšíření státního aparátu a další požadavky na státní rozpočet. Naopak nová úprava organizace a pravomoci ministerstev a dalších ústředních orgánů povede ke snížení počtu pracovníků ústředního aparátu.

V Praze dne 4. listopadu 1965

Předseda vlády:

Lenárt v. r.