Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965

IV. volební období

50

Společná zpráva

všech výborů Národního shromáždění

k návrhu zákoníku práce, předloženému poslanci Zupkou, Pastyříkem, Kozelkou, Paškem, Mátlem a Závětou

Výbory Národního shromáždění projednaly návrh zákoníku práce v dubnu a květnu 1965 a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení se změnami uvedenými v textu návrhu zákoníku práce.

V Praze dne 29. května 1985

dr. Škoda v. r.	Pašek v. r.
předseda ústavně právního výboru	zpravodaj ústavně právního výboru
Leflerová v. r.	Červinka V. v. r.
předsedkyně výboru pro národní výbory	zpravodaj výboru pro národní výbory
dr. Kriegel v. r.	Fiala v. r.
předseda zahraničního výboru	zpravodaj zahraničního výboru
Tymeš v. r.	Mikulášek v. r.
předseda výboru pro plán a rozpočet	zpravodaj výboru pro plán a rozpočet
inž. Bichler v. r.	inž. Flieger v. r.
předseda průmyslového výboru	zpravodaj průmyslového výboru
pro hlavní výrobní odvětví a dopravu	pro hlavní výrobní odvětví a dopravu
Dohnal v. r.	Kuropka v. r.
předseda výboru pro potravinářský	zpravodaj výboru pro potravinářský
a spotřební průmysl, místní	a spotřební průmysl, místní
hospodářství a služby, obchod a spoje	hospodářství a služby, obchod a spoje
Gabriška v. r.	Pastyřík v. r.
předseda výboru pro investiční	zpravodaj výboru pro investiční
výstavbu a stavebnictví	výstavbu a stavebnictví
Kučera V. v. r.	Novák v. r.
předseda zemědělského výboru	zpravodaj zemědělského výboru
Poledňák v. r.	Špálovský v. r.
předseda kulturního výboru	zpravodaj kulturního výboru
dr. Kyselý v. r.	Mátl v. r.
předseda zdravotního výboru	zpravodaj zdravotního výboru

 

Pospíšil v. r.

předseda mandátového výboru

 

Návrh

ZÁKONÍK PRÁCE

Vítězství socialistického společenského řádu v naší zemi vytvořilo pevnou výchozí základnu pro úsilí pracujícího lidu upevňovat a dále rozvíjet pod vedením Komunistické strany Československa naši socialistickou společnost.

Osvobozená lidská práce se stala základním zdrojem rozvoje naší společnosti a blahobytu všeho lidu. O ni se opírá rozvoj národního hospodářství a rostoucí hmotná a kulturní úroveň všech občanů. Práce v socialismu vytváří předpoklady pro upevňování souladu zájmů jednotlivce se zájmy společnosti.

Jako člen socialistické společnosti účastní se každý pracující na plnění úkolů socialistické výstavby a podílí se na výsledcích společné práce. Socialistický řád zabezpečuje, aby práce každého jednotlivce sloužila k prospěchu celku, a tím zároveň i k prospěchu každého pracujícího.

Socialistický stát stanoví podmínky práce, upravuje vzájemné vztahy mezi pracovníky a socialistickými organizacemi, vytyčuje jejich vzájemné povinnosti a zaručuje práva pracujících v souladu s celospolečenskými zájmy.

K dalšímu rozvoji a upevňování společenských pracovních vztahů je třeba upravit na základě zásad zakotvených v naší socialistické ústavě vztahy v oblasti společenské práce nově a souhrnně jednotným zákoníkem práce, který přispěje k dobudování socialistického právního řádu a k upevňování socialistické zákonnosti.

Zákoník práce se stává základním pramenem pracovního práva Československé socialistické republiky. Vyjadřuje vůli pracujícího lidu upravit socialistické pracovní vztahy v souladu se zájmy společnosti, a tím i každého jednotlivce, upevňovat a postupně rozvíjet jejich přechod ve vztahy komunistické. Stává se zároveň aktivním činitelem v rozvoji socialistických výrobních vztahů. Napomáhá k tomu, aby pracující poctivě a čestně pracovali pro společnost, důsledně dodržovali pracovní kázeň, plně využívali pracovní doby a výrobních prostředků a uvědoměle upevňovali hospodářskou základnu našeho státu socialistické vlastnictví výrobních prostředků. Dodržování zákoníku práce všemi pracujícími, státními, hospodářskými a odborovými orgány i ostatními společenskými organizacemi je nástrojem upevňování socialistického právního řádu a přispívá k rozvíjení účasti pracujících na řízení a správě národního hospodářství.

Vycházejíc z těchto skutečností Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ZMĚNY NAVRŽENÉ VÝBORY NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

ZÁKLADNÍ ZÁSADY

Článek I

Všichni občané mají právo na práci. Ve společnosti pracujících může jednotlivec dospět k plnému rozvinutí svých schopností a k uplatnění svých oprávněných zájmů jen aktivní účastí na rozvoji celé společnosti, především náležitým podílem na společenské práci. Práce ve prospěch společnosti a podle jejích potřeb je proto přední povinností a současně předním právem i věcí cti každého občana.

Upravit první větu takto:

Všichni občané mají právo na práci podle svých tělesných a duševních schopností.

Článek II.

Společenské zřízení Československé socialistické republiky vylučuje vykořisťování člověka člověkem v jakékoli formě.

Článek III.

Pracovněprávní vztahy, v nichž se pracovnicí účastní na společenské práci podle tohoto zákoníku, mohou vzniknout jen se souhlasem občana a socialistické organizace. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů musí být v souladu s pravidly socialistického soužití.

Článek IV.

Pracovníci mají právo na odměnu za vykonanou práci podle jejího množství, jakosti a společenského významu, na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na odpočinek a zotavení po práci. Socialistické organizace jsou povinny vytvářet pracovní podmínky, které umožňují pracovníkům co nejlepší výkon práce podle jejich schopností a znalostí, rozvoj tvůrčí iniciativy a zvyšování kvalifikace a které přispívají ke stálosti pracovněprávních vztahů.

Článek V.

Pracovníci mají právo i přední povinnost ke společnosti účastnit se na rozvoji, řízení a kontrole činnosti socialistické organizace a napomáhat k rozvoji a upevňování vztahu soudružské spolupráce a vzájemné pomoci. Socialistické organizace jsou povinny vytvářet a zlepšoval podmínky umožňující neustálé rozšiřování této účasti.

Článek VI.

Pracovníci jsou povinni řádně plnit své povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů a z funkce, jíž byli v socialistické organizaci pověřeni, a tím upevňovat a prohlubovat socialistickou pracovní kázeň.

Článek VII.

Ženy mají právo na stejné postavení v práci jako muži. Ženám se zajišťují pracovní podmínky umožňující jim účast na práci nejen s ohledem na jejich fyziologické předpoklady, ale zejména také s ohledem na jejich společenskou funkci v mateřství, při výchově dětí a péči o ně.

Článek VIII.

Mladiství mají právo na přípravu pro povolání a zajišťují se jim pracovní podmínky umožňující úspěšný rozvoj jejich tělesných a duševních schopností.

Článek IX.

Socialistické organizace jsou povinny činit opatření v zájmu ochrany zdraví pracovníků při práci a odpovídají podle tohoto zákoníku za škody způsobené pracovníkům pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Bezplatná preventivní a léčebná péče, jakož i právo na hmotné zabezpečení při neschopnosti k práci a ve stáří a v souvislost) s těhotenstvím a mateřstvím se pracovníkům zajišťují zvláštními předpisy. Pracovníkům se změněnou pracovní schopností se zajišťují pracovní podmínky umožňující jim uplatnit a rozvíjet jejich schopnosti v práci s ohledem na jejich zdravotní stav. Pracovněprávní vztahy požívají v době neschopnosti pracovníků k práci z důvodů nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství zvýšené ochrany zákona.

Upravit druhou větu takto:

Pracovníkům je zajištěna bezplatná preventivní a léčebná péče, jakož i právo na hmotné zabezpečení při neschopnosti k práci, ve stáří a v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.

Vsunout jako předposlední větu:

Pracovníkům, kteří splnili podmínky pro nárok na starobní důchod, se vytvářejí předpoklady pro jejich další pracovní aktivitu.

Poslední větu tohoto článku upravit takto:

Pracovněprávní vztahy v době neschopnosti pracovníků k práci z důvodů nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství jsou chráněny zákonem ve zvýšené míře.

Článek X.

Účast Revolučního odborového hnutí v pracovních vztazích upravených tímto zákoníkem je nedílnou součástí těchto vztahů.

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

PŮSOBNOST ZÁKONÍKU PRÁCE

§ 1

Při účasti občanů na společenské práci vznikají mezi občany a socialistickými organizacemi pracovněprávní vztahy. Tyto vztahy upravuje především zákoník práce.

§ 2

(1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce, k níž byli občané povoláni pracujícím lidem, se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy, popřípadě stanovy společenských organizací a usnesení vydaná podle nich ústředními orgány těchto organizací.

(2) Pokud je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr zákoníkem práce.

§ 3

(1) Pracovní vztahy členů jednotných zemědělských družstev a občanů, kteří v družstvu trvale pracují podle pracovních příkazů orgánu družstva a nejsou dosud ani jeho členy, ani v pracovními poměru k družstvu, a pracovní vztahy členů výrobních družstev se posuzují podle zákoníku práce, jen pokud to tento zákoník výslovně stanoví nebo pokud to určují zvláštní předpisy nebo stanovy.

(2) Pokud jednotná zemědělská družstva a výrobní družstva mohou podle stanov nebo podle zvláštních předpisů sjednávat pracovní poměry s nečleny družstva nebo pokud uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl.), řídí se tyto pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.

(3) Zákoník práce se vztahuje také na učně jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev.

§ 4

(1) Na příslušníky ozbrojených sil v činné službě, na příslušníky bezpečnostních sborů a na prokurátory a vyšetřovatele prokuratury se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovně stanoví nebo pokud to určují zvláštní předpisy.

Nahradit ve druhém řádku výraz bezpečnostních sborů výrazem Sboru národní bezpečnosti.

§ 5

Na žáky a studenty při jejich práci ve výrobě a při provozní praxi, na vědecké (umělecké) aspiranty a na členy krajských sdružení advokátů se zákoník práce vztahuje, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 6

Pracovněprávní vztahy mezi občany a cizozemskými organizacemi, jakož i mezi cizinci pracujícími na území Československé socialistické republiky a tuzemskými organizacemi se řídí zákoníkem práce, pokud předpisy o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak.

§ 7

Cizinci a osoby bez státní příslušnosti smějí být přijati do pracovního poměru, jen jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území Československé socialistické republiky.

HLAVA DRUHÁ

ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Socialistické organizace

§ 8

(1) Socialistické organizace vystupují v pracovněprávních vztazích svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud není stanoveno jinak.

V odstavci 1 vypustit v závěru slova pokud není stanoveno jinak.

(2) Socialistickými organizacemi jsou státní, družstevní a společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů (dále jen "organizace").

§ 9

(1) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí jménem organizace především její statutární orgán. Jiní pracovníci organizace, zejména vedoucí jejích organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány organizace činit jménem organizace právní úkony vyplývající z jejích funkcí stanovených organizačními předpisy.

(2) Organizace může v mezích své působnosti písemně pověřit další své pracovníky, aby činili určité právní úkony v pracovněprávních vztazích jejím jménem. V písemném pověření musí být uveden rozsah oprávnění pověřeného pracovníka.

(3) Vedoucí pracovníci organizace, jimiž se rozumějí její orgány (odstavec 1), jakož i její další pracovníci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení organizace, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným pracovníkům organizace pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

§ 10

(1) Právní úkony orgánů (§ 9 odst. 1), popřípadě pracovníků pověřených jednat jménem organizace v pracovněprávních vztazích zavazují organizaci, která také z těchto úkonů nabývá práv.

Upravit odstavec 1 takto:

(1) Právní úkony orgánů, popřípadě pověřených pracovníků (§ 9 odst. 1 a 2) zavazují organizaci, která také z těchto úkonů nabývá práv.

(2) Jestliže orgán nebo pracovník pověřený jednat jménem organizace překročil právním úkonem v pracovněprávních vztazích své oprávnění, nezavazují tyto úkony organizaci, pokud pracovník musel vědět, že tento orgán nebo pověřený pracovník své oprávnění překročil. Totéž platí, jestliže právní úkon učinil pracovník organizace, který k tomu nebyl oprávněn ze své funkce ani tím nebyl pověřen.

V odstavci 2 upravit začátek první věty takto:

(2) Jestliže orgán nebo pověřený pracovník překročil právním úkonem...

Pracovníci

§ 11

(1) Způsobilost občana mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti vzniká v kalendářním roce, v němž občan dovrší patnáct let věku, nejdříve však skončením povinné školní docházky. Totéž platí o vzniku jeho způsobilosti vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům), pokud není stanoveno jinak.

V odstavci 1 v posledním řádku vložit za slova pokud není slovo dále.

(2) Pracovník může uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti (§ 176) jen po dovršení osmnácti let věku.

§ 12

(1) Způsobilosti k právním úkonům podle předchozího ustanovení může pracovník pozbýt jen rozhodnutím soudu. Právní úkony, k nimž není způsobilý, činí za něho jeho zákonný zástupce; nemůže však za něj uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti.

V odstavci 1 ve čtvrtém řádku vypustit slovo zákonný.

(2) Soud způsobilost pracovníka k právním úkonům omezí a určí v rozhodnutí rozsah tohoto omezení, jestliže pracovník pro duševní poruchu, která není jen přechodná, nebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopen činit jen některé právní úkony.

(3) Jestliže občan pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopen činit právní úkony, soud jej způsobilosti k právním úkonům zbaví.

(4) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.

§ 13

Pracovník může před rozhodčím orgánem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti.

Zastoupení

§ 14

(1) Zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci nebo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení). Zástupce jedná jménem zastoupeného a ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

V odstavci 1 upravit první větu takto:

Zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci nebo rozhodnutím soudu.

(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právním úkonům, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

(3) Zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jen jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I z právních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(4) Překročí-li zástupce rozsah svého oprávnění, je tím zastoupený vázán, jen pokud takový úkon schválí nebo na jeho základě jedná.

Zastoupení na základě dohody o plné moci

§ 15

Vypustit nadpis.

(1) Pracovník i organizace se mohou dát zastoupit jiným občanem nebo jinou organizací; při jednání v rozhodčím řízení se však nemohou dát zastoupit členem krajského sdružení advokátů.

V odstavci 1 vypustit větu za středníkem.

(2) K zastoupení je třeba písemné plné moci, v níž musí být uveden rozsah zástupcova oprávnění, jinak je neplatná.

(3) Není-li v plné moci udělené několika zástupcům určeno jinak, musí jednat všichni společně.

§ 16

(1) Plná moc zanikne, jestliže ji zastoupený odvolá nebo jestliže ji zástupce vypoví. Odvolání nebo vypovězení plné moci musí být učiněno písemně, jinak je neplatné. Plná moc zanikne též smrtí některého z nich, popřípadě zánikem organizace.

(2) Pro jiného než zástupce a zastoupeného je zánik plné moci účinný teprve tehdy, až se o něm doví.

(3) Zemře-li zastoupený nebo vypoví-li zástupce plnou moc, je zástupce povinen ještě učinit vše, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpěl na svých právech újmu. Úkony takto učiněné mají stejné právní následky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil ještě zastoupený nebo jeho dědici.

Zákonné zastoupení

§ 17

Vypustit nadpis.

(1) Zákonným zástupcem pracovníka, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, je soudem ustanovený opatrovník.

Upravit odstavec 1 takto:

(1) Zástupcem pracovníka, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník.

(2) Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo zájmů společnosti.

(3) Dojde-li ke střetnutí zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupení týmž zákonným zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce.

Odstavec 3 upravit takto:

(3) Dojde-li ke střetnutí zájmů opatrovníka se zájmy zastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupení týmž opatrovníkem, ustanoví soud zvláštního opatrovníka.

HLAVA TŘETÍ

ÚČAST PRACOVNÍKŮ NA ROZVOJI, ŘÍZENÍ A KONTROLE ČINNOSTI ORGANIZACE

§ 18

(1) Účast pracovníků a jejich kolektivů na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace je neoddělitelným rysem socialistické demokracie a předpokladem úspěšné činnosti organizace; zaměřuje se především na zabezpečení rentability, technického rozvoje, zvyšování produktivity práce, kvality a hospodárnosti výroby, na kvalitní plnění úkolů organizace, na zvyšování péče a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, na upevňování pracovní kázně a na zvyšování kvalifikace, a tím přispívá ke zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracovníků.

(2) Účast pracovníků a jejich kolektivů na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace organizují a rozvíjejí zejména základní organizace Revolučního odborového hnutí, jejich závodní výbory a jiné jejich orgány, jejichž postavení je určeno stanovami Revolučního odborového hnutí.

(3) Pracovníci organizace se podílejí na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace formami účasti organizovanými odborovými orgány; projednávají zejména podklady a návrhy plánů, jejich rozpis, kontrolují a hodnotí plnění plánu a socialistické soutěžení.

V odstavci 3 ve druhém řádku vložit za slova činnosti organizace slovo především.

§ 19

(1) Vedoucí pracovníci jsou povinni soustavně vytvářet podmínky pro rozšiřování účasti pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace, zejména pro rozvíjení socialistického soutěžení, hnuti vynálezců, novátorů a zlepšovatelů a dalších forem tvůrčí iniciativy, a využívat zkušeností, připomínek a návrhů pracovníků a odborových orgánů.

(2) Vedoucí pracovníci jsou povinni plnit vůči základním organizacím Revolučního odborového hnutí a odborovým orgánům stanovené povinnosti.

§ 20

Kolektivní smlouvy

(1) K zabezpečování rozvoje organizace a ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek pracovníků a k upevňování vztahů soudružské spolupráce uzavírají jménem pracovníků orgány Revolučního odborového hnutí a jménem organizací jejich vedoucí kolektivní smlouvy.

(2) Kolektivní smlouvy mohou uzavírat také hospodářské orgány vyššího stupně s vyššími odborovými orgány.. V kolektivních smlouvách mohou být upraveny podle dalších ustanovení tohoto zákoníku, popřípadě podle předpisů a směrnic ústředních orgánů, též některé pracovní a mzdové podmínky. Obsah kolektivních smluv musí být v souladu s právními předpisy a se zájmy společnosti.

Přesunout první větu odstavce 2 do odstavce 1 jako poslední větu a upravit ji takto:

Kolektivní smlouvy mohou uzavírat také hospodářské orgány vyššího stupně a vyšší odborové orgány.

(3) Kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky se sjednávají písemně. Před podpisem musí být schváleny příslušným odborovým orgánem. Kolektivní smlouvy uzavírané hospodářskými orgány vyššího stupně s vyššími odborovými orgány se registrují u příslušného ústředního orgánu. Jejich ustanovení o pracovních a mzdových podmínkách nabývají platnosti dnem registrace.

V odstavci 3 vypustit ve třetí větě slova hospodářskými orgány vyššího stupně.

(4) Za plnění závazků přijatých organizací v kolektivní smlouvě odpovídají podle tohoto zákoníku vedoucí pracovníci v rozsahu svých funkcí a další pracovníci jmenovitě uvedení v kolektivní smlouvě. Zaviněné neplnění těchto závazků se posuzuje jako porušení pracovních povinností. Za plnění závazků přijatých odborovými orgány odpovídají tyto orgány podle stanov Revolučního odborového hnutí.

V odstavci 4 vložit ve třetím řádku za slovo zákoníku slova vedle organizace též.

(5) Nároky, které vznikly z kolektivních smluv jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.

§ 21

Ústřední rada odborů usměrňuje a organizuje iniciativu pracovníků v socialistickém soutěžení i v dalších formách účasti pracovníků na řízení; vydává směrnice o uzavírání a kontrole kolektivních smluv, v nichž zejména stanoví, které odborové orgány jsou oprávněny kolektivní smlouvy uzavírat a schvalovat a které odborové orgány jsou příslušné kolektivní smlouvy evidovat, jakož i další podrobnosti.

§ 22

(1) Revoluční odborové hnutí svou výchovnou činností vede pracující v souladu s celospolečenskými zájmy k jednotnému uplatňování a dodržování ustanovení tohoto zákoníku a ostatních pracovněprávních předpisů.

(2) V souladu s cíli činnosti Revolučního odborového hnutí podle předchozího odstavce organizují jeho orgány účast pracujících na přípravě, uplatňování a kontrole dodržování pracovněprávních předpisů, popřípadě příslušných závazků z kolektivních smluv, a k odstraňování nedostatků vzniklých z jejich porušování navrhují, popřípadě činí v součinnosti s hospodářskými a státními orgány nebo orgány společenských organizací potřebná opatření. Přitom směřují ke stále širšímu uplatňování forem výchovného působení kolektivu pracujících.

§ 23

(1) Ústřední rada odborů připravuje návrhy pracovněprávních předpisů a v rámci zákonných zmocnění vydává k nim prováděcí předpisy a směrnice.

(2) Pracovněprávní předpisy s platností pro jednotlivá odvětví připravují ústřední orgány v dohodě s ústředními výbory příslušných odborových svazů a vydávají je se souhlasem Ústřední rady odborů.

V odstavci 2 vložit ve druhém řádku za slova ústřední orgány slova státní správy.

(3) Ústřední orgány předkládají Ústřední radě odboru k projednání a vyjádření jimi připravované návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, zdravotních, kulturních a sociálních podmínek.

V odstavci 3 začátek první věty upravit takto:

Ústřední orgány státní správy předkládají Ústřední radě odborů k vyjádření připravované návrhy zákonů...

HLAVA ČTVRTÁ

ZABEZPEČENÍ PRÁVA NA PRÁCI A PRÁCE VE PROSPĚCH SPOLEČNOSTI

§ 24

(1) Občané uskutečňují své právo na práci v souladu se zájmy společnosti především jako pracovníci v pracovním poměru k socialistické organizaci.

(2) Organizace získávají pracovníky pro plnění svých úkolů v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

§ 25

(1) Organizace nesmí zaměstnávat v pracovním poměru, pokud nejde o vedlejší pracovní poměr (§ 70), pracovníka, který neukončil řádně svůj předchozí pracovní poměr. Výjimky, jakož i způsob, jak se prokazuje vznik a skončení pracovního poměru, stanoví vláda.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se vztahuje obdobně i na zaměstnávání občanů, kteří jsou členy výrobního družstva nebo členy jednotného zemědělského družstva.

§ 25 nahradit tímto zněním:

(1) Organizace smí zaměstnávat v pracovním poměru jen pracovníka, který prokáže, že skončil jeho předchozí pracovní poměr, popřípadě jeho členský poměr k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu.

(2) Toto omezení se nevztahuje na zaměstnávání pracovníka v pracovním poměru

a) vedlejším (§ 70),

b) sjednávaném za trvání dosavadního pracovního poměru, který byl sjednán na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu,

c) jestliže pracovník byl organizací, k níž je v pracovním nebo členském poměru, dočasně uvolněn pro výkon práce v jiné organizaci,

d) sjednávaném pracovníkem, který uplatňuje v pracovním sporu neplatnost rozvázání svého dosavadního pracovního poměru.

(3) Vláda stanoví způsob, jak se prokazuje vznik a skončení pracovních vztahů uvedených v odstavci 1.

§ 26

(1) Národní výbory pečují, aby se rozvíjela pracovní aktivita obyvatelstva, informují občany o pracovních příležitostech, zabezpečují jim práci s ohledem na jejich oprávněné zájmy a v souladu s potřebami národního hospodářství a dozírají, zda organizace plní povinnosti stanovené v předchozích ustanoveních.

(2) Vláda může po projednání s Ústřední radou odborů vydat předpisy o hmotném zabezpečení občanů před nástupem do práce a k usnadnění takového nástupu.