Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965

IV. volební období

36

Vládní návrh

Zákon

ze dne .... června 1965,

o prokuratuře

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Část první

Základní ustanovení

§ 1

(1) Všichni občané a všechny státní a společenské organizace jsou povinni se ve všem svém počínání řídit právním řádem socialistického státu a dbát o plné uplatnění socialistické zákonnosti v životě společnosti.

Dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, soudy, hospodářskými a jinými organizacemi i občany přísluší prokuratuře, v jejímž čele stojí generální prokurátor.

(2) Orgány prokuratury tvoří jednotnou centralizovanou soustavu, vedenou generálním prokurátorem, v níž nižší prokurátoři jsou podřízeni vyšším. Své funkce vykonávají nezávisle na místních orgánech a jsou podřízeni jedině generálnímu prokurátorovi.

(3) Při veškeré své činnosti se orgány prokuratury opírají o iniciativu pracujícího lidu a jeho organizací.

§ 2

(1) Prokuratura střeží, prosazuje a upevňuje socialistickou zákonnost bez ohledu na jakékoli místní vlivy, zajišťuje jednotu zákonnosti na celém území republiky a pomáhá v prohlubování socialistického právního vědomí a upevňování socialistických vztahů ve společnosti.

(2) Výkonem dozoru na správné a jednotné provádění a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů prokuratura chrání

a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,

b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,

c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních, společenských a jiných organizací,

d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.

(3) Celou svou činností prokuratura vychovává občany k oddanosti vlasti, věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k úctě k právům, cti a vážností spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.

§ 3

(1) Generální prokurátor a jemu podřízení prokurátoři plné své úkoly

a) dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, hospodářskými a jinými organizacemi a jednotlivými občany (všeobecný dozor),

b) trestním stíháním osob, které se dopustily trestných činů, jakož i provinění a přestupků, jestliže to zákon stanoví,

c) dozorem nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním,

d) dozorem nad zákonností postupu a rozhodování soudů a státních notářství a účastí v řízení před soudy a státními notářstvími,

e) dozorem nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova.

Nadřízený prokurátor je oprávněn vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů jemu podřízených.

(3) Dozor nad prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů dobrovolnými společenskými organizacemi a jejich orgány vykonává generální prokurátor a jemu podřízení prokurátoři, jen pokud společenské organizace a jejich orgány obstarávají úkoly státní správy. Toto omezení neplatí, pokud jde o dozor nad dodržováním zákonnosti družstvy a družstevními organizacemi včetně jednotných zemědělských družstev.

§ 4

Generální prokurátor a jemu podřízení prokurátoři, vykonávajíce jménem státu dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů, jsou povinni činit opatření k odstranění porušení socialistické zákonnosti bez ohledu na to, kdo ji porušil, jakož i k obnově porušených práv, a dbát, aby každý, kdo zavinil porušení zákonnosti, byl volán k odpovědnosti.

§ 5

Vyšetřovatelé prokuratury konají vyšetřování trestných činů v rozsahu, který stanoví zvláštní předpisy.

§ 6

(1) Generální prokurátor je odpovědný Národnímu shromáždění.

(2) Generálního prokurátora jmenuje a odvolává president republiky, do jehož rukou skládá slib.

(3) Národní shromáždění může navrhnout presidentu republiky, aby generálního prokurátora z jeho funkce odvolal.

§ 7

(1) Generální prokurátor podává Národnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti.

(2) Generální prokurátor je povinen účastnit se na požádání osobně zasedání Národního shromáždění, jeho předsednictva a výborů; podává jim žádané informace a zprávy.

(3) Generální prokurátor předkládá předsednictvu Národního shromáždění otázky, které je třeba upravit zákonem nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny.

(4) Generální prokurátor postupuje podle stejných zásad i ve vztahu ke Slovenské národní radě, jejímu předsednictvu a jejím komisím, pokud vykonávají působnost obdobnou jako předsednictvo a výbory Národního shromáždění.

§ 8

(1) Generální prokurátor se účastní s hlasem poradním zasedání vlády a předsednictva Slovenské národní rady.

(2) Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s poradním hlasem zasedání národních výborů a jejich orgánů, jiných orgánů státní správy, družstevních, hospodářských, rozpočtových a obdobných organizací.

§ 9

(1) Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory, soudy, hospodářské a jiné organizace samy zabezpečovaly dodržování socialistické zákonnosti jak při výkonu své působnosti, tak u podřízených orgánů, a aby činily opatření k odstranění příčin porušování zákonnosti a dbaly, aby ten, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti.

(2) Prokurátoři dozírají, zda a jak kontrolní orgány plní své povinnosti při zabezpečování socialistické zákonnosti uložené jim právními předpisy, a působí svými prostředky k odstranění zjištěných závad. Sdělují kontrolním orgánům v zájmu správného zaměření a koordinace kontrolní činnosti poznatky zjištěné při výkonu prokurátorského dozoru.

§ 10

(1) Ministerstva a jiné orgány státní správy, národní výbory, soudy, hospodářské a jiné organizace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, s urychlením vyhovovat jejich dožádáním, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení. Jsou rovněž povinny prokurátory upozorňovat na porušení zákonů a jiných právních předpisů, která nemohou odstranit ve vlastní působnosti.

(2) Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a hospodářských organizací provedení prověrek a revizí, pokud jich je nezbytně třeba ke zjištění, zda došlo k porušení zákonnosti, popřípadě zda byl spáchán trestný čin. Tyto orgány a organizace jsou povinny žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených vyhovět.

(3) Povinnosti a oprávnění uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy.

§ 11

(1) Každý má právo žádat prokurátora o přezkoumání postupu nebo rozhodnutí orgánů a organizací z hlediska dodržení socialistické zákonnosti a o prokurátorské opatření k odstranění zjištěného porušení socialistické zákonnosti.

(2) Prokurátor je povinen takový podnět přezkoumat. Musí prošetřit všechny okolnosti rozhodné pro posouzení, zda došlo k porušení socialistické zákonnosti, a učinit opatření k odstranění porušení zákonnosti a jeho příčin, k obnovení porušených práv a k vyvození odpovědnosti proti tomu, kdo porušení zákonnosti zavinil.

(3) Vyřízení podnětu musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a zajišťovat ochranu práv a zákonem chráněných zájmů občanů a organizací ve shodě s celospolečenskými zájmy.

(4) O vyřízení podnětu musí být ten, kdo jej učinil, vyrozuměn. Vyrozumění musí být odůvodněno. Není-li ten, kdo podnět učinil, s vyřízením spokojen, může požádat o přezkoumání vyřízení; v takovém případě přezkoumá věc nadřízený prokurátor. Další podněty v téže věci se přešetřují, jen pokud obsahují nové skutečnosti.

(5) Podnět musí prokurátor vyřídit do dvou měsíců. Tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit nadřízený prokurátor.

§ 12

(1) Každý je povinen se na výzvu dostavit na prokuraturu a podat potřebná vysvětlení prokurátorovi.

(2) Podat vysvětlení může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým (§ 116 občanského zákoníku).

(3) Kdo se dostaví na výzvu podle ustanovení odstavce 1, má nárok na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Tento nárok nemá ten, kdo byl předvolán ve svém vlastním zájmu. Nárok zaniká, neuplatní-li jej oprávněný do tří dnů po dostavení.

(4) Jestliže občan bez omluvy nebo bez závažných důvodů nevyhoví výzvě, může mu prokurátor uložit pořádkovou pokutu až do 200 Kčs, popřípadě může nařídit jeho předvedení. Proti uložení pokuty je přípustná stížnost. Musí být podána do patnácti dnů u prokurátora, který pokutu uložil. Jestliže prokurátor nevyhoví stížnosti sám, předloží ji neodkladně k rozhodnutí nadřízenému prokurátorovi. Prokurátor může uloženou pokutu rovněž prominout. Pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty je vykonatelné podle předpisů občanského soudního řadu o výkonu rozhodnutí.

(5) Ustanovení uvedená v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na úkony podle ustanovení trestního řádu.

Část druhá

Výkon prokurátorského dozoru

Oddíl 1

Všeobecný dozor

§ 13

(1) Prokurátoři vykonávají dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, hospodářskými a jinými organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech.

(2) Při plnění těchto úkolů jsou prokurátoři oprávněni zejména

a) přezkoumávat zákonnost obecně závazných právních předpisů (článek 72 ústavy), obecně závazných nařízení národních výborů (článek 94 ústavy), směrnic, výnosů, usnesení a jiných aktů obecné povahy vydávaných orgány uvedenými v odstavci 1,

b) přezkoumávat zákonnost postupu a rozhodnutí orgánů uvedených v odstavci 1 v jednotlivých případech,

c) provádět u orgánů uvedených v odstavci 1 prověrky dodržování zákonnosti.

§ 14

(1) Proti obecně závazným právním předpisům, proti obecně závazným nařízením národních výborů a proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům (dále jen "rozhodnutí"), které odporují zákonům a jiným právním předpisům, podá prokurátor protest u orgánu, který je vydal nebo u orgánu tomuto orgánu nadřízeného nebo na něj dohlížejícího.

(2) Byl-li protest podán u orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit je rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nevyhoví-li takto orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej ve lhůtě uvedené v odstavci 7 orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, který o protestu rozhodne.

(3) Jestliže orgán o protestu ve stanovené lhůtě nerozhodne, ani sám věc nepředloží orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, podá prokurátor protest přímo u tohoto orgánu.

(4) Nadřízeným orgánem národního výboru příslušným k rozhodnutí o protestu, nevyhoví-li mu orgán, který rozhodnutí vydal (odstavec 2), je odpovídající orgán národního výboru vyššího stupně, a šlo-li o rozhodnutí odboru krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy. Šlo-li však o rozhodnutí komise, popřípadě rady krajského národního výboru, je nadřízeným orgánem rada, popřípadě plenární zasedání krajského národního výboru.

(5) Proti rozhodnutí, kterým nebylo protestu vyhověno, může prokurátor podat nový protest.

(6) Jestliže ministerstvo nebo jiný ústřední orgán nebo krajský národní výbor protestu nevyhoví, předloží jej k rozhodnuti vládě. Komise Slovenské národní rady, pověřenec nebo jiný orgán podřízený předsednictvu Slovenské národní rady předloží v takovém případě protest k rozhodnutí předsednictvu Slovenské národní rady.

(7) Nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu, musí být protest vyřízen do třiceti dnů.

(8) Jestliže bylo protestům vyhověno, rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu, jehož rozhodnutím byl porušen zákon nebo jiný právní předpis, je orgán vydávající nové rozhodnutí vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí o protestu.

§ 15

(1) Výkon rozhodnutí se zastavuje uplynutím lhůty stanovené k vyřízení protestu, pokud prokurátor zastavení výkonu nenavrhne již při podání protestu nebo před uplynutím lhůty stanovené k jeho vyřízení. Orgán je povinen takovému návrhu vyhovět. Směřuje-li protest proti nařízení nebo provádění výkonu rozhodnutí, zastavuje se další výkon rozhodnutí podáním protestu.

(2) Bylo-li protestu vyhověno, musí orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, obnovit neprodleně porušená práva, a to nejpozději do třiceti dnů, nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu. Není-li možná obnova porušeného práva, je orgán povinen zjednat ve stejné lhůtě jinou přiměřenou nápravu. O obnově práv nebo jiné přiměřené nápravě je povinen podat prokurátorovi ve stanovené lhůtě zprávu.

§ 18

(1) Ministerstvům a jiným orgánům státní správy, národním výborům, hospodářským a jiným organizacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k nim vedly.

(2) Není-li v upozornění stanovena jiná lhůta, je orgán, jemuž bylo upozornění podáno, povinen do třiceti dnů upozornění projednat, učinit opatření k odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k němu vedly, a podat o výsledku projednání a o učiněných opatřeních prokurátorovi zprávu.

Oddíl 2

Trestní stíhání osob a dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním

§ 17

(1) Prokurátoři dozírají, aby všechny trestné činy byly zjištěny a důsledně objasněny, a stíhají podle ustanovení trestního řádu jejich pachatele. Rovněž stíhají osoby, které se dopustily provinění nebo přestupků, jestliže to zákon stanoví.

(2) Prokurátoři podle ustanovení trestního řádu vykonávají dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním.

(3) Při plnění těchto úkolů zajišťují, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán, nezákonně omezován na osobní svobodě nebo jinak nezákonně omezován ve svých právech.

§ 18

Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory, hospodářské a jiné organizace, zejména i dobrovolné společenské organizace, se podílely na zamezování a předcházení trestné činnosti a přispívaly k prohloubení výchovného působení trestního řízení.

Oddíl 3

Dozor nad zákonností postupu a rozhodování soudů a státních notářství a účast v řízení před soudy a státními notářstvími

§ 19

(1) Prokurátoři podle ustanovení předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími dozírají nad zákonností postupu a rozhodování soudů a státních notářství, jakož i nad zákonností výkonu jejich rozhodnutí.

(2) Prokurátoři se podle trestního řádu účastní trestního řízení soudního.

(3) Prokurátoři jsou oprávněni podle předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími podávat návrhy na zahájení řízení nebo kdykoli do řízení vstoupit, mají-li za to, že to vyžaduje zájem společnosti nebo ochrana práv občanů, a účastnit se těchto řízení.

§ 20

Proti rozhodnutím soudů a státních notářství, která odporují zákonům a jiným právním předpisům, podávají prokurátoři opravné prostředky podle ustanovení předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími.

§ 21

(1) Generální prokurátor podává podle ustanovení trestního řádu a občanského soudního řádu stížnost pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím, jimiž byl porušen zákon, jakož i proti pravomocným rozhodnutím, která byla učiněna na podkladě vadného postupu řízení.

(2) Krajský prokurátor podává podle ustanovení zákona o místních lidových soudech stížnost pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutím místních lidových soudů, dále podle ustanovení občanského soudního řádu proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy rozhodují s konečnou platností, byl-li těmito rozhodnutími porušen zákon.

(3) Okresní prokurátor podává podle zákona o místních lidových soudech stížnost pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím místních lidových soudů, jimiž byl porušen zákon.

§ 22

(1) Generální prokurátor je oprávněn se účastnit zasedání pléna a presidia Nejvyššího soudu. Těchto zasedání se účastní vždy, jednají-li o stížnosti pro porušení zákona.

(2) Generální prokurátor je oprávněn podávat plénu Nejvyššího soudu návrhy, aby v zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování vydalo soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.

(3) Krajský prokurátor je oprávněn se účastnit zasedání presidia krajského soudu. Tohoto zasedání se účastní vždy, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona.

Oddíl 4

Dozor nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova

§ 23

(1) Prokurátoři dozírají, aby v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, byly drženy osoby jen na základě rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu a aby byly přesně zachovávány předpisy platné pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.

(2) Při výkonu dozoru v místech, v nichž se vykonává trest odnětí svobody, prokurátoři rovněž dbají, aby byly dodržovány zákony a jiné právní předpisy o zajištění a provádění převýchovy při výkonu trestu odnětí svobody.

§ 24

(1) Prokurátoři jsou povinni provádět pravidelně v místech uvedených v ustanovení § 23 odstavec 1 prověrky, seznamovat se s činností správ těchto míst, zastavovat provádění příkazů a rozhodnutí, popřípadě je rušit, jestliže odporují zákonům a jiným právním předpisům.

2) Osoby, které jsou v těchto místech drženy nezákonně, je prokurátor povinen ihned propustit.

§ 25

Při výkonu dozoru podle ustanovení § 23 jsou prokurátoři oprávněni

- navštěvovat místa uvedená v ustanovení § 23 odstavec 1 v kteroukoliv dobu, přičemž mají volný přístup do všech jejich prostorů,

- nahlížet do dokladů, podle nichž byly osoby zbaveny svobody, a hovořit s těmito osobami bez přítomnosti jiných osob,

- prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí správ míst uvedených v ustanovení § 23 odstavec 1 nebo orgánů jim nadřízených týkající se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,

- žádat od pracovníků správ míst uvedených v § 23 odstavec 1 potřebná vysvětlení a předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí týkajících se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.

§ 26

(1) Správy míst uvedených v ustanovení § 23 odstavec 1 jsou povinny provést příkazy prokurátora, které se týkají zachovávání předpisů platných pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.

(2) Správy míst uvedených v ustanovení § 23 odstavec 1 jsou povinny do 24 hodin odeslat prokurátorovi jemu určenou stížnost nebo oznámení osoby držené v těchto místech.

(3) Prokurátoři jsou povinni dozírat, aby stížnosti a oznámení osob držených v místech uvedených v ustanovení § 23 odstavec 1 byly neprodleně odeslány těm orgánům nebo činitelům, jímž jsou adresovány.

Část třetí

Vyšetřování konané vyšetřovateli prokuratury

§ 27

Při vyšetřování trestných činů postupují vyšetřovatelé prokuratury podle ustanovení trestního řádu.

§ 28

Prokurátor uplatňuje při vyšetřování svou působnost vůči vyšetřovatelům prokuratury dozorem nad vyšetřováním podle ustanovení trestního řádu.

Část čtvrtá

Organizace prokuratury

§ 29

(1) Prokuratura se člení na Generální prokuraturu, jejíž součástí je Hlavní vojenská prokuratura, krajské prokuratury a městskou prokuraturu v Praze, vyšší vojenské prokuratury, okresní prokuratury, obvodní prokuratury na území hlavního města Prahy a vojenské obvodové prokuratury.

(2) Sídla a obvody krajských (okresních) prokuratur se shodují se sídly a obvody krajských (okresních) národních výborů. Sídlo a obvod městské prokuratury v Praze se shoduje se sídlem a obvodem národního výboru hlavního města Prahy; sídla a obvody obvodních prokuratur na území hlavního města Prahy se shodují se sídly a obvody obvodních národních výborů.

(3) Generální prokurátor může stanovit výjimky z ustanovení odstavce 2. Toto opatření vyhlásí ve Sbírce zákonů.

§ 30

Sídla, obvody a působnost vyšších vojenských prokuratur a vojenských obvodových prokuratur stanoví generální prokurátor v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 31

(1) V čele Hlavní vojenské prokuratury je hlavní vojenský prokurátor.

(2) V čele krajských prokuratur (městské prokuratury) jsou krajští prokurátoři (městský prokurátor); v čele okresních prokuratur (obvodních prokuratur) jsou okresní prokurátoři (obvodní prokurátoři).

(3) V čele vyšších vojenských prokuratur jsou vyšší vojenští prokurátoři; v čele vojenských obvodových prokuratur jsou vojenští obvodoví prokurátoři.

(4) U jednotlivých prokuratur jsou činní prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou podřízeni vedoucím prokurátorům (odstavce 1 až 3) a spolu s nimi generálnímu prokurátorovi.

§ 32

(1) Generální prokurátor řídí a kontroluje činnost všech prokuratur. K plnění úkolů prokuratury vydává příkazy a pokyny závazné pro všechny prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.

(2) Generálního prokurátora zastupují ve stanoveném rozsahu náměstci generálního prokurátora a při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech hlavní vojenský prokurátor.

§ 33

Jedním z náměstků generálního prokurátora je náměstek generálního prokurátora pro Slovensko, který v rozsahu stanoveném generálním prokurátorem zejména

a) plní úkoly generálního prokurátora ve vztahu k Slovenské národní radě, jejímu předsednictvu a jejím komisím,

b) zajišťuje výkon dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů komisemi a pověřenci Slovenské národní rady, pokud plní úkoly státní správy, a jinými celoslovenskými orgány a organizacemi,

c) řídí činnost krajských a okresních prokuratur na Slovensku na úseku všeobecného dozoru,

d) zajišťuje styk se slovenskými národními orgány a organizacemi pracujících.

§ 34

Krajští prokurátoři (městský prokurátor), vyšší vojenští prokurátoři, okresní prokurátoři (obvodní prokurátoři) a vojenští obvodoví prokurátoři mohou mít náměstky, kteří je zastupují ve stanoveném rozsahu.

§ 35

(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské (městské) prokuratury, vykonává generální prokurátor a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury.

(2) Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod okresní (obvodní) prokuratury, vykonávají krajští prokurátoři (městský prokurátor) a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u krajských prokuratur (městské prokuratury).

(3) Dozor nad zachováváním zákonnosti ostatními orgány a organizacemi vykonávají okresní (obvodní) prokurátoři a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u okresních (obvodních) prokuratur.

(4) Generální prokurátor může stanovit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3.