Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

195

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1964

o telekomunikacích

Telekomunikace slouží jako prostředek dorozumění na dálku, pro přenos zpráv a informací a mají rozhodující význam pro řízení národního hospodářství, uspokojování potřeb obyvatelstva, řízení státu, zajištění obrany a bezpečnosti země.

Za tím účelem je nutno telekomunikace zřizovat a provozovat účelně, plánovitě s nejvyšší možnou úsporou společenské práce, chránit je před rušením a poškozováním a zabránit jejich zneužívání.

Proto Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Oddíl I.

Telekomunikační zařízení

§ 1

Telekomunikačními zařízeními jsou zařízení k dopravě zpráv, údajů (dat), obrazů a návěští pomocí elektrické energie, zejména drátový telegraf a telefon, radiotelegraf a radiotelefon, vysílací a přijímací zařízení rozhlasová a televizní a jiná vysílací a přijímací rádiová, popřípadě světelná zařízení.

Oddíl II.

Jednotná telekomunikační síť

§ 2

(1) K uspokojování potřeb obyvatelstva a socialistických organizací v oboru telekomunikací je určena jednotná telekomunikační síť, o jejíž výstavbu, provoz a rozvoj pečuje Ústřední správa spojů.

(2) Do jednotné telekomunikační sítě náleží zejména:

místní a meziměstské telefonní sítě se zesilovacími stanicemi, telefonními ústřednami, hovornami, příslušnými vedeními a účastnickými stanicemi, telegrafní síť včetně dálnopisné účastnické sítě s příslušnými ústřednami, okruhy (vedeními) a stanicemi,

zařízení (přístroje, okruhy, sítě) pro přenos dat, zpracovaných nebo určených pro zpracování matematickými a podobnými stroji, radiotelegrafní a radiotelefonní vysílací a přijímací zařízení,

vysílací a přenosová technická zařízení rozhlasová a televizní, zařízení (síť, zesilovací stanice) rozhlasu po drátě (kromě účastnických reproduktorů),

sítě místního rozhlasu, signální, hodinová a jiná vyrozumívací zařízení, jestliže jsou ve správě organizací spojů.

(3) Telekomunikační zařízení, která nenáleží do jednotně telekomunikační sítě, avšak jsou způsobilá pro začlenění do této síta budou do ní postupně začleněna, a to za předpokladu, že po začlenění budou uživatelům zachovány podle jejich potřeb kvalita a rozsah telekomunikačního styku, obstarávaného těmito zařízeními. Postup při tomto začlenění a jeho rozsah stanoví prováděcí předpisy.

§ 3

(1) Organizace spojů obstarávají prostřednictvím jednotné telekomunikační sítě vnitrostátní a mezinárodní telekomunikační styk. Za poskytované výkony vybírají organizace spojů stanovené úhrady.

(2) Telefonní, telegrafní a dálnopisný styk se uskutečňuje tím, že organizace spojů zprostředkují zařízeními jednotné telekomunikační sítě telefonní hovory, přijímají, přepravují a dodávají zprávy (obrazy apod.) nebo svěřují zájemcům k užívání účastnická telefonní a dálnopisná zařízení (účastnické stanice), popřípadě i jiné telekomunikační prostředky jako přístroje, okruhy apod.

(3) Ústřední správa spojů pečuje o dostupnost, hospodárnost, rychlost a spolehlivost telefonního a telegrafního styku; utajení přenášených zpráv, a to zejména tím; že důsledně zavádí novou techniku, především automatizaci, rozšiřuje počet účastnických stanic a jiných zařízení (veřejných hovoren, veřejných stanic a automatů) určených zejména k telekomunikačnímu styku obyvatelstva.

(4) Organizace spojů jsou povinny udržovat telekomunikační zařízení jednotné telekomunikační sítě ve stavu způsobilém spolehlivě uspokojovat potřeby uživatelů.

(5) Ústřední správa spojů stanoví podmínky pro užívání jednotné telekomunikační sítě k telekomunikačnímu styku, pro zřizování a užívání telefonních a dálnopisných účastnických stanic a účastnických stanic rozhlasu po drátě, podmínky pro svěřování jiných telekomunikačních zařízení (pobočkových ústředen, okruhů apod.) k užívání účastníkům a podmínky jiných výkonů poskytovaných organizacemi spojů prostřednictvím jednotné telekomunikační sítě.

(6) Vzniknou-li na svěřeném (účastnickém) telekomunikačním zařízení závady, je organizace spojů povinna s urychlením je odstranit. Trvá-li včas hlášená porucha, za kterou uživatel neodpovídá a která znemožňuje užívání zařízení déle než dobu vymezenou v prováděcích předpisech, má uživatel nárok na vrácení zaplacených úhrad.

(7) Organizace spojů jsou oprávněny odmítnout poskytnutí výkonů (vypojit svěřené zařízení, popřípadě zrušit účastnický poměr) tomu, kdo hrubě poruší stanovené podmínky nebo neplatí stanovené úhrady.

(8) Výstavba a provoz vysílacích a přenosových rozhlasových a televizních zařízení a zařízení rozhlasu po drátě náleží Ústřední správě spojů a organizacím spojů, jež jsou povinny dbát o účelné rozšiřování možnosti příjmu rozhlasových a televizních pořadů, přejímaných od organizací pověřených jejích tvorbou.

(9) Ústřední správa spojů může omezit provoz jednotné telekomunikační sítě z důležitého obecného zájmu.

(10) Zprávy, jejichž obsah může ohrozit bezpečnost státu nebo jeho důležité hospodářské zájmy nebo které jinak odporují zákonům, jsou z dopravy vyloučeny.

Oddíl III.

Telekomunikační zařízení

mimo jednotnou telekomunikační síť

§ 4

(1) Organizace i obyvatelstvo používají k telekomunikačnímu styku zásadně jednotné telekomunikační sítě. Pouze v případech, kdy bude vyloučeno dosáhnout sledovaného cíle zařízeními a výkony této sítě, je možno zřídit a provozovat telekomunikační zařízení mimo tuto síť, a to jen po předchozím povolení Ústřední správy spojů nebo orgánů jí pověřených (dále jen povolující orgán), pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Povolení může být zrušeno, vyžaduje-li to bezpečnost státu nebo závažné hospodářské nebo jiné důvody. Důvodem zrušení daného povolení může být též možnost účelného začlenění povoleného zařízení do jednotné telekomunikační sítě.

(3) Zanikne-li povolení z jakéhokoliv důvodu a nepřevezme-li příslušné telekomunikační zařízení organizace spojů, je dosavadní provozovatel zařízení povinen uvést toto zařízení do stavu vylučujícího další jeho používání. Neučiní-li tak, může provést potřebné opatření povolující orgán na jeho náklad.

(4) Povoleného telekomunikačního zařízení mohou z naléhavých důvodů bez úplaty použít organizace spojů, vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra; poskytne-li při tom provozovatel zařízení osobní úkony, přísluší mu za ně přiměřená náhrada.

§ 5

(1) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radiových stanic lze udělit, jde-li o

a) uspokojení odůvodněných potřeb pohyblivých služeb, jejichž zabezpečení nelze řešit jinak než rádiovým spojením,

b) rádiové vysílací stanice sloužící rozvoji vědy a techniky (tzv. pokusné stanice),

c) rádiové vysílací stanice sloužící technickému sebevzdělání a studiu (tzv. amatérské stanice).

Jinak lze povolit zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic jen zcela výjimečně, když nelze ledovaného cíle dosáhnout použitím zařízení jednotné telekomunikační sítě, především zařízení drátového, a když zvláštní okolnosti odůvodňují použití rádiového spojení. Zastupitelským úřadům cizích států lze udělit povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic jen za předpokladu vzájemnosti a se souhlasem ministerstva zahraničních věcí.

(2) Povolení ke zřizování a provozování vysílacích rádiových stanic uděluje povolující orgán (§ 4 odst. 1); výjimku tvoří amatérské vysílací rádiové stanice, k jejichž zřízení a provozování uděluje povolení ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený.

(3) Ústřední správa spojů stanoví, kdy je třeba k obsluze vysílacích rádiových stanic zvláštní způsobilosti a jaké, jakož i jakým způsobem se tato způsobilost nabývá, prokazuje a osvědčuje.

(4) Vysílací rádiové stanice, a to i neúplné, pokud k jejich zřízení a provozování nebylo vydáno platné povolení nebo pokud nejsou v držení organizací nebo osob oprávněných podle tohoto zákona k jejich zřizování a provozování bez povolení, lze přechovávat jen s povolením ministerstva vnitra nebo orgánů jím pověřených. Tohoto povolení není třeba pro vysílací rádiové stanice; které přechovávají jejich oprávnění výrobci.

(5) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro vysílací rádiové stanice ustanovení § 4.

§ 6

(1) Bez povolení podle tohoto zákona mohou zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť

a) vojenská správa k vojenským účelům,

b) ministerstvo vnitra k bezpečnostním účelům,

c) Československé státní dráhy pro účely železničního provozu na podkladě plánů rozvoje telekomunikací v železniční dopravě, projednaných s Ústřední správou spojů,

d) správa civilního letectví pro zabezpečovací a sdělovací rádiovou leteckou službu s výjimkou rádiových stanic na letadlech,

e) organizace energetiky k řízení, zabezpečování a automatizaci elektrizační soustavy, a to při použití zařízení s nosnými proudy po silnoproudých vedeních, při použití sdělovacích vedení využívajících v převážné části trasy podpěr silnoproudých vedení a při použití kabelových vedení a rádiových zařízení na velmi krátkých vlnách, pokud neslouží převážně k účelům dorozumívacím.

(2) Telekomunikačními zařízeními drah nebo letecké správy mohou být v dohodě s organizacemi spojů obstarávány též výkony pro veřejnost ve stanicích drah, ve vlacích a na letadlech.

(3) Povolení není třeba ke zřízení a provozování drátových telegrafů, telefonů a elektrických návěstních zařízení uvnitř budov nebo na souvislých pozemcích téhož provozovatele, které nejsou používány k veřejné dopravě. Taková telekomunikační zařízení mohou být podrobena dozoru orgánů určených Ústřední správou spojů. Povolení je však třeba, mají-li být taková zařízení připojena na jednotnou telekomunikační síť nebo na telekomunikační zařízení jiného provozovatele anebo mají-li překračovat státní hranice.

(4) Povolení není třeba ke zřízení a provozování

a) rádiových zařízení o velmi nízkém výkonu k řízení modelů a hraček, lékařských radiosond a podobných zařízení,

b) zařízení průmyslové televize s přenosem modulace po kabelu, i když se při tom dočasně použije veřejné cesty nebo cizího pozemku;

Ústřední správa spojů stanoví, kterých zařízení a za jakých podmínek se toto ustanovení týká.

§ 7

(1) K užívání rozhlasových a televizních přijímačů není třeba povolení. Vlastníci, popřípadě uživatelé jsou však povinni ohlásit tyto přijímače k evidenci u organizací spojů, určených Ústřední správou spojů, řídit se podmínkami stanovenými v prováděcích předpisech a platit stanovené poplatky.

(2) Vlastník, popřípadě uživatel přijímače odhlášeného z evidence je povinen uvést přijímač do stavu vylučujícího další jeho používání; neučiní-li tak, může provést potřebné opatření organizace spojů na jeho náklad.

Oddíl IV.

Úhrady za používání telekomunikačních zařízení

§ 8

(1) Každý, kdo používá jednotné telekomunikační sítě nebo telekomunikačních výkonů nebo jemuž organizace spojů zřizují, svěřují k užívání, popřípadě udržují telekomunikační zařízení, je povinen platit stanovené úhrady, popřípadě poplatky.

(2) Bez úhrady se dopravují pouze služební zprávy organizací spojů a telegrafické zprávy k odvrácení následků živelních pohrom, k záchraně lidských životů, o ohrožení bezpečnosti státu, naléhavá hlášení o infekčních chorobách nebo při závažných dopravních poruchách, popřípadě jiné zprávy, jimž byla přiznána tato výhoda v prováděcích předpisech.

(3) Kdo nedodržel podmínky stanovené pro používání jednotné telekomunikační sítě, zejména ten, kdo používal telekomunikačních zařízení neoprávněně, je povinen zaplatit organizaci spojů náhradu, která může být stanovena paušální částkou, nelze-li trvání nebo rozsah neoprávněného užívání přesně zjistit.

(4) Za povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení podle § 4 a 5 a za rozhlasové a televizní přijímače, podléhající evidenci podle § 7, lze vybírat poplatky. Tyto poplatky, stanovené s přihlédnutím k účelu a rozsahu zařízení, vyhlašuje Ústřední správa spojů. Ustanovení předchozího odstavce platí tu přiměřeně.

(5) Odpovědnost organizací spojů vůči uživatelům telekomunikačních výkonů a zařízení je omezena na povinnost urychleně odstranit závadu a vrátit zaplacené úhrady, popř. poplatky podle zásad stanovených v podmínkách pro užívání jednotné telekomunikační sítě. Pokud jde o vzájemné vztahy spolupráce a odpovědnosti mezi Ústřední správou spojů a Československou televizí a mezi Ústřední správou spojů a Československým rozhlasem, platí zvláštní úprava na základě smluv mezi těmito organizacemi.

(6) Právo na vrácení úhrad, popřípadě poplatků podle předchozího odstavce musí být uplatněno u organizace spojů bez zbytečného odkladu; nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne vzniku poruchy nebo zásady při výkonu, právo zanikne.

Oddíl V.

Ochrana telekomunikací

§ 9

(1) Jednotná telekomunikační síť, její zařízení a provoz jsou chráněny proti ohrožování, poškozování a škodlivému rušení jinými zařízeními nebo činností.

(2) Všechna telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť musí být zřizována a provozována tak, aby škodlivě nerušila zařízení této sítě, zejména zařízení radiokomunikační.

(3) Rovněž stroje, přístroje a zařízení, jejichž používáním vzniká vysokofrekvenční energie, je nutno vyrábět, popřípadě upravit a provozovat tak, aby nerušily provoz jednotné telekomunikační sítě. Výrobci, odběratelé z dovozu, popřípadě vlastníci a uživatelé těchto strojíc, přístrojů a zařízení jsou povinni, pokud je to proveditelné, pořídit na svůj náklad potřebná odrušovací zařízení.

(4) Provozovatelé všech vysokofrekvenčních účelových zařízení jsou povinni evidovat tato zařízení u organizací spojů určených Ústřední správou spojů. Ministerstvo vnitra a ministerstvo národní obrany evidují vysokofrekvenční účelová zařízení, která provozují, samostatně a v jednotlivých případech sdělují potřebné údaje Ústřední správě spojů.

(5) Dojde-li k ohrožení, k rušení provozu nebo poškozování jednotné telekomunikační sítě, je vlastník (uživatel) škodlivého zařízení nebo provozovatel škodlivé činnosti povinen učinit vhodná ochranná opatření. Není-li to proveditelné nebo je-li hospodárnější nebo účelnější provést ochranná opatření na ohroženém zařízení telekomunikačním, provede je jeho provozovatel. Vznikla-li závada nedodržením podmínek stanovených pro zřízení nebo provoz škodlivého zařízení, nese náklady ochranných opatření provozovatel tohoto zařízení; jinak nese náklady vlastník (uživatel) zařízení později zřízeného nebo změněného, pokud z předpisů o plánování nevyplývá jiný postup.

(6) Neodstraní-li se v dané přiměřené lhůtě ohrožení, rušení nebo poškozování, může Ústřední správa spojů nebo jí pověřený orgán nařídit, aby bylo závadné zařízení vyřazeno z provozu, nebo zakázat škodlivou činnost. K vyřazení nebo zastavení činnosti zařízení důležitého pro národní hospodářství nebo bezpečnost státu je třeba souhlasu příslušného nadřízeného státního orgánu.

(7) Organizace, které jsou odpovědny za poškození zařízení jednotné telekomunikační sítě, zejména podzemních kabelů, jsou povinny kromě náhrady způsobené škody zaplatit pokutu stanovenou v prováděcích předpisech.

(8) Orgány pověřené Ústřední správou spojů zjišťují zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení provozu jednotné telekomunikační sítě, popřípadě jiných telekomunikačních zařízení (zejména rozhlasového a televizního příjmu) a vydávají závazné příkazy k odstranění závad. Za tím účelem jsou jejich pracovníci, kteří se řádně prokáží, oprávněni vstupovat na cizí nemovitosti, do závodů a budov, požadovat zprávy a přezkušovat zařízení, jež mohou působit závady; přitom musí zachovávat provozní a bezpečnostní předpisy platné pro tato zařízení.

(9) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně pro telekomunikační zařízení provozovaná mimo jednotnou telekomunikační síť podle § 6 odst. 1, pro telekomunikační zařízení povolená podle § 4 a 5, pro rozhlasové a televizní přijímače a pro technická zařízení potřebná k vytvoření vysílaného signálu v rozhlasových a televizních střediscích anebo na přenosových místech.

§ 10

(1) Ustanovení o ochraně telekomunikací proti ohrožení, rušení a poškozování platí pro souběh a křižování telekomunikačních zařízení s vedeními všeho druhu, s komunikacemi, vodohospodářskými díly a ostatními zařízeními i pro vzájemný vztah telekomunikačních zařízení (sítí) mezi sebou.

(2) K omezení nepříznivého vlivu silových vedení na telekomunikační zařízení musí být plánované trasy silových vedení projednány v rámci schvalovacího řízení podle předpisů o výstavbě s organizacemi spojů za účelem provedení potřebných ochranných opatření.

(3) Stavebníci (investoři), popřípadě generální projektanti staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci schvalovacího řízení podle předpisů o výstavbě doložit žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a o vydání stavebního povolení nebo jiného obdobného povolení vyjádřením příslušné organizace spojů, energetiky, vojenské správy a orgánu ministerstva vnitra o existenci podzemních telekomunikačních vedení ve staveništi (trase). Generální projektanti uvedených staveb jsou povinni zakreslovat do projektové dokumentace všechna telekomunikační vedení.

(4) Orgány příslušné vydávat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo jiné obdobné povolení při stavebním řízení, stanoví podmínky k ochraně telekomunikačních sítí, zejména též vedení umístěných pod zemí nebo v korytech vodních toků.

(5) Organizace, popřípadě osoby, které budou provádět práce povolené podle předchozího odstavce, jsou povinny učinit veškerá opatření, aby nedošlo k poškození telekomunikačních vedení stavebními pracemi.

(6) Organizace (orgány), v jejíchž správě jsou telekomunikační sítě, jsou povinny vést evidenci těchto sítí, zejména podzemních kabelů, a sdělovat příslušným orgánům a organizacím údaje potřebné k plnění úkolů podle předchozích odstavců.

§ 11

(1) Telekomunikační zařízení lze chránit ochrannými pásmy, v nichž jsou v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by mohly ohrozit telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz. Stejným způsobem mohou být zakázány nebo omezeny některé činnosti v ochranných pásmech nebo v jejích blízkosti.

(2) Ochranná pásma vymezí na návrh organizace spojů, vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra národní výbor, který vykonává působnost orgánu územního plánování; přitom dbá zejména, předpisů o ochraně zemědělského půdního a lesního fondu.

Oddíl VI.

Používání nemovitostí pro telekomunikace

§ 12

Organizacím spojů přísluší oprávnění:

a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů,

b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, stavbě, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti,

c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat stromoví překážející telekomunikačnímu vedení.

(2) Organizace spojů je povinna před zahájením výkonu oprávnění podle předchozího odstavce uvědomit vlastníky nebo uživatele dotčených nemovitosti. Dojde-li mezi vlastníky nebo uživateli dotčených nemovitostí a organizací spojů ke sporu o rozsahu oprávnění, předloží. organizace spojů spor k rozhodnutí stavebnímu úřadu.

(3) Za výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 nejsou organizace spojů povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením telekomunikačního zařízení podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, může žádat u stavebního úřadu, aby mu organizace spojů poskytla přiměřenou jednorázovou náhradu. Žádost musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo telekomunikační zařízení uvedeno do provozu (užívání).

(4) Oprávnění používat nemovitosti pro telekomunikační zařízení se vztahuje na nemovitost bez ohledu na případné pozdější změny v její správě nebo vlastnictví.

(5) Po provedení potřebných prací na telekomunikačních zařízeních jsou organizace spojů povinny uvést nemovitost popřípadě pozemní komunikaci s urychlením na vlastní náklad do původního, popřípadě náležitého stavu.

(6) Vlastník nebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, je povinen při jakémkoli užívání nebo pracích na nemovitosti dbát potřebné opatrnosti, aby nebylo ohroženo nebo poškozeno telekomunikační zařízení.

(7) Hodlá-li vlastník nebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, provést takové práce nebo úpravu nemovitosti, které by mohly ohrozit plynulý a bezpečný provoz telekomunikačních zařízení, je povinen nejméně šest týdnů před zahájením zamýšlených prací - nehrozí-li nebezpečí z prodlení - uvědomit příslušnou organizaci spojů.

(8) Ve lhůtě stanovené v odstavci 7 musí organizace spojů provést potřebná opatření nebo oznámit investoru, že lhůta šesti týdnů nestačí a že potřebná opatření provede ve lhůtě delší, kterou zároveň stanoví; tato lhůta nesmí být delší než šest měsíců, nejde-li o takovou úpravu telekomunikačního zařízení, která musí být předem plánována.

(9) Vyvolají-li zamýšlené práce na nemovitosti takovou změnu na telekomunikačním zařízení, která musí být plánována, je investor povinen hlásit je organizaci spojů v termínech stanovených v metodických předpisech pro plánování. V mimořádně naléhavých případech dohodne investor s organizací spojů postup umožňující včasné provedení potřebných prací.

(10) Organizace spojů může navrhnout vlastníku nebo uživateli nemovitosti, aby místo zamýšlené změny nemovitosti provedl úpravu jiného druhu, kterou dosáhne sledovaného cíle rovnocenným způsobem bez nutnosti nákladných změn na telekomunikačním zařízení. Přitom se organizace spojů zaváže, že uhradí eventuálně větší náklady spojené s uskutečněním jejího návrhu.

§ 13

(1) před výstavbou telekomunikačního zařízení jsou vlastníci nebo uživatelé nemovitostí povinni v rozsahu a ve lhůtě stanovené organizací spojů učinit na náklad organizace spojů na svých pozemcích potřebná opatření, zejména sklidit polní kultury a oklestit, popřípadě vykácet a odstranit stromoví, které by mohlo bránit výstavbě nebo ohrožovat telekomunikační zařízení.

(2) Uplyne-li tato lhůta marně, je organizace spojů oprávněna provést opatření podle předchozího odstavce vlastním nákladem na nebezpečí vlastníka nebo uživatele pozemku.

§ 14

(1) Za provozu telekomunikačního zařízení oklesťuje stromoví na svůj náklad a v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz telekomunikačního zařízení organizace spojů, pokud nedojde s vlastníkem nebo uživatelem pozemku k jiné dohodě.

(2) Kácení stromoví, které je nutné k zajištění bezpečného provozu telekomunikačního zařízení, jsou vlastníci nebo uživatelé nemovitosti povinni provádět ve lhůtě stanovené organizací spojů, která hradí skutečné náklady. Uplyne-li tato lhůta marně, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.

(3) Kácení a oklesťování stromoví, při kterém by mohla být ohrožena telekomunikační zařízení nebo jejich provoz, smí být prováděno jen v dohodě s organizací spojů a za dozoru osoby jí ustanovené.

§ 15

(1) Při výkonu oprávněni podle § 12 až 14 jsou organizace spojů a jimi pověřené osoby povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jejich příslušenství a zařízení na nich, jakož i práv jejich vlastníků nebo uživatelů.

(2) Při projektování, výstavbě a provozu telekomunikačních zařízení je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce vyloučeny škodlivé vlivy na zdraví lidí a na přírodní prostředí, aby byly šetřeny chráněné části přírody, vegetace potřebná pro hygienickou ochranu a kulturní nebo historické památky.

(3) Při výkonu oprávnění a činností uvedených v předchozích odstavcích, zůstávají rovněž nedotčena ustanovení předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního fondu, vodního hospodářství a využití nerostného bohatství.

§ 16

(1) Za škodu způsobenou na nemovitosti nebo na jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování telekomunikačních zařízení náleží poškozenému vlastníku nebo uživateli nemovitosti náhrada.

(2) Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní okresní národní výbor, a to na žádost, kterou musí podat poškozený nejpozději do šesti měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v této lhůtě, nárok zaniká.

§ 17

(1) Stavby nadzemních i podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů nevyžadují stavebního povolení podle zákona o stavebním řádu.

(2) Při stavbách telekomunikačních vedení podle odstavce 1 předloží organizace spojů (investor) stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení. Tento plán není třeba stavebnímu úřadu předkládat v případech stanovených prováděcími předpisy, zejména není-li stavbou dotčen obecný zájem nebo oprávněné zájmy vlastníků nebo uživatelů nemovitostí.

(3) Stavby telekomunikačních vedení musí být včas projednány s vlastníky (uživateli) dotčených nemovitostí; vlastníky (uživatele) lze vyrozumět buď přímo nebo oznámením u příslušného místního národního výboru, popřípadě jeho prostřednictvím.

(4) Námitky proti použití nemovitosti musí podat vlastníci (uživatelé) nejpozději do 15 dnů ode dne vyrozumění u investora, který je předloží k rozhodnutí stavebnímu úřadu. Námitky mají odkladný účinek, nebyl-li z naléhavých důvodů stavebním úřadem vyloučen.

(5) Pro stavbu venkovních přijímacích rozhlasových a televizních antén, pokud jsou dodrženy technické normy, popřípadě jiné obecné technické předpisy a anténa nekřižuje pozemní komunikace nebo vedení, není třeba stavebního povolení ani souhlasu vlastníka (uživatele) nemovitosti, umístí-li se anténa na téže nemovitosti, kde je rozhlasový nebo televizní přijímač. Vlastníka (správce) nemovitosti je třeba o zamýšlené stavbě antény včas vyrozumět. Není dovoleno zřizovat individuální venkovní přijímací antény na objektech, kde již byla zřízena společná anténa vhodná pro požadovaný příjem. Stavební úřad při státním stavebním dohledu může nařídit přeložení nebo úpravu antén, které ohrožují stavební stav nemovitosti nebo bezpečnost okolí nebo ruší jeho vzhled.

§ 18

Oprávnění a povinnosti příslušející organizacím spojů podle tohoto oddílu VI mají též jiné socialistické organizace oprávněné zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení podle § 4 a § 6 odst. 1.

Oddíl VII.

Opatření k efektivnímu využívání telekomunikací

§ 19

(1) Ústřední správa spojů řídí rozvoj telekomunikací ve všech odvětvích národního hospodářství a resortech, při čemž zejména

a) schvaluje plány rozvoje telekomunikačních zařízení druhých resortů, jejichž výstavba bude nutná mimo jednotnou telekomunikační síť,

b) usměrňuje celostátní potřeby rozhodujícího telekomunikačního materiálu a zařízení pro zabezpečení plánované výstavby a provozu jednotné telekomunikační sítě a potřeb ostatních resortů,

c) stanoví základní provozní parametry pro výzkum, vývoj, výrobu a dovoz telekomunikačních zařízení k zajištění důsledné normalizace, typizace a unifikace telekomunikačního materiálu a zařízení.

(2) Ústřední správa spojů a orgány jí pověřené vykonávají státní inspekci telekomunikací, přičemž kontrolují

a) zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, zejména též, zda telekomunikační zařízení jsou zřizována a užívána účelně a hospodárně,

b) zda rozhodující telekomunikační zařízení a materiály potřebné pro obnovu a údržbu telekomunikačních sítí a zařízení druhých resortů jsou požadovány v přiměřeném druhu a rozsahu.

K tomu účelu jsou pověření pracovníci oprávněni vstupovat do objektů a místností, v nichž jsou umístěna telekomunikační zařízení, nahlížet do dokladů týkajících se těchto zařízení a činit opatření k zamezení nehospodárného provozu zařízení.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na telekomunikační zařízení ministerstva vnitra a ministerstva národní obrany, na železniční a letecká zabezpečovací zařízení a na zabezpečovací zařízení pro energetiku.

(4) Ústřední správa spojů řídí využívání kmitočtového spektra zařízeními všech odvětví národního hospodářství a resortů. Při tom zejména

a) přiděluje kmitočty nebo kmitočtová pásma v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra, a to i pro telekomunikační zařízení, jejichž zřízení a provozování nevyžaduje povolení [§ 6 odst. 1 a odst. 4 písm. a)],

b) vykonává státní dozor nad dodržováním přidělených kmitočtů nebo kmitočtových pásem.

(5) Ústřední správa spojů pečuje o koordinaci projednávání mezinárodních telekomunikačních záležitostí a o provádění mezinárodních dohod a ujednání.

Oddíl VIII.

Telekomunikační tajemství

§ 20

(1) Organizace obstarávající provoz jednotné telekomunikační sítě, a jejich pracovníci i jiné osoby pověřené úkoly v tomto provozu jsou povinni zachovávat tajemství jak o obsahu přijatých a zprostředkovaných zpráv, tak i o jménech korespondujících stran a o číslech rozmlouvajících účastnických stanic a nesmějí vyzrazovat jakékoliv údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.

(2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách mohou být sděleny jen odesílateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům (právním nástupcům). Soudům a jiným státním orgánům mohou být vydány dopravované a zprostředkované zprávy, sděleny údaje o nich nebo dovoleno nahlížení do provozních dokladů jen v případech stanovených zákonem.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro ostatní provozovatele telekomunikačních zařízení a jejich pracovníky, jakož i pro uživatele jednotné telekomunikační sítě, kteří se byt i náhodou při svém telekomunikačním styku dovědí o skutečnostech, jež mají být podle předchozích odstavců utajeny.

Oddíl IX.

Řízení

§ 21

(1) Při rozhodování o právech, oprávněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací podle tohoto zákona postupují organizace spojů podle předpisů o správním řízení.

(2) Organizace spojů vymáhají úhrady a poplatky podle § 8 výkonem rozhodnutí ve správním řízení, popřípadě navrhují soudní výkon rozhodnutí.

Oddíl X.

Závěrečná ustanovení

§ 22

Ústřední správa spojů vydá k provedení tohoto zákona v dohodě s příslušnými ústředními orgány podrobnější předpisy.

§ 23

Zrušuje se zákon č. 33/1922 Sb., o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy; vládní nařízení č. 21/1923 Sb., kterým se provádí zákon o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích, a vládní nařízení č. 73/1950 Sb., o povolování telekomunikačních zařízení.

§ 24

Oprávnění ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení nabytá podle zákona č. 72/1950 Sb. se pokládají za povolení, popřípadě pokud jde o rozhlasové a televizní přijímače, za ohlášení k evidenci podle tohoto zákona.

§ 25

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.