Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

183

Vládní návrh

Zákon

ze dne.... 1964

o zvýšení péče o těhotné ženy a matky

Aby se ženy mohly v souladu s ústavou i při odpovědném plnění svého mateřského poslání zároveň rovnoprávně uplatňovat v rodině, v práci i ve veřejném životě, věnuje jim socialistická společnost zvýšenou péči a poskytuje jim v rámci této péče také hospodářské zabezpečení v těhotenství a mateřství. V souladu s linií danou usnesením XII. sjezdu Komunistické strany Československa se k dalšímu zlepšení této péče zejména prodlužuje mateřská dovolená, při které jsou ženy zabezpečeny peněžitými dávkami v mateřství, a přiznává se jim právo na další mateřskou dovolenou.

Proto se Národní shromáždění Československé republiky usneslo na tomto zákoně:

Oddíl první

Základní ustanovení

§ 1

(1) Těhotným ženám a matkám, které jsou v pracovním poměru (dále jen "pracovnice"), náleží v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená zpravidla po dobu 22 týdnů. Po jejím uplynutí se pracovnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

(2) Pracovnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků nemocenského pojištěni zaměstnanců za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.

Oddíl druhý

Peněžitá pomoc v mateřství

§ 2

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo mzdy, popřípadě místo nemocenského pracovnici pojištěné podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen "nemocenské pojištění"), jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů tohoto pojištění, popřípadě nemocenského pojištění členů výrobních družstev, nemocenské péče v ozbrojených silách, zabezpečení důchodců v nemoci nebo sociálního zabezpečení družstevních rolníků; započitatelnou dobou je pro tento účel i doba, po kterou pracovnice po skončení pojištění (péče, zabezpečení) pobírala v posledních dvou letech před porodem nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství.

(2) Do doby 270 dnů se započítávají také doby studia po skončení povinné školní docházky na školách poskytujících střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání bez zřetele k tomu, zda pracovnice byla po tuto dobu účastna nemocenského pojištění.

(3) Pokud se doby uvedené v předchozích odstavcích navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

(4) Peněžitá pomoc v mateřství podle dalších ustanovení tohoto zákona náleží také ženě, která získala v posledních dvou letech před porodem 270 dnů pojištění (péče, zabezpečení) podle předchozích odstavců a které trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění ["§ 42 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1958 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.] ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu nebo která až do této doby pobírá nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění.

§ 3

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu 22 týdnů mateřské dovolené; zpravidla se poskytuje od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, ne však dříve než od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Pracovnici, která vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než čtyři týdny, protože porod nastal dříve, než lékař určil, nebo protože jí lékař povolil se zřetelem k jejímu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám dále pracovat, poskytne se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí 22 týdnů od nástupu mateřské dovolené. Vyčerpá-li však pracovnice z mateřské dovolené méně než čtyři týdny před porodem z jiných důvodů, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 18 týdnů ode dne porodu.

(3) V případě uvedeném v § 2 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem poradu.

§ 4

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z čisté denní mzdy [§ 17 a § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb.] pracovnice zjištěné podle výdělku za poslední tři kalendářní měsíce nebo je-li to pro ni příznivější, za posledních šest kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs. Byla-li pracovnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství, je-li to pro ni příznivější, výdělek dosažený za poslední tři kalendářní měsíce před touto změnou. U pracovnic zaměstnaných v rostlinné výrobě v zemědělství nebo při pěstebních pracích v lesnictví je základem pro stanovení peněžitě pomoci v mateřství výdělek za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy pracovnice přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství. Ústřední rada odborů může stanovit podrobnosti. [§ 51 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 18/1959 Sb.]

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené činí:

při nepřerušeném zaměstnání v témž podniku:	z čisté denní mzdy:
do 2 let	75 %
nad 2 roky do 5 let	80 %
nad 5 let	90 %.

Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v částce 16 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 90 % čisté denní mzdy pracovnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90 % této mzdy.

(4) Výše peněžité pomoci v mateřství od 19. týdne činí:

v souvislosti s porodem:	z čisté denní mzdy:
prvního dítěte	40 %
druhého dítěte	50 %
třetího a dalšího dítěte	60 %.

Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 11 Kčs denně, poskytuje se v částce 11 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 60 % čisté denní mzdy pracovnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 60 % této mzdy.

(5) Pro počítání nepřerušeného zaměstnání v témž podniku podle odstavce 3 platí ustanovení předpisů o nemocenském pojištění. [§ 18 odst. 4 až 6 a § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb.] Pořadí dítěte, podle něhož se stanoví sazby peněžité pomoci v mateřství podle odstavce 4, se určuje podle počtu všech dětí, které pracovnice porodila; osvojení dítěte, popřípadě jeho převzetí do trvalé péče podle § 7 se pro určení pořadí klade na roveň narození.

§ 5

Porodí-li pracovnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 3, pokud se v další mateřské dovolené stará aspoň o dvě z těchto dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené. Za tuto další dobu se výše peněžité pomoci v mateřství stanoví podle sazeb uvedených v § 4 odst. 4.

§ 6

(1) Pracovnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 3, pokud se v další mateřské dovolené stará o narozené dítě, nejdéle však do dne, kdy uplyne 26 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství od 19. týdne ve výši 70 % čisté denní mzdy. Ustanovení § 4 odst. 3 o nejnižší výměře peněžité pomoci v mateřství platí v tomto případě pro celou dobu jejího poskytování.

§ 7

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péčí převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušných orgánů k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela; podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v tomto případě splněny ke dni převzetí dítěte.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo mzdy, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se pracovnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb uvedených v § 4 odst. 3, a to z čisté denní mzdy pracovnice za poslední tři kalendářní měsíce před převzetím dítěte.

§ 8

(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a pracovnice zatím nastoupila do zaměstnání, přeruší se po dobu zaměstnání poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy pracovnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

(2) Pracovnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i pracovnici, jejíž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných důvodů než zdravotních, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství pracovnici, která dítě porodila, nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se pracovnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené; její poskytování však nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(4) Jestliže dítě zemřelo v době, kdy pracovnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku; poskytování peněžité pomoci v mateřství pracovnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené, ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Oddíl třetí

Úprava některých pracovních vztahů a podmínek pro těhotné žehy a matky

§ 9

(1) Organizace, k níž je pracovnice v pracovním poměru, je povinna poskytnout jí mateřskou dovolenou po dobu, po kterou jí náleží peněžitá pomoc v mateřství podle § 3, § 7 odst. 2 nebo § 8.

(2) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší než 12 týdnů a nemůže skončit ani se přerušit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(3) Po uplynutí mateřské dovolené je organizace povinna poskytnout pracovnici, která porodila dítě nebo je převzala do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči, další mateřskou dovolenou, jestliže o ni v zájmu prohloubení péče o dítě požádá, a to až do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Tato dovolená se poskytuje v rozsahu, o jaký pracovnice žádá, zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce.

(4) Organizace je povinna poskytnout mateřskou dovolenou a další mateřskou dovolenou ve stanoveném rozsahu i pracovnicím, které nezískaly nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

(5) Po dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené nemá pracovnice nárok na mzdu.

§ 10

(1) Pracovnici, která kojí své dítě, je organizace povinna poskytovat v práci zvláštní přestávky ke kojení.

(2) Pracovnici, která pracuje v plném pracovním úvazku, přísluší na každé dítě do konce šestého měsíce jeho věku dvě půlhodinové přestávky ke kojení za pracovní směnu a v dalších třech měsících jedna půlhodinová přestávka za pracovní směnu. Pracuje-li v nižším pracovním úvazku, avšak alespoň polovičním, přísluší jí jedna půlhodinová přestávka na každé dítě, a to jen do konce šestého měsíce jeho věku.

(3) Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy.

§ 11

(1) Pracovní poměr s pracovnicí, která je těhotná nebo pečuje trvale o dítě ve věku do jednoho roku nebo je z vážných důvodů osamělá (§ 6 odst. 1) a pečuje trvale o dítě mladší než tři roky, může organizace rozvázat jen zcela výjimečně, a to pouze výpovědí,

a) byla-li pracovnice pravomocně odsouzena pro trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,

b) porušila-li pracovní kázeň tak hrubým způsobem, že její ponechání v organizaci není možné z důvodu udržení pracovní kázně v organizaci,

c) ruší-li se organizace, aniž jiná organizace přejímá její majetkovou podstatu.

(2) Při výpovědi dané pro organizační změnu uvedenou v předchozím odstavci pod písm. c) pracovnici, která je z vážných důvodů osamělá a která je těhotná nebo trvale pečuje o dítě ve věku do 15 let, je povinností organizace zajistit této pracovnici nové přiměřené zaměstnání. Tuto povinnost má také orgán, který organizaci zrušil nebo provádí její likvidaci.

(3) Ruší-li se organizace tak, že jiná organizace přejímá její majetkovou podstatu, je přejímající organizace povinna sjednat pracovní poměr s pracovnicemi rušené organizace, které jsou těhotné, které trvale pečují o dítě ve věku do jednoho roku nebo které jsou z vážných důvodů osamělé a pečují trvale o dítě mladší než tři roky. Ostatním pracovnicím je organizace povinna účinně pomáhat ve spolupráci s národním výborem při získávání nového přiměřeného zaměstnání.

(4) Pracovnici, která se po skončení mateřské dovolené nebo další mateřské dovolené vrátí do práce, je organizace povinna zařadit na její původní práci a pracoviště. Byla-li tato pracovnice v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím převedena na jinou prácí, je organizace povinna zařadit ji na práci, kterou vykonávala před převedením. Není-li to možné proto, že tato práce odhadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí organizace zařadit tuto pracovnici na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, nebo není-li to možné, alespoň na práci odpovídající její kvalifikaci; nelze-li tuto pracovnici podle lékařského posudku zařadit a její původní práci a pracoviště, je organizace povinna zajistit jí jinou vhodnou práci odpovídající, pokud možno, její kvalifikaci.

§ 12

Pracovnice, která je těhotná nebo má v trvalé péči dítě ve věku do jednoho roku, může být přeložena nebo přechodně přidělena na pracoviště mimo obec bydliště nebo dosavadního pracoviště, jen když o to požádá.

§ 13

(1) Organizace je povinna přihlížet při zařazování pracovníků do pracovních směn též k potřebám žen, které jsou těhotné nebo pečují o děti.

(2) Požádá-li pracovnice, která pečuje o dítě ve věku do 15 let nebo která je těhotná, o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je organizace povinna vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Oddíl čtvrtý

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 14

Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona je peněžitou dávkou nemocenského pojištění. Pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vztahují se na ni ustanovení, která v předpisech o nemocenském pojištění platí pro peněžitou pomoc v mateřství." [zejména § 11 č. 2 písm. e) a část pátá zákona č. 54/1958 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb. Vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů.]

§ 15

(1) Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona náleží také pracovnici, která dne 31. března 1964 je na mateřské dovolené podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění.

(2) Má-li pracovnice dne 31. března 1964 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění, náleží jí peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona jen, jde-li o případ uvedený v § 5 nebo v § 6 odst. 1 a neuplynula-li od původního nástupu mateřské dovolené již doba, do které lze podle těchto ustanovení peněžitou pomoc v mateřství nejdéle poskytovat.

(3) Do celkové doby poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích odstavců se započítává doba, kterou pracovnice před 1. dubnem 1964 vyčerpala podle dosavadních předpisů.

§ 16

(1) Nárok na mateřskou dovolenou, popřípadě na další mateřskou dovolenou podle § 9 mají také pracovnice, které dne 1. dubna 1964 mají ve své trvalé péči dítě ve věku do jednoho roku, jež porodily nebo převzaly do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči.

(2) Zákaz rozvázání pracovní poměru (§ 11) platí, i když výpověď byla dána přede dnem 1. dubna 1964, jestliže toho dne neuplynula ještě výpovědní lhůta.

§ 17

(1) Pokud zvláštní úpravy nemocenského pojištění zaručují domáckým dělnicím, funkcionářkám národních výborů a ženám činném v jiných poměrech zakládajících pojištění podle zákona č. 54/1958 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, peněžitou pomoc v mateřství, vztahují se na ni ustanovení tohoto zákona o zvýšení péče o těhotné ženy a matky; při jejich použiti se však přihlédne i k odchylkám určeným v těchto zvláštních úpravách.

(2) Na studentky a žákyně pojištěné z důvodů studia, které pobírají stipendium z důvodů sociální potřebnosti, se vztahují pouze ustanovení tohoto zákona o dobách poskytování peněžité pomoci v mateřství a mateřské dovolené, popřípadě další mateřské dovolené; jinak zůstává nedotčena úprava peněžité pomoci v mateřství obsažená v předpisech o jejich nemocenském pojištění.

(3) Na umělkyně, které vykonávají uměleckou činnost jako povolání, avšak nikoli v pracovním poměru, se vztahují pouze ustanovení tohoto zákona o peněžité pomoci v mateřství, a to s těmito odchylkami:

a) za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje ve výši stanovené podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění pro ně platné; [Vyhláška č. 50/1960 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů.]

b) za další dobu se výše peněžité pomoci v mateřství stanoví obdobně podle § 4 odst. 4, popřípadě § 6 odst. 2 tak, že se vypočte na kalendářní den podle sazeb tam uvedených z příjmového, stupně, do kterého je umělkyně pro účely pojištění zařazena;

c) peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.

(4) Na ženy pojištěné podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených [Vyhláška č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených.] se vztahují pouze ustanovení tohoto zákona o peněžité pomoci v mateřství; při tom zůstává nedotčena sazba peněžité pomoci v mateřství pro prvních 18 týdnů stanovená v této zvláštní úpravě; podrobnosti o stanovení a poskytování peněžité pomoci v mateřství upraví ministerstvo vnitra.

§ 18

Na členky výrobních družstev se vztahují ustanovení tohoto zákona s tím, že peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje z prostředků nemocenského pojištění členů výrobních družstev. [Vládní nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev.] Pokud jde o zaměstnávání po návratu z mateřské dovolené nebo další mateřské dovolené a o skončení členského poměru, postupují výrobní družstva v souladu s obsahem ustanovení § 11.

§ 19

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice bezpečnostních sborů zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách. [Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.] Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra; upraví též poskytování peněžité pomoci v mateřství pro vojákyně, které nejsou vojákyněmi z povolání, a žákyně vojenských škol.

§ 20

Poskytování peněžité pomoci v mateřství členkám jednotných zemědělských družstev upravují předpisy o jejich sociálním zabezpečení. [Zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. /1964 Sb.]

§ 21

Zrušují se:

1. § 26 a 27 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,

2. § 22 až 24 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péčí v ozbrojených silách.

§ 22

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.