Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963
III. volební období
148
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1963
o rozvoji rostlinné výroby
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Rostlinná výroba jako základní článek zemědělské výroby zabezpečuje potraviny správné výživové hodnoty pro obyvatelstvo, vytváří předpoklady pro rozvoj živočišné výroby; zajišťuje suroviny potřebné pro průmysl a je jedním z rozhodujících činitelů stálého zvyšování životní úrovně pracujících. Základní podmínkou rozvoje rostlinné výroby je řádné vědecky podložené hospodaření na veškeré zemědělské půdě a soustavná péče o zvyšování její úrodnosti.
(2) Účelem tohoto zákona je vytvářet v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a se zásadami ochrany a využití zemědělského půdního fondu předpoklady pro stály rozvoj rostlinné výroby, založený na zásadách socialistické velkovýroby a na osvědčených pokrokových poznatcích vědy a techniky.
ČÁST PRVNÍ
Hlavní úkoly zemědělských organizací při rozvoji rostlinné výroby
§ 2
(1) Zemědělské organizace zejména:
a) pečují o řádné využívání zemědělského půdního fondu a o soustavné zvyšování úrodnosti půdy plánovitým prováděním zúrodňovacích opatření vyplývajících z výsledků komplexního průzkumu půd, zejména o úpravu vodních poměrů, o závlahy, o zúrodnění málo výnosných půd; o úpravu půdní reakce, o řádné ošetřování hnojiv a hospodaření s nimi, o zvyšování obsahu humusu a živin; v půdě a o správnou výživu rostlin,
b) uplatňují při obdělávání půdy, pěstování a sklizni zemědělských plodin a kultur pokrokové zkušenosti; velkovýrobní technologii a techniku podle nejnovějších poznatků vědy a praxe, dodržují správné střídání plodin, agrotechnické lhůty a správnou technologii sklizně za účelem co největšího snížení ztrát,
c) zabezpečují potřebnou krmivovou základnu pro plánované stavy hospodářských zvířat a jejich užitkovost,
d) zajišťují si pro běžnou zemědělskou výrobu z vlastní sklizně osivo a sadbu v množství potřebném pro osev (výsadbu) v příštím roce včetně přiměřené rezervy (§ 14); osivo před použitím řádně vyčistí; namoří a zajistí přezkoušení jeho klíčivosti,
e) provádějí stanovenou obměnu osiv a sadby uznaným osivem a sadbou,
f) pečují o řádné uskladněni osiva a sadby;
g) provádějí samy nebo prostřednictvím specializovaných organizací ochranu zemědělských plodin a uskladněných rostlinných výrobků před škůdci a chorobami rostlin a pleveli a ustanovují, osoby zodpovědné za řádné provádění této ochrany;
h) vedou řádnou evidenci o osevních postupech; o hospodaření na jednotlivých honech; o provedených obměnách osiv a sadby a o provedení zúrodňovacích a agrotechnických opatření.
(2) Organizace podřízené výrobním zemědělským správám řídí se při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 pokyny a doporučeními těchto správ.
ČÁST DRUHÁ
Šlechtění rostlin, povolování odrůd; výroba osiva sadby a školkařských výpěstků a jejich uznávání
Oddíl 1
Šlechtění rostlin povalování odrůd a jejich rajonizace
§ 3
Šlechtění rostlin
(1) Účelem šlechtitelské činnosti je vyšlechtit výkonné, biologicky hodnotné a jakostní odrůdy a hybridy zemědělských plodin odolné proti nebezpečným a škodlivým činitelům, které budou odpovídat požadavkům správné výživy a potřebám zpracovatelského průmyslu, potřebám stále dokonalejší agrotechniky, komplexní mechanizace i chemizace a velkovýrobním formám hospodaření.
(2) Šlechtění rostlin provádějí organizace pověřené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství podle plánu jím schváleného.
(3) Každý, kdo přihlašuje odrůdu k odrůdovým zkouškám, bezplatně odevzdá Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému osivo, sadbu a školkařské výpěstky v množství potřebném k provedení zkoušek.
(4) Odrůda, která nebyla vyšlechtěna pověřenými organizacemi (odstavec 2), může být přijata k předepsaným odrůdovým zkouškám a povolena jen za podmínky, že šlechtitel se zaváže odevzdat bezplatně šlechtitelskou dokumentaci a dodat všechen vyšlechtěný materiál po jejím povolení pověřené organizaci. Tato podmínka neplatí pro zahraniční odrůdy.
§ 4
Povolování odrůd a odnětí povolení
(1) Před povolením musí každá odrůda projít předepsanými odrůdovými zkouškami, které provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
(2) Povolení se udílí pro tuzemské odrůdy šlechtěné, jejich hybridy a popřípadě jejich komponenty, pro odrůdy krajové, výjimečně též pro jiné odrůdy, jejich hybridy, popřípadě jejich komponenty. Povolení udílí a odnímá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství na návrh Státní odrůdové komise při něm zřízené. [Státní odrůdová komise je zřízena při ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství na základě usnesení vlády č. 1589 ze dne 16. června 1955; její původní název byl Státní komise pro zkoušení a rajónování odrůd zemědělských rostlin.]
(3) Odrůdy, hybridy a jejich komponenty (dále jen "odrůdy"), které byly povoleny, se zapisují do státní odrůdové knihy a podléhají soustavnému zkoušení.
(4) U povolených odrůd šlechtěných, které stanoví ministerstvo zemědělství; lesního a vodního hospodářství, musí být prováděno udržovací šlechtění, a to pověřenými organizacemi; ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může do udržovacího šlechtění zařaditi nešlechtěné povolené odrůdy.
(5) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v rozhodnutí o odnětí povolení odrůdy stanoví, do které doby je dovoleno uvádět její osivo; popřípadě sadbu do oběhu;
§ 5
Odrůdy šlechtěné, odrůdy krajové a hybridy
(1) Šlechtěné odrůdy jsou odrůdy získané cílevědomou šlechtitelskou prací, které se odlišují užitkovými vlastnostmi a zpravidla i vnějšími znaky od jiných odrůd, jsou vyrovnané a mají užitkové vlastnosti významně pro zemědělství. Povolené odrůdy krajové zařazené do udržovacího šlechtění se považují za odrůdy šlechtěné.
(2) Krajové odrůdy jsou nešlechtěné odrůdy, které se dlouholetým pěstováním přizpůsobily půdním a klimatickým podmínkám určité pěstitelské oblasti; mají alespoň v této oblasti užitkové vlastnosti významné pro zemědělství a odlišují se od obdobných odrůd šlechtěných nebo krajových.
(3) Hybrid je osivo, které se získává podle schváleného strukturálního vzorce každoročně vzájemným opylením dvou nebo více odrůd, popřípadě linií; a které poskytuje vyšší hektarové výnosy než každá z rodičovských odrůd.
§ 6
Rajonizace odrůd
(1) Plánovité a soustavné sledování a prověřování výkonnosti jednotlivých povolených odrůd ve výrobních oblastech provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, výsledky projednává s výrobními zemědělskými správami a podává ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství návrhy na stanovení oblastí pro pěstování povolených odrůd. Ministerstvo zemědělství lesního a vodního hospodářství po projednání návrhů ve Státní odrůdové komisi vyhlašuje oblasti pro pěstování jednotlivých povolených odrůd hlavních zemědělských plodin.
(2) Vyhlášené oblasti povolených odrůd jsou podkladem pro plánování výroby, obměny a distribuce osiv a sadby.
§ 7
Šlechtitelské odměny
(1) Za vyšlechtění nové odrůdy přísluší po jejím povolení původcům (spolupůvodcům) odměna.
(2) Odměna může být přiznána též za zlepšení vyhledaných a vyzkoušených odrůd krajových nebo zahraničních po jejich zapsaní do státní odrůdové knihy a za plnění úkolů v udržovacím šlechtění.
(3) Výši odměn a způsob jejich přiznávání upravuje ministerstvo zemědělství, lesního a (vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí.
§ 8
Státní odrůdová komise
Státní odrůdová komise je poradním orgánem ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství zejména při metodickém řízení odrůdového zkušebnictví, při rozhodování o povolování odrůd a o odnímání těchto povolení a při stanovení rajonizace odrůd. Členy Státní odrůdové komise jmenuje ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství z vynikajících odborníků, teoretiků a praktiků; členství v komisi je čestné.
Oddíl II
Výroba a uznávání osiva, sadby a školkařských výpěstků povolených odrůd
§ 9
Výroba
(1) Osivo, sadbu a školkařské výpěstky povolených odrůd vyrábějí jen organizace pověřené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, popřípadě zajišťují jejich výrobu hospodářskou smlouvou u zemědělských organizací, předavším u těch, které byly výrobními zemědělskými správami prohlášeny za semenářská hospodářství; jde-li o výrobu chmelových sádí a kořenáčů, zajišťují ji u zemědělských organizací, které byly prohlášeny ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství za chmelařská hospodářství.
(2) Rozsah a organizace výroby osiva a sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů určuje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, které pověřeným organizacím stanoví každoročně výrobní úkoly podle jednotlivých plodin.
(3) Ovocné a révové školkařské výpěstky a k nim potřebné podnože vyrábějí, popřípadě zajišťují jejich výrobu pověřené organizace v rozsahu potřebném pro plánované úkoly, zejména při obnově a rozšiřování ovocných sadů, plantáží a vinic.
(4) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může v odůvodněných případech uložit pověřeným organizacím (odstavec 1) výrobu osiva, sadby a školkařských výpěstků odrůd nepovolených.
(5) Při stanovení úkolů plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků zemědělským organizacím, které z pověření buď samy vyrábějí, nebo na základě hospodářské smlouvy zajišťují podle předchozích odstavců výrobu osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, se přihlíží k rozsahu jejich výrobních úkolů tohoto šlechtitelského a množitelského materiálu.
(6) Nebude-li osivo nebo sadba vyrobené na základě hospodářské smlouvy (odstavec 1) uznáno (§ 11), převezme je pověřená organizace za cenu tržního zboží; neodpovídá-li podmínkám příslušných československých státních norem tržního zboží; může je pověřená organizace převzít za cenu jejich skutečného použití; popřípadě převzetí odmítne. Odmítne-li pověřená organizace převzetí, oznámí to výrobní zemědělské správě, která zemědělské organizaci ve spolupráci se zemědělským nákupním a zásobovacím závodem zvýší přiměřeně úkoly původního rozpisu plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků.
(7) Neuznané školkařské výpěstky vyrobené zemědělskou organizací na základě hospodářské smlouvy pověřená organizace nepřevezme.
§ 10
Registrace některých ovocných a okrasných rostlin
Organizace pověřené výrobou školkařských výpěstků; ovocných a okrasných rostlin jsou oprávněny za účelem získání potřebných jakostních osiv a roubů vybírat a registrovat vhodné semenné a matečné roubové ovocné stromy a keře. Uživatelé těchto registrovaných stromů a keřů jsou povinni za úplatu přenechat pověřeným organizacím potřebně osivo a rouby; porazit tyto stromy a keře mohou jen se souhlasem pověřené organizace.
§ 11
Uznávání
(1) Osivo, sadba a školkařské výpěstky vyrobené, popřípadě zajištěné organizacemi pověřenými podle § 9 podléhají uznávacímu řízení. Uznávacímu řízeni podléhají též všechny odrůdy v posledním roce udržovacího šlechtění; dále chmelnice, semenné ovocné stromy a matečné ovocné roubové stromy a keře, jakož i keře selektovaných vinic pěstované pověřenými organisacemi.
(2) Uznávací řízení provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Oddíl III
Uvádění osiv, sadby a školkařských výpěstků do oběhu a odpovědnost za jejich pravost a jakost
§ 12
Uznané osivo, sadba a školkařské výpěstky a povolené obchodní osivo a sadba
(1) Osivo, sadbu a školkařské výpěstky lze uvádět do oběhu, jen pokud byly uznány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.
(2) Při nedostatku uznaného osiva a sadby může ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství dát souhlas k tomu, aby bylo uváděno do oběhu osivo a sadba, které jako obchodní osivo a sadbu povolí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podmínky pro povolování tohoto osiva a sadby stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství; může též ukládat pověřeným organizacím (§ 9 odst. 1) přípravu obchodního osiva a sadby v potřebném množství.
(3) Nakupovat, upravovat a do oběhu dále uvádět uznané osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky a povolené obchodní osivo a sadbu mohou jen organizace, které touto činností pověří ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
§ 13
Odpovědnost za pravost a jakost při výrobě a dodávkách uznaného osiva, sadby a školkařských výpěstků
(1) Organizace dodávající uznané osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky odpovídají za pravost druhu a odrůdy a za jejich předepsanou jakost.
(2) Zemědělské organizace, které vyrábějí osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky podle hospodářské smlouvy (§ 9 odst. 1), odpovídají pověřeným organizacím, s nimiž smlouvu uzavřely, za pravost druhu a odrůdy, za jejich předepsanou jakost, jakož i za to, že byly vypěstovány v porostech, které při uznávacím řízení vyhověly požadavkům pro uznání.
Oddíl IV
Výroba osiva a sadby z vlastní sklizně zemědělských organizací, hospodaření s nimi a jejich povinná obměna
§ 14
(1) Zemědělské organizace jsou povinny si vyrábět a ponechat osivo a sadbu z vlastní sklizně v množství potřebném pro příští osev (výsadbu) včetně přiměřených rezerv u plodin, které stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Použití tohoto osiva a sadby k jiným účelům než k osevu (výsadbě) je zakázáno.
(2) Ministerstvo zemědělství; lesního a vodního hospodářství stanoví rozsah obměny a období, v nichž u jednotlivých druhů zemědělských plodin jsou zemědělské organizace povinny ji provést. V odůvodněných případech uloží, ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství obměnu osiv (sadby) i mimo již stanovené období; popřípadě i u jiných než určených druhů plodin. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může pověřit výrobní zemědělské správy, aby v takových případech obměnu osiv (sadby) uložily samy podřízeným zemědělským organizacím.
ČÁST TŘETÍ
Ochrana proti škůdcům a chorobám rostlin, plevelům a některým škodlivým činitelům
Oddíl 1
Preventivní ochrana
§ 15
Zvlášť nebezpeční škůdci
Každý, zejména uživatelé všech pozemků a uživatelé skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu, je povinen hlásit výskyt škůdců a chorob rostlin a plevelů (dále jen "škůdci"), kteří jsou zvlášť nebezpeční, a podezření z jejich výskytu místnímu národnímu výboru. Seznam zvlášť nebezpečných škůdců vyhlašuje ministerstvo zemědělství; lesního a vodního hospodářství.
§ 16
Sledování výskytu některých škůdců
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vede podle pokynů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství ve spolupráci s národními výbory; orgány a organizacemi řídícími zemědělské organizace, organizacemi pověřenými nákupem rostlinných výrobků a uživateli skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu soustavnou evidencí o rozšíření škůdců, provádí prognózu jejich výskytu, signalizuje nejvhodnější termíny zásahu a navrhuje ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství potřebná opatření.
§ 17
Základní preventivní opatření
Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství; popřípadě orgány nebo organizace jim pověřené mohou k zamezení výskytu škůdců nařídit účinná opatření, zejména
a) zakázat nebo omezit pěstování určitých plodin, popřípadě stanovit podmínky jejich pěstování;
b) nařídit preventivní ochranu ohrožených porostů, popřípadě jejich likvidaci; jde-li o chemickou ochranu, nařídit mimořádná potřebná opatření v dohodě s příslušnými orgány hygienické a protiepidemické služby.
c) zakázat uvádět do oběhá osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky, popřípadě stanovit podmínky k jejich použití.
§ 18
Povinnosti pěstitelů
Pěstitelé jsou povinni předcházet výskytu škůdců, zejména
a) vytvářet podmínky, které příznivě ovlivňují zdravotní stav plodin, především volit vhodná stanoviště jednotlivých plodin, správnou agrotechniku a používat nezávadného, řádně vyčištěného a vytříděného osiva a sadby,
b) používat mořeného osiva a mořené sadby, u níž moření je stanoveno československou státní normou nebo ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
§ 19
Rostlinolékařský dozor
Plochy určené pro výrobu osiva, sadby, množitelského a výsadbového materiálu, sklady osiv, sadby a rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu podléhají rostlinolékařskému dozoru, který provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podle pokynů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
§ 20
Opatření proti zavlékání škůdců při dovozu, průvozu a vývozu (vnější karanténa)
Dovoz, vývoz i průvoz rostlin, rostlinných výrobků a předmětů, které mohou být nositeli škůdců vnější karantény, jakož i dovoz, vyvoz a průvoz samotných škůdců jakéhokoliv druhu vyžadují zásadně souhlasu ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Seznam škůdců vnější karantény a opatření k zamezení jejich zavlékání vyhlašuje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
§ 21
Rostlinolékařské prohlídky
(1) Rostliny, rostlinné výrobky a předměty, které mohou být nositeli škůdců vnější karantény, podléhají při dovozu, vývozu a průvozu rostlinolékařským prohlídkám Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského; prováděním prohlídek ústav pověřuje podle pokynů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství odborné pracovníky.
(2) Podle výsledku rostlinolékařských prohlídek Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dovážené rostliny a rostlinné výrobky, popřípadě předměty; které mohou být nositeli škůdců vnější karantény;buď propustí do volného oběhu v tuzemsku, nebo stanoví podmínky jejich propuštění do volného oběhu; zakáže propuštění do volného oběhu; nařídí zničení dovážené zásilky; popřípadě nařídí vrácení dovážené (provážené) zásilky, nebo stanoví podmínky pro její průvoz.
Oddíl II
Opatření proti rozvlékání
a rozšiřování škůdců uvnitř státu (vnitřní karanténa) a opatření k jejich hubení
§ 22
Škůdci vnitřní karantény
(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhlašuje seznam škůdců vnitřní karantény a může nařizovat opatření, jak zamezit rozvlékání a rozšiřování škůdců vnitřní karantény, a opatření k jejich hubení, zejména
a) stanovit podmínky, za nichž je dovoleno provést přesun rostlinných výrobků a jejich částí, chlévské mrvy; kompostů nebo jiných předmětů z pozemků zamořených škůdci vnitřní karantény na území nezamořené, nebo jejich přesun zakázat;
b) nařídit zničení nebo zneškodnění porostů nebo rostlinných výrobků napadených škůdci a způsob jejích provedení,
c) nařídit vedení evidence zamořených pozemků a v dohodě s příslušnými orgány hygienické a protiepidemické služby asanaci pozemků a skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu,
d) zakázat na pozemku zamořeném škůdci na určitou dobu pěstování určitých plodin, popřípadě naříditi které plodiny mají být na pozemku pěstovány a po jakou dobu, anebo nařídit jiná vhodná opatření v užívání zamořených pozemků,
e) zakázat použití napadeného osiva a sadby, popřípadě osiva a sadby pocházejícího ze zamořeného pozemku nebo z určeného obvodu k osevu nebo výsadbě.
(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství pověří příslušné orgány, aby učinily opatření uvedená v odstavci I, zejména jde-li o menší rozsah nebezpečí rozvlékání nebo rozšiřování škůdců vnitřní karantény.
§ 23
Povinnosti uživatelů pozemků a uživatelů skladů při hubení škůdců a při zamezování jejich výskytu a rozšiřování
Uživatelé všech pozemků (i neobdělávaných) jsou povinni chránit pozemky a porosty na nich před škůdci a činit na vlastní náklad opatření k zamezování výskytu a rozšiřování škůdců a k jejich hubení.
(2) Uživatelé skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu (dále jen "uživatelé skladů") jsou povinni chránit tyto sklady před škůdci a činit na vlastní náklad opatření k zamezení jejich výskytu a rozšiřování a k jejich hubení.
§ 24
Povinnosti a oprávnění národních výborů při hubení škůdců a při zamezování jejich výskytu a rozšiřování
(1) Národní výbory, především místní národní výbory, kontroluji provádění ochrany a opatření proti škůdcům (§ 23), a zjistí-li, že uživatelé pozemků, popřípadě uživatelé skladů nečiní účinná opatření, mohou jim provedeni konkrétních opatření uložit; neprovedou-li ve stanovené lhůtě uložená opatření, dá je provést národní výbor, který opatření uložil, a to na jejich náklad.
(2) Vyskytnou-li se škůdci v nebezpečném rozsahu nebo je-li důvodná obava před jejich nebezpečným rozšířením, může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou, popřípadě na její návrh nařídit účinná hromadná opatření; náklady těchto opatření na jednotlivé uživatele pozemků se rozvrhnou podle výměry ošetřené plochy.
(3) Místní národní výbor může při hromadných opatřeních proti škůdcům zajistit v případě potřeby součinnost obyvatelstva podle předpisů o občanské pracovní pomoci. [Vládní nařízení č. 40/1953 Sb.; o občanské pracovní pomoci.]
(4) Ve zvlášť odůvodněných případech, zejména při nebezpečí hrozícím některému úseku rostlinné výroby; může ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí stanovit, že náklady hromadných opatření proti škůdcům budou hrazeny zcela nebo zčásti ze státních prostředků.
§ 25
Povinnosti provozovatelů zařízení; jejichž provozem jsou způsobovány škody na rostlinné výrobě
Provozovatelé zařízení, jejichž provoz způsobuje škody na rostlinné výrobě; jsou povinni učinit ve svých zařízeních na vlastní náklad opatření k zabránění těmto škodám, popřípadě k jejich omezení na nejnižší možnou míru.
Oddíl III
Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků, jejich prodej, kontrola a používání
§ 26
(1) Chemické a biologické přípravky a stroje na ochranu rostlin (dále jen "prostředky na ochranu rostlin" mohou se vyrábět, dovážet a uvádět do oběhu jen na základě povolení vydaného ministerstvem zemědělství; lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví po předchozím jejich přezkoušení Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.
(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může zakázat uvádění do oběhu a používání prostředků na ochranu rostlin, které neodpovídají podmínkám, za nichž povolení bylo uděleno. Dodržování podmínek stanovených při udělení dovalení kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství upraví podmínky používání některých prostředků na ochranu rostlin a stanoví při jejich použití opatření k ochraně vod a zvířat užitečných zemědělství, zejména včel a ryb.
ČÁST ČTVRTÁ
Některá zvláštní odvětví rostlinné výroby
§ 29
Chmelařství
(1) Zakládat chmelnice lze jen v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství. Ke zrušení chmelnice je třeba souhlasu okresního národního výboru, který ke zrušení dá souhlas jen na návrh Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
(2) Nové chmelnice musí být vysázeny pouze uznanou chmelovou sadbou povolených odrůd.
(3) Pěstitelé chmele jsou povinni odstraňovat ze svých chmelnic samčí rostliny a zakládat pro zlepšování svých chmelnic školky chmelových kořenáčů povolených odrůd; a to o ploše nejméně 0,5 % z celkové plochy chmelnic.
Ovocnářství a vinařství
§ 28
Všichni pěstitelé jsou povinni na svůj náklad řádně ošetřovat ovocné stromy; keře a vinice, jakož i kácet zcela odumřelé stromy a keře a klučit přestárlé vinice. Současně jsou povinni si zajišťovat u pověřených podniká (§ 9) potřebný školkařský materiál pro obnovu a novou výsadbu.
§ 29
(1) Kácet zdravé vzrostlé ovocné stromy v ucelených výsadbách a klučit zdravé vinice bez souhlasu okresního národního výboru je zakázáno.
(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může stanovit další případy, kdy je třeba ke kácení ovocných stromů předchozího souhlasu místního národního výboru.
ČÁST PÁTÁ
Zkušebnictví a odborná státní kontrola
§ 30
Zkušebnictví
K úkolům zkušebnictví náleží zejména:
a) přezkušování nových odrůd před řízením o jejich povolení,
b) soustavné zkoušení povolených odrůd,
c) soustavné agrochemické zkoušení půdy,
d) provádění prognózy výskytu některých škůdců,
e) provádění biologických zkoušek v oboru výživy rostlin,
f) provádění biologických krmných zkoušek za účelem ověřování výživné hodnoty a použitelnosti krmiv,
g) ověřování technologie výroby, úpravy a konzervace krmiv,
h) přezkušování jakosti a účinnosti hnojiv, zejména průmyslových
ch) provádění vegetačních zkoušek odrůd zemědělských plodin za účelem ověřeni jejich čistoty a pravosti,
i) zkoušení prostředků na ochranu rostlin a ověřování metod ochrany proti škůdcům.