Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963
III. volební období.
134
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1963
o Státní plánovací komisi
Národní shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Státní plánovací komise je ústředním orgánem vlády pro souhrnné plánování rozvoje národního hospodářství.
§ 2
(1) Státní plánovací komise zabezpečuje pro vládu přípravu státních plánů rozvoje národního hospodářství zajištujících nepřetržitý proporcionální rozvoj národního hospodářství na základě nejvyspělejší techniky a pečuje o stálé zdokonalování systému plánovitého řízení. K tomu účelu zejména
a) vypracovává a vládě předkládá návrhy dlouhodobých a ročních státních plánů rozvoje národního hospodářství včetně komplexních plánů rozvoje hospodářství řízeného národními výbory v jednotlivých krajích;
b) řídí podle pokynů vlády postup prací a sjednocuje činnost ústředních orgánů a krajských národních výborů při vypracování návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství;
c) v návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství řeší a zabezpečuje otázky efektivností celkového procesu rozšířené socialistické reprodukce, vytváření správných proporcí mezi odvětvími a oblastmi a komplexní zajištění státního plánu, uspokojování hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva, jakož i posilování obranyschopností státu; vychází přitom z dlouhodobých technickoekonomických koncepcí meziodvětvového charakteru vypracovaných Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky;
d) řeší územní proporce v návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství, zajišťuje soulad rozvoje hospodářství řízeného ústředně a rozvoje hospodářství řízeného národními výbory a usměrňuje řešení zásadních otázek spojených s plněním úkolů státního plánu v jednotlivých odvětvích národního hospodářství a na území jednotlivých krajů;
e) vykonává plánovací činnost souvisící s rozvojem mezinárodních hospodářských vztahů a s koordinací plánů mezi socialistickými státy;
f) vypracovává metody plánovitého řízení rozvoje národního hospodářství, prověřuje jejich účinnost a pečuje o jejich neustálé zdokonalování;
g) prověřuje plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a provádí soustavnou analýzu stavu rozvoje národního hospodářství a jeho perspektiv a systému plánovitého řízení;
h) vypracovává posudky k návrhům zásadní povahy tykajícím se rozvoje národního hospodářství; které vládě předkládají jiné orgány, jakož i z vlastní iniciativy materiály pro informaci vlády;
i) vykonává působnost podle zvláštních předpisů [Vládní nařízení č. 60/1959 Sb.; o působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen, vládní nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb.; o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly.] a plní úkoly, které jí k zajištění přípravy nebo provedení státního plánu rozvoje národního hospodářství uložila vláda.
(2) Státní plánovací komise plní své úkoly v těsné soudružské spolupráci s ostatními ústředními orgány a s krajskými národními výbory za široké aktivní účasti pracujících a jejich organizaci; zejména Revolučního odborového hnutí; pečuje o dosažení jednoty při plánování národního hospodářství a dbá o důsledné uplatňování celostátních hledisek při posuzování hospodářských problémů. Krajským národním výborům pomáhá při vypracování návrhů plán rozvoje jejich hospodářství a při řešení zásadních problémů souvisících s plněním úkolů komplexního rozvoje krajů. Využívá praktických zkušeností, které ústřední orgány a krajské národní výbory získaly při plánovitém řízení svěřených úseků národního hospodářství.
(3) Ve své prácí se Státní plánovací komise opírá o spolupráci s aktivem odborníků vědy a praxe, zapojuje do přípravy a rozpracování otázek plánu vědecké a technické instituce a vysoké školy a ověřuje si návrhy řešení důležitých otázek na aktivech, ekonomických konferencích a přímo na pracovištích.
§ 3
(1) Státní plánovací komise se skládá z předsedy Státní plánovací komise, kterým je člen vlády, z náměstků předsedy Státní plánovací komise a dalších členů, které jmenuje a odvolává vláda. Členem Statní plánovací komise je též předseda Slovenské plánovací komise.
(2) Práci Státní plánovací komise a jejího aparátu řídí její předseda. Při řešení vnitřních záležitostí a úkolů aparátu Státní plánovací komise mu pomáhá sekretariát, který je orgánem Státní plánovací komise. Složení sekretariátu Státní plánovací komise stanoví vláda na návrh předsedy Státní plánovací komise.
(3) Pomocným orgánem Státní plánovací komise pro prověřování a zdokonalování metod plánovitého řízení a využívání výpočetní techniky pro národohospodářské plánování je metodologická rada Státní plánovací komise; jejího předsedu a členy jmenuje Státní plánovací komise.
(4) Pro řešení důležitých národohospodářských problémů může Státní plánovací komise zřizovat výbory.
(5) Úkoly, pravomoc, odpovědnost a způsob činností Státní plánovací komise podrobněji vymezí její statut, který vydá vláda.
§ 4
(1) Orgánem Slovenské národní rady pro otázky národohospodářského plánování a oblastním orgánem Státní plánovací komise je Slovenská plánovací komise.
(2) Do působnosti Slovenské plánovací komise patří zejména:
a) vypracovávat na základě směrnic vlády, podle pokynů Státní plánovací komise, ve spolupráci s ní a s ministerstvy, s ostatními komisemi Slovenské národní rady a jejími odbory a s krajskými národními výbory na Slovensku návrhy souhrnného rozvoje národního hospodářství na Slovensku v rámci dlouhodobých a ročních plánů rozvoje národního hospodářství a předkládat je předsednictvu Slovenské národní rady a Státní plánovací komisi.
b) předkládat předsednictvu Slovenské národní rady a Státní plánovací komisi iniciativní návrhy, rozbory a podklady týkající se souhrnného rozvoje hospodářství, rozvoje jednotlivých odvětví výroby, růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva, rozmístění výrobních sil a rozvoje jednotlivých oblastí na Slovensku;
c) usměrňovat podle pokynů Státní plánovací komise řešení zásadních otázek spojených s plněním úkolů státního plánu na Slovensku.
(3) Slovenská plánovací komise se skládá z předsedy, kterým je místopředseda Slovenské národní rady, z náměstků předsedy Slovenské plánovací komise a z dalších členů. Členy Slovenské plánovací komise volí a odvolává Slovenská národní rada; náměstky předsedy Slovenské plánovací komise volí a odvolává předsednictvo Slovenské národní rady.
(4) Úkoly, pravomoc, odpovědnost a způsob činností Slovenské plánovací komise podrobněji vymezí její statut, který vydá vláda.
§ 5
(1) Ústřední orgány, orgány Slovenské národní rady a krajské národní výbory napomáhají Státní plánovací komisi při plnění jejích úkolů a projednávají s ní všechna opatření zásadního rázu, pokud se dotýkají plánování rozvoje národního hospodářství.
(2) Všechny státní orgány a hospodářské organizace jsou povinny podávat Státní plánovací komisi všechny údaje, zprávy a návrhy potřebné k plnění jejích úkolů, které od nich požaduje.
(3) Osoby pověřené Státní plánovací komisí mají při výkonu své působnosti přístup do provozních místností a prostorů a do skladů a používají ochrany příslušející veřejným činitelům. Musí jim být předloženy k nahlédnutí písemnosti a jiné pomůcky potřebné ke splnění jejich úkolů.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro vzájemný poměr mezi Slovenskou plánovací komisí a ústředními orgány a státními orgány a organizacemi na Slovensku.
§ 6
Státní plánovací komise a Slovenská plánovací komise mohou k provedení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných vydávat v oboru své působnosti obecné první předpisy.
§ 7
Zrušují se
zákon č. 41/1959 Sb.; o Státní plánovací komisi, ve znění zákonného opatření č. 1/1961 Sb. a zákonného opatření, č. 63/1962 Sb.,
vládní nařízení č. 44/1959 Sb. kterým se stanoví statut Státní plánovací komise, ve znění vládního nařízení č. 2/1961 Sb.,
vládní nařízení č. 3/1961 Sb., kterým se stanoví statut Slovenské plánovací komise.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Zřízení Státní plánovací komise zákonem čís. 41/1959 Sb. bylo jedním ze závažných opatření vycházejícím z úprav ve způsobu řízení a plánování národního hospodářství provedených v roce 1958. Cílem této zákonné úpravy bylo upevnit jednotu řízení a plánování rozvoje národního hospodářství v procesu rozšiřování pravomoci a odpovědnosti nižších řídících orgánu, posílení centrálního řízení a plánování ve stěžejních otázkách a orientace činnosti ústředních orgánů na perspektivní hospodářské problémy a na otázky hospodářské a technické politiky. Specifickým úkolem Státní plánovací komise v systému orgánů odpovědných za řízení a plánování hospodářství se stala soustavná příprava všech druhů národohospodářských plánů, zejména z hlediska prohlubování úrovně perspektivního plánování, a soustavná analýza úrovně rozvoje národního hospodářství. Státní plánovací komise byla vybavena též pravomocí provádět v rámci základních proporcí a směrů rozvoje národního hospodářství stanovených vládou nezbytné změny státního plánu. Složení Státní plánovací komise bylo stanoveno tak, že jejími členy se stalí někteří ministři řídící důležitá hospodářská odvětví, náměstci předsedy Státní plánovací komise a někteří představitelé vědy a praxe.
Zákonným opatřením č. 1/1961 Sb. byl zákon o Státní plánovací komisi uveden do souladu s opatřeními o rozšíření pravomocí a odpovědnosti národních výborů a o zvýšení jejích úlohy v hospodářské a kulturní výstavbě, jakož i s novým ústavním uspořádáním a úpravou působnosti slovenských národních orgánů. Poslední novelizace zákona o Státní plánovací komisí zákonným opatřením č. 63/1962 Sb. se týkala úpravy složení Státní plánovací komise.
Rozvoj národního hospodářství v posledních letech dosáhl stadia, v němž vyvstala nutnost a jsou i podmínky pro zásadní kvalitativní obrat v rozvoji československé ekonomiky. Vycházejíc z tohoto poznání stanovilo usnesení XII. sjezdu KSČ hlavní směry dalšího rozvoje naší socialistické společností, zejména československého národního hospodářství do roku 1970, a současně dalo direktivy pro další zdokonalování forem a metod řídící práce, zvláště pro upevnění centrálního řízení a pro posílení autority státního plánu rozvoje národního hospodářství jako nejdůležitějšího nástroje řízení. Rozhodující cestou k tomuto cíli je soustavné zvyšování vědeckosti plánování, což vyžaduje především zvýšit kvalitu a účinnost práce Státní plánovací komise.
Jak ukázal rozbor nedostatků v organizační výstavbě a činnosti orgánů odpovědných za stav řízení a plánování národního hospodářství, je třeba účelněji vymezit dělbu práce v jednotě centrálního řízení a plánování. Postupně došlo k přecenění funkce Státní plánovací komise a současně k oslabení působností ostatních ústředních orgánů, zejména v procesu tvorby plánu. Nebylo dosaženo odstranění ostré hranice mezi resortním pojetím práce ministerstev a prací ústředního plánovacího orgánu vlády. Na Státní plánovací komisí se přenášely některé činnosti přímo nesouvisící s tvorbou plánu. To vše bránilo plnému rozvinutí tvůrčí plánovací práce a řešení skutečných problémů efektivního rozvoje národního hospodářství.
Na základě usnesení XII. sjezdu KSČ a usnesení lednového zasedání ÚV KSČ je proto nezbytné současně s vyřešením vnějších vztahů Státní plánovací komise a otázek její vnitřní výstavby a metod práce provést i odpovídající úpravu zákona o Státní plánovací komisí a jejího statutu, jakož i statutu Slovenské plánovací komise.
Navržený zákon o Státní plánovací komisi vychází z rozboru činností Státní plánovací komise podle dosavadní právní úpravy a ze zásad vytyčených pro upevnění řízení a plánování rozvoje národního hospodářství usnesením XII. sjezdu KSČ a usnesením ÚV KSČ ze dne 4. ledna 1963, zejména ze zásady, že vláda je jediným výkonným státním orgánem, soustřeďujícím všechny plánovací, řídící a kontrolní funkce.
Některé změny v centrálním řízení plánovacích prací a ve vztahu mezi vládou a Státní plánovací komisí; spočívající na těchto zásadách, se fakticky začaly již uskutečňovat. Jedním z hlavních opatření umožňujících vládě na základě objektivních podkladů a návrhů prohlubovat její řídící činnost v oblasti plánování rozvoje národního hospodářství bylo zejména, vytvoření některých nových objektivních orgánů vlády a tím i podmínek pro upřesnění a prohloubení dělby práce mezi těmito orgány. Významnou změnou směřující k prohloubení plánovacích prací bylo vytvoření Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky jako ústředního orgánu vlády pro řízení, plánování, koordinaci a financování rozvoje vědy a techniky; který je souhrnným orgánem pro plánování vědeckého a technického rozvoje a který vypracovává dlouhodobé technickoekonomické koncepce jako podklady pro vypracování dlouhodobých plánů rozvoje národního hospodářství. V tomto směru bylo důležitou změnou též vytvoření Vládního výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci.
Navržená osnova zákona o Státní plánovací komisi proto zakotvuje zejména kvalitativně nové vyjádření poslání a postavení Státní plánovací komise, zaměření a povahu jejích úkolů a metod práce, jakož i složení orgánů Státní plánovací komise.
1. Z hlediska odpovědnosti vlády za přípravu, plnění a kontrolu státního plánu rozvoje národního hospodářství lze jednoznačně charakterizovat poslání a postavení Státní plánovací komise v dělbě práce mezi objektivními orgány vlády jako orgánu vlády pro souhrnné plánování rozvoje národního hospodářství, který zajišťuje pro vládu přípravu státních plánů rozvoje národního hospodářství a pečuje o stálé zdokonalování systému plánovitého řízení. Vzhledem k tomu, že rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalitativního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vědy a techniky, má při vypracovávání státních plánů rozvoje národního hospodářství a při plnění dalších úkolů Státní plánovací komise zvláštní význam její úzká spolupráce se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, jakož i s Vládním výborem pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci.
2. Povaha úkolů a metod práce Státní plánovací komise jako orgánu vlády pro souhrnné plánování rozvoje; národního hospodářství spočívá v tom, že napomáhá vládě při koordinaci celé přípravy národohospodářských plánů, tj. že při vypracovávání návrhů dlouhodobých a ročních státních plánů rozvoje národního hospodářství vychází z odvětvové plánovati činnosti resortů a z plánovací činností krajských národních výborů, podle pokynů vlády organizuje a řídí jejich práci na tvorbě plánu a sjednocuje jí z hlediska řešení otázek efektivnosti celkového procesu rozšířené socialistické reprodukce, vytváření správných proporcí mezi odvětvími a oblastmi a komplexního zajištění státního plánu. Přitom provádí soustavnou analýzu stavu národního hospodářství z hlediska jeho perspektiv, vypracovává metody plánovitého řízení a na základě prověřování jejich účinností pečuje o jejich neustálé zdokonalování. Tuto činnost vykonává Státní plánovací komise v úzké soudružské spolupráci se všemi ústředními orgány a krajskými národními výbory za široké aktivní účasti pracujících, přičemž využívá především práce s aktivem nejlepších odborníků vědy a praxe.
3. Složení Státní plánovací komise je v navrženém zákoně pojato šíře, zejména v tom smyslu, že se blíže neurčuje jeho charakter, ani neomezuje okruh členů Státní plánovací komise odkazem na stanovení jejích počtu. Složení Státní plánovací komise není na rozdíl od ustanovení dosavadního zákona vázáno jen na členství některých hospodářských ministrů a významných představitelů hospodářského života, vědy a techniky. To má umožnit vládě širší výběr členů tohoto orgánu. Pokud jde o úlohu a postavení Státní plánovací komise, vystupuje do popředí její charakter odborného orgánu vlády, jehož základní činnost nespočívá v rozhodování (pokud nebude vládou pověřen konkrétním rozhodováním některých otázek), ale v řešení souhrnných problémů spojených s vypracováním návrhů státních plánů, v řízení postupu plánovacích prací a ve sjednocování názorů resortů na řešení celkových otázek plánu. V tom je její hlavní poslání jako objektivního orgánu vlády, étery touto činností zajišťuje odbornou přípravu návrhů plánů; jež jsou vládě předkládány k rozhodnutí, a dalších otázek, předkládaných vládě k zásadnímu posouzení a řešení.
Tomuto pojetí práce musí odpovídat i složení Státní plánovací komise, spočívající na univerzálnějším zastoupení vedoucích hospodářských pracovníků z různých odvětví národního hospodářství.
Státní plánovací komise má výkonný aparát, étery zajišťuje odbornou, přípravu její činnosti. Práci aparátu Státní plánovati komise řídí předseda Státní plánovati komise, který zajišťuje jednotu práce Státní plánovací komise a jejího aparátu. Při plnění úkolů Státní plánovací komise jedná aparát Státní plánovací komise jejím jménem.
Zkoumání a řešení problémů spojených se zdokonalováním metod a kvality plánovacích prací a zaváděním výpočetní techniky do těchto prací musí být stále více předmětem soustředěné pozornosti a péče. Proto se navrhuje zřídit jako pomocný orgán Státní plánovací komise metodologickou radu Státní plánovací komise, jejímž úkolem bude prověřovat a zdokonalovat metody plánovitého řízení a využívání výpočetní techniky pro národohospodářské plánování.
4. Úprava postavení Slovenské plánovací komise jako orgánu Slovenské národní rady pro otázky národohospodářského plánování a jako oblastního orgánu Státní plánovací komise je v navrženém zákoně plně v souladu se zákonem Slovenské národní rady č. 113/1960 Sb., o jednacím a pracovním řádu Slovenské národní rady; přitom se počítá s tím, že v praktické činnosti Státní plánovací komise bude ve zvýšené míře využíváno Slovenské plánovací komise při řešení otázek celkového rozvoje národního hospodářství, což je zakotveno i ve statutech obou orgánů.
V ostatních zbývajících otázkách dosavadní úpravy nedochází v navrhovaném zákoně o Státní plánovací komisi k podstatnějším změnám. Vzhledem k tomu, že jde o zásadní zákonnou úpravu postavení a úkolů Státní plánovací komise, vzhledem k tomu, že zákon č. 41/1959 Sb., o Státní plánovací komisi, byl již dvakrát novelizován, je účelné nahradit dosavadní zákonnou úpravu o Státní plánovací komisí novým zákonem. Předpokládá se též, že statuty Státní plánovací komise a Slovenské plánovací komise vydá vláda svým usnesením.
Provedením navrženého zákona o Státní plánovací komisí nevzniknou vyšší náklady, které by zatěžovaly státní rozpočet.
V Praze dne 3. července 1963
Předseda vlády:
V. Široký v. r.