Národní shromáždění Československé republiky 1963

III. volební období

122

Vládní návrh

Zákon

ze dne........ 1983

o Československé akademii věd

V období budování vyspělé socialistické společnosti a vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu je jedním z hlavních činitelů úspěšného rozvoje společností socialistická věda, která, budujíc na pevném základě vědeckého světového názoru, marxismu-leninismu, proniká všechen společensky i hospodářský život; stává se bezprostřední výrobní silou a jednou z hlavních tvůrčích složek dalšího vývoje společnosti a jeho plánovitého řízení.

Plníc tuto základní úlohu, musí socialistická věda, těsně spjata se životem společnosti, soustřeďovat své síly na hlavní úkoly, vyplývající z potřeb hospodářského a kulturního rozvoje země a usilovat o dosažení nejvyšší teoretické a metodické úrovně, komplexnosti a maximální efektivnosti vědeckovýzkumné práce. Těmto požadavkům je nutno přizpůsobit i náplň práce, organizační strukturu a metody činnosti vrcholné vědecké instituce, Československé akademie věd, jež vznikla přebudováním národních vědeckých institucí, to je Královské české společnosti nauk, založené v r. 1784, České akademie věd a umění, Matice slovenské, Slovenské akademie věd a umění a navazuje tak na pokrokové tradice české a slovenské vědy.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se proto usneslo na tomto zákoně:

Hlava první

Postavení a úkoly Československé akademie věd

§ 1

Československá akademie věd (dále jen "Akademie") je vrcholnou vědeckou institucí Československé socialistické republiky; rozvíjí badatelskou činnost ve svých vědeckých pracovištích a jako své členy sdružuje nejvýznamnější vědecké pracovníky.

§ 2

(1) Úkolem Akademie je pečovat o plánovitý rozvoj československé vědy a provádět vědecký výzkum na svých pracovištích tak, aby výsledky vědeckovýzkumné práce plně sloužily výstavbě vyspělé socialistické společnosti v Československé socialistické republice. Při plánování vědeckého výzkumu a veškeré své činnosti vychází Akademie z cílů hospodářského, kulturního i politického rozvoje naší společnosti, stanovených Komunistickou stranou Československa; zaměřuje vědecký výzkum tak; aby stálým rozvojem vědy napomáhal Komunistické straně Československa, státním i hospodářským orgánům a organizacím i společenským organizacím v jejich činnosti, směřující k uskutečnění těchto cílů a zejména i k soustavnému zvyšování materiální a kulturní životní úrovně pracujících.

(2) Ke splnění těchto úkolů Akademie zejména

a) vytváří celkovou koncepci rozvoje československé vědy v souladu s potřebami vývoje socialistické společnosti;

b) rozvíjí na nejvyšší úrovni vědeckovýzkumnou činnost řešením základních, pro hospodářství a společnost nejdůležitějších teoretických problémů přírodních, technických a společenských vád a napomáhá realizaci výsledků této činnosti;

c) vypracovává návrhy státních plánů základního výzkumu v oblasti přírodních, technických a společenských věd a předkládá je vládě a Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky;

d) koordinuje a kontroluje plnění těchto plánů;

e) vědecky a metodicky usměrňuje základní výzkum na vysokých školách a ostatních vědeckovýzkumných pracovištích tak; aby byl zaměřen na nejdůležitější úkoly v souladu se státním dlouhodobým plánem rozvoji vědy a techniky; aby se neustále zvyšovala jejich úroveň a aby bylo co nejúčelněji využíváno všech prostředků;

f) pro potřeby vědeckých pracovišť i pro potřeby praxe vyhledává a vychovává, zejména ve spolupráci s vysokými školami, vysoce kvalifikované, ideologicky vyspělé a své socialistické vlasti oddané vědecké pracovníky a napomáhá vysokým školám v jejích pedagogické činnosti;

g) zveřejňuje výsledky své činnosti a napomáhá popularizaci výsledků vědeckého výzkumu;

h) je vrcholným představitelem československé vědy v zahraničí; organizuje a koordinuje vědecké styky s akademiemi věd a obdobnými vědeckými institucemi v zahraničí, zejména rozvíjí spolupráci s akademiemi věd socialistických zemí.

(3) K plnění svých úkolů je Akademie oprávněna vyžadovat v oblasti základního výzkumu od vysokých škol a ostatních vědeckovýzkumných pracovišť potřebné informace a dávat jim podněty k jejich vědecké činností a ke zlepšení vzájemné spolupráce; o tom je třeba uvědomit nadřízený orgán vědeckovýzkumného pracoviště. Akademie může podle potřeby dávat těmto pracovištím, popřípadě jejích nadřízeným orgánům doporučení k provedení vhodných opatření; pracoviště, popřípadě jejich nadřízené orgány jsou povinny doporučení projednat a Akademii sdělit své stanovisko.

(4) K stejným účelům je Akademie oprávněna vyžadovat si potřebné informace od státních a hospodářských orgánů a organizací i od společenských organizací.

§ 3

(1) V zásadních vědeckých otázkách je Akademie hlavním poradcem vlády a spolupracuje se Státní komisí pro rozvoj a koordinací vědy a techniky a se Státní plánovací komisí.

(2) Za svou činnost odpovídá Akademie přímo vládě; podává jí každoročně o své činnosti zprávu.

§ 4

Akademie je právnickou osobou. Správu národního majetku svěřeného Akademií vykonávají jménem Akademie její organizační útvary.

§ 5

Územní organizací Akademie na Slovensku je Slovenská akademie věd. Působnost a vnitřní organizací Slovenské akademie věd upraví zákon Slovenské národní rady.

§ 6

Akademie je oprávněna udělovat vědecké hodnosti. Podrobnosti jsou upraveny zvláštními předpisy.

§ 7

K Akademii mohou byt přidruženy vědecké společnosti; o tom rozhoduje presidium Akademie.

§ 8

Akademie je oprávněna vydávat časopisy a neperiodické publikace v oboru své činnosti a zřídit k tomu účelu vydavatelský podnik.

Hlava druhá

Členové Akademie

§ 9

Členy Akademie jsou:

a) řádní členové-akademici, jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští vědci, kteří jsou oddánu socialistické vlasti, obohatili vědu pracemi zvlášť velkého významu a i jinak přispívají k výstavbě nové společnosti;

b) členové korespondenti; jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští vědci, kteří jsou oddáni socialistické vlasti, obohatili vědu významnými pracemi a i jinak přispívají k výstavbě nové společnosti;

c) zahraniční členové, jimiž se mohou stát zahraniční vědci, kteří obohatili vědu velmi významnými vědeckými pracemi; sloužícími pokroku lidstva;

d) čestní členové, jimiž se mohou stát ti, kdož obohatili vědu pracemi světového významu, nebo se zvlášť zasloužili o vlast a socialismus či o pokrok lidstva.

§ 10

Členstvu v Akademii se nabývá volbou, kterou provádí valné shromáždění členů Akademie a potvrzuje vláda.

§ 11

(1) Akademici a členové korespondenti jsou povinní tvůrčím způsobem pracovat ve svých vědních oborech, napomáhat realizaci výsledků vědeckého výzkumu; účastnit se činnosti Akademie, plnit úkoly, které jim Akademie uložila; jakož i svědomitě vykonávat funkce, k nimž byli povoláni.

(2) Akademici a členové korespondenti mají pravidelnou měsíční odměnu; její výši stanoví vláda.

§ 12

Člen Akademie pozbývá členství usnesením valného shromáždění, jestliže se zpronevěřil vlasti, věci míru a socialismu, nebo byl-li odsouzen k trestu ztráty čestných titulů a vyznamenaní; usnesením valného Shromáždění může být zbaven členství též tehdy, jestliže soustavně a bez náležitého důvodu neplní úkoly, vyplývající z jeho členství v Akademii (§ 11 odst. 1).

Hlava třetí

Orgány Akademie

§ 13

(1) Vrcholným orgánem Akademie je valné shromáždění členů Akademie.

(2) Valné shromáždění

a) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se úkolů Akademie a o zásadních otázkách organizačních, zejména o vnitřní struktuře Akademie, projednává zprávu presidia Akademie o činnosti Akademie, určuje hlavní směry činností a dalšího rozvoje Akademie a na návrh presidia stanoví, pro které vědní obory mají být zřízena vědecká kolegia;

b) na návrh presidia Akademie volí členy Akademie, na návrh presídia rozhoduje též o zániku členství v Akademii podle § 12;

c) na návrh presidia Akademie volí a odvolává členy presidia Akademie.

(3) K rozhodování věcí, uvedených v odstavci 2 se valné shromáždění schází zpravidla jednou za rok. Svolává je presidium Akademie; může na ně přizvat i osoby, které nejsou členy Akademie; zejména předsedy vědeckých kolegii, jakož i vedoucí vědeckých pracovišť Akademie a jiné jejich vědecké pracovníky. Hlasovací právo na valném shromáždění mají pouze členové Akademie.

(4) Presidium Akademie může podle potřeby svolat zasedání valného shromáždění též k projednání závažných vědeckých, popřípadě jiných otázek nebo při významných příležitostech. Na takové zasedání zve presidium Akademie zpravidla mimo členy Akademie i širší okruh pracovníků Akademie a jiných osob, které podle povahy zasedání mohou svými znalostmi a zkušenostmi přispět k jeho úspěšným výsledkům. Na takových zasedáních se nerozhoduje hlasováním.

§ 14

(1) Stálým ústředním řídícím orgánem Akademie je presidium Akademie; jež tvoří předseda Akademie, místopředsedové Akademie, hlavní vědecký sekretář Akademie, popřípadě jeho zástupci a další členové Akademie. Členy presidia Akademie volí na dobu 4 let valné shromáždění, jež vždy urči též počet místopředsedů Akademie, popřípadě počet zástupců hlavního vědeckého sekretáře Akademie, jakož i počet dalších členů presidia Akademie. Volbu členů presidia Akademie potvrzuje vláda.

(2) Předsedou Akademie a jejími místopředsedy mohou být zvoleni pouze akademici.

(3) Je-li třeba provést volbu člena presidia Akademie před uplynutím funkčního období; volí jej valné shromážděni jen na zbytek tohoto období.

(4) Presidium Akademie odpovídá za svou činnost valnému shromáždění.

(5) Působnost presidia blíže vymezí Stanovy Akademie.

§ 15

(1) Presidium Akademie může pověřit jednotlivé své členy obstaráváním určitých činností; zejména pověřuje místopředsedy Akademie péčí o koordinací a komplexnost prací v určitých oblastech vědeckého bádání. K obstarávání určitých činností může presidium Akademie též zřizovat komise a jiné pomocné orgány.

(2) Členové presidia Akademie pověření určitou činností podle odstavce 1 jsou z výkonu této činnosti odpovědni presidiu Akademie, podávají mu o ní zprávy a předkládají mu podle potřeby své návrhy. Obdobné platí o komisích a jiných pomocných orgánech; zřízených podle odstavce 1.

§ 16

(1) Základními ideovými a vědeckými orgány pro jednotlivé vědní obory jsou vědecká kolegia Akademie, složená z členů Akademie, ředitelů (vedoucích) a jiných pracovníků vědeckých pracovišť Akademie, pracovníků vysokých škol a dalších vědeckých, technických a hospodářských pracovníků, popřípadě i jiných vynikajících odborníků.

(2) Předsedu a ostatní členy vědeckého kolegia jmenuje a odvolává presidium Akademie, které řídí jejich činnost a jemuž kolegia odpovídají.

(3) Působnost kolegií blíže vymezí stanovy Akademie.

§ 17

Orgány i funkcionáři Akademie a jejich pracovišť soustavně vytvářejí podmínky pro širokou účast pracovníků Akademie na řízení vědecké práce. Zásadní otázky; týkající se určitého vědeckého pracoviště, projednávají orgány Akademie zpravidla za účasti ředitele (vedoucího), popřípadě dalších pracovníků příslušného pracoviště a zástupců společenských organizací.

§ 18

Správní hospodářskou a organizační agenda Akademie obstarává výkonný aparát, který zřizuje presidium Akademie.

Hlava čtvrtá

Vědecká pracoviště Akademie

§ 19.

(1) Středisky vědeckovýzkumné činnosti Akademie jsou její vědecká pracoviště; jež rozvíjejí na Nejvyšší úrovni vědeckovýzkumnou činnost v příslušném vědním oboru, těsně spolupracují s vysokými školami a ostatními vědeckovýzkumnými pracovišti, podílejí se na vědeckopopularizační a kulturně politické činnosti a přispívají k realizaci výsledků vědeckovýzkumných prací. Postup při zřizování a zrušování vědeckých pracovišť Akademie upravují zvláštní předpisy.

(2) V čele pracoviště je ředitel (vedoucí), jenž řídí veškerou činnost pracoviště a odpovídá za ni presidiu Akademie.

(3) Ředitel (vedoucí) vědeckého pracoviště je povinen vytvářet podmínky pro širokou účast všech pracovníků na řízení vědecké práce pracoviště (§ 16); za tím účelem též projednává všechny důležité otázky ve svém poradním orgánu (ústavní radě) a těsně spolupracuje se společenskými organizacemi působícími na pracovišti.

§ 20

(1) Povinností vědeckých pracovníků Akademie je v souladu s plány vědeckovýzkumných prací tvůrčím způsobem usilovat o co nejúčinnější řešení teoreticky závažných a pro praxi důležitých vědeckých problémů, aktivně vědecky pracovat, neustále rozvíjet své teoretické znalosti i praktické zkušenosti, politicky se vzdělávat, opírat se při své činnosti o kolektiv spolupracovníků; jsou též povinni účastnit se vědeckoorganizační práce na svém pracovišti.

(2) Povinností ředitele (vedoucího) vědeckého pracoviště Akademie je vytvářet podmínky pro to, aby každý vědecky pracovník mohl v rámci uložených úkolů na svém pracovišti plně rozvíjet své tvůrčí schopnosti a zvyšovat svou vědeckou kvalifikaci.

(3) Práva a povinnosti pracovníků vědeckých pracovišť Akademie upraví pracovní řády pracovišť.

Hlava pátá

Závěrečná ustanovení

§ 21

Podrobnější úpravu organizace, vnitřních poměrů Akademie a právního postavení jejích orgánů a organizačních útvarů obsahují stanovy Akademie, na nichž se usnáší valné shromáždění členů Akademie a jež schvaluje vláda.

§ 22

Zrušuje se zákon č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákona č. 53/1957 Sb., a vládní nařízení č. 91/1952 Sb., kterým se provádí zákon o Československé akademii věd.

§ 23

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

A. Část všeobecná

Rozvoj národního hospodářství v době výstavby vyspělé socialistické společnosti a jejího přechodu ke komunismu vyžadují rychlejší tempo rozvoje výrobních sil a zvyšování produktivity práce, než tomu bylo v uplynulých obdobích. V daleko větší míře než dosud je třeba soustředit pozornost na vědeckotechnický pokrok, který je nevyčerpatelným zdrojem růstu produktivity práce. Stupeň uplatnění vědy a techniky ve výrobě se stává rozhodujícím pro celkovou úroveň výroby a tím i pro uspokojování potřeb pracujících.

Výstavba rozvité socialistické společnosti a přechod k budování komunismu kladou tedy na vědu a výzkum nové, kvalitativně vyšší nároky. Tím se dále zvyšuje i význam společenské funkce vrcholné vědecké instituce Československé socialistické republiky, Československé akademie věd. Proto se stalo nezbytným dále prohloubit činnost Akademie, přesněji vymezit její profil a pracovní náplň a provést i potřebná opatření k odstranění překonaných organizačních forem řízení práce Akademie a ke zlepšení její organizace a vnitřního uspořádání.

Z těchto důvodů byla k 1. lednu 1962 uvedena v život nová organizace Československé akademie věd, která hluboce ovlivnila pojetí a náplň činnosti Akademie i její organizační strukturu. Činnost Akademie se soustředila především na rozvíjení vědeckovýzkumné práce na perspektivních, hospodářsky a společensky nejdůležitějších úkolech základního výzkumu v přírodních, technických a společenských vědách a na vědecké a metodické usměrňováni a ovlivňování prací všech vědeckovýzkumných pracovišť a vysokých škol v oblastí základního výzkumu. Byla posílena úloha presidia jako kolektivního ústředního řídícího orgánu Akademie. Místo dřívějších sekcí Akademie, které byly zrušeny, byly vytvořeny hlouběji diferencované vrcholné ideové a vědecké orgány jednotlivých vědních oborů vědecká kolegia ČSAV. Do řídící činnosti v těchto vědeckých kolegiích byli vedle členů Akademie zapojeni i nejvyspělejší vědečtí pracovníci z pracovišť ČSAV, vysokých škol a resortů.

Vedle uplatnění nové organizace ČSAV mělo na působnost a úkoly Akademie vliv i zřízení Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, jejímž,úkolem je na nejvyšší úrovni řídit a koordinovat rozvoj vědy a techniky, komplexně plánovat vědeckovýzkumnou a vývojovou činnost i realizaci nových poznatků v praxi.

K významnému ovlivnění náplně práce a rozsahu úkolů Akademie došlo též v souvislosti s tím, že do ní byla k 1. dubnu 1962 začleněna dřívější Československá akademie zemědělských věd.

Všechny uvedené změny způsobily, že dosavadní právní úprava postavení a úkolů Československé akademie věd (zák. č. 52/1952 Sb., ve znění zákona č. 53/1957 Sb.) zastarala a musí být nahrazena úpravou novou.

Provedení zákona nebude mít za následek zvýšení požadavků na státní rozpočet.

B. Část zvláštní

K §§ 1-8: Na rozdíl od dosavadního zákona, kde je Akademie charakterizována jen jako instituce sdružující nejvýznamnější vědecké pracovníky státu, zdůrazňuje se zde, že těžiště činnosti Akademie je v jejích pracovištích.

V § 2 osnovy jsou uvedeny hlavní úkoly Akademie. V odst. 2 písm. c) tohoto paragrafu se řeší poměr kompetence mezi Akademií a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky v otázce vypracovávání návrhu státních plánů základního výzkumu. Návrhy těchto plánů bude vypracovávat Akademie; v zájmu jednotného posuzování celého plánu bude vláda projednávat státní úkoly plánu základního výzkumu na podkladě návrhů státního plánu rozvoje a zabezpečení vědy a techniky, které budou předkládány Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky podle zákona č. 17/1962 Sb., o zřízení Státní komise pro rozvoj a koordinací vědy a techniky. Kontrolou plnění úkolů základního výzkumu, kterou bude provádět Akademie, nebude dotčena kontrola celostátně důležitých výzkumných a vývojových úkolů, kterou podle zmíněného zákona provádí SKVT. Vědeckým a metodickým usměrňováním základního výzkumu jiných vědeckovýzkumných pracovišť (např. vysokých škol) v písm. e) odst. 2 se rozumí zejména vytyčováni hlavních cílů jichž výzkumem má být dosaženo, vypracovávání metodických pokynů za účelem jednotnosti zpracování podkladů apod.

Akademii byl již při jejím zřízení v r. 1952 svěřen do správy dosti rozsáhlý národní majetek (§§ 1 až 3 vl. nařízení čís. 91/1952 Sb., kterým se provádí zákon o Československé akademii věd). Tento majetek se postupně rozšiřoval již v § 4 cit. vl. nař. bylo stanoveno, že presidium Akademie rozhodne o pověření jednotlivých složek Akademie výkonem správy. Dnes správu národního majetku svěřeného Akademii vykonávají jednotlivá pracoviště Akademie, popř. jiné organizační útvary, které v rámci Akademie samostatně hospodaří se svěřenými prostředky. Přesto však všechen majetek takto spravovaný je nutno považovat za celek, jehož odpovědným správcem navenek je Akademie. Poněvadž Akademie je právnickou osobou, vykonává se správa tohoto majetku ve smyslu § 4 odst. 4 vl. nař. č. 81/1958 Sb., o správě národního majetku, jejím jménem. V Akademii pak za výkon správy odpovídají vedoucí příslušných organizačních útvarů.

Již v roce 1960 došlo mezi Československou akademií věd a Slovenskou akademií věd k dohodě o novém uspořádání vzájemných vztahů. Na základě této dohody se Československá akademie věd stala jednotnou celostátní nejvyšší vědeckou institucí a Slovenská akademie věd se stala její součástí. Nový zákon i právně vyjádří tento stav. Jeví se vhodným, aby organizaci Slovenské akademie věd a jejího postavení v rámci Československé akademie věd blíže upravil zákon Slovenské národní rady, jímž by také byly zrušeny dosavadní předpisy o Slovenské akademii věd.

K § 9-12: Úprava vzniku a zániku členství, práv a povinností členů je v podstatě stejná, jako úprava dosavadní. Zahraniční vědci zvolení za členy Akademie však budou tvořit samostatnou kategorií členů.

K §§ 13-18: Valné shromáždění zůstává vrcholným orgánem Akademie. Osnova rozlišuje na jedné straně zasedání valného shromáždění, na nichž budou projednávány a hlasováním rozhodovány zásadní otázky týkající se organizace a činnosti Akademie a na druhé straně zasedaní svolávaná k projednání závažných vědeckých otázek nebo při významných příležitostech. Posléze uvedená zasedání nahradí tzv. plenární zasedání podle dosavadního zákona u nichž se předpokládala účast všech pracovníků ústavů Akademie; při dnešním počtu vědeckých pracovníků Akademie ovšem taková zasedání prakticky nelze uskutečnit.

Na rozdíl od dosavadního zákona kde se o presidiu mluví jako o nejvyšším řídícím orgánu Akademie v době mezí zasedáními valného shromáždění, osnova stanoví v souladu se skutečností, že presidium je stálým ústředním řídícím orgánem Akademie. K posílení kolektivního rozhodování v presidiu byl zrušen výbor presidia, naproti tomu se však v zákoně výslovně umožňuje, aby jednotliví členové presidia byli pod osobní odpovědností pověřováni obstaráváním určitých činností.

Uplatnění demokratických principů při řešení a rozhodování se projevuje především ve složení vědeckých kolegií, jež jsou jmenována z členů Akademie, ředitelů ústavů a dalších vyspělých vědeckých pracovníků z pracovišť Akademie, vysokých škol a resortů, jakož i z odborníků z praxe.

K §§ 19 a 20: Zvláštním předpisem upravujícím postup při zřizování, rozdělování, slučování a zrušování vědeckých pracovišť Akademie bude zákon o jednotné soustavě vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť.

Podrobnější ustanovení o pracovištích Akademie budou obsažena ve stanovách Akademie

V Praze dne 17. dubna 1963

Předseda vlády:

V. Široký v. r.