Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1961

III. volební období

56

Vládní návrh

Zákon

ze dne...........1961

o dani příjmů obyvatelstva

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Dosaženým vývojem socialistických výrobních vztahů se změnily ekonomické podmínky pro zdaňování příjmů ze soukromé výdělečné činnosti a ostatních příjmů obyvatelstva. Nově vytvořeným podmínkám se proto přizpůsobuje zdaňování těchto příjmů a zároveň se též zjednodušuje jejich zdanění a upravuje se daň z příjmů obyvatelstva, kterou se nahrazuje i dosavadní živnostensky daň.

Oddíl I

Daňová povinnost

§ 2

Daň z příjmů obyvatelstva platí fyzické osoby ze svých příjmů, s výjimkou příjmů

a) z pracovního a jemu podobného poměru a z důchodů,

b) z literární a umělecké činnosti plynoucích osobám literárně, umělecky nebo vědecky činným nebo vdovám a nezletilým dětem po těchto osobách a

c) ze zemědělské výroby.

§ 3

Osvobození

Od daně jsou osvobozeni diplomatičtí zástupci pověření v Československé socialistické republice, jiné osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzulové z povolání za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.

§ 4

Zdaňovací období

Dali se vyměřuje za kalendářní rok po jeho uplynutí. Daň stanovená paušální částkou (§ 9) vyměřuje se na běžný kalendářní rok.

§ 5

Základ daně

(1) Základem, z něhož se daň vyměřuje, je rozdíl mezi celkovým příjmem poplatníka (peněžním i naturálním) a výdaji vynaloženými na dosažení příjmu.

(2) Příjmy z budov, které plynou manželům (druhovi a družce) a jejich nezletilým dětem, žiji-li ve společné domácnosti, se sčítají a zdaňují dohromady. Má-li poplatník, který ve svém přiznání k dani uvede příjmy z budov, ještě jiné daní podrobené příjmy, zdaňují se všechny tyto příjmy dohromady.

§ 6

Provozuje-li poplatník výdělečnou činnost se zaměstnanci a je-li základ daně zjištěný podle § 5 nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy těchto zaměstnanců, je základem daně částka rovnající se 30% nákladu na hrubé mzdy, za zaměstnance se však nepovažují manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezletilé děti.

Oddíl II

Sazba daně

§ 7

(1) Daní z příjmu obyvatelstva činí při základu daně

přes Kčs	do Kčs
	3 000			5 %
3 000	6 000			10 %
6 000	8 000	600	Kčs	a 15 %	ze základu přesahujícího 6 000 Kčs
8 000	12 000	900	Kčs	a 25 %	ze základu přesahujícího 8 000 Kčs
12 000	18 000	1900	Kčs	a 35 %	za základu přesahujícího 12 000 Kčs
18 000	28 000	4 000	Kčs	a 45 %	ze základu přesahujícího 18 000 Kčs
28 000	46 000	8 500	Kčs	a 55 %	ze základu přesahujícího 28 000 Kčs
46 000		18 400	Kčs	a 65 %	ze základu přesahujícího 46 000 Kčs

(2) Daň se nevyměří, činí-li po zvýšení nebo snížení (§ 10) méně než 20 Kčs.

§ 8

Provozuje-li poplatník jakoukoli živnost (řemeslo, obchod, hostinství, povoznictví aj.), zvýší národní výbor daň podle § 7 až o 30%, nejméně však o částku 800 Kčs.

§ 9

Drobným živnostníkům a provozovatelům lidové zábavy, podomních a kočovaných živností může být daň stanovena paušální částkou, aniž by byl základ daně zjišťován způsobem stanoveným v § 5.

Zvýšení a snížení daně

§ 10

(1) Daň podle § 7 se zvyšuje

a) o 40% poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu, a

b) o 20% poplatníkům, kteří vyživují jednu osobu.

(2) Daň se snižuje o 30% poplatníkům, kteří vyživují více než tři osoby, nejvýše však o 1200 Kčs. Daň se sníží jen tehdy, nebyla-li poplatníku z téhož důvodu snížena daň jiná.

§ 11

Daň včetně zvýšení podle §§ 8 a 10 nesmí činit více než 85% daňového základu.

§ 12

Daněprosté minimum

Daří se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně 2400 Kčs a je-li poplatník svou výživou odkázán výhradně pna příjmy podrobené této dani.

§ 13

Sleva na dani

Invalidním a přestárlým živnostníkům mohou národní výbory povolit částečné nebo úplné osvobozeni od daně.

Oddíl III

Všeobecná ustanovení

§ 14

(1) Daň z příjmů obyvatelstva je rozpočtovým příjmem místních národních výborů.

(2) Správu daně vykonává místní národní výbor, v jehož obvodu má poplatník svoje bydliště.

§15

Přiznání

(1) Každý, kdo je povinen platit daň z příjmů obyvatelstva a komu nebyla stanovena daň paušální částkou (§ 9), je povinen podat do 31. ledna přiznání k dani za uplynulý rok.

(2) je-li příjmem podrobeným dani toliko příjem z budov, z pronájmu věci a podnájmu a nepřesahuje-li základ daně 3000 Kčs, platí předpis daně na dva roky bez podávání přiznání.

(3) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena až o 10%.

§ 16

Začne-li nebo přestane-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen oznámit to do 15 dnů národnímu výboru.

§ 17

Vyměření daně

(1) K vyměření daně je příslušný národní výbor, v jehož obvodu měl poplatník bydliště 31. prosince roku, za který se daň vyměřuje.

(2) O vyměření daně vyrozumí národní výbor poplatníka platebním výměrem.

§ 18

Odvolání

Proti platebnímu výměru může poplatník podat odvolaní do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to u národního výboru, který platební výměr vydal.

Placení daně

§ 19

(1) Poplatník je povinen daň si sám vypočítat a zaplatit ji příslušnému národnímu výboru do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje.

(2) Daň stanovená paušální částkou (§ 9) je splatná najednou do 31. července běžného roku.

§ 20

(1) Poplatník je povinen platit čtvrtletní zálohy na daň za běžný rok, pokud vykonává činnost nebo pobírá příjmy podrobené této dani, a to ve výši jedné čtvrtiny poslední roční daňové povinnosti. Zálohy na daň jsou splatné vždy do konce prvého měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

(2) Čtvrtletní zálohy na daň nejsou povinni platit poplatníci, jimž byla na běžný rok stanovena daň paušální částkou (§ 9), a dále ti poplatníci, jejichž roční daňová povinnost nepřesahuje 100 Kčs.

§ 21

Penále

Nebyla-li daň (záloha na daň) zaplacena včas, je poplatník povinen platit penále ve výši 5% nedoplatků daně (záloh na dali) s příslušenstvím, zjištěných ke dnám splatnosti.

§ 22

Záznamní povinnost

Národní výbor může uložit poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost, aby vedli denní záznamy o příjmech a výdajích a doklady uschovávali.

§ 23

Kontrola daně

(1) Národní výbory prověřují včasnost, správnost a úplnost placení daně a správnost a úplnost daňových přiznání.

(2) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při kontrole spolupůsobit, poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky týkající se skutečností rozhodných pro vyměření daně a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

§ 24

Součinnost

(1) Socialistické organizace jsou povinny poskytovat národním výborům pomoc při vyměřování, vybírání a vymáhání daně. K zajištění této součinnosti může národní výbor socialistickým organizacím uložit zejména,

a) aby při výplatách úhrad soukromníkům za dodávky zboží, práce nebo služby srážely zálohy na daň,

b) aby poplatníkovi uhrazovaly jeho dodávky, práce nebo služby na jeho jediný účet u státní spořitelny.

(2) Vyplácející organizace odpovídá za správné provedení srážky a včasné odvedení zálohy na daň z příjmů obyvatelstva a za správné provedení úhrady na jediný běžný účet poplatníka.

§ 25

Promlčení

(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

Oddíl IV

Závěrečná ustanovení

§ 26

Zmocnění

(1) Vláda může určité skupiny poplatníků od daně zcela nebo zčásti osvobodit nebo poskytnout jim daňovou úlevu.

(2) Ministerstvo financí

a) vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona,

b) upraví řízení ve věcech této daně,

c) může osvobodit určité druhy příjmů od daně a určitým poplatníkům povolit úlevu, popřípadě osvobození od daně,

d) může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly z tohoto zákona vzniknout.

§ 27

(1) Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé z příjmů podrobených dani dosažených v roce 1961.

(2) Došlo-li k zániku činnosti podrobené dani před 1. lednem 1962, vyměří se dani z příjmů obyvatelstva a živnostenská daň podle předpisů platných v době zániku daňové povinnosti.

§ 28

Zrušují se zákony č. 78/1952 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, a č. 79/1952 Sb., o živnostenské dani, ve znění předpisů je měnících a doplňujících a předpisy podle těchto zákonů vydané.

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.

Důvodová zpráva

Vítězství socialismu v ekonomice a v nadstavbě se odrazilo i v třídní struktuře naší společnosti. Vykořisťovatelské třídy byly u nás zlikvidovány a bylo odstraněno vykořisťování člověka člověkem. Tyto kvalitativní změny v ekonomice a v nadstavbě spolu se zvýšenou pravomoci a odpovědností místních národních výborů vyžadují, aby byly provedeny i některé změny na úseku daní placených obyvatelstva.

I. V souvislosti s těmito změnami již jen malá část obyvatelstva v naší vlasti pobírá příjmy ze soukromé výdělečné činnosti a jiné příjmy, které nejsou podrobeny dani ze mzdy, dani z literární a umělecky, činnosti nebo dani zemědělské. Tyto příjmy se zdaňují daní z příjmů obyvatelstva a z provozování soukromé výdělečné činnosti se mimo to vybírá živnostenská daň.

Daň z příjmů obyvatelstva (zákon č. 78/1952 Sb.) a živnostenská daň (zákon č. 79/1952 Sb.) přispěly v uplynulém období socialistické výstavby významnou měrou k zatlačování soukromého podnikům a k omezováni bezpracných příjmů. Počet poplatníků živnostenské dani se v době od roku 1953 do roku 1960 snížil z celkového počtu 73 311 na 9591, tj. o více než čtyři pětiny, a s dalším rozvojem podniků místního hospodářství, družstevních podniků a zvyšováním úrovně služeb poskytovaných obyvatelstvu socialistickými organizacemi bude proces zanikání soukromých živností dále pokračovat. Zbylé živnosti, pokud jsou ještě provozovány, jsou ponechávány převážně staršími nebo invalidním živnostníkům většinou ze sociálních důvodů a jsou provozovány téměř výhradně bez cizích pracovních sil.

Živnostenskou daň, která má povahu pravidelného ročního příspěvku za oprávnění udělené státem k provozováni živnosti a vybírá se v pevných ročních částkách odstupňovaných podle druhu živností a počtu zaměstnaných osob, pozbývá v nově vytvořených podmínkách svoje odůvodnění jako samostatná daň. Je jí proto možno zrušit a miste ní vybírat přirážku k dani z příjmů obyvatelstva v případech, kdy poplatník provozuje výdělečnou činnost živnostenského charakteru, a to i tehdy, provozuje-li se taková činnost bez ohlášení a povolení.

Dosavadní úprava daně z příjmů obyvatelstva je v důsledku změn zákona provedených v letech 1956 a 1957 roztříštěna do několika právních předpisů, čímž přehlednost zákona je snížena, a složitost předpisů a struktura daně neodpovídá již změněným podmínkám. Podstatný úbytek soukromých živností a neustále pokračující převod nemovitostí, zejména činžovních domů do socialistického vlastnictví způsobily, že se změnilo složení poplatníků daně a současně došlo k celkovému podstatnému snížení počtu poplatníků: Ovšem i za, změněných podmínek nutno počítat s tím, že někteří občané budou pobírat příjmy z výdělečně činnosti a z jiných pramenů, a je proto nutno zachovat též daň, kterou by se tyto příjmy zdaňovaly. Strukturu daně a způsob vyměřování je však třeba současně zjednodušit, a o zvláště nyní, kdy správa daně z příjmů obyvatelstva (vyměřováni, vybírání, účtování a vymáhání) byla po provedené organizaci přenesena z okresních národních výborů na místní národní výbory.

II. Pouhá dílčí úprava zákon o dani z příjmů obyvatelstva, která by vedla k vypuštění některých dosavadních ustanovení a k zavedení ustanovení nových, by dále zvýšila jeho nepřehlednost a ztěžovala by jeho použitelnost v praxi. Odstranění těchto potíží a nedostatků lze uskutečnit pouze vydáním nového zákona. Nová úprava, obsažená v návrhu, vede k zjednodušení daně především v těchto směrech:

1. Odstraňuje dosavadní roztříštěnost předpisů o dani z příjmů obyvatelstva a živnostenské dani a zavádí jednu daň, kterou budou zdaňovány osoby, které pobírají příjmy ze soukromé výdělečné činnosti a jiné příjmy nepodrobené dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti nebo dani zemědělské.

2. Daň bude vyměřována pouze jednou sazbou odstupňovanou podle výše příjmů. Doposavad se příjmy z domů, příjmy živnostníků, kteří mají pracovní síly, příjmy autodopravců, povozníků, hostinských, obchodníků a jiné příjmy bezpracného charakteru zdaňují sazbou v průměru o 20% vyšší než ostatní příjmy zdaňované mírnější sazbou. Rozsah příjmů zdaňovaných vyšší sazbou se neustále značně snižuje a tento vývoj bude zákonitě pokračovat i v příštích letech. Z příjmů zdaňovaných vyšší sazbou činí největší část příjmy z budov. Vysokou sazbou domovní daně z nájemních budov - až 50% z nájemného - a odvodem 30% z nájemného na účet oprav se v podstatě odčerpávají příjmy poplatníků z tohoto pramene příjmů. Proto také převážná většina poplatníků, kteří mají příjem z budov, je zdaňována ze základu nepřesahujícího 3000 Kčs. Vzhledem k těmto skutečnostem není již zapotřebí ponechávat zvláštní sazbu na příjmy z budov a na jiné příjmy zdaňované dosud vyšší sazbou.

3. Vysoce progresivní sazba daně se nadále zachovává a daňové zatížení příjmů (až do 85%) je u vyšších příjmů s ohledem na jejich charakter podstatně vyšší, než jsou daňově zatíženy mzdy dělníků a úředníku i příjmy osob provozujících zemědělskou výrobu. Je tomu tak i proto, že jde o příjmy ze zaměstnání provozovaných samostatně, takže připouštějí možnosti vyšších výdělků, které jsou těžce kontrolovatelné, nebo jde o příjmy z vedlejší činnosti.

Počet poplatníků se zdanitelným příjmem přes 100 000 Kčs je již minimální a není proto již ani praktické, je-li na tyto příjmy zvláštní sazba daně. Plně postačí, budou-li 1 příjmy nad 100 000 Kčs zdaňovány dosavadní sazbou daně platnou pro příjmy od 46 000 Kčs do 100 000 Kčs, tj. 65% a bude-li u živnostníků vybírána k této dani zvláštní přirážka z důvodu provozování živnosti (až 30% z vyměřené daně).

4. Rozšiřuje se možnost stanovit drobným živnostníkům daň paušální částkou. Vyměřování daně ze skutečně dosažených příjmů (z rozdílu mezi celkovým příjmem poplatníka a výdaji vynaloženými na dosažení příjmu) je dosti složité a předpokládá, aby si poplatníci vedli záznamy o dosažených příjmech a vynaložených výdajích a uschovávali doklady. Někteří poplatníci, ať již pro své stáří nebo nezpůsobilost k vedení administrativy, žádné záznamy o příjmech a výdajích nevedou a davová přiznání podávají neúplná, takže vyměřovacím orgánům chybí podklady pro přesné vyměření daně. Poněvadž ani kontrolou nelze v těchto případech spolehlivě zjistit skutečný dani podrobený příjem, nezbývá, než vyměřit dary odhadem podle rozsahu provozované výdělečné činnosti. Za tohoto stavu je účelné umožnit národním výborům, aby v případech, kde jde o drobné živnostníky, provozovatele lidové zábavy a provozovatele podomních a kočovných živností, stanovily clon paušální částkou.

5. Předpis daně z drobných příjmů, zejména z budov, bude platit bez podávání přiznání na dva roky. Tyto příjmy jsou v jednotlivých letech v podstatě stejné nebo jen nepatrně kolísají, takže výše vyměřené daně se v jednotlivých letech téměř nemění. Podávání přiznání každým rokem a každoroční vyměřování daně není v těchto případech v souladu se zásadou hospodárnosti, neboť vyžaduje značnou potřebu tiskopisů (přiznání a vyměřovacích ustůj a dosti práce, která by mohla být věnována jiným naléhavějším úkolům. Vzhledem k požadavku dalšího zjednodušení a zhospodárnění administrativy je proto žádoucí, aby u drobných poplatníků se základem daně do 3000 Kčs bylo upuštěno od každoročního podávání přiznání a každoročního vyměřování daně.

6. Do dani podrobeného příjmu se nebudou započítávat jakkoliv úhrady osobních potřeb (výživné) poskytované podle zákona o právu rodinném. Dále nebudou podléhat dani v souladu s dosavadní úpravou příjmy, které mají povahu majetkových přírůstků, jako např. dědictví, dary, příjmy a zcizení vlastního majetku, náhrady škod, pojistné náhrady a příjmy, které jako čestné příjmy jsou osvobozeny od daně podle zvláštních zákonných ustanovení (státní ceny, čestné důchody národních umělců a podobně); úhrad na osobní potřeby poskytované podle zákona o právu rodinném se do dani podrobených příjmů nezapočítávají příspěvky na výživu příbuzných v pokolení přímém. Dosavadní zdaňování příspěvků na úhradu osobních potřeb poskytovaných mezi manžely trvale spolu nežijícími a mezi manžely rozvedenými vede k nesrovnalostem. Příspěvky na úhradu osobních potřeb poskytované mezi nerozvedenými manžely jsou v podstatě plněním povinností manželů vzájemně si pomáhat a pečovat o uspokojení potřeb rodiny. Na této podstatě příspěvků se nic nemění tím, že jeden z manželů neplní svou povinnost dobrovolně a že tato povinnost je určena soudem, ani tím, že manželé nežijí ve společné domácnosti. Zdaňování těchto příspěvků není proto v souladu s povinností manželů vzájemně pečovat o uspokojení potřeb rodiny. U manželů rozvedených má nárok na úhradu osobních potřeb jen manžel nevinný, a pokud sám není s to uspokojit své osobní potřeby, tedy v případech sociálních. Za tohoto stavu je vhodné a účelné vyloučit ze zdanění veškeré úhrady osobních potřeb poskytované podle zákona o právu rodinném.

7. Invalidním a přestárlým živnostníkům budou moci národní výbory přiznávat daňové úlevy podle volného uvážení.

Podle dosavadního stavu mají invalidní a přestárlí živnostníci nárok na přiznání částečné slevy u daní z příjmů obyvatelstva, pokud jim je daň vyměřována ze základu nepřesahujícího 15 000 Kčs, a národní výbory jim mohou povolit částečné nebo úplné osvobození od živnostenské daně, pracuji-li v živnosti sami.

Za invalidního se považuje živnostník, který pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod nebo jehož zdravotní stav je takový, že odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení. Za přestárlého se považuje živnostník, který v roce rozhodném pro zdanění dokončil 65. rok svého věku.

Jak v případech přestárlosti, tak i invalidity jde v prvé řadě o snížení pracovní schopnosti, a tím i o snížení možnosti platit daň v stanovené výši Vzhledem k zvýšené pravomoci a odpovědnosti národních výborů nebylo by vhodné určovat, v jaké výši má být daňová úleva povolena, a poskytování tohoto osvobození je možno ponechat plně v pravomoci národních výborů.

III. Zrušením živnostenské daně jako samostatné daně nedojde v celku k snížení příjmů národních výborů, neboť úbytek na dani bude vyrovnán zvýšením daně z příjmů obyvatelstva v důsledku zavedení přirážky k dani u osob provozujících výdělečnou činnost živnostenského charakteru.

Navrhovaná úprava daně z příjmů obyvatelstva bude znamenat snížení výnosu daně v roce 1962 cca o 2 mil. Kčs. Toto nepodstatné snížení daňového výnosu bude vyváženo tím, že dojde k zjednodušení a k zhospodárnění administrativy a národní výbory se budou moci více věnovat plnění ostatních důležitých úkolů.

V Praze dne 30. srpna 1961

Předseda vlády:

Široký v. r.

Ministr financí:

J. Ďuriš v. r.