Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

17-P

Vládní návrh

Zákonné opatření

předsednictva Národního shromáždění

ze dne .......... 1962,

kterým se doplňuje a mění zákon o chmelařských výrobních oblastech,

chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic

Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:

Čl. I

Zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, se doplňuje a mění takto:

1. § 1 odst. 1 zní:

"(1) Chmelařské výrobní oblasti jsou "Žatecko", "Úštěcko", "Tršicko", "Piešťansko-Topoľčansko" a "Trebišovsko"."

2. § 2 odst. 2 zní:

"(2) Povinným známkováním chmele se rozumí:

a) u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech "Žatecko", "Úštěcko" a "Tršicko"

1. povinné označování chmele podle místního původu (dále jen "označování chmele") a

2. povinné ověřování místního původu chmele (dále jen "ověřování chmele");

b) u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech "Piešťansko-Topoľčansko" a "Trebišovsko" pouze označování chmele."

3. § 2 odst. 3 zní:

"(3) Povinnému známkování nepodléhá chmel brakový a chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy "Červeňák"."

4. § 3 odst. 1 věta první zní:

"Označování chmele provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze (dále jen "ústav") pomocí chmelařských důvěrníků."

5. § 3 odst. 2 zní:

"(2) Označení chmele musí obsahovat tyto údaje:

a) Československá socialistická republika;

b) "Chmel" s udáním ročníku, při čemž u chmele vypěstovaného v českých chmelařských výrobních oblastech se uvede za slovem "chmel" slovo "český", u chmele vypěstovaného v moravské chmelařské výrobní oblasti slovo "moravský" a u chmele vypěstovaného ve slovenských chmelařských výrobních oblastech slovo "slovenský";

c) výrobní oblast;

d) výrobní obec."

6. § 4 odst. 2 zní:

"(2) Ústav vyloučí z ověření chmel neodpovídající československé státní normě jakosti, chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy "Červeňák" a chmel, u něhož není možno spolehlivě prokázat, že byl vypěstován ve chmelařských výrobních oblastech "Žatecko", "Úštěcko" a "Tršicko"."

7. § 5 odst. 2 věta první zní:

"Zakazuje se míchat chmel odpovídající československé státní normě jakosti s chmelem jí neodpovídajícím, chmel cizozemský s chmelem domácím a chmel odrůdy "Červeňák" s chmelem, který nemá typické znaky chmele této odrůdy."

Čl. II

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Ve smyslu usnesení vlády ze dne 17. července 1958 č. 636, o opatřeních k dalšímu rozvoji chmelařství do roku 1965, bylo již ve druhém pětiletém plánu započato s rozvojem výroby chmele na Slovensku. Na základě dosažených výsledků, požadavků většího vývozu našeho chmele a rozvoje pivovarského průmyslu je plán rozvoje výroby chmele na Slovensku stanoven usneseními vlády č. 870/1959 a č. 78/1961.

Se zřetelem na výše uvedená usnesení vlády byla provedena řada opatření k tomu, aby výroba chmele na Slovensku byla nejen z hlediska kvantitativních, ale i kvalitativních ukazatelů jak pro národní hospodářství, tak pro zemědělské závody ekonomická a zejména, aby tradice českého chmele v zahraničí a jeho priorita nebyla narušena.

Územně byly všechny oblasti na Slovensku geologicky a geograficky prozkoumány s cílem nalézt přibližně stejné pěstitelské podmínky jako má chmel v oblasti Žatecka. Takové podmínky (zejména vhodnost půdy, její činnost a vliv na jakost chmele, průměrné roční teploty, množství vody v půdě a vodních srážek v celoročním průměru, vliv mikroklimatu a vývoj škůdců a chorob) byly zjištěny v Západoslovenském kraji — oblasti Piešťansko-Topoľčanské a ve Východoslovenském kraji — oblasti Trebišovské. Tyto oblasti byly geograficky označeny a plochy odpovídající požadavkům pro zdárné pěstování chmele byly vybrány a zakresleny v plánech jednotlivých obcí a zemědělských závodů. V zájmu dosažení co největší efektivnosti byla výroba chmele zaměřena na centralizaci ploch chmelnic ve vybraných zemědělských závodech a stanoven jejich progresivní růst v jednotlivých letech.

Rozvoj výroby chmele, podle usnesení vlády č. 870/1959, byl do roku 1965 stanoven v oblasti Piešťansko-Topoľčanské na 350 ha a v oblasti Trebišovské na 50 ha. V objemu výroby má být na Slovensku vypěstováno do konce roku 1965 12.090 cc chmele, tj. jen 1,3 % z celkové plánované produkce chmele.

K 1. lednu 1962, byl chmel na Slovensku pěstován na 97,30 ha a k 31. prosinci 1962 má být dosaženo celkové plochy chmelnic 139 ha. Sklizeň chmele byla v loňském roce provedena na 56 ha a podle sklizňových výsledků činí průměrný hektarový výnos 16 cc. Na podkladě chemického rozboru na pivovarskou hodnotu vykazoval slovenský chmel v minulém roce nižší hodnotu jen o 0,2 % než chmel v oblasti Žatecka. Podle objektivních znaků stanovených pro ocenění chmele je stavba slovenského chmele v hlávce hrubší než u českého.

Z předběžných výsledků je možno předpokládat, že výroba chmele na Slovensku, při realizaci vytyčených opatření, bude po stránce kvalitativních ukazatelů zlepšena a že chmel slovenský se vyrovná všem ostatním chmelům pěstovaným např. v Německé demokratické republice, Bulharsku, Polsku i Jugoslávii. V celostátních bilancích je počítáno s produkcí jakostního slovenského chmele, který má výhradně pokrýt požadavky tuzemské potřeby, aby se tak umožnil zvýšený vývoz chmele z tradičních chmelařských oblastí.

Dnes je již v zahraničí známo, že se u nás chmel pěstuje též na Slovensku a proto je nutné, aby o tyto oblasti, tj. oblast Piešťansko-Topoľčanskou a Trebišovskou, byl rozšířen počet chmelařských výrobních oblastí uvedený v zákoně č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, a to z toho důvodu, aby u zahraničních odběratelů nevznikla domněnka, že chmel ze slovenských oblastí je míchán s chmelem vypěstovaným z tradičních oblastí. Proto záruka původu chmele, především pro zahraniční obchod, je zajištěna prováděním povinného známkování, tzn. jednak prováděním povinného označování chmele podle místního původu, jednak prováděním povinného ověřování místního původu chmele.

Jelikož však veškerá produkce chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech Slovenska bude určena výhradně pro tuzemskou potřebu, není třeba, aby u tohoto chmele bylo prováděno celé nákladné známkovací řízení. Z toho důvodu se navrhuje novelizace § 2 odst. 2 zákona č. 39/1957 Sb., v němž se rozvádí, co se rozumí povinným známkováním. Povinným známkováním u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech Slovenska se rozumí pouze označování chmele, tzn., že chmelařský důvěrník chmel po jeho uložení v žoku zváží, žok opatří štítkem a plombami a vydá vážní list. Označení musí obsahovat, že jde o chmel z ČSSR, o chmel slovenský s udáním ročníku, jméno výrobní oblasti a výrobní obce. Odpadá tudíž jeho nákladné ověřování známkovnou.

Pokud však jde o chmel z tradičních chmelařských oblastí (Žatecko, Úštěcko a Tršicko), je zákonem nadále zaručeno provádění nejen jeho označování, nýbrž i jeho ověřování a tak zahraničnímu odběrateli dána záruka pravosti původu chmele.

Navrhovanou úpravou je též řešena otázka cenová, jelikož bez stanovení zmíněných chmelařských výrobních oblastí na Slovensku by slovenský chmel nepodléhal povinnému známkování podle zákona č. 39/1957 Sb. a byl by nakupován podle vyhlášky č. 175/1959 Ú. l., o výkupních cenách zemědělských výrobků, za cenu neznámkovaného chmele, tj. za 500 Kčs za 100 kg čisté váhy. To by znamenalo, že tržba z jednoho hektaru plochy chmelnic by uhradila pouze 30 % nákladů spojených s výrobou chmele. Za takového stavu by byl ohrožen rozvoj výroby chmele v jednotlivých letech a narušena celostátní bilance zahraničního obchodu i tuzemské potřeby. Je proto třeba, aby chmel vypěstovaný v navrhovaných chmelařských výrobních oblastech Slovenska podléhal povinnému známkování podle navrhované novely zákona č. 39/1957 Sb., které bude provádět Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze.

Na základě výše uvedených skutečností je nutné, aby o navrhované chmelařské výrobní oblasti na Slovensku, oblast Piešťansko-Topoľčanská (celkem 39 obcí) a Trebišovská (celkem 5 obcí), kde chmel je již pěstován a do konce roku 1965 bude pěstován na 400 ha plochy, byl doplněn zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic.

Hranice chmelařských výrobních oblastí, po doplnění zákona, jsou stanoveny v prováděcí vyhlášce ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství vydané v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle § 1 odst. 3 zákona č. 39/1957 Sb.

Navrhovaná úprava nevyžaduje žádných finančních nákladů, a to z toho důvodu, že náhrady výloh spojených s povinným známkováním jsou obsaženy v ceně chmele.

V Praze dne 20. července 1962.

Předseda vlády:

v z. dr. Dolanský v. r.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP