Národní shromáždění Republiky československé 1960

II. volební období

378

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1960

o územním členění státu

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1

Území Republiky československé se dělí na kraje,
kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce.

§2

Území hlavního města Prahy tvoří samostatnou
územní jednotku; dělí se na deset obvodů.

§3
Vytvářejí se tyto kraje:

1. Kraj Středočeský se sídlem v Praze;

2. Kraj Jihočeský se sídlem v Českých
Budějovicích;

3. Kraj Západočeský se sídlem v Plzni;

4. Kraj Severočeský se sídlem v Ústí nad Labem;

5. Kraj Východočeský se sídlem v Hradci Králové;

6. Kraj Jihomoravský se sídlem v Brně;

7. Kraj Severomoravský se sídlem v Ostravě;

8. Kraj Západoslovenský se sídlem v Bratislavě;

9. Kraj Středoslovenský se sídlem v Banské
Bystrici;

10. Kraj Východoslovenský se sídlem v Košicích.

---

2

§4
Ve Středočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Benešov;	7. Okres Mladá
2. Okres Beroun;	Boleslav;
3. Okres Kladno;	8. Okres Nymburk;
4. Okres Kolín;	9. Okres Praha-východ;
5. Okres Kutná Hora;	10. Okres Praha-západ;
6. Okres Mělník;	11. Okres Příbram;
	12. Okres Rakovník.
§5
V Jihočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres České	4. Okres Pelhřimov;
Budějovice;	5. Okres Písek;
2. Okres Český Krumlov;	6. Okres Prachatice;
3. Okres Jindřichův	7. Okres Strakonice;
Hradec;	8. Okres Tábor.
§6
V Západočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Domažlice;	6. Okres Plzeň-jih;
2. Okres Cheb;	7. Okres Plzeň-sever;
3. Okres Karlovy Vary;	8. Okres Rokycany;
4. Okres Klatovy	9. Okres Sokolov*
5. Okres Plzeň-město;	10. Okres Tachov.
§	7
V Severočeském kraji s	e vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Česká Lípa;	6. Okres Litoměřice;
2. Okres Děčín;	7. Okres Louny;
3. Okres Chomutov;	8. Okres Most;
4. Okres Jablonec nad	9. Okres Teplice;
Nisou;	10. Okres Ostí nad
5. Okres Liberec;	Labem.
§8
Ve Východočeském kraji se vytvářejí tyto okresy
1. Okres Havlíčkův Brod	; 7. Okres Rychnov nad
2. Okres Hradec Králové	; Kněžnou;
3. Okres Chrudim;	8. Okres Semily;
4. Okres Jičín;	9. Okres Svitavy;
5. Okres Náchod;	10. Okres Trutnov;
6. Okres Pardubice;	11. Okres Ústí nad Orlici.
§9
V Jihomoravském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Blansko;	9. Okres Prostějov;
2. Okres Brno-město;	10. Okres Třebíč;
3. Okres Brno-venkov;	11. Okres Uherské
4. Okres Břeclav;	Hradiště;
5. Okres Gottwaldov;	12. Okres Vyškov;
6. Okres Hodonín;	13. Okres Znojmo;
7. Okres Jihlava;	14. Okres Žďar nad
8. Okres Kroměříž;	Sázavou.

---

§ 10 V Severomoravském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Bruntál;	6. Okres Opava;
2. Okres Frýdek-Místek;	7. Okres Ostrava -město;
3. Okres Karviná;	8. Okres Přerov;
4. Okres Nový Jičín;	9. Okres Šumperk;
5. Okres Olomouc;	10. Okres Vsetín.
§11 V Západoslovenském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Bratislava-
město;	6. Okres Levice;
2. Okres Bratislava-	7. Okres Nitra;
venkov;	8. Okres Nové Zámky;
3. Okres Dunajská	9. Okres Senica;
Středa;	10. Okres Topoľčany;
4. Okres Galanta;	11. Okres Trenčín;
5. Okres Komárno;	12. Okres Trnava.
§ 12 Ve Středoslovenském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Banská	7. Okres Považská
Bystrica;	Bystrica;
2. Okres Čadca;	8. Okres Prievidza;
3. Okres Dolný Kubín;	9. Okres Rimavská
4. Okres Liptovský	Sobota;
Mikuláš;	10. Okres Zvolen;
5. Okres Lučenec;	11. Okres Žiar nad
6. Okres Martin;	Hronom;
	12. Okres Žilina.
§13 Ve Východoslovenském kraji se vytvářejí tyto okresy:
1. Okres Bardejov;	6. Okres Prešov;
2. Okres Humenné;	7. Okres Rožňava;
3. Okres Košice;	8. Okres Spišská Nová
4. Okres Michalovce;	Ves;
5. Okres Poprad;	9. Okres Trebišov.
§14
Město, podle něhož je okres pojmenován, je jeho sídlem.
§15
(1) Vytvoření nebo zrušení kraje, podstatná změ- na jeho území nebo změna jeho sídla se provádí zákonem; provádět jiné změny území kraje přísluší vládě.

3

---

4

(2) Vytvořit nebo zrušit okres nebo podstatně
změnit jeho území nebo změnit Jeho sídlo přísluší
vládě; jiné změny území okresů provádějí krajské
národní výbory.

(3) Podstatná změna území hlavního města Prahy
se provádí zákonem; provádět jiné změny jeho
území přísluší vládě. Vytvořit nebo zrušit obvod
hlavního města Prahy přísluší vládě; jiné změny
území obvodů přísluší provádět Národnímu výboru
hlavního města Prahy.

§ 16

(1) Z důležitých společenských zájmů, zejména
pro další rozvoj zemědělské výroby a hospodářská
a kulturní výstavby obcí, lze vytvořit, zrušit nebo
sloučit obce nebo provést jmou změnu jejich území.
Jde-li o obce v témže okresu a souhlasí-li s tako-
vým opatřením místní národní výbory a občané
dotčených obcí, rozhoduje okresní národní výbor.
Jinak přísluší rozhodnutí krajskému národnímu vý-
boru.

(2) Změny v pojmenování obcí přísluší provádět
krajskému národnímu výboru. Předpisy o postupu
při změnách v pojmenování obcí a jejich částí a
předpisy o označování ulic a ostatních veřejných
prostranství a o číslování domů vydá ministerstvo
vnitra.

§ 17

Ministerstvo vnitra sestaví a vyhlásí seznam
krajů, okresů a obcí, tvořících jednotlivé okresy;
ministerstvo vnitra též vyhlašuje změny v tomto
seznamu, vyplývající ze změn prováděných podle
tohoto zákona.

§ 18

V souladu s územním členěním státu stanoveným
tímto zákonem se přebuduje a nejpozději ode dne
1. července 1960 vstoupí v platnost územní organi-
zace národních výborů a ostatních státních orgánů
v krajích, v okresech a v obcích.

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení;
provede jej vláda.

---

5

Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o územním členění státu
vychází ze zásad schválených usnesením ústřed-
ního výboru KSČ o přestavbě územní organizace
státu za dne 13. a 14. ledna 1960. Na zasedání
ústředního výboru byla analyzována situace, za níž
přistupujeme k řemení nejbližších závažných ekono-
mických a politických úkolů.

Jedním ze základních předpokladů k jejich řešení
je potřeba nově uspořádat územní organizaci orgá-
nů státní moci a správy v krajích a okresech. Jde

o to, přizpůsobit jejich území dosaženému stupni
rozvoje naší společnosti a vytvořit podmínky pro
jejich rychlý rozvoj v další etapě vývoje

Snaha podřídit národním výborům, zejména
okresním národním výborům, další hospodářské
organizace a sociální a kulturní zařízení a dále
rozvíjet aktivitu a iniciativu pracujících na správě
a řízení hospodářské a kulturní výstavby naráží na
nesoulad mezi územním správním členěním okresů
a krajů a organizační strukturou podniků a insti-
tucí řízených národními výbory.

Malý územní rozsah dosavadních okresů nevy-
tváří dostatečný prostor pro efektivní činnost hos-
podářských a ostatních organizací.

Zřízení dnešních krajů bylo stanoveno po Únoru.
Krajské zřízení se plně osvědčilo a splnilo význam-
né politické a organizátorské úkoly v údobí vý-
stavby socialismu.

V průběhu výstavby socialismu se v naší vlasti
vytvořily v podstatě ekonomické oblasti, jejichž
další rozvoj je třeba cílevědomě zajišťovat, což do-
savadní územní organizace neumožňuje.

Rozpor mezi organizací řízení jednotlivých od-
větví hospodářství národních výborů a územně
správním členěním státu vznikl a narůstal tím, že
územní organizace státu zůstala v podstatě beze
změny, zatím co hospodářství prošlo a dále pro-
chází bouřlivým rozvojem a uskutečňují se zásadní
změny v jeho řízení.

Je nutné změnit hledisko pro uzemní členění
státu. V dosažené etapě rozvoje našeho společen-
ského zřízení převažují důvody politickoekono-
mické nad administrativními.

V důsledku toho ztratilo do značné míry své odů-
vodnění i dnešní územní uspořádání státu.

Naše dnešní územní organizace státu v krajích
a okresech je dosaženým stupněm rozvoje naší spo-
lečnosti překonána a stala se brzdou v další cestě
vpřed.

Proto s naprostým souhlasem byly ve stranických

i ostatních společenských organizacích a na veřej-
ných schůzích národních výborů s občany přijaty

podněty prvního tajemníka strany a presidenta
republiky soudruha Novotného přednesené na záři-
jovém plenárním zasedání ÚV KSČ. Na těchto schů-
zích byly předneseny a uplatněny konkrétní návrhy
a připomínky k nové územní organizaci. Předklá-
daná opatření plně respektují stanovisko místních
orgánů a občanů. Shrnují výsledky diskuse o této
závažné otázce.

Přestavbou územní organizace státu se vytvářejí
lepší politické a organizační předpoklady dalšího
rozvoje socialistické společnosti. Nová územní orga-
nizace umožní lépe využívat všech možností a před-
ností socialistické hospodářské sousta, využívat
iniciativy a aktivity pracujících ve v řízení

hospodářské a kulturní výstavby. v rozhodování

všech záležitostí společnosti za přímé účasti pra-

cujících

Dále zkušenosti z plánování komplexního rozvoje
hospodářství ukázaly, že dosavadní územní organi-
zace neumožňuje také účinnou koordinaci rozvoje
hospodářství řízeného ministerstvy s rozvojem hos-
podářství ve správě národních výborů. Aby se zvý-
šila úloha krajských a okresních národních výborů
v oblastním plánování, jak stanovil ústřední výbor,
v"Zásadách zvýšení ekonomické účinnosti řízení
hospodářství spravovaného národními výbory" a
na plenárním zasedání ústředního výboru KSČ, je
nutno vytvořit základní předpoklad, to je stanovit
takové kraje a okresy, aby zhruba odpovídaly eko-
nomickým oblastem.

Přestavba územně správního členění státu se pro-
vádí podle těchto zásad:

1. Základní tendencí nového územního členění
stál u je vytvoření větších územních celků, které
se budou v zásadě přibližovat ekonomickým
oblastem. To umožní prohloubení decentralizace
řízení, vytvoří předpoklady ke komplexnímu roz-
voji krajů a okresů, účinnou koordinaci rozvoje a
rozmístění ústředně i místně řízeného hospodář-
ství, umožní další rozšíření pravomoci a odpověd-
nosti národních výborů za řízení značné části hos-
podářství, kultury, školství a zdravotnictví spravo-
vaných národními výbory, a to i na rozhodujícím
úseku hospodářství řízeném národními výbory -
zemědělství;

2. zachovává se třístupňová soustava, to znamená
kraje, okresy a obce;

3. průmyslové podniky důležité pro celou zemi
budou i nadále řízeny centrálně z ministerstev. Pod-
niky důležité pro hospodářství krajů budou řízeny
z KNV; ONV budou podřízeny podniky okresního
významu; místním a městským národním výborům
budou zásadně podřízeny organizace, které uspo-
kojují převážně potřeby obyvatelstva v místě;

---

6

4. základní územní jednotkou zůstávají obce.
V těch případech, kde obce jsou již dnes zástavbou
a celým uspořádáním spojeny v jeden celek, je
možno z nich vytvářet za souhlasů občanů jednu
obec s jedním místním národním výborem. V jiných
případech se ke slučování obcí bude přistupovat
postupně, a to jen tam, kde na základě ekonomic-
kých a politických-podmínek dojde ke sloučení JZD.
Při slučování obcí je vždy nutno dbát toho, aby
byly dány předpoklady k tomu, aby sloučení slou-
žilo dalšímu rozvoji zemědělské výroby, hospodář-
ské a kulturní výstavby obcí.

V souladu s existujícími nebo plánovitě se vytvá-
řejícími ekonomickými oblastmi se vytváří 10
krajů, k nimž přistupuje území hlavního města
Prahy. Nová organizace tak zřizuje jedenáct územ-
ních krajských ekonomických - správních celků,
jak jsou uvedeny v §§ 2 a 3 vládního návrhu. Při
vytváření nových krajských územních celků bylo
vycházeno z politických a ekonomických hledisek
a bylo plně respektováno i hledisko kulturní,
územní, dopravní apod.

Kraje Jsou vytvořeny převážně z území s obdob-
ným nebo navazujícím hospodářským charakterem,
s příbuznou hospodářskou problematikou s podmín-
kami dalšího jejich rozvoje a s přihlédnutím k pří-
rodním podmínkám a poloze O tom svědčí tyto
stručné charakteristiky jednotlivých krajů:

1. Středočeský kraj se sídlem v Praze tvoří v pod-
statě území dnešního Pražského kraje s některými
územními změnami v okrajových okresech, které
byly účelné z hlediska politického, ekonomického
a kulturního. Bude mít územní rozlohu asi
11 250 km2 a počet obyvatel asi 1 260 000. Středo-
český kraj zahrnuje území s rozvinutým průmy-
slem, zejména strojírenským, a zemědělstvím.
Zvláště západní a severní část oblasti je vysoce
průmyslová s většími průmyslovými středisky, jako
Kladno, Beroun, Mladá Boleslav apod.

2. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovi-
cích se vytváří z dosavadního Českobudějovického
kraje, z části Jihlavského kraje a z menších území
z krajů Pražského a Plzeňského. Rozloha kraje činí
asi 11 450 km2 a bude mít přibližně 653 000 obyva-
tel. Jihočeský kraj je výrazně zemědělskou oblastí.
V zemědělské výrobě je hlavním odvětvím živočiš-
ná výroba, především chov skotu. V zemědělské
výrobě jen značnou část oblasti zaujímá horský a
podhorský výrobní typ. V průmyslu převládá spo-
třební průmysl, současně se rozvijí strojírenský a
chemický průmysl.

3. Západočeský kraj se sídlem v Plzni se vytváří
z dosavadního Plzeňského kraje a z větší části Kar-

lovarského kraje. Jeho rozloha činí asi 10 970 km2
a kraj bude mít přibližně 873000 obyvatel. Je to
kraj průmyslově zemědělský. Těžištěm průmyslu je
strojírenství. V kraji jsou zásoby nerostů, hlavně
hnědého uhlí, keramických jílů a kaolinu. Z hle-
diska zemědělské výroby jde o obilnářsko-brambo-
rářskou oblast. Významnou úlohu v kraji má rozvi-
nuté lázeňství a rekreace.

4. Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
vzniká z původního Ústeckého kraje a z části Libe-
reckého a Karlovarského kraje. Má rozlohu asi
7860 km2 a přibližně 1135000 obyvatel. Půjde
o oblast průmyslově značně vyspělou. Na území
kraje je rozmístěn vysoce rozvinutý průmysl che
micky, strojírenský, sklářský, textilní, který nava-
zuje na průmyslové jádro kraje: uhlí, elektřinu,
plyn, suroviny pro sklářský průmysl apod. Země-
dělství v severní a severozápadní části oblasti je
horského a podhorského výrobního typu; v ostatní
části kraje jsou zemědělsky produkční okresy
s vysokou intenzitou výroby speciálních plodin, ze-
jména chmele, cukrovky, ječmene, ovoce a zele-
niny.

5. Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králo-
vě se vytváří z dosavadního Hradeckého kraje,
Pardubického kraje a menších území dosavadních
krajů Jihlavského, Libereckého a Brněnského. Územ-
ní rozloha kraje činí asi 11 040 km2 a počet obyva-
tel přibližně 1 219 500. Hospodářství kraje je cha-
rakterizováno značně rozvinutou průmyslovou a
zemědělskou výrobou. V průmyslové výrobě pře-
vládá průmysl spotřební, hlavně textilní. Rozvíjí se
rovněž strojírenský průmysl. Z celostátního hle-
diska má význam v tomto kraji chemický průmysl,
především těžká chemie, gumárenství a papírenský
průmysl. Kraj vzhledem k příznivým zemědělským
podmínkám, zejména v Polabí, má rozsáhlý prů-
mysl potravinářský.

Krajem procházejí hlavní dopravní spoje. Pohra-
niční hory jsou důležitou rekreační oblastí.

6. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně vzniká
z převážně části z dosavadního kraje Brněnského,
z převážné části kraje Gottwaldovského a někte-
rých okresů kraje Jihlavského a některých obcí
kraje Pardubického a Olomouckého.

Územní rozloha kraje činí asi 14 870 km2 a má
přibližně 1 896 000 obyvatel.

Jde o rozvinutý průmyslově zemědělský kraj.
Průmysl je charakterizován především průmyslem
strojírenským. Významný podíl má průmysl spo-
třební a potravinářský.

V kraji je rozvinutá zemědělská výroba, jejíž
další rozvoj má být zabezpečen vodohospodářskými
úpravami, zejména na jihu.

---

7

Nový kra] tvoří vyvážený hospodářský celek
s rozvinutými průmyslovými středisky a navazují-
cím zemědělským územím.

7. Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě vzni-
ká z dosavadního kraje Ostravského a z převážné
části kraje Olomouckého a menší části kraje Gott-
waldovského.

Územní rozloha kraje činí asi 11 100 km2 a kraj
má přibližně 1 658 000 obyvatel.

Kraj je průmyslově zemědělský s rozhodujícím
průmyslem báňským a hutním. Jejich těžištěm je
hlavně Ostrava a ostravskokarvinský uhelný revír.
Poměrně rozsáhlý je rovněž průmysl strojírenský,
chemický. Na území kraje se nachází několik vý-
znamných železničních uzlů. Produkční zemědělská
oblast na Olomoucku je základnou pro významný
potravinářský průmysl.

8. Západoslovenský kraj se sídlem v Bratislavě
se vytváří v zásadě z nynějších krajů Bratislav-
ského a Nitranského. Území Západoslovenského
kraje má rozlohu asi 14 490 km2 a žije v něm při-
bližně 1 720 900 obyvatel.

Západoslovenský kraj je oblastí především země-
dělskou s rozvíjejícím se průmyslem. V průmyslu
má vysoký podíl především chemie a potravinář-
ský průmysl.

Významným odvětvím výroby je zemědělství,
které má výhodné půdní, klimatické a po prove-
dení úprav i vodohospodářské podmínky, zejména
na jižním území kraje.

9. Středoslovenský kraj se sídlem v Banské Byst-
rici se vytváří v podstatě z nynějšího kraje Ban-
skobystrického a z podstatné části kraje Žilin-
ského.

Kraj má rozlohu asi 18 200 km2 a žije v něm při-
bližně 1 224 500 obyvatel.

Středoslovenský kraj má převážně zemědělsky
charakter a bohatě lesní hospodářství. V některých
jeho částech (Pováží, Pohroní) je poměrně rozvi-
nutý průmysl, a to strojírenský, hutnický a spo-
třební.

10. Východoslovenský kraj se sídlem v Košicích
se tvoří z dosavadního kraje Košického, Prešovské-
ho a několika obcí kraje Banskobystrického.

Rozloha kraje činí asi 16 160 km2 a na území
kraje žije přibližně 1 035 000 obyvatel.

Jde o kraj v podstatě zemědělský. V průmyslu
převládá průmysl potravinářský, spotřební a těžby
rud. Připravenou a již prováděnou výstavbou hut-
ního průmyslu se stane krajem průmyslově rozvi-
nutým.

Krajem probíhají významné dopravní spoje.

11. Území hlavního města Prahy tvoří v podstatě
jeho dosavadní území. Bude mít rozlohu asi
170 km2 a na jeho území žije asi 996 000 obyvatel.
Území hlavního města Prahy se rozděluje na 10
obvodů.

Na území hlavního města Prahy je soustředěn
značný průmysl všeho druhu, především strojíren-
ství. Je střediskem kulturních a vědeckých institucí.

Na území hlavního města Prahy jsou rozloženy
důležitě dopravní a jiné spojovací uzly.

Území státu se nově rozděluje na 108 okresů.
§ 10 obvody hlavního města Prahy, které mají po-
stavení okresů, bude celkem 118 okresů. Dosud je
306 okresů včetně 16 obvodů pražských, 4 brati-
slavských a 17 krajských měst, které mají dosud
postavení okresů. Počet okresů se tedy v nové
organizaci sníží o 188 okresních správních celků.
Velká rozdílnost je v současně době ve velikosti
dosavadních okresních, měst. Dosud je 17 okresních
měst, která mají méně než 2000 obyvatel, 20 do
3000, 192 od 3000 až 20 000 a zbytek tvoří města
přes 20 000 obyvatel.

Při vytváření nových okresů bylo určující hle-
disko politické, ekonomické a kulturní, především
zájmy účelného řízení hospodářství národních vý-
borů. Plně bylo respektováno i hledisko dopravní,
hustoty obyvatel, území apod.

Byla uplatněna zásada, aby v souladu s celkovou
povahou našeho státu jako vyspělé průmyslově
zemědělské země byla zabezpečena správná pro-
porce mezi průmyslem a zemědělstvím na území
jednotlivých okresů. To má velký politický význam
pro upevňování svazku dělnické třídy s rolnictvem
a pro vedení ostatních pracujících dělnickou tří-
dou.

Základní územní jednotkou našeho státu jsou
obce. Proto proti dosavadnímu stavu bude pod-
statně rozšířena pravomoc a odpovědnost místních
a městských národních výborů, které jsou nejblíže
pracujícím a výrobě a které proto také nejlépe
znají potřeby a požadavky občanů a mohou nej-
účinněji zabezpečovat jejich uspokojování. Zvláště
odpovědné úkoly budou mít obce na úseku země-
dělství.

S opatřeními o nové územní organizaci souvisí
předpisy o provádění případných budoucích změn.
Proto tato ustanovení, která dosud byla obsažena
jednak v zákonu o národních výborech, jednak
v zákonu a nařízení z let 1920 a 1921, byla zařa-
zena do tohoto zákona, kam věcně patří.

---

8

Pravidla o provádění změn v území krajů a okre-
sů (§ 15 odst. 1, 2 a 3) jsou shodná s dosavadní
úpravou. Pravidla o provádění změn v území obcí,
zejména pokud jde o slučování obcí, jsou formulo-
vána ve shodě s politickou směrnicí schválenou na
zasedání ÚV KSČ v lednu 1960

Příslušnost obcí k jednotlivým okresům (§17)
bude právně zakotvena v seznamu obcí, který bude
vydán a periodicky doplňován ministerstvem vnitra.

V důsledku provedení tohoto zákona lze očeká-
vat značné úspory rozpočtových výdajů, které
budou vyčísleny v návrzích jednotlivých opatření.

V Praze dne 18. března 1960

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr vnitra:
K. Barák v. r.

KNT 1 - 3218-60