Národní shromáždění republiky Československé 1954.

I. volební období. 13. zasedání.

763.

Vládní návrh.

Ústavní zákon

ze dne května 1954, o volbách do Národního shromáždění a do Slovenské národní rady.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto ústavním zákoně:

§ 1.

(1) Národní shromážděn! a Slovenská národní rada jsou voleny pracujícím lidem na dobu šesti let.

(2) Volební právo je obecně, rovné a přímé; hlasování je tajné. Volit mohou občané, jakmile dosáhli věku 18 let; zvoleni mohou být občane, jakmile dosáhli věku 21 let.

§ 2.

(1) Volby do Národního shromáždění a do Slovenské národní rady se konají podle volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden poslanec. Náhradníci se nevolí.

(2) Pro volby se vytvoří tolik volebních obvodů, aby na každých 35. 000 obyvatel připadl jeden volební obvod.

§ 3.

Poslanec Národního shromáždění a poslanec Slovenské národní rady může být odvolán, rozhodnou-li o tom jeho voliči.

§ 4.

(1) Volby do Národního shromáždění, jakož i způsob odvolávaní poslanců Národního shromáždění upravuje zákon.

(2) Volby do Slovenské národní rady, jakož i způsob odvoláváni poslanců Slovenské národní rady upravuje zákon Slovenské národní rady.

§ 5.

Den voleb do Národního shromážděni a do Slovenské národní rady stanoví vláda republiky Československé nejpozději 60 dnů předem.

§ 6.

(1) Národní shromážděni zvolené dne 30. května 1948 zůstává v činnosti až do té doby, než bude zvoleno nově Národní shromážděni podle tohoto ústavního zákona, nejdéle však do 31. prosince 1954.

(2) Slovenská národní rada zůstává v činnosti až do tě doby, než bude zvolena nová Slovenská národní rada podle tohoto ústavního zákona, nejdéle však do 31. prosince 1954.

§ 7.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Vláda republiky předkládá Národnímu shromáždění návrh ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a do Slovenské národní rady. Návrh ústavního zákona znamená další významný krok ve výstavbě lidově demokratického státu a ve svých principech navazuje na ústavní zákon o národních výborech a zákon o volbách do národních výborů. Průběh volební kampaně do národních výborů i výsledky voleb, provedených na základě nových zákonů, ukázaly přesvědčivě jednotu našich národů a ještě více upevnily neotřesitelný svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence. Náš lid, sdružený v Národní frontě a semknutý kolem Komunistické strany Československa a vlády republiky, projevil rozhodně svou vůli pokračovat v socialistické výstavbě naší vlasti a ještě houževnatěji bojovat o zachováni míru mezi národy.

Význačným rysem výstavby naší lidově demokratické republiky je, že se opírá o široká občanská práva a svobody všeho pracujícího lidu. Ve volební kampani do národních výborů se projevila v obrovské míře budovatelská aktivita širokých mas a podány nesčetné důkazy o tom, že bezprostřední účast mas na správě státu je nevyčerpatelný zdroj síly na-

šeho státu a obrovská přednost lidově demokratického společenského zřízení. Průběh volební kampaně a výsledky voleb do národních výborů jsou tedy důkazem toho, že se pracující lid Československa pevně rozhodl využívat velikých demokratických práv a svobod k dalšímu rozkvětu vlasti, k posílení svého lidově demokratického státu a jeho společenského zřízení a k ještě houževnatějšímu boji za mír. Vláda republiky proto předkládá návrh nových volebních řádů do Národního shromážděni a do Slovenské národní rady, který znamená další prohloubení demokratičnosti naší volební soustavy.

Ústavní zákon vychází ze stěžejních zásad naší zastupitelské soustavy, jak jsou vyjádřeny v článku IV. Ústavy 9, května, a tyto zásady dále rozvíjí.

Shodně s Ústavou 9. května ústavní zákon stanoví, že volby do Národního shromážděni a do Slovenské národní rady konají se podle zásady obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Ústavní zákon dále shodně s ústavou stanoví věkovou hranici pro právo volit od 18 let a pro právo být zvolen od 21 let věku. Shodně je stanovena

i délka volebního období obou vrcholných zastupitelských sborů na 6 let.

Další ustanoveni ústavního zákona však stanoví hlubokou přeměnu dosavadní volební soustavy a opírají se o stejně zásady, na nichž je vybudována volební soustava do národních výborů.

Ostává 9. května určila oběma zastupitelským sborům pevný počet jejich poslanců, neboť počítala s takovou volební soustavou, v niž území státu je rozděleno na poměrně velké volební kraje, v nichž občané voli vždy větši počet poslanců podle kandidátních listin navržených jednou nebo několika volebními skupinami. Tato volební soustava nezaručovala dost účinně, aby občané důsledně uplatňovali své právo poslance v jejich činnosti sledovat, kritisovat a po případě volat k odpovědnosti. Uprázdnil-li se během volebního období poslanecký mandát, neměli voliči vliv na výběr nového poslance, protože samočinně byl povolán náhradník uvedený na kandidátní listině.

Nový ústavní zákon naopak zakotvuje volební soustavu, která spočívá na volebních obvodech, v nichž se voli vždy jeden poslanec. Taková volební soustava zajišťuje občanům maximální vliv na výběr kandidátů; na druhé straně poslanec, zvolený v určitém obvodu, bude se moci plně věnovat svému volebnímu obvodu, být ve styku se svými voliči, radit se s nimi a přijímat od nich podněty pro svou práci v zastupitelském orgánu. Ústavní zákon pak důsledně stanoví, že voliči mají právo poslance nejen zvolit, ale také odvolat, jestliže nebudou svou každodenní prací hájit zájmy lidu.

Volební soustava spočívající na volbě vždy jednoho poslance v přesně vymezeném volebním obvodu vyžaduje tedy změnu dosavadních předpisů v tom, že místo pevného, ústavou stanoveného počtu poslanců nutno vycházet z počtu volebních obvodů, který je dán poměrem celkového počtu obyvatelstva státu (u Slovenské národní rady počtu obyvatel-

stva na Slovensku) k počtu obyvatel, na něž připadá vždy jeden poslanec.

Vláda navrhuje, aby volební obvod zahrnoval 35. 000 obyvatel. Takové volební obvody zajišťuji poslancům i voličům možnost praktického vzájemného styku a národnostním skupinám v našem státě, aby si zvolily své poslance do Národního shromážděni i do Slovenské národní rady. Navržená velikost volebních obvodů znamená, že se zvýší počet poslanců zejména v Národním shromážděni a to o více než 60 poslanců a mírně se zvýši i počet poslanců Slovenské národní rady. I tato skutečnost přispěje k tomu, aby oba sbory co nejvěrněji a nejúplněji vyjadřovaly vůli našeho pracujícího lidu.

Poslancům, zvoleným podle, nových volebních řádů, připadne úkol nejvýše čestný a odpovědný, totiž udržovat, upevňovat a neustále prohlubovat spojení lidu s nejvyššími orgány státu. K plněni tohoto úkolu zjednává nová volební soustava poslancům všechny potřebně podmínky.

Ústavní zákon svěřuje Slovenské národní radě, aby svým zákonem vydala volební řád tohoto slovenského národního orgánu státní moci. Nová volební soustava takovou úpravu umožňuje; taková úprava je také v souladu se základní myšlenkou ústavního zákona, důslednou demokratisací volební soustavy.

Určení dne voleb do obou zastupitelských orgánů vyhrazuje ústavní zákon vládě republiky. Jde totiž o věc, která vyžaduje jednotné úpravy v celém státě, neboť třeba předpokládat, že volby do Národního shromážděni i do Slovenské národní rady budou stanoveny na týž den.

Uvedeni nové volební soustavy do života si vyžádá vážných a důkladných příprav, které by nebylo možno vykonat dřív než se skonči volební období dosavadního Národního shromážděni a Slovenské národní rady. Vláda proto navrhuje, aby oba zastupitelské orgány v dosavadním složeni zůstaly v činnosti do dne, kdy se sejdou nově zvoleně sbory, nejdéle však do 31. prosince 1954.

V Praze dne 22. května 1954.

Předseda vlády: V. Široký v. r.

K. n. 01 —4405-54