"Jen pro úřední potřebu" Národní shromáždění republiky Československé 1953.
I. volební období. 11. zasedáni
707.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne....................................1953
o státním požárním dozoru a požární ochraně.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I. Základní ustanovení.
§ 1.
(1) Socialistickou výstavbu státu je nutno chránit před škodami, jež vznikají požáry a jinými živelními pohromami nebo nehodami. Je proto třeba budovat požární ochranu na rozsáhlé masové spolupráci občanů a prohloubit její činnost zřízením orgánů státního požárního dozoru tak, aby požární ochrana úspěšně mohla plnit své úkoly.
(2) O rozvinutí masové účasti pracujících na požární ochraně pečují především národní výbory, 'které postupují v součinnosti s dobrovolnými organisacemi, zejména s československým svazem požární ochrany.
(3) Každý je zásadně povinen přispívat podle svých sil k řádnému plnění úkolů v požární ochraně, zejména poskytovat potřebnou osobni a věcnou pomoc při zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod.
§ 2. Odpovědnost.
(1) Za provádění opatření k zesílení požární bezpečnosti, za organisaci přípravy a za využití sil a prostředků požární ochrany v obcích, okresech a krajích jsou odpovědni podle své příslušnosti národní výbory, orgány státního požárního dozoru a ministr vnitra.
(2) Za provádění opatřeni k zesílení požární bezpečnosti, za organisaci přípravy a za využití sil a prostředků požární ochrany v podnicích, závodech, ústavech, úřadech a jiných zařízeních (dále jen "závody") jsou odpovědni jejich vedoucí a příslušní členové vlády.
Část II.
Řízení požární ochrany. Organisace a působnost státního požárního dozoru.
§ 3.
Všeobecné řízení požární ochrany.
(1) Všeobecné řízení požární ochrany a dozor na ni přísluší ministru vnitra.
(2) Ministr vnitra je oprávněn činit v mezích platných předpisů opatření potřebná k zajištění požární ochrany, zejména vydávat v tomto oboru obecné právní předpisy a všeobecně závazné směrnice a pokyny.
(3) Směrnicemi ministra vnitra v oboru požární ochrany se řídí též všechny ústřední úřady a ostatní státní orgány.
(4) Ústřední úřady jsou povinny napomáhat ministru vnitra při plnění jeho úkolů v oboru požární ochrany.
§ 4.
Orgány státního požárního dozoru.
(1) Ministr vnitra řídí požární ochranu a vykonává na ni dozor zásadně prostřednictvím ústřední správy státního požárního dozoru a jejích místních orgánů.
(2) V ministerstvu (pověřenectvu) vnitra se zřizuje ústřední (oblastní) správa státního požárního dozoru.
(3) V krajích a okresech, jakož i ve městech, která určí ministr vnitra, se zřizují:
a) krajské správy státního požárního dozoru,
b) okresní inspekce státního požárního dozoru, c) městské, po případě i obvodní inspekce státního požárního dozoru.
(4) Krajské správy a okresní (městské, obvodní) inspekce státní požárního dozoru jsou organisační složkou aparátu příslušného národního výboru. Jejich vztah k národním výborům upraví vláda nařízením.
(6) Organisace správ a inspekcí státního požárního dozoru, jakož i výkon služby v nich jsou přizpůsobeny zásadám platným pro vojenské útvary v rozsahu, který stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 5.
Úkoly orgánu státního požárního dozoru.
Orgány státního požárního dozoru plní zejména tyto úkoly:
a) připravují a vydávají právní předpisy, směrnice, pokyny a technické normy v oboru požární ochrany;
b) kontrolují, jak jsou plněna protipožární opatření;
c) pečují o organisaci, výcvik, použití a zvýšení akceschopnosti jednotek požární ochrany, jakož i o soustavnou výchovu občanů v oboru požární ochrany;
d) dbají o přípravu a provádění požární ochrany po stránce věcné;
e) pečují o to, aby při projektování a budování závodů, sídlišť, jednotlivých budov a zařízení bylo dbáno požadavků požární ochrany a kontrolují s tohoto hlediska projekty a výstavbu těchto objektů;
f) organisují a rozvíjejí zlepšovatelskou činnost v oboru požární ochrany.
§ 6.
Práva orgánů státního požárního dozoru.
(1) Orgány státního požárního dozoru mají při výkonu svých úkolů právo:
1. vstupovat do závodů a budov za účelem prohlídek, které se provádějí podle směrnic ministra vnitra;
2. požadovat zprávy a doklady o stavu protipožárních opatření;
3. dávat závazné pokyny k odstranění zjištěných závad v oboru požární ochrany a činit všechna nutná opatření k zajištění požární bezpečnosti;
4. vyšetřovat příčiny požárů;
5. ukládat osobám odpovědným za porušení předpisů v oboru požární ochrany pokuty až do částky, kterou stanoví vláda nařízením;
6. oznamovat k trestnímu stíhání osoby, které
porušily předpisy v oboru požární ochrany;
7. nestačí-li jiná opatření v oboru požární ochrany k odstranění příčin bezprostředního vzniku požáru, mohou podle směrnic ministra vnitra zastavit v závodech provozy, které toto bezprostřední nebezpečí vyvolávají; toto rozhodnutí orgánu státního požárního dozoru pozbývá účinnosti, jestliže je ministr vnitra nebo náčelník ústřední (oblastní) správy státního požárního dozoru během příštího pracovního dne nepotvrdí. Nařídit zastavení provozu v celém závodě, hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru, smí jen ministr vnitra po předchozím upozornění příslušného člena vlády.
(2) K ukládání pokut mohou orgány státního požárního dozoru zmocnit velitele jednotek požární ochrany. Z rozhodnutí o uložení pokuty lze se odvolat.
část III. Úkoly jiných orgánů v oboru požární ochrany.
§ 7. Úkoly ústředních úřadů.
(1) ústřední úřady vydávají svým podřízeným orgánům v mezích směrnic ministra vnitra pokyny k zajišťování a provádění požární ochrany v závodech náležejících do jejich oboru působnosti.
(2) K úspěšnému splnění těchto úkolů zřídí ústřední úřady, a to podle potřeby i v podřízených orgánech, zvláštní složky pro věci požární ochrany.
(3) Ministerstva národní obrany a národní bezpečnosti kontrolují ve svém oboru působnosti vlastními svými resortními orgány provádění opatření požární ochrany; při tom se řídí směrnicemi a pokyny ministerstva vnitra.
(4) úkoly orgánů veřejné báňské správy podle zvláštních předpisů zůstávají nedotčeny.
§ 8. úkoly národních výborů.
(1) Národní výbory mobilisují občany k aktivní účasti na plnění úkolů v oboru požární ochrany za pomoci dobrovolných organisací, zejména československého svazu požární ochrany.
(2) Národní výbory jsou oprávněny ve svých obvodech činit v mezích platných předpisů všechna opatření potřebná k zajištění požární ochrany.
(3) Místní národní výbory plánují a zabezpečují podle bližších předpisů o tom vydaných věcné prostředky veřejné požární ochrany, hradí náklady na jejich opatření a na udržování veřejných požárních sborů a požárních hlídek.
§ 9. Úkoly závodů.
(1) Vedení závodů organisují požární ochranu závodů; při tom se řídí pokyny orgánů státního požárního dozoru.
(2) Vedení závodů plánují a zabezpečují věcné prostředky požární ochrany v závodech a hradí osobní a věcné náklady, spojené s požární ochranou, podle bližších předpisů o tom vydaných.
Část IV.
československý svaz požární ochrany. §10.
(1) K přípravě plnění úkolů v oboru požární ochrany sdružují se pracující v dobrovolné organisaci "československý svaz požární ochrany" (dále jen "Svaz").
(2) úkolem Svazu je napomáhat národním výborům a jiným státním orgánům v boji proti požárům a popularisovat otázky požární ochrany tak, aby se staly věcí všeho lidu. Svaz je zejména povinen
a) provádět agitační a propagační činnost v masové přípravě občanů v boji proti požárům,
b) spolupracovat s národními výbory a s vedením závodů při zřizování dobrovolných požárních sborů a jejich odborné přípravě,
c) organisovat požární hlídky.
(3) Ministr vnitra, národní výbory a orgány státního požárního dozoru mohou pověřit Svaz a po případě i jiné dobrovolné organisace též prováděním jiných úkolů v oboru požární ochrany.
(4) Národní výbory a ministerstvo vnitra napomáhají Svazu při jeho činnosti a kontrolují, jak plní své úkoly v oboru požární ochrany.
část V. Jednotky požární ochrany.
§11.
Úkoly a druhy jednotek požární ochrany.
(1) Výkonnými orgány požární ochrany jsou veřejné a závodní jednotky požární ochrany; jsou to požární útvary, požární sbory z povolání, dobrovolné požární sbory a požární hlídky.
Jejich úkolem je zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody. Organisace požárních útvarů a výkon služby v nich jsou přizpůsobeny zásadám platným pro vojenské útvary v rozsahu, který stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.
(2) K zesílení požární ochrany a k zajištění jejího jednotného organisování může ministr vnitra pro některá města stanovit, že všechny jednotky požární ochrany podléhají přímému vedení orgánů státního požárního dozoru.
(3) Výkon služby jednotek požární ochrany, jejich výcvik, vnější označení a kázeňské poměry, po případě i služební a pracovní poměry upraví ministr vnitra.
§ 12. Stejnokroje a hodnosti.
(1) Pro příslušníky orgánů státního požárního dozoru a pro příslušníky požárních útvarů se zavádějí stejnokroje a přiznávají se jim hodnosti, odpovídající hodnostem vojenským, s označením příslušnosti ke složce požární ochrany.
(2) K upevnění kázně a k usnadněni výkonu služby může ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany zavést stejnokroje též pro příslušníky ostatních složek požární ochrany a přiznat jim hodnosti.
(3) Podrobnosti stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 13. Materiální zabezpečení.
Materiální zabezpečení orgánů státního požárního dozoru a příslušníků jednotek ochrany z povolání upraví vláda.
Část VI. Ustanovení společná a závěrečná.
§ 14. Prováděcí předpisy.
(1) Předpisy k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením. Tímto způsobem budou podrobněji upraveny zejména tyto otázky:
a) úkoly orgánů státního požárního dozoru a ostatních orgánů v oboru požární ochrany,
b) organisace jednotek požární ochrany a právní postavení jejich příslušníků,
c) opatřování, rozdělování a zkoušení věcných
prostředků požární ochrany, d) úhrada osobních a věcných nákladů,
e) náhrada škody způsobené při plnění úkolů v oboru požární ochrany.
(2) Vláda může nařízením vydat předpisy o opatřeních směřujících k zamezení požárů a jiných živelních pohrom nebo k zamezení nehod, jakož i předpisy o opatření náhradních sídlišť, budov a zařízení.
(3) úprava podrobností může být svěřena obecným právním předpisům.
Ustanovení závěrečná. § 15.
Co platí podle tohoto zákona o požárech a požární ochraně, platí obdobně o jiných živelních pohromách, jakož i o nehodách a ochraně před nimi.
§ 16.
(1) Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušuje zákon č. 62/ 1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami, a vládní nařízení č. 135/1950 Sb., o organisaci ochrany před požáry a jinými živelními pohromami.
(2) Do vydání předpisů podle tohoto zákona postupuje se přiměřeně podle předpisů dosavadních, pokud mu neodporují.
(3) Opatření učiněná před počátkem účinnosti tohoto zákona, jež odpovídají jeho ustanovením,. považují se za učiněná podle něho.
§17.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Dosavadní organisace požární ochrany již neodpovídá zvýšenému rozsahu a závažnosti úkolů, které má plnit při výstavbě socialismu a při zvyšování obranyschopnosti státu.
Zákon č. 62/1950 Sb. znamenal sice značný krok kupředu již proto, že organisaci požární ochrany opírá o národní výbory a pamatuje na součinnost občanů. Na druhé straně však neumožnil ještě v plném rozsahu všeobecné operativní řízení požární ochrany a dohled na ni ve formě t. zv. státního požárního dozoru. Podle uvedeného zákona může totiž ministerstvo vnitra činit opatření v oboru požární ochrany, dotýkající se podniků nebo jiných zařízení spa-
dajících do působnosti jiných ústředních úřadů, jen v dohodě s těmito úřady. Při tom provádění dohledu v oboru požární ochrany nebylo ještě vyhrazeno speciálním orgánům.
V důsledku nových požadavků je nutno vybudovat požární ochranu na rozsáhlé spolupráci občanů, zdokonalit ji zejména po stránce organisační a odborně technické a řádně ji vybavit po stránce osobní a věcné.
K tomu směřuje navržená úprava státního požárního dozoru, kterou bude nahrazen zákon č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami, jakož i prováděcí vládní nařízení č. 135/1950 Sb.
Nová úprava spočívá na těchto hlavních zásadách:
1. Zajišťuje se a prohlubuje se masová spolupráce občanů v požární ochraně pomocí národních výborů, československého svazu požární ochrany a jiných dobrovolných organisací.
2. Zavádí se státní požární dozor, vykonávaný zvláštními státními orgány.
Všeobecné jednotné řízení požární ochrany a dohled na požární ochranu přísluší výhradně ministru vnitra.
Tento státní požární dozor vykonává ministr vnitra zásadně orgány státního požárního dozoru. Jsou to ústřední (oblastní) správa státního požárního dozoru v ministerstvu (pověřenectvu) vnitra a její místní orgány, t. j. krajské správy a okresní (městské), po případě obvodní, inspekce. Tyto místní orgány státavho požárního dozoru jsou organisační složkou aparátu příslušného národního výboru.
Orgány státního požárního dozoru se vybavují účinnými dozorčími prostředky (na př. právem vydávat směrnice, pokyny, právem vstupu do závodů a budov, ukládání pokut, zastavení provozu a j. ).
3. Uplatňuje se v plném rozsahu princip osobní odpovědnosti za plnění úkolů v oboru požární ochrany (odpovědnost ministrů, národních výborů, orgánů státního požárního dozoru a vedoucích závodů).
4. Ústředním úřadům se ukládá řídit v mezích směrnic ministra vnitra zajišťování a provádění požární ochrany v závodech a jiných zařízeních náležejících do jejich oboru, a to prostřednictvím zvláštních organisačních slovek, které zřídí podle potřeby i v podřízených orgánech.
5. československému svazu požární ochrany se umožňuje významná účast při zajišťování a provádění požární ochrany a prohlubuje se jeho spolupráce se státními orgány, zejména s národními výbory; tím se zároveň vytvářejí lepší předpoklady pro aktivní účast co největšího počtu občanů na požární ochraně.
6. Zavádí se nový druh jednotek požární ochrany z povolání, totiž požární útvary organisované obdobně podle zásad platných pro vojenské útvary.
7. K upevnění kázně a usnadnění výkonu služby se zavádějí stejnokroje a hodnosti.
Navržená úprava státního požárního dozoru a požární ochrany má svůj vzor v sovětských předpisech a zkušenostech, při čemž přihlíží k daným poměrům.
V Sovětském svazu je totiž státní požární dozor a správa požární ochrany velkým a vážným úsekem péče orgánů státní správy. Tyto funkce uskutečňuje tam hlavní správa požární ochrany ministerstva vnitra SSSR a její orgány. Místními orgány hlavní správy požární ochrany jsou správy (oddělení) požární ochrany v republikách, oblastech, městech; jsou podřízeny však pouze vertikálně vyšším správám (oblastní, republikánské a pod. ), t. j. nejsou organisovány podle zásady dvojí podřízenosti.
Nová úprava se soustřeďuje jen na nejdůležitější otázky, s nimiž se bude podrobněji zabývat vládní nařízení o organisaci státního požárního dozoru a požární ochrany, jehož osnova je rovněž připravena.
Plnění zvýšených úkolů uložených při provádění státního požárního dozoru a požární ochrany příslušníkům orgánů státního požárního dozoru a příslušníkům jednotek požární ochrany z povolání vyžaduje, aby jim bylo poskytnuto přiměřené materiální zabezpečení (§ 13).
Finanční dosah osnovy.
Nová organisace státního požárního dozoru a požární ochrany si nutně vyžádá nových nákladů jednak na zvýšení počtu pracovních sil (zejména pro požární útvary), jednak na úpravu materiálního zabezpečení příslušníků státního požárního dozoru, požárních útvarů a veřejných i závodních požárních sborů z povolání.
S vybudováním nového systému státního požárního dozoru a veřejných požárních sborů z povolání se počítá ve třech ročních etapách. V roce 1953 se provede první etapa reorganisace požární ochrany, a to především přeměnou některých veřejných požárních sborů z povolání na veřejné požární útvary.
úhrada výdajů, jichž si vyžádá nová organisace státního požárního dozoru a veřejné požární ochrany, bude opatřena především úsporami ve výdajích na rozpočtovém odvětví "Požární ochrana a pomoc při živelních pohromách", dále přesuny v rámci ustanovení prováděcího vládního nařízení k rozpočtovému zákonu na rok 1953; nebude-li možno ani takto rozpočtově zajistit zvýšené výdaje, bude požádána vláda o souhlas k překročení rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra, po případě rozpočtů krajů.
Reorganisace závodní požární ochrany v roce 1953 si vyžádá celkem nepatrných nákladů, které budou zásadně uhrazeny v rámci finančních plánů a plánů nákladů. Pokud by to výjimečně nebylo možné, učiní příslušný ressort potřebná opatření k zajištění potřebné úhrady. Vybudováním státního požárního dozoru, zvýšením akceschopnosti jednotek požární ochrany a zvýšenou aktivní účastí občanů na požární ochraně vytvoří se však zároveň předpoklady pro zvýšení požární bezpečnosti. Tím se zachrání národnímu hospodářství nesmírné hodnoty, zejména na národním majetku.
K jednotlivým ustanovením se poznamenává: K § 1:
K zajištění a prohloubení účinné ochrany před požáry a jinými živelními pohromami nebo nehodami je třeba vedle soustavného výkonu operativního státního požárního dozoru a činnosti akceschopných jednotek požární ochrany především co nejširší spolupráce občanů v oboru požární ochrany. O tuto aktivní masovou účast občanstva musí usilovat národní výbory v součinnosti s dobrovolnými organisacemi, zejména s československým svazem požární ochrany. Tato spolupráce napomáhá ochraně lidského života a zdraví, jakož i socialistického vlastnictví a ostatních hospodářských hodnot umožňujících další vzestup hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu. Uvědomělí občané se proto zapojují již dobrovolně do této spolupráce a tak dobrovolně vlastně plní povinnost, kterou stát ukládá každému občanu.
Pomocná součinnost je v § l odst. 3 rámcově vymezena tím, že zásadně každý přispívá podle svých sil k řádnému plnění úkolů v požární ochraně, a to zejména poskytováním potřebné osobní a věcné pomoci při zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod. Osobní i věcnou pomoc upraví blíže vládní nařízení, při čemž stanoví zároveň výjimky z této povinnosti (zejména pro osoby požívající práva exteritoriality a pod. ). Půjde především o osobní pomoc při vzniku požáru a o osobní pomoc při zásahu nebo cvičení jednotek požární ochrany. K osobní pomoci náleží též služba v jednotce požární ochrany, k níž bude občan v případě potřeby povolán národním výborem.
Věcná pomoc bude v podstatě záležet v poskytování věcných prostředků pro účely zásahu i cvičení jednotek požární ochrany a v umožnění přístupu na pozemek nebo do budovy k provedení záchranných prací a opatření potřebných k zamezování a zdolání požárů.
K §§ 3 a 4:
Státní požární dozor soustřeďuje vedle státní kontroly též všeobecné řízení požární ochrany. Jde jednak o všeobecné jednotné řízení a or-
ganisování požární ochrany, zejména pokud jde o přípravu a využití sil a prostředků, jednak
o kontrolu plnění úkolů v oboru požární ochrany, zejména pokud jde o opatření, jež k zvýšení požární bezpečnosti provádějí ústřední úřady, národní výbory a jiné státní orgány, organisace i jednotliví občané.
Tomuto řízeni požární ochrany a kontrole podléhají všechny státní orgány o organisace. Výjimka má platit pouze pro ministerstva národní ochrany a národní bezpečnosti, která tento dozor provádějí vlastními resortními orgány.
Státní požární dozor vykonává ministr vnitra zásadně prostřednictvím ústřední správy státního požárního dozoru a jejími místními orgány.
Jako orgány státního požárního dozoru se zřizují přímo zákonem: ústřední (oblastní) správa v ministerstvu (pověřenectvu) vnitra, dále krajské správy státního požárního dozoru a okresní inspekce státního požárního dozoru.
Naproti tomu městské a obvodní inspekce státního požárního dozoru se nezřizují přímo zákonem. Ke zřízení městských inspekcí dojde jen v těch městech, jež určí ministr vnitra. Obvodní inspekce státního požárního dozoru mají být zřízeny zatím v hlavním městě Praze.
Správy a inspekce se vyznačují tím, že jejich organisace a výkon služby v nich, zejména pokud jde o věci služební a kázeňské, jsou přizpůsobeny v určitém rozsahu zásadám platným pro vojenské útvary.
Organisaci a činnost správ a inspekcí, jakož
i vztah krajských správ a okresních "inspekcí k národním výborům, upraví podrobněji prováděcí vládní nařízení. Počítá se s tím, že krajské správy a inspekce budou podléhat jednak radě národního výboru, jednak nadřízenému orgánu státního požárního dozoru (princip dvojí podřízenosti).
K §§ 5 a 6:
Podrobnější určení úkolů a oprávnění orgánů státního požárního dozoru bude obsaženo v prováděcím vládním nařízením.
Právo vydávat obecné právní předpisy, všeobecně závazné směrnice a pokyny bude ve vládním nařízení vyhrazeno jen ústřední správě. Její místní orgány budou mít právo vydávat pokyny v jednotlivých případech; krajská správa bude však také oprávněna vydávat v rámci směrnic ministra vnitra podrobnější směrnice pro svůj obvod.
Pokud jde o ukládání pokut, počítá se s maximální částkou 15. 000 Kčs. Oprávnění ukládat pokuty budou mít náčelníci orgánů státního požárního dozoru a podle jejich zmocnění i velitelé některých jednotek požární ochrany.
Z rozhodnutí o uložené pokutě bude možno se odvolat k nadřízenému orgánu státního požárního dozoru, který rozhodne s konečnou platností. Řízení o ukládáni těchto pokut bude přizpůsobeno předpisům o řízení před národními výbory.
Krajním prostředkem státního požárního dozoru je částečné nebo i úplné zastavení provozu v závodě, úplné zastavení provozu v závodě je vyhrazeno vzhledem k závažnosti takového zásahu pouze ministru vnitra, který je povinen předem upozornit na celou věc příslušného člena vlády.
K § 7:
ústřední úřady řídí zajišťování a provádění požární ochrany ve svých resortech v mezích směrnic ministra vnitra. Odpovědnost za prováděni opatřeni k zesílení požární bezpečnosti, za organisaci a za využití sil a prostředků požární ochrany v závodech spočívá na vedoucích závodů a členech vlády, do jejichž oboru závody náležejí (§. 2 odst. 2).
Tyto úkoly budou vykonávat ústřední úřady zvláštními svými organisačními složkami (odděleními, referáty, inspekcemi a pod. ), které jsou povinny zřídit v ústředí, a je-li toho třeba, i v orgánech podřízených, úkoly, organisaci a počet pracovníků těchto složek stanoví příslušný ministr podle směrnic ministra vnitra.
Bližší vymezení úkolů ústředních úřadů v oboru požární ochrany určí vládní nařízení.
Ministerstva národní obrany a národní bezpečnosti se sice také řídí směrnicemi a pokyny ministra vnitra (ústřední správy) v oboru požární ochrany; při tom však kontrolu provádění protipožárních opatření ve svých resortech obstarávají svými resortními orgány. Jen v těchto případech nepodléhá tedy provádění protipožárních opatření kontrole vykonávané orgány státního požárního dozoru.
K § 8:
Národní výbory mají velké a odpovědné úkoly při budování, zajišťování a udržování řádné požární ochrany v obcích, okresech a krajích. Tyto úkoly plní národní výbory zejména ve spolupráci s orgány státního požárního dozoru a ve spolupráci s dobrovolnými organisacemi, a to především s Československým svazem požární ochrany.
Poněvadž základem požární ochrany je co nejširší účast občanů, přísluší především národním výborům mobilisovat v součinnosti s dobrovolnými organisacemi občany jejich obvodu pro aktivní účast na plnění úkolu požární ochrany. Národní výbory spolupracují v oboru požární ochrany též s vedoucími závodů.
Národní výbory jsou odpovědny za provádění úkolů příslušejících jim v oboru požární ochrany v jejich obvodech, zejména pokud jde o provádění opatření k zesílení požární bezpečnosti, o organisaci přípravy a o využití sil a prostředků požární ochrany (§ 2 odst. 1).
Národní výbory jsou oprávněny ve svých obvodech činit v mezích platných předpisů opatření k zajištění požární ochrany, a to jak v jednotlivých případech, tak i všeobecně vydáváním obecných právních předpisů. Zejména mohou činit opatření k zesílení požární ochrany, jak to vyžadují místní poměry, a povolávat občany k povinné součinnosti v požární ochraně.
Náklady spojené s opatřením a udržováním věcných prostředků veřejné požární ochrany a náklady na udržování veřejných požárních sborů a veřejných požárních hlídek nesou místní národní výbory, náklady na zřízení a udržování veřejných požárních útvarů mají se však podle chystané osnovy vládního nařízení hradit z rozpočtu ministerstva vnitra. Pokud jde o věcné prostředky, uvádějí se zejména požární poplachová zařízení, požární zbrojnice, požární stanice a jiné potřebné místnosti, dále vodní nádrže a pod.
K § 9:
Požární ochranu závodů po stránce osobní a věcné organisuje vedení závodů, při čemž se řídí pokyny orgánů státního požárního dozoru. Vedeni závodu plánuje a zabezpečuje věcné prostředky požární ochrany v závodech a hradí osobní a věcné náklady spojené s požární ochranou závodu. V prováděcím vládním nařízení se počítá s tím, že náklady na zřizování a udržování závodního požárního útvaru se uhradí z rozpočtu onoho ministerstva, do jehož oboru závod náleží.
Pokud jde o zajištěni a provádění požární ochrany v závodech, zejména i při plánování a zabezpečování věcných prostředků závodní požární ochrany, vydávají příslušné ústřední úřady svým podřízeným orgánům v mezích směrnic ministra vnitra potřebné pokyny (§ 7 odst. 1).
Za provádění opatření k zesílení požární bezpečnosti, za organisaci přípravy a za využiti síl a prostředků požární ochrany v závodech jsou odpovědni jejich vedoucí a příslušní ministři (§ 2 odst. 2).