"Jen pro úřední potřebu" Národní shromáždění republiky Československé 1953.

I. volební období. 11. zasedání.

705.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne........................................1953,

o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Výchovu právnického dorostu pro soudy, prokuraturu a státní notářství (dále jen "právní čekatelé"), jakož i výchovu advokátních koncipientů organisuje a řídí ministerstvo spravedlnosti.

(2) Ministerstvo spravedlnosti právní čekatele přijímá a po vykonané odborné zkoušce rozmisťuje.

(3) Opatření podle odstavců l a 2, pokud se týkají právních čekatelů, činí ministerstvo spravedlnosti v dohodě s generálním prokurátorem, a pokud jde o právní čekatele z řad vojáků, též v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 2.

(1) Právní praxe čekatelů i advokátních koncipientů trvá jeden rok.

(3) účelem právní praxe je vyškolit právní čekatele i advokátní koncipienty po ideové i odborné stránce pro jejich budoucí činnost, naučit je vykládat zákony a ostatní právní předpisy v duchu ústavy a zásad lidově demokratického zřízení a obeznámit je s potřebami praxe. Mohou jim proto být přidělovány jen takové práce, jejichž výkonem se dosáhne účelu právní praxe.

(3) Právní praxi může ministr spravedlnosti zcela nebo zčásti prominout; jde-li o právní čekatele z řad vojáků, může takové opatření učinit jen v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 3.

(1) Po vykonání právní praxe jsou právní čekatelé i advokátní koncipienti povinni se podrobit odborné zkoušce.

(2) účelem odborné zkoušky je zjistit, zda zkoušený má potřebné odborné vědomosti a zda je dostatečně politicky vyspělý, aby mohl být činný jako soudce, prokurátor, státní notář nebo advokát.

(3) Odbornou zkoušku může ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany prominout i právním čekatelům z řad vojáků.

§ 4.

(1) Podrobné předpisy o právní praxi a o odborné zkoušce vydá ministr spravedlnosti.

(2) Ministr spravedlnosti může také nařízením stanovit, které jednoduché úkony vyhrazené zákonem prokurátoru, soudci nebo státnímu notáři, může s právními účinky vykonat právní čekatel.

(3) Předpisy podle odstavců l a 2 vydá ministr spravedlnosti v dohodě s generálním prokurátorem, a pokud se vztahují na právní čekatele z řad vojáků, též v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 5.

(1) Kde dosavadní předpisy mluví o odborné justiční zkoušce nebo o odborné zkoušce pro notářské čekatele nebo pro advokátní koncipienty, rozumí se tím odborná zkouška podle tohoto zákona.

(2) Odborné justiční zkoušky, soudcovské zkoušky, jednotné soudcovské a advokátní zkoušky, vojenské právní zkoušky, vojenské soudcovské zkoušky, advokátní zkoušky a notářské zkoušky, vykonané před účinností tohoto zákona, mají stejné právní účinky jako odborná zkouška podle tohoto zákona.

§ 6.

(1) Osobní věci právních čekatelů až do jejich ustanovení soudcem, prokurátorem nebo státním notářem obstarává ministerstvo spravedlnosti, po případě orgán jím k tomu zmocněný.

(2) Pracovní a platové poměry právních čekatelů se řídí ustanoveními zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců, prokurátorů a soudcovských čekatelů a předpisů jej provádějících, pokud se vztahují na dosavadní soudcovské čekatele.

§ 7.

Pro platové poměry právních čekatelů z řad vojáků platí ustanovení zákona č. 88/1952 Sb.,

o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, a ustanovení jeho prováděcích předpisů.

§ 8.

Advokátní koncipienti, kteří vykonávají část právní praxe u soudů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost v úředních věcech ve stejném rozsahu jako právní čekatelé.

§ 9.

Dosavadní soudcovští čekatelé, notářští čekatelé a čekatelé u prokuratur stávají se v den účinnosti tohoto zákona právními čekateli ve smyslu tohoto zákona v oboru ministerstva spravedlnosti.

§ 10.

Vláda může nařízením stanovit, v kterých jiných oborech právní činnosti se musí právní zaměstnanci podrobit odborné zkoušce podle tohoto zákona a jaká právní praxe musí této zkoušce předcházet.

§ 11.

Zrušují se všechny předpisy, které upravují přípravnou službu (právní praxi), soudcovských a notářských čekatelů a advokátních koncipientů, jakož i všechny předpisy o odborné justiční zkoušce, zejména:

1. zákon č. 323/1948 Sb., jímž se zavádí odborná justiční zkouška a doplňují se předpisy o přípravné službě soudcovské,

2. nařízení ministra spravedlnosti č. 324/1948 Sb., jímž se vydávají podrobné předpisy o odborné justiční zkoušce,

3. nařízení ministra spravedlnosti č. 289/1949 Sb., kterým se vydávají podrobnější předpisy o přípravné službě soudcovské,

4. ustanovení § 13 odst. l písm. č) zákona č. 114/1951 Sb., o advokacii.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany a generálním prokurátorem.

Důvodová zpráva.

Dosavadní předpisy o přípravné službě soudcovské a prokurátorské (právní praxi notářských čekatelů a advokátních koncipientů) a o odborné justiční zkoušce jsou vesměs z doby před vydáním nového zákona o organisaci soudů, zákona o prokuratuře, zákona o státním notářství a zákona o advokacii. Tyto nové zá-

kony postavily jak soudnictví, tak prokuraturu, státní notářství i advokacii na zcela nový základ a přinesly hluboké strukturální změny v jejich organisaci. Těmto změnám jakož i odchylnému pojetí funkce soudce, prokurátora, notáře i advokáta, je třeba přizpůsobit i právní praxi čekatelů a jejich odbornou zkoušku.

Nová úprava pak musí být dostatečně pružná, aby umožnila hladký přechod na volitelnost soudců, činnost soudů, prokuratury a státních notářství jev tak úzké souvislostí, že je v zájmu věci, aby právní praxe v těchto oborech byla jednotná, jednotně řízená, a aby také rozmisťování kádrů k těmto složkám bylo řízeno jednotně. Od soudců, prokurátorů, státních notářů a advokátů jsou v praxi vyžadovány obdobné znalosti právních předpisů, takže je vhodné, aby i jejich odborná zkouška byla jednotná. Těmito opatřeními bude také umožněn přechod pracovníků z jedné složky do druhé.

Ustanovení § l odst. 3 je vyjádřením zásady, obsažené již v § 50 zák. č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, totiž, že opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany. Přijetí vojáka v činné službě za právního čekatele podle § l odst. 2, nemá samo o sobě vliv na jeho branný poměr.

Ustanovení § 3 odst. 3 je obdobou ustanovení § 4 odst. 3 zák. č. 67/1950 Sb., a má umožnit, aby i právním čekatelům z řad vojáků bylo možno odbornou zkoušku prominout.

Předpisy, k jejichž vydání zmocňuje ministra spravedlnosti ustanovení § 4, provedou tyto zásady:

Právní praxe před ustanovením právních čekatelů soudci, prokurátory nebo státními notáři bude jednotná. Určité odchylky budou jen v právní praxi čekatelů z řad vojáků. Tyto odchylky však nebudou zásadního rázu; půjde jen o drobné odchylky nutné již z toho důvodu, že řada právních čekatelů z řad vojáků bude právní praxi konat během základní vojenské služby.

Během praxe projdou všichni právní čekatelé (včetně vojáků) všemi hlavními obory justice a část praxe vykonají u prokuratury.

Právní praxe advokátních koncipientů bude z větší části vykonávána v advokátních poradnách a z menší části u obecných soudů.

Odborná zkouška bude jednotná jak pro právní čekatele, tak pro advokátní koncipienty. Zkouška bude písemná a ústní; může být opakována nejvýše dvakrát.

Nepřihlásí-li se právní čekatel (aniž uvedl omluvný důvod) po absolvování právní praxe k odborné zkoušce, může s ním být pracovní poměr rozvázán.

Zkouška se skládá před komisí, jejíž členy jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s generálním prokurátorem. Rozsah zkušebních předmětů zůstává v podstatě stejný jako podle dosavadní úpravy.

Po složení odborné zkoušky bude právní čekatel přidělen na další praxi, která bude zaměřena speciálně na ten obor činnosti, který bude právní čekatel po svém ustanovení vykonávat; tato další praxe bude trvat nejméně tři, nejvýše 6 měsíců, podle individuálních schopností právního čekatele.

Ustanovení § 4 odst. 2 je určitou obdobou ustanovení § 677 o. s. ř., rozšířenou na všechny právní čekatele.

Ježto právní praxe bude jednotná a teprve po jejím absolvování a složení odborné zkoušky bude rozhodnuto, zda právní čekatel bude ustanoven soudcem, státním notářem nebo prokurátorem, je nutné, aby i pracovní a platové poměry právních čekatelů byly upraveny jednotně. Dosavadní různost v posuzování této otázky je odstraněna ustanoveními §§ 6 a 9.

Dnem účinnosti tohoto zákona pozbudou také platnosti dosavadní předpisy upravující službu vojenských justičních praktikantů a výkon vojenských soudcovských (právních) zkoušek.

Branný poměr vojáků konajících právní praxi může být různý; mohou to být vojáci základní služby, vojáci z povolání nebo vojáci v záloze povolaní na cvičení.

Po zrušení finančních prokuratur bude stát zastupován přímo svými úřady a orgány, zejména ministerstvy a národními výbory a samy se budou zastupovat také národní a komunální podniky a obdobné subjekty socialistického sektoru. I když je tu dána možnost právní pomoci se strany advokátních poraden, je jisté, že hlavní tíha právního zastoupení bude ležet na úřadech, národních výborech a podnicích samých. Je proto vhodné, aby právní zaměstnanci činní na těchto úsecích, měli podobnou odbornou průpravu, jako právníci v oboru justice, a aby svou odbornou způsobilost v hájení obecných zájmů také prokázali. K tomu účelu dává ustanovení § 10 vládě potřebné zmocnění.

Provedením navrženého zákona nevzniknou státní pokladně mimořádné náklady, které by nebyly rozpočtově kryty.

V Praze dne 31. března 1953.

Předseda vlády: V. Široký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Š. Rais v. r.

Knihtisk, n. p., z. z. — 1718-53.