Národní shromáždění republiky Československé 1953.

I. volební období. 10. zasedání.

698.

Vládní návrh.

Rozpočtový zákon na rok 1953

ze dne 1953.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Cíle státního rozpočtu.

Všechny finanční prostředky, jimiž se hradí výdaje státu, pramení z budovatelské práce pracujícího lidu. Proto budiž s nimi hospodařeno tak, aby byly splněny všechny plánované úkoly výstavby, a to nákladem co nejmenším a tak zajištěno užívání finančních prostředků k podpoře úsilí o zachování míru a k zabezpečení a k trvalému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu.

§ 2.

Stanovení výše státního rozpočtu.

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu se rozpočtují částkou 435. 207, 287. 000 Kčs, celkové výdaje se stanoví částkou 430. 910, 216. 000 Kčs, takže vyplývá přebytek v částce 4. 297, 071. 000 Kčs.

(2) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů, jejichž příjmy i výdaje činí 70. 086, 417. 000 Kčs; kromě toho činí zůstatek rozpočtových prostředků národních výborů, přecházejících do roku 1954, částku 1. 346, 000. 000 Kčs.

(3) Na vyrovnání rozpočtů národních výborů a za účelem povzbuzení zájmu národních výborů na vybírání státních příjmů se přiděluje ze státních příjmů jimi vybraných částka 54. 966, 370. 000 Kčs; tento příděl je obsažen v příjmech národních výborů, uvedených v předchozím odstavci. Příděl ze státních příjmů bude určen procentní sazbou; pro přechodnou dobu může však být stanoven pevnou částkou. Způsob stanovení přídělu určí vláda na návrh ministra financí.

§ 3.

Hospodaření podle státního rozpočtu.

(1) Výdaje hospodářských a rozpočtových organisací, ať investiční nebo neinvestiční, mohou být prováděny jen v rámci částek plánovaných ve státním rozpočtu nebo ve finančních plánech hospodářských organisací.

(2) Vláda může povolit uskutečnění nezbytného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu, jestliže zajistí jeho úhradu vyššími příjmy nebo odsunutím jiného méně naléhavého výdaje. Při tom však prostředků určených na výdaje investiční a na výdaje osobní nesmí být použito k úhradě jiných výdajů.

(3) Národní výbory hospodaří v rámci svých vyrovnaných rozpočtů.

(4) Vláda upraví nařízením hospodaření podle státního rozpočtu.

§ 4.

Odpovědnost vlády a jejích členů.

Vláda a každý její člen jsou při hospodaření státu odpovědni za to, že budou všechny plánované úkoly splněny hospodárně a že výdajové částky státního rozpočtu nebudou — s výjimkou případů přípustných podle tohoto zákona — překročeny a příjmových částek bude alespoň dosaženo.

§ 5.

Úprava státního rozpočtu podle

úprav v organisaci veřejné

správy.

Vláda se zmocňuje, aby ve státním rozpočtu provedla úpravy, vyplývající z nové organisace vládních prací a ze zrušení a zřízení některých ministerstev a pověřenectev.

§ 6. Úvěrová opatření.

Vláda se zmocňuje, aby prováděla potřebné úvěrové operace, konverse a úhrady státních dluhů.

s

§ 7.

Uspořádání fondů, účelových jmění a. nadací.

Vláda učiní opatření, aby byly podle potřeby a účelnosti zrušeny, zlikvidovány nebo jinak upraveny všechny zbývající fondy, účelová jmění a nadace.

§ 8.

Zatímní vedení státního hospodaření v roce 1954.

(1) Vláda učiní vhodná opatřeni pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1954 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1954, nejpozději však do 31. března 1954, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen před 1. lednem 1954, a to přiměřeně k zásadám předpisů o státním rozpočtu na rok 1953.

(2) Příjmy i výdaje za dobu zatímního vedení státního hospodaření je po vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1954 definitivně zúčtovat na státní rozpočet na rok 1954.

§ 9.

Finanční prostředky národních

výborů, přecházející do jejich

rozpočtů na rok 1954.

(1) Na krytí přechodné časové neshody rozpočtových příjmů a výdajů národních výborů se národním výborům poskytnou finanční prostředky, přecházející do roku 1954, a to nejvýše ve výši 2% jejich celkových výdajů, rozpočtených na rok 1953. Tyto finanční prostředky jsou rozpočtovým příjmem národních výborů.

(2) Národní výbory jsou povinny hospodařit tak, aby koncem roku 1953 měly finanční prostředky, zmíněné v předchozím odstavci, zachovány v plné výši; zůstatek k 31. prosinci 1953 ve výši těchto finančních prostředků se převede z hospodaření roku 1953 do rozpočtů národních výborů na rok 1954 jako první příjmová položka.

§ 10. účinnost zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí a ostatní členové vlády.

1. příloha zákona č. /1953 Sb.

STATNI ROZPOČET NA ROK 1953 Přehled podle rozpočtových skupin

Úhrn rozpočtů národních výborů obsažených ve státním rozpočtu

2. příloha zákona č. /1953 Sb.

STATNI ROZPOČET NA ROK 1953 Přehled příjmů a výdajů jednotlivých krajů

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

Usnesení vlády o zavedení nové methody sestavování státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR ze dne 16. dubna 1952 a usnesení strany a vlády o politickém a organisačním zabezpečení nové methody sestavování státního plánu rozvoje národního hospodářství ze dne 4. a 8. července 1952 byly též vodítkem pro novou úpravu sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 1953.

Státní rozpočet je základním finančním plánem celého státu, který nejen finančně vyjadřuje všechny úkoly národního hospodářství, ale který též působí zpětně na plnění hospodářských úkolů.

Soustřeďováním finančních prostředků na splnění úkolů plánu, jejich rozdělováním a kontrolou jejich využití vykonává státní rozpočet kontrolu a tlak na splnění státního plánu. Aby tato kontrola a tlak byly účinnějšími a zejména včasnými, je celoroční rozpočet rozplánován na jednotlivá čtvrtletí.

Jasné vyjádření samostatnosti národních výborů v hospodaření podle jejich rozpočtů a požadavek, aby bylo zvýšeno vědomí odpovědnosti národních výborů za výsledky hospodaření a zintensivněn zájem i na stránce příjmové, vedly k novému způsobu zapojení rozpočtů národních výborů na státní rozpočet. Národní výbory budou hospodařit podle svých vyrovnaných rozpočtů, čímž bude též zajištěna intensivní jejich péče o dosažení rozpočtených příjmů. Zařazením rozpočtů komunálních podniků do rozpočtů příslušných národních výborů bude zajištěna zainteresovanost národních výborů na výsledcích hospodaření podniků a tím tedy také zvýšená dohlídková a kontrolní péče.

Ke všem těmto novým momentům, vyjádřeným v číselných sestavách návrhu státního rozpočtu na rok 1953, bylo přihlédnuto při textaci osnovy rozpočtového zákona na rok 1953.

Odpovědnost členů vlády za finanční hospodaření po stránce výdajové a za dosažení stanovených příjmů, zejména odvodu akumulace národních a komunálních podniků a daně z obratu, stanovená výslovné po prvé rozpočtovým zákonem na rok 1952, je vyslovena i v osnově rozpočtového zákona na rok 1953. Tato odpovědnost je tím žádoucnější, že náš státní rozpočet se opírá o příjmy a akumulaci našeho socialistického hospodářství. Díky přičinlivým rukám našeho pracujícího lidu je zajištěn trvalý růst příjmů, jichž se může a musí použít v zájmu tohoto lidu, ke stále

stoupající jeho životní úrovni a k hospodářskému posílení tábora míru.

část zvláštní. K § 1:

Zde jsou obsaženy základní zásady pro hospodaření podle rozpočtu. Tato ustanovení mají být vodítkem jak pro všechny orgány hospodařící podle rozpočtu, tak i pro činnost hlavních účetních.

K § 2:

Zde se stanoví výše státního rozpočtu. Na rozdíl od let dřívějších jsou zde stanoveny podíly na státních příjmech pro národní výbory na vyrovnání jejich vlastních rozpočtů. Zmocnění vlády k určení způsobu stanovení podílu na státních daních k vyrovnání rozpočtů národních výborů souvisí s novou úpravou zapojení rozpočtů národních výborů na státní rozpočet. Národní výbory totiž již nebudou moci čerpat na úhradu svých výdajů finanční prostředky bez ohledu na to, zda plní i svoje úkoly, stanovené příjmovou stránkou jejich rozpočtů, nýbrž budou moci hospodařit jen v rámci svých vyrovnaných rozpočtů. Aby bylo možno vhodně přihlédnout k individuálním poměrům v jednotlivých krajích, je účelno dát navržené zmocnění. Vyčíslení přídělů ze státních příjmů podle jednotlivých krajů je uvedeno v příloze k zákonu.

K § 3:

Ustanovení § 3 mají zabezpečit dodržení číselné výše státního rozpočtu při hospodaření podle něho. Je to nezbytný předpoklad, má-li státní rozpočet dostát svému úkolu, zajišťovat plynulé plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a působit i zpětně na tento plán. Ustanovení odstavce 3 téhož paragrafu osnovy plyne z nového způsobu zapojení rozpočtů národních výborů na státní rozpočet. Rozpočtový zákon obsahuje pouze ustanovení rámcová a je proto třeba vyhradit podrobné prováděcí předpisy vládnímu nařízení, což se děje navrženým ustanovením v odstavci 4.

K § 4:

Aktivní vliv státního rozpočtu jako základního finančního plánu na splnění úkolů rozvoje národního hospodářství může být zabezpečen hlavně tím, že nejen vláda jako kolektiv, ale každý její člen budou ve svém oboru působnosti dbát, aby všechny plánované úkoly byly splněny bez újmy finanční rovnováhy státního rozpočtu. Osnova v tomto ustanoveni

zdůrazňuje hospodářskou funkci vlády a ukládá vládě a jejím členům příslušnou odpovědnost. Výjimkou, jíž se osnova dovolává, jsou míněny zejména případy podle ustanovení § 3 odst. 2. Z textace § 4 osnovy plyne též zásada, že částky zařazené do státního rozpočtu na výdaje jsou zásadně maximálním limitem, naproti tomu však příjmy vyznačují minimální úkoly, jež musí být splněny.

K § 5:

Vládními nařízeními z 31. ledna 1953 č. 5, 6 a 7 Sb. byla jednak stanovena nová organisace vládních prací, jednak byla zrušena nebo zřízena některá ministerstva a pověřenectva. Zmíněná vládní nařízení nabyla účinnosti dnem vyhlášení, t. j. dnem 31. ledna 1953. Rozpočtový zákon na rok 1953, jehož součástí je státní rozpočet, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953, takže v něm nejsou vyjádřeny důsledky dotčených vládních nařízení. Je proto třeba udělit vládě navržené zmocnění, aby provedla dodatečně ve státním rozpočtu potřebné úpravy.

K § 6:

Zmocnění tohoto je třeba, aby bylo lze provést ve formách nebo v podmínkách státního dluhu změny, které by se ukázaly účelnými.

K §7:

Navrhované zmocnění je převzato z § 9 rozpočtového zákona na rok 1952; je ho třeba k pokračování v akcích, m. j. i k likvidaci účelového jmění pro včleňování do práce.

K §8:

T. zv. rozpočtové provisorium, pro něž se navrhují potřebná zmocnění vládě, není již v podstatě rozpočtovým provisoriem v pravém slova smyslu, ježto se zde nehospodaří bez rozpočtu, nýbrž hospodaření je opřeno o rozpočtový návrh.

K §9:

Usnesením vlády z 222. schůze, konané dne 9. prosince 1952, o zatímním vedení státního hospodaření v počátečním období roku 1953, bylo uloženo ministerstvu financí, aby učinilo opatření, jež by zajistilo, že národní výbory budou moci od 1. ledna 1953 hospodařit podle svých vyrovnaných rozpočtů. Důvodem k tomuto opatření byl nový způsob zapojení rozpočtů národních výborů na státní rozpočet, při němž národní výbory budou při uskutečňování svých výdajů vázány dosažením vlastních příjmů. Ježto však připlývání vlastních příjmů národních výborů není v časové shodě s potřebami výdajovými, byly národním výborům zajištěny finanční prostředky, jež jim mají sloužit jako prostředek k překlenutí přechodné časové neshody mezi příjmy a výdaji. Tyto prostředky mohou sloužit jen jako pomocný nástroj pro překlenutí časové neshody mezi příjmy a výdaji a musí být koncem rozpočtového období zachovány v plné výši. Podle textace 2. odstavce citovaného paragrafu osnovy bude zůstatek k 31. prosinci 1953 převeden do rozpočtů národních výborů na rok 1954 jako první příjmová položka, při čemž však může být pro rok 1954 snížen.

V Praze dne 10. února 1953.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Knihtisk, n. p., z. z. —1146-53.