Národní shromáždění republiky Československé 1952.

I. volební období. 10. zasedání.

688.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ...... 1952

o živnostenské dani.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Daňová povinnost.

§ L Kdo a jak platí daň.

(1) Daň platí fysické osoby, které provozují jakoukoli živnost (řemeslo, obchod, hostinství, povoznictví a j. ).

(2) Daň se platí pevnými částkami podle druhu živností a podle počtu zaměstnaných osob.

§ 2.

Sazba daně. (1) Daň se vybírá podle této tabulky:

(2) Seznam řemeslných živností I. a II. třídy vydá vláda.

(3) Provozuje-li tatáž osoba více živností, platí daň z každé živnosti zvlášť.

(4) K osobám činným v živnosti se nepočítají poplatníkova manželka (manžel), družka (druh), nezletilé děti a nezletilí vnuci a osvojenci.

§ 3. Úleva v daňové povinnosti.

Okresní národní výbory mohou přestárlým nebo prokázaně invalidním poplatníkům, kteří v živnosti pracují sami, povolit částečné nebo úplné osvobození od daně.

Kontrola a placení daně.

§ 4. Hlášení o daňové povinnosti.

(1) Poplatník je povinen podat každoročně do 30. června a do 31. prosince hlášení o daňové povinnosti okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bydlí.

(2) Nepodá — li poplatník hlášení včas, může mu být daň zvýšena až o 10%.

(3) Poplatník podléhá kontrole okresních a krajských národních výborů, které na místě prověřují podle skutečností rozhodných pro daň včasnost, správnost a úplnost odvodu dani a daňových hlášení.

§ 5. Splatnost daně.

(1) Poplatník je povinen platit daň dopředu čtvrtletně, a to za prvé čtvrtletí do 15. února, za druhé čtvrtletí do 15. května, za třetí čtvrtletí do 15. srpna a za čtvrté čtvrtletí do 15. listopadu.

(2) Nezaplatí-li poplatník splatnou daň včas, je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0. 1% dlužné částky.

§ 6. Promlčení.

(1) Vybrání daně se promlčuje po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž daň byla splatná.

(2) Je-li proveden úkon k předepsání nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník o tomto" úkonu zpraven.

Závěrečná ustanovení.

§ 7. Zmocnění.

(1) Vláda může osvobodit od daně některé druhy dani podrobené činnosti. (2) Ministerstvo financí:

a) může osvobodit určité poplatníky od daně;

b) může učinit opatření, kterým se zamezují nesrovnalosti a tvrdosti, jež by mohly vzniknout z provádění tohoto zákona;

c) se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně;

d) vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.

§ 8. účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

V našem hospodářství se vedle socialistického sektoru podnikání, provozovaného zejména národními a komunálními podniky a lidovými družstvy, vyskytují ještě soukromé obchodní, výrobní, řemeslné, hostinské a podobné živnosti, soukromá doprava a povoznictví.

V dosavadním daňovém systému jsou důchody z tohoto soukromého podnikání zdaňovány buď daní důchodovou a všeobecnou daní výdělkovou podle zákona o přímých daních nebo daní živnostenskou podle zákona č. 507 1948 Sb. (u povoznictví provozovaného zemědělci jen potud, pokud jako vedlejší činnost není kryto zemědělskou daní). K těmto důchodovým daním se u výrobních, řemeslných a pohostinských živností a u dopravy vybírá v pevných částkách ještě všeobecná daň podle sazebníků B a D (zákon č. 283/1948 Sb. ve znění zákona č. 263/1949 Sb. a vyhláška ministra financí č. 185/1951 ú. 1. L).

Tento daňový systém nahrazujeme v berní reformě takto:

Důchody z uvedeného soukromého podnikají budou nadále zdaňovány novou daní z příjmů obyvatelstva, která zruší dosavadní daň důchodovou a všeobecnou daň výdělkovou, jakož i dosavadní daň živnostenskou. Zároveň se s účinností k 1. lednu 1953 zrušuje v zákoně o dani z obratu všeobecná daň podle sazebníků B a D; nová daň z obratu se bude vztahovat jen na socialistický sektor.

Náhradou za zrušenou všeobecnou daň podle sazebníků B a D se bude od 1. ledna 1953 vybírat od živnostníků nová živnostenská daň podle vládního návrhu zákona. Jde tu v podstatě o zdanění sektoru soukromokapitalistického charakteru, jehož daňová povinnost, Zanikne-li u něho všeobecná daň podle sazebníků B a D, nemůže být snížena. Nové živnostenské dani budou podrobeny i živnosti obchodní, které všeobecné dani podle sazebníků B a D nepodléhaly, a to proto, poněvadž jde o živnosti s hlediska vývoje k socialismu již nežádoucí.

Daň bude vybírána v pevných ročních částkách, odstupňovaných se zřetelem k druhu živnosti a k počtu zaměstnaných osob. Poplatníkova manželka a jeho nezletilé děti se nepočítají k osobám zaměstnaným v podniku. Sazba je odstupňována pro jednotlivé kategorie živností tak, že nejvyšší pevné roční částky daně jsou stanoveny pro autodopravu a obchodní činnost, po nich následuje povoznictví a hostinství. Ostatní řemesla a živnosti se seskupují do dvou tříd, pro něž se stanoví daň podle dvou nejvyšších stupňů dosavadního sazebníku B všeobecné daně. Rozlišení sazby daně do šesti stupňů je odůvodněno výnosností jednotlivých kategorií živností.

Daň bude splatná čtvrtletně dopředu a bude pololetně okresním národním výborem přezkoumávána podle poplatníkova pololetního hlášení. Z částky daně, která nebude včas zaplacena, se bude vybírat penále 0. 1% dlužné částky.

Vládě se dává zmocnění, že může určité druhy podnikání od daně osvobodit. Ministerstvo financí se zmocňuje k individuálnímu osvobození od daně a k odstranění tvrdostí. Okresním národním výborům se dává zmocnění, že mohou přestárlým nebo prokázané invalidním poplatníkům daň částečné nebo zcela prominout.

Daň bude vybírána po prvé v kalendářním roce 1953 vzhledem k tomu, že v roce 1952 byla vybírána ještě všeobecná daň podle sazebníků B a D.

Nová daň živnostenská rozděluje poplatníky, jak již uvedeno také ve vysvětlení k sazbě daně, do šesti kategorií se zřetelem k rentabilitě jednotlivých druhů živností, jejich hospodářské důležitosti a se zřetelem k jejich dále ještě odůvodněnému či nežádoucímu trváni v dalším socialistickém vývoji našeho hospodářství. S těchto hledisek postihuje nejvýše soukromou autodopravu a obchodní živnosti, po nich následuje povoznictví s koňskými potahy (pokud u zemědělců jako vedlejší činnost není kryto daní zemědělskou) a hostinské živnosti. Ostatní řemesla a živnosti se seskupují na rozdíl od dosavadního sazebníku B, který rozeznával 4 skupiny, již jen do dvou tříd, se zřetelem ke zmenšenému okruhu živností a odůvodněnosti další jejich existence; seznam těchto řemesel a živností a jejich zařazení do obou tříd stanoví vláda.

Zvláštní část.

K § 1.

živnostenská daň má povahu pravidelného ročního příspěvku za oprávnění udělené státem k provozování živnosti. Je také doplňující daní k dani z příjmů obyvatelstva z důchodů ze soukromých živností a obdobné výdělečné činnosti. Vybírá se proto nejen od živnostníků, kteří dosud platili všeobecnou daň podle sazebníků B a D, nýbrž také od soukromých obchodníků, kteří všeobecnou daň podle uvedených sazebníků neplatili, a od povozníků s koňskými potahy, kteří původně podle zákona č. 283/1948 Sb. platili všeobecnou daň podle sazebníku U (nařízení ministra financí č. 285 / 1948 Sb. ), avšak byli později ze sazebníku vyňati.

živnostenská daň nemá nic společného se živnostenskou daní podle zákona č. 50/1948 Sb., která byla důchodovou daní malých živností a která počínajíc kalendářním rokem 1952 zaniká v dani z příjmů obyvatelstva.

Daň platí toliko fysické osoby, a to ty fysické osoby, které provozují dani podrobenou činnost, ze které podléhají zásadné též dani

z příjmů obyvatelstva. Proto povozníci s koňskými potahy podléhají dani živnostenské jen tehdy, pokud tato jejich činnost není jako vedlejší činnost zemědělského hospodářství zdaněna v základu zemědělské daně.

živnostenská daň se nevztahuje na soukromou praxi t. z v. svobodných povolání a na soukromé vyučování všeho druhu, pro které platí § 5 osnovy zákona o dani z příjmů obyvatelstva (na př. soukromá činnost lékařů, dentistů, soukromé vyučování řečí, hudby a pod. ).

Státní příslušnost poplatníkova je pro daňovou povinnost nerozhodná.

Nerozhoduje také, zda poplatník dani podrobenou činnost vykonává podle zvláštního živnostenského oprávnění či bez něho.

K § 2.

Způsob vybírání daně se v podstatě shoduje se způsobem podle dosavadního sazebníku B všeobecné daně, neboť daň se vybírá v pevných ročních částkách a výše daňové povinnosti se rozlišuje podle druhů dani podrobené činnosti a je odstupňována se zřetelem k počtu zaměstnaných osob. Při rozlišení jednotlivých druhů činnosti podléhající dani se přihlíží k rentabilitě podnikání, k míře odůvodněnosti dalšího jejího trvání v socialistickém vývoji hospodářství a částečné i k dosavadní struktuře sazebníků B a D všeobecné daně. Seskupují se proto dani podrobené živnosti do šesti skupin. Zvlášť se staví autodporava, povoznictví, obchodní činnost a hostinství. Řemeslné živnosti se seskupují do dvou tříd; jejich seznam vydá vláda. Za podklad pro zařazení živností do uvedených dvou tříd bude sloužit seznam řemesel a živností sazebníku B všeobecné daně. Sazba daně vychází z dosavadní roční povinnosti podle skupiny I. sazebníku B (Kčs 6. 000) a skupiny II. téhož sazebníku (Kčs 4. 000). Zpřísňuje se však, zaměstnává-li živnostník i jiné osoby, neboť takto rozšířené soukromé podnikání vyžaduje v dalším socialisačním vývoji přísnějšího zdanění.

Soukromé dopravnictví, zdaňované dosud podle sazebníku D všeobecné daně, se převádí do společného sazebníku, neboť zvláštní úprava zdanění, jakou měl sazebník D všeobecné daně, není již odůvodněna a kasuistika tohoto sazebníku neposkytuje náležitý přehled o skutečném daňovém zatížení. Stanovená výše pevných částek živnostenské daně odpovídá v podstatě a v průměru v základním stupni zrušenému sazebníku D všeobecné dané.

Výše daňové povinnosti stanovená pro povoznictví s koňskými potahy vychází z průměrné výše hrubých příjmů, jak se jevily při vyměření daně důchodové a všeobecné daně výdělkové podle zákona o přímých daních.

Povaha hostinských živností odůvodňuje jejich odlišné zdanění od řemeslných živností a výše daně se pohybuje v průměru mezi řemeslnými živnostmi a obchodní činností.

Výše daně je u obchodních živností stanovena s přihlédnutím k existenční odůvodněnosti těchto živností v dalším socialisačním vývoji.

Částky daně uvedené v tabulce jsou roční daňovou povinností. Ke změnám, které nastanou v provozu živnosti (změna v druhu podnikání, zvýšení či snížení počtu zaměstnaných osob, úplný zánik dani podrobené činnosti), se přihlédne v měsíci, jenž následuje po měsíci, v němž změna nastala.

Provozuje-li týž poplatník více dani podrobených živností, platí daň z každé živnosti podle tabulky. Na př. řemeslník I. třídy má i obchod; v řemesle pracuje sám, v obchodě zaměstnává l zaměstnance. Roční povinnost daně činí u něho Kčs 4. 000 a Kčs 25. 000, celkem Kčs 29. 000.

K § 3.

úlevu v daňové povinnosti může okresní národní výbor poskytnout přestárlému nebo pro-

kázaně invalidnímu poplatníku jen za předpokladu, že poplatník pracuje v živnosti sám.

K § 4.

V hlášení o daňové povinnosti uvede poplatník zejména druh dani podrobené činnosti a počet zaměstnaných osob v příslušném kalendářním čtvrtletí a po jakou dobu v něm jaký počet osob zaměstnával.

K § 5.

čtvrtletní splátky si vypočte poplatník podle skutečností, jež jsou rozhodné pro výši daně, a podle stavu na počátku měsíce toho kalendářního čtvrtletí, za které daň odvádí. Daň platí poplatník dopředu. Sníží — li se proto daňová povinnost během čtvrtletí, na př. snížením počtu zaměstnaných osob, odečte si přeplacenou částku daně od odvodu daně za další kalendářní čtvrtletí.

K § 8.

Daň se počne vybírat kalendářním rokem 1953, ježto v kalendářním roce 1952 byla vybírána ještě všeobecná daň podle sazebníků B a D. První splátka daně končí proto dnem 15. února 1953 a prvé hlášení o daňové povinnosti podá poplatník do 30. června 1953.

V Praze dne 5. prosince 1952.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Státní tiskárna, n. p., 01 — 4207-52.