Národní shromáždění republiky Československé 1952.

I. volební období. 10. zasedání.

663.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.......................1962

o dani z představeni

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. účel daně.

Daní z představení se odčerpává část akumulace podniků pořádajících představení. U pořadatelů, kteří akumulaci neodvádějí, zdaňuje se příjem plynoucí jim z představení.

§ 2. Kdo odvádí daň.

Daň z představení (dále jen "daň") odvádějí podniky, zařízení, družstva, organisace, sdružení osob i jednotlivé osoby (dále jen "pořadatelé"), pořádající za vstupné přednášky, recitace, výstavy, divadelní, filmová a loutková představení, koncerty a jiná hudební, zpěvní a taneční provozování, estrády, cirkusová a varietní představení, kabarety, kolotoče, houpačky, skluzavky, střelnice, hry obratnosti, panoramata, panoptika, lidové veselíce, projížďky na loďkách a zábavné jízdy na zvířatech, sportovní utkání, dostihy, taneční zábavy, taneční kursy a jiné podobné zábavy a představení (dále jen "představení").

§ 3. Co podléhá dani.

Dani podléhá celkový příjem pořadatele ze vstupného a všech jiných úplat, které se požadují od účastníků představení.

§ 4. Osvobození a úlevy.

Osvobození od daně a úlevy stanoví vláda; v jednotlivých případech může povolit osvobození nebo úlevu ministerstvo financí.

§ 5. Sazba daně.

Sazba daně se určuje od 5% do 40% z celkového příjmu ze vstupného a všech jiných úplat (§ 3); stanoví ji vláda.

§ 6. Hlášení představení. Vstupenky.

(1) Pořadatelé jsou povinni hlásit národnímu výboru (§ 14) představení pořádaná za vstupné, z něhož se platí daň, nejpozději dva všední dny předem a předložit mu k označení (orazítkování) vstupenky.

(2) Pořadatelé jsou povinni vydat osobám, které zaplatily vstupné, vstupenku označenou (orazítkovanou) národním výborem a znějící na zaplacenou částku vstupného a vstupenku při vstupu na představení znehodnotit.

(3) Pořadatel není povinen předkládat a vydávat vstupenky, pořádá-li představení za dobrovolné vstupné.

(4) Národní výbor může v odůvodněných případech zprostit pořadatele povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 zcela nebo zčásti, jestliže tím nebude ohroženo zaplacení daně.

§ 7. Splatnost daně.

(1) Daň z představení pořádaných v kalendářním týdnu je splatná do 5 dnů po jeho uplynutí.

(2) Ministerstvo financí může povolit nebo uložit pořadateli, aby platil daň v kratší nebo delší lhůtě.

(3) Fysické osoby jsou povinny zaplatit přiměřenou částku daně předem; od jiného pořadatele může národní výbor požadovat zaplacení předem, jestliže pořadatel nepořádá představení v obci pravidelně. Národní výbor může představení zapovědět, nebyla-li požadovaná částka zaplacena.

*

§ 8.

Placeni daně.

Pořadatel vypočte daň a zaplatí ji národnímu výboru.

§ 9. Daňové hlášeni.

(1) Pořadatel je povinen předložit národnímu výboru ve lhůtě, ve které se platí daň (§7), daňové hlášení a připojit k němu neprodané vstupenky, které byly národním výborem označeny (orazítkovány).

(2) Požádá-li o to národní výbor, je pořadatel povinen hlášení vysvětlit, opravit nebo doplnit

(3) Zjistí-li pořadatel dodatečně, že daňové hlášení, které předložil národnímu výboru, je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně to národnímu výboru oznámit a zároveň uvést, v čem záleží nesprávnost nebo neúplnost.

§ 10. Zvýšení daně.

Nebyla-li splatná daň včas zaplacena, zvyšuje se o 5% částky včas nezaplacené.

§ 11. Vyměření daně. Odvoláni.

(1) Nebyla-li daň zaplacena zcela nebo zčásti, vyměří ji národní výbor výměrem a vyzve pořadatele, aby dosud nezaplacenou částku daně zaplatil do 5 dnů; ustanovení § 10 není tím dotčeno.

(2) Proti výměru lze se odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení; odvolání nemá odkladný účinek.

(3) O odvolání rozhoduje místní národní výbor, vyhoví-li mu plně; jinak o něm rozhoduje s konečnou platností národní výbor bezprostředně nadřízený.

§ 12. Promlčení.

(1) Daň nelze vyměřit po uplynutí tří roků od konce kalendářního roku, v němž se představení konalo.

(2) Daň nelze vymáhat po uplynutí tří roků od konce kalendářního roku, v němž byla daň vyměřena.

(3) Je-li proveden úkon k vyměřeni nebo vymáhání daně,. běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl pořadatel o tomto úkonu uvědomen.

§ 13. Lhůty.

Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, končí lhůta teprve příštím všedním dnem.

§ 14. Příslušnost.

(1) Daň spravují místní národní výbory.

(2) Místní příslušnost, se řídí podle místa, kde se představení koná, po případě kde se zahajuje.

§ 15. Kontrola daně. Součinnost.

(1) Pořadatelé podléhají kontrole národních výborů všech stupňů. Kontrolní orgány jsou oprávněny při provádění kontroly účastnit se představení nebo vstupovat do podniku a provádět přitom všechna šetření potřebná ke zjištění skutečností rozhodných pro výši daně a její včasné odvedení.

(2) Orgány veřejné správy a pořadatelé, jakož i osoby zúčastněné na pořádání představení jsou povinny podávat správně a pravdivě všechny údaje a zprávy, které od nich budou požadovat pro účely daně národní výbory.

§ 16. Určení daně.

Výnos dané je rozpočtovým příjmem místních národních výborů.

§ 17. Dohled.

(1) Finanční orgány příslušných národních výborů vyššího stupně vykonávají dohled na správu daně.

(2) Nejvyšší vedení a dohled přísluší ministerstvu financí.

§ 18. Zmocnění. Prováděcí předpisy.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil odchylný způsob vybírání daně v případech, kde toho vyžadují zájmy hospodárného provádění tohoto zákona.

(2) Předpisy k provádění zákona stanoví ministr financí vyhláškou v úředním listé nebo jiným vhodným způsobem.

(3) Ministerstvo financí se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.

§ 19. Přechodné ustanovení.

Povinnosti uložené v § 6 odst. 1 považují se za splněné, jestliže pořadatel ohlásil představení nebo předložil vstupenky k označení (orazítkování) podle dosud platných předpisů do 31. prosince 1952.

§ 20. Účinnost zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Dávka, kterou vybírají místní národní výbory ze zábav pořádaných na území obce, se dnes vybírá v českých krajích podle jiných předpisů než na Slovensku.

Tyto předpisy se od sebe podstatně liší, zejména pokud jde o sazby a osvobození od dávky. Proto je zatížení touto dávkou jiné v českých krajích než na Slovensku.

Dnešní dávka ze zábav jev podstatě dávkou spotřební, neboť ji platí návštěvník; je přirážkou ke vstupnému a vyznačuje se na vstupenkách. Je pozůstatkem starého daňového systému.

Přitom jsou předpisy o dávce ze zábav složité a nepřehledné. Dávka se vypočítává z každé jednotlivé vstupenky zvlášť a potíže působí zejména ustanovení o volných, čestných a snížených vstupenkách a výklad četných ustanovení o osvobození.

V rámci budování nové berní soustavy lidově demokratického státu je třeba odstranit tuto starou spotřební dávku a zavést i na tomto úseku daň podle jednotných předpisů, platných na celém území státu.

To se děje tímto zákonem. Daní z představení se bude odčerpávat část akumulace podniků pořádajících za vstupné zábavy a představení a zdaňovat příjem, plynoucí fysickým osobám, pořádájí-li zábavy a představení. Daň se bude odvádět sazbou od 5% do 40% z celkového příjmu ze vstupného; sazby daně pro jednotlivé druhy představení, jakož i případná osvobození od daně a úlevy stanoví vláda. Vypočítávání daně bude jednoduché a nebude činit potíží těm, kdož budou kulturní nebo zábavní podnik pořádat. Daň bude příjmem místních národních výborů, které ji budou vy-

bírat a spravovat. Na rozdíl od dosavadního stavu ji budou národní výbory vyměřovat, jen když nebude podnikatelem představení nebo zábavy odvedena.

Zvláštní část. K §2:

Daň budou odvádět jak podniky socialistického sektoru (národní a komunální podniky, zařízení, masové a jiné organisace, družstva), tak i osoby fysické. Zařízením se rozumí také zařízení státní správy, ale představení pořádaná divadly a hudebními tělesy, která jsou zařízeními státní správy, budou od daně z představení osvobozena podle § 4. Příjem z představení, která budou pořádána jinými orgány státní správy, nebude dani podléhat.

Výpočet představení není taxativní.

K § 3:

Ustanovení, že dani podléhá nejen vstupné, ale i všechny jiné úplaty, které se požadují od návštěvníka, zabraňuje obcházení zákona přesouváním vstupného do cen za programy, katalogy, šatnu, místenky, odznaky a pod.

K § 6:

Jde o opatření kontrolní, nutné zejména pro podniky, které nepořádají představení pravidelně.

K § 7:

Daň se platí zásadně pozadu. V případech, ve kterých by důsledné uplatnění této zásady mohlo ohrozit dobytnost daně nebo alespoň ztížit její vybrání, se požaduje zaplaceni přiměřené částky daně předem buď povinně nebo alespoň podle úvahy národních výborů.

K § 9:

Daňové hlášení je hlavním podkladem pro konečné stanovení daně.

Ustanovením o vrácení neprodaných vstupenek, označených (orazítkovaných) národním výborem, má být zabráněno zneužití těchto vstupenek.

K §§ 14 a 16:

Řádné vybírání daně vyžaduje nutně kontrolu; tu mohou nejlépe vykonávat místní ná-

rodní výbory, které představení povolují a na jejich pořádání dohlížejí také z jiných důvodů. Je proto odůvodněno, aby daň vybíraly místní národní výbory a kryly jejím výnosem část svých rozpočetních výdajů.

K § 18:

Forma vyhlášky k provedení zákona se volí jednak proto, že finanční dosah zákona není velký, jednak i proto, že dlužno počítat s častějšími byť i malými úpravami; některé menší úpravy bude možno vyřídit i oběžníky.

V Praze dne 25. listopadu 1952.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Státní tiskárna, n. p.. závod 01. — 3998-52.