Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 10. zasedání.
661.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne................1952
o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Základní ustanovení.
Lidově demokratická republika zajišťuje důchodové zaopatření příslušníků ozbrojených síl, kteří odešli z činné služby pro stáří nebo pracovní neschopnost způsobenou poškozením zdraví; zabezpečuje rovněž jejich rodinné příslušníky, pokud jsou neschopni k práci, nezaopatřeni nebo dosáhli určitého věku.
§ 2.
Osobní rozsah platnosti zákona.
Tento zákon se vztahuje na příslušníky ozbrojených sil z povolání, důstojníky základní služby a v záloze na jejich rodinné příslušníky.
§ 3.
Dávky důchodového zaopatření. (1) Důchodové zaopatření tvoří
a) důchody,
b) sociální dávky, c) úrazové dávky.
(2) Důchody se podle své povahy rozdělují na
a) důchod odpočivný,
b) důchod invalidní,
c) důchod zaopatřovací.
(3) Odpočivný důchod bude poskytován příslušníkům ozbrojených sil, kteří odešli z činné služby pro stáří, invalidní těm, kteří odešli z činné služby v důsledku poškození zdraví během činné služby; zaopatřovací důchod bude poskytován rodinným příslušníkům.
(4) Jako pravidelné sociální dávky se poskytují výchovné a zvýšení důchodů pro bezmocnost, jako příležitostné zejména vyživovací příspěvek a úmrtné.
(5) úrazové dávky se poskytují při mimořádných příhodách způsobených zvláštním nebezpečím služby (úraz, úmrtí následkem úrazu nebo zranění).
§ 4.
(1) Podmínky nároku na důchody a výši důchodů stanoví příslušný ministr zejména podle započitatelné doby, stupně invalidity a souvislosti jejího vzniku s výkonem služby v ozbrojených silách, u zaopatřovacích důchodů i podle počtu rodinných příslušníků, jejich neschopnosti k práci a nezaopatřenosti. Dále stanoví podmínky, jimiž se řídí posuzování nezaopatřenosti a neschopnosti k práci rodinných příslušníků.
(2) Výše důchodů se stanoví v procentech důchodového základu. Důchodový základ tvoří
a) u poddůstojníků z povolání služné,
b) u důstojníků součet funkčního a hodnostního platu,
jež jim naposledy náležely v činné službě.
(3) Důchodový základ nesmí být nižší než průměr služného nebo součtu funkčního a hodnostního platu za poslední tři roky činné služby konané po 31. prosinci 1952. Pro důstojníky základní služby stanoví důchodový základ příslušný ministr.
§ 5.
Příslušný ministr stanoví podmínky, za kterých vzniká nárok na sociální dávky. Dále stanoví podmínky, za nichž se poskytují úrazové dávky, a to i příslušníkům ozbrojených sil neuvedeným v § 2.
s
§ 6.
Promlčení nároků na důchodové zaopatření.
(1) Nároky na důchody a pravidelné sociální dávky se promlčují v deseti letech, na příležitostné sociální dávky ve třech letech, v obou případech ode dne vzniku nároku.
(2) Jednotlivé měsíční dávky se promlčují v jednom roce ode dne vzniku nároku.
§ 7. Krácení důchodů.
(1) Sejde-li se odpočivný nebo zaopatřovací důchod podle tohoto zákona se starobním nebo invalidním důchodem podle zákona o národním pojištění, vyplácí se v plné výši a starobní nebo invalidní důchod se krátí podle ustanovení zákona o národním pojištění.
(2) Sejde-li se invalidní důchod podle tohoto zákona s invalidním důchodem podle zákona o národním pojištění nebo zaopatřovací důchod podle tohoto zákona s vdovským nebo sirotčím důchodem podle zákona o národním pojištění, vyplácí se důchody podle tohoto zákona v plné výši. Z národního pojištění se vyplácí jen rozdíl, o který převyšuje důchod
z národního pojištění 75% důchodu podle tohoto zákona. V případě, že 75% důchodu podle tohoto zákona činí částku stejnou nebo vyšší než důchod podle zákona o národním pojištění, zaniká nárok na důchod z národního pojištění.
(3) Má-li příjemce zaopatřovacího důchodu nárok i na jiné důchody podle tohoto zákona nebo podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, krátí se roční zaopatřovací důchod o polovinu částky přesahující 48. 000 Kčs, nejvýše však o polovinu zaopatřovacího důchodu podle tohoto zákona.
§ 8.
(1) Má-li důchodce výdělek, krátí se důchody s výjimkami uvedenými v odstavci 2 o částku, o kterou součet důchodu a výdělku přesahuje důchodový základ, z něhož byl důchod vyměřen, nejvýše však o polovinu výdělku; přitom důchod nesmí být zkrácen o více než o polovinu.
(2) Zaopatřovací důchody krácení nepodléhají. Odpočivné a invalidní důchody nepodléhají krácení, jestliže jejich příjemci
a) dosáhli věku stanoveného pro ukončení branné povinnosti, nebo
b) dosáhli započitatelná doby 35 let, nebo c) jsou nejméně 50% invalidy.
§ 9.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
(1) Důchody z veřejného pensijního zaopatření, na něž vznikl nárok před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčeny a považují se za důchody podle tohoto zákona; u poživatelů odpočivných platů z řad příslušníků ozbrojených sil podléhajících ministerstvu národní bezpečnosti a z řad příslušníků Sboru vězeňské stráže považují se za důchody podle zákona o národním pojištění.
(2) Nároky na zaopatřovací důchody odvozené z důchodů uvedených v odstavci l, které vznikly po 31. prosinci 1952, se posuzují podle tohoto zákona; výše těchto zaopatřovacích důchodů se však stanoví podle předpisů platných před účinností tohoto zákona.
(3) Podrobnosti stanoví příslušný ministr.
§ 10.
Na osoby uvedené v § 2 se napříště nevztahují ustanovení zákona č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, a zákona č. 153/1923 Sb., kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací, vesměs ve znění předpisů je měnících a doplňujících, a ostatní předpisy, které odporují tomuto zákonu.
§11.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provedou jej ministři národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Úkoly armády a ostatních složek ozbrojených síl, t. j. ochrana nezávislosti republiky, jejího lidově demokratického zřízení a pokojného budování socialismu, kladou velké požadavky na příslušníky ozbrojených sil. Zvláštní povaha služby v ozbrojených silách způsobuje, že mnohem častěji než jinde dochází k zranění nebo nemoci a že následkem většího pracovního vypětí se u příslušníků ozbrojených sil schopnost k práci snižuje rychleji, než je tomu u pracovníků v občanských povoláních.
Pracující lid poskytuje plné materiální zabezpečení příslušníkům ozbrojených sil v činné službě. Je však třeba, aby bylo postaráno i o ty příslušníky ozbrojených sil, kteří
pro stáří nebo poškození zdraví musí z činné služby odejít. Je třeba zabezpečit je tak, aby byly plně zhodnoceny všechny oběti, které přinesli ve službě republice a svému lidu. Vzorem je nám důchodové zaopatření příslušníků ozbrojených sil SSSR. Sovětský lid a sovětský stát se pečlivě starají o ty, kteří svou oddanou a obětavou službou je chránili a chrání před imperialistickými útočníky.
Úprava důchodového zaopatření příslušníků ozbrojených síl vyžaduje pro zvláštní povahu jejich služby zvláštního zákona, protože je nutno používat odlišných měřítek, než jakých používá na př. zákon o národním pojištění.
Důchodové zaopatření příslušníků ozbrojených sil bylo dosud upraveno zákony č. 76/ 1922 Sb. a č. 153/1923 Sb. Při budování socialismu a lidových ozbrojených sil nemohou nám však být vodítkem zákony z dob, kdy armáda a jiné sbory byly nástrojem buržoasie sloužícím k potlačování pracujících. Zásady, z nichž tyto. zákony vycházely, jsou dnes již dávno překonány. Za dnešního stavu se tyto zákony staly brzdou vývoje a proto je třeba nahradit je zákonem novým, vypracovaným na zásadách socialistických.
Aby úprava důchodového zaopatření příslušníků ozbrojených sil byla co nejpružnější, byla volena rámcová forma. Vydání prováděcích předpisů je uloženo příslušným ministrům, t. j. ministru národní obrany, ministru národní bezpečnosti a ministru vnitra.
Prováděcí předpisy budou v oboru působnosti všech tří ministrů spočívat na stejných zásadách. Zásady nové úpravy se shodují se zásadami, na nichž je vybudováno důchodové zaopatření příslušníků ozbrojených sil v SSSR.
Zvláštní část.
K jednotlivým ustanovením: K § 1:
Toto ustanovení určuje rámcově důvody, pro které se poskytuje důchodové zaopatření. Důvody odchodu z činné služby pro stáří budou jednak získání plného počtu započitatelných let, jednak dosažení věkové hranice stanovené prováděcími předpisy v určité hodnosti. Nová úprava má umožnit získání nároku na důchodové zaopatření při menším počtu započitatelných let než dosud. Je to důsledek rychlejšího snižování pracovní schopnosti při výkonu služby v ozbrojených silách.
Odchod z činné služby při nedosažení určité hodnosti do určitého věku dává možnost omlazení velitelského sboru. Důstojníci, zejména nižší, se po dosažení určitého věku stávají ve funkcích, odpovídajících jejich hodnostem, nepouživatelnými. Obdobná zásada platí i v SSSR a v Polsku.
Rodinným příslušníkům bude důchodové zaopatření poskytováno jen tehdy, budou-li nezaopatřeni nebo práce neschopni, vdovám a družkám též, jestliže dosáhly věku stanoveného v prováděcích předpisech. Tato zásada důsledně uplatňuje povinnost každého občana pracovat podle svých síl. Důchod nebude na př. vyplácen bezdětným, práce schopným vdovám.
K § 2:
Pojmem "ozbrojené síly" pro účely tohoto zákona se rozumějí armáda, součásti ministerstva národní bezpečnosti a jiné ozbrojené složky, které stanoví vláda.
Osobní rozsah zákona zahrnuje generály a důstojníky v činné službě, poddůstojníky z povolání a rodinné příslušníky těchto osob. Pro ostatní příslušníky ozbrojených sil (mužstvo a poddůstojníci základní služby a v záloze) platí nadále zákon č. 164/1946 Sb., podle navrhovaného zákona jim mohou být poskytovány jen úrazové dávky (§ 5).
K § 3:
Toto ustanovení obsahuje přehled jednotlivých druhů důchodového zaopatření.
Vyživovací příspěvek, který je dávkou jednorázovou, bude vyplacen vdovám, které nemají nárok na zaopatřovací důchod; jeho účelem je okamžitá výpomoc před zapojením do práce.
Mimořádnými příhodami podle ustanovení odstavce 5, jež byly vyvolány zvláštním nebezpečím služby, jsou míněny zejména případy nehod letounů nebo motorových vozidel, jimiž byl zaviněn úraz nebo usmrcení příslušníka ozbrojených sil při výkonu služby; dále i úrazy nebo usmrcení příslušníků ozbrojených sil při výkonu jejich služby jako pyrotechniků a pod. Patří sem zejména i případy, kdy příslušníci národní bezpečnosti utrpěli úraz nebo byli usmrceni při zakročování proti nepřátelským živlům.
K § 4:
Toto ustanovení zmocňuje příslušné ministry, aby podle zásad tohoto zákona blíže určili podmínky nároku na důchody a jejich výši. Hlediska, z nichž přitom musí vycházet, jsou vypočítána příkladmo. Nová úprava bude znamenat vedle zjednodušení administrativního i materiální zlepšení. Výjimka pro důstojníky základní služby byla stanovena vzhledem k výši jejich služného. Zvýšeně se bude hodnotit doba strávená v boji proti fašismu a pod.
K § 5:
úrazové dávky se poskytují i příslušníkům ozbrojených sil, kteří nejsou uvedeni v ustanovení § 2. Výše úrazových dávek se stanoví jednotlivě podle skutečností konkrétního případu.
K § 6:
Při stanovení promlčecích lhůt bylo přihlédnuto k zákonu o národním pojištění.
K § 7:
Toto ustanovení řeší případy souběhu nároků podle tohoto zákona s nároky podle zakona o národním pojištění nebo dvou různých nároků podle tohoto zákona. Takové případy mohou nastat zejména u rodinných příslušníků.
Souběh invalidního důchodu podle tohoto zákona s invalidním důchodem podle zákona o národním pojištění může nastat jen u důstojníků v záloze.
Ustanovení odstavce 3 má na mysli případy, kdy rodinný příslušník je osobou uvedenou v § 2 (na př. poddůstojnice z povolání, příslušnice Sboru národní bezpečnosti).
K § 8:
Způsob krácení byl stanoven vzhledem k tomu, že příslušníci ozbrojených sil budou odcházet z činné služby zpravidla v mladším věku než pracovníci v občanských povoláních a že je proto velký zájem na jejich zapojení do jiného občankého povolání.
K § 9:
Důchody vzniklé před 1. lednem 1953 zůstávají zachovány. Nároky z nich odvozené (na př. nárok rodinných příslušníků na zaopatřovací důchod), které vzniknou po 31. prosinci 1952, se budou posuzovat podle tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů; výše důchodů bude stanovena vzhledem k výši základního důchodu primérního podle předpisů platných do 31. prosince 1952. Na př. rodinní příslušníci vojáka, který dostával před 1. lednem 1953 důchod a který po 31. prosinci 1952 zemře dostanou zaopatřovací důchod za podmínek tohoto zákona a jeho
prováděcích předpisů ve výši podle předpisů platných do 31. prosince 1952.
U příslušníků ozbrojených sil podléhajících ministerstvu národní bezpečnosti a příslušníků Sboru vězeňské stráže bude provedena obdobná úprava jako při převodu státních zaměstnanců do národního pojištění důchodového (§ 29 zákona, č. 66/1950 Sb. ). Podrobnosti stanoví předseda státní komise důchodového zabezpečení v dohodě s ministrem národní bezpečnosti.
K § 10:
Zákony č. 76/1922 Sb. a č. 153/1923 Sb. nebylo možno zrušit bezvýhradně, protože jejich ustanovení jsou používána státním úřadem důchodového zabezpečení, pokud jde na př. o legionáře — invalidy z první světové války, bývalé poddůstojníky z povolání rakousko-uherské armády a pozůstalé po nich.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 76/1922 Sb. pozbývá platnosti pro osoby uvedené v § 2, zrušují se pro ně též přídavky za újmu utrpěnou na zdraví následkem vojenské služby (přídavek za zranění, válečný, k výslužnému), vyplácené podle ustanovení zákona č. 76/1922 Sb. Jejich účelem byla úhrada protézových prostředků, které jsou však dnes podle zákona o vojenské nemocenské péči poskytovány bezplatně.
Finanční zabezpečení:
Náklady, které si provedení zákona vyžádá, jsou zajištěny v návrhu rozpočtu.
V Praze dne 18. listopadu 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr národní obrany:
Arm. gen. Dr A. Čepička v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 3927-52.