Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 10. zasedání.
660.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne............... 1952
o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Základní ustanovení.
Pracující lid poskytuje příslušníkům ozbrojených sil materiální zabezpečení, jaké vyžaduje plnění uložených jim úkolů při obraně nezávislosti československé republiky a jejího lidově demokratického zřízení.
§ 2. Rozsah platnosti zákona.
Tento zákon se vztahuje na příslušníky ozbrojených sil v činné službě a na žáky škol ozbrojených sil.
§ 3.
Počty ozbrojených sil.
(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, určuje v jednotlivých složkách ozbrojených sil počty jejich příslušníků podle funkcí a hodností příslušný ministr v rámci poskytnutých rozpočtových prostředků.
(2) Příslušníky ozbrojených sil z povolání lze přijímat jen v rámci počtů uvedených v odstavci l a za podmínek stanovených příslušným ministrem.
§ 4. Určení do funkce.
(1) Příslušníky ozbrojených sil určuje do funkce příslušný ministr nebo orgány jím k tomu zmocněné.
(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na funkce, do kterých určuje president republiky nebo do kterých se určení provádí podle zvláštních předpisů.
§ 5. Hodnosti.
(1) Druhy hodností a jejich stupně upravují organisační předpisy.
(2) Do hodností generálů jmenuje (povyšuje) president republiky.
(3) Do ostatních hodností jmenuje (povyšuje) příslušný ministr nebo orgán jím k tomu zmocněný.
(4) Odejmout nebo snížit hodnost může orgán, který provedl povýšení.
§ 6.
Náležitosti příslušníků ozbrojených sil.
(1) Příslušníci ozbrojených sil mají nárok na peněžní a naturální náležitosti.
(2) Peněžní náležitosti jsou
a) služné,
b) zvláštní peněžní náležitosti,
c) náhrady při odvelení, přemístění a přestěhování, d) výchovné a jiné sociální dávky.
(3) Podmínky nároku na náležitosti a jejich výši stanoví příslušný ministr, u služného zejména podle zastávané funkce, odpovědnosti spojené s jejím výkonem (funkční plat), podle hodnosti (hodnostní plat) a délky služby v ozbrojených silách (výsluha let); u zvláštních peněžních náležitostí podle povahy služby, její nebezpečnosti a zvýšené námahy spojené s jejím výkonem. U naturálních náležitostí stanoví též jejich druh.
(4) Jednorázové peněžní výpomoci může příslušný ministr poskytnout jen v mimořádných, zvlášť odůvodněných případech.
§ 7.
Promlčení nároku na náležitosti.
Nárok na všechny náležitosti se promlčuje ve třech letech ode dne vzniku nároku; nárok
s
na jednotlivé měsíční částky výchovného se promlčuje v jednom roce.
§ 8. Zdanění peněžních náležitostí.
Dani ze mzdy je podrobeno jen služné příslušníků ozbrojených sil z povolání, důstojníků základní služby a důstojníků v záloze povolaných do činné služby; přitom se zdanění řídí všeobecnými zásadami.
§ 9. Vynětí z exekuce.
(1) O exekuci na služné a výchovné platí obecné předpisy o exekuci na plat; ostatní náležitosti jsou z exekuce vyňaty.
(2) Pokud podle odstavce l není přípustná exekuce, není přípustné ani dobrovolné zastavení nebo postoupení nároku.
§ 10. Administrativní srážky.
Pohledávky státu vzniklé ze služebního poměru nebo se zřetelem k němu lze uhrazovat administrativními srážkami ze služného bez zřetele na předpisy o exekuci; tyto pohledávky se uhradí přednostně před všemi ostatními vyjma nároku na úhradu osobních potřeb podle zákona. Podrobnosti upraví příslušný ministr.
§ 11. Náhradové řízení.
(1) Za škodu, kterou způsobil státu příslušník ozbrojených sil na majetku ozbrojených sil, lze uložit náhradu podle předpisů, které vydá příslušný ministr. O náhradě škody rozhoduje orgán určený příslušným ministrem; jeho rozhodnutí je vykonatelné soudní exekucí.
(2) Způsobil — li příslušník ozbrojených sil škodu trestným činem, rozhoduje o náhradě škody soud podle obecných předpisů.
§ 12. Jiné součásti materiálního
zabezpečení.
Materiálním zabezpečením se též rozumí péče o ubytování, preventivní a léčebná péče, ozdravovací a zotavovací péče, které jsou upraveny zvláštními předpisy.
§ 13. Zrušení dosavadních předpisů.
Platnosti pozbývají všechny předpisy, které tomuto zákonu odporují, zejména zákon č. 200/1949 Sb., o, platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů, a § 9 zákona č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů.
% 14. účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provedou jej ministři národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecně:
V údobí přechodu od kapitalismu k socialismu, které je údobím stále se zostřujícího třídního boje, musí každý stát budující socialismus věnovat velkou pozornost svým ozbrojeným silám. Této zásadě nás učí generalissimus J. V. Stalin a jeho věrný žák president republiky Klement Gottwald. V poslední době to byli zejména předseda vlády Antonín Zápotocký a ministr národní obrany arm. gen. Dr Alexej Čepička, kteří zdůrazňovali ve svých projevech životní nutnost budování našich ozbrojených sil proti nebezpečí imperialistického útoku.
Jejich slova jsou potvrzena zkušenostmi Sovětského svazu a jiných lidově demokratických států. Řádně vycvičené a všestranně materiálně vybavené ozbrojené síly jsou nezbytným předpokladem mírového budování socialismu.
Materiální zabezpečení je jen částí péče, kterou pracující lid věnuje svým ozbrojeným silám. Je to však část velmi důležitá. V celém našem životě se důsledně prosazuje zásada odměňování podle vykonané práce. Předpisy, které dosud upravovaly materiální zabezpečení příslušníků ozbrojených síl, tuto zásadu o důsledně neprosazovaly. Mimo to v nich byla některá ustanovení, která nebyla používána, protože neodpovídala vyvinuvším se poměrům.
Z těchto důvodů nastala nutnost vypraco -
vat nové předpisy, které by odpovídaly změněným skutečnostem.
K jednotlivým ustanovením:
K § 1:
Toto ustanovení shrnuje to, co bylo řečeno na počátku všeobecné části.
K §2:
Pojem "ozbrojené síly" pro účely tohoto zákona se rozumějí armáda, součásti ministerstva národní bezpečnosti a jiné ozbrojené složky, které stanoví vláda.
Příslušníky ozbrojených sil jsou mužstvo, poddůstojníci, důstojníci a generálové. Zákon od sebe neodděluje příslušníky ozbrojených sil z povolání a ostatní. Příslušníci ozbrojených sil tvoří jeden celek.
žáky škol ozbrojených sil jsou míněni žáci škol vojenského dorostu, vojenských škol Jana Žižky a jiných, kteří se z důvodů věkových nemohou stát příslušníky ozbrojených sil, protože nepodléhají branné povinnosti. Budou pro ně platit stejné zásady jako pro ostatní.
K § 3:
Ve státě s plánovaným hospodářstvím je velmi důležitým činitelem rozpočet, sestavený podle předpokládaných úkolů. Rozpočet je proto směrodatný i pro počty příslušníků ozbrojených sil. Jejich počet nemůže být zvětšen, nejsou-li pro to zajištěny rozpočtové prostředky.
Podmínky pro přijetí do jednotlivých složek ozbrojených sil jsou různé. Proto bylo jes
jich stanovení ponecháno příslušným ministrům. Bude to zejména politická vyspělost, určitá odborná příprava, tělesná způsobilost a j.
V § 3 odst. 2 se hovoří jen o příslušnících ozbrojených sil z povolání. Ostatní příslušníci ozbrojených sil jsou povoláváni k činné službě v ozbrojených silách podle zvláštních předpisů.
V některých případech je počet příslušníků ozbrojených sil stanoven jiným orgánem než příslušným ministrem. Tak tomu bude na př. podle zákona o organisaci soudů u vojenských soudců, jejich počet stanoví vláda.
K § 4:
Za jednotlivé složky ozbrojených sil odpovídají příslušní ministři. Proto je jim dáno oprávnění rozhodovat o obsazování funkcí. Ustanovení odstavce 2 pamatuje na případy, kdy je určování do funkcí vyhrazeno presidentu republiky nebo jinému orgánu státní moci. Půjde jednak o funkce, které si president republiky jako vrchní velitel vyhradí sám, jednak o funkce, které jsou vyhrazeny zvláštními předpisy.
K § 5:
Z týchž důvodů, z jakých svěřuje osnova příslušným ministrům právo určovat do funkcí, svěřuje jim i právo povyšovat. Právo povyšovat do generálských hodností vyhrazuje osnova presidentu republiky jako vrchnímu veliteli, protože zpravidla půjde o nejvyšší funkcionáře. O návrzích na povýšení do generálských hodností rozhoduje, podle § 89 odst. 2 č. 2 ústavy 9. května, vláda. Dosavadní způsob povyšování ztratil v poslední době své odůvodnění. Podle ustanovení zákona č. 66/ 1950 Sb. náleží příslušným ministrům ustanovování do všech funkcí vyjma ustanovování náměstků ministrů a vedoucích (přednostů) odborů ústředních úřadů, které ustanovuje vláda. Proto i v tomto směru odpovídá navržená úprava úpravě v civilním sektoru, svěřuje-li jmenování (povyšování) do hodnosti generála presidentu republiky.
Protože je plánován i počet hodností, jak je uvedeno v § 3, může být upuštěno od dosavadního postupu při povyšování.
Navržený způsob odnímání a snižování hodnosti uplatňuje zásady, že v tomto směru rozhoduje orgán, který je oprávněn jmenovat (povyšovat). Tímto navrženým ustanovením se zrušuje § 9 zákona č. 85/1950 Sb. a čl. 48 Kázeňského řádu. Důvody, které stanoví pro odnětí nebo snížení hodnosti zákon č. 85/1950 Sb., se však nemění.
V jmenování (povyšování) do hodnosti je zahrnuto i propůjčení titulu vyšší vojenské hodnosti na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkol. Povyšování vojáků, kteří vykonávají službu mimo obor ministerstva národní obrany, přísluší ministru národní obrany.
K § 6:
Tento paragraf stanoví, na které náležitosti mají příslušníci ozbrojených sil nárok, a dává zmocnění příslušným ministrům, aby stanovili podmínky nároku, výši náležitostí (u naturálních náležitostí také jejich druh) a ostatní podrobnosti. Ustanovení odstavce 3 určuje, jakými zásadami jsou povinni příslušní ministři se řídit. Podle zásady "odměna podle práce" je kladen největší důraz na funkci. Teprve v druhé řadě se přihlédne k hodnosti a k délce služby. Za dosavadního stavu převažoval hodnostní plat nad funkčním. Nová úprava znamená další krok v uskutečňování socialistických zásad a přiblížení se úpravě sovětské.
Zvláštní peněžní náležitosti [odstavec 2 písm. b)] jsou zejména příplatky za práce ohrožující zvýšenou měrou zdraví a život (na př. pyrotechnici, potápěči, výsadkáři, zdravotní pracovníci), prémie poddůstojníků z povolání za odsloužená léta, příplatky v poli, odměny a j.
Naturální náležitosti nebyly v zákoně vypočítávány, protože se budou měnit častěji než náležitosti peněžní. Budou to zejména výstroj, strava, kuřivo, ubytování a j.
Poslední odstavec tohoto paragrafu má na mysli případy, kdy se příslušník ozbrojených sil ocitne za mimořádných okolností nezaviněně v peněžní tísni. V takových výjimečných případech mu může být poskytnuta peněžitá výpomoc.
K § 7:
Pro promlčení nároku je stanovena obecná promlčecí lhůta s výjimkou výchovného, kde se promlčecí lhůta řídí ustanovením § 7 zákona č. 90/1949 Sb.
K § 8:
Osnova i chystané prováděcí předpisy počítají již se zdaněním podle nové úpravy daně ze mzdy, která má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1953. Podle ustanovení osnovy má být zdaňováno jen služné poddůstojníků z povolání a všech důstojníků, nikoliv služné mužstva a ostatních poddůstojníků.
K §9:
Vynětí z exekuce podle odstavce l dosahuje jak na případy exekuce na plat [§§ 529 písm. a) a 535 odst. 3 o. s. ř. ], tak na případy exekuce na věci movité (§ 511 odst. 1 o. s. ř. ). Až na to, že se při výpočtu čistého platu naturální náležitosti a zvláštní peněžní náležitosti, na rozdíl od ustanovení § 535 odst. 3 o. s. ř., do platu nezapočítávají, platí o exekuci na peněžní náležitosti obecné předpisy o. s. ř. o exekuci na plat. Platí tedy zejména i ustanovení § 530 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o tom, že sociální a studijní příspěvky na výchovu a výživu jsou zabavitelné jen potud, pokud se exekuce vede pro nároky, na jejichž úhradu jsou poskytovány. Rovněž platí ustanovení § 530 odst. 1 písm. c) o. s. ř., že náhrada nákladů spojených s pracovním výkonem (na př. cestovné) je vyloučena z exekuce vůbec.
Osnova podrobuje exekuci i náležitosti mužstva a poddůstojníků, které byly dosud z exekuce vyňaty.
K § 10:
Ustanovení tohoto paragrafu se věcně shoduje s ustanoveními platového řádu pro státní zaměstnance.
K § 11:
Tímto ustanovením bude zrušen dosavadní zákon č. 72/1887 ř. z., upravující náhradové řízení u vojáků, šlo o předpis v našem dnešním právním řádu snad nejstarší. Náhradové řízení bude upraveno podle sovětského vzoru a to tak, že k rozhodnutí o náhradě škody bude příslušný ten orgán, který je příslušný rozhodovat o činu, jímž byla škoda způsobena. O škodě způsobené jinak než trestným činem (kázeňským přestupkem nebo přestup-
kem podle trestního zákona správního a j. ) bude tedy rozhodovat příslušný velitel; o škodě způsobené trestným činem, příslušný soud.
Podrobná úprava náhradového řízení, pokud jde o jiné než trestné činy, je svěřena příslušným ministrům.
Exekučním titulem bude jen pravomocné rozhodnutí příslušného velitele. Obsah a rozsah náhrady škody nebude vyšší, než je stanoveno v občanském zákoně, zpravidla bude nižší. Je zamýšleno upravit věc tak, že u důstojníků v činné službě a u poddůstojníků z povolání bude výše náhrady stejná jako peněžité náhrady ukládané ministerstvem státní kontroly, t. j. nejvýše částka tříměsíčního služného; u ostatních vojáků v činné službě bude moci být uložena náhrada až do výše jednoměsíčního služného.
K § 12:
Do rámce materiálního zabezpečení patří i některé věci, které nelze zařadit pod pojem peněžních nebo naturálních náležitostí. Je to zejména péče o ubytování, preventivní a léčebná péče, organisování ozdravovací a zotavovací péče a j. Upravují je jednak zvláštní zákony (zákon o ubytování branné moci, o vojenské nemocenské péči) nebo interní předpisy (ozdravovací a zotavovací péče).
K § 14:
Provedení zákona je uloženo všem ministrům, do jejichž oboru působnosti náležejí složky ozbrojených sil.
Finanční zabezpečení.
Náklady, které si provedení zákona vyžádá, jsou rozpočtově zajištěny.
V Praze dne 18. listopadu 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr národní obrany: arm. gen. Dr. A. Čepička v. r.