Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 8. zasedání.
611.
Vládní návrh.
Zákon,
ze dne.............................................1952
o vynálezech a zlepšovacích námětech.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Hlava L
Vynálezy a zlepšovací náměty v socialistické výstavbě.
§ 1.
(1) Socialistická výstavba vyžaduje vynálezů a zlepšovacích námětů, aby se tak vytvářela nová vyšší technika průmyslové výroby, soustavně se zvyšovala technická, hospodářská a organisační úroveň a zlepšovala jakost výrobků a služeb. X socialistické výstavbě přispívá práce jen na vynálezech a zlepšovacích námětech, které jsou upotřebitelné k účelům výstavby.
(2) Vynálezy a zlepšovací náměty slouží výstavbě socialismu, teprve jsou-li odevzdány k využití celku.
§ 2.
Stát přijímá nové vynálezy a zajišťuje přijetí zlepšovacích námětů, přispěje-li jejich využití k socialistické výstavbě.
§ 3.
Každý je povinen dbát, aby projednávání a zkoušení vynálezů a zlepšovacích námětů postupovalo bez průtahů a aby přijaté vynálezy a zlepšovací náměty byly se vším urychlením technicky provedeny, zaváděny a, rozšiřovány a plně využívány,.
§ 4.
(1) Vynálezcům, jejichž vynálezy byly státem přijaty, a zlepšovatelům příslušejí odměny a výhody.
(2) Odměny se poskytují také pracujícím, jejichž přičiněním bylo "umožněno technické provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo zlepšovacího námětu.
§ 5.
Stát umožňuje vynálezcům a zlepšovatelům rozvinout a uplatnit tvůrčí schopnosti. V zájmu socialistické výstavby dbá o to, aby se tvůrčí činnost zaměřila na řešení, jež přispívají této výstavbě. Stát dále zajišťuje, aby vynálezy a zlepšovací náměty nebyly odnímány potřebě a prospěchu celku, aby se vším urychlením byly plánovitě zaváděny a všeobecně rozšiřovány a aby jich bylo plně využito.
§ 6.
Vynálezcům a zlepšovatelům poskytuje bezplatné porady a pomoc úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, jakož i určené národní a komunální podniky, lidová družstva, ústavy a školy.
§ 7.
Revoluční odborové hnutí působí, aby se tvůrčí činnost v oboru vynálezů a zlepšovacích námětů rozvinula v masové hnutí.
Hlava II.
Vynálezy.
Oddíl 1.
Přihláška vynálezů. § 8.
(1) Udělením patentu na vynález zajišťuje stát původci především uznání, že vynález je jeho dílem.
(2) O patent je třeba požádat přihláškou vynálezu.
(3) Kromě původce může přihláškou požádat o patent jen původcův dědic.
§ 9.
(1) Vznikl-li vynález kolektivní prací několika spolupůvodců, přísluší všem společně, aby vynález přihlásili.
(2) Za spolupůvodce se nepokládá, kdo poskytl toliko technickou pomoc,
§ 10.
(1) Přihláška vynálezu se podává předepsanou formou u úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
(2) Vynález je přihlášen v době, kdy přihláška došla úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 11.
Od doby, kdy byl vynález přihlášen, má původce nebo jeho dědic právo přednosti před pozdějším přihlašovatelem stejného vynálezu.
Oddíl 2.
Nabídka vynalézá státu. § 12.
(1) Původce nebo jeho dědic může buď s přihláškou nebo kdykoliv později nabídnout vynález státu.
(2) Nabídku vynálezu státu nelze odvolat.
§ 13.
Nabídnut státu však musí býti vynález:
a) který původce učinil v souvislosti s oborem své práce ve vědeckém, výzkumném, zkušebním, technickém nebo jiném ústavu v laboratoři, konstrukční kanceláři, v dílně nebo na jiném pracovišti státního orgánu nebo zařízení, národního nebo komunálního podniku nebo lidového družstva;
b) kterým původce splnil svůj závazek ke státu nebo k národnímu nebo komunálnímu podniku nebo k lidovému družstvu;
c) na který stát, národní nebo komunální podnik nebo lidové družstvo poskytly hmotnou podporu.
§ 14. *
Je-li původce nebo jeho dědic povinen vynález nabídnout státu, mohou jejich jménem vynález přihlásit a nabídku učinit ústavy, zařízení nebo podniky uvedené v § 13 nebo orgány státu.
§ 15.
(1) O tom, je-li původce nebo jeho dědic povinen vynález nabídnout státu, rozhodne v pochybnosti úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
(2) Právní úkony týkající se vynálezu, který je původce povinen nabídnout státu, jsou neplatné, pokud by odporovaly právům, jež státu příslušejí z přijetí vynálezu.
§ 16.
Vynález, který byl nabídnut státu, podrobí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty průzkumu, zda je upotřebitelný k účelům socialistické výstavby.
§17.
O přijetí vynálezu musí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty rozhodnout v předepsané lhůtě.
§ 18;
Nejsou-li splněny podmínky, aby na nabídnutý vynález byl udělen patent, projedná se jeho nabídka jako přihláška zlepšovacího námětu.
§ 19.
Původcům se v rámci potřeby umožní spolupracovat na zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji a využití vynálezů, které nabídli státu. Bude-li o to požádán, je původce povinen takto spolupracovat a vykonat také určené mu úkony a opatření, aby stát mohl využít vynálezu podle svých potřeb.
§ 20.
Byl-li vynález státem přijat, je stát výlučně oprávněn vynálezu používat a s ním volně nakládat
§ 21.
(1) Výše odměny za přijatý vynález závisí na jeho společenském významu.
(2) Odměny za přijaté vynálezy, které příslušejí jejich původcům, jsou osvobozeny od daní; jsou také vyloučeny z exekuce v rozsahu, který určí vláda nařízením.
(3) Kromě nároku na odměnu mají původci vynálezů přijatých státem při jinak stejných podmínkách přednost při obsazování míst vědeckých pracovníků ve výzkumných a zkušebních ústavech a zařízeních. Přednost nepřísluší původci, který nabídl státu jen některý ze svých vynálezů nebo který odmítl vynález nabídnout, ač byl k tomu povinen.
§ 22.
úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty odvolá přijetí vynálezu, nelze-li ho využít ani jako zlepšovacího námětu, protože tomu brání právo někoho jiného. Přijetí však může být odvoláno jen do jednoho roku.
§ 23.
Ode dne, kdy byl vynález nabídnut státu, jsou původce a jeho právní nástupci osvobozeni od správních poplatků, které se jinak vybírají v patentních věcech. Osvobození však pomíjí, byla-li nabídka vynálezu zamítnuta.
Oddíl 3. Patenty, § 24.
Patenty se udělují jen původcům vynálezů nebo jejich dědicům.
§ 25.
(1) Patenty se udělují na nové vynálezy, jejichž předmět lze průmyslově vyrábět nebo podle nichž lze postupovat při provozování výroby.
(2) Na vynálezy poživatin, léčiv a chemicky vyrobených látek se patenty udělují, jen pokud jde o způsob jejich výroby.
§ 26.
(1) Zda je přihlášený vynález nový, posuzuje se podle dříve podaných přihlášek, vydané literatury a všech vědomostí o používání vynálezu, jež úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty získal.
(2) Pro posouzení, zda je vynález nový, rozhoduje doba podání jeho přihlášky.
§ 27.
Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty podrobuje řádně přihlášený vynález průzkumu, zda splňuje podmínky udělení patentu.
§ 28.
Před udělením patentu se přihlašovatel může u soudu domáhat předběžného opatření, aby přihlášeného vynálezu nebylo používáno bez jeho souhlasu. Nedošlo-li k udělení patentu, může být na přihlašovateli požadováno, aby nahradil újmu z toho, že se na jeho zákrok u soudu přestalo přihlášeného vynálezu používat.
§ 29.
Po udělení patentu zapíše úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty patent do patentního rejstříku, vydá přihlašovateli patentní listinu a oznámí patent ve Sbírce vynálezů.
§ 30. V
Patent platí 15 let ode dne, kdy byl vynález přihlášen.
§ 31.
(1) Ten, komu byl udělen patent, nebo jeho právní nástupce (majitel patentu), může patent převést na někoho jiného nebo může dát souhlas k používání vynálezu (licence).
(2) Bez souhlasu majitele patentu nesmí nikdo vynálezu používat.
(3) Vynálezu používá, kdo jeho předmět průmyslově vyrábí nebo kdo podle něho postupuje při provozování výroby.
§ 32.
Převod patentu nebo udělení souhlasu k používání vynálezu nabývá účinnosti zápisem do patentního rejstříku.
§ 33.
Patent, právo k používáni vynálezu a právo z přihlášky nemohou být zastaveny; jsou také vyloučeny z exekuce.
§ 34.
Právo k používání vynálezu může být bez souhlasu majitele patentu převedeno s hospodářským celkem, k jehož provozování bylo určena
§ 35.
Patent nepůsobí proti tomu, kdo nezávisle na původci používal vynálezu před jeho přihlášením nebo v léto době již vykonal pro používání vynálezu potřebná opatření. Byl-li předchozím použivatelem národní nebo komunální podnik nebo státní orgán nebo zařízení, má stát právo předchozího použivatele ve všech národních a komunálních podnicích a státních orgánech a zařízeních.
§ 36.
Vynálezů, jichž může být využito k účelům obrany vlasti, může stát používat bez souhlasu oprávněného. Nedojde-li k dohodě s ním o náhradě, rozhodne o ní úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§37.
(1) Nelze-li dosíci dohody s oprávněným a vyžaduje-li to obecný zájem, mohou býti patent nebo právo k používání vynálezu vy vlastněny. Vyvlastňovat nález vydá ministerstvo vnitra.
(2) V nebezpečí z prodlení může ministerstvo vnitra dát souhlas k používání vynálezu před vyvlastněním.
(3) Nedojde-li k dohodě o náhradě za vyvlastněný patent nebo právo k používání vynálezu, rozhodne o ní úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 38.
Zneužívá-li se na újmu celku patentu nebo práva k používání vynálezu, může je úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty odejmout.
§ 39.
U úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty lze žádat o určení, že není porušením patentu v žádosti označeného, vyrábějí-li se průmyslově určité předměty nebo postupuje-li se určitým způsobem při provozování výroby.
§ 40.
Na vynález, kterého nelze použít bez použití jiného dříve přihlášeného vynálezu (základní vynález), na který byl udělen patent, udělí se patent závislý. Nebyla-li závislost patentu vyznačena, může o to žádat majitel patentu na základní vynález.
§ 41.
Zanikne-li základní patent, stává se závislý patent samostatným.
§ 42.
(1) Byl-li patent udělen jiné osobě než původci nebo jeho dědici, může původce (dědic) do jednoho roku od udělení patentu požádat, aby patent byl na něho přepsán.
(2) Přepis není na újmu platnosti původní nabídky vynálezu státu. Nedotýká se také uděleného práva k používání vynálezu, ledaže oprávněný při nabytí práva se zřetelem ke všem okolnostem věděl, že majitel patentu není původcem vynálezu; původce vstupuje přepisem do takového právního poměru na místě majitele patentu.
(3) Ustanovení odstavců l a 2 platí přiměřeně, byl-li patent udělen jen některému ze spolupůvodců nebo jeho dědici.
§ 43.
Patent zaniká:
1. uplynutím doby jeho platnosti;
2. vzdá-li se ho jeho majitel;
3. odnětím (§ 38);
4. nezaplatí-li se včas správní poplatek.
§ 44. (1) Patent se zruší, zjistí-li se,
1. že vynález neodpovídal podmínkám pro udělení patentu nebo že se na takový vynález patent neuděluje, nebo
2. že jeho majitel není původcem ani jeho právním nástupcem. Patent se však nezruší, byl-li patent přepsán na původce (dědice).
(2) Zrušení patentu působí od počátku jeho, platnosti.
§ 45.
Ve sporu o tom, kdo je původcem vynálezu, rozhoduje soud.
§ 46.
O stížnosti do rozhodnutí úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty o nabídce vynálezu státu a o odměně za přijatý vynález rozhoduje státní úřad plánovací. Rozhodnutí o stížnosti do jiných rozhodnutí úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty ve věcech vynálezů přísluší patentnímu sboru (§ 63).
Hlava ni. Zlepšovací náměty.
§ 47.
Závody, podniky, úřady, orgány a zařízení, jakož i lidová družstva a dobrovolné organisace přijímají zlepšovací náměty, které jsou pro ně, po případě pro některou z podřízených jednotek nové a které přispívají k socialistické výstavbě.
§ 48.
(1) Přihlásí-li kdo zlepšovací námět, stává se zlepšovatelem, je-li námět přijat.
(2) Byl-li přijat zlepšovací námět, který společně přihlásilo několik zlepšovatelů, pokládají se za zlepšovatele všichni společně.
§ 49.
Kdo prokáže, že mu byl jeho zlepšovací námět odňat nesoudružským činem, vstupuje na místo toho, kdo -odňatý námět přihlásil.
§ 50.
Ze stejných zlepšovacích námětů má na tomtéž místě přednost námět dříve došlý.
§ 51.
Kdo je v pracovním poměru, přihlašuje zlepšovací námět zpravidla ve svém závodě. Jinak se zlepšovací náměty přihlašují u úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 52. Zlepšovací námět lze přihlásit i ústně.
§ 53.
(1) O přijetí zlepšovacího námětu musí být rozhodnuto v předepsané lhůtě.
(2) Byl-li zlepšovací námět přijat, vydá se zlepšovateli zlepšovatelské osvědčení,
§ 54.
(1) Přijetím zlepšovacího námětu nabývá zlepšovatel nároku na odměnu. Za zvlášť významný zlepšovací námět může být odměněn i zlepšovatel, který vypracováním námětu splnil svůj pracovní úkol.
(2) Výše odměny závisí na společenském významu přijatého námětu.
(3) Odměny za přijaté zlepšovací náměty, které příslušejí zlepšovatelům, jsou osvobozeny od daní; jsou také vyloučeny z exekuce v rozsahu, který určí vláda nařízením.
(4) Kromě odměny mohou být zlepšovateli poskytnuty i zvláštní výhody.
§ 55.
O spolupráci zlepšovatele na zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji a využití zlepšovacího námětu platí přiměřeně předpisy o spolupráci původce vynálezu nabídnutého státu (§ 19).
§ 56.
Spory o společné zlepšovací náměty a o rozdělení odměny za ně připadající, jakož i o zlepšovací náměty odňaté nesoudružským činem, rozhoduje soudružský rozhodčí (§ 65).
§ 57.
Do rozhodnutí, jímž bylo přijetí zlepšovacího námětu zamítnuto, nebo do rozhodnutí o odměně lze podat stížnost. Nebylo — li vyhověno stížnosti do zamítnutí zlepšovacího námětu, může stěžovatel požádat úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, aby rozhodl, zda námět je upotřebitelný k účelům socialistické výstavby; Rozhodne-li úřad, že námět jo upotřebitelný k účelům socialistické výstavby, je příslušný ústřední úřad povinen o přijetí znovu rozhodnout. *
Hlava IV. Orgány.
Oddíl l, Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 58.
(1) Ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů vykonává působnost podle tohoto zákona úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty se sídlem v Praze.
(2) při výkonu své působnosti úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty úzce spolupracuje s Revolučním odborovým hnutím,
§ 59.
Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty organisuje a řídí předseda. Předsedu a jeho náměstka jmenuje a odvolává vláda.
§ 60.
Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vydává Sbírku vynálezů, v níž oznamuje důležité skutečnosti o udělených patentech.
§ 61.
Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vede patentní rejstřík, v němž se zapisují důležité skutečnosti o udělených patentech.
§ 62.
Patenty na tajné vynálezy (§ 71) se zapisují do protokolu odděleného od patentního rejstříku. Zápisy v tomto protokolu mají právní účinky zápisů v patentním rejstříku.
Oddíl 2.
Patentní sbor.
§ 63.
Patentní sbor při státním úřadu plánovacím rozhoduje v případech tímto zákonem stanovených (§ 46) o stížnostech do rozhodnutí úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty ve věcech vynálezů.
§ 64., (1) V čele patentního sboru je předseda.
(2) Předsedu a jeho náměstka jmenuje a odvolává vláda; členy patentního sboru jmenuje a odvolává ministr-předseda státního úřadu plánovacího.
(3) Patentní sbor rozhoduje v tříčlenných senátech.
Oddíl 3.
O soudružských rozhodčích. § 65.
Spory o společné zlepšovací náměty a o rozdělení odměny za ně připadající, jakož i o zlepšovací náměty odňaté nesoudružským činem rozhodují soudružští rozhodčí, které ustanovuje příslušný svaz Revolučního odborového hnutí.
§ 66.
Soudružský rozhodčí je rozhodčím soudem,
Hlava V. Společná, zmocňovací a závěrečná ustanovení.
§ 67.
(1) Úřady, orgány, ústavy, zařízení, organisace, jakož i závody, podniky a lidová družstva postupují při výkonu svých úkolů podle tohoto zákona tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci co nejúčelněji a nejrychleji. Přitom dávají pracujícím potřebný návod k provedení jejich úkonů v řízení a poučují je o právních následcích spojených s těmito úkony nebo s jejich opominutím.
(2) Každý může upozornit na okolnosti důležité pro rozhodnutí nebo opatření a každý je povinen na vyzvání úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, patentního sboru nebo soudružského rozhodčího spolupůsobit při, zjišťování skutečného stavu.
§ 68.
Soudy a orgány státní správy, jimž přísluší výkon veřejné správy, jsou povinny vyhovět dožádání úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, patentního sboru a soudružského rozhodčího.
§ 69.
Pracovníci působící při poskytování porad a pomoci pro vynálezce a zlepšovatele, jakož i osoby ustanovené k přejímání přihlášených zlepšovacích námětů jsou povinni dbát mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své funkce. Jsou také povinni vykonat slib, že nezneužijí důvěry vynálezců a zlepšovatelů a že si nepřisvojí sdělené náměty ať již pro sebe nebo pro někoho jiného.
§ 70.
Vynálezci, zlepšovatele a všichni, kdo se o vynálezu nebo zlepšovacím námětu dověděli, jsou povinni dbát, aby se vynález nebo zlepšovací námět nedostal do rukou nepovolaných osob nebo aby se takovým osobám nestal známým.
§ 71.
(1) Vynálezy a zlepšovací náměty, jež slouží k účelům obrany vlasti, jsou tajné. Kromě toho jsou tajné také vynálezy a zlepšovací náměty, které v jiném státním zájmu za tajné prohlásí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
(2) Vláda se zmocňuje, aby upravila právní poměry, týkající se tajných vynálezů a zlepšovacích námětů, a řízení o takových vynálezech a zlepšovacích námětech odchylně od ustanovení tohoto zákona.
§ 72.
Převést patent na cizince nebo udělit cizinci souhlas k používání vynálezu je dovoleno jen se souhlasem úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 73.
(1) českoslovenští občané mohou přihlásit vynález v cizině nebo tam udělit právo k používání jen se souhlasem úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
(2) českoslovenští občané, kteří jsou původci vynálezů nebo jejich právními nástupci, jsou na vyzvání úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty povinni vynálezy přihlásit v cizině a tam provést jim stanovené úkony a opatření.
§ 74.
Ustanovení mezinárodních smluv nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 75.
Cizinci mají za podmínek vzájemnosti a v jejím rozsahu stejná práva jako českoslovenští občané.
§ 76.
Kdo nemá na území československé republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení podle tohoto zákona zastoupen některou z organisací nebo osob, jež vyhláškou v úředním listě určí ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě s příslušným ministrem.
§ 77.
(1) Práva přednosti podle ustanovení mezinárodních smluv se přihlašovatel musí domáhat již v přihlášce vynálezu.
(2) V jedné přihlášce se lze domáhat práva přednosti podle mezinárodních smluv jen z jedné dřívější přihlášky.
§ 78.
(1) Vláda se zmocňuje, aby stanovila zásady o odměňování přijatých vynálezů a zlepšovacích námětů, o odměňování pracujících, jejichž přičiněním bylo umožněno technické provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo zlepšovacího námětu a upravila povinnost uhradit náklady na odměnu a na zkoušení, technické provedení a zavedení vynálezu nebo zlepšovacího námětu.
(2) Vláda se dále zmocňuje, aby nařízením upravila přihlašování vynálezů a zlepšovacích námětů, řízení o vynálezech a zlepšovacích námětech, podmínky, za nichž se přijetí zlepšovacího námětu odvolá, jakož i organisaci
úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, patentního sboru a soudružských rozhodčích, a vydala podrobné předpisy k provedení tohoto zákona.
§ 79.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1952; provede jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě se zúčastněnými Členy vlády.
Důvodová zpráva.
úvodní kapitoly. I.
Dosavadní patentní právo a nové směry.
Základním rysem našeho dosavadního práva byla snaha zajistit, aby se s vynálezy mohlo bezpečně obchodovat tak jako s jiným zbožím. Tomuto účelu byla přizpůsobena konstrukce patentních práv, způsob jejich nabývání a technika jejich převádění.
V duchu pojetí práva kapitalistické doby se v patentním právu silně uplatňovaly prvky formální povahy. Zjišťování skutečného stavu nešlo přitom nijak do hloubky a požadavkům zákona bylo vyhověno, byly-li splněny podmínky, za nichž platí zákonná domněnka, na př. že se někdo pokládá za původce vynálezu nebo že se vynález pokládá za nový. Pro svou formální složitost se patentní řízení stalo oblastí, ve které se strana stěží obešla bez odborníka. Zdlouhavost projednávání pak vháněla původce do nevýhodného prodeje vynálezu a výsledky jeho práce se lehce stávaly kořistí kapitalistické velkovýroby a velkoobchodu.
Ale i tam, kde původce sám dosáhl udělení patentu, musil podstupovat svízelnou a ponižující cestu za zhodnocením svého vynálezu. Nezbývalo mu zpravidla nic než patent za nepatrnou částku odevzdat kapitalistickému velkopodnikateli, nechtěl-li, aby vynález zůstal nevyužit a aby se ještě musil finančně zatěžovat náklady na patentní poplatky. Podařilo-li se pak vynálezci najít zájemce, býval vydán dalším zklamáním. Místo provedení vynálezu se původce často dočkal toho, že vynález byl uzamčen v tresoru jen proto, aby jeho zavedení neznehodnotilo pořízené investice nebo neporušilo závazky vůči jiným složkám koncernu nebo trustu.
Tato soustava patentního práva umožňovala, aby se vynálezy staly jen nástrojem ka-
pitalistovy snahy po zisku, po odstranění konkurence, po monopolistickém ovládnutí hospodářství a po zničení všeho, co se těmto snahám postavilo v cestu. Vynálezů se zneužívalo tou měrou, že se mnohým z nich určila úloha jen ničit a přivodit zkázu, místo aby byly užitečným a blahodárným prostředkem ke zvýšení hmotné a kulturní úrovně lidu.
Není divu, že se za těchto poměrů vytvářel zvláštní stav původců patentovaných vynálezů, v jehož příslušnících vyrůstala k výrobě jen nedůvěra, uzavřenost a nezájem o její problémy.
Ve prospěch státu byly z patentování vyloučeny předměty státního monopolu a státu bylo jen dáno právo užívat vynálezů z oboru válečné techniky. Jinak se však státu jen ponechávalo, aby poskytoval ochranu právům k vynálezu a zajišťoval možnost s vynálezy bezpečně obchodovat.
Obrat od těchto poměrů nastává již ve chvíli, kdy stát převzal do svých rukou výrobní prostředky. Přestává konkurenční boj, jemuž se vynálezy musí propůjčovat za nástroj, a padají také ohledy na mezinárodní koncerny. Protichůdnost zájmů původce a výroby ustupuje společnému zájmu na vytvoření předpokladů pro růst a rozvoj výroby, pro vyšší produktivitu práce, pro ulehčení práce člověka a pro soustavný vzestup hmotné a kulturní úrovně lidu. Z vynálezce se stává tvůrce podmínek všeobecného blahobytu, jehož práce je středem pozornosti a péče celého státu. Vynálezce se stává opravdovým průbojníkem a jemu se za všeobecného zájmu dostává za jeho zásluhy hmotné odměny a čestného uznání. Za těchto poměrů se ovšem také vytváří nový stav původce vynálezu k jeho práci. Místo problémů, jimiž se dříve musil zabývat, třebaže z nich celek nic neměl, se vynálezce v nové společnosti soustředí na otázky, jejichž vyřešení nejen obohatí techniku a povznese její úroveň, ale dojde také všeobecného rozšíření a plného využití, a tak otevře budovatelskému úsilí mocné výrobní síly pro cestu k socialismu.
Tam, kde celek usiluje o socialistickou výstavbu, nelze uznávat, hodnotit a odměňovat jen vynálezy. Také zlepšovací náměty mají na jejím úspěchu velký podíl a proto se po zásluze musí dostat odměny i těm, kdo je přinášejí. Nepadá přitom na váhu, že zlepšovací námět nemůže dosáhnout mezinárodního uznání jeho prvenství a že se proto ani nezkoumá, zda námět je se všech hledisek nový. Rozhodující je, že zlepšovací náměty dovedou významně ovlivnit vzestup technické úrovně, produktivity práce a hospodárnosti a působit na zvýšení jakosti výrobků a služeb. Tato skutečnost staví zlepšovací náměty v období výstavby socialismu do těsné blízkosti vynálezů. Proto se také nová právní úprava, kterou osnova přináší, zabývá nejen vynálezy, ale i zlepšovacími náměty.
Jde konečně také o to, aby se pro práci na vynálezech a zlepšovacích námětech získávaly nové a nové síly a aby se vytvořily podmínky, aby tato práce přestala být ojedinělým a výjimečným zjevem a stala se zálibou a předmětem radostného budovatelského úsilí všeho pracujícího lidu.
V novém právním uspořádání dojde výrazu velký obrat, který byl u nás zahájen znárodněním a nastoupením cesty k socialismu. Zájem celku musí v každém směru pronikat jako hledisko základní a rozhodující, ať jde o určení osob, kterým se práva přiznávají a o obsah těchto práv, neb o to, za jakých podmínek se tvůrčí činnost v oboru vynálezů a zlepšovacích námětů vyvíjí, kam směřuje a jak se 5 jejími výsledky nakládá.
II. Pojem vynálezu a zlepšovacího námětu.
Vynálezem se rozumí výsledek tvůrčí činnosti v oboru techniky. Není vynálezem pouhý postřeh nebo poznání toho, co již objektivně trvá. Z praktických důvodů se k udělení patentu v zákonodárství některých zemí Žádá, aby vynálezu bylo možno průmyslově nebo po živnostensku použít. Zvlášť se ještě klade důraz na to, aby vynález byl nový, i když lze mít za to, že požadavek novosti je již v pojmu vynález obsažen.
Podle předložené osnovy přijímá stát nové vynálezy, přispěje-li jejich využití k socialistické výstavbě. Patenty se udělují na nové vynálezy, Jejichž předmět lze průmyslově vyrábět nebo podle nichž lze postupovat při provozování výroby.
Zlepšovacím námětem může být každá myšlenka, jejíž provedení vede ke zvýšení úrovně, ať již techniky, výroby nebo hospodářství vůbec. Může však také jít o náměty z oboru organisace, administrativy nebo zvýšení bezpečnosti. Jsou myslitelné i zlepšovací náměty zdokonalující výtvarnou stránku provedení.
Jako zlepšovací náměty mohou být přijímány i vynálezy, na které nelze udělit patenty.
Zlepšovacím námětem není pouhé vytýčení úkolu nebo otázky, neuvádí-li se alespoň v podstatě způsob řešení.
Společným znakem všech zlepšovacích námětů je možnost provedením námětu dosáhnout zvýšení produktivity práce, hospodárnosti nebo jiných cílů, jež spadají do plánovité výstavby socialismu. Aby však mohlo jít o zvýšení úrovně, ať již v oboru techniky, hospodářství nebo v jiném oboru, musí zlepšovací námět přinášet nové řešení. Nežádá se však taková novost jako u vynálezu; postačí zcela, je-li zlepšovací námět novinkou alespoň v jednom závodu, zařízení, úřadu nebo orgánu, i když toto řešení je na jiných místech již známo.
Tam, kde by provedení námětu nebylo v zájmu výstavby socialismu, nejde o zlepšovací námět. U zlepšovacích námětů je tento požadavek bezvýhradným znakem, zatím co u vynálezů je podmínkou přijetí vynálezu nabídnutého státu.
Vynálezy se tedy od zlepšovacích námětů liší v těchto směrech:
u vynálezu se novost zkoumá s hlediska domácího i cizího, u zlepšovacího námětu však postačí, je-li nový u nás třeba jen na jednom místě;
u vynálezu musí jít o původní myšlenku, předmětem zlepšovacího námětu však může být také myšlenka přejatá;
u vynálezů se jde důrazně za původcem tvůrčí myšlenky. U zlepšovacích námětů má přednost skutečnost, že námět někdo přihlásil a tím jej odevzdal k využití celku; to je daleko významnější, než kdo je původcem, zvláště uvážíme-li, že mezi těmi, kdo námět nepřihlašují, jsou i ti, kteří jej nechtějí odevzdat celku;
vynálezy mohou být jen v oboru techniky, zatím co u zlepšovacích námětů takového omezení není.
Podle osnovy není přihlašovateli na újmu, přihlásí-li zlepšovací námět omylem jako vynález nebo obráceně. V prováděcích předpisech bude stanoveno, že kdo přihlásí vynález jako zlepšovací námět, bude zvlášť upozorněn