Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období. 8. zasedání.
598.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.................................1951
o státních pracovních zálohách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Účel zákona.
Plánovaný rozvoj našeho hospodářství, zejména průmyslu, vyžaduje, aby byl zajištěn stálý příliv nových pracovních sil do dolů, hutí a jiných důležitých hospodářských odvětví. Ježto v naší zemi zmizela nezaměstnanost a rolnická bída a nelze počítat se samovolným přítokem pracovních sil do závodů, je třeba organisováno připravovat nové pracovní síly z řad mládeže a vytvářet tak nutné pracovní zálohy.
§ 2. Státní pracovní zálohy.
Státní pracovní zálohy se vytvářejí tím, že se pro důležitá hospodářská odvětví vychovává každoročně potřebný počet kvalifikovaných dělníků z řaď mládeže ve věku od 15 let. Výchova se provádí v odborných učilištích a školách závodního výcviku.
§ 3. Odborná učiliště a školy závodního výcviku.
(1) Vláda stanoví, pro která hospodářská
odvětví nebo pro které obory se zřídí odborná
učiliště nebo školy závodního výcviku.
(2) Pro povolání, která vyžadují důkladného odborně — technického vzdělání, se školí mládež v odborných učilištích s dvou až tříletou učební dobou.
(3) Pro ostatní povolání se školí mládež ve školách závodního výcviku s šesti až dvanáctiměsíční učební dobou.
(4) Ministerstvo pracovních sil zřizuje odborná učiliště a školy závodního výcviku, provádí nábor do nich a rozmisťuje jejich absolventy podle potřeb jednotného hospodářského plánu.
§ 4.
Práva a povinnosti žáků a absolventů odborných učilišť a škol závodního výcviku a povinnosti podniků.
(1) Odborná učiliště a školy závodního výcviku poskytují odborně — technické a všeobecné vzdělání a politickou, kulturní, tělesnou a brannou výchovu.
(2) žáci jsou po dobu učení zabezpečeni státem. Vzdělání a výchova v odborných učilištích a školách závodního výcviku jsou bezplatné.
(3) Absolventi odborných učilišť a škol závodního výcviku jsou povinni pracovat v podnicích, které určí ministerstvo pracovních sil, po dobu jím stanovenou v rozmezí od tří do pěti let.
(4) Podniky jsou povinny zaměstnávat absolventy odborných učilišť a škol závodního výcviku pracemi, které odpovídají jejich odborné kvalifikaci, a pečovat o zvyšování jejich odborné a kulturní úrovně a o zajištění jejich vhodného ubytování. Ministerstvo pracovních sil dozírá na plnění těchto povinností.
Hmotné zajištění odborných učilišť a škol závodního výcviku.
§ 5.
(1) Pro odborná učiliště a školy závodního výcviku se použije zařízení, která sloužila převážně účelům středisek pracujícího dorostu, s výjimkou učňovských pracovišť a jiných výchovných zařízení, která jsou s hlediska provozu neoddělitelnou součástí podniku. Správa tohoto majetku se převede na ministerstvo pracovních sil podle příslušných předpisů.
(2) Příslušná ministerstva se postarají o to, aby podniky poskytly odborným učilištím a školám závodního výcviku bezplatné užívání výchovných zařízení, jejichž správa se nepřevede na ministerstvo pracovních sil podle odstavce l, jakož i vhodných a bezpečných pracovišť a vhodného technického a provozního zařízení a aby zajistily též řádný a bezpečný provoz na těchto pracovištích. Postarají se též o to, aby podniky zajistily potřebný počet kvalifikovaných pracovníků pro odborně-technické vzdělání žáků.
§ 6.
Osobní a věcné náklady, spojené se zřízením a provozem odborných učilišť a škol závodního výcviku, hradí stát. Náklady, spojené s výrobním vyučováním na provozních pracovištích, vyjma osobní náklady na instruktory, hradí podnik.
§7.
Řízení činnosti odborných učilišť a škol závodního výcviku a dozor nad nimi.
(1) Ministerstvo pracovních sil řídí činnost odborných učilišť a škál závodního výcviku a vykonává nad nimi vrchní dozor. K přímému řízení jejich činnosti a k výkonu bezprostředního dozoru zřídí podle potřeby oblastní orgány pro správu odborných učilišť a škol závodního výcviku.
(2) Předpisy o základních odborných školách se nevztahují na odborná učiliště a školy závodního výcviku. Ministerstvo pracovních sil spolupracuje při řízení všeobecného vzdělání žáků odborných učilišť a škol závodního výcviku s ministerstvem školství, věd a umění.
§ 8. Prováděcí předpisy.
(1) Vláda stanoví zásady pro nábor žáků do odborných učilišť a škol závodního výcviku a upraví nařízením vzájemné vztahy mezi odbornými učilišti nebo školami závodního výcviku a podniky.
(2) Ministerstvo pracovních sil stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady zejména podmínky pro přijímání žáků, délku školení, učební plány a osnovy a zkušební řády, organisaci odborných učilišť a škol závodního výcviku, organisaci a rozsah působnosti oblastních orgánů pro správu odborných učilišť a škol závodního výcviku a jejich poměr k podnikům a upraví hmotné zabezpečení a odměňování žáků a povinnosti podniků vůči absolventům odborných učilišť a škol závodního výcviku. Předpisy obecné povahy vyhlásí ministerstvo pracovních sil v úředním listu.
§ 9 Závěrečná ustanovení.
(1) Zrušuje se ústředí pracujícího dorostu. Jeho působnost v řízení náboru a rozmisťování dorostu přechází na ministerstvo pracovních sil; ostatní jeho působnost přechází na věcné příslušná ministerstva, která v zásadních otázkách postupují v dohodě s ministerstvem pracovních síl.
(2) Zrušují se ustanovení o poradním sboru pro otázky pracujícího dorostu (§ 5 zákona č. 96/1950 Sb., o pracujícím dorostu).
§ 10. Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministr pracovních sil a zúčastnění členové vlády.
Důvodová zpráva.
I. Všeobecná část.
Úvod.
Pro zajištění úspěšného rozvoje našeho plánovaného hospodářství je nezbytně nutné, aby ve větší míře než dosud byla věnována péče výchově nových kvalifikovaných dělníků. V nejbližším období je třeba soustředit pozornost především na ta hospodářská odvětvi, která mají rozhodující význam při výstavbě a přestavbě našeho průmyslu. Jde především o báňský a hutní průmysl, které mají klíčové postavení v naší socialistické výrobě a trpí přitom citelným nedostatkem stálých kvalifikovaných pracovních sil.
Podnět k velkorysému řešení nedostatku stálých kvalifikovaných dělníků v hornictví a hutnictví dal president republiky s. Klement Gottwald. President republiky při návštěvě hornických učňů v Lánech v červenci 1949 přijal od nich závazek, že počet hornických učňů vzroste do příštího roku čtyřikrát. Tak vznikla Lánská akce, která vytvořila nové methody a formy náboru dorostu, poněvadž uskutečnila nejužší spolupráci státního aparátu s masovými organisacemi pracujícího lidu při získávání dorostu do nejdůležitějších úseků našeho hospodářství. Lánská akce se stala věcí nejširší naší veřejnosti a vytvořila podmínky pro plnění vysokých úkolů v náboru dorostu do hornictví a hutnictví. Splnění těchto úkolů umožnila vláda, která věnovala Lánské akci zvláštní, péči. V letech 1950 až 1951 se vydalo na výstavbu a zařízení domovů hornických a hutnických učňů 1. 806 milionů Kčs a na ošacení těchto učňů přes 300 mil. Kčs. Celkem tedy vláda vydala pro učně
v hornictví a hutnictví, nepočítaje v to péči o stravování a výchovu, daleko přes 2 miliardy Kčs. Je to desetkrát tolik, co vydala buržoasní vláda první republiky na celou sociální péči o mládež v letech 1937—1938 dohromady. Po úspěších v náboru hornických a hutnických učňů dostával se stále více do popředí, problém jejich správné výchovy, poněvadž náborové úspěchy Lánské akce jsou snižovány značnou fluktuací učňů. President republiky při návštěvě hornických učňů v Lánech v roce 1950 vytýčil nové úkoly v náboru jak hornických, tak i hutnických učňů a uložil jim úkol, aby se dobře učili a stali se dobrými a kvalifikovanými havíři a aby zůstali věrni hornickému povolání.
Dosavadní stav a jeho hodnocení.
Řízení výchovy pracujícího, dorostu bylo svěřeno zákonem č. 96/1950 Sb., o pracujícím dorostu, Ústředí pracujícího dorostu. Toto ústředí řídí výchovu-pracujícího dorostu ve všech hospodářských úsecích ve spolupráci a prostřednictvím věcně příslušných ministerstev. Zásluhou této spolupráce zlepšila se v uplynulém roce značně úroveň výchovy pracujícího dorostu. Byla provedena revise dosavadních učebních oborů, které byly z větší části přežitkem řemeslného způsobu výroby. Nové učební obory byly jak náplní požadovaných dovedností a vědomostí, tak i délkou učební doby přizpůsobeny potřebám socialistické výroby. Většina učňů byla soustředěna ve střediscích pracujícího dorostu, což bylo umožněno tím, že v letech 1949—1950 byly vybudovány domovy pracujícího dorostu (novostavby i adaptace) se zhruba 43. 000 lůžky.
Pro učební rok 1951/1952 byly vypracovány pro jednotlivá střediska pracujícího dorostu učební plány a osnovy, které jsou jednotné pro odborný výcvik i theoretické vyučování v základní odborné škole a v nichž jsou obě tyto složky výchovy sladěny. Podstatné zlepšení hmotného zajištění, organisace a method výchovy pracujícího dorostu ve střediscích pracujícího dorostu se projevuje zřetelně ve výsledcích závěrečných učňovských zkoušek. Učňové vychovaní ve střediscích pracujícího dorostu mají ve srovnání s učni vychovanými mimo tato střediska značně vyšší úroveň v odborně technickém vzdělání a jsou též politicky a kulturně vyspělejší.
Dosavadní stav výchovy pracujícího dorostu přes úspěchy, kterých bylo dosaženo, vykazuje značné nedostatky. V mnoha střediscích pracujícího dorostu není výchova dosud organisačně a kádrově zajištěna a plánovitě řízena a rozvíjena.
To se projevuje nepříznivě i v odvětvích, která mají klíčový význam v plnění úkolů 5LP. Ředitelé podniků, kteří odpovídají za výchovu učňů ve střediscích pracujícího dorostu, zaměřují své úsilí především na plnění svých výrobních úkolů a nevěnují často dostatečnou pozornost výchově pracujícího dorostu. Nejsou řídké případy, zejména v hornictví, že učňové jsou vedeni k tomu, aby se v míře co největší podíleli na plnění výrobních úkolů. Tento způsob zaměstnávání učňů zaviňuje, že učňové nejsou podle zásad učební methodiky plánovitě vychováváni na kvalifikované odborníky.
Nedostatečný kádrový výběr výchovných pracovníků a neuspokojivá péče o jejich další vzdělání zaviňuje řadu dalších závad v organisaci a provádění výchovy ve střediscích pracujícího dorostu. V mnoha střediscích pracujícího dorostu je vyučování v základní odborné škole isolováno od výchovy na pracovišti a v domově, zejména proto, že v jedné třídě základní odborné školy jsou soustřeďováni učni z různých pracovišť. Tento stav je do značné míry zaviněn i tím, že ředitele a učitele základní odborné školy neustanovují podnikové orgány, nýbrž školská správa, takže ředitel podniku, který odpovídá za činnost střediska pracujícího dorostu, nemá přímý vliv na kádrové obsazení základní odborné školy, která je součástí střediska. Poněvadž ředitel základní odborné školy odpovídá za svou činnost především školské správě, zůstává základní odborná škála cizím tělesem v podniku, což způsobuje, že se často nedaří vytvořit jednotu výchovného procesu ve všech složkách střediska pracujícího dorostu.
Mnoho nedostatků má kořeny v nedostatečné politické práci mezi výchovnými pracovníky a dorostem, protože příslušné složky nevěnují dostatek pozornosti tomu, aby své členy mobilisovaly k provádění správné výchovy.
I když uvedené závady jsou postupně odstraňovány, přes to dosavadní organisace výchovy mladých kvalifikovaných dělníků nedává záruku, že budou plánovitě a plynule uspokojovány naléhavé potřeby našeho hospodářství. Rychlý rozvoj našeho průmyslu a rychlé tempo mechanisace výroby v klíčových odvětvích našeho hospodářství klade stále větší požadavky na neustálé zvyšování kvalifikace dělníků. Pro nově budované podniky, vybavené novým technickým zařízením, je třeba každoročně připravit tisíce kvalifikovaných dělníků, kteří by dokonale ovládali novou techniku a pokrokové methody práce a byli průkopníky soustavného zvyšování produktivity práce. Aby bylo možno splnit tyto požadavky, je nutno nastoupit novou cestu ve výchově pracujícího dorostu a opírati se přitom více o bohaté zkušenosti Sovětského svazu, který již v roce 1940 přistoupil k novému způsobu výchovy pracujícího dorostu na podkladě systému státních pracovních záloh.
Úprava v SSSR.
Pro klíčová odvětví byla zřizována učiliště a školy pracovních záloh, vyňato z pravomoci závodů a podléhající hlavní správě pracovních záloh, z níž bylo vytvořeno v r. 1946 ministerstvo pracovních záloh. S rozvojem systému pracovních záloh, do nějž přešla postupně učiliště a školy pracovních záloh pro báňský a hutní průmysl, strojírenské obory, chemii, energetiku, dopravu a stavebnictví, byl dán odborně technickému vzdělání žáků učilišť a škol ústřední a vědecký základ. Rada ministrů SSSR zajistila všechny předpoklady pro důkladné odborně technické vzdělání a politickou výchova mladých dělníků. Na výchově mladých dělnických kádrů se nyní podílí všechen sovětský lid a příslušnost k pracovním zálohám je v očích sovětských občanů věcí cti a vyznamenání. Ministerstvo pracovních záloh řídí dnes vedle rozsáhlé sítě učilišť, v nichž průměrně na 300—400 žáků připadá 75—80 zaměstnanců, řadu středních a vysokých škol pro vzdělání výchovných pracovníků a má k disposici mnoho dalších kulturních, tělovýchovných i rekreačních zařízení a středisek.
Příprava pracovních záloh v SSSR je na vysoké úrovni. Ministerstvo pracovních záloh každoročně předává výrobním odvětvím podle
plánu pracovních sil vysoce kvalifikované mladé kádry a naproti tomu příslušná výrobní ministerstva zajišťují hmotné a strojové vybavení učilišť a poskytují ministerstvu pracovních záloh nejvyspělejší technické kádry do sboru instruktorů. Absolventi učilišť a škol jsou povinni po 4 léta pracovat tam, kam jsou vysláni ministerstvem pracovních záloh, kterému rovněž po tuto dobu přísluší právo kontroly využití jejich odborné kvalifikace se strany závodu. V systému státních pracovních záloh je sklouben plán potřeb pracovních sil s plánem hospodářské výstavby země a tím odstraňován nedostatek kvalifikovaných stálých pracovních sil v nejdůležitějších odvětvích. Za výcvik mládeže v ostatních oborech a průmyslových odvětvích jsou odpovědna příslušná výrobní ministerstva, která vypracovávají učební plány v dohodě s ministerstvem pracovních záloh.
Zásady nové úpravy.
Osnova vychází ze současné situace výchovy pracujícího dorostu u nás a opírá se o zkušenosti Sovětského svazu. Vytváří právní podklad pro vytvoření státních pracovních záloh pro důležitá hospodářská odvětví. Mladí kvalifikovaní dělníci pro tato odvětví budou vychováváni v odborných učilištích a školách závodního výcviku, které bude zřizovat ministerstvo pracovních sil. Učiliště a školy budou zřízeny v r. 1952 v několika etapách pro báňský a hutní průmysl. V ostatních důležitými úsecích budou učiliště a školy budovány postupně na základě získaných zkušeností a podle potřeb hospodářského plánu. Pro zřízení učilišť a škol se použije především zařízení dosavadních středisek pracujícího dorostu. Celostátně bude veškerá činnost učilišť a škol řízena ministerstvem pracovních sil a to v českých krajích prostřednictvím hlavní správy odborných učilišť a škol závodního výcviku ministerstva pracovních sil a správ zřízených pro určité obvody a na Slovensku prostřednictvím hlavní správy odborných učilišť a škol závodního výcviku pověřenectva pracovních sil a jejích orgánů. Ministerstvo pracovních sil bude provádět nábor žáků do učilišť a škol a bude rozmísťovat jejich absolventy. Absolventi učilišť a škol budou povinni pracovat po dobu 3 až 5 let v závodech, které určí ministerstvo pracovních sil.
Organisace státních pracovních záloh umožní plně využít bohatých zkušeností Sovětského svazu při výchově mladých kvalifikováních dělníků. Výchova v učilištích a školách nebude probíhat isolovaně od skutečného života. Učiliště a školy budou zpravidla
zřizovány u vhodných podniků, které jim poskytnou užívání potřebných pracovišť a technických a provozních zařízení a uvolní jim potřebný počet kvalifikovaných pracovníků pro odborně-technické vzdělávání žáků. Zatím co závody si dosud vychovávaly pracující dorost pro svou potřebu a přizpůsobovaly tomuto cíli učební plány, budou učiliště a školy vychovávat vysoce kvalifikované mladé dělníky, kteří se budou moci ihned dobře uplatnit ve kterémkoli podniku svého oboru. Bude tedy možno absolventy učilišť a škol plánovitě umísťovat do podniků, kde jich bude nejvíce zapotřebí. Tak bude možno i nově budovaným podnikům zajistit potřebný počet kvalifikovaných dělníků. Podmínkou pro splnění úkolů učilišť a škol bude pečlivý kádrový výběr výchovných pracovníků pro učiliště a školy a jejich soustavné další vzdělávání a vytvoření úplné jednoty odborného výcviku s odborným vzděláváním podle prohloubených učebních plánů a osnov.
Osnova zrušuje ústředí pracujícího dorostu, zřízené zákonem č. 96/1950 Sb., a přenáší jeho působnost v řízení náboru a rozmísťování dorostu na ministerstvo pracovních sil. Ostatní působnost Ústředí pracujícího dorostu přechází na věcně příslušná ministerstva. Tím bude ministerstvu pracovních sil umožněno, aby se soustředilo na vybudování pracovních záloh pro důležitá hospodářská odvětví. Zkušenosti získané při výchově pracovních záloh v učilištích a školách budou přenášeny do středisek pracujícího dorostu, což bude usnadněno tím, že příslušná ministerstva při řízení výchovy budou v zásadních věcech postupovat v dohodě s ministerstvem pracovních sil.
Finanční dosah.
Dosud veškeré náklady na internáty i na provoz učňovských pracovišť, jakož i větší část nákladů na závodní základní odborné školy hradily závody. Ministerstvo školství, věd a umění hradilo pouze osobní náklady části učitelského sboru těchto škol a nepatrnou část věcných nákladů. Tyto náklady nejsou ve státním rozpočtu zvlášť vyčísleny. Lze je odhadnout asi na 40 mil. Kčs.
Nadto byly náklady na ošacení hornických a hutnických učňů a na částečné vybavení učňovských domovů hrazeny dosud z účelového jmění pro podpory při včleňování do práce.
Náklady na provádění zákona o státních pracovních zálohách bez investic lze pro rok 1952 odhadnouti takto:
a) osobní náklady.... 880 mil. Kčs
b) věcné náklady.... 1. 948 mil. Kčs
celkem... 2. 828 mil. Kčs
Tento celkový náklad se sníží o hodnotu produktivní práce žáků, jejíž výše se odhaduje částkou.....680 mil. Kčs
takže se jeví netto náklad
celkem........2. 148 mil. Kčs.
Náklad (bez investic) bude zajištěn ve stať ním rozpočtu na r. 1952. Investice zůstávají v r. 1952 až na další v investičních plánech podniků. V příštích letech bude roční náklad postupně stoupat podle toho, v jakém počtu a pro která další odvětví budou učiliště a školy pracovních záloh zřizovány.
V r. 1952 se sníží výdaje národních podniků proti r. 1951 přibližně o.... 1. 621 mil. Kčs výdaje kap. 32 "MŠVU" proti rozpočtu 1951 zhruba o 40 mil. Kčs a ve výdajích účelového jmění pro podpory při včleňování do práce odpadne náklad ve výši 249 mil. Kčs
celkem... 1. 910 mil. Kčs.
Zvýšení celkového nákladu na. výchovu pracujícího dorostu v odvětví hornickém a hutnickém v r. 1952 o... 238 mil. Kčs jest odůvodněno jednak úpravou platů výchovných pracovníků, především instruktorů (mistrů) v hornických a hutnických odborných učilištích a školách závodního výcviku, která si vyžádá zvýšených nákladů, jednak nutností prohloubiti a zlepšiti výchovu pracujícího dorostu v těchto odvětvích.
Oblastní orgány pro správu a odborná učiliště a školy závodního výcviku budou rozpočtovat a účtovat jako "některá zařízení státní správy", pro jejichž hospodaření platí ustanovení vyhlášky ministra financí z 15. prosince 1950, č. 691 ú. l. I.
Všechna uvedená opatření směřují k tomu,. abychom ústředně a jednotně řízenou výchovou pracovních záloh při uplatnění zásady odpovědnosti jednotlivce a operativním decentralisovaném systému docílili jejího všestranného zkvalitnění a tím zajistili našemu státu potřebný počet politicky vyspělých a vysoce kvalifikovaných kádrů.
Systém státních pracovních záloh, kterým byl v SSSR v době Velké vlastenecké války i ve vítězné stalinské epoše budování komu-
nismu vyřešen problém pracovních sil, stane se i u nás prvořadým činitelem při budování socialismu.
II. Zvláštní část. K§§ 1a2:
Pracovní zálohy nebudou vytvářeny pro všechna hospodářská odvětví, nýbrž jen pro odvětví zvlášť důležitá pro plnění jednotného hospodářského plánu, a to postupně podle naléhavosti potřeby v jednotlivých hospodářských odvětvích. Toto hledisko bude uplatňováno i v rámci odvětví. Pracovní zálohy budou připravovány jen pro zvlášť důležité obory. Proto se ponechává vládě (§3, odst. 1), aby stanovila, pro která hospodářská odvětví nebo obory a v jakém časovém sledu budou zřizována odborná učiliště a školy pracovních záloh.
K §3:
Druhý a třetí odstavec stanoví typy učilišť a škol pracovních záloh. V odborných učilištích s 2 letou učební dobou budou vychováváni dělníci se střední a vyšší kvalifikací, v učilištích s 3 letou učební dobou budou vychováváni dělníci pro velmi náročné pracovní obory.
školy závodního výcviku budou připravovat dorost pro povolání více specialisovaná nebo pro povolání s užším rozsahem odborných dovedností a vědomostí (pro hromadnou nebo méně náročnou výrobu).
Dorost, vyškolený v těchto povoláních, má možnost se dále vzdělávat v pracovním poměru a zvyšovat svou odbornou kvalifikaci v kursech závodních škol práce a ve večerních kursech průmyslových škol při podnicích.
Do odborných učilišť bude přijímán zpravidla jen dorost ve věku od 15 let (po skončení povinné školní docházky), do některých škol závodního výcviku bude přijímán jen dorost nejméně 17 letý.
Odborná učiliště a školy závodního výcviku, které zřizuje a řídí ministerstvo pracovních sil, jsou zařízeními státní správy a pro jejich hospodaření platí proto předpisy, vydané pro tato zařízení. Nábor žáků do učilišť a škol a rozmísťování jejich absolventů bude prováděno podle potřeb jednotného hospodářského plánu. Při plnění těchto úkolů bude se ministerstvo pracovních sil opírat o národní výbory.
K §4:
První odstavec vymezuje rozsah výchovy v odborných učilištích a školách závodního výcviku. Nestačí, aby si žáci osvojili předepsané dovednosti a vědomosti svého oboru. Odborná učiliště a školy závodního výcviku pečují o prohloubení jejich všeobecného vzdělání a zejména o jejich politickou a kulturní výchovu, poněvadž jedině politicky uvědomělí dělníci, vyzbrojení znalostmi marxismu-leninismu a oddaní myšlence socialismu, budou schopni plně si osvojit nové methody práce a bojovat za zvyšování produktivity práce. Nezbytnou součástí výchovy je i tělesná a branná výchova. Branná výchova je v odborných učilištích i školách závodního výcviku povinná; provádí se podle zákona o branné výchově. Učiliště a školy vychovávají tak nadšené vlastence, kteří jsou i tělesně zdatní a připraveni bránit vlast.
žákům učilišť a škol se poskytuje bezplatné vzdělání a výchova, dále stravování, po případě ubytování a úplné ošacení včetně stejnokroje, jakož i pomůcky, jichž je zapotřebí pro vyučování. Kromě toho obdrží žáci peněžité odměny, po případě příspěvky. Bližší předpisy o peněžitých odměnách se vydají podle § 8. V učilištích a školách bude též zajištěna zdravotní péče o žáky.
Třetí odstavec stanoví povinnost žáků pracovati po absolvování učiliště nebo školy po stanovenou dobu v podnicích, které určí ministerstvo pracovních sil v dohodě s přislušnými ministerstvy. Tato povinnost vyplývá z toho, že stát vynakládá značné částky na výchovu žáků, takže je nutno zajistit, aby tento náklad nepřišel nazmar fluktuací absolventů. Kromě toho je nutno zabezpečit co nejúčelnější využití jejich dovedností a vědomostí na pracovištích, kde je jejich pracovní síly nejvíce zapotřebí.
čtvrtý odstavec sleduje účel, aby bylo zabráněno špatnému hospodaření s pracovními silami a narušování plánu pracovních sil tím, že by závody zaměstnávaly absolventy učilišť a škol jinými pracemi, než pro které získali kvalifikaci. Závody nesmí bez souhlasu ministerstva pracovních sil přeškolovat absolventy na jiná povolání. Jsou povinny pečovat o stálé zvyšování odborného růstu a kulturního rozvoje absolventů učilišť a škol. Poněvadž fluktuace je do značné míry způsobována nedostatečnou péčí závodů o ubytování zaměstnanců, ukládá osnova podnikům povinnost, aby pečovaly o zajištění vhodného ubytování příslušníků pracovních záloh. Ministerstvo pracovních sil bude kontrolovat jednak přímo, jednak prostřednictvím podřízených orgánů, jak podniky plní uvedené povinnosti. Kontrola ubytování absolventů bude prováděna ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.
K § 5:
Je odůvodněno, aby ke zřizování učilišť a škol závodního výcviku se použilo zařízení dosavadních středisek pracujícího dorostu, poněvadž v hospodářských odvětvích, pro která budou připravovány pracovní zálohy, nebude dorost vychováván dosavadním způsobem, Proto stanoví první odstavec, že majetku, který převážně sloužil účelům těchto středisek pracujícího dorostu, se použije pro zřízení odborných učilišť a škol závodního výcviku a že správa tohoto majetku se převede na ministerstvo pracovních sil podle příslušných předpisů (zákon č. 90/1950 Sb., zákon č. 103/ 1950 Sb. a zákon č. 167/1950 Sb. ). Ministerstvo pracovních sil nemůže ovšem převzíti správu majetku (učňovských dílen, podnikových základních odborných škol a pod. ), který je v uzavřeném prostoru závodu a který nelze s hlediska provozu od závodu oddělit. Těchto zařízení bude možno použít pro účely učilišť a škol závodního výcviku podle druhého odstavce.
žákům učilišť a škol, kteří získali základní dovednosti a vědomosti, musí být umožněno, aby si na provozních pracovištích osvojili rychlost a zručnosti potřebné k tomu, aby po vykonání závěrečné zkoušky mohli vykonávat hodnotnou práci ve kterémkoli podniku příslušného výrobního oboru a plnit povinnosti, které jsou kladeny na kvalifikované dělníky jejich oboru. Proto druhý odstavec stanoví, že učilištím a školám bude poskytnuto bezplatné užívání vhodných a bezpečných pracovišť a vhodného technického a provozního zařízení. Tímto zařízením se rozumí zejména stroje, nástroje, hygienická zařízení a pod. Učilištím a školám bude dále poskytnuto bezplatné užívání učňovských pracovišť, ubytovacích objektů a jiných výchovných zařízení, která sloužila převážně účelům středisek pracujícího dorostu, avšak nemohou být podle prvního odstavce převzata do správy ministerstva pracovních sil. Učňovským pracovištěm se rozumí speciální pracoviště, které slouží výhradně k tomu, aby učňové na něm získávali základní dovednosti a vědomosti a které není součástí výrobního provozu podniku (na př. učňovská dílna). Aby učiliště a školy mohly, plnit své úkoly, musí jim být zajištěn potřebný počet odborníků pro výrobní vyučování a theoretické vyučování odborným předmětům. Půjde zde zejména o odborníky, kteří budou vykonávat funkci instruktorů a učitelů pro odborné předměty. Tito pracovníci budou převedeni do stavu zaměstnanců učilišť a škol. Dále půjde o odborníky, kteří jako externí učitelé a instruktoři budou seg
znamovat žáky s novými pracovními methodami a vymoženostmi techniky, po případě vyučovat odborným předmětům.
K § 6:
Ministerstvo pracovních sil nese osobní a věcné náklady na odborná učiliště a školy závodního výcviku. Výjimku tvoří náklady, vzniklé při výrobním vyučování žáků na pracovištích závodu, který smluvně propůjčí učilišti nebo škole užívání provozních pracovišť a potřebného technického a provozního zařízení (na př. osobní náklady na údržbu pracovišť, náklady na suroviny, pomocné hmoty, energii i ostatní režijní náklady). Tyto náklady nese podnik. Ministerstvo pracovních sil nese však osobní náklady na instruktory, a to bez ohledu na to, zda půjde o zaměstnance učilišť a škol nebo p externí instruktory. Ministerstvo pracovních sil hradí též náklad na externí učitele — zaměstnance podniku a náklady na pracovní výstroj žáků, kteří budou pracovat na provozních pracovištích, s výjimkou speciální pracovní výstroje, kterou zajistí podnik.
K § 7:
Ministerstvo pracovních sil zřídí podle potřeby oblastní orgány pro správu odborných učilišť a škol závodního výcviku. Organisaci těchto oblastních orgánů upraví ministerstvo pracovních sil, které současně vymezí jejich působnost při řízení činnosti učilišť a škol a dozoru nad nimi. Na Slovensku vykonává ministerstvo pracovních sil svou působnost prostřednictvím pověřenectva pracovních sil. Podle druhého odstavce se nevztahují na učiliště a školy předpisy o základních odborných školách. Učiliště a školy závodního výcviku nejsou školami ve smyslu školského zákona. Výrobní vyučování a odborné vzdělání žáků se bude provádět podle jednotného učebního plánu, který dokonale sladí praktické a theoretické vyučování. Výrobní vyučování bude svěřeno instruktorům, vyučování odborným a všeobecným předmětům učitelům. Přitom výrobní vyučování bude úzce navazovat na theoretické vyučování a naopak a postupně budou kvalifikovaní instruktoři pověřováni i vyučováním odborným předmětům.
Ministerstvo pracovních sil bude při vydávání směrnic a jiných podkladů pro všeobecné vzdělání žáků učilišť a škol spolupracovat s ministerstvem školství, věd a umění. Jde zejména o osnovy, učebnice, učební texty a jiné pomůcky.
K§8:
První odstavec stanoví, které prováděcí předpisy vydá vláda. Vládním usnesením budou stanoveny zásady náboru žáků. Vládním nařízením budou upraveny vzájemné vztahy mezi učilišti, školami a závody, zejména pokud jde o výrobní vyučování žáků na provozních pracovištích a užívání výchovných zařízení dosavadních středisek pracujícího dorostu, jejichž správu převezme ministerstvo pracovních sil.
Ve druhém odstavci jsou příkladmo uvedeny otázky, jejichž úprava se ponechává ministerstvu pracovních sil. Všechny tyto prováděcí předpisy budou vydány v dohodě s příslušnými ústředními úřady. V dohodě s těmito úřady bude ministerstvo pracovních sil provádět i ostatní zásadní opatření při zřizování a řízení činnosti učilišť a škol při náboru žáků do nich a při rozmísťování jejich absolventů. Platové poměry zaměstnanců odborných učilišť a škol závodního výcviku jakožto zaměstnanců zařízení státní správy se upraví podle předpisů o řízeni státní mzdové politiky.
K § 9:
Zkušenosti, získané při provádění zákona č. 96/1950 Sb. o pracujícím dorostu ukázaly, že není účelné, aby ministerstvo pracovních sil řídilo výchovu pracujícího dorostu ve všech úsecích. Rozsáhlost úkolů, které z toho vyplývají, znemožňuje, aby se ministerstvo pracovních sil mohlo plně soustředit na výchovu kvalifikovaných kádrů pro nejdůležitější úseky. Organisační uspořádání národních podniků, které řídí a za jejichž činnost odpovídají věcně příslušní ministři, neumožňuje, aby ministerstvo pracovních síl přímo řídilo a zajišťovalo výchovu pracujícího dorostu ve střediscích pracujícího dorostu zřízených podniky. S tím souvisí otázka odpovědnosti ministerstev za výchovu pracujícího dorostu, kterou nelze při organisaci výchovy prováděné podle zákona č. 96/1950 Sb. jednoznačně vyřešit. Proto osnova zrušuje ústředí pracujícího dorostu a přenáší jeho působnost vyjma řízení náboru a rozmísťování dorostu na věcně příslušná ministerstva, která se přitom budou řídit dosavadními předpisy o výchově pracujícího dorostu. Věcně příslušným ministerstvem pro otázky výchovy pracujícího dorostu v odvětví místního hospodářství' je ministerstvo vnitra. Aby byla udržována nezbytná jednotná zásadní linie ve výchově pracujícího
dorostu, budou příslušná ministerstva provádět zásadní opatření při řízení výchovy pracujícího dorostu v dohodě s ministerstvem pracovních sil. Na mládež přijatou do odborných učilišť
nebo škol závodního výcviku se přirozeně nevztahují předpisy o náboru a výchově učňů (na př. vládní nař. č. 186/1949 Sb., zákon č. 96/1950 Sb., vl. nař. č. 43/1951 Sb. ). Absolvování učiliště nebo školy nahrazuje vyučení.
V Praze dne 4. prosince 1951.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr pracovních sil: Dr. Havelka v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 5 43-51.