Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období, 8. zasedáni.
596.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..................................1951
o přebudování národního pojištění.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Účel zákona..
Veliké dflo národního pojištění je jednou z hlavních vymožeností pracujícího lidu, které dosáhla dělnická třída svým slavným únorovým vítězstvím. Učíce se ze zkušeností Sovětského svazu, přebudujeme národní pojištění tak, aby podporovalo rozvoj výroby, aby všestranně a stále dokonaleji pečovalo o pracujícího člověka, aby pracující v něm byli sami hospodáři a sami za ně přímo odpovídali a aby tak pojištění v souladu s rozvojem výroby bylo nástrojem k trvalému zvyšování životní úrovně všech pracujících.
§ 2.
Oddělení nemocenského a důchodového pojištění.
Národní pojištění důchodové se odděluje od národního pojištění nemocenského.
Nemocenské pojištění. § 3.
(1) Pracující sdružení v Revolučním odborovém hnutí spravují nemocenské pojištění a
v něm rozhodují. Jde-li o nemocenské pojíš-
2.
tění členů jednotných zemědělských družstev, děje se tak ve spolupráci se zástupci družstevně hospodařících rolníků.
(2) Co stanoví tento zákon o nemocenském pojištění, platí též pro obor rodinných přídavků.
(3) ústřední rada odborů je vrcholným orgánem nemocenského pojištění; vykonává též působnost, která dosud příslušela ministerstvu pracovních sil ve věcech nemocenského pojištění, jakož i podpůrných zařízení a fondů pro krátkodobé podpory v závodech.
(3) ústřední rada odborů spravuje prostředky nemocenského pojištění odděleně od vlastního jmění Revolučního odborového hnutí. Příjmy a výdaje nemocenského pojištění jsou rozpočtovány ve státním rozpočtu.
(5) Ústřední rada odborů předkládá vládě výroční zprávu o nemocenském pojištění.
§ 4.
(1) ústřední rada odborů přebuduje nemocenské pojištění tak, aby se přiblížilo pracujícím, aby jeho dávky byly v souladu se zájmy výroby a pracujících a se zásadou odměny podle zásluhy a aby jeho provádění bylo zjednodušeno a zhospodárněno. Za tím účelem Ústřední rada odborů především:
a) bude postupně přenášet provádění nemocenského pojištění do závodů a na odborové svazy, při čemž správy závodů budou obstarávat administrativní úkoly spojené s prováděním nemocenského pojištění,
b) přebuduje dávkovou soustavu nemocenského pojištění,
c) upraví opravné řízení ve věcech dávkových tak, aby o opravných prostředcích rozhodovali sami pracující.
(2) Předpisy, kterými ústřední rada odborů upravuje rozsah, výši a zásadní podmínky dávek, opravné řízení o nich, jakož i sazby pojistného vyžadují souhlasu vlády a předseda vlády je vyhlašuje ve Sbírce zákonů. Ostatní zásadní předpisy, vydávané k provedení úkolů uvedených v odstavci l, vyhlašuje ústřední rada odborů v úředním listu.
§ 5.
Až do přebudování nemocenského pojištění působí dále pod řízením Revolučního odborového hnutí v oboru nemocenského pojištění ústřední národní pojišťovna a její organisační složky, a to s přiměřeným počtem zaměstnanců, kteří byli dosud činní pro nemocenské pojištění, ústřední rada odborů provede potřebné změny v organisaci ústřední národní pojišťovny a jejích organisačních složek.
Důchodové zabezpečení.
§ 6.
(1) S národním důchodovým pojištěním se spojuje péče o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, jakož i pensijní nadlepšení jakékoliv povahy '(dále vše jen "důchodové zabezpečení").
(2) Důchodové zabezpečení se přebuduje tak, aby se přiblížilo pracujícím, aby dávky byly v souladu s potřebami a rozvojem výroby a se zásadou odměny podle zásluhy a aby jeho provádění bylo zjednodušeno a zhospodárněno.
(3) Přebudování důchodového zabezpečení se provede vládním nařízením.
(4) Příjmy a výdaje důchodového zabezpečení jsou rozpočtovány ve státním rozpočtu.
§ 7.
(1) K přebudování důchodového zabezpečení a ke kontrole tohoto zabezpečení se zřizuje státní komise důchodového zabezpečení (dále jen "státní komise"). Jejím oblastním orgánem je Slovenská komise důchodového zabezpečení (dále jen "Slovenská komise").
(2) Státní komise se skládá z předsedy státní komise a potřebného počtu členů.
(3) Předsedu státní komise a její členy jmenuje vláda.
(4) členové státní komise jsou jmenováni z pracovníků ze závodů a v zemědělství, a to převážně' z členů Revolučního odborového hnutí, dále pak z členů Jednotného svážu českých zemědělců, Jednotného svazu slovenských rolníků a Svazu protifašistických bojovníků po slyšení těchto organisací. Úřad předsednictva vlády a ministerstva financí a vnitra se účastní zasedání státní komise svými zástupci.
(5) členy Slovenské komise jmenuje státní komise; předsedu jmenuje na návrh svého předsedy ze svých slovenských členů. Jinak platí přiměřeně ustanovení odstavců 2 a 4.
§ 8. (1) Státní komise
a) předkládá vládě "návrhy na přebudování důchodového zabezpečení,
b) kontroluje, jak důchodové zabezpečení plní své poslání,
c) projednává zprávy, které předseda předkládá vládě, Jakož i otázky, týkající se správy důchodového zabezpečení, v nichž si předseda vyžádá její stanovisko.
(2) Slovenská komise
a) předkládá státní komisi návrhy na přebudování důchodového zabezpečení,
b) kontroluje, jak důchodové zabezpečení na Slovensku plní své poslání,
c) projednává zprávy, které předseda předkládá státní komisi, jakož i otázky týkající se správy důchodového zabezpečení na Slovensku, v nichž si předseda vyžádá její stanovisko.
(3) Státní komise je odpovědna vládě, Slovenská komise státní komisi.
(4) Nesouhlasí-li předseda státní komise s míněním této komise, podá o tom zprávu předsedovi vlády; předseda Slovenské komise podá v takovém případě zprávu předsedovi státní komise.
§ 9.
(1) Pro provádění důchodového zabezpečení se zřizuje Státní úřad důchodového zabezpečení v Praze a jako jeho oblastní orgán Slovenský úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě; Státní úřad důchodového zabezpečení provádí pensijní nadlepšení až do dalšího opatření pomocí dosavadních zařízení.
(2) Předseda státní komise osobně odpovídá vládě za řízení, správu a provoz Státního úřadu důchodového zabezpečení. Předseda Slovenské komise osobně odpovídá za řízení, správu a provoz Slovenského úřadu důchodového zabezpečení předsedovi státní komise.
(3) Předseda státní komise předkládá vládě výroční zprávu o důchodovém zabezpečení.
(4) Státní úřad důchodového zabezpečení (jeho oblastní orgán) je způsobilý být účastníkem řízení před soudy a jinými veřejnými orgány. Finanční prokuratura zastupuje Státní úřad důchodového zabezpečení jen, byla-li o to požádána.
(5) Vláda může nařízením svěřit rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím Státního úřadu důchodového zabezpečení osobám, jejichž zabezpečení tento úřad provádí.
(6) K plnění svých úkolů převezme Státní úřad důchodového zabezpečení přiměřený počet zaměstnanců, kteří byli dosud činni pro důchodové zabezpečení a státní pensijní zaopatření s výjimkou zaměstnanců činných pro státní pensijní zaopatření příslušníků ozbrojených sborů.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
§ 10.
(1) Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, platí dosavadní předpisy.
s
(2) Ústřední rada odborů i předseda státní komise učiní opatření potřebná k nerušenému přechodu na novou organisaci. Opatření obecné povahy vyhlásí v úředním listu.
§ 11.
O) O rozdělení majetku (práv a závazků) ústřední národní pojišťovny a dosavadního společného hospodaření národního pojištění se dohodne Ústřední rada odborů s předsedou státní komise. Dohoda vyžaduje souhlasu ministerstva financí. Zápisy v pozemkových knihách se provedou na návrh Státního úřadu důchodového zabezpečení..
(2) Státní úřad důchodového zabezpečení převezme státní zařízení a ústavy, které slouží důchodovému zabezpečení.
§ 12.
Opatření učiněná ve shodě s tímto zákonem před jeho účinností se považují za učiněná podle něho.
§ 13.
Předpisy, které odporují tomuto zákonu nebo předpisům podle něho vydaným, se zrušují.
§ 14.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
1. Úvod. Národní pojištění velmi podstatně přispělo ke zvýšení životní úrovně lidu. V roce 1950 bylo vyplaceno na dávkách nemocenského a důchodového pojištění a na rodinných přídavcích téměř 40 miliard Kčs. Dosud je obstaráváno úřednickým aparátem a účast pracujících na jeho provádění je nedostatečná. Zákon o národním pojištění zajistil sice Revolučnímu odborovému hnutí rozsáhlý vliv na národní pojištění, tento vliv však není bezprostřední, poněvadž Revoluční odborové hnutí pouze navrhuje členy správních a odborných komisí v ústřední národní pojišťovně a v jejich organisačních složkách, jejich členové mu však nejsou bezprostředné a výlučně zodpovědní.
Za dosavadního stavu nemá národní pojištění spojení s výrobou a okolnost, že sami pracující nemají dostatečnou možnost kontroly, umožňuje, že se národního pojištění mnohde zneužívá, což vede k absenci a fluktuaci se
všemi nepříznivými důsledky pro výrobu. Předseda vlády podrobil proto dosavadní stav národního pojištění na plenárním zasedáni Ústřední rady odborů dne 9. listopadu 1951 oprávněné kritice, když konstatoval:
"Pojištění nemocenské i důchodové se nám úplně zbyrokratisovalo. Odpoutalo se od závodů, od dělníků i od výroby. V ohledu pojišťovacím se jde po starém kapitalistickém hledisku a úplně se přehlížejí ty nové, veliké úkoly, které dnes před námi stojí v socialistické výstavbě. Kdyby se nepřehlížely, nemohla by nám tak růst absence nebo nemohlo by se pojištění tak zneužívat, jako se ho dosud zneužívá. Při vyřizování pojišťovacích věcí se vůbec nedbá socialistické výroby, jejího prospěchu nebo škody. Nemocenské pojištění a jejich aparát nemá se závodem a výrobou spojení a nemá pro její potřeby pochopení. Ani lékaři nemají správné pochopení pro naši výrobu a pro
náš úkol zlepšovat všeobecně životni úroveň. Jsou to namnoze filantropické, liberální a nesprávné názory, že hlavní úkol je pomáhat a nadržovat jednotlivci... Vzrůstá nám absence, protože se nemocenského zneužívá. Nebylo by to možné, kdyby se prováděla správná kontrola. Proto musíme přeorganisovat nemocenské pojištění, abychom si v něm zavedli pořádek, abychom vymýtili všechny byrokratické nešvary, které zde jsou, abychom pomohli naší výrobě. Když pomůžeme výrobě, pomůžeme všem, urychlíme náš postup k socialismu, rozšířeni našeho blahobytu a zajištění zvýšené životní úrovně pro všechny lidi. "
Nutnost přenesení nemocenského pojištěni na odbory a do závodů vytýčil rovněž předseda Ústřední rady odborů poslanec František Z u p k a, když na témže plenárním zasedání ústřední rady odborů rovněž podrobil dosavadní stav kritice a zdůraznil, že
"... přenesení nemocenského pojištění na závody a odborové svazy umožní přiblížení pojištění širokým masám pracujících a zapojí tyto masy do správy pojištění a tím do odborářské práce. Při plnění těchto úkolů budou nám vzorem zkušenosti ze Sovětského svazu, kde je již od roku 1933 prováděno sociální pojištění v závodech za řízení odborových svazů... Lázeňská, sanatorní a ozdravenská zařízení národního pojištění přejdou na Revoluční odborové hnutí a budou spojena s naší rekreací. "
Avšak nejen nemocenské pojištění, nýbrž i pojištění důchodové již neodpovídá dnešním hospodářským a společenským poměrům. Dosavadní dávková soustava trpí rovnostářstvím a není účinným nástrojem pro zvyšování produktivity práce a pro získávání a udržení zaměstnanců v nejdůležitějších výrobních odvětvích. Výpočet důchodů je komplikovaný, řízení je proto těžkopádné a nezdravě zcentralisované. Proto bude třeba organisaci i dávkovou soustavu důchodového pojištění znovu přebudovat tak, aby jeho dávky byly v souladu s potřebami a rozvojem výroby a se zásadou odměny podle zásluhy a aby jeho provádění bylo zjednodušeno a zhospodárněno.
Vláda, vycházejíc z výsledků jednání % usnesení ÚV KSČ ze dne 6. září 1951 o návrzích ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího dr. Jaromíra Dolanského, uložila proto dne 2. října 1951 ministru pracovních sil, aby připravil a vládě předložil návrhy na přenesení úkolů národního pojištění a péče
o válečné poškozence na jiné orgány. Tento úkol plní předkládaná osnova.
II. Zásady navrhované úpravy: Při přebudování národního pojištěni opíráme se o zkušenosti Sovětského svazu, kde nemocenské pojištění provádějí na závodech a za ně zodpovídají odbory a důchodové zabezpečení obstarávají ministerstva sociálního zabezpečení svazových republik za účasti odborů.
Předkládaná osnova vychází z těchto zásad:
1. Nemocenské pojištění se oddělí od pojištění důchodového.
2. Revoluční odborové hnutí převezme správu nemocenského pojištění včetně agendy rodinných přídavků a postupně je přenese do závodů, dále později v souladu se stavem kolektivisace vesnice vyčlení nemocenské pojištění členů JZD a přenese je na jiné orgány.
Přenesení nemocenského pojištění na orgány Revolučního odborového hnutí spočívá v tom, že o nárocích pojištěnců na nemocenské dávky budou pak rozhodovati odborové orgány na závodě a že základní administrativu spojenou s vyplácením a účtováním peněžitých dávek nemocenského pojištění a agendu pojistného bude obstarávati správa závodu. Řízení a kontrolu provozu pojištění na závodech postupně převezmou svazy, soudní řízení při rozhodování sporů o dávkách se nahradí projednáváním sporů v komisích pojištěnců a Revoluční odborové hnutí převezme též dosavadní působnost ministerstva pracovních sil. v oboru podpůrných zařízení a fondů pro krátkodobé dávky na závodech a provede jejich postupnou likvidaci, neboť úkoly těchto zařízení, pokud by nebyly kryty nemocenským pojištěním, převezmou podnikové fondy pracujících.
3. ústřední řada odborů obdrží široké zmocnění k organisační a dávkové přestavbě nemocenského pojištění. V prvé etapě použije Revoluční odborové hnutí k provádění nemocenského pojištění dosavadní ústřední národní pojišťovny, z níž se vyčlení aparát, který prováděl důchodové pojištění, a dále použije okresních národních pojišťoven. Okresní národní pojišťovny budou zatím jako dosud pomáhat důchodovému pojištění (vybírání pojistného, přijímání žádostí o důchod a zjišťování potřebných okolností). Vrchní dozor nad nemocenským pojištěním namísto ministerstva pracovních sil bude obstarávat ústřední rada odborů. Ze zaměstnanců ústřední národní pojišťovny, okresních národních pojišťoven, ministerstva a pověřenectva pracovních sil se použije k provádění nemocenského pojištění přiměřeného počtu zaměstnanců
činných dosud v nemocenském pojištění & v agendě rodinných přídavků. Tento aparát bude omezován souběžně s urychleným přenášením pojištění do závodů.
4. Dosavadní důchodové pojištění se spojí s péčí o válečné poškozence a 3 pensijním nadlepšením, prováděným dosud zvláštními pensijními zařízeními, v důchodové zabezpečení. Zatím se v dávkové soustavě důchodového zabezpečení nebudou provádět změny. Celé důchodové zabezpečení bude však třeba od základů přebudovat jak po stránce organisační, tak i dávkové.
Za tím účelem vláda bude jmenovat státní komisi důchodového zabezpečení, složenou z politicky a třídně uvědomělých pracovníků ze závodů a v zemědělství tak, aby byla obsazena výhradně laickým živlem. Převahu budou míti členové ROH, dále v ní budou míti své zástupce Jednotný svaz českých zemědělců, Jednotný svaz slovenských rolníků a Svaz protifašistických bojovníků, úřad předsednictva vlády a ministerstva financí a vnitra se účastní zasedání státní komise svými zástupci. Oblastním orgánem státní komise pro Slovensko bude Slovenská komise důchodového zabezpečení.
Hlavním úkolem státní komise bude provést rozbor dnešního stavu důchodového zabezpečení a vypracovat návrhy na jeho organisační a dávkovou přestavbu. Vedle toho bude úkolem komise soustavně kontrolovat, jak důchodové zabezpečení plní své úkoly.
Předseda státní komise bude osobně odpověden vládě za řízení, správu a provoz Státního úřadu důchodového zabezpečení, který se k provádění důchodového zabezpečení vytvoří sloučením dosavadní důchodové složky ministerstva pracovních sil, ústřední národní pojišťovny a Státních úřadů pro válečné poškozence v Praze a v Brně. Z důchodové složky pověřenectva pracovních sil, Národní pojišťovny v Bratislavě a Státního úřadu pro válečné poškozence v Bratislavě se vytvoří jeho oblastní úřad pro Slovensko.
členy Slovenské komise jmenuje státní komise ze slovenských členů ROH, Jednotného svazu slovenských rolníků. a Svazu protifašistických bojovníků. Předsedu Slovenské komise navrhuje předseda státní komise ze slovenských členů státní komise. Tím bude zaručena úzká spolupráce obou komisí. Působnost Slovenské komise bude stejná jako státní komise s tím rozdílem, že své návrhy předkládá státní komisi a že kontrola důchodového zabezpečení se vztahuje na Slovensko.
Obdobný poměr je mezi Státním úřadem důchodového zabezpečení a Slovenským úřa-
dem důchodového zabezpečení. Předseda Slovenského úřadu důchodového zabezpečení zodpovídá přímo předsedovi státní komise, který zodpovídá za provádění důchodového zabezpečení v celostátním měřítku.
5. Pensijní nadlepšení. Při závodech působí dosud ve značném počtu a v různých formách zaměstnanecká pensijní zařízení (t. j. náhradní pensijní ústavy v likvidaci, příplatkové ústavy, pensijní fondy, pojišťovací spolky a podobné), která poskytují svým členům zvláštní příplatky k důchodům přiznaným z národního pojištění. Nyní je u nás přes 330 takovýchto samostatných nadlepšovacích zařízení pensijních, která se jak co do počtu zaměstnanců, tak co do finanční kapacity velmi různí; k nim přistupuje určitý počet interních pensijních zařízení některých veřejných ústavů a konečně zvláštní připojišťovací oddělení, zřízené u Ústřední národní pojišťovny. Celkový počet členů těchto pensijních zařízení se odhaduje asi na 200. 000 osob a jejich úhrnné jmění asi na 13 miliard Kčs.
Toto pensijní nadlepšení, preferující — jakožto přežitek kapitalismu — úředníky proti dělníkům, narušuje nám ve svém dosavadním stavu zásady státní mzdové politiky a pracovní morálku, nepodporuje růst produktivity práce, vytváří nám podstatné ničím neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými národními podniky jinak stejné hospodářské důležitosti a významu, z nichž některé takováto zařízeni mají, jiné nikoliv, a má řadu dalších nedostatků.
Tato zařízení se ponechávají na přechodnou dobu v činnosti, podřizují se však Státnímu úřadu důchodového zabezpečení. Úkolem státní komise bude urychleně přebudovat pensijní nadlepšení ták, aby bylo v souladu s potřebami a rozvojem výroby a se zásadou odměny podle zásluhy.
III. Finanční část.
a) Rozdělení jmění. Jmění ústřední národní pojišťovny ke konci roku 1950 tvoří úhradová reserva pro obecné důchodové pojištění 27. 843 mil. Kčs, úhradová reserva pro důchodové připojištění
1. 299 mil. Kčs, úhradová reserva pro pojištění novinářů 144
mil. Kčs, podpůrné fondy důchodového pojištění 93 mil.
Kčs, bezpečnostní fond nemocenského pojištění
3. 764 mil. Kčs, podpůrné fondy nemocenského pojištění 325
mil. Kčs a jmění rodinných přídavků 5. 602 mil Kčs.
Toto jmění je uloženo v investičním májetku (pozemky, budovy, stroje, zařízení a jiný inventář), dále v zásobách (převážně zdravotnický materiál) a ve finančním majetku (vklady, cenné papíry, zápůjčky, pohledávky a jiné).
Toto jmění je třeba rozděliti mezi ústřední národní pojišťovnu, státní zdravotní správu, která přejímá poskytování většiny zdravotních služeb podle návrhu zákona o jednotné preventivní a léčebné péči, a mezi Státní úřad důchodového zabezpečení. O tom, který majetek připadne Státnímu úřadu důchodového zabezpečení, se dohodne ÚRO s předsedou státní komise. Majetková práva a závazky, které nepřevezme Státní úřad důchodového zabezpečení podle tohoto zákona nebo státní zdravotní správa podle zákona o jednotné preventivní a léčebné péči, si ponechá ústřední národní pojišťovna. Rozdělení nebude činiti potíží, neboť hospodaření nemocenského a důchodového pojištění je vedeno odděleně. Pokud jde o nemovitosti, nebude se hleděti při přidělení knihovního majetku jenom k tomu, pro které odvětví pojištění je nemovitost účetně vedena, nýbrž také k tomu, aby byl zabezpečen plynulý chod nemocenského i důchodového pojištění. Vznikne-li přidělením knihovního majetku rozdíl ve prospěch jednoho nebo druhého sektoru, vyrovná se likvidním finančním majetkem (cennými papíry, vklady a pod. ). Závazky se rozdělí na oba sektory podle své povahy.
b) Rozdělení pojistného. Pojistné na nemocenské pojištění činí 6. 8 %, na důchodové pojištění a úrazové odškodnění 11% a příspěvek na rodinné přídavky 5% vyměřovacího základu. Pojistné i na důchodové pojištění bude vybírati ROH prostřednictvím okresních národních pojišťoven. Pojistné nemocenského a důchodového pojištění se účtuje odděleně, takže jeho odvádění na dvě různá místa nebude činiti potíží.
c) Rozpočet Ústřední národní pojišťovny. Rozpočet ústřední národní pojišťovny je od roku 1950 začleněn do rozpočtu státního jako samostatná skupina. Je sestaven odděleně pro nemocenské pojištění, důchodové pojištění a prostředky určené k provádění zákona o rodinných přídavcích.
I po uzákonění osnovy zůstane rozpočet národního pojištění samostatnou částí státního rozpočtu. Bude se skládati v příštím roce z rozpočtu nemocenského pojištění, v jehož výdajích bude vykázána i náhrada státní zdravotní správě za náklady, které převezme sjednocením zdravotní péče, z rozpočtů Státního a Slovenského úřadu důchodového zabez-
pečení, jež budou v podstatě tvořiti dosavadní rozpočet důchodového pojištění, rozpočtu Státních úřadů pro péči o válečné poškozence a některé menší položky z dosavadního rozpočtu ministerstva pracovních sil, a z rozpočtu prostředků určených k provádění zákona o rodinných přídavcích. Připravené rozpočtové návrhy končí pro první dvě odvětví mírným přebytkem, pro obor rodinných přídavků přebytkem poměrně značným.
Schodek důchodového pojištění za rok 1950 byl uhrazen z přebytku hospodaření nemocenského pojištění. I po této úhradě vyplynul z hospodaření nemocenského pojištění za rok
1950 přebytek 1. 423 mil. Kčs. Rovněž za rok
1951 vznikne z celkového hospodaření národního pojištění přebytek. Tyto přebytky jsou zatím vykazovány jako samostatná účetní reserva a odvedou se státní pokladně.
Hospodaření nemocenského a důchodového pojištění bude oddělené a výsledky hospodaření se budou posuzovati samostatně.
Ústřední rada odborů bude hospodařiti s prostředky nemocenského pojištění a s prostředky určenými na rodinné přídavky odděleně od vlastního jmění ROH. Výsledky hospodaření nemocenského pojištění se nijak neprojeví ve vlastním jmění ROH. Případné schodky hospodaření pojištění bude hraditi i nadále stát (§ 137 odst. l zákona o národním pojištění ve znění zákona č. 269/ 1949 Sb. ).
IV. Náklad.
Z provedení úprav navrhovaných osnovou nevzniknou státní pokladně žádné nové výdaje, naopak výdaje na administrativu se budou postupně zmenšovat postupným snižováním počtu zaměstnanců. Úspory tím dosažené nelze ještě nyní vyčísliti.
Zvláštní část.
K § 2.
Národní pojištění se rozdělí:
1. Zdravotní péči o pojištěnce národního pojištění, jejich rodinné příslušníky a důchodce převezme, vyjímajíc zvláštní léčebnou péči, státní zdravotní správa, podle připravovaného zákona o jednotné preventivní a léčebné péči;
2. peněžité dávky nemocenského pojištění, čítajíc v to výpomoc v rodině, dětskou výbavu a zvláštní léčebnou péči, bude poskytovat těmto osobám ROH prostřednictvím odborových organisací v závodech;
3. důchodové zabezpečení bude prováděti Státní úřad důchodového zabezpečení (§ 9) za řízení předsedy státní komise a pod její kontrolou (§ 7).
K § 3.
Odstavec 1 sleduje stěžejní myšlenku organisační přestavby nemocenského pojištění.
Než bude přeneseno nemocenské pojištění členů JZD na jiné orgány, bude je prováděti i nadále ústřední národní pojišťovna za řízení ústřední rady odborů. Věcné dávky nemocenského pojištění bude poskytovat členům JZD účastnícím se tohoto pojištění státní zdravotní správa. Při řešení otázek dotýkajících se přímo nemocenského pojištění členů JZD budou orgány ROH úzce spolupracovat se zástupci JSČZ a JSSR, kteří družstevně hospodářů
K § 4.
Při přenášení provádění nemocenského pojištění do závodů bude ÚRO postupovati v úzké součinnosti s orgány a zařízeními státní zdravotní správy.
Rozhodnutí orgánů ROH, na které bylo přeneseno provádění nemocenského pojištění, mají povahu výměrů ústřední národní pojišťovny. Pokud předpisy vydané k provedení tohoto zákona nestanoví jinak, je účastníkem opravného řízení ústřední národní pojišťovna.
Publikace není třeba u instrukcí, které bude ústřední rada odborů vydávati k provádění nemocenského pojištění.
K § 5.
Ústřední národní pojišťovna jako samostatná právnická osoba a její organisační složky zůstávají zatím v činnosti jako organisační útvary podřízené ústřední radě odborů. V národním nemocenském pojištění, v agendě rodinných přídavků a vybírání pojistného na národní pojištění, příspěvku na rodinné přídavky a příspěvku pro včleňování do práce, jakož i v agendě okresních národních pojišťoven pro účely důchodového pojištění bylo činno k 1. listopadu 1951 více než 9. 000 zaměstnanců. Úkolem ROH bude urychleně zjednodušit administrativu nemocenského pojištění a přenášet je do závodů tak, aby se počet zaměstnanců pracujících v této agendě postupně snižoval.
K § 6.
Léčebnou péči bude poskytovati válečným poškozencům státní zdravotní správa podle připravovaného zákona o jednotné preventivní a léčebné péči.
K § 9.
Rozhodnutí Státního úřadu důchodového zabezpečení (jeho oblastního orgánu), a to i ve věcech připojištění, mají povahu výměrů Ústřední národní pojišťovny; o rozhodnutích
podle zákona o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce platí však dosavadní předpisy (zákon č. 164/ 1946 Sb. ).
V národním důchodovém pojištění, v péči o válečné poškozence a v připojištění prováděném u Ústřední národní pojišťovny bylo činno k 1. listopadu 1951 okrouhle 1. 700 zaměstnanců. Vedle toho je zaměstnáno asi 500 zaměstnanců u byv. pensijních oddělení zemských finančních ředitelství (správy státních důchodů v likvidaci) a ministerstva a pověřenectva financí agendou státního pensijního zaopatření. Tato agenda je již postupně přejímána Ústřední národní pojišťovnou až na pensijní agendu pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, o níž se má rozhodnouti připravovaným zákonem o pensijním zabezpečení příslušníků ozbrojených sborů.
Úkolem státní komise bude urychleně zjednodušovat a decentralisovat důchodové zabezpečení tak, aby se počet zaměstnanců snižoval.
K § 10 odst. 1.
Materiální předpisy zákona o národním pojištění (č. 99/1948 Sb. ), zákona o rodinných přídavcích (č. 90/1949 Sb. v platném znění) a zákona o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce (č. 164/1946 Sb. ) zůstávají v platnosti, organisační předpisy těchto zákonů, zejména pokud upravují působnost správních orgánů, jsou však nahrazeny tímto zákonem, úkoly správní komise ústřední národní pojišťovny v nemocenském pojištění budou obstarávati orgány ROH, funkci správní komise Ústřední národní pojišťovny v důchodovém pojištění předseda státní komise a pokud jde o úkony kontrolní, státní komise.
K § 10 odst. 2.
Aby se zajistil nerušený přechod na novou organisaci, bude třeba učinit řadu přechodných organisačních opatření. Zejména bude třeba hned prozatímně upraviti rozhodování o opravných prostředcích proti výměrům v péči o válečné poškozence. Dosud ministerstvo pracovních sil bylo totiž odvolací instancí v péči o vál. poškozence. Pro tento úkol se vytvoří při Státním úřadě důchodového zabezpečení zvláštní odvolací komise. Tato úprava se provede později vládním nařízením podle § 9 odst. 5. Podle zmocnění v § 10 odst. 2 se rovněž zajistí další činnost dosavadních dávkových komisí v důchodovém pojištění až do nové úpravy podle § 6 odst. 3. Funkci revisní komise bude vykonávat přímo státní komise.
K § 12.
Před počátkem účinnosti zákona bude třeba provésti přípravné práce pro přechod na no-
vou organisaci, zejména také jmenovat předsedu a členy státní komise důchodového zabezpečení.
V Praze dne 4. prosince 1951.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr pracovních sil: Dr Havelka v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 5540-51.