Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období. 7. zasedáni.
588.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.................
o branné výchově.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
•
Účel branné výchovy.
§ 1.
Účelem branné výchovy je zajištění řádné přípravy nejširších vrstev pracujícího lidu k plnění úkolů obrany vlasti, prohloubení jednoty pracujícího lidu s lidově demokratickou armádou, výchova pracujícího lidu k věrnosti a spojeneckému svazku se Sovětským svazem a se státy lidové demokracie, zvýšení jeho odhodlanosti a schopnosti k obraně vlasti a tím i úsilí o zajištění světového míru.
§ 2.
Plnění těchto úkolů se zajišťuje politickou, tělesnou a vojenskou přípravou především na podkladě dobrovolné účasti nejširších vrstev pracujícího lidu.
Provádění branné výchovy. § 3.
(1) Branná výchova se provádí:
a) ve školách,
b) ve střediscích pracujícího dorostu a jiných zařízeních plnících obdobné úkoly (dále jen "střediska"),
č) v dobrovolných organisacích.
l
(2) Zásadní směrnice pro provádění branné výchovy stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady; podrobnosti k nim stanoví příslušné ústřední úřady a pokud jde o dobrovolné organisace, Svaz pro spolupráci s armádou.
§ 4.
Branná výchova ve školách a ve střediscích je povinná.
§ 5.
Svaz pro spolupráci s armádou.
(1) Aby mohla být řádně prováděna branná výchova v dobrovolných organisacích, zřizuje se Svaz pro spolupráci s armádou (dále jen "Svaz"), který je právnickou osobou.
(2) Svaz zejména organisuje, řídí a kontroluje provádění branné výchovy v dobrovolných organisacích, které se staly členy Svazu a jež pověřil jejím prováděním.
(3) Organisační řád Svazu stanoví vláda.
§ 6. Používání budov a pozemků k branné výchově.
K branné výchově lze používat pozemků, budov a zařízení, které jsou ve vlastnictví státu nebo dobrovolných organisací, a to v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra a se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 7.
Nemocenská a úrazová péče.
(1) Osoby, které při provádění branné výchovy utrpěly úraz nebo onemocněly a nejsou účastníky vojenské nemocenské péče, mají nárok na dávky nemocenského pojištění podle zákona o národním pojištění, i když nejsou podle něho pojištěny.
(2) Stanou — li se dotčené osoby následkem úrazu nebo onemocnění výše uvedeného nezpůsobilými k výkonu povolání, mají nárok na zaopatření podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, pokud nemají nárok na zaopatření (důchod) podle jiných pro ně příznivějších právních předpisů. Zemřely-li dotčené osoby následkem úrazu nebo onemocnění výše uvedeného, mají pozůstalí po nich obdobné nároky.
(3) Podrobnosti k provedení ustanovení odstavců l a 2, jakož i případné výjimky stanoví ministerstvo pracovních sil v dohodě s příslušnými ústředními úřady a Revolučním odborovým hnutím, a to pokud jde o opatření obecné povahy, vyhláškou v úředním listě.
§ 8. Osvobození od daní, dávek a poplatků!
Právní a úřední úkony, jichž je třeba k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.
§ 9. Náklady branné výchovy.
Náklady na provádění branné výchovy hradí dobrovolné organisace zásadně z vlastních prostředků; nedostačují-li tyto prostředky, hradí neuhrazené náklady Svaz. Neuhrazené náklady Svazu hradí stát.
Závěrečná ustanovení. § 10.
Opatření učiněná před vyhlášením zákona a ve shodě s ním jsou platná.
§ 11.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje zákon č. 184/1937 Sb., o branné výchově.
§ 12.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Branná výchova byla zavedena v ČSR zákonem č. 184/1937 Sb., o branné výchově a prováděcími vládními nařízeními č. 109/1938 Sb., č. 110/1938 Sb. a vyhláškou č. 111/1938 Sb., které nebyly dosud zrušeny. Uvedený zákon, Který nabyl účinnosti dnem 1. září 1937 a má všechny znaky kapitalistické úpravy, nebyl ve skutečnosti nikdy v plném rozsahu proveden.
V předmnichovské republice nebyl totiž zájem o to, aby byla zvýšena brannost lidu. Vládnoucí buržoasie, jak zkušenosti zejména z roku 1938 ukázaly, měla obavy z toho, aby pracující lid byl ozbrojen a vycvičen pro boj proti fašistickým útočníkům. Právě v roce 1938, v době nejvyššího ohrožení republiky, kdy KSČ znovu vyzývala ke sjednocení všech poctivých občanů do lidové fronty na obranu vlasti, pracující lid prokázal svoji lásku k republice a vůli bojovat všemi silami za zachování její svobody a nezávislosti.
Citovaný zákon a jeho prováděcí předpisy byly zrušeny v době nesvobody vládním nařízením č. 105/1939 Sb., jímž se zbavují účinnosti zákon č. 184/1937 Sb. a předpisy jej provádějící. Platnost citovaných předpisů byla však obnovena § 7 dekretu č, 125/1945 Sb., o zřízení Svazu brannosti. Podle tohoto dekretu Svaz brannosti měl provádět veškerý branný výcvik. Svaz brannosti nesplnil však úkoly, které mu byly uloženy a dokonce ve svých řadách sdružoval do února 1948 převážně živly protilidové a byl proto zrušen zákonem č. 138/1949 Sb., jímž se zrušuje Svaz brannosti Důvodová zpráva k tomuto zákonu (tisk NS č. 251) počítá s tím, že "provádění branné výchovy třeba postavit na nové základy".
Podle dosavadní úpravy branná výchova je prováděna v několika organisacích, na které dohlížejí různé ústřední úřady. Občanské výsadkářství, sportovní střelectví a závody branné zdatnosti jsou prováděny v COS a řízeny státním úřadem pro tělesnou výchovu a
*
sport. Lidové letectví je soustředěno v aeroklubu, motorismus v autoklubu; tyto organisace jsou řízeny ministerstvem dopravy. Spojovací výcvik se prováděl v omezené míře ve Sdružení čs. amatérů-vysilačů, které v poslední době zaniklo a jehož členové se zapojili do ROH. Výcvik poštovních holubů provádějí členové spolků chovatelů poštovních holubů; tyto spolky jsou organisovány v ústředním svazu spolků chovatelů poštovních holubů a řízeny ministerstvem národní obrany. Výcvik psů se provádí v Kynologické jednotě a je řízen ministerstvem zemědělství. Dále byla prováděna branná výchova v omezené míře v prázdninových táborech a v zotavovnách mládeže podle směrnic bývalého ministerstva práce a sociální péče. Určitý úsek branné výchovy prováděly také čs. červený kříž a Svaz čs. hasičstva, na které dohlížejí ministerstvo zdravotnictví respektive ministerstvo vnitra. Tento stav nevyhovuje dnešním potřebám a ani při sebevětším úsilí a největší finanční podpoře nelze očekávat, že branná výchova tímto způsobem splní úkoly na ni kladené. Hlavní příčina nedostatku dnešní úpravy tkví v roztříštěnosti branné výchovy a dále v tom, že tu není organisace, která by ji sjednocovala a jednotně politicky a odborně vedla. V poslední době byl učiněn krok vpřed
a) v lidovém letectví, kde byly položeny základy k vybudování dobrovolné organisace podle vzoru sovětského,
b) v občanském výsadkářství, kde byla provedena reorganisace,
c) v branné výchově na školách II. a III. stupně, kde byla povinně zavedena.
Tyto změny jsou však nedostačující. Má-li branná výchova splnit úkoly na ni kladené, zejména při zabezpečování branné pohotovosti lidově demokratické republiky, při upevnění jednoty pracujícího lidu s armádou, při výchově občanů k věrnosti vlasti a spojeneckému svazku s SSSR a lidově demokratickými státy, při prohlubování úsilí o zajištění světového míru, nutno přikročit k nové úpravě podle zkušeností z SSSR.
Nová úprava vychází z poučky Stalinské vojenské vědy o pěti trvale působících činitelích, které rozhodují o výsledcích války. Jsou to:
— pevnost zázemí,
— morální duch armády,
— množství a jakost divisí,
— výzbroj armády,
— organisační schopnosti velitelského sboru armády.
(Rozkaz lidového komisaře obrany z 23. 2. 1942 č. 55).
Podmínkou pro vytvoření pevnosti zazenu a vysoké morálky armády, jakož i dosažení vysoké úrovně divisí je správně organisována a prováděná branná výchova.
Nová úprava vychází dále ze zkušeností z poslední války, že každý občan je významným činitelem při obraně vlasti. Je proto nutné, aby každý jednotlivec byl politicky uvědomělý, tělesně zdatný, vycvičen ve zbrani, v protichemické, protipožární ochraně, civilní obraně a pod. a měl dostatek vůle a umění nejen bránit sebe, ale přispívat podle svých sil a schopností také k obraně vlasti.
Zkušenosti poslední války a zejména zkušenosti ze Sovětského svazu dále ukázaly, že nepřítel se snažil proniknout do hlubokého tylu a posílal tam zaškodníky a výsadkářské jednotky. Tyto akce nepřítele mají vyznám jedině tehdy, může-li nepřítel počítat s podporou místního obyvatelstva. Zkušenosti ze Sovětského svazu dále ukázaly, že záškodníci, nepřátelští agenti a odloučené vysadkářské jednotky mohly se udržet na uzemí SSSR jen velmi krátkou dobu, jelikož místní obyvatelstvo díky několikaleté sovětské výchove bylo politicky, tělesné a vojensky dobře připraveno a nepřátelské živly v krátké době odhalilo a zneškodnilo.
Branná výchova — má-li splnit účel — musí byt prováděna jednak před nastoupením vojenské služby, jednak i po vykonaní vojenské služby.
Účelem branné výchovy před nastoupením vojenské služby je připravit mládež pro službu v armádě i pro splnění úkolů v zázemí.
Po vykonání vojenské služby má branná výchova za účel udržovat a rozvíjet vojenské umění vojáků v záloze, po případě u osob, které nebudou odvedeny, nahradit ve zmenšeném rozsahu vojenskou službu, aby tyto osoby mohly plnit úkoly při zajišťování pevnosti a odolnosti zázemí.
Ústava v § 34 odst. 2 ukládá všem občanům povinnost účastniti se branné výchovy Osnova zákona vychází přesto ze zásady dobrovolnosti pro účast na branné výchově při plném respektování ustanovení ústavy. Je to zdůvodněno tím, že je přáním všeho pracujícího lidu býti připraven k obraně vlasti. Tomuto přání dá pracující lid výraz právě svou dobrovolnou účastí. Byla-li by účast pracujících založena toliko na zákonné povinnosti a vynucována trestními ustanoveními, bylo by to hrubým podceňováním a projevem nedůvěry v politickou vyspělost, uvědomění a lásku k vlasti našeho lidu.
Nová úprava branné výchovy je budována na těchto zásadách:
1. její náplň tvoří tři základní složky, které se navzájem prolínají a doplňují, a to
a) politická příprava,
b) tělesná příprava, c) vojenská příprava;
2. na školách, ve střediscích pracujícího dorostu a jiných zařízeních plnících obdobné úkoly je povinná;
3. mimo školy a střediska je dobrovolná a bude prováděna v dobrovolných organisacích;
4. jako řídící, koordinační a kontrolní orgán branné výchovy mimo školy a střediska se zřizuje Svaz pro spolupráci s armádou, jehož kolektivními členy jsou dobrovolné organisace, které budou pověřeny prováděním branné výchovy; v
5. branná výchova v celém svém rozsahu bude prováděna podle zásadních směrnic ministerstva národní obrany, vydaných v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
Zákon je rámcový, aby nebránil pozdějšímu vývoji a aby umožňoval co nejpružnější provádění branné výchovy.
Podrobnosti budou stanoveny prováděcími předpisy.
Zvláštní část.
K jednotlivým ustanovením.
K §§ l a 2:
Politické odůvodnění a účel osnovy je vysvětlen podrobně ve všeobecné části důvodové zprávy.
Jak je zdůrazněno již ve všeobecné části důvodové zprávy, prolínají se a vzájemně doplňují všechny tři složky branné výchovy. Pokud jde o politickou přípravu, je jejím úkolem vychovávat všechny občany k lidové obraně vlasti, vyrůstající ze socialistického vlastenectví úzce spjatého s proletářským internacionalismem. Politická příprava má rovněž utužit věrnost a oddanost občanů k Sovětskému svazu a k spojenectví s lidově demokratickými státy; má za úkol vtisknout našemu pracujícímu lidu víru v jeho sílu a nepřemožitelnost.
Vzhledem k cílům, jejichž dosažení sleduje politická příprava jako součást branné výchovy, je nutno politické přípravě věnovati největší péči.
Tělesná příprava a vojenská příprava mají dát každému občanu zejména potřebný stupeň tělesné, technické i taktické průpravy pro ozbrojenou obranu vlasti.
K §3:
Pod pojmem "jiných zařízení plnících obdobné úkoly" jsou míněny zejména ústavy sloužící k výchově dorostu (mládeže). Je tím pamatováno i na eventuálně později vzniklá zvláštní učiliště pro výchovu pracujícího dorostu.
Směrnice pro provádění branné výchovy musí být jednotné, čemuž nesmí býti na překážku ani ta okolnost, že branná výchova bude prováděna různými organisacemi a zařízeními. Vzhledem k tomu, že za správné provádění branné výchovy je odpovědný ministr národní obrany, je nutno, aby zásadní směrnice pro jednotné provádění branné výchovy v celém jejím rozsahu vydalo ministerstvo národní obrany. Tyto směrnice před jejich vydáním budou dohodnuty se zúčastněnými ústředními úřady (s ministerstvy školství, věd a umění, pracovních sil, zdravotnictví, státním úřadem pro tělesnou výchovu a sport a j. ) a se Svazem pro spolupráci s armádou. Podrobnosti k těmto směrnicím dohodnou samozřejmě příslušné ústřední úřady před jejich vydáním s ministerstvem národní obrany.
K zajištění branné výchovy patří i pravidelný lékařský dozor nad jejími účastníky, který bude prováděn podle směrnic, vydaných ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem národní obrany.
K § 4:
Branná výchova bude povinná i na školách výběrových a vysokých.
Ministerstva, jejichž dohledu školy podléhají, zajistí správné provádění branné výchovy na těchto školách, při čemž se řídi zásadními směrnicemi vydanými podle § 3 osnovy. • Při provádění branné výchovy ve školách bude ovšem její stupeň rozdílný podle toho, zda osoby jí podléhající ještě nevykonaly nebo již vykonaly vojenskou službu.
Obdobně bude řízeno provádění branné výchovy ve střediscích.
K §5:
Aby bylo možné jednotně organisovat, řídit a provádět brannou výchovu mimo školy a střediska, je zapotřebí vytvořit sjednocující, řídící a koordinující orgán. Jako takový zřizuje osnova Svaz pro spolupráci s armádou.
Organisační řád Svazu stanoví vláda z toho důvodu, aby organisace Svazu byla tak pružná, aby odpovídala vývoji při budování branné výchovy.
Pro nejbližší dobu je předpokládána asi tato organisace Svazu:
a) ústřední výbor, v jehož čele je předseda Svazu. Dalšími členy ústředního výboru Sva-
zu jsou zástupci volení ústředními orgány kolektivních členských organisací, zástupci některých ústředních úřadů, zástupci ROH a ÚAVNF;
b) krajské výbory, jejichž členové jsou voleni krajskými orgány kolektivních členských organisací. Dále jsou členy krajských výborů Svazu zástupci krajských národních výborů, KOR, KAVNF, krajských velitelství národní bezpečnosti a místních vojenských velitelství;
c) okresní výbory, jejichž členové jsou voleni okresními orgány kolektivních členských organisací. Dále jsou členy okresních výborů zástupci ONV, OOR, OAVNF, okresních velitelství národní bezpečnosti a místních vojenských velitelství.
Branná výchova mimo školy a střediska bude prováděna v dobrovolných organisacích, jež budou kolektivními členy Svazu (na př. ČSM, COS, Svaz lidového letectví, čs. Červený kříž atd. ). Při tom může Svaz pověřiti tyto kolektivní členy prováděním i jen určitých, jednotlivých úseků branné výchovy. Navržená úprava organisace Svazu svojí pružností sleduje to, aby vláda mohla přizpůsobiti organisaci Svazu vývoji branné výchovy a vnitřní výstavby Svazu a aby v budoucnu eventuálně stanovila, že pro Svaz platí některá nebo všechna ustanovení zákona č. 68/ 1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních.
K § 6:
Ustanovení tohoto paragrafu je podkladem k tomu, aby bylo možno k branné výchově použít pozemků, budov a zařízení státu a dobrovolných organisací.
K §7:
Zabezpečení osob účastnících se branné výchovy, které nejsou pojištěny pro případ nemoci a nejsou účastníky vojenské nemocenské péče, pokud se jedná o poskytování nemocenské péče nebo o zaopatření v případě invalidity nebo zaopatření pozůstalých po těchto osobách, je upraveno zásadně tak, že jim budou poskytovány dávky nemocenského pojištění podle zákona o národním pojištění, případně zaopatření podle zákona č. 164/1946 Sb.
Prováděcími předpisy podle odstavce 3 bude stanoveno mimo jiné, že nárok podle ustanovení tohoto paragrafu nepřísluší osobám, které si způsobily úraz nebo onemocnění úmyslně.
Příslušným ústředním úřadem je vždy i ministerstvo národní obrany.
úrazy a onemocnění vojáků v činné službě vzniklé při provádění branné výchovy budou posuzovány jako úrazy a onemocnění vzniklé při výkonu vojenské služby.
K § 8:
Ustanovení vyplývá z účelu branné výchovy.
K §9:
Ustanovení § 9 nepotřebuje bližšího odůvodnění. Je samozřejmé, že náklady na provádění branné výchovy ve školách a střediscích hradí ten subjekt, který podle příslušných předpisů je povinen hradit jejich osobní a věcné náklady.
K §10:
Rychlý vývoj naší společnosti způsobil, že některá opatření v branné výchově bylo nutno učinit již před účinností zákona. Je proto nutné, aby tato opatření byla sanována, pokud jsou ve shodě s ustanoveními navrhovaného zákona, a to ode dne, kdy k nim došlo.
K §11:
Kromě zákona č. 184/1937 Sb., o branné výchově, se zrušují zejména:
1. vládní nařízení č. 109/1938 Sb., jímž se vydávají všeobecná prováděcí ustanovení k zákonu o branné výchově,
2. vládní nařízení č. 110/1938 Sb., o výborech brannosti,
3. vyhláška č. 111/1938 Sb., jíž se vydávají přehledy sídel okrskových velitelství branné výchovy a jejich místní působnosti se vzájemným vztahem k politickým úřadům.
Zákon č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport neodporuje ustanovením tohoto zákona.
Finanční zabezpečení.
Náklady pro rok 1951 jsou rozpočtově kryty.
V Praze dne 16. října 1951.
Předseda vlády:
A. Zápotocký v. r.
Ministr národní obrany:
arm. gen. Dr. A. Čepička v. r.
Státní tiskárna n. p.. 01 — 4682-51.