Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 6. zasedání.
539.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.......................1950
o zdokonalení rostlinné výroby.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení.
§ 1.
(1) Účelem tohoto zákona je pomoci jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům ke zvýšení výnosu v rostlinné výrobě, zejména péčí o jakostní osivo a sadbu a zabraňováním škodám, jež působí škůdci rostlinného a živočišného původu.
(2) Národní výbory budou v součinnosti s národními podniky zemědělskými, ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky a jeho složkami, s Jednotnými svazy zemědělců a ostatními masovými organisacemi pomáhat jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona.
Část I.
šlechtění a množení osiva a sadby. § 2.
Podměty šlechtitelské činnosti.
(1) šlechtění osiva a sadby budou provádět zásadně československé státní statky, národní podnik, a jednotná zemědělská družstva.
(2) Jiným osobám, jejichž činnost přispívá k rozvoji šlechtění, mohou povolit šlechtění krajské národní výbory podle směrnic ministerstva zemědělství. Zvláště bude podporováno sdružování zemědělských výzkumníků v rámci jednotných zemědělských družstev, pracujících podle zásad moderní agrobiologie. Komunální podniky mohou provádět šlechtění osiva a sadby, byla-li tato činnost pojata do jejich schváleného podnikového plánu.
§ 3.
Povolování rostlinných odrůd.
(1) Do oběhu pro běžné upotřebení v zemědělství lze uvádět osivo a sadbu jen povolené odrůdy.
(2) Povolení šlechtěné odrůdy, po případě nešlechtěné odrůdy krajové, uděluje a odnímá ministerstvo zemědělství, šlechtěná odrůda je taková, která vznikla cílevědomou šlechtitelskou prací (výběrem, křížením, roubováním rostlin a pod. ). Krajová odrůda je taková, která se vyznačuje v určitých oblastech dobrými užitkovými vlastnostmi.
(3) Nová šlechtění (nové odrůdy) musí být před povolením přezkoušena, pokud jde o samostatnost a pěstitelskou hodnotu.
(4) Povolené odrůdy domácí i zahraniční podléhají soustavnému zkoušení.
(5) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v úředním listě zásady a podmínky pro udělování a odnímání povolení odrůd a jejich kontrolu, pro přezkušování, zkoušení a odebírání vzorků osiva a sadby a povinnosti šlechtitelů při tom a dále, které ústavy je provádějí; může určit i oblasti, ve kterých lze povolené odrůdy pěstovat.
§ 4. Rejstříky odrůd.
Povolené odrůdy se zapisují do příslušného rejstříku povolených odrůd.
§ 5. Výroba elitního osiva a sadby.
Výrobní plochu a množství elitního osiva a sadby určí šlechtitelům prováděcí plán zemědělské výroby. Dalším množením elitního osiva a sadby se získává šlechtěné osivo a sadba.
§ 6.
Výroba šlechtěného osiva a sadby a krajových odrůd pro běžné upotřebení v zemědělství.
O) Výrobní plochu a množství šlechtěného osiva a sadby pro běžné upotřebení v zemědělství určí množitelům prováděcí plán zemědělské výroby.
(2) Výrobním plánem se stanoví i výroba osiva a sadby krajových odrůd, která se získá množením uznaného osiva a sadby (§ 8) povolených krajových odrůd.
§ 7. Výroba jiným šlechtitelem.
Nemůže-li šlechtitel vyrobit ve svém podniku potřebné množství elitního osiva a sadby určené prováděcím plánem, může mu být uloženo, aby dodal potřebné množství elitního osiva a sadby k výrobě jinému šlechtiteli.
§ 8. Uznávací řízení.
(1) Do oběhu lze zásadně uvádět jen uznané osivo a sadbu s označením odrůdy a příslušného pěstění. Uznávání provádí příslušný ústav pro zkoušení semen.
(2) Ministerstvo zemědělství určí vyhláškou v úředním listě ústavy pro zkoušení semen a obvod jejich působnosti a stanoví podrobnosti a podmínky uznávání osiva a sadby, po případě výjimky, rozsah kontroly jakosti vzorků a způsob vydávání průkazů o uznání (uznávací list), jakož i předpisy o jakosti.
§ 9. Obchodní osivo a sadba.
Při nedostatku uznaného šlechtěného osiva a sadby a osiva a sadby krajových odrůd může ministerstvo zemědělství povolit výjimku z ustanovení § 8 odst. l věty prvé. V tomto případě může vyhláškou v úředním listě stanovit podmínky, za kterých lze do oběhu pro běžné upotřebení v zemědělství uvádět pod názvem obchodní osivo a sadba jiné než uznané osivo a sadbu.
§ 10. Obchod s osivem a sadbou.
(1) Podniky dodávající uznané osivo a
sadbu k množení a podniky dodávající uznané
osivo a sadbu pro běžné upotřebení v zemědělství ručí za pravost odrůdy a za předepsanou jakost osiva a sadby při dodávce v uza-
*
vřeném a zaplombovaném obalu až do otevření obalu, a to bez újmy dalšího ručení podle všeobecných předpisů. Předpokladem ručení je, že příjemce opatroval dodané osivo a sadbu s péčí řádného hospodáře.
(2) Při prodeji z otevřeného obalu je prodávající povinen vydat odběrateli záruční list o pravosti odrůdy a předepsané jakosti dodaného osiva a sadby.
(3) Podomní obchod s osivem a sadbou a prodej osiva a sadby na trzích jsou zakázány.
§ 11.
Povinnost používat šlechtěného osiva a sadby.
Pěstitelům může být uloženo, aby zčásti nebo výlučně použili k setí nebo sázení šlechtěného osiva a sadby určitého stupně. Ministerstvo zemědělství může pověřit krajské a okresní národní výbory, aby takovou povinnost uložily v jednotlivých obcích, po případě okresích, zamořených snětí obilní, nebo v nichž jsou nápadně nízké výnosy a pod., a vyhlásily ji způsobem v místě obvyklým.
§ 12. Kontrola osiva a sadby.
(1) Ústavy pro zkoušení semen (§8 odst. 1) jsou oprávněny k odběru vzorků pro kontrolu pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby.
(2) Bližší směrnice pro provádění kontroly pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby, zejména o odebírání a zasílání vzorků a o uhrazování nákladů, vyhlásí ministerstvo zemědělství v úředním listě.
Vývoz a dovoz osiva a sadby. § 13.
Vývoz a dovoz osiva a sadby je prováděn podle prováděcího plánu zahraničního obchodu a vyžaduje vždy také souhlasu ministerstva zemědělství.
§ 14.
(1) Vyvážené a dovážené zásilky osiva a sadby podléhají jakostní kontrole a musí být hlášeny předem příslušnému ústavu pro zkoušení semen (§ 8 odst. 1).
(2) Bližší směrnice pro řízení a udělování souhlasu ministerstva zemědělství podle § 13 a pro uvádění dovezeného osiva a sadby do oběhu vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy financí a zahraničního obchodu vyhláškou v úředním listě.
§ 15.
Zrušení dosavadních šlechtitelských ústředí.
(1) Dosavadní šlechtitelská ústředí: Svaz šlechtitelů rostlin v Praze a "Slovosivo", svaz šlechtitelů a množitelů rostlin na Slovensku, družstvo v Bratislavě, zanikají bez likvidace. Jejich majetek přechází na československý stát a svěřuje se do správy československým státním statkům, národnímu podniku, který za případné dluhy ručí jen do výše převzatých aktiv.
(2) O uspořádání závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, platí přiměřeně ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 126/1948 Sb., o znárodnění některých šlechtitelských podniků.
Část II.
Péče o zvelebení a rozšířeni ovocnářství a vinařství.
§ 16.
Školky lze zakládat, rozšiřovat, přepadat, omezovat nebo zrušovat jen s povolením Krajského národního výboru a. za podmínek jím stanovených. Krajské národní výbory postupují podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství.
§ 17.
Krajské národní výbory stanoví v rámci jednotného hospodářského plánu pro školky provozované v obvodu jejich působnosti se schválením ministerstva zemědělství celkové plány pěstování sazenic a podnoží.
§ 18.
Ustanovení §§ 16 a 17 neplatí pro Československé státní statky, národní podnik, československé státní lesy, národní podnik, a ostatní zemědělské závody ústředně plánované, jejichž výrobní plán a plán odbytu stanoví v rámci jednotného hospodářského plánu přímo ministerstvo zemědělství.
§ 19.
Okresní národní výbor může na návrh ústavu pro zkoušení semen (§ 8 odst. 1) určit, že pěstitel určitého stromu nebo keře, nebo určitých skupin stromů nebo keřů je nesmí bez jeho povolení odstranit a že je povinen úrodu ovoce po uzrání, jakož i rouby, prodat podniku určenému pro získání osiva, po případě roubů. Provozovatel tohoto podniku je povinen ovoce, semeno, po případě rouby, od
pěstitele koupit za úřední cenu splatnou pří jejich odebrání.
§ 20.
Ministerstvo zemědělství může v dohodě s ministerstvem výživy stanovit zajištění semen při zpracování ovoce a jejich použití k pěstitelským účelům.
§ 21.
Zdravotní dozor na školky a jejich výrobky provádějí krajské a okresní národní výbory a spolupracují při tom podle potřeby se státními ústavy pro ochranu rostlin. Bližší směrnice pro výkon tohoto dozoru vydá ministerstvo zemědělství vyhláškou v úředním listě.
Část III.
Opatření proti škůdcům rostlin. § 22.
Uživatelé všech pozemků (i nekultivovaných) jsou povinni chránit na vlastní náklad pozemky a porosty na nich před škůdci rostlin (dále jen "škůdci"). Jsou proto povinni činit opatření, kterými má být zamezen výskyt a rozšiřování škůdců a zajištěno jejich vyhubení.
§ 23.
(1) Je-li důvodná obava, že se škůdci vyskytnou v nebezpečném rozsahu, nebo stalo-li se tak již, jsou národní výbory, především místní národní výbory, povinny učinit vhodná opatření proti nim. V případech, kdy nelze nebezpečí zdolat jinak, zajistí národní výbory součinnost obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
(2) Uživatelé pozemků jsou povinni trpět provádění opatření podle odstavce l a spolupůsobit při tom podle povahy případu prací nebo poskytnutím věcných prostředků.
(3) Náklady opatření podle odstavce l hradí prozatímně národní výbor, který opatření nařídil. Místní národní výbor rozvrhne je na uživatele pozemků, a to podle zásad platných pro vybírání příspěvků podle předpisů o finančním hospodaření národních výborů.
(4) Při opatřeních, jimiž se odvrací obecné nebezpečí hrozící některému úseku zemědělské výroby, se nerozvrhuje část nákladů uhrazená podporou poskytnutou ze státních prostředků.
§ 24.
Státní výzkumné ústavy zemědělské a lesnické jsou oprávněny provádět výzkumná šetření a pokusy za účelem zjištění správného způsobu, jak hubit škůdce a předcházet jejich výskyt. Uživatelé pozemků jsou povinni tuto činnost umožnit.
§ 25.
(1) Dodavatelé osiva a sadby jsou povinni dodávat jen zboží zdravé a prosté škůdců.
(2) Pěstitelé žita, pšenice, ječmene a ovsa, jakož i směsí těchto plodin, jsou povinni používat k jejich setí jen osiva řádně a účinně mořeného prostředky povolenými na ochranu rostlin.
§ 26.
(O Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě předpisy o tom,
a) kteří škůdci, v jakém rozsahu a kdy musí být hubeni a jak je třeba při tom používat prostředků na ochranu rostlin, zejména s ohledem na bezpečnost a zdraví lidí nebo zvířat,
b) která opatření musí být učiněna k úspěšnému hubení škůdců nebo k zabránění jejich výskytu, rozšiřování nebo zavlečení a na čí náklad.
(2) Vláda může stanovit nařízením, jakým způsobem se má zamezit rozšiřování nebo zavlečení škůdců při dovozu, průvozu a vývozu. Při tom může být stanoveno, že se závadné zboží vylučuje z další dopravy nebo že se nařizuje jeho zničení.
(3) Povinnosti uložené podle této části zákona uživatelům pozemků platí obdobně pro osoby, které uskladňují výrobky rostlinného původu.
Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných
výrobků, jejich prodej a kontrola.
§ 27.
(1) Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků (dále jen "prostředky") mohou být vyráběny nebo dováženy jen, jestliže byly předem zkoušeny a ministerstvo zemědělství udělilo v dohodě s ministerstvem průmyslu, a pokud jde o dovoz, v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu, povolení uvádět je do oběhu. Jde-li o jedovaté a zdraví škodlivé prostředky, udílí ministerstvo zemědělství povolení též v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zemědělství může
udělené povolení v dohodě s příslušnými ministerstvy odejmout.
(2) Náklady zkoušení podle odstavce l hradí žadatel.
§ 28.
(1) U jedovatých, po případě zdraví škodlivých prostředků (§ 27 odst. 1) stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví také zvláštní způsob balení, označení a uskladnění a podmínky vydávání takových prostředků.
(2) ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky a jeho složky nepotřebují k prodeji prostředků uvedených v odstavci l zvláštního povolení (koncese), jsou však jinak povinny řídit se předpisy vydanými podle odstavce 1.
§ 29.
Okresní národní výbor může zajistit prostředky, jejichž výroba, dovoz nebo prodej neodpovídají ustanovením tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, a nařídit, že musí být zničeny nebo zužitkovány vhodným způsobem.
§ 30.
(1) Odborný dozor na zachovávání ustanovení této části zákona a předpisů podle ní vydaných vykonávají ministerstvo zemědělství a národní výbory. Ve zvláštních případech může ministerstvo zemědělství pověřit výkonem dozoru též státní výzkumné ústavy zemědělské, po případě lesnické, a státní výzkumné stanice.
(2) Ministr zemědělství stanoví v dohodě s příslušnými ministry nařízením bližší předpisy o oprávněních a povinnostech dozorčích orgánů, o povinnosti výrobců prostředků na ochranu rostlin hlásit ministerstvu zemědělství každou vyrobenou sérii, než bude uvedena do oběhu, o určení vstupních míst, kde bude prováděna prohlídka dovážených rostlin a rostlinných výrobků, jakož i o tom, že uživatelé pozemků a jiné odpovědné osoby jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům nutné údaje, pomůcky a prostředky.
(3) Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství vyhláškou v* úředním listě, ve kterých případech se za prohlídky konané podle této části zákona nebo podle předpisů podle ní vydaných vybírají poplatky ve prospěch státní pokladny a v jaké výši, a vydá zároveň předpisy o jejich vybírání.
Část IV. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
§ 81.
(1) Pomocnými orgány místních národních výborů při provádění tohoto zákona jsou místní agronomové, kteří jsou vybíráni ze zkušených zemědělců.
(2) Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě s ministerstvy vnitra a financi vyhláškou v úředním listě podrobnější předpisy o místních agronomech, zejména o jejich úkolech a uhrazováni jejich hotových výloh.
§ 32.
(1) Za zkoušení podle § 3 a za uznávání podle § 8 se vybírají náhrady, jejichž výši stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v úředním listě.
(2) Za provádění zdravotního dozoru podle § 21 se vybírá poplatek, jehož výši stanoví a o němž podrobné předpisy vyhláškou v úředním listě vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství.
§ 33.
(1) Odrůd, které byly povoleny podle dosud platných předpisů, jakož i osiva a sadby, které podle těchto předpisů byly uznány, lze používat i nadále, pokud povolení nebo uznání nebude odňato.
(2) Dokud nebudou vydány předpisy k provedení tohoto zákona, jest postupovat přiměřeně podle dosavadních předpisů.
§ 34.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na osivo a sadbu pro účely lesnické. Na škůdce lesních kultur se vztahují ustanovení tohoto zákona jen potud, pokud ochrana proti nim není lesními zákony a předpisy podle nich vydanými upravena jinak.
(2) Pokud se provádění tohoto zákona dotýká vojenské správy, bude postupováno podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§35.
(1) Dokud nebudou vydány předpisy k provedení § 12 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, provede se rozvrh nákladů podle § 23 odst. 3 se zřetelem
zejména na výměru ošetřovaných kultur a přihlédne se k poskytnutým osobním a věcným plněním. Místní národní výbor sestaví o rozvrhu nákladů přehled, který vyloží k veřejnému nahlédnutí s upozorněním, že lze u místního národního výboru podat námitky proti rozvrhu ve lhůtě 15 dnů, počínajíc dnem po vyložení přehledu. Námitky mohou podávat jen osoby uvedené v přehledu; rozhoduje o nich s konečnou platností okresní národní výbor, úřední výpis z pravomocného přehledu je exekučním titulem pro vymáhání rozvrženého nákladu.
(2) Prostředky, které byly před účinností tohoto zákona povoleny, nepotřebují nového zkoušení ani povolení. I takovéto prostředky musí však výrobce, po případě dovozce, přihlásit do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona u ministerstva zemědělství, které je vyhlásí v úředním listě. Ministerstvo zemědělství může v dohodě s příslušnými ministerstvy i u těchto prostředků povolení k uvádění do oběhu odejmout, jestliže jejich výroba nebo dovoz neodpovídá zásadám pro povolování prostředků. Prostředky, které nebyly včas přihlášeny, nesmějí být dále vyráběny nebo dováženy bez povolení podle § 27 odst. 1.
§ 36.
(1) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se předpisy, které odporují jeho ustanovením.
(2) Zrušují se zejména:
1. ustanovení o obecních stromových školkách, obsažená v zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a o polní policii,
2. vládní nařízení č. 624/1920 Sb., o úpravě obchodu semenem jetele červeného, vojtěšky a odpady všech jetelů a vojtěšek, ve znění vládního nařízení č. 410/1921 Sb.,
3. zákon č. 128/1921 Sb., o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin, a předpisy podle něho vydané,
4. zákon č. 165/1924 Sb., o ochraně výroby rostlinné, s předpisy podle něho vydané,
5. vládní nařízení č. 119/1937 Sb., o úpravě obchodu se zeleninovými a zahradními semeny,
6. vládní nařízení č. 69/1941 Sb., o osivu a rostlinné, a předpisy podle něho vydané,
7. vládní nařízení č. 89/1941 Sb., o kontrole prostředků na ochranu rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým činitelům a obchodu s nimi, a předpisy podle něho vydané a
8. vyhláška ministra zemědělství a lesnictví č. 202/1944 Sb., o úpravě školkařství.
§ 37.
Tento zákon nabývá účinnosti 30. dne po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. Část všeobecná.
Pětiletý hospodářský plán v rostlinné výrobě klade hlavní váhu na zvýšeni výnosu a produktivity práce. Jedním z důležitých předpokladů k tomu je, abychom se postarali o dostatek kvalitního osiva a sadby.
Předpisy o osivu a sadbě
a) nejsou v československé republice jednotné a jsou v důsledku toho nepřehledné a těžko srozumitelné,
b) byly vybudovány na zásadách kapitalistického hospodaření v zemědělské výrobě a proto neodpovídají pokročilejší výrobní formě socialistické a požadavkům plánování a zvyšování výnosů ve výrobě zemědělské podle nejnovějšího učení Mičurina a Lysenka. šlechtění a množení bylo až do nedávná většinou v nikách jednotlivých statkářů a venkovských boháčů, kteří sledovali finanční prospěch, a nebylo možno při této roztříštěnosti a při kapitalistickém zaměření podnikatelů plánovitě uplatnit nejnovější vědecké zásady a provádět důslednou kontrolu. V důsledku toho dostávalo se malým a středním rolníkům nekvalitního a drahého osiva a sadby.
Na Slovensku dosud platí zákon č. 128/1921 Sb., o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin. Kromě toho platí na Slovensku ještě vládní nařízení č. 624/1920 Sb., o úpravě obchodu semenem jetele červeného, vojtěšky a odpady všech jetelů a vojtěšek, ve znění vládního na-
řízení č. 410/1921 Sb.
V českých zemích je použivatelné vládní nařízení č. 69/1941 Sb., o osivu a sadbě, které bylo provedeno vyhláškami ministerstva zemědělství č. 181/1941 Sb., kterou se stanoví zásady pro zkoušení a povolování odrůd a nových šlechtění, a č. 182/1941 Sb., kterou se stanoví zásady pro uznávání osiva a sadby zemědělských kulturních plodin, ve znění vyhlášek č. 283/1942 Sb. a č. 238/1943 Sb., vyhláškou č. 133/1941 Sb., kterou se stanoví zásady pro uznávání semen a sadby zeleninové, a konečně vyhláškou č. 134/1941 Sb., kterou se
stanoví zásady pro povolování obchodního osiva a sadby. Kromě toho v úředním listě bylo uve-
řejněno celkem 14 dalších prováděcích vyhlášek.
Různost právních předpisů má též za následek různost posuzování rozhodných skutečností a tím i různou jakost uznaného osiva a sadby na území státu. Podle slovenských předpisů by bylo možno uznat osivo a sadbu, které by neobstály v řízení podle předpisů použivatelných v zemích českých, čemuž je ovšem v praxi všemožně čeleno.
Je tedy třeba celostátním rámcovým zákonem nově upravit šlechtění, množení a uznávání osiva a sadby, jejich distribuci a kontrolu jejich jakosti. Tato nová forma musí odpovídat pokroku v oboru rostlinné výroby a novým výrobním formám. Musí být pružná, aby vývoji rostlinné výroby ve všech směrech napomáhala a sledovala zvýšení produktivity práce v oboru výroby rostlinné a vybudovala předpoklady pro vyšší výnosy zejména u jednotných zemědělských družstev.
šlechtění osiva a sadby je základem celé rostlinné výroby a jejího vývoje. Stát se ujímá řízení šlechtění a svěřuje je zásadně československým státním statkům, národnímu podniku, a jednotným zemědělským družstvům československé státní statky, národní podnik, budou pomáhat jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům tím, že pro ně zajistí co nejvíce kvalitního osiva a sadby. Československé státní statky, národní podnik, stojí před úkolem vypěstovat dostatek elitního osiva a sadby, aby jím mohly zásobiti jednotná zemědělská družstva, která si rozmnoží osivo a sadbu pro vlastní potřebu. Množení osiva a sadby bude svěřeno především jednotným zemědělským družstvům a Československým státním statkům, národnímu podniku.
Účelem šlechtění je vypěstovat osivo a sadbu, které zaručují žádoucí vlastnosti rostlin, jako je výnosovost, odolnost proti vymrzání a škůdcům, nepoléhavost, bohatost na určité látky a pod. Osivo a sadba, které šlechtěním dosáhlo těchto vlastností jako t. č. nejdokonalejší výrobek, je povolováno jako nová odrůda. Povolování odrůd je svěřeno ministerstvu zemědělství, neboť je nutno, aby věc byla soustředěna na jediném místě.
Vedle šlechtěných odrůd může ministerstvo zemědělství povolit též nešlechtěné odrůdy krajové, které mají pro zemědělství speciální význam. Jsou to v určitém kraji dlouhá léta běžně pěstované odrůdy a přizpůsobené tak, že šlechtěnými odrůdami nejsou dosud předstiženy. Jsou to jmenovitě odrůdy pícnin.
Množením nejhodnotnějšího osiva a sadby povolené odrůdy, které šlechtitel vypěstuje — elitního osiva a sadby — se získává šlechtěné osivo a sadba pro běžné upotřebení v zemědělství. Dalším množením uznaného šlechtěného osiva a sadby se získává t. zv. přesev.
Aby bylo zaručeno, že šlechtěné osivo a sadba a osivo a sadba krajových odrůd vyhovuje stanoveným normám, musí být uznáváno. Uznávání se vyslovuje po přehlídce vyspělého porostu, zpravidla ještě před dobou zrání, a po případném rozboru vzorku vyčištěného osiva a sadby z těchto porostů.
Aby byl zajištěn dostatek kvalitního osiva a sadby v případě, že není dostatek uznaného osiva a sadby, povoluje se použít k setí a sázení t. zv. obchodního osiva a sadby; i toto osivo a sadba musí být přezkoušeny odbornými orgány a musí vyhovovat stanoveným podmínkám.
Nová úprava zajišťuje malým a středním rolníkům, kteří přecházejí k vyšším formám velkovýroby, dostatek kvalitního šlechtěného osiva a sadby. Stát má zájem na dosažení vysokých výnosů, což je zároveň i jejich zájmem. Šlechtění a množení osiva a sadby přestává být předmětem spekulace kapitalistických živlů a přechází do rukou pracujících rolníků v rámci jednotných zemědělských družstev a československých státních statků, národního podniku.
Snahou státní správy bude, aby zemědělci použili k setí a sázení zčásti nebo výlučně jen šlechtěného osiva a sadby. Tuto povinnost mohou krajské národní výbory uložit především v jednotlivých obcích nebo okresech, které jsou zamořeny snětí obilní nebo které vykazují nápadně nízké výnosy. Všeobecně se zavádí povinnost používat osiva a sadby jen mořených.
Výnos není ještě zabezpečen tím, že se včas a řádně připraví, zaseje a osází půda; je třeba též chránit porosty během vegetace před nejrůznějšími škůdci.
Ochrana rostlinné výroby včetně ochrany hotových zemědělských výrobků proti škůdcům původu živočišného i rostlinného a proti chorobám nejrůznějšího původu je u nás upravena zákonem č. 165/1924 Sb., o ochraně výroby rostlinné. Tento zákon obsahuje celou řadu
zmocňovacích ustanovení, podle nichž postupem doby bylo vydáno celkem 19 prováděcích předpisů, uveřejněných jednak ve Sbírce zákonů, jednak v úředním listě. Mimo to některé předpisy, t. j. opatření proti révokazu a červci San José, byly vydány v příloze k vládnímu nařízení č. 168/1927 Sb., jímž se provádí celní zákon. Pokud jde o opatření proti mšici révové, plní uvedené předpisy též mezinárodní závazky převzaté z konvence o mšici révové, ke kteréžto úmluvě československý stát přistoupil podle vyhlášky č. 66/1927 Sb. Uvedené prováděcí předpisy, z nichž některé byly vydány ještě v poslední době, provádějí též příslušná ustanovení dohod uzavřených s SSSR, s Polskem, s Maďarskem a s jinými lidově-demokratickými státy o vzájemných zdravotních a karanténních opatřeních ve výrobě rostlinné a v dovozu, vývozu a průvozu zboží rostlinného původu. Zákon č. 165/1924 Sb. se vztahuje na výrobu lesní pouze potud, pokud lesní zákony samy nemají ustanovení o hubení lesních škůdců.
Zákon č. 165/1924 Sb. má některá ustanovení, která vcelku zůstala neprovedena; jiná během doby byla překonána vývojem a jsou zastaralá. Tak na př. v §§ l až 8 je upravována ochrana ušlechťování rostlin, která spočívá v opatřeních proti t. zv. cizosprášení kultur. Těchto ustanovení není dnes zapotřebí vzhledem k dostatečnému soustředění šlechtitelských ploch v jeden velký šlechtitelský podnik v rámci národního podniku československé státní statky (viz zákon č. 126/1948 Sb. ) a v rámci jednotných zemědělských družstev.
Ustanovení § 11 zákona č. 165/1924 Sb. obsahuje zmocnění k vydávání vládních nařízení, jimiž se stanoví, kteří škůdci musí být hubeni a jakým způsobem. Tato forma není pružná a neumožňuje provádění tak rychlých zásahů, jakých je ve skutečnosti třeba; proto v nové úpravě budou tyto otázky řešeny vyhláškou.
• —
Nepraktickým se též ukázalo a nikdy nebylo prováděno ustanovení § 15 zákona, které mělo zaručit prodej jakostních prostředků na ochranu rostlin. Neumožňovalo totiž kontrolu výroby a oběhu zboží. Tento nedostatek byl částečně odstraněn vládním nařízením č. 89/ 1941 Sb., o kontrole prostředků na ochranu rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým činitelům a o obchodu s nimi. Toto vládní nařízení je však použivatelné pouze v českých zemích, takže i v tomto směru je nutno zjednati nápravu.
Zavádí se všeobecná povinnost uživatelů pozemků (i nekultivovaných) hubit škůdce.