Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1950.

I. volební období. 6. zasedání.

537.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1950

o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami,

které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik

a přesídlily na jeho území.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Tento zákon se vztahuje na úředně sepsaný majetek zanechaný na území Československé republiky osobami, které optovaly pro státní příslušnost Svazu sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území podle smlouvy mezi československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945 č. 186 Sb. z roku 1946 nebo podle dohody ze dne 10. července 1946 o právu opce a vzájemného přesídlení (dále jen "majetek").

§ 2.

(1) Majetek přechází dnem soupisu do vlastnictví československého státu, pokud se v § 9 nestanoví jinak.

(2) Závazky váznoucí na majetku přecházejí na stát do výše jeho obecné ceny.

(3) Přechod nemovitostí s knihovními právy a závazky na československý stát zapíše soud ve veřejných knihách na návrh okresního národního výboru s odvoláním na tento zákon. *

(4) Správu majetku obstarávají okresní národní výbory podle směrnic, které vydá ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 3.

Majetek, který si stát neponechá, přidělí okresní národní výbor jednotným zemědělským družstvům na jejich žádost, a to zemědělský majetek do trvalého užívání, ostatní majetek do vlastnictví.

§ 4.

(1) Jiný než zemědělský majetek, pokud nebude přidělen jednotným zemědělským družstvům podle § 3, může okresní národní výbor přiděliti dosavadním uživatelům, kteří o to požádají ve lhůtě stanovené okresním národním výborem a prokáží, že jsou československými občany nebo se za ně podle příslušných předpisů považují.

(2) Nedojde-li k přidělení jiného než zemědělského majetku uchazečům uvedeným v předchozím odstavci, lze jej přiděliti za téže podmínky osobám, které se na území československé republiky přistěhovaly (navrátily).

§ 5.

Jiný než zemědělský majetek, který nebude přidělen podle § 4, může okresní národní výbor prodat, a to" movitý majetek především ve veřejné dražbě.

Majetek jiný než zemědělský se přidělí do vlastnictví za náhradu ve výši obecné ceny odpovídající příslušným cenovým předpisům ke dni přídělu.

§ 7.

Bude-li majetek přidělen do vlastnictví, stane se přídělce vlastníkem dnem pravomocného rozhodnutí o přídělu.

§ 8.

(1) Před přídělem nebo prodejem majetku může okresní národní výbor dát majetek nebo jeho část za náhradu do zatímního užívání.

(2) Náhradou za užívání majetku jsou povinni i jeho dosavadní uživatelé.

§ 9.

Ustanovení §§ 2 až 8 se nevztahují na majetek, jehož nabyly za přiměřenou úplatu osoby, které nemohly věděti, že jde o převod majetku uvedeného v § 1. O tom, jde-li o takový majetek, rozhodne v pochybných případech okresní národní výbor.

§ 10.

Výtěžky z úhrady za majetek přidělený do vlastnictví nebo prodaný, po případě za užívání majetku (§ 8), plynou do státní pokladny.

§11.

Ministerstvo financí stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě podrobnosti o přídělu majetku, způsob úhrady za přidělený majetek, dále výši náhrady za užívání majetku a způsob její úhrady, jakož i úpravu vypořádání závazků na majetku váznoucích. Stejným způsobem může stanovit, v kterých případech lze náhradu za majetek přidělený do vlastnictví nebo za užívání majetku (§ 8) snížit nebo poskytnout jiné úlevy.

§12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři vnitra, financí, zemědělství a práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Účelem navrženého zákona jest upravit otázku vlastnictví k majetku zanechanému na území československé republiky optanty přesídlivšími na území Svazu sovětských socialistických republik a zjednati právní podklad pro knihovní pořádek a řádnou správu tohoto majetku.

Majetek tvoří převážně obytné a hospodářské budovy a z nepatrné části movitosti. Výměra zanechané zemědělské půdy činí celkem 6. 850 ha; jednotlivé hospodářské usedlosti jsou drobným majetkem o výměře zemědělské půdy průměrně asi 2. 5 ha. Z obytných a hospodářských budov (jde vesměs o malé stavby) je téměř polovina poškozena, po případě zničena válečnými událostmi.

Vládním návrhem sledované vytvoření předpokladů ke konečné úpravě právních poměru týkajících se zanechaného majetku je v zájmu zachování, udržení a zvýšení těchto hospodářských hodnot.

Provedení zákona si nevyžádá finančních na kladů, ani se jím neukládají veřejné správě nové úkoly, jež by znamenaly její zvláštní zatížení.

K§1:

Tímto ustanovením je vymezen dosah navržené úpravy. Podkladem pro zjištění majetku jsou jeho úřední soupisy.

K §2:

Toto ustanovení se ovšem nevztahuje na majetek optantů, který byl sice vzhledem k zamýšlenému přesídlení sepsán, jestliže však k je jich přesídlení nedošlo.

Správa majetku se svěřuje okresním národním výborům, které ji budou vykonávati finančními referáty. Směrnicemi se stanoví zejména, jaká opatření jest učiniti s majetkem, aby byl co nejlépe a nejhospodárněji využit, spůsob vyúčtování prostředků získaných zpeněžením nebo jiným zhodnocením majetku, jakož i vedení dozoru.

Sepsaný majetek přechází do vlastnictví státu. Podle intencí navrženého zákona není všechen tento majetek určen k tomu, aby si ho stát ponechal. Proto se dává speciální ustanovení, jak má být tento majetek zlikvidován. V těchto případech tedy okresní národní výbor není při správě tohoto majetku vázán ustanoveními vládního nařízení č. 90/1950 Sb.; je to podobná situace jako na př. při zatímní správě majetku získaného pro účely pozemkových reforem (srov. § 6 odst. 6 vl. nař. č. 90/1950 Sb. ). Teprve majetek, o kterém bude rozhodnuto, že si jej stát ponechá (srov. § 3 navrhovaného zákona), podléhá plně režimu vládního nařízení č. 90/1950 Sb.

K § 3:

Jednotným zemědělským družstvům se vzhledem k jejich významu pro plnění úkolů "zemědělské politiky zajišťuje mimořádné přednostní postavení při přídělu zanechaného majetku.

Přidělením zemědělského majetku do trvalého užívání se jednotným zemědělským družstvům poskytuje možnost rozšíření hospodářské základny a rozvinutí činnosti družstev na poli zemědělské výroby. Zemědělským majetkem se rozumí půda, jež slouží nebo může sloužiti zemědělské výrobě, jakož i zastavěné plochy a nádvoří tvořící součást zemědělského podniku nebo s ním hospodářsky souvisící. Výpočet jednotlivých částí zemědělského majetku obsahuje § 5 vyhlášky č. 594/1948 ú. 1. I, o soupisu půdy, na kterou se vztahují ustanovení zákona o nové pozemkové reformě.

Přidělením jiného než zemědělského majetku do vlastnictví jednotných zemědělských družstev se sleduje další pomoc a podpora těmto družstvům.

Na příděl majetku, a to jak zemědělského, tak i ostatního, se přiznává jednotným zemědělským družstvům právní nárok.

Zemědělský majetek, o jehož přidělení tato družstva nepožádají, si ponechá stát.

K§4:

Jiný než zemědělský majetek, pokud nebude přidělen do vlastnictví jednotným zemědělským družstvům, bude možno přidělit dalším uchaze-: čům, a to především dosavadním uživatelům. Vychází se tu z úvahy, že tito uživatelé uchránili namnoze majetek před zkázou, udržují jej nebo jinak o něj pečují, po případě na majetku pracují.

Z osob, které se přestěhovaly do československé republiky, přicházejí — pokud jde o majetek zanechaný na Slovensku — především v úvahu Slováci, kteří přesídlili ze Zakarpatské Ukrajiny.

Za československé občany se považují osoby, kterým bylo vydáno zatímní osvědčení o stát-

ním občanství podle zákona č. 74/1946 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, vládního nařízení č. 61/1945 Sb., o přípravě opce podle smlouvy mezi československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945, dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti ně mecké a maďarské, vládního nařízení č. 76/ 1948 Sb., o vrácení československého státního občanství osobám národnosti německé a maďarské, a vládního nařízení č. 252/1949 Sb., o vrácení československého státního občanství osobám německé národnosti

K§7:

Rozhodnutí o přidělení majetku nebo jeho části do vlastnictví se stane výměrem, na jehož podkladě zapíše knihovní soud převod nemovitostí do veřejných knih.

K §8:

Zatímní užívání je opatření, které předchází příděl nebo prodej majetku, a to na dobu, dokud nebude skončeno řízení o přídělu, po případě dokud nebude možno uskutečniti prodej majetku, úplatu za užívání určí ministerstvo financí vyhláškou podle § 11. Touto vyhláškou bude lze také stanoviti, že se podle okolností případu úplata za užívání zaúčtuje na přídělovou nebo prodejní cenu.

K§9:

Toto ustanovení vychází ze zásady, že převody majetku úředně sepsaného jsou neplatné, mohl-li nabyvatel věděti, že jde o takový majetek. Při tom nerozhoduje, byl-li převod úplatný nebo bezplatný. Neúčinné jsou rovněž bezplatné převody, i když byl nabyvatel bezelstný. Tyto zásady platí také pro druhého a dalšího nabyvatele.

K § 10:

Ve vládním návrhu se nepočítá s výtěžkem za trvalé užívání majetku zemědělského přiděleného jednotným zemědělským družstvům.

V Praze dne 5 prosince 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr vnitra:

V. Nosek v. r

Statni tiskárna v Praze. - 6477-50.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP