Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 6. zasedání.
527.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.. 1950
o zrušení některých poplatkových předpisů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Zrušují se všechna ustanovení poplatkového zákona ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, na Slovensku poplatkových pravidel ve znění předpisů je měnících a doplňujících a všechny jiné předpisy, pokud se jimi upravují:
1. poplatky z úplatných převodů movitostí,
2. stupnicové (na Slovensku procentní) poplatky z právních listin,
3. poplatky ze směnek,
4. poplatky z loterií, slosování, dání věcí do výhry a ze sázek totalisátorských a bookmakerských,
o. poplatky z obchodních smluv společenských, vyjímajíc poplatky z převodů nemovitostí, dále poplatky za účast cizozemských podniků na tuzemském obchodování (na Slovensku admisní poplatek), poplatky z nabytí akcií dosavadními akcionáři při zvýšení akciového kapitálu společností akciových nebo komanditních na akcie z vlastního kapitálu reservního a z obdobného zvýšení podílů dosavadních společníků na společnostech s ručením omezeným a na těžířstvech,
6. poplatky ze smluv společenstevních i s poplatky z vyplacených podílů na zisku
a z vrácených podílů, vyjímajíc poplatky z převodů nemovitostí,
7. pevné kolkové poplatky z podání, doplňovací procentní poplatky z některých podání v živnostenských věcech,
8. pevné kolkové poplatky z vysvědčení, nákladních listů, poštovních průvodek, dobytčích pasů, rybářských lístků a jiných listin a písemností,
9. poplatek z posledního pořízení,
10. poplatky za ustanovení sensálem pro určitý obvod a za zápis do seznamu advokátů,
11. daň z obchodu cennými papíry,
12. dávka z telefonních poplatků.
§2.
Ustanovení § l č. 7 a 8 se nevztahují na předpisy o pevných kolkových poplatcích:
1. soudních,
2. v řízení před správním soudem,
3. za úřední opisy a za úřední nebo notářské ověření opisů,
4. za ověření pravosti podpisů stran na listinách,
5. za překlady přísežných tlumočníků a za směnečné protesty,
6. za druhý a další výpis z matriky,
7. za výtahy a potvrzení z veřejných knih a rejstříků, jakož i z rejstříků trestů.
§3.
Poplatky upravené předpisy, které se tímto zákonem zrušují, se nevyberou, i když nárok státu na ně vznikl před počátkem účinnosti tohoto zákona, pokud bylo zastaveno jejich vyměřování nebo pokud by platební povinnost stihala také národní podnik, komunální podnik nebo lidové družstvo; zaplacené poplatky se však nevracejí.
§4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede jej ministr financí.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
V naší berní soustavě, kterou jsme převzali z doby kapitalismu, je také značně početná skupina veřejných dávek, které se souborně označují jako poplatky, i když některé veřejné dávky do tohoto systému spadající mají název daň nebo dávka. Poplatky jsou produktem dlouhého
historického vývoje. Na sklonku první poloviny minulého století byla jejich převážná část nově upravena, a to z důvodů reformních i fiskálních, v poplatkovém zákoně č. 50/1850 ř. z., který byl s nepatrnými změnami vyhlášen i v býv. Uhrách pod č. 329/1850 ř. z. Vedle toho zůstala i nadále v platnosti druhá část dřívějšího kolkového a taxovního zákona z roku 1840. Veřejné dávky, upravené jako poplatky v zákoně č. 50/1850 ř. z. byly však zcela různorodé povahy, neboť vedle právních jednání všech druhů a převodů na případ smrti byly jejich předmětem i vysvědčení, obchodní a živnostenské knihy a různé spisy a úřední jednání (podání, zápisy do veřejných knih a úřední vyhotovení). Proto systém poplatkového zákona velmi brzy zastaral. Nevyhovoval rychle se rozvíjejícím hospodářským a právním poměrům za vzmáhajícího se kapitalismu. To bylo příčinou vzniku nepřehledné řady zákonů měnících a doplňujících poplatkový zákon, jakož i zákonů upravujících samostatně některé poplatky stanovené původně v sazebníku poplatkového zákona, dále zákonů zavádějících nové poplatky resp. daně nebo dávky, a konečně i poplatkových ustanovení v různých zákonech upravujících jinou než výlučně poplatkovou materii.
Řada významnějších změn a doplňků, zejména sazebníku poplatkového zákona, byla zahájena — nepřihlížíme-li k zavedení kolkových známek místo původního kolkového papíru (nařízení č. 70/1854 ř. z. ) — zákonem č. 89/1862 ř. z. a pokračovala pak zákony č. 20/1864 ř. z., č. 26/1876 ř. z., č. 281/1916 ř. z. a po 28. říjnu 1918 zákony č. 31/1920 Sb., č. 54/1925 Sb., č. 65/1933 Sb. a č. 32/1946 Sb.
Ze samostatných nových zákonných úprav poplatků, stanovených původně v sazebníku poplatkového zákona, je třeba uvést zejména zákony o poplatku z převodu nemovitostí (č. 74/ 1901 ř. z. ), o poplatcích dědických a darovacích (č. 278/1915 ř. z., resp. zákon č. 337/1921 Sb., o dani z obohacení), o poplatcích soudních (č. 279/1915 ř. z. ), o poplatcích pojišťovacích (č. 280/1915 ř. z. ), o poplatcích z nájemních a pachtovních smluv (č. 76/1921 Sb. ), o směnečném poplatku (č. 48/1928 Sb. ) atd. Uvedené předpisy byly průběhem doby zase měněny.
Jako nové dávky byly do poplatkového systému později včleněny zejména daň z obchodu cennými papíry (zákon č. 85/1921 Sb. ) a dávky za úřední úkony ve věcech správních (zákon č. 53/1925 Sb. ).
K zákonům z jiného než poplatkového oboru, upravujícím však také poplatky, náležejí zejména zákony o promesních obchodech s losovými dluhopisy (č. 85/1862 ř. z. ), o živnosti zastavárenské (č. 48/1885 ř. z. ), o společnostech s ručením omezeným (č. 58/1906 ř. z. ), o šecích (č. 84/1906 ř. z. ) atd.
Řada zákonů upravila také výjimky z poplatkové povinnosti stanovené poplatkovými předpisy a to bud' ve formě osvobození nebo různých úlev na poplatcích. Těmito osvobozeními
a úlevami se zabývají buď zvláštní zákony, jako na př. zákon č. 87/1873 ř. z., o výhodách pro výdělková a hospodářská společenstva, pozměněný ještě některými dalšími předpisy, zákon č. 70/1902 ř. z., o poplatkových úlevách a poplatkovém osvobození pro výpůjčky zemí, okresů, obcí a jiných samosprávných svazků, zákon č. 49/1907 ř. z., o poplatkových úlevách při konversích peněžních pohledávek atd., nebo jednotlivá ustanovení v nepřehledné řadě zákonů upravujících jinou než výlučně poplatkovou materii.
Poplatkové předpisy na území Slovenska se pak vytvářely samostatně, a to zejména po r. 1867. Četné změny těchto předpisů byly příčinou, že již v roce 1881 byly podle zvláštního zákonného zmocnění ministrem financí nové sestaveny a vyhlášeny jako poplatková pravidla. Ale i pak ovšem se jejich vývoj nezastavil a tak se systém poplatkových předpisů i na Slovensku postupně rozrůstal a komplikoval obdobně jako na území českých zemí.
Uvedeným zhruba naznačeným vývojem dospěla soustava poplatků k naprosté roztříštěnosti a nepřehlednosti zákonné úpravy. V této roztříštěnosti a ve složitosti zákonné úpravy jednotlivých druhů poplatků, navazující na složité formy kapitalistického hospodářského života, se odráží úpadková povaha kapitalismu, za něhož byl tento systém vytvořen. Kapitalistům tento stav vyhovoval, protože mohli bohatě využívat kasuistiky poplatkových předpisů a opírajíce se o svou hospodářskou a politickou moc, dovedli se legálně vyhýbat berní povinnosti. Plná váha berního břemene spočívala proto na bedrech širokých pracujících vrstev. Pokud se za kapitalismu uplatnily snahy po reformě tohoto roztříštěného a dnes v podstatě přežitého úseku berního práva, nebyl tím sledován cíl rozbití tohoto systému jakožto produktu doby raného kapitalismu, nýbrž v podstatě pouze nová kodifikace a unifikace dosavadních předpisů a tím zachovám preferencí pro vrstvy vykořisťovatelů.
Poplatkový systém v dnešní podobě není v souladu s nynější strukturou našeho hospodářství směřujícího k socialismu a je namnoze brzdou při zavádění nových forem hospodářského styku a při sledování nových cílů v lidově demokratickém hospodářství a veřejné správě. Reforma tohoto systému je proto naléhavá. Je ovšem jasné, že se tato reforma nemůže omezit na pouhou kodifikaci a unifikaci, ale že musí být dosavadní prameny poplatků zhodnoceny s hlediska socialistického společenského řádu a musí být rozhodnuto, které z těchto zdrojů budou opuštěny a které nově vybudovány. Reformní úkol spočívá proto jednak v odstranění
všech poplatků, které se do nové berní soustavy nehodí, jednak ve vypracování nových moderních předpisů o poplatcích, které jsou s hlediska cílů sledovaných lidově demokratickým zřízením nutné nebo vhodné. Při plnění tohoto úkolu by sice bylo možné postupovat tak, že by byla napřed provedena reforma poplatků, které budou i v novém berním systému zachovány, a poté by se zbytek poplatkových předpisů zcela zrušil. Rychlý vývoj našich hospodářských poměrů na cestě k socialismu a okolnost, že reforma poplatků, které budou zachovány, musí probíhat v úzké souvislosti s reformními pracemi na jiných úsecích právního řádu, činí však nezbytným nastoupení opačného postupu, t. j. v první řadě je třeba zrušit všechny ty poplatkové předpisy, které jsou brzdou dalšího vývoje našeho hospodářství a právní přestavby směrem k socialismu nebo jsou málo významné a zbytečně komplikují systém a zdražují administrativu, a pak teprve uskutečňovat další reformní práce podle toho, jak budou pro ně splněny nezbytné předpoklady.
Zjednodušování poplatkového systému bylo již zahájeno zrušením některých poplatků, které se ukázaly v nových poměrech nevhodnými, nebo jejichž předměty byly vhodněji postiženy při úpravě jiných daní. Tak zákonem č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy, byly s určitými výjimkami zrušeny poplatky ze služebních smluv. Zákonem č. 111/1947 Sb. byly zrušeny poplatky z obchodních a živnostenských knih a knih notářských. Zákonem č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, byly zrušeny jak dopravní daně, tak dávka z jízdného za osobní dopravu na drahách, jakož i poplatky z účtů a výpisů z obchodních a živnostenských knih obchodníků a živnostníků a kolek z hracích karet. Zákonem č. 159/1949 Sb. byly zrušeny všechny předpisy o poplatkovém ekvivalentu. Zákonem č. 95/1950 Sb., kterým se upravují některé poměry v pojišťovnictví, byly pak zrušeny poplatky pojišťovací a daň z požární ochrany.
Po zhodnocení všech dosavadních poplatkových zdrojů s hlediska dnešního hospodářského stavu a s hlediska úkolů vyplývajících z naší cesty k socialismu, které bylo provedeno jak v rámci přípravných prací na reformě celého poplatkového systému, tak zvlášť k účelům této osnovy a při němž bylo přihlédnuto také k platným poplatkovým předpisům SSSR, je nyní třeba přikročit k soustavnému zrušení především všech těch poplatků, které nebudou do nové poplatkové soustavy převzaty. To se děje tímto zákonem. Některé z těchto zrušovaných poplatků jsou dnes zcela nepraktické, jiné lze považovat vedle všeobecné daně nákupní za neodůvodněné a řada jich pozbyla na svém vý-
znamu zjednodušením forem, v nichž se pohybuje hospodářský život za postupující socialisace.
Ve zvláštní časti důvodové zprávy je podrobně uvedeno, kterých skupin poplatků se zrušení týká a jaké jsou důvody pro zrušení toho kterého druhu poplatků.
Všeobecně lze říci, že se zrušením těchto poplatků dosáhne zjednodušení a zlevnění administrativy jak ve veřejné správě, tak u poplatníků a že se kromě toho usnadní styk občanstva, zejména mas pracujícího lidu, s naší lidovou správou.
Zrušené poplatky jsou nejrůznějšího druhu. Výnos jen některých z nich je přesně zachycen. Většinou jde o poplatky, jejichž výnos lze jen přibližně odhadnout, poněvadž je zahrnut buď ve výnosu z prodeje kolkových známek, jimiž se platí i poplatky zůstávající nadále v platnosti, nebo v datech o úhrnných výnosech řady poplatků, z nichž rovněž některé zůstávají i nadále v platnosti. Celkový výnos všech poplatků zrušených tímto zákonem lze v roce 1949 odhadnout asi na 790 milionů Kčs. Skutečný úbytek státních příjmů v důsledku zrušení některých poplatků tímto zákonem bude však daleko nižší než uvedená částka, neboť
1. některé poplatky se staly změnou poměrů bezpředmětnými a proto by se ve státních příjmech za běžný rok neprojevily, ani kdyby nebyly formálně zrušeny. To platí zejména o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských (srovnej zvláštní část důvodové zprávy § l č. 4) s ročním výnosem
asi........22, 540. 000 Kčs
a převážně i o poplatcích ze společenských smluv (srv. zvláštní část důvodové zprávy § l č. 5) s ročním výnosem asi.....28, 000. 000 Kčs
2. Poplatky z převodu movitostí (z kupních i dodávkových smluv) s ročním výnosem asi 158, 000. 000 Kčs, z nichž nejméně 2/3 připadají na smlouvy uzavřené se státem a se svazky lidové správy, se vzhledem k plánované tvorbě cen v praxi přesunují na stát (srovnej zvláštní část důvodové zprávy k § l č. l a 2)
takže nejméně částka.. 106, 000. 000 Kčs
je jen průběžnou položkou státního rozpočtu.
3. Otázka, zda, po případě v jaké míře mají být výkony telefonní služby postiženy všeobecnou daní nákupní, je dosud předmětem rozboru a jednání.
Kdyby došlo k tomuto zdanění telefonních služeb, objevil by se výnos dosavadní dávky z telefonních poplatků (roční výše asi 190, 000. 000 Kčs) nebo jeho část ve výnosu všeobecné daně nákupní.
Kdyby se výkon telefonních služeb nestal předmětem všeobecné daně nákupní, po případě kdyby stanovená sazba neodpovídala svou výší dosavadní dávce, projeví se zrušení dávky z telefonních poplatků příznivějším výsledkem hospodaření podniku socialistického sektoru, takže celkové naše národní hospodářství nebude ochuzeno.
4. Při reformě poplatků za činnost soudů, která bude provedena rovněž s účinností od 1. ledna 1951,
bude zvýšen poplatek vkladní z 1% na 2%; výnos tohoto zvýšení lze odhadnout na.........30, 000. 000 Kčs.
5. Při připravované reformě správních poplatků bude možno vhodnou úpravou sazeb dosáhnout další úhrady
ve výši asi......40, 000. 000 Kčs.
Úhrnem tedy (i s dávkou z telefonních poplatků). 416, 540. 000 Kčs.
Odečteme-li tuto částku od úhrnu výnosů poplatků zrušených tímto zákonem ve výši.......790, 000. 000 Kčs
zbývá........373, 460. 000 Kčs
jako částka, o kterou se státní příjmy v důsledku tohoto zákona sníží. Část tohoto úbytku státních příjmů bude však vyvážena úsporou docílenou zjednodušením berní a podnikové administrativy. Značný díl této částky připadne k dobru podnikům zespolečenštěného sektoru, které jej zase odvedou ve formě zisku Fondu
znárodněného hospodářství, a tím tedy ve prospěch celého národního hospodářství.
Při reformě poplatků, které nejsou tímto zákonem dotčeny, bude roztříštěnost a složitost dosavadní úpravy nahrazena soustavou několika zákonů, zaměřených jednotně podle generální linie IX. sjezdu KSČ, t. j. k budování a výstavbě socialismu v naší vlasti, a to zejména pokud jde o poplatky (daně) z převodu majetku mezi živými a na případ smrti. Předměty poplatků podle těchto zákonů budou dědictví, darování, převody nemovitostí a pak činnost soudů a správních úřadů ve věcech občanů, podniků a organisací. Takto je povšechné vytýčen dosah tohoto zákona po stránce negativní.
Zvláštní část.
K§1.
Č. l a 2. Předmětem poplatků z úplatných převodů movitostí, které jsou v českých zemích poplatky stupnicovými, ale na Slovensku vzhledem k jejich zvláštní úpravě v zák. čl. XI/1918 tvoří samostatnou skupinu, jakož i předmětem ostatních stupnicových (na Slovensku procentních) poplatků jsou některá právní jednání za podmínky, že je o nich vystavena právní listina, t. j. listina vystavená za tím účelem, aby sloužila za důkaz proti výstavci nebo zmocniteli. Poplatkové předpisy mají podrobná ustanovení o tom, co se právní listinou rozumí konkrétně, a o tom, kdy a za jakých podmínek jsou některé právní listiny od poplatků osvobozeny (na př. z důvodů obchodní korespondence). Všechny tyto předpisy navazují na kapitalistické právní a hospodářské formy. Rozhodování o tom, zda v konkrétním případě jde o právní listinu podléhající poplatku či nikoliv, bylo často obtížné a zbytečně zdržovalo berní administrativu a zatěžovalo poplatníky. I předpisy o zjišťování základu poplatků a o způsobu placení těchto poplatků jsou a podle povahy věci musí být značně komplikované. V lidově demokratickém hospodářském systému je však písemné smluvní formy a zejména formálních smluvních listin používáno z velké části především k zajištění plnění hospodářského plánu.
Tento nový účel smluvních listin a komplikovanost dosavadního způsobu zpoplatňování právních listin proto nutí k přezkoumání účelnosti dalšího vybírání uvedených poplatků z právních listin vůbec.
U nejdůležitější skupiny těchto poplatků, t. j. u poplatků ze smluv trhových, směnných a dodacích o věcech movitých, jakož i ze smluv o dílo a na Slovensku ze smluv podnikatelských dochází kromě toho ke střetnutí se všeobecnou
daní nákupní. Předměty těchto smluv jsou totiž převážně zboží a výkony postihované všeobecnou daní nákupní, takže týž hospodářský jev je postižen dvěma veřejnými dávkami. Dále je třeba zdůraznit, že většinu těchto smluv, osvědčovaných listinou podléhající poplatku, tvoří smlouvy uzavírané se státem, se svazky lidové správy a s podniky a ústavy těchto osob. Při plánované tvorbě cen je třeba přihlížet i k těmto poplatkům, jejichž placení se pak přesunuje na státní pokladnu. To ovšem znamená jen zbytečné zvyšování rozpočtu a zatěžování státní i podnikové administrativy manipulací spojenou s vybíráním těchto poplatků. Proto bylo požadování poplatků z těchto smluv administrativním opatřením do konečné zákonné úpravy zastaveno. Déle bylo zatím upuštěno od požadování poplatků ze smluv o odběru a dodávce zboží mezi výrobními, obchodními a jinými národními, komunálními a družstevními podniky nebo výsadními společnostmi pro zahraniční obchod (z t. zv. hospodářských smluv) a ze smluv uzavřených se zahraničními dodavateli a odběrateli a z t. zv. zemědělských kontraktů. Hospodářskými smlouvami a zemědělskou kontraktací se totiž sleduje zajištění splnění hospodářského plánu a proto je vybírání poplatků 7, těchto smluv neúnosné. Obdobně je tomu i u smluv uzavřených se zahraničními dodavateli a odběrateli.
Poplatky z nájemních smluv postihují především nájmy bytů a místností k jiným než bytovým účelům. Jejich základem je nájemné právě tak, jako u daně činžovní a u dávky z nájemného, vybírané národními výbory vedle těchto poplatků. Dochází zde tedy ke dvojímu zdanění, které bude zrušením poplatků z nájemních smluv odstraněno. Je-li však odůvodněno zrušení poplatků z nájemních smluv o bytech a jiných místnostech a má-li se tímto zákonem dosáhnout zjednodušení poplatkových předpisů, nelze zachovat v platnosti předpisy o vybírání poplatků ze smluv o nájmu a pachtu jiných předmětů, zvláště když by poplatek z těchto smluv byl jediným stupnicovým poplatkem z právních listin, zachovaným v platnosti; výnos poplatků ze zbytku nájemních a pachtovních smluv by nebyl úměrný nákladům spojeným s jejich správou.
Význam předmětů některých jiných stupnicových (na Slovensku procentních) poplatků v dnešním hospodářském životě značně poklesl. To platí zejména o písemném osvědčování úvěrových právních jednání (na př. dluhopisů a pod. ), o oběhu cizozemských cenných papírů v tuzemsku (t. zv. cirkulační poplatek) a pod.
Zbývající část předmětů stupnicových (na
Slovensku procentních) poplatků se v praxi vyskytuje méně často. Proto i poplatky z nich požadované jsou nepatrného významu. Zpoplatňováním těchto právních listin byla totiž v poplatkovém zákoně důsledně provedena zásada, že stupnicovému poplatku má být podrobena každá listina o převodu jmění, utvrzení práv, zrušení práv a závazků, je-li plnění nebo vzájemné plnění ocenitelné. Opouští-li se nyní tato zásada, není důvodů pro další vybírání poplatků z těchto listin.
Z uvedených důvodů se proto ustanovením č. l a 2 zrušují zejména poplatky z trhových, směnných a dodacích smluv o movitostech, ze smluv o dílo a na Slovensku ze smluv podnikatelských, z nájemních a pachtovních smluv, ze společenských smluv podle občanského zákona, z dlužních úpisů, ze smluv rukojemských, z hypotekárních a zástavních úpisů, z výmazných kvitancí a z výmazných prohlášení (žádostí), ze smluv o úplatném zřízení služebnosti, z úplatných postupů (cessí) dlužních pohledávek a jiných práv, ze smluv svatebních, z mimosoudních smírů a z různých nepojmenovaných právních jednání, jako jsou na př. uznání dluhu nebo prohlášení o vyčerpání úvěru.
V některých případech přímého placení stupnicových poplatků z právních listin byly strany povinny zaplatit poplatek i tehdy, nebyla-li o právním jednání vyhotovena listina; zrušením uvedených poplatků zanikne povinnost k jejich placení i v těchto případech.
Nedotčena však zůstává povinnost zapravit poplatek nemovitostní, převádí-li se nemovitost listinou, podrobenou jinak stupnicovému (na Slovensku procentnímu) poplatku.
č. 3. Důvody uvedené pro zrušení poplatků stupnicových platí v podstatě i pro poplatky ze směnek, které byly upraveny samostatným zákonem č. 48/1928 Sb. Tyto poplatky se vybírají zčásti podle zvláštní stupnice, odlišné od všeobecných kolkových stupnic. Z toho důvodu se tyto poplatky za účelem zamezení možných pochybností uvádějí ve zvláštním bodu.
č. 1. Poplatek z loterií se nyní platí pouze z věcných loterií pořádaných různými korporacemi, a to jednak podle stupnice II z herní jistiny před vydáním losů, jednak ve výši 25% až 33% z peněžitých výher. Poplatek podle stupnice II se vybírá ze stejného základu jako loterní taxa podle loterního patentu, čímž dochází ke dvojímu zpoplatnění, které se zrušením stupnicového poplatku odstraňuje; loterní taxa, která se prozatím nezrušuje, bude nově upravena při reformě správních poplatků. Výnos poplatků z výher je nepatrný.
Předpisy o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských se staly bezpředmětnými tím, že uzavírání totalisátorských sázek převzala státní sázková kancelář, která je od poplatků osvobozena, a bookmakerům byly odňaty koncese. Poplatky z jiných sázek se zrušují pod č. 2.
Č. 5. Význam obchodních smluv společenských je v lidově demokratickém hospodářství daleko menší než za kapitalismu, neboť jsou v něm praktické v podstatě jen akciové společnosti, na nichž se kapitálově účastní především podniky zespolečenštěného sektoru. Zpoplatňování zřízení takových společnosti bude nově upraveno v systému správních poplatků.
Konstrukce předpisů o poplatku za připuštění cizozemských společností k obchodování v tuzemsku (o t. zv. admisním poplatku) je velmi nedokonalá a zjišťování základu tohoto poplatku působilo v praxi velké obtíže; výnos poplatků byl při tom nepatrný. Účelu sledovaného dosavadním admisním poplatkem bude daleko snadněji a výstižněji dosaženo v systému správních poplatků.
Poněvadž u nás bursy není, nemůže se v praxi vyskytnout předmět t. zv. kotovacího poplatku, t. j. poplatku za povolení k záznamu cizozemských cenných papírů na tuzemské burse.
Instituce t. zv. gratis akcií, t. j. akcií vydaných bezplatně dosavadním akcionářům při zvýšení akciového kapitálu akciové společnosti nebo komanditní společnosti na akcie z vlastního reservního fondu a za zvýšení podílů dosavadních společníků na společnosti s r. o. nebo na těžířstvu za týchž podmínek, je v dnešních hospodářských poměrech nepraktická.
Č. 6. Poplatky ze společenstevních (družstevních) smluv se platí z členských podílů splacených nebo vrácených a z podílů na zisku (na Slovensku v podstatě jen ze splacených vkladů). Výnos těchto poplatků je nepatrný, poněvadž společenstevní podíly jsou malé a sazba poplatku nízká. Vývoj v družstevnictví směřuje k vytváření lidových družstev ve smyslu ústavy. Zrušením poplatku ze společenstevních (družstevních) smluv se proto nejen odstraní administrativa spojená s jejich vybíráním a kontrolou, která je výnosu těchto poplatků neúměrná, ale současně se i v oboru poplatků usnadní přechod ke společensky dokonalejším formám podnikání.
Č. 7. Jde o poplatky z podání k národním výborům a jiným správním úřadům; poplatky z podání k soudům a k správnímu soudu nejsou tímto ustanovením dotčeny vzhledem k ustanovení § 2 č. l a 2. Právě tak se ustanovení č. 7 netýká jiných než kolkových poplatků z podání, jako na př. poplatků z patentních přihlášek a pod. Předpisy o poplatcích z podání jsou nejlepším příkladem roztříště-
nosti a složitosti poplatkových předpisů, zdůrazněné ve všeobecné části důvodové zprávy, neboť kromě základních ustanovení saz. pol. 49/43 a 50/44 poplatkového zákona, na Slovensku pak saz. pol. 41/13 a 42/14 poplatkových pravidel jedná o těchto poplatcích jednak řada zákonů měnících ustanovení těchto položek (zejména sazby), jednak nesčetné množství ustanovení různých zákonů, stanovících výjimky z poplatkové povinnosti. Tím vzniká naprostá nejistota poplatníků a často i odborných pracovníků o tom, zda konkrétní podání podléhá poplatku či nikoliv nebo v jaké výši; sazeb poplatků z podání je totiž rovněž řada. Kromě toho je poplatek z podání k národním výborům a jiným správním úřadům jen částí poplatků vybíraných za činnost těchto orgánů, neboť vedle poplatků z podání se v četných případech vybírají za rozhodnutí vydaná z podnětu podání nebo za úkony jimi vyvolané dávky za úřední úkony ve věcech správních nebo jiné poplatky. Okamžité zrušení poplatků z uvedených podáni je proto naléhavé, neboť se jím dosáhne nejen výrazného zjednodušení poplatkového systému, ale i zhospodárnění veřejné správy a současné se jím ulehčí styk mas pracujícího lidu s orgány státní správy. Zrušení poplatků z podání má samozřejmě v zápětí i zrušení poplatků z příloh podání.
Zrušení poplatků z uvedených podání lze provést ihned, aniž by se vyčkávalo až do reformy poplatků vybíraných za činnost národních výborů a jiných správních úřadů (t. zv. poplatků správních), neboť v připravovaném systému správních poplatků nebude povinnost k placení poplatků spojována všeobecně s podáním, nýbrž s úkony podáním vyvolanými.
Č. 8. Totéž, co bylo řečeno o roztříštěnosti a složitosti předpisů o poplatcích z podání, platí také o poplatcích z vysvědčení. Poplatky z vysvědčení vystavených jednotlivými občany unikají státní pokladně jednak z neznalosti poplatkových předpisů, jednak proto, že podle povahy věci je vyloučena kontrola plnění poplatkové povinnosti. Naproti tomu poplatky z vysvědčení úředních doléhají na občany tíživě ze jména při opatřování různých osobních dokladů; při tom existuje nepřehledná spleť předpisů o osvobození od těchto poplatků pro určité účely. Při připravované reformě správních poplatků není zamýšleno podrobiti úřední vy svědčení všeobecné poplatkové povinnosti. Také zrušením těchto poplatků se podstatně zjednoduší nejen systém poplatků, ale i správní řízení a občanům se ušetří značné výdaje při běžném styku s veřejnou správou.
Zrušení pevných kolkových poplatků z jiných listin a písemností se týká ze-
&
jména poplatků ze šeků, plných mocí, nabídek, z t. zv. přepravních listin (mimo nákladní listy jsou to zejména přepravní lístky, spěšninové lístky, zavazadlové lístky a odběrní listy), 7. listin o úplatných převodech nemovitostí, o darování a převodech na případ smrti, K listin, které nepodléhají stupnicovým (na Slovensku procentním) poplatkům proto, že plnění nebo vzájemné plnění není ocenitelné, dále poplatků za ověření podpisu úřední osoby nebo notáře tuzemskými ústředními úřady podle § 5 zákona čís. 54/1925 Sb. (poplatky za ověření pravosti podpisů stran na listinách byly ze zrušení vyňaty ustanovením § 2 č. 4 tohoto zákona), za cestovní listiny, dekrety způsobilosti, duplikáty úředních vyhotovení, protokoly a jiná úřední vyhotovení vyjímajíc úřední opisy a ověření opisů (srovnej ustanovení § 2 č. 3 tohoto zákona) a konečně poplatků z dalších archů a dalších vyhotovení listin a písemností. Zrušení pevných kolkových poplatků z listin je nezbytné, zrušují-li se poplatky stupnicové, neboť těmito dvěma skupinami poplatků bylo soustavně provedeno zpoplatnění všech druhů právních listin. Řada ustanovení sazebníku poplatkového zákona a poplatkových pravidel o pevných kolkových poplatcích není dnes vůbec praktická.
Zrušení dalšího vybírání poplatků z převážné většiny úředních vyhotovení se provádí již nyní přesto, že zpoplatňování činnosti správních orgánů prováděné podle poplatkových předpisů poplatky z podání a z úředních vyhotovení bude nově upraveno teprve chystanou reformou správních poplatků, neboť se tím dosáhne dalšího podstatného zjednodušení poplatkového systému; ostatně vedle pevných kolkových poplatků z úředních vyhotovení se ve velkém počtu případů vybírají ještě dávky za úřední úkony ve věcech správních, které zůstanou i nadále v platnosti. Kromě toho počet některých druhů poplatných úředních vyhotovení změnou poměrů značně poklesl.
Č. 9. Poplatek z posledního pořízení není v českých zemích poplatkem kolkovým (vymě-
řuje se současně s dědickou daní) a proto je třeba zvláštního ustanovení o jeho zrušení, které je důsledným provedením zásady o zrušení pevných poplatků z právních listin vůbec.
č. 10. Poplatky za ustanovení sensálem pro určitý obvod a za zápis do seznamu advokátů, upravené v § 6 zákona č. 54/1925 Sb., jsou dnes nepraktické.
Ostatní poplatky upravené v uvedeném paragrafu, t. j. poplatky za jmenování nebo přeložení notáře (veřejného notáře), za udělení oprávnění (autorisaci) civilního technika a za přiznání názvu "inženýr" se zatím ponechávají v platnosti; budou nové upraveny při reformě správních poplatků.
č. 11. Dan z obchodu cennými papíry pozbyla významu zánikem obchodu s cennými papíry dividendovými, jakož i tím, že podle zákona č. 144/1949 Sb. převzal dluhy svazků lidové správy stát; obchod se státními dluhopisy je pak od daně z obchodu cennými papíry osvobozen.
K §2.
Poplatky uvedené v tomto ustanovení budou předmětem reformy soudních, správních nebo jiných poplatků. Proto se zatím ze zrušení podle § l vyjímají.
K §3.
Administrativním opatřením bylo zastaveno vyměřování poplatků z dodávek a prací pro stát a svazky lidové správy, jejich podniky a ústavy, ze smluv o odběru a dodávkách zboží mezi výrobními, obchodními a jinými národními, komunálními a družstevními podniky nebo výsadními společnostmi pro zahraniční obchod (z t. zv. hospodářských smluv), ze smluv uzavřených se zahraničními dodavateli a odběrateli a z t. zv. zemědělských kontraktů. Vzhledem k důvodům, uvedeným ve zvláštní části této zprávy k § l č. l a 2, je třeba, aby ustanovení tohoto zákona o zrušení poplatků mělo v těchto případech zpětnou účinnost.
V Praze dne 21. listopadu 1950.
Předseda-vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: J. Kabeš v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 5174 50