Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 5. zasedání.
518.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...........................1950,
kterým se mění a doplňuje zákon o Československé poště, národním podniku.
Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku se mění a doplňuje takto:
1. Nadpis zákona zní:
"Zákon ze dne 16. června 1949 o československé státní poště, národním podniku. "
2. § l zní:
"§ 1.
Z dosavadního státního podniku československá pošta se zřizuje národní podnik s názvem "Československá státní pošta, národní podnik" (dále jen podnik). Jeho sídlem je Praha. "
3. § 2 zní:
"§2. (1) Do podniku se začleňuje:
a) majetek dosavadního státního podniku Československá pošta,
b) majetek, k němuž stát nabývá vlastnictví podle § 3.
(2) Podnik vstupuje v závazky k tomuto majetku náležející; dosavadní vlastníci jsou těchto závazků zproštěni. V závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci l písm. a) vstupuje podnik dnem svého zřízení, v závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci
l písm. b) dnem, kdy stát nabývá vlastnictví k němu. "
4. § 5 se označuje jako § 3 a zní:
"§3.
(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona nabývá stát vlastnictví k telegrafním a telefonním zařízením, která jsou připojena na poštovní telekomunikační síť nebo pro něž se používá poštovních telekomunikačních vedení. Budou-li tato zařízení připojena na poštovní telekomunikační síť nebo použije-li se pro ně poštovních telekomunikačních vedení až po dni počátku účinnosti tohoto zákona, nabývá k nim stát vlastnictví dnem jejich připojení nebo použití poštovních telekomunikačních vedení. Ministr pošt může stanovit výjimku z platnosti tohoto ustanovení v případech, kdy toho vyžadují zřetele na mezinárodní vztahy.
(2) Za zařízení uvedená v odstavci l poskytne podnik náhradu. Pro určení její výše je rozhodný stav zařízení v den jeho převzetí podnikem. Náhrada se rovná obecné ceně těchto zařízení, vypočtené podle úředních cen ke dni převzetí podnikem, a není-li těchto cen, ceně, kterou stanoví podnik odhadem, po odečtení závazků. Za den převzetí se považuje den, kdy podnik vyrozumí bývalého vlastníka, že zařízení přejímá. Způsob poskytování náhrad upraví ministr pošt v dohodě s ministrem financí.
(3) Náhrada se neposkytne
a) osobám, jimž by nepříslušela náhrada za znárodněný majetek podle § 7 odst. l a 2 dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;
b) fysickým osobám, jež byly pravoplatně odsouzeny pro zločin nebo přečin podle zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, spáchaný do dne, jímž stát nabývá vlastnictví podle odstavce l;
c) fysickým osobám pravoplatně odsouzeným pro trestné činy proti republice podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona, spáchané do dne, jímž stát nabývá vlastnictví podle odstavce 1. "
5. § 3 se označuje jako § 4 a zní:
"§ 4.
(1) Ministr pošt může v dohodě s ministrem financí začlenit do podniku též jiný národní majetek nebo převésti na něj závazky patřící k národnímu majetku; náleží-li takový majetek nebo závazky do pravomoci jiného ministra, učiní tak v dohodě s tímto ministrem. Za stejných podmínek může ministr pošt začleniti do podniku majetek právnických osob, jejichž kapitálovými účastníky jsou výhradně národní podniky nebo osoby, které jednají z příkazu národních podniků, nebo převésti na něj závazky, patřící k tomuto majetku.
(2) Přechodem závazku podle odstavce l se dřívější dlužník zprošťuje. K takovému přechodu není potřebí přivolení věřitele.
(3) Jde-li o majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky 6. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, ve znění zákona č. 84/1949 Sb., kterým se mění dekret presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, učiní ministr pošt opatření podle odstavce l v dohodě s ministrem financí přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného majetku. Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou, rovnající se náhradě za konfiskovaný majetek začleněný do podniku; tato částka se určí přiměřeně podle zásad pro určení náhrady za znárodněný majetek. Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek vzájemných nároků mezi Fondem národní obnovy a Fondem znárodněného hospodářství. "
6. § 4 se označuje jako § 5 a zní:
"§5.
(1) Ministr pošt může vyjmouti z podniku majetek nebo závazky a učinit o nich opatření ve vlastním oboru působnosti nebo je v dohodě s příslušným ministrem převésti do jeho pravomoci, aby o nich učinil opatření ve vlastním oboru působnosti.
(2) Přechodem závazku podle odstavce l se dřívější dlužník zprošťuje. K takovému přechodu není potřebí přivolení věřitele. "
7. § 8 odst. l a 2 se označuje jako § 6 a zní:
"§6.
(1) Podnik je samostatnou právnickou osobou. Vlastníkem majetku podniku je stát; podniku je takový majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.
(2) Pokud není jinak stanoveno, zapisuje se ve veřejných knihách, úředních rejstřících nebo seznamech vedených podle československého práva jako vlastník nemovitosti nebo nositel práva, které má podnik ve správě, československý stát s vyznačením podniku. Zápisy se provedou na návrh podniku, a to pokud nemovitost nebo právo přešly na podnik ze zákona, s odvoláním na tento zákon, jinak podle opatření, jímž byl majetek do podniku začleněn.
(3) Podnik nesmí zciziti části majetku svěřeného do jeho správy, které jsou určeny k tomu, aby jich trvale užíval. Jednání příčící, se tomuto zákazu nemají právních následků.
(4) K majetkovým částem uvedeným v odstavci 3 nemohou třetí osoby nabýti zástavních nebo jiných věcných práv ať knihovních nebo neknihovních.
(5) Výjimky ze zákazu zcizení podle odstavce 3 a zákazu zatížení podle odstavce 4 povoluje ministerstvo pošt v dohodě s ministerstvem financí.
(6) Závazky podniku lze uspokojiti toliko z majetku jemu svěřeného do správy, který není určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval (odstavec 3).
(7) Z majetku, který má podnik ve správě, nelze žádati ani dosíci uspokojení pohledávek za státem. "
8. § 8 odst. 3 a 4 se označuje jako § 7 a zní:
"§7.
(1) Podnik se zapíše do podnikového rejstříku u okresního soudu civilního v Praze. V návrhu zápisu do tohoto rejstříku uvede podnik název, den zřízení, sídlo, způsob zastupování podniku a podpisování za podnik.
(2) Ustanovení odstavce l platí obdobně pro ohlašování změn těchto skutečností k zápisu do podnikového rejstříku. "
9. § 6 se označuje jako § 8.
10. § 7 se označuje jako § 9. Citace v něm obsažené (§ 6 a § 20) se mění na § 8 a § 26; slova "organisační statut" se mění na "statut".
11. § 9 se označuje jako § 10.
12. Oddíl III. se označuje jako oddíl II.
13. § 12 se zrušuje.
14. § 14 se označuje jako § 11 a zní:
,, § 11.
(1) činnost podniku je určována jeho podnikovým plánem. Podnikový plán je svým obsahem součástí jednotného hospodářského plánu.
(2) Podnik je povinen hospodařit podle rozpočtu, který je základem finančního plánu tvořícího součást jeho podnikového plánu.
(3) Finanční hospodaření podniku upravují zvláštní předpisy.
(4) Podnik je povinen převzíti úkoly, požadované během hospodářského období a nepředvídané podnikovým plánem, i když by jejich plnění zhoršovalo plánované výsledky podniku, bude-li to v naléhavém veřejném zájmu a ministr pošt v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a s ministrem financí to podniku uloží. "
15. § 13 se označuje jako § 12 a zní:
"§ 12.
Majetek a závazky se v zahajovací rozvaze ocení podle předpisů o oceňování. Rozdíl mezi hodnotou majetku a hodnotou závazků ke dni zřízení podniku je jeho počátečním jměním. "
16. § 15 se zrušuje.
17. Oddíl II. se označuje jako oddíl III. a jeho nadpis zní: "Organisace podniku".
18. Za § 12 se vkládají nové §§ 13 a 14 tohoto znění:
., § 13.
Organisace podniku se musí přizpůsobovat zásadám socialistického hospodářství, musí zajišťovat dokonalou spolupráci a umožňovat úspěšné plnění plánovaných úkolů.
§ 14.
(1) V čele podniku je ústřední ředitel (dále jen "ředitel"), který vede jeho činnost, zastupuje podnik a jedná jeho jménem.
(2) O věcech podniku rozhoduje ředitel samostatně, pokud v jednotlivých případech není stanoveno, že potřebuje ke svému rozhodnutí předchozí souhlas ministra pošt.
(3) Ředitel je přímo podřízen ministru pošt; jemu odpovídá za splnění svých povinností.
(4) Za úspěšné splnění plánu a zejména za jeho žádoucí překročení je ředitel, pokud se o to zasloužil, zvlášť odměňován. O odměně a její výši rozhodne ministr pošt v dohodě s ministrem práce a sociální péče a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace. "
19. § 10 odst. l až 8 a odst. 10 se označuje jako § 15 a zní:
§ 15.
(1) Ředitele podniku jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra pošt po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace.
(2) Ředitelem může býti toliko československý občan, který musí býti lidově demokratickému řádu oddaný, občansky a mravně bezúhonný a k plnění této funkce schopný.
(3) Ředitel nesmí vykonávati zaměstnáni, funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy podniku.
(4) Ředitel slíbí ministru pošt, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu; slib zároveň potvrdí písemně.
(5) Prohlášení, kterým se ředitel vzdává své funkce, bere na vědomí ministr pošt, čímž vzdání nabývá účinnosti.
(6) Dnem slibu se ředitel ujímá své funkce a stává se zaměstnancem podniku, pokud jím
nebyl již dříve. Jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by jinak bylo lze pracovní poměr zrušiti předčasně, přísluší řediteli plat po dobu odpovídající výpovědní lhůtě stanovené obecnými předpisy.
(7) Na jmenování a odvolání ředitele se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa, po případě předpisy o souhlasu závodního zastupitelstva při propouštění zaměstnanců; k jeho jmenování a odvoláni také není potřebí souhlasu orgánu jinak nutného při sjednávání a rozvázání pracovního poměru. "
20. Za § 15 se vkládá nový § 16 tohoto znění:
"§ 16.
Ředitele zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění v plném rozsahu jeho pravomoci zástupce, jejž jmenuje a odvolává ministr pošt na návrh ředitele; podrobnosti stanoví statut podniku (§ 26). Na jmenování a odvolání zástupce ředitele se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa. "
21. § 11 se označuje jako § 17 a zní:
"§ 17.
(1) Na Slovensku vykonává ředitel svou pravomoc prostřednictvím oblastního ředitele.
(2) Oblastního ředitele jmenuje a odvolává ministr pošt po slyšení ředitele a příslušného orgánu jednotné odborové organisace. O oblastním řediteli platí obdobně ustanovení § 14 odst. 4 a § 15 odst. 2 až 7.
(3) O zastupování oblastního ředitele platí obdobně ustanovení § 16. "
22. § 10 odst 9 se označuje jako § 18 a zní:
"§ 18.
Podnik ohlásí k zápisu do podnikového rejstříku ředitele, oblastního ředitele a jejich zastupce. Tyto osoby se podepíší před soudem nebo podají svůj podpis v ověřené formě. Za podnik podpisují tak, že k vytištěnému nebo kýmkoli napsanému názvu podniku připojí svůj podpis. "
23. Za § 18 se vkládá nový § 19 tohoto znění:
,, § 19.
Ředitel a osoby, které zastupují podnik nebo obstarávají jeho věci, odpovídají za škodu jimi podniku způsobenou. Náhrada se na nich vymáhá pořadem práva. "
24. Za oddíl III. se vkládá nový oddíl IV. tohoto znění:
"Oddíl IV.
Rozvoj výrobních sil a zvyšování produktivity práce.
§ 20.
V zájmu rozvoje výrobních sil a zvyšování produktivity práce musí podnik pečovat o prohloubení plánování, zabezpečovat podmínky soustavného a všeobecného vzestupu úrovně svých služeb, zdokonalovat organisaci práce, pečovat o výběr, rozmístění a růst kádrů a podporovat socialistické soutěžení a zlepšovatelské hnutí. "
25. Oddíly IV. až VI. se označují jako oddíly V. až VII.
26. § 16 se označuje jako § 21.
27. Za § 21 se vkládají nové §§ 22 a 23 tohoto znění:
,, § 22.
Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, jsou zaměstnanci podniku přijímáni a na pracovní místa zařazováni po projednání se závodním zastupitelstvem. K jejich propuštění je třeba souhlasu tohoto orgánu.
§ 23.
(1) Podnícení hmotného zájmu zaměstnanců podniku na výsledcích v plnění podnikového plánu slouží podnikový fond pracujících (v dalším jen "fond"). Do fondu plyne podíl na zisku docíleném podle plánu a podíl na lepším hospodářském výsledku, než byl plánován. Ministr pošt může v dohodě s ministrem financí a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace stanovit též jiný základ pro určení přídělu fondu. Při výpočtu podílu na lepším hospodářském výsledku se přihlíží k celkové výši docíleného výsledku před jeho případným zdaněním.
(2) Prostředků fondu používá ředitel po projednání s příslušným orgánem jednotné odborové organisace.
(3) Ministr pošt stanoví v dohodě s ministrem financí a příslušným orgánem jednotné odborové organisace, který majetek a závazky podniku patří fondu. Majetek a závazky patřící fondu a jeho hospodaření se v podniku vykazují odděleně.
(4) Ministr pošt v dohodě s ministrem financí stanoví lhůty pro odvody podílů (přídělu), po případě pro poskytování záloh na ně a v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace vydá v rámci předpisů podle § 26 podrobnější směrnice o správě a provozu sociálních, zdravotních, kulturních a tělovýchovných zařízení fondu, jakož i o používáni prostředků tohoto fondu.
(5) Den, kterým se v podniku zřídí fond, jakož i hospodářské období, za něž se fondu poskytují příděly, stanoví ministr pošt v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace. Od prvého dne tohoto období se na podnik nevztahují ustanovení § 24 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění zákona č. 188/ 1948 Sb., kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách. Nároky jednotného fondu pracujících na podíl na čistém zisku za dobu předcházející tomuto dni zůstávají nedotčeny. "
28. § 17 se označuje jako § 24 a zní:
"§ 24.
(1) Podnik je podřízen vrchnímu vedení a dozoru státu, které obstarává ministr pošt, pokud nejde o působnost, která podle tohoto zákona přísluší vládě.
(2) Úkoly vrchního vedení obstarává ministr pošt zásadně prostřednictvím ředitele, a to tak, že výkon těchto úkolů přísluší řediteli, nejde-li o věci, které ministr pošt vyhradil své bezprostřední pravomoci. Ředitel je povinen dbát směrnic a pokynů ministra pošt. "
29. § 18 se označuje jako § 25. Jeho odstavec 2 zní:
"(2) Pokud podle odstavce l nebude stanoveno jinak, zůstává zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, nedotčen a na podnik se vztahují ustanovení uvedeného zákona, platná pro podniky registrované podle něho. "
30. § 19 se zrušuje.
31. § 20 se označuje jako § 26 a zní:
"§ 26.
Statut podniku, který vyhlásí vláda nařízením, určí podniku směrnice zejména o řízení,
organisaci, podnikovém plánu, práci a pracujících, péči o kádry, poštovním a telekomunikačním provozu, finančním hospodaření, podnikovém fondu pracujících a o vrchním vedení a dozoru státu; upraví také užívání státního znaku, vlastnické značky a podnikového znaku a způsob uveřejňování vyhlášek podniku. Vycházeje z ducha tohoto statutu podnik postupuje podle zásad do něho pojatých tak, aby splnil své poslání. "
32. § 21 se vypouští.
33. § 22 se označuje jako § 27a zní:
"§ 27.
Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a rejstříků a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto zákona nebo k přípravám takového provádění, jakož i podání podniku k ministerstvu pošt jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek. To neplatí o obchodní činnosti podniku, o převodech majetku z podniku, jimiž se nenabývá správa svěřeného majetku (§ 6 odst. 1) a o zápisech změn do podnikového rejstříku prováděných po zápisu podniku. "
34. Za § 27 se vkládají nové §§ 28 a 29 tohoto znění:
"§ 28.
(1) Zástavní práva váznoucí na majetku svěřeném podniku a určeném k tomu, aby ho podnik trvale užíval, zanikají bez náhrady a knihovní soud je vymaže na návrh podniku s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny. Vláda upraví nařízení, za jakých podmínek zanikají jiná věcná práva ať knihovní nebo neknihovní na tomto majetku.
(2) Ustanovení odstavce l se nevztahují na případy, ve kterých vláda povolí výjimky na návrh ministra pošt učiněný v dohodě s ministrem financí.
§29.
Změna zápisů ve veřejných knihách vedených podle československého práva, které byly vykonány do dne počátku účinnosti tohoto zákona, se provede podle zvláštních předpisů, úprava takových zápisů, které byly vykonány v jiných, podle československého práva vedených úředních rejstřících a seznamech, se provede podle předpisů, které vydá vláda nařízením. "
35. § 23 se označuje jako § 30.
36. § 24 se označuje jako § 31.
Čl. II.
Podnik se zprošťuje ke dni 1. ledna 1930 závazků ze zápůjček poskytnutých státem.
čl. III.
Dnem počátku účinnosti tohoto zákona pozbývá platnosti vládní nařízení č. 152/1949 Sb., jímž se vydává organisační statut československé pošty, národního podniku, pokud odporuje tomuto zákonu.
Čl. IV.
Ministr pošt upraví a ve Sbírce zákonů vyhlásí úplné znění zákona č. 151/1949 Sb., jak vyplývá z předpisů čl. I tohoto zákona, s připojením čl. II a III tohoto zákona.
čl. V.
(1) Ustanovení čl. I č. 3 a č. 4, pokud obsahuje znění § 3 odst. l, 2 a 3 písm. a) a b), nabývají účinnosti dnem 1. července 1949, ustanovení čl. I č. 4, pokud obsahuje znění § 3 odst. 3 písm. c), dnem 1. srpna 1950 a ustanovení čl. I č. l, 2 a č. 6 až 36 a ustanovení čl. II až V dnem vyhlášení.
(2) Tento zákon provede ministr pošt v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Zákonem č. 151/1949 Sb. byl podnik Čs. pošta, organisovaný dosud jako státní podnik podle zákona č. 404/1922 Sb., přeměněn na podnik národní. Tím byl podnik ČSP, dosud právně a hospodářsky nesamostatný, vybaven operativní samostatností obdobně jako jiné národní podniky. V této nové úpravě právního postavení, hospodaření a organisace podniku byly uplatněny zásady, jimiž se řídily národní podniky jako útvary socialistické hospodářské soustavy lidově demokratického státu, a to v některých směrech i prohloubeněji než u národních podniků výrobních a dopravních (na př. zásada vedení podniku jednotlivcem, zásada plánovaného, socialistického hospodářství), nicméně nestalo se tak důsledně.
Tak zejména v otázce financování provozu a investic podniku byla zvolena úprava odchylná od národních podniků výrobních v tom směru, že podnik ČSP zůstal zapojen na státní pokladnu, jeho rozpočetní závěrka tvořila přílohu státního rozpočtu a jeho účetní závěrka byla přílohou státního závěrečného účtu. Zkušenost však ukázala, že tato odchylná úprava
nepřináší výhod, naopak braní zavaděni nových method socialistického podnikového hospodaření. Proto již rozpočtový zákon na rok 1950 vycházel ze skutečnosti, že podnik ČSP je od 1. ledna 1950 zapojen na Fond znárodněného hospodářství, a zákon č. 104/1960 Sb., o financování národních a komunálních podniků, dal této skutečnosti právní podklad. Potřeba uvésti některá ustanovení zákona č. 151 / 1949 Sb. v soulad s tímto novým stavem je jednou z příčin, které vedou k jeho novelisaci.
Nyní zákon č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, dal právní podklad pro reorganisaci těchto národních podniků, a to novou a jasnou úpravou právních otázek, zejména v oboru práva majetkového, vytyčením zásad, jimiž se tyto podniky řídí, a zásad pro jejich vedení a vnitřní organisaci, úpravou vrchního vedení a dozoru státu a zřízením podnikového fondu pracujících. Mnohé z těchto zásad nebyly v zákoně č. 151/1949 Sb. vyjádřeny; děje se tak touto novelou, kterou se zákon č. 151/1949 Sb. (obdobně jako zákon č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích) přizpůsobuje zásadám vyjádřeným
v zákoně č. 103/1950 Sb., pokud ovšem není odůvodněna jiná úprava vyplývající z odlišné povahy činnosti národního podniku ČSP (obstarávání poštovního, telegrafního a telefonního styku), která také vyžaduje zvláštní organisační uspořádání podniku.
Novela přináší tyto podstatnější změny:
1. Vlastnický vztah k majetku podniku se ujasňuje; vlastníkem majetku je stát, který jej svěřuje podniku do správy.
2. Svěřený majetek, určený k tomu, aby ho podnik trvale užíval, je v zásadě nezcizitelný.
3. Zdůrazňuje se význam podnikového plánu, jakožto činitele určujícího činnost podniku.
4. Vytyčují se jasněji a podrobněji zásady, jimiž se podnik řídí při své činnosti (zejména péče o rozvoj výrobních sil a zvyšování produktivity práce).
5. Nově se upravuje podle získaných zkušeností způsob vrchního vedení podniku státem (viz zvláštní část důvodové zprávy).
6. Zřizuje se podnikový fond pracujících pro podnícení zájmu zaměstnanců na úspěšném hospodaření podniku.
7. Podnik se zprošťuje závazků ze zápůjček poskytnutých státem v důsledku nového uspořádání finančního hospodaření podniku.
Od organisační úpravy národních podniků průmyslových podle zákona ě. 103/1950 Sb. se osnova odlišuje v těchto podstatných bodech:
(1) Nepřejímají se ustanovení o podnikovém hospodáři, protože vzhledem k organisačnímu uspořádání podniku ČSP není třeba vytvářeti pro plnění příslušných úkolů zvláštní funkci. Jednotlivé organisační složky podniku (okrskové poštovní úřady, krajské správy spojů), rozložené po celém území státu, jsou samostatně hospodařícími jednotkami a hospodář působící v ústředí podniku (u ústředního ředitelství) by sám nemohl bezprostředně zasahovat. Organisaci podniku by theoreticky odpovídalo zřízení podnikového hospodáře u každé samostatně hospodařící jednotky, jichž je asi 160. Toho ovšem není třeba, neboť o dodržování rozpočtu a kontrolu hospodaření je již nyní dostatečně postaráno po stránce organisační i podnikohospodářské. Tato povinnost náleží k základním povinnostem vedoucích zaměstnanců příslušných organisačních jednotek, kteří jsou za správné hospodaření osobně odpovědni podnikohospodářskému odboru ústředního ředitelství, s nímž musí předem projednat každé významnější opatření, které není ve shodě s rozpočtem, úkoly podnikového hospodáře jsou tedy zastávány tímto odborem ve spolupráci s odpovědnými vedoucími samostat-
ně hospodařících složek podniku. Rovněž o následnou kontrolu je dostatečně postaráno již v dosavadní organisaci.
2. Nezřizuje se generální ředitelství, protože v resortu ministerstva pošt je jen jediný podnik. Odůvodnění odchylné úpravy vrchního vedení a dozoru nad podnikem uvádí zvláštní část důvodové zprávy u č. 28.
U příležitosti novelisace se zákon též systematicky uspořádává po vzoru zákona č. 103/ 1950 Sb. a provádějí se některé menší úpravy vysvětlené ve zvláštní části důvodové zprávy.
Provedení osnovaného zákona si nevyžádá zvýšené potřeby sil, ani zvýšených nákladů, nehledíc k odměně příslušející ústřednímu řediteli a oblastnímu řediteli podle § 14 odst. 4, resp. § 17 odst. 2, jejíž výši nelze vyčíslit.
Část zvláštní.
K Čl. I. K č. 3:
Proti zákonu č. 151/1949 Sb. přináší novela jen formální změnu v tom, že se odlišuje majetek, který se podniku svěřuje již při jeho zřízení přímo zákonem (nynější § 2), od majetku, který může býti do podniku začleněn později (nynější § 4). Zákon č. 151/1949 Sb. chtěl zněním § 2 umožnit, aby do podniku mohl býti začleněn již ke dni jeho zřízení nejen majetek dosavadního státního podniku ČSP a vyvlastněná telegrafní a telefonní zařízení, ale i jiný národní majetek. Této možnosti nebylo však použito.
K č. 4:
Novelisace vyplývá z ujasněného nazírání na otázku vlastnictví k majetku národních podniků. Je třeba výslovně vyjádřit, že vlastníkem vyvlastněných telegrafních a telefonních zařízení se stává stát.
V důsledku toho, že při vyylastnění nejde
o přechod vlastnictví na podnik ČSP, odpadá potřeba stanovit výjimky pro telegrafní a telefonní zařízení, která jsou majetkem státu, národních podniků, výsadních společností určených k provozování zahraničního obchodu nebo svazků lidové správy; novou textací se na dosavadní úpravě nic nemění, neboť ustanovení § 3 a v důsledku toho ani ustanovení § 2 odst.
1 písm. b) nedopadá na telegrafní a telefonní zařízení, která již jsou vlastnictvím státu, a taková zařízení zůstávají ve správě dosavadních subjektů.
Se zřetelem na mezinárodní vztahy bude někdy třeba upustit od vyvlastnění telegrafních a telefonních zařízení, jež by jinak spadala pod ustanovení § 3. Zmíněné ustanovení nebude uplatňováno zejména z důvodů exteritoriality,