Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 5. zasedání.
475.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1950
o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I.
Ochrana vážnosti a cti hodnosti příslušníků ozbrojených sborů.
Každý příslušník vojska, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže je povinen dbát vážnosti a cti hodnosti příslušníka sboru, k němuž náleží.
§ 2.
(1) Skončí-li trestní řízení vedené vojenským soudem proti důstojníku vojska, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže rozsudkem, vysloví v něm soud, zda byla činem, který je předmětem řízení, ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže, či zda k takovému ohrožení nedošlo.
(2) Výrok podle odstavce l soud neučiní, ukládá — li obviněnému trest ztráty státního občanství, ztráty čestných práv občanských, vyloučení z vojska nebo ztráty vojenské hodnosti.
§ 3.
Na podkladě pravoplatného výroku vojenského soudu, že vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže byla ohrožena, učiní příslušný ministr podle míry zavinění a stupně ohrožení některé z opatření podle dalších ustanovení tohoto zákona nebo podle ustanovení kázeňského řádu.
Oddíl II.
Odnětí a snížení hodnosti, přeložení do zálohy a zrušení služebního poměru. § 4.
(1) Příslušný ministr může odejmout hodnost důstojníku nebo generálu vojska, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,
a) který není oddán lidově demokratickému zřízení,
b) o němž vojenský soud podle § 2 odst. l vyslovil, že jeho činem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,
c) u něhož odnětí hodnosti navrhl orgán příslušný podle ustanovení kázeňského řádu,
d) který uprchl do ciziny nebo který se z ní svévolné nevrátil,
e) který vstoupil bez povolení do cizích vojenských služeb,
f) o němž vyjde dodatečně najevo, že před svým přijetím do sboru byl odsouzen a že byla vyslovena ztráta čestných práv občanských,
g) o němž vyjde dodatečně najevo, že před svým přijetím do sboru spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti nebo z jiných nízkých pohnutek, i když k jeho odsouzení nebo k zavedení trestního řízení proti němu nedošlo proto, že tu byly okolnosti vylučující trestní stíhání,
h) u něhož odnětí hodnosti navrhl orgán, určený k tomu příslušným ministrem, protože jako příslušník Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže po uplynutí zkušební doby vykazoval nedostatečný pracovní výkon nebo není ke službě z jiných než zdravotních důvodů upotřebitelný, nebo
ch) který byl jako důstojník nebo generál vojska mimo činnou službu, příslušník Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě odsouzen občanským trestním soudem a u něhož nedošlo ke ztrátě hodnosti.
(2) Příslušný ministr může podle ustanovení kázeňského řádu odejmout hodnost důstojníku vojska mimo činnou službu, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě, který porušil ve stejnokroji vojenskou kázeň nebo základní pravidla občanského soužití.
§ 5.
Ministr národní obrany může poddůstojníku vojska z povolání odejmout hodnost z důvodů uvedených v § 4 odst. l písm. a), d), e), f), g) a poddůstojníku vojska ve výslužbě též z důvodu uvedeného v § 4 odst. l písm. ch) a § 4 odst. 2.
§ 6.
(O Příslušný ministr může snížit hodnost důstojníku nebo generálu vojska, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,
a) o němž vojenský soud podle § 2 odst. l vyslovil, že jeho činem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,
b) u něhož snížení hodnosti navrhl orgán příslušný podle ustanovení kázeňského řádu, nebo
c) u něhož snížení hodnosti navrhl orgán určený k tomu příslušným ministrem, protože vykazoval nedostatek odborné způsobilosti, nutné pro zastávání místa odpovídajícího jeho hodnosti.
(2) Příslušný ministr může podle ustanovení kázeňského řádu snížit hodnost důstojníku vojska, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže, nebo poddůstojníku vojska ve výslužbě, který se dopustil závažného činu, který lze vyřídit podle kázeňského řádu.
§ 7.
Ministr národní obrany může přeložit do zálohy důstojníka nebo generála vojska z povolání,
a) který byl podle příslušných služebních předpisů v časových obdobích jimi stanovených hodnocen jako nevyhovující,
b) o němž vojenský soud podle § 2 odst. l vyslovil, že jeho činem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska,
c) u něhož přeložení do zálohy navrhl orgán příslušný podle ustanovení kázeňského řádu, nebo
d) jehož další ponechání v poměru důstojníka z povolání by bylo na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů nebo
který není ke službě z jiných než zdravotních důvodů upotřebitelný.
§ 8.
Ministr národní obrany může podle ustanovení kázeňského řádu propustit z činné služby před uplynutím závazku poddůstojníka vojska z povolání, dopustil-li se závažného činu, který lze vyřídit podle kázeňského řádu.
§ 9.
Majorům a podplukovníkům lze odejmout nebo snížit hodnost jen se souhlasem vlády a plukovníkům a generálům jen se souhlasem presidenta republiky.
§ 10.
Ministr národní obrany může proti vojenskému soudci učinit opatření uvedené v § 4 odst. l písm. a), d), e), f) a g) v § 6 odst. l písm. c), § 6 odst. 2 a v § 7 písm. a) a d), jeři navrhne-li to orgán příslušný podle kázeňského řádu.
§ 11.
Příslušný ministr může pověřit vyšší velitele Sboru národní bezpečnosti po případě Sboru vězeňské stráže, aby u strážmistrů všech hodností činili opatření podle §§ 4 a 6.
§ 12.
Služební poměr příslušníka Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže se zrušuje
a) dnem, kdy nabude právní moci rozsudek, jímž mu byl uložen trest ztráty státního občanství, ztráty čestných práv občanských nebo ztráty vojenské hodnosti, nebo
b) dnem odnětí hodnosti podle § 4 odst. l písm. a) až h).
§ 18.
(1) Osobám, kterým byla podle §§ 4 a 5 odňata hodnost nebo které byly podle § 7 přeloženy do zálohy, nenáleží odpočivné platy (odbytné); pro tyto osoby platí obdobně ustanovení §§ 7 a 8 zákona č. 281/1949 Sb., kterým se mění předpisy o překládání veřejných zaměstnanců do výslužby, a může jim být vyplácen po dobu tří měsíců příspěvek na výživu podle obdoby § 6 uvedeného zákona.
(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na poživatele odpočivných platů, jimž byla hodnost odňata jen z důvodu uvedeného v § 4 odst. l písm. ch) a § 4 odst. 2.
(3) V případech hodných zvláštního zřetele může příslušný ministr stanovit, že se ustanovení odstavce l nevztahuje ani na jiné osoby, kterým byla podle §§ 4 a 5 odňata hodnost nebo které byly podle § 7 přeloženy do zálohy, a přiznat jim odpočivné platy, které by jim náležely podle dosavadních předpisů.
Oddíl III.
Rozšíření kázeňské pravomoci. § 14.
(3) Přestupky, jichž se dopustí příslušníci vojska, Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě a jež podle příslušných předpisů stihají národní výbory, se stihají podle kázeňského řádu.
(2) Za přestupky uvedené v odstavci l lze v řízení podle kázeňského řádu uložit i tresty stanovené na ně příslušnými předpisy.
(3) Kázeňská pravomoc podle odstavce l zaniká dnem propuštění z činné služby, nebyl-li do té doby za přestupek pravoplatně uložen trest.
§ 15.
(1) Vojenské kázeňské pravomoci podléhají také
a) odvedenci pro neplnění předepsané povinnosti o hlášení při odchodu do základní nebo náhradní služby,
b) osoby, které měly nastoupit službu v branné moci, pro nenastoupení této služby, pokud nejde o trestný čin.
(2) Kázeňské pravomoci podléhají dále důstojníci a generálové vojska mimo činnou službu a poddůstojníci vojska ve výslužbě, příslušníci Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě pro kázeňské přestupky spáchané ve stejnokroji.
Oddíl IV.
Ustanovení přechodná a závěrečná. § 16.
(1) Kázeňský řád československé branné moci vydá president republiky jako vrchní velitel branné moci (§ 74 odst. l č. 12 ústavy).
(2) Kázeňský řád pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti vydá ministr národní bezpečnosti a pro příslušníky Sboru vězeňské stráže ministr spravedlnosti podle obdoby Kázeňského řádu československé branné moci.
§ 17.
(!) Všechny dosavadní předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon,
se zrušují. Zejména se zrušuje zákon č. 154/ 1928 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (vyhláška č. 57/1947 Sb. ); kárné řízení, které bylo v den počátku účinnosti tohoto zákona již zahájeno, se však dokončí podle dosavadních předpisů.
(2) Dále se zrušuje nařízení Národního výboru československého č. 21/1918 Sb. o přísaze vojsk československých, ve znění zákona č. 169/ 1919 Sb.
(3) Kde se v dosavadních předpisech mluví o kárných výborech, kárném řízení nebo kárných nálezech, rozumějí se tím nadále orgány, řízení a výroky podle ustanovení kázeňských řádů nebo řízení a výroky vojenských soudů podle § 2.
§ 18.
Tento zákon nabývá účinnosti pokud jde o Sbor národní bezpečnosti a Sbor vězeňské stráže dnem 1. srpna 1950, jinak dnem 1. října 1950; provedou jej ministři národní obrany, národní bezpečnosti a spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Vojenské kázeňské a kárné právo, jakož i odnětí vojenské hodnosti a přeložení vojenských osob do výslužby řízením správním bylo dosud upraveno zákonem číslo 154/1923 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (vyhláška číslo 57/1947 Sb. ). Tento zákon rozlišuje kázeňské a kárné právo a kromě toho upravuje odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.
Pokud jde o kázeňské právo, stanoví zákon jen zásady, kdežto úpravu podrobnosti ponechává předpisům.
V oboru kárného práva zřídil zákon zvláštní orgány vojenské správy t. zv. kárné výbory a svěřil jim provádění kárného řízení, jehož úkolem bylo vyšetřovat a posuzovat poklesky vojenských gážistů, t. j. pouze důstojníků a dříve i rotmistrů v činné službě i mimo činnou službu, jimiž bylo poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska.
Vylíčená úprava se neosvědčila. Ukázalo se, že kárné řízení nejen nesplnilo úkoly na ně kladené, nýbrž v jistých směrech je i škodlivé. U dosavadního kázeňského práva není vhodná zejména forma jeho úpravy (zákon).
V lidově demokratické armádě, armádě to nového typu a změněných povinností jejího důstojnického sboru, nelze vystačit ani s dosa-
vadním předmětem ochrany, pojmem "dobrého jména vojska", který byl definován jako úsudek veřejnosti o morálních kvalitách vojska, ani s formou řízení, jakou byla tato ochrana prováděna řízením před kárnými výbory.
Řízení před kárnými výbory ukázalo se těžkopádným a složitým. Kárné výbory rozhodovaly s hlediska kárného i v těch případech, kdy již pravoplatně před tím rozhodl trestní soud ať vojenský, nebo civilní, čili o tomtéž činu rozhodoval jednak soud po stránce trestní, jednak kárný výbor po stránce kárné.
Změnou v nazírání na poslání armády, která se stala součástí lidově demokratického zřízení, a byla povolána, aby stála v cele provádění lidové obrany vlasti, změnily se názory na poslání příslušníka armády a jeho povinnosti, zejména na příslušníka jejího velitelského sboru. Tato změna v nazírání na armádu má za následek, že se na její příslušníky kladou zvýšené požadavky a že je třeba dbát toho, aby důvěra lidu v jeho armádu nebyla neodpovědnými jednotlivci poškozována. Všichni příslušníci vojska jsou povinni dbát vážnosti a cti své hodnosti. Jednání příslušníků vojska, kterým zmíněná vážnost a čest hodnosti byla ohrožena se stíhá.
Co bylo shora řečeno o vojsku, platí ve stejné míře i o Sboru národní bezpečnosti a o Sboru vězeňské stráže.
Vycházejíce z těchto důvodů a řídíce se vzorem armády sovětské, dohodla se ministerstva národní obrany, národní bezpečnosti a spravedlnosti na nové úpravě, která bude v hlavních zásadách jednotná pro vojsko, Sbor národní bezpečnosti a Sbor vězeňské stráže a bude se lišit jen v podružných otázkách odůvodněných odlišnou organisací toho neb onoho ozbrojeného sboru.
Aby bylo možné provést novou úpravu, je třeba nového zákona, který by zrušil zákon č. 154/1923 Sb. a vytvořil zákonný podklad nové úpravy, která je navržena v této formě:
1. Kárné právo jako samostatné, od kázeňského práva oddělené právo, jakož i kárné řízení se zrušuje;
2. celá materie, jež až dosud se nazývala kázeňským a kárným právem, bude v nové úpravě zahrnuta pod právo kázeňské, které obsahuje jednak právo představených činit opatření k zachování a udržení kázně, zejména trestat podřízené podle kázeňského řádu, a dále upravuje stíhání poklesků, jimiž byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže.
Stíhání takovýchto poklesků důstojníků vojska, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže, bude spadat jednak do pravomoci vojenských' soudů, jde-li zároveň o trestný čin, jednak bude náležet čestným soudům, které budou zavedeny kázeňským řádem, upravujícím také řízení před nimi. Bude-li ohrožena vážnost a čest hodnosti poddůstojníkem nebo osobou mužstva, nebude o takovém ohrožení rozhodovat vojenský nebo čestný soud, nýbrž představený, který zakročí podle kázeňského řádu. Pokud jde o poddůstojníky vojska z povolání, nebyla volena forma ochrany vážnosti a cti hodnosti vojenskými, případně čestnými soudy, jako jest tomu u důstojníků, nýbrž rozhodování o takovémto ohrožení bylo rovněž svěřeno představeným. Odůvodnění této úpravy spočívá zejména v tom, že postavení poddůstojníka z povolání má, pokud jde o služební poměr, povahu závazku krátkodobého, naproti tomu služební poměr důstojníka tvoří převážně závazek celoživotní. Rozhodne-li se poddůstojník z povolání pro vojenskou službu jako životní povolání, stane se důstojníkem.
Předpokládaná osnova stanoví především povinnost příslušníků vojska, Sboru národní bezpečnosti, Sboru vězeňské stráže dbát vážnosti a cti hodnosti příslušníka sboru, k němuž náleží a obsahuje dále:
a) úpravu způsobu, jakým vojenské soudy stíhají ohrožení vážnosti a cti hodnosti;
b) novou úpravu odnětí hodnosti a přeložení do zálohy, jakož i nově zaváděného snížení hodnosti řízením správním.
Vedle uvedených otázek obsahuje osnova ustanovení o kázeňském vyřizování přestupku (správních), spáchaných příslušníky ozbrojených sborů v činné službě, jakož i rozšíření kázeňské pravomoci na některé osoby, které nekonají vojenskou činnou službu, případně pro přestupky, jichž se tyto osoby dopustily v době, kdy činnou službu nekonaly.
Při této příležitosti zrušuje se i nařízení Národního výboru československého č. 21/1918 Sb., kterým bylo upraveno znění vojenské přísahy, neboť toto znění nevyhovuje a je zamýšleno nově je upravit rozkazem presidenta republiky jako vrchního velitele branné moci.
B. K jednotlivým ustanovením zákona:
K oddílu I
Kromě § l, který stanoví povinnost příslušníků vojska, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže dbát vážnosti a cti hodnosti, příslušníka sboru k němuž náleží, upravuje se zde postup při trestním řízení před vojenským soudem. Vojenský soud posuzuje jednání obviněného jednak s hlediska trestní odpovědnosti podle trestního zákona, jednak s hlediska ohrožení vážnosti a cti hodnosti. V rozsudku se vojenský soud omezí na zjištění, zda ohrožení vážnosti a cti hodnosti nastalo či nikoliv. Tento výrok soudu je součástí rozsudku a jsou proti němu přípustný tytéž opravné prostředky, jako ve věci hlavní, t. j. odvolání. K výroku o ohrožení vážnosti a cti hodnosti nedojde, ztrácí-li obviněný rozsudkem soudu již jinak vojenskou hodnost.
Vysloví-li soud rozsudkem, že vážnost a čest hodnosti byla ohrožena, učiní další opatření příslušný ministr a to tak, že podle stupně zavinění a ohrožení vážnosti a cti buď odsouzenému odejme hodnost podle § 4 odst. l písm. b) nebo ji sníží podle § 6 odst. l písm. a), nebo důstojníka vojska přeloží do zálohy podle § 7 písm. b), nebo konečně v méně závažných případech postoupí věc představenému ke kázeňskému vyřízení.
Tímto způsobem mohou být ovšem vyřízeny jen věci týkající se důstojníků a příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže v činné službě, neboť jen oni podléhají vojenské soudní pravomoci. Dopustí-li se trestného činu, jímž ohrozí vážnost a čest své hodnosti osoba mimo činnou službu, která* bude stíhána občanským trestním soudem, nerozhoduje tento soud o takovém ohrožení. Jestliže
rozsudkem tohoto soudu obviněný pozbyl státního občanství nebo čestných práv občanských, pozbývá zároveň i vojenské hodnosti, neboť tato ztráta je podle ustanovení trestního zákona ve shora uvedených trestech již obsažena. Jinak rozhodne příslušný ministr na základě zaslaného rozsudku, jakým správním opatřením proti odsouzenému mimo činnou službu zakročí.
K oddílu II.
Zde jsou obsažena ustanovení o odnětí a snížení hodnosti, o přeložení do zálohy a propuštění z činné služby před uplynutím závazku a o zrušení služebního poměru. Kromě odnětí hodnosti, jež bylo už zavedeno v dosavadním právu, nově se zavádí snížení hodnosti, k němuž dojde v těch případech, kdy se ještě nejeví nutnost odejmout hodnost, kdy však jest nutno vyvodit důsledky buď z ohrožení vážnosti a cti hodnosti, nebo z nedostatku odborné způsobilosti, nebo konečně při některém závažném činu, který má být vyřízen podle předpisů kázeňského řádu. Pokud se § 4 odst. l písm. c), § 6 odst. l písm. b) a § 7 písm. c) zmiňují o návrhu orgánu příslušného podle ustanovení kázeňského řádu, dlužno tímto orgánem rozumět čestný soud, který bude zřízen a zřízení před ním upraveno, jak již ve všeobecné části bylo uvedeno, kázeňským řádem.
K § 9:
Jmenování vyšších důstojníků počínaje majorem náleží vládě, u plukovníků a generálů presidentu republiky, proto i odnětí a snížení hodnosti může se stát jen se souhlasem těchto ústavních činitelů.
K § 10:
Podle § 141 odst. 2 Ústavy mohou být soudcové z povolání, k nimž dlužno počítat i vojenské soudce, proti své vůli přeloženi, sesazeni nebo dáni do výslužby jen na základě pravoplatného kárného nálezu, který u vojenských soudů bude představovat rozsudek příslušného čestného soudu.
K § 11:
Poněvadž i jmenování do hodnosti strážmistrů může být svěřeno podřízeným velitelům,
dává se zde možnost pověřit odnímáním a snižováním hodností u strážmistrů vyšším velitelům Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže.
K § 12:
Ustanovení je třeba proto, že u příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže při ztrátě státního občanství, čestných práv občanských nebo vojenské hodnosti a při odnětí hodnosti nenastává přeložení do zálohy, jako u důstojníků vojska.
K § 14:
Ustanovení odpovídá, pokud jde o vojenské osoby, platnému stavu a zákonu o trestním řízení správním a rozšiřuje se pouze z důvodů jednotnosti i na příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže.
K § 15:
Právo presidenta republiky vydat Kázeňský řád pro československou brannou moc vyplývá z ustanovení § 74 odst. l, č. 12 ústavy, podle něhož president republiky je vrchním velitelem branné moci. Zákon zmocňuje ministry národní bezpečnosti a spravedlnosti, aby vydali kázeňské řády pro Sbor národní bezpečnosti a Sbor vězeňské stráže.
Provedení zákona nevyžádá si žádného finančního nákladu, naopak možno počítat s úsporou personální.
Doba účinnosti zákona se stanoví, pokud jde o Sbor národní bezpečnosti a Sbor vězeňské stráže, na 1. srpen 1950, neboť toho dne má nabýt účinnosti zákon o trestním řízení správním, jehož platnost se nevztahuje na příslušníky uvedených sborů. Vzhledem k tomu, že zákon č. 154/1923 Sb. se rovněž na příslušníky uvedených sborů nevztahuje, nebylo by možno v mezidobí přestupky, spáchané příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže kázeňsky vyřizovat. Pokud jde o příslušníky vojska, vstoupí zákon v platnost dnem 1. října 1950, kdy bude vydán i kázeňský řád československé branné moci.
V Praze dne 13. června 1950.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr národní bezpečnosti: L. Kopřiva v. r.
Ministr národní obrany: Dr. Čepička v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr Rais v. r.
Státní tiskárna v Praze. —2756 -50