Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 5. zasedání.
471.
Vládní návrh.
Trestní zákon správní
ze dne 1950
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST VŠEOBECNÁ.
HLAVA L Úvodní ustanovení.
§ l. Účel zákona.
Trestní zákon správní chrání lidově demokratickou republiku, její socialistickou výstavbu, zájmy pracujícího lidu a jednotlivce a vychovává k dodržování pravidel socialistického soužití.
§ 2.
Poměr k trestnímu zákonu soudnímu.
Podle tohoto zákona se stíhají jako přestupky jen činy, které nejsou trestné podle trestního zákona soudního.
§ 3. Působnost zákona.
(1) Trestné jsou přestupky, které byly spáchány na území československé republiky.
(2) Přestupky, jimiž československý občan porušil povinnosti, které má mimo území státu, jsou trestné i tehdy, byly-li spáchány v cizině.
(3) Trestnost přestupku se posuzuje podle zákona, který platil v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.
HLAVA II. Trestní odpovědnost.
§ 4. Zavinění.
(1) Nevyžaduje — li se k spáchání přestupku úmysl, je pachatel trestně odpovědný, nezachová-li opatrnost, jakou společnost na něm požaduje.
(2) Vyžaduje-li se k spáchání přestupku úmysl, je pachatel trestně odpovědný, jestliže výsledek uvedený v zákoně chtěl způsobit nebo věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.
§ 5. Odpovědnost za právnické osoby.
Za právnickou osobu odpovídají trestně ty fysické osoby, které za ni jednaly nebo měly jednat.
§ 6.
Pokus.
(1) Jednání způsobilé přivodit výsledek uvedený v zákoně a pachatelem zamýšlený je pokusem, jestliže tento výsledek nenastane.
(2) Pokus je trestný jako přestupek sám.
(3) Pokus není trestný, upustil — li pachatel dobrovolně od způsobení výsledku uvedeného v zákoně.
§ 7. Návod a pomoc.
(1) Kdo někoho úmyslně, byť i bezvýsledně, " navádí k přestupku, bude potrestán, jako kdyby byl sám pachatelem.
(2) Kdo někomu úmyslně poskytne pomoc k spáchání přestupku, anebo se o to pokusí, bude potrestán, jako kdyby byl sám pachatelem. Pomocí je zejména poskytování prostředků, odstraňování překážek, rada, utvrzování v předsevzetí nebo slib přispět po přestupku. Nedojde-li však ani k pokusu přestupku, k němuž pomoc směřovala, není pomocník trestný.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí též o tom, kdo někomu úmyslně usnadní spáchání přestupku tím, že nedá příkaz nebo nevykoná dohled, ač je k tomu povinen.
(4) Návodce a pomocník nejsou trestně odpovědni, zabrání — li dobrovolně spáchání přestupku.
§ 8. Nouze.
(1) Přestupkem není čin, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící jemu nebo někomu jinému, jestliže nebyla způsobena podstatně větší škoda než ta, která hrozila, a nebezpečí nebylo možno odvrátit jinak.
(2) Nejde o nouzi podle odstavce l, jestliže ten, komu nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet.
§ 9. Věk.
Kdo v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok, není trestně odpovědný.
§ 10. Nepříčetnost.
(1) Kdo pro duševní poruchu nemohl v době spáchání přestupku rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za takový přestupek trestně odpovědný.
(2) Porucha vědomí způsobená požitím alkoholického nápoje nebo jiného omamného prostředku nevylučuje trestní odpovědnost za přestupek spáchaný v tomto stavu.
HLAVA III.
Tresty.
Oddíl 1.
Společná ustanovení o ukládáni trestů.
§ 11.
Druhy trestů. (1) Hlavními tresty jsou:
a) odnětí svobody,
b) veřejné pokárání,
c) pokuta.
(2) Vedlejšími tresty jsou:
a) propadnutí jmění,
b) zákaz činnosti,
c) zákaz pobytu,
d) propadnutí věci,
e) uveřejnění nálezu.
(3) V části zvláštní tohoto zákona se stanoví, které hlavní tresty se za jednotlivé přestupky ukládají. Kdy lze vedle trestu hlavního uložit trest vedlejší, stanoví §§ 21 až 25.
§ 12. Výměra trestu.
(1) Při výměře trestu se přihlíží k stupni nebezpečnosti přestupku pro společnost, k míře
zavinění, k osobě pachatele, jakož i k okolnostem přitěžujícím a polehčujícím.
(2) Převažují — li okolnosti přitěžující, lze uložit pokutu a odnětí svobody zároveň, i když to není v části zvláštní stanoveno.
(3) Je-li ze způsobu spáchání přestupku patrno, že jím byl nebo měl být projeven nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky nebo k její socialistické výstavbě, lze uložit trest odnětí svobody na tři měsíce až dvě léta. Zároveň lze uložit pokutu až do dvojnásobku sazby stanovené na přestupek v části zvláštní. Trest odnětí svobody i náhradní trest odnětí svobody za nedobytnou pokutu se v těchto případech vykoná v táboře nucené práce.
(4) Ustanovení odstavce 3 nelze použít na osobě mladší než osmnáct let.
§ 13. Okolnosti přitěžující.
Přitěžující okolností je zejména to, že pachatel
a) spáchal přestupek z nízkých pohnutek,
b) porušil své zvláštní povinnosti,
c) přestupek opakoval nebo v něm pokračoval
po delší dobu, nebo
d) svedl k přestupku jiného, zejména osobu mladistvou.
§ 14. Okolnosti polehčující.
Polehčující okolností je zejména to, že pachatel
a) spáchal přestupek ve stavu, který je blízký nepříčetnosti, pokud si jej nepřivodil sám, zejména požitím alkoholického nápoje,
b) jednal v silném duševním rozrušení,
c) dopustil se přestupku ve věku blízkém věku mladistvému,
d) spáchal přestupek pod tlakem podřízenosti nebo závislosti, nebo
e) přičinil se o napravení škodlivých následků přestupku.
§ 15.
Výměra trestu při několika přestupcích.
(1) Má-li být někdo potrestán pro několik přestupků, uloží se zpravidla trest za každý přestupek.
(2) Národní výbor může však uložit jeden trest podle trestní sazby, která je nejpřísnější. Vždy však uloží jeden trest za přestupky spácháne týmž činem. V obou případech se k ostatním přestupkům přihlíží jako k okolnostem přitěžujícím.
§ 16. Upuštění od potrestání.
(1) Nevyžadují-li zájmy pracujícího lidu, aby pachateli, který jinak vede řádný život pracujícího člověka, byl uložen trest, může národní výbor rozhodnout toliko o vině a upustit od potrestání.
(2) Národní výbor může vázat upuštění od potrestání na podmínku, že pachatel splní určité povinnosti, směřující k jeho nápravě, po případě, že náhradí škodu přestupkem způsobenou. Nesplní-li pachatel uloženou podmínku, vyměří mu národní výbor trest.
Oddíl 2. Ukládání a výkon jednotlivých trestů.
§ 17. Odnětí svobody.
Trest odnětí svobody se vykoná, pokud se v § 12 odst. 3 nestanoví jinak, v soudních nebo správních věznicích.
§ 18. Veřejné pokárání.
Veřejné pokárání se vykoná tak, že se nález, kterým byl tento trest uložen, veřejně vyvěsí nebo i jinak vyhlásí.
§ 19. Pokuta.
(1) Při ukládání pokuty přihlédne národní výbor v mezích trestní sazby též k osobním a majetkovým poměrům pachatele.
(2) Národní výbor může vyslovit, že za nedobytnou pokutu uloženou pachateli ručí též majitel soukromého podniku nebo osoba odpovědná za vedení soukromého podniku, při jehož provozu byl přestupek spáchán, jestliže zanedbáním povinné péče pachateli umožnili nebo usnadnili spáchání přestupku.
(3) Pokuty připadají státu.
§ 20.
Náhradní trest za nedobytnou pokutu.
(1) Pro případ nedobytnosti pokuty stanoví národní výbor náhradní trest odnětí svobody, který však nesmí převyšovat horní hranici trestní sazby odnětí svobody stanovené na přestupek.
(2) Ukládá-li se pokuta spolu s trestem odnětí svobody, nesmí náhradní trest spolu s trestem odnětí svobody převyšovat horní hranici trestní sazby odnětí svobody stanovené na přestupek.
(3) Ukládá-li se pokuta spolu s trestem odnětí svobody, který má být vykonán v táboře nucené práce, nesmí náhradní trest spolu s trestem odnětí svobody převyšovat dvě léta.
§ 21. Propadnutí jmění.
(1) Při potrestání pro závažný přestupek může národní výbor vyslovit propadnutí jmění pachatele, jestliže pachatel svým přestupkem úmyslně projevil zjevné nepřátelství k lidově demokratickému řádu.
(2) Výrok o propadnutí jmění postihuje bud' celé jmění "pachatelovo, anebo tu jeho část, kterou určí národní výbor. Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.
(5) Výrok o propadnutí jmění se nevztahuje na předměty, jež pachatel nebo osoby, o něž pečuje, potřebují k ukojení základních životních potřeb.
§ 22. Zákaz činnosti.
Zneužívá-li pachatel činnosti nebo povolání k páchání přestupků, vysloví národní výbor, že se mu zakazuje dočasně nebo navždy vykonávat takovou činnost nebo takové povolání. Takový zákaz může národní výbor vyslovit, jestliže je z povahy přestupku zřejmo, že pachatel výkonem své činnosti nebo svého povolání může ohrožovat zájmy pracujícího lidu.
§ 23. Zákaz pobytu.
Vyžadují-li to zájmy pracujícího lidu, zakáže, po případě určí národní výbor pachateli, který se dopustil závažného přestupku, ohrožujícího budovatelské úsilí pracujícího lidu, pobyt v určitém místě.
§ 24. Uveřejnění trestního nálezu.
Vyžaduje-li to povaha věci, nařídí národní výbor uveřejnění nálezu na náklad pachatele. Národní výbor též určí způsob a podmínky tohoto uveřejnění.
§ 25. Propadnutí věci.
(1) Národní výbor může prohlásit za propadlou věc, která byla určena k spáchání přestupku nebo kterou pachatel získal přestupkem nebo odměnou za něj nebo kterou pachatel nabyl za věc získanou přestupkem.
(2) Za propadlou lze prohlásit jen věc náležející pachateli.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 26. Zabrání věci.
(1) Nebyla-li věc uvedená v § 25 odst. l prohlášena za propadlou, může národní výbor vyslovit, že se věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, jehož nehe stíhat,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání bylo upuštěno, nebo
c) ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku anebo mravnost.
(2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
Oddíl 3. Zvláštní ustanovení o trestání mladistvých.
§ 27. Mladiství.
(1) Při trestání osob, které v době spáchání přestupku dovršily patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok (mladiství), přihlédne národní výbor k zvláštní péci, kterou lidově demokratická republika věnuje mládeži.
(2) účelem trestu u mladistvého je především vychovat ho v řádného pracujícího občana, a to se zřetelem k jeho osobním vlastnostem, k jeho rodinné výchově a k prostředí, z něhož pochází.
§ 28.
Vyloučení některých trestů. Mladistvému nelze uložit tyto tresty:
a) veřejné pokárání,
b) propadnutí jmění,
c) zákaz činnosti,
d) zákaz pobytu,
e) uveřejnění nálezu.
§ 29. Upuštění od potrestání.
(1) Národní výbor upustí od potrestání mladistvého (§ 16) vždy, lze-li očekávat, že to přispěje k jeho výchově účinněji než potrestání.
(2) Upustí-Ii národní výbor od potrestání mladistvého, dá mu vždy vhodné poučení.
§ 30. Ukládání a výkon trestů.
(1) Horní hranice trestních sazeb se u mladistvých snižuji na polovinu.
(2) Jako trest budiž mladistvému uložena zpravidla pokuta. Odnětí svobody budiž uloženo jen tehdy, nelze-li očekávat, že by se pokutou dosáhlo polepšení mladistvého.
(3) Mladistvému nelze za nedobytnou pokutu uložit náhradní trest odnětí svobody.
(4) Trest odnětí svobody se u mladistvých vykonává v samostatných ústavech pro mladistvé nebo ve zvláštních odděleních soudních věznic.
HLAVA IV. Zánik trestnosti.
§ 31. Promlčení trestního stíhání.
(1) Trestnost přestupku zaniká uplynutím jednoho roku od jeho spáchání, u přestupků proti finančnímu hospodářství, uvedených v §§ 61 až 70, uplynutím dvou let.
(2) Promlčení trestního stíhání se přerušuje, učiní — li národní výbor, soud nebo prokurátor opatření směřující k stíhám pachatele pro čin, o jehož promlčení jde. Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
§ 32.
Promlčení výkonu trestu.
(1) Uložený trest nesmí být vykonán, jestliže uplynuly dva roky ode dne, kdy trestní nález nabyl právní moci. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se pachatel zdržuje v cizině.
(2) Promlčení výkonu trestu se přerušuje, učiní — li národní výbor opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde. Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
ČÁST ZVLÁŠTNÍ.
HLAVA I. Ochrana hospodářství.
§ 33. Obecné ustanovení.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší výstavbu hospodářské soustavy, zejména hospodářské podnikání státu nebo lidových družstev, bude potrestán, není-li dále stanoven jiný trest,
pokutou do 100. 000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
Oddíl I. Ochrana hospodářské soustavy.
§ 34. Přestupky proti zestátnění.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší zestátnění podniku, hospodářského objektu nebo jiné majetkové hodnoty, které podléhají zestátnění, bude potrestán pokutou do 250. 00© Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 35.
Ochrana národního majetku.
. (1) Kdo neoprávněně odejme národní majetek účelu, jemuž má sloužit, zejména kdo podle své povinnosti tento majetek neoznámí nebo neodevzdá anebo znemožní oprávněným orgánům s ním nakládat, bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo takto nakládá s majetkem lidových družstev nebo s majetkem v národní správě.
§ 36.
Přestupky v oboru pozemkových úprav.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší provádění pozemkových reforem nebo technickohospodářských úprav pozemků, bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
§ 37.
Ochrana mechanisace zemědělství.
Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší mechanisaci zemědělství, zejména kdo nabude vlastnictví k vázanému mechanisačnímu prostředku bez předepsaného povolení nebo kdo bez předepsaného povolení takový prostředek dodá, zcizí nebo ho použije, bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 38. Zneužití vlastnického práva.
Kdo svůj majetek, zejména výrobní prostředky, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými, zadrží, utají nebo zašantročí v úmyslu
a) vyhnout se povinnosti týkající se nakládání s takovým majetkem,
b) zmařit nebo ztížit povinnost, k jejímuž plnění je takového majetku potřebí, nebo
c) odejmout takový majetek hospodářskému využití ve prospěch celku,
bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
Oddíl 2.
Ochrana hospodářského plánování.
§ 39.
Ochrana jednotného hospodářského plánu.
(1) Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší přípravu, sestavování, provádění, plnění nebo kontrolu jednotného hospodářského plánu, bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
(2) Tohoto přestupku se dopustí zejména ten, kdo jako soukromý podnikatel nebo jako odpovědný vedoucí soukromého podniku
a) nepřizpůsobí svou hospodářskou činnost nebo činnost soukromého podniku jednotnému hospodářskému plánu,
b) nesplní řádně povinnost, která mu připadá ke splnění jednotného hospodářského plánu, nebo
c) nepodá správně, pravdivě nebo ve stanovené lhůtě zprávu, kterou je povinen podat pro potřeby jednotného hospodářského plánu.
(3) Kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší provádění nebo plnění jednotného hospodářského plánu v oboru zvláště důležitém, bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 40.
Ochrana sčítání lidu a statistické služby.
(1) Kdo ohrozí správnost sčítání lidu nebo jiných statistických šetření, bude potrestán pokutou do 10. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na čtrnáct dnů.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně koná statistická šetření.
§ 41.
Ochrana podnikového početnictví a oceňování.
(1) Kdo poruší povinnost stanovenou pro podnikové početnictví nebo pro oceňování v podničích a zařízeních všech druhů, bude potrestán pokutou do 50. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na dva měsíce.
(2) Kdo se dopustí přestupku uvedeného v odstavci l úmyslně, bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
Oddíl 3.
Ochrana hospodářského provozu.
§ 42. Ochrana výroby.
(1) Pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců bude potrestán ten,
a) kdo ohrozí plynulost výroby nebo ji ruší,
b) kdo ruší podmínky pro zvyšování její hospodářské, technické nebo výtvarné úrovně,
c) kdo maří plné využití výrobních prostředků,
d) kdo nedbá předepsané úpravy druhu, jakosti nebo označení výrobků, nebo
e) kdo jinak nesplní povinnost nebo poruší zákaz týkající se výroby.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně provozuje jakoukoli výrobu.
§ 43. Ochrana stavebnictví.
(1) Pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce bude potrestán ten,
a) kdo provádí nedovolenou stavební činnost, nebo
b) kdo ztíží nebo ohrozí anebo kdo ruší hospodárnost nebo účelnost ve stavebnictví anebo bezpečnost či dobrý vzhled staveb nebo jejich okolí.
(2) Tohoto přestupku se dopustí zejména ten,
a) kdo jako stavebník nebo osoba odborně oprávněná provádí stavbu, u níž nebylo úředně zjištěno, že vyhovuje stanoveným požadavkům, nebo kdo ji provádí odchylně od stavebního projektu závazného pro její provádění,
b) kdo se jako stavebník nepostará, aby stavbu prováděl podnik k tomu oprávněný, nebo kdo řídí nebo provádí stavbu, aniž je k tomu oprávněn,
c) kdo užívá nebo dá užívat stavby v rozporu s účelem, který vyplývá ze stavebního projektu závazného pro její provedení, nebo
d) kdo v rozporu se stanovenými podmínkami užívá reklamního nebo podobného zařízení nebo je takto umístí.
§ 44.
Ochrana dopravy osob, věcí a zpráv.
(1) Kdo nesplní povinnost, kterou má v dopravě osob, věcí nebo zpráv, bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně dopravuje osoby, věci nebo zprávy.
§ 45. Ochrana obchodní činnosti.
(1) Kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz v obchodním podnikání, bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně provozuje nebo umožní provozovat jakoukoli obchodní činnost.
§46. Přestupky v jiném podnikání.
(1) Kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz v jiném hospodářském nebo výdělečném podnikání, bude potrestán pokutou do 100. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na tři měsíce.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo takové podnikání nebo jinou výdělečnou činnost neoprávněně provozuje nebo ji umožní provozovat.
§ 47. Ochrana vod.
(1) Pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců bude potrestán ten,
a) kdo bez povolení vykoná něco, k čemu je třeba vodoprávního povolení, nebo kdo nezachová podmínky daného povolení, nebo
b) kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz týkající se vod, zejména ochrany vod, obrany proti vodám, ochrany vodních děl a zařízení nebo vodních značek.
(2) Kdo při obecném užívání vod jedná nedovoleným způsobem, bude potrestán pokutou do 10. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na čtrnáct dnů.
§ 48.
Nedovolené hospodářské sdružování.
Kdo na území Československé republiky neoprávněně zřídí soukromou organisaci výděléčnou nebo kdo k takové organisaci přistoupí, bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 49.
Přestupky hospodářských a technických norem.
(1) Kdo vyrábí nebo uvádí do oběhu materiál, výrobky nebo plodiny, které nevyhovují podmínkám stanoveným v závazných hospodářských a technických normách, bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo navrhuje nebo zřizuje stavby nebo podniková zařízení, nevyhovující normám uvedeným v odstavci 1.
§ 50.
Ochrana měr a úředního označování výrobků.
(1) Kdo v hospodářském styku použije nedovoleného způsobu měření nebo měřícího zařízení, které nevyhovuje vydaným předpisům, nebo kdo takové zařízení uvede do oběhu nebo přechovává v prodejní místnosti, bude potrestán pokutou do 25. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na jeden měsíc.
(2) Stejně bude potrestán ten,
a) kdo v hospodářském styku použije úředně neoznačeného předmětu, pro který je takové označení předepsáno,
b) kdo má na prodej nebo na skladě anebo kdo dá k použití ruční střelnou zbraň, která nemá úřední značku, nebo
c) kdo má na prodej nebo na skladě anebo kdo prodá zboží platinové, zlaté nebo stříbrné, podléhající úřední kontrole, které nemá předepsanou značku.
§ 51.
Zajištění nevyužitých výrobních prostředků.
Kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz týkající se využití výrobních prostředků k úkolům jednotného hospodářského plánu, bude potrestán pokutou do 50. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na dva měsíce.
§ 52. Zajištění sběru surovin.
Kdo bezdůvodně ničí sběrné suroviny nebo kdo neučiní opatření předepsané k provádění
sběru surovin, bude potrestán pokutou do 50. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na dva měsíce.
Oddíl 4. Ochrana zemědělství a lesnictví.
§ 53. Ochrana výroby rostlinné.
Kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz ve výrobě rostlinné, zejména
a) kdo nedodrží plánované plochy nebo výnosy,
b) kdo neodebere předepsaná strojená hnojiva nebo jich nepoužije,
c) kdo nedbá zásad. šlechtění nebo množení osiva a sadby,
d) kdo nedbá ochrany rostlin a rostlinných výrobků před škůdci, nebo
e) kdo nedbá zásad pro výrobu nebo rozdělování prostředků na ochranu rostlin,
bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 54. Ochrana lesního hospodaření.
*
Kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz v lesním nebo dřevařském hospodářství nebo nedbá ochrany lesů, bude potrestán pokutou do 250. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na šest měsíců.
§ 55. Polní a lesní pych.
Pokutou do 5. 000 Kčs nebo odnětím svobody až na sedm dnů bude potrestán ten,
a) kdo na zemědělských nebo lesních pozemcích neoprávněně poškodí nebo zničí užitkové rostliny (stromy a keře v to po-
- čítajíc),
b) kdo neučiní opatření, aby domácí zvířata, za něž odpovídá, nemohla užitkové rostliny poškodit nebo zničit, nebo
c) kdo ze zemědělských nebo lesních pozemků odcizí užitkové rostliny nebo jejich části.
§ 56. Ochrana výroby živočišné.
(1) Kdo nesplní povinnost nebo poruší zákaz ve výrobě živočišné, zejména kdo nedodrží plán živočišné výroby nebo nedbá o ochranu zdraví, o užitkovost nebo o řádnou plemenitbu hospo-