Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1950.

L volební období. 5. zasedání.

447.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne. . 1950

o dani z literární a umělecké činnosti.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Daňová povinnost.

§ 1.

(1) Dani z literární a umělecké činnosti podléhají fysické osoby co do příjmů z tvůrčí nebo reprodukční činnosti literární, umělecké nebo vědecké, pokud tyto příjmy nejsou podrobeny dani ze mzdy podle zákona č. 109/1947 Sb.

(2) Vdova (družka) nebo nezletilí sirotci po osobě literárně, umělecky nebo vědecky činné podléhají dani z literární a umělecké činnosti co do příjmů, jež by u uvedené osoby podléhaly této dani, kdyby byla na živu.

§ 2.

(1) činností uvedenou v § l se rozumí:

a) literární, recitační a přednášková činnost (umělecká, vědecká, odborná a pod. ),

b) hudební umělecká činnost (skladatelská, dirigentská a reprodukční),

c) dramatické, hudebně dramatické, režisérské, choreografické a pantomimické, jakož i taneční umění a

d) umělecká činnost výtvarná (malířství, sochařství, grafika, medailérství, umělecká fotografie, architektura, průmyslové výtvarnictví a užité umění a pod. ).

(2) Nerozhoduje, jde-li o činnost trvalou nebo příležitostnou.

(3) Ve sporných případech rozhoduje o tom, lze-li určitou činnost pokládati za činnost podle tohoto zákona, ministerstvo financí po slyšení ministerstva školství, věd a umění nebo ministerstva informací a osvěty.

§ 3.

(1) Předmětem daně jsou příjmy plynoucí poplatníku z činností uvedených v § 2.

(2) Příjmy podle odstavce l (dále jen "honoráře") se rozumějí veškeré autorské honoráře nebo jakkoli zvané úplaty za převod autorského práva nebo svolení k užití díla, za zcizení a půjčení díla a pod., úplaty za přednášky a umělecké výkony, jakož i zálohy na tyto úplaty.

§ 4.

Od daně jsou osvobozeny ceny a odměny z veřejných soutěží vypsaných orgány, úřady a ústavy veřejné správy, zájmovými organisacemi literátů, umělců a vědců a vrcholnými orgány dobrovolných organisací lidu.

Vybrání daně u plátce.

§ 5.

(1) Při výplatě honorářů se vybere daň srážkou, vyplácejí-li je orgány, úřady a ústavy veřejné správy, právnické osoby nebo politické strany.

(2) Srážka činí při honoráři

do 20. 000 Kčs.. 3%, přes 20. 000 Kčs do 60. 000 Kčs.. 5%, přes 60. 000 Kčs do 100. 000 Kčs.. 7% a •

přes 100. 000 Kčs........10%

z vyplacené částky.

(3) Procento srážky se řídí výší honoráře za dodané dílo nebo právo nebo za provedený výkon bez ohledu, vyplácí-li se najednou či ve splátkách.

(4) Daň se vybere u plátce i tehdy, jestliže ji nesrazil. V tomto případě daň činí tolik, kolik by činila podle odstavců 2 a 3 z honoráře zvýšeného o daň, kterou je plátce povinen odvést, a jde k tíži plátce.

§ 6.

(1) Daň z honorářů vyplacených v kalendářním čtvrtletí odvedou plátci do konce následujícího měsíce okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je sídlo vyplácející pokladny.

(2) Nepřesahuje-li úhrn daně čtvrtletně částku 1. 000 Kčs, odvede se daň za kalendářní pololetí do konce následujícího měsíce.

(3) Neodvedená daň bude na plátcích vymáhána jako jejich dluh,

a

§ 7.

(1) Plátci jsou povinni vésti záznamy o vyplacených honorářích a o sražené a odvedené dani a vydávati příjemcům potvrzení o vyplaceném honoráři a o sražené dani.

(2) Plátci předloží hlášení o vyplacených honorářích a o sražené a odvedené dani okresnímu národnímu výboru ve lhůtě uvedené v § 6.

§ 8.

(1) Na srážení a odvádění daně dozírá okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo vyplácející pokladny.

(2) Plátci jsou povinni

a) dovoliti orgánům okresního národního výboru zmocněným ke kontrole daně vstup do provozních místností v obvyklých provozních hodinách a umožniti jim splnění jejich úkolů,

b) dáti potřebná vysvětlení a předložiti doklady okresnímu národnímu výboru, po případě jiným kontrolujícím orgánům.

(3) Osoby, jimž jsou honoráře vypláceny, jsou povinny dáti okresnímu národnímu výboru, po případě jiným kontrolujícím orgánům vysvětlení o druhu a výši těchto honorářů.

(4) Stejná oprávnění ve věci dozoru příslušejí též krajskému národnímu výboru a ministerstvu financí.

§ 9.

(1) O stížnostech ze sporů, které vzniknou o provádění srážky mezi plátci a osobami, jimž jsou honoráře vypláceny, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo vyplácející pokladny.

(2) Okresní národní výbor je povinen sděliti stranám svá rozhodnutí písemně s poučením o opravném prostředku.

(3) Z rozhodnutí okresního národního výboru lze se odvolati ke krajskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností.

§ 10.

(1) Porušení povinností uložených v §§ 5 až 8, pokud nejsou trestná podle odstavce 2 nebo podle hlavy VIII zákona o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, potrestá okresní národní výbor v daňovém trestním řízení pokutou do 5. 000 Kčs.

(2) Neodvede-li plátce daň ani na úřední výzvu, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem v daňovém trestním řízení pokutou do 100. 000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zaroven podle míry zavinění náhradní trest vězení (uzamčení) do 3 měsíců.

Vyměření daně.

§11.

(1) Z honorářů, z nichž se daň nevybírá u plátce, vyměří se daň za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.

(2) Daň činí

do 20. 000 Kčs.. 3%, přes 20. 000 Kčs do 60. 000 Kčs.. 5%, přes 60. 000 Kčs do 100. 000 Kčs.. 1% a

přes 100. 000 Kčs........10%

z úhrnu honorářů přijatých v kalendářním roce.

(3) úhrn honorářů se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou stem; nepřesahuje-li částku 6. 000 Kčs, daň se nevyměří.

§12.

Splatnost daně.

Poplatník, jemuž se daň vyměřuje podle § 11, je povinen si daň sám vypočíst a zaplatit ji okresnímu národnímu. výboru do 31. ledna po uplynutí kalendářního roku.

§ 13. Přiznání.

(1) Poplatník, jemuž se daň vyměřuje podle § 11, je povinen podati okresnímu národnímu výboru do 31. ledna přiznání a uvésti v něm honoráře přijaté v uplynulém kalendářním roce.

(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 5%; zvýšení je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

§ 14. Místní příslušnost.

K vyměření daně je příslušný okresní národní výbor, v jehož obvodu měl poplatník bydliště koncem rozhodného roku. Nelze-li příslušný okresní národní výbor určiti podle poplatníkova bydliště, určí jej ministerstvo financí.

§ 15.

(1) O vyměření daně vyrozumí okresní národní výbor poplatníka platebním výměrem.

(2) Do vyměření daně lze se písemně odvolat u okresního národního výboru do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. O odvolání rozhoduje s konečnou platností krajský národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví — li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor, nepřesahuje-li základ daně 250. 000 Kčs.

§ 16.

Daň podle §§ 11 až 13 se nevyměří, požádá-li poplatník za vyměření daně ze samostatné činnosti podle zákona č. /l 950 Sb.

Společná ustanovení.

§ 17.

Nebyla-li daň odvedena nebo zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2. 000 Kčs, zaplatiti 2% poplatek z prodlení z nedoplatku k 31. lednu, 30. dubnu, 31. červenci a 31. říjnu.

§ 18.

(1) Ministerstvo financí může učiniti opatření, kterým se

1. rozšiřuje okruh plátců, u kterých se daň vybírá podle §§ 5 až 10;

2. povolují u příjmů z činností uvedených v § 2 odst. l písm. d) úlevy z ustanovení §§ 5 a 11 a zamezují nesrovnalosti a tvrdosti, jež by mohly vzniknouti z tohoto zákona;

3. stanoví podrobnosti o povinnosti plátců vésti záznamy o vyplacených honorářích a o sražené a odvedené dani a o povinnosti vydávati příjemcům potvrzení (§ 7) a vydávají další předpisy o poplatku z prodlení (§ 17);

4. vydává vzor tiskopisů hlášení (§ 7) a přiznání (§ 13).

(2) Opatření podle odstavce l č. l až 3 všeobecné povahy vyhlásí ministerstvo financí v příslušném úředním listě.

§ 19.

Písemnosti a úřední úkony ve věcech daně z literární a umělecké činnosti jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 20.

Příjmy uvedené v § 3 nejsou počínajíc berním rokem 1950 základem pro vyměření daně důchodové, všeobecné daně výdělkové a daně rentové podle zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících; počínajíc dnem 1. července 1950 nevybírá se z nich rentová daň srážkou podle uvedeného zákona.

§ 21.

(1) Přiznání k dani z literární a umělecké činnosti za rok 1949 jsou poplatníci povinni podati do 30. června 1950.

(2) Daň z literární a umělecké činnosti za rok 1949 je splatná ve dvou stejných splátkách; první splátka do 30. června 1950 a druhá splátka do 30. září 1950.

§ 22.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

§ 23.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Platí pro daň z literární a umělecké činnosti poprvé za rok 1949 vyjímajíc ustanovení §§ 5 až 10, která platí pro honoráře vyplacené až po 30. červnu 1950.

(2) Z honorářů přijatých v roce 1949, u kterých by se jinak daň vybírala u plátce, vyměří se za rok 1949 daň podle ustanovení §§ 11 až 16. Rovněž z honorářů přijatých od 1. ledna 1950 do 30. června 1950, u kterých by se jinak daň vybírala u plátce, vyměří se za rok 1950 daň podle uvedených ustanovení.

(3) Tento zákon provede ministr financí.

Důvodová zpráva.

Všeobecná Část.

Podle vládního programu ze dne 8. července 1946 má být čtvrtou daní z pracovního důchodu daň ze svobodných povolání. Dosud byly uzákoněny daň ze mzdy, zemědělská a živnostenská, které positivně vymezily okruh osob podléhajících uvedeným daním. Bylo by proto nutno podrobiti této čtvrté dani osoby ze všech zbývajících druhů zaměstnání, povolání nebo činností, pokud je u nich možno mluviti o důchodu z práce a naopak, pokud nelze výsledky této činnosti kvalifikovati také jako výsledek působení kapitálu v podniku.

Spadaly by sem proto nejrozmanitější druhy zaměstnání, povolání nebo činností navzájem se od sebe značně lišících, jež lze rozděliti do dvou hlavních skupin. Do prvé skupiny možno zahrnouti všechny tvůrčí i reprodukční pracovníky literární, umělecké a vědecké a do druhé skupiny všechna ostatní praktická zaměstnání, •povolání nebo činnosti, jako lékaře, advokáty, notáře, civilní inženýry a geometry, daňové a hospodářské poradce a pod,

Aby bylo možno vystihnouti odlišné hospodářské a funkční poměry těchto dvou hlavních skupin, jeví se vhodné navrhnouti dvě samostatné osnovy, jež by podrobovaly pracovní důchody shora uvedených osob. V prvé řadě je to osnova zákona o dani z literární a umělecké činnosti, pro druhou skupinu se navrhuje zákon o dani ze samostatné činnosti. Obě tyto osnovy dohromady vyčerpají okruh těch osob, které podle vládního programu co do svých pracovních důchodů měly býti podrobeny dani ze svobodných povolání.

Osnova zákona o dani z literární a umělecké činnosti je vybudována na těchto zásadách:

1. Poněvadž této dani mají býti podrobeny důchody z práce, budou poplatníky této daně pouze fysické osoby, zabývající se literární, uměleckou nebo vědeckou činností. Mimo ně budou ze sociálních důvodů této dani podléhati pouze vdovy (družky) a nezletilí sirotci po literátech, umělcích a vědcích co do příjmů z autorských práv zemřelého manžela (druha), otce nebo matky.

2. Chtějíc vyjít i co do formalit spojených s daňovým řízením co nejvíce vstříc všem umělecky i vědecky tvůrčím pracovníkům, řeší osnova otázku zdanění jejich pracovních důchodů způsobem co možná nejjednodušším. Největší část těchto pracovních důchodů bude zdaněna tak, že se daň vybere srážkou při výplatě honorářů, čímž bude učiněno zadost daňové povinnosti poplatníka. K vyměření daně na podkladě přiznání dojde pouze v těch případech, kdy z administrativních důvodů nelze uložiti osobám vyplácejícím honorář povinnost srážeti daň.

3. Daň vybíraná srážkou činí 3, 5, 7 nebo l0% z vyplacené částky. Procento daně se řídí výší hrubého honoráře. Při honoráři do 20 000 Kčs činí 3% přes 20. 000 Kčs do 60. 000 Kčs 5%, přes 60. 000 Kčs do 100. 000 Kčs 7% a přes 100. 000 Kčs 10%. Při stanovení sazeb bylo přihlíženo k určitým průměrným výdajům, jež vznikají při vytvoření díla vůbec, a z tohoto důvodu byly stanoveny sazby daně velmi nízko.

4. Aby byla zachována jednoduchost, upouští osnova od jakéhokoliv doměřování daně v případech, kdy poplatník má příjmy od několika plátců, nebo v případech, kdy poplatník vedle honorářů, z nichž se daň vybírá srážkou, dostává ještě honoráře, z nichž se daň bude vyměřovati na podkladě přiznání. Z honorářů, z nichž se daň nevybírá srážkou, se daň vyměřuje stejnou sazbou, t. j. 3, 5, 7 nebo 10% z úhrnu těchto honorářů dosažených v kalendářním roce. Procento daně se řídí výší úhrnu těchto honorářů.

5. Při takto zjednodušeném zdanění pracovních důchodů nelze respektovati rodinné a sociální poměry toho kterého poplatníka, snížení jeho výdělečné schopnosti z důvodu invalidity nebo zvláštních poměrů snižujících jeho platební schopnost, po případě přihlížeti k nějakým daněprostým minimálním důchodům. Na

* druhé straně ovšem tyto skutečnosti jsou vyváženy tím, že procenta sazby daně se navrhují poměrně nízká.

6. Při tomto způsobu zdanění (vybírání daně z hrubého honoráře sazbami zhruba odstupňovanými), bez přihlížení k daněprostým minimům a k'rodinným a sociálním poměrům poplatníka, mohlo by být daňové zatížení v některých případech tíživější než dosud. V těchto případech nesplnila by osnova zamýšlený účel, totiž podporu literatury, umění a vědy. Proto se dává poplatníkům možnost žádati za vyměření daně ze samostatné činnosti, nechtějí-li se spokojit s vybráním nebo vyměřením daně z literární a umělecké činnosti. Při vyměření daně ze samostatné činnosti se pak může přihlédnouti ke skutečným výdajům poplatníka, k jeho rodinným a sociál-

ním poměrům a též k daněprostým minimům. Daň z literární a umělecké činnosti vybraná plátci při výplatě honorářů se pak odečte od vyměřené daně ze samostatné činnosti.

Podle informací, jež bylo možno opatřiti u zájmových organisací, odhaduje se počet osob, jež budou této dani podléhati asi na 6. 500. Podle informací z téchže pramenů odhaduje se částka vyplacená ročně na autorských honorářích a příjmech, jež budou předmětem této daně, na 150, 000. 000 Kčs. Poněvadž většina honorářů nebude převyšovati 20. 000 Kčs, lze počítat, že průměr sazby nepřevýší 5% v důsledku toho bylo by lze odhadnouti výnos této daně asi na 7, 500. 000 Kčs. Již z tohoto výnosu daně je zřejmo, že osnova nesleduje účely fiskální, ale naopak je výrazem toho, že se v našem lidově demokratickém režimu i ministerstvo financí v rámci svých možností stará o podporu umělecké a vědecké tvorby.

Zvláštní část. K § 1.

Tvůrčí a reprodukční činností literární, uměleckou a vědeckou se rozumí veškerá činnost spadající do oboru literatury (ať beletristické, vědecké nebo odborné), umění a vědy. Rozsah činnosti se blíže určuje v § 2. Předpokladem, aby příjmy z této činnosti byly podrobeny navržené dani jest, aby tato činnost byla vykonávána samostatně, t. j. na vlastní účet a nikoliv v poměru pracovním (služebním). Pokud tyto příjmy plynou z činnosti vykonávané v pracovním (služebním) poměru, podléhají dani ze mzdy podle zákona č. 109 1947 Sb. Vykonává-li někdo činnost uvedenou v § 2 v pracovním poměru a vedle toho mimo rámec služebního poměru též samostatně (na vlastní účet), podléhají příjmy ze samostatně vykonávané literární, umělecké a vědecké činnosti dani podle navržené osnovy, nehledíc k jeho služebním příjmům a dani ze mzdy z nich sražené. Subjektem daně jsou literáti, umělci a vědci co do příjmů z jejich literární, umělecké a vědecké činnosti, tedy v podstatě co do příjmů z jejich vlastních autorských práv. Z jejich právních nástupců podléhají dani pouze vdovy a nezletilí sirotci, a to co do příjmů ze zůstavitelových autorských práv, jež by jinak u literárních, uměleckých nebo vědeckých pracovníku podléhaly této dani.

K § 2.

Ustanovení v tomto paragrafu obsažená blíže určují, kterou činnost pokládá zákon za tvůrčí a reprodukční činnost literární, uměleckou a vědeckou. K tomuto účelu vytyčuje čtyři hlavní druhy těchto činností, a to

a) činnost literární,

b) činnost hudební,

c) činnost dramatickou a

d) činnost výtvarnou.

Ad a): K literární činnosti počítá osnova vedle umělecké literatury (krásného písemnictví) i literaturu vědeckou a odbornou. Do této skupiny činností spadá tedy veškerá činnost, jejímž výsledkem je literární projev, t. j. na př. dílo z oboru prosy nebo poesie, dílo cestopisné nebo historické, vědecké dílo z oboru lékařství, fysiky, chemie atd., učebnice, odborná díla z oboru strojírenství, stavitelství, zemědělství, národního hospodářství atd. ale též drobnější práce literární, jako feuilletony, články v periodickém i neperiodickém tisku, komentáře, reportáže a pod. Literární činností se rozumí též činnost překladatelská. Vedle vlastní literární činnosti zahrnuje sem osnova i činnost přednáškovou a recitační. Ve všech těchto případech je nerozhodné, jde-li o činnost vykonávanou trvale, či jde-li pouze o příležitostný projev v tomto oboru.

Ad b): Hudební činností je rozuměti činnost skladatelskou ve všech druzích hudby (na př. opery, symfonické hudby, komorní, vokální hudby atd., zábavní a taneční hudby a pod. ), činnost dirigentskou i reprodukční hudební činnost, pokud tyto činnosti lze kvalifikovati jako umělecké. Vyučování hudbě sem však vůbec nespadá.

Ad c): Vedle veškerého dramatického umění (činnost herce, režiséra, scenáristy atd., a to jak v divadelní tak i filmové tvorbě) zahrnuje osnova do této skupiny i umění hudebně dramatické a konečně i umění taneční, ať již se projevuje jako umění jevištní nebo koncertní, pokud lze tuto činnost pokládati za uměleckou.. Ani sem však nespadá vyučování jakémukoliv tanečnímu umění.

Ad d): Osnova vypočítává příkladmo druhy činností patřící do umělecké činnosti výtvarné. Uměleckou fotografií rozumí se jak fotografie statická, tak i fotografie kinetická (na př. filmová fotografie, pokud ji nelze zahrnovati do umění dramatického).

Poněvadž hranici činnosti literární, umělecké nebo vědecké, jak ji normuje toto ustanovení, nelze všeobecně vymeziti, ponechává osnova rozhodnutí o tom ve sporných případech ministerstvu financí po slyšení ministerstva školství, věd a umění nebo ministerstva informací a osvěty, podle toho, do kterého oboru ta která sporná činnost bude spadati. Předpokládá se, že ministerstvo školství, věd a umění i ministerstvo informací a osvěty sdělí svůj posudek po slyšení příslušných zájmových organisací.

K § 3.

Předmětem daně jsou veškeré hrubé příjmy plynoucí poplatníku z činností uvedených v § 2. Jsou to v podstatě příjmy literátů, umělců a vědců z jejich vlastních autorských práv. Při tom je nerozhodné, jak jsou tyto příjmy označovány, nebo jde-li pouze o zálohy na honoráře. Rozhodné je pouze, že jde o příjmy plynoucí z literární, umělecké nebo vědecké činnosti.

K § 4.

Dobrovolnými organisacemi lidu rozumějí se organisace, jež vytváří lid k obstarání věcí veřejných a k uplatňování svých demokratických práv, zejména organisace politické, odborové, družstevní a kulturní, organisace žen a mládeže a organisace tělovýchovné (čl. IV ústavy).

K § 5.

účelem tohoto ustanovení je vyhověti žádostem značné většiny umělců a literátů, kteří, žádají, aby mohli daně, jež jim budou předepsány, zaplatiti v tom okamžiku, kdy mají příjem, t. j. v době; kdy se jim vyplácejí autorské honoráře. Na druhé straně má toto ustanovení odstraniti obtíže, jež měly finanční úřady vždy při vymáhání daní u této kategorie poplatníků. Povinnost srážeti daň lze však uložiti z technických a administrativních důvodů pouze určitým osobám, které častěji vyplácejí honoráře a jiné odměny za literární, vědecká a umělecká díla, a u nichž je dána možnost snadné kontroly.

I při vybírání daně srážkou u plátce nutno míti na zřeteli, že honoráře jsou do značné míry různě vysoké. Aby bylo docíleno pokud možno spravedlivého daňového zatížení i u této skupiny poplatníků, řeší osnova tuto skutečnost tím, že zavádí srážku daně odstupňovanými sazbami. Výše srážky se řídí pak hrubým honorářem, na který má literát nebo umělec nárok za, dodané dílo nebo právo nebo za provedený výkon. Pro stanovení výše srážky je nerozhodné, jakým způsobem se honorář vyplácí.

Příklad:

Podle smlouvy sjednané počátkem roku vydá nakladatelství dvoudílný román. Spisovatel se přitom zaváže, že první díl dodá do konce dubna, druhý díl do konce října. Za dodání celého díla byl smluven honorář 180. 000 Kčs. Současné bylo ujednáno, že při dodání prvého dílu bude spisovateli vyplacena částka 90. 000 Kčs a zbytek při dodání druhého dílu. Poněvadž pro stanovení procenta srážky je rozhodný hrubý honorář za dodané dílo, bude sražena daň Ve výši 1O%, tedy při výplatě prvních 90. 000 Kčs bude sražena částka 9. 000 Kčs a při

výplatě druhých 90. 000 Kčs rovněž částka 9. 000 Kčs.

Vyplácejí-li honoráře osoby uvedené v § 5 odst. l, vybere se u nich daň i tehdy, jestliže ji při výplatě honoráře nesrazily. Poněvadž v tomto případě jde daň k tíži plátce, zvyšuje se vlastně autorův honorář o daň, kterou plátce nesrazil a odvedl za příjemce. Tato okolnost má zvlášť veliký význam tehdy, vyplácí-li se honorář, jehož výše se pohybuje na hranicích, kdy sazba daně přechází z nižšího procenta na vyšší. Proto v těchto případech řídí se procento srážky výší skutečně vyplaceného honoráře zvětšeného o daň, jež se vybere u plátce.

K §§ 6 až 10.

Tato ustanovení slouží k vymezení povinností plátců, pokud jde o srážení a odvádění daně a k zabezpečení kontroly při provádění této srážky. Byla převzata z obdobných ustanovení zákona o dani ze mzdy.

Je-li u některých plátců (podniků) zaveden systém plánovacích období, jež se liší cd kalendářních čtvrtletí, může ministerstvo financí učiniti opatření, aby se odváděla daň z literární a umělecké činnosti sražená v plánovacím období (odpovídajícím kalendářnímu čtvrtletí), nikoliv daň sražená v kalendářním Čtvrtletí.

Záznamy, jež jsou plátci povinni vésti o vyplacených honorářích a o sražené a odvedené dani, budou uzpůsobeny tak, aby zapadaly do rámce zavedených již účetnických osnov.

K§ 11.

Daň z literární a umělecké činnosti bude z největší části vybírána srážkou při výplatě honoráře. Daň nebude vybrána srážkou pouze v těch případech, kdy honoráře jsou vypláceny jinými plátci, než kteří jsou uvedeni v § 5 odst. 1.

V těchto případech se bude jednat o honoráře, jež jsou literátům, převážně však výtvarným umělcům, vypláceny soukromými osobami. Těmto soukromým osobám nelze z administrativních důvodů uložiti povinnost srážeti daň z vyplaceného honoráře, nehledě již k tomu, že se nejedná u téže osoby o častěji se vyskytující případy.

Proto v těchto případech bude daň z literární a umělecké činnosti vyměřena na podkladě přiznání, v němž poplatníci uvedou všechny hrubé honoráře, dosažené v uplynulém kalendářním roce, z nichž se daň nevybírá u plátce. Sazba daně i při vyměření je stejná jako při vybírání daně srážkou. Na rozdíl však od daně vybírané srážkou neřídí se výše procenta jednotlivým hrubým honorářem, dosaženým za dodané dílo nebo právo nebo za provedený výkon; pro výši

procenta je rozhodný úhrn hrubých honorářů dosažených v kalendářním roce. Nepřesahuje-li však úhrn honorářů přijatých v uplynulém kalendářním roce částku 6. 000 Kčs, daň se nevyměří. V tomto případě není poplatník ani povinen podati přiznání, nebude-li ovšem k tomu výslovně vyzván okresním národním výborem.

K §12.

Aby zaplacení daně z literární a umělecké činnosti bylo jednoduché i v případech, kdy daň z literární a umělecké činnosti byde vyměřována na podkladě přiznání stanoví se splatnost daně najednou do 31. ledna následujícího roku, a to podle výpočtu poplatníkova přiznání. Takovéto ustanovení bylo možno zahrnouti do osnovy, poněvadž zjištění základu i daně na tento základ připadající bude velmi jednoduché a nezpůsobí žádných obtíží poplatníkovi. Rovněž zaplacení daně nezpůsobí poplatníkovi žádných obtíží, poněvadž daň na podkladě přiznání bude předepisována a přímo placena poplatníkem pouze v řídkých případech.

K §§ 13 až 15.

Tato ustanovení obsahující práva i povinnosti jak poplatníka tak i finančních orgánů byla pointa do osnovy, aby bylo upraveno vyměřovací, po případě odvolací řízení v případech, kdy z honorářů se nevybírá daň u plátce.

K§ 16.

Požádá-li poplatník daně z literární a umělecké činnosti za vyměření daně ze samostatné činnosti, uvede v přiznání k dani ze samostatné činnosti veškeré honoráře přijaté v uplynulém kalendářním roce bez ohledu, zda byly vyplaceny osobami, u nichž se daň z literární a umělecké činnosti vybírá srážkou či nikoliv. Daň vybraná u plátce se započte na vyměřenou daň ze samostatné činnosti. V tomto případě bylo by však zbytečné vyměřovati nejprve daň z literární a umělecké činnosti podle §§ 11 až 15 z honorářů vyplacených jinými osobami, než které jsou uvedeny v § 5 odst. l, tuto daň zvlášť vybírati a pak ji započítávati na vyměřenou daň ze samostatné činnosti. Proto se v případech, kdy poplatník žádá za vyměření daně ze samostatné činnosti, upouští od vyměření daně podle §§ 11 až 15.

K§ 17.

V dani z literární a umělecké činnosti zavádí se poplatek z prodlení stejně jako u daně zemědělské a živnostenské. Poplatek z prodlení platí jak pro vybírání daně u plátce, tak i pro vyměření daně.

K § 18.

Ustanovení § 18 č. l bylo pojato do osnovy proto, aby předpisy týkající se vybrání daně srážkou při výplatě honoráře mohly býti rozšířeny i na jiné subjekty než v § 5 odst. l uvedené, podle toho, jak se budou vyvíjeti organisace a distribuce literatury a umění.

Jak bylo uvedeno ve všeobecné části této zprávy, bylo přihlíženo při stanovení sazeb k určitým průměrným výdajům, jež vznikají při vytvoření díla vůbec. Nebyl však vzat zřetel k tomu, že výdaje při vytvoření uměleckého a vědeckého díla mohou býti různé u literátů, umělců nebo vědců, po případě že mohou býti různé u jednotlivých členů těchto skupin. Má-li dojíti svého výrazu úsilí vlády republiky podporovati účinně všechnu uměleckou tvorbu a tedy i tvorbu výtvarných umělců, kteří za bývalého kapitalistického systému v době před Mnichovem byli velmi opomíjeni, je nutno, aby ve všech smlouvách o dílo bylo uvedeno, jakou částku tvoří odměna za autorství díla — honorář — a jakou část tvoří náklady díla — odlití, kamenické suroviny, atd. Pak bude zdanění honoráře při umělecké činnosti všech druhů pro všechny kategorie umělců na stejné rovině. Vývoj odměňování za umělecké dílo spěje u výtvarníků již k tomu, že ve smlouvě o dílo bude sjednán s výtvarným umělcem honorář za jeho tvůrčí práci a náklady spojené s vytvořením uměleckého díla ponese objednatel. Je nyní na organisacích umělců a na příslušných dalších činitelích, aby tento vývoj co nejvíce urychlili. Pak bude honorářem podrobeným této dani pouze honorář sjednaný za tvůrčí práci umělcovu, nikoliv náklady, jež ponese objednatel.

Než bude všeobecně zaveden tento způsob odměňování, nutno ještě respektovati skutečnost, že v honorářích výtvarných umělců jsou dnes obsaženy též velmi vysoké náklady spojené s vytvořením díla. Proto, pokud jde o příjmy z činnosti výtvarné, je zapotřebí na přechodnou dobu (pokud jde o odměny vyplacené v roce 1949, 1950, po případě i v roce 1951) ministerstvo financí zmocniti k tomu, aby poskytlo výtvarným umělcům při zdanění honorářů daní z literární a umělecké činnosti úlevy v tom směru, že by se z honorářů vyplacených na základě smlouvy o dílo, kde ještě honorář nebude rozdělen na honorář za autorství a na náhradu nákladů vynaložených na pořízení díla, počítala daň pouze z určité části hrubého honoráře. K tomu slouží zmocnění uvedené v prvé části § 18 č. 2.

Ustanovení uvedené v druhé části § 18 č. 2 bylo pojato do osnovy na př. též z toho důvodu, že předem nelze vyloučiti takové případy, kdy bude nutno dani z literární a umělecké činnosti

podrobit i ty příjmy, u nichž jinak nebudou splněny všechny formální nebo i materiální předpoklady ostatních ustanovení. Vědecká činnost na příklad projevuje se pravidelně ve své konečné fázi buď nějakým literárním projevem nebo přednáškou. Nutno však počítati s takovými případy, že z důvodu veřejného zájmu bude nutno trvati na tom, aby literární projev ukončující určitý úsek vědecké činnosti nebyl zveřejňován. Přitom ovšem honorář za takovouto vědeckou činnost vyplacen bude. V tomto případě nebylo by možno vyplacený honorář podrobiti dani z literární a umělecké činnosti. Teprve na základě uvedeného zmocnění bude možno učiniti opatření, aby takové honoráře byly této dani podrobeny.

K § 19.

Poněvadž daň z literární a umělecké činnosti je daní z pracovního důchodu, bylo pojato do zákona ustanovení o osvobození písemností a úředních úkonů stejně jako je tomu v zákoně o dani ze mzdy a v zákoně o živnostenské dani.

K § 20.

Daň z literární a umělecké činnosti má u subjektů této daně nastoupiti na místo dosavadního zdanění přímými daněmi podle zákona o přímých daních. Proto je pojato do osnovy ustanovení, podle něhož příjmy této dani podrobené nepodléhají dani důchodové, všeobecné dani výdělkové a dani rentové, a to počínajíc berním rokem 1950, poněvadž daň z literární a umělecké činnosti má se vyměřiti již z příjmů této dani podrobených, jichž bylo dosaženo v roce 1949.

Příjmy této dani podrobené, pokud plynuly do ciziny, byly podle ustanovení § 180 zákona o přímých daních podrobeny rentové dani vybírané srážkou. Proto bylo nutno vložiti do osnovy ustanovení, podle něhož tyto příjmy nepodléhají srážce rentové daně, a to počínajíc dnem, kdy vstoupí v platnost ustanovení zákona o dani z literární a umělecké činnosti týkající se vybrání daně srážkou při výplatě honorářů.

K § 21.

Poněvadž podle § 23 použije se tohoto zákona poprvé pro vyměření daně z literární a umělecké činnosti za rok 1949, bylo nutno odchylně upraviti pro první rok jak lhůtu k podání přiznání, tak lhůtu k zaplacení daně z literární a umělecké činnosti. Tato lhůta pak platí rovněž pro podání žádosti za vyměření daně ze samostatné činnosti za rok 1949 místo daně z literární a umělecké činnosti.

K § 22.

Poněvadž do zákona nebyla pojata mnohá ustanovení týkající se jak řízení, tak i některých materiálních ustanovení, na př. ustanovení o vymáhání a pod., stanoví se v těchto případech podpůrná platnost zákona o přímých daních.

K § 23.

Daň z literární a umělecké činnosti má býti vyměřena z příjmů zásadně této dani podléha-

jících po prvé za rok 1949. V důsledku toho nutno formulovat ustanovení, jímž se jednak normuje, že platnost ustanovení týkajících se vybrání daně srážkou u plátce se odsunuje až na dobu po vyhlášení tohoto zákona, poněvadž dodatečně nelze daň vybírati srážkou, jednak učiniti opatření, aby daň z literární a umělecké činnosti byla vyměřena za dobu od 1. ledna 1949 až do dne, kdy nabudou platnosti ustanovení §§ 5 až 10, i z těch honorářů, z nichž se jinak daň vybírá srážkou při výplatě honorářů podle uvedených ustanovení.

V Praze dne 18. dubna 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financi: J. Kabeš v. r.

Státní tiskárna v Praze. —1842-50.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP