Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 5. zasedáni.
444.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1950
o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I. Součinnost obyvatelstva.
§ 1.
(1) Účinná ochrana národního hospodářství vyžaduje co nejširší součinnosti obyvatelstva. Proto vedle pohotovosti jednotně organisovaného hasičstva je zásadně každý povinen, aby podle svých sil poskytoval potřebnou osobní a věcnou pomoc při zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod, zejména jsou-li ohroženy lidské zdraví, životy nebo národní majetek.
(2) Co je v tomto zákoně stanoveno o požární ochraně, platí obdobně o ochraně před jinými živelními pohromami nebo před nehodami.
Oddíl II. Péče o požární ochranu.
§ 2. Úkoly národních výborů.
(1) O zamezování a zdolávání požárů v obcích pečují místní národní výbory. Zejména se starají o to, aby v obci bylo zřízeno hasičstvo, opatřují a udržují k účelům místní požární ochrany věcné prostředky a konají požární prohlídky.
(2) Místní národní výbory si poskytují při plnění úkolů požární ochrany vzájemnou pomoc.
(3) Okresní a krajské národní výbory pečují ve svém obvodu o požární ochranu, pokud nejde o úkoly, které mohou obstarat podřízené národní výbory svými silami a prostředky.
(4) Národní výbory mohou podle směrnic ministerstva vnitra povolat k povinné součinnosti v oboru požární ochrany také právnické osoby nebo jiné soubory osob, vyvíjející v jejich obvodu svou činnost, po případě přenést na ně některé ze svých úkolů k ochraně před požáry.
§ 3.
Opatření v oboru požární ochrany.
(1) Ministerstvo vnitra a národní výbory mohou činit k účelům požární ochrany v mezích platných předpisů opatření nutná v zájmu celku, a to jak v jednotlivých případech, tak i všeobecně vydáním obecných právních předpisů. Národní výbory mohou vydávat takové obecné právní předpisy pro své obvody po předchozím schválení nadřízeným orgánem. V případech mimořádných a neodkladných stačí schválení dodatečné, které se považuje za udělené, nerozhodne-li nadřízený orgán do 30 dnů ode dne, kdy k němu došla žádost o schválení.
(2) Okresní národní výbory mohou činit ve svém obvodu opatření též v oboru místní požární ochrany, příslušející místním národním výborům, jde-li o opatření vztahující se na obvody dvou nebo více místních národních výborů, nebo neučiní-li místní národní výbor sám včas nutné opatření. Jde-li o území přesahující obvod okresního národního výboru, je povolán učinit opatření nadřízený krajský národní výbor.
§ 4. Ústřední dohled a řízení.
(1) Požární ochrana spadá do oboru působnosti ministerstva vnitra, jemuž přísluší též nejvyšší dohled a řízení.
(2) Pokud se opatření v oboru požární ochrany týkají podniků nebo jiných zařízení spadajících do působnosti jiných ústředních úřadů, postupuje ministerstvo vnitra v dohodě s nimi a příslušné národní výbory postupují podle směrnic vydaných ministerstvem vnitra v dohodě s těmito úřady.
" Oddíl III. Hasičstvo.
§ 5. Úkoly.
(1) Výkonným orgánem národního výboru při provádění požární ochrany je hasičstvo. Hasičstvo je zásadně dobrovolné nebo z povolání nebo závodní.
(2) Úkolem hasičstva je zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody, pokud tím nejsou pověřeny na podkladě zákonných předpisů jiné orgány. Velitel hasičstva je odpověden za pohotovost hasičstva příslušnému národnímu výboru.
§ 6. Hasičstvo dobrovolné.
(1) K zajištění požární ochrany v obci sdružuje se obyvatelstvo v hasičském spolku; v součinnosti s tímto spolkem místní národní výbor zřizuje a doplňuje dobrovolné hasičstvo.
(2) Dobrovolné hasičstvo se zřídí zásadně v každé obci, v níž není dostačujícího hasičstva z povolání.
§ 7. Hasičstvo z povolání.
(1) Hasičstvo z povolání zřídí zásadně každý místní národní výbor v obci s více než 50. 000 obyvateli. V obci s menším počtem obyvatelů zřídí místní národní výbor takové hasičstvo, určí — li to krajský národní výbor.
(2) Vyžaduje-li to zájem požární ochrany, může okresní i krajský národní výbor pro svůj obvod nebo jeho část zřídit hasičstvo z povolání, po případě pověřit prováděním jeho úkolů způsobilé hasičstvo ve svém obvodu.
§ 8. Hasičstvo závodní.
(1) Provádění požární ochrany závodu náleží především závodnímu hasičstvu, které zřizuje závod ze svých zaměstnanců: Okresní národní výbor určí v součinnosti s vedením závodu, zda se v závodě zřídí závodní hasičstvo a v jakém počtu příslušníků.
(2) Okresní národní výbor určí, kdy závodní hasičstvo je povoláno zasahovat i mimo závod.
§ 9. Povolání ke službě v hasičstvu.
Nelze-li zřídit hasičstvo podle ustanovení §§ 6 až 8 nebo nestačí-li hasičstvo na své úkoly, povolá místní národní výbor k povinné službě v hasičstvu v potřebném počtu způsobilé osoby ve věku od 17 do 60 let. K tomuto zřízení nebo doplnění hasičstva je třeba schválení nadřízeného národního výboru.
§ 10. Odborný dohled.
Odborný dohled nad hasičstvem (§§ 6 až 9) vykonávají místní národní výbory a jim nadřízené okresní a krajské národní výbory, v nejvyšší stolici ministerstvo vnitra. Nadřízené dozorčí orgány mohou vydávat pro hasičstvo a jeho příslušníky závazné pokyny a směrnice.
Oddíl IV. Opatření prostředků.
§ 11 Úhrada nákladů.
(1) Náklady na opatření a udržování věcných prostředků požární ochrany hradí národní výbory. Totéž platí o nákladech spojených se zřízením a udržováním hasičstva s výhradou ustanovení odstavce 2.
(2) Náklady na zřízení a udržování požární ochrany závodu i s náklady na zřízení a udržování závodního hasičstva hradí závod.
(3) Náklady, které vzniknou zásahem závodního hasičstva mimo závod, uhradí závodu místní národní výbor, v jehož obvodu k zásahu došlo, pokud nelze spravedlivě požadovat bezplatné spolupůsobení.
(4) Vláda upraví nařízením, zda a v jakém rozsahu hradí stát příslušníkům hasičstva a osobám na výzvu pomáhajícím hasičstvu, jakož i jiným osobám konajícím povinnost v oboru požární ochrany škodu, vzniklou zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva.
(5) Národní pojištění osob, uvedených v odstavci 4, zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva, pokud nejsou již pojištěny jinak, upraví ministerstvo práce a sociální péče podle § 3 odst. 5 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění zákona č. 269/1949 Sb. Výdaje na toto pojištění hradí stát.
Opatření věcných prostředků požární ochrany.
§ 12.
(1), Ministerstvo vnitra spolupůsobí při normalisaci a typisaci předmětů a zařízení sloužících požární ochraně. Rovněž se zúčastní plánování věcných prostředků požární ochrany, opatřuje podklady pro jejich výrobu a činí opatření k jejich účelnému rozdělení.
(2) Ministr vnitra může nařízením stanovit, jak se opatřují a zkoušejí předměty a zařízení sloužící požární ochraně.
§ 13.
(1) Dosavadní majetek hasičských spolků, který slouží požární ochraně, nebudiž odnímán tomuto určení. Národní výbory dohlížejí, aby toto ustanovení bylo zachováváno.
Oddíl V. Ustanovení společná a závěrečná.
§ 14. Úpravá podrobnosti.
(1) Vláda vymezí nařízením povinnosti k osobní a věcné pomoci při zamezování a zdolávání požárů, zejména při zásahu a výcviku hasičstva, a upraví blíže úkoly národních výborů v oboru požární ochrany, dále činnost a organisaci hasičstva a práva a povinnosti jeho přísluš níků, jakož i zásady organisace hasičských spolků, úpravu podrobností může svěřit v nařízení obecným předpisům ministerstva vnitra a jiných úřadů (orgánů).
(2) Řízení výkonu služby hasičstva, jeho výcvik, školení a vnější označení upraví ministerstvo vnitra vyhláškou v příslušném úředním listě.
§ 15.
Zmocnění k úpravám v oboru požární ochrany.
Vláda může nařízením vydat předpisy o opatřeních směřujících k zamezení požárů a jiných živelních pohrom nebo k zamezení nehod, jakož i předpisy o opatření náhradních sídlišť, budov a zařízení. Úpravu podrobností může v nařízení svěřit obecným předpisům národních výborů a jiných úřadů.
§ 16. Trestní ustanovení.
(1) Kdo nedbá opatrnosti nutné k zamezení nebo zdolání požáru, jiné živelní pohromy nebo nehody, nebo kdo v takových případech nepřispěje na pomoc, ač je k tomu povinen, nebo neplní na vyzvání úkoly, k nimž jest povinen, anebo kdo hrubě poruší svou povinnost vyplývající z příslušnosti k hasičstvu, bude potrestán, pokud nejde o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pokutou do 50. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do dvou měsíců.
(2) Stejně bude potrestán, pokud nejde o čin přísněji trestný, kdo ztěžuje nebo znemožňuje zásah hasičstva nebo uvádí v omyl hasičstvo zlomyslnými poplachy nebo neprávem používá signálů vyhrazených hasičstvu.
(3) V případě nedobytnosti pokuty se uloží náhradní trest vězení (uzamčení) do dvou měsíců, při čemž však úhrnná délka vězení (uzamčení) nesmí přesahovat dobu dvou měsíců.
§ 17. Požární ochrana v hornictví.
Nedotčeny zůstávají dosavadní předpisy, podle nichž přísluší báňským úřadům péče o požární ochranu v hornictví pod povrchem i na povrchu. Součinnost těchto úřadů s národními výbory v oboru požární ochrany v hornictví upraví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem průmyslu.
Účinnost a provedení. § 18.
(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona se zrušuje použivatelnost vládního nařízení č. 30/ 1942 Sb., o věcech požární ochrany, a platnost, po případě použivatelnost ostatních předpisů, které odporují tomuto zákonu.
(2) Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení vydané podle § 14 odst. 1, pozbudou platnosti, po případě použivatelnosti všechna ustanovení obsažená v jiných předpisech o předmětech v tomto nařízení upravených, zejména pozbudou platnosti dosavadní ustanovení požárních řádů v zemích českých a obdobných předpisů na Slovensku.
§ 19.
Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Zajištění budovatelského úsilí na cestě k vytvoření socialismu vyžaduje, aby životy občanů a všechny hospodářské hodnoty v československé republice byly účinně chráněny před škodami, které vznikají požáry a jinými živelními pohromami nebo nehodami.
To předpokládá řádně vybudovanou a organisovanou ochranu před uvedenými pohromami a nehodami. Socialistický společenský řád spoléhá především na politické uvědomění, solidaritu a dobrovolnou práci občanů ve prospěch celku. Proto osnova mobilisuje k pomocné součinnosti všechny jednotky společenského celku, jejichž pomoc směřuje k odstranění překážek, jež by jinak brzdily cestu k socialismu. Osnova zajišťuje takto zejména ochranu všeho národního majetku sloužícího lidu za pomocné součinnosti
všeho občanstva. Jde tu o vlasteneckou povinnost každého občana, stanovenou v ústavě, dbát o to, aby národní majetek nebyl zkracován a poškozován.
V tom se jeví velká změna ve srovnání s úpravou požární ochrany pocházející z doby panství kapitalismu, kdy v popředí byla ochrana soukromého majetku vykořisťující třídy.
O tom, že škody vzniknuvší, na př. jen požáry na národním majetku, jsou vážnou skutečností, svědčí statistická data, podle nichž bylo v roce 1947 na území republiky 7498 požárů, které způsobily škodu v částce 982, 870. 000 Kčs, v r. 1948 pak 5226 požárů s celkovou škodou 674, 000. 000 Kčs.
Shora uvedený návrh čelí nebezpečí vzniku a šíření požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod zejména:
1. nejširší pomocnou součinností všech občanů;
2. tím, že zajištění požární ochrany svěřuje národním výborům jako orgánům jednotné lidové správy, při čemž se zdůrazňuje význam preventivní požární ochrany (zamezování vzniku požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod);
3. tím, že poskytuje základ pro jednotnou úpravu organisace a činnosti odborné vycvičeného a školeného hasičstva, jehož jádrem je dobrovolné hasičstvo vybudované na dobrovolnosti a obětavosti; při tom se příslušníkům hasičstva a také osobám mu pomáhajícím, i jiným osobám konajícím povinnost v oboru požární ochrany zabezpečuje přiměřená sociální péče;
4. tím, že umožňuje vydání nových jednotných předpisů pro území celého státu o zamezení vzniku a šíření živelních pohrom, a konečně
5. tím, že celý soubor otázek sem spadajících řeší soustavně nebo dává k takovému soustavnému řešení základ, umožňující další rozvoj požární ochrany.
Takto zároveň dojde k naléhavému již súčtování s dosavadními roztříštěnými, nejednotnými a zastaralými předpisy v oboru požární ochrany.
Dosavadní předpisy o požární ochraně jsou totiž odchylné nejen na Slovensku a v zemích českých, ale i v jednotlivých českých zemích. Podklad pro výkon t zv. "požární policie" byl dán již v obecním zřízení (§ 28 č. 9 českého, § 27 č. 9 moravského a slezského, na Slovensku § 21 písm. g) zák. čl. XXII /1886). Tyto původní předpisy na ochranu a obranu proti požárům byly doplněny v jednotlivých českých zemích t. zv. požárními řády (v Čechách zákon č. 45/1876 čes. z. z., na Moravě zákon č. 35/ 1873 mor. z. z., ve Slezsku zákon č. 20/1873 slez. z. z. ve znění zákonů č. 21/1898 slez. z. z. a č. 50/1913 slez. z. z. a prováděcí vyhlášky č. 51/1916 slez. z. z. ).
Na Slovensku základním rámcovým předpisem je min. nařízení č. 53. 888/1888 B. M. Na základě tohoto nařízení býv. uh. ministra vnitra a zákona o organisaci politické správy č. 125/ 1927 Sb. vydal býv. zemský úřad v Bratislavě nařízení ze dne 1. března 1933 č. 50. 000/8 (čís. 188/1933 slov. věst. ), o požární policii na Slovensku. Podle tohoto nařízení byly obce povinny vydat nové požární statuty do 1. 7. 1934. Stavební statuty neodporující ustanovení cit. nařízení zůstaly i nadále v platnosti. Kromě toho platí na Slovensku ještě celá řada ministerských nařízení z doby před rokem 1918 o speciálních oborech požární ochrany.
Požární předpisy se však také vyskytují v oboru práva stavebního ve stavebních řádech
a statutech a zvláštní úprava požární ochrany platí o divadlech a biografech. Vedle požárních řádů platí ještě řada předpisů týkajících se různých oborů, v nichž se pracuje s ohněm nebo se zápalnými látkami, vydaných ve formě nařízení podle zákonného zmocnění (na př. t. zv. plynový a acetylenový regulativ, nařízení o obchodu s minerálními oleji, předpisy o výrobě a obchodu s třaskavinami, o zacházení s celuloidem aj. ).
Do předpisů o požární ochraně zasáhlo v zemích českých v době okupace zvláště vládní nařízení č. 30/1942 Sb., upravující zejména organisaci požární ochrany. Požární řády nebyly tímto nařízením úplně odstraněny, což přispělo jen k další roztříštěnosti tohoto oboru. Při úpravě zřizování divadel zákonem č. 32/1948 Sb. byl dán podklad pro vydání nových předpisu vládním nařízením také v oboru požární ochrany v budovách a místnostech, v nichž se konají veřejná divadelní představení.
Vzrůstající počet požárů si vynutil zlepšení trestní ochrany proti požárům pro území celého státu zákonem č. 40/1948 Sb.
Ve smyslu platných předpisů náleží požární ochrana (věci hasičské i pomoc při jiných živelních pohromách) k úkolům ministerstva vnitra a národních výborů (srov. § l zák. č. 286/ 1948 Sb. a vládní nařízení č. 301/1948 Sb. a č. 229/1947 Sb. ).
Provedením navrženého zákona nevzniknou nové nepředvídané výdaje a zjednoduší se výkon veřejné správy v tomto úseku.
Náklady spojené s pojištěním příslušníků hasičstva a osob jim na roven postavených (§ 11 odst. 5), které budou podle odhadu činit maximálně 10 mil. Kčs ročně, jdou na vrub rozpočtu ministerstva vnitra. Jejich úhrada v r. 1950 bude opatřena provedením rozpočtových přesunů z případných úspor, jinak bude postupováno podle ustanovení rozpočtového zákona.
Část zvláštní.
K jednotlivým ustanovením, pokud potřebují vysvětlení, se poznamenává:
K § 1:
Pomocná součinnost je rámcově vymezena tím, že každý je povinen ji poskytovat v případě potřeby podle svých sil, a to při zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod. Prováděcí nařízení upraví proto v těchto mezích blíže jak osobní, tak i věcnou pomoc, při čemž stanoví zároveň výjimky (zejména pro osoby požívající práva exteritoriality a pod. ).
Jde zejména o osobní pomoc při zásahu nebo cvičení hasičstva (na vyzvání). Dále jde o to, aby každý, kdo zpozoruje vznik požáru nebo jiného stavu nouze, který sám nemůže ihned zdolat, učinil neprodleně poplach a oznámení
0 tom tak, aby hasičstvo mohlo co nejdříve zasáhnout. Je třeba, aby oznamovací povinnost měl i ten, kdo se dověděl o vzniku požáru, s tím, aby podal zprávu o tom hasičstvu, není-li osoba, která vznik požáru zpozorovala, sama schopna oznámení o tom učiniti.
K osobní pomoci náleží též služba v hasičstvu, k níž byla osoba povolána národním výborem.
Věcná pomoc bude spočívat v podstatě v tom,
aby každý na výzvu místního národního výboru dal věcné prostředky, jimiž nakládá, k volnému použití pro účely zásahu nebo cvičení hasičstva;
aby každý držitel nemovitosti postižené nebo přímo ohrožené živelní pohromou umožnil opatření nařízená v zájmu úspěšného zásahu hasičstva (na př. vyklizení pozemku, odstranění budov, ohrad, rostlin);
aby vlastníci a jiní uživatelé nemovitostí činili, po případě umožnili ochranná opatření, nařízená k zamezování a zdolávání požáru a jiných živelních pohrom, a taková opatření udržovali.
Do oboru zamezování požárů (k preventivní ochraně) náleží i výcvik hasičstva a součinnost obyvatel při tomto výcviku.
Pracovní povinnost osob způsobilých při zdolávání živelní pohromy lze uložit na podkladě všeobecných předpisů o pracovní povinnosti.
K § 2:
K zajištění řádné místní požární ochrany náleží zvláště péče o zřízení hasičstva, jakož
1 opatření věcných prostředků požární ochrany a jejich udržování v pohotovosti. Podrobnosti upraví vláda nařízením podle § 14. Půjde o opatřování a udržování nářadí a výstroje, jež potřebuje hasičstvo k zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod, o stavbu a udržování hasičských zařízení poplachových, hasičských zbrojnic, požárních stanic a pod. a o zařízení k opatřování vody.
Významným úkolem preventivní péče je zejména provádění požárních prohlídek, které budou podrobně upraveny prováděcími předpisy.
Při bližší úpravě způsobu vzájemné pomoci bude nutno vycházet ze zásady, že jde o pomoc bezplatnou, kterou lze poskytnout jen potud, pokud tím není ohroženo zajištění požární ochrany v obvodu národního výboru, který pomoc poskytuje.
K § 2 odst. 3:
Působnost okresních a krajských národních výborů v oboru požární ochrany spočívá v péči *
0 její zajištění v okresech a krajích. Patří sem
1 zvláštní úkoly, jako vybudování pohotovostních oblastních hasičských středisk, a vůbec organisace zásahů proti takovým živelním pohromám, které jednotlivý národní výbor nemůže zdolat svými prostředky.
K§ 2 odst. 4:
Při provádění ochrany před požáry a jinými živelními pohromami nebo nehodami bude využito zkušeností a znalostí odborníků, zejména z řad hasičstva a hasičských spolků i československé národní pojišťovny, n. p., a j.
Dokonce se umožňuje svěřit některé úkoly v oboru požární ochrany hasičským a jiným k tomu způsobilým organisacím.
K § 8:
Upravuje se tu souborné se zřetelem na úkoly lidové správy pravomoc činit v zájmu celku nutná opatření v oboru ochrany před požáry. a jinými živelními pohromami nebo nehodami.
K § 4:
Úprava vrchního dohledu v oboru požární ochrany se shoduje celkem s dosavadním stavem.
K § 5:
Hasičstvo zřízené podle tohoto zákona je výkonným orgánem příslušného národního výboru. Jde o hasičské technické jednotky (sbory, hlídky a pod. ). V případě potřeby lze povolat způsobilé osoby k povinné službě v kterémkoli hasičstvu, tedy i hasičstvu závodním (§9).
Hasičstvo podle tohoto zákona je dobrovolné, z povolání, závodní, po případě i povinné (§9).
Úkoly hasičstva záležejí nejen v poskytování pomoci při pohromách obecně nebezpečných a škodlivých, nýbrž i při nehodách ohrožujících bezpečnost jednotlivcovu (záchrana člověka v nebezpečí života).
činnost a organisaci hasičstva a práva a povinnosti jeho příslušníků upraví blíže vláda nařízením (§14 odst. 1).
K § 6:
Jak bylo již uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy, počítá se v požární ochraně především s dobrovolným hasičstvem složeným z členů hasičských spolků.
Hasičské spolky mají veliký význam v oboru požární ochrany. Zásady jejich organisace
upraví vláda nařízením (§ 14 odst. 1). V rámci prováděcích předpisů budou podrobnosti upraveny vlastními stanovami hasičských spolků.
K § 7 odst. 1:
Jde především o větší obce s průmyslovými závody, kde zřízení hasičstva z povolání je nezbytností. Hasičstvo z povolání bylo dosud druhem hasičstva jak v zemích českých, tak i na Slovensku.
K § 7 odst. 2:
Toto ustanovení bylo pojato do zákona se zřetelem k zájmům požární ochrany v těch případech, v nichž nebude možno vystačit s místním hasičstvem. Patří sem i vybudování pohotovostních oblastních hasičských středisek a organisace zásahů proti takovým živelním pohromám, které jednotlivý národní výbor nemůže zdolat svými prostředky. Finanční náklady na zřízení okresního a krajského hasičstva z povolání nelze zatím odhadnout. Prováděním úkolů tohoto hasičstva bude zpravidla pověřováno jiné hasičstvo, takže náklady spojené s prováděním cit. ustanovení se budou celkem pohybovat v dosavadních mezích.
K § 8:
Zřizování závodního hasičstva je odůvodněno zkušenostmi z poslední doby, neboť většina velkých požárů byla podle statistických údajů v podnicích průmyslových. Řádná ochrana těchto podniků před požáry a jinými živelními pohromami je nezbytná již v zájmu řádného plnění jednotného hospodářského plánu. Závodní hasičstvo se vyskytuje jak v zemích českých, tak i na Slovensku.
Ustanovení § 4 odst. 2 se vztahuje ovšem i na opatření podle § 8.
K § 9:
Povinné hasičstvo bylo dosud zřizováno v zemích českých podle vládního nařízení č. 30/ 1942 Sb. a na Slovensku podle § 39 zák. č. 329 1921 Sb.
K § 10:
Jde o výkon bezprostředního a vrchního odborného dohledu nad hasičstvem jako výkonným orgánem národních výborů.
K§ 11 odst. 1 a 2:
Na dosavadní povinnosti místních národních výborů nésti náklady spojené s udržová-
ním požární ochrany se nic nemění. Totéž platí o povinnosti závodů hradit náklady na zřízení a udržování požární ochrany závodu.
Náklady spojené s výcvikem příslušníků hasičstva (výcvikem se rozumí cvičení i školení) náležejí k nákladům na udržování dotčeného hasičstva.
K § 11 odst. 3:.
V případných sporech o náhradách nákladů podle tohoto ustanovení rozhodne příslušný nadřízený národní výbor. Spadají sem také škody, které utrpí závod na výzbroji a výstroji závodního hasičstva při jeho zásahu mimo závod.
K § 11 odst. 5:
Služby, které při zásahu hasičstva konají jeho příslušníci ve prospěch celku, vyžadují, aby příslušníci hasičstva byli pojištěni pro případ úrazu a nemoci. To se vztahuje též na osoby, které na výzvu hasičstvu pomáhají, jakož i na jiné osoby konající povinnost v oboru požární ochrany.
K §12:
Normalisace a typisace věcných prostředku požární ochrany má neobyčejný význam pro úspěšný zásah hasičstva. Mimo to se zajišťuje, aby již při plánování výroby bylo dbáno potřeb požární ochrany.
Nová úprava opatřování a zkoušení předmětů a zařízení sloužících k požární ochrano může nahradit úpravu spočívající dosud na použivatelném vládním nařízení č. 253 1943 Sb. o Hasičské výzbrojní ústředně.
K §17:
Vychází se tu ze skutečnosti, že dosud existují báňské úřady. Přesto se však i v oboru požární ochrany v hornictví uplatňuje princip vyjádřený v § 2 osnovy, jehož provedení v tomto oboru se ponechává úpravě obou zúčastněných ministerstev.
K §18:
Vládní nařízeni, které bude vydáno podle § 14, se vypořádá s řadou otázek při úpravě podrobností, což umožní úplné odstranění zastaralých požárních řádů, na Slovensku též nařízení č. 53. 888, 1888 BM (uh. min. vnitra), o požární policii, a předpisů na jeho podkladě vydaných.
V Praze dne -1. dubna 1950.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr vnitra:
V. Nosek v. r
Státní tiskárna v Praze — 1676-50