Národní shromáždění republiky Československé 1950.

I. volební období. 4. zasedání.

412.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.............1950

o státní podpore při živelních pohromách.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Podpora při živelních pohromách.

(1) Osobám, které byly postiženy škodami způsobenými živelní pohromou na zemědělském majetku, může být v případech hodných zvláštního zřetele, zejména bylo-li by v důsledku těchto škod ohroženo plnění jednotného hospodářského plánu, poskytnuta podpora ze státních prostředků, zajištěných ve státním rozpočtu. Obdobně může být poskytnuta podpora při škodách způsobených živelní pohromou na jiném než zemědělském majetku.

(2) Na poskytnutí podpory podle předchozího odstavce není právního nároku.

Poskytování podpor. § 2.

(1) Podporu lze poskytnout zásadně jen československým občanům bydlícím na území Československé republiky a právnickým osobám majícím na tomto území své sídlo.

(2) Podpory se poskytují v penězích, naturáliích nebo jiným účelným způsobem.

§ 3.

(1) O poskytování podpor rozhoduji okresní národní výbory.

(2) Podpory se poskytují za součinnosti krajských a místních národních vyberu.

(3) Vrchní dohled nad poskytováním podpor a řízení podpůrných akcí přísluší při živelních pohromách na zemědělském majetku ministerstvu zemědělství, při živelních pohromách na jiném než zemědělském majetku ministerstvu vnitra.

§ 4. Směrnice.

Podrobnosti o poskytování podpor, zejména o podmínkách a způsobu poskytování, o vyšetřování škod a o řízení, upraví ministerstva vnitra a zemědělství v dohodě se státním úřadem plánovacím a s ministerstvem financí směrnicemi, které vyhlásí v příslušném úředním listě.

§ 5.

Zrušení živelních fondů.

(1) Počátečním dnem účinnosti tohoto zákona vstupují dosavadní živelní fondy do likvidace. Dosavadní správa těchto fondů provede likvidaci a ukončí běžné případy podle směrnic, jež vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí, a zbytek jmění odvede do státní pokladny.

(2) Dnem ukončení likvidace, který vyhlásí ministerstvo zemědělství v příslušném úředním listě, se živelní fondy zrušují.

§ 6. Osvobození od dávek a poplatků.

Písemnosti a úřední úkony v řízení podle tohoto zákona jsou osvobozeny od dávek za úřední úkony ve věcech správních a poplatků.

Závěrečná ustanovení. § 7.

Zrušuje se platnost po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu, zejména

1. ustanovení §§ 108 až 110 zákona č. 76/1927 Sb., o přímých daních,

2. zákona č. 118/1927 Sb., o poskytování podpor při živelních pohromách,

3. vládního nařízení č. 74/1923 Sb., o náhradách pozemkové daně z důvodu živelních škod na zemědělských kulturách, a vládního nařízení č. 75/1928 Sb., o poskytování podpor při živelních pohromách,

4. vládního nařízení č. 38/1940 Sb., kterým se mění a doplňuji zákon č. 76/1927 Sb., o přímých daních, a zákon č. 118/1927 Sb., o poskytování podpor při živelních pohromách, a vládního nařízení č. 39/1940 Sb. o náhradách pozemkové daně a o podporách při živelních pohromách, a

5. všech předpisů o příspěvcích a náhradových přídělech živelním fondům, zejména § 2 odst. 2 zákona č. 77/1927 Sb., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti 30. dne po vyhlášení; provedou jej ministři zemědělství a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Z historického vývoje zákonodárství upravujícího veřejnou pomoc při živelních pohromách je patrno, že základním motivem státní podpůrné akce byl tu původně a po dlouhou dobu pouhý fiskální zájem státu na udržení platební schopnosti postižených poplatníků, a to hlavně v oboru daně pozemkové. Tento úzký zájem se teprve později rozšiřuje v důsledku myšlenky přispět poškozenému k obnově jeho hospodářské existence, zničené nebo těžce ohrožené živelní pohromou. Tento zájem však v době panství buržoasie byl uplatňován třídně tak, že celý systém pomoci při živeních pohromách měl sloužit jen účelům agrární intervenční politiky.

Podle dosavadních předpisů z doby před květnem 1945 poskytuje se veřejná pomoc při živelních pohromách jednak

I. v rámci živelních fondů v oboru ministerstva zemědělství, jednak II. ze státních prostředků při živelních pohromách na nezemědělském majetku v oboru ministerstva vnitra podle t. zv. nouzového regulativu.

K I.:

Pro země české je zřízen živeni fond v Brně, na Slovensku zvláštní živelní fond v Bratislavě. Oba fondy mají samostatnou právní osobnost.

Živelní fond v Brně vznikl podle vládního nařízení č. 38/1940 Sb. jako právní nástupce současně zrušených zvláštních fondů při země-

dělské radě v Praze a při zemědělské radě v Brně. Při zemědělských radách byly totiž od r. 1928 v souvislosti s reformou přímých daní zřízeny poďle § 103 zák. č. 76/1927 Sb. a § 2 zák. č. 118/1927 Sb. zvláštní fondy, jednak aby se z nich při rozsáhlejším poškození zemědělských kultur živelními pohromami poskytovala poškozeným poplatníkům daně pozemkové náhrada daně pozemkové se zvláštním příspěvkem a přirážkami, jednak aby se z nich poskytovaly . podpory zemědělcům (včetně držitelů lesů), postiženým živelní pohromou.

živelní fond v Brně, stejně jako zvláštní živelní fond v Bratislavě, tvoří dvě účelová jmění, odděleně spravovaná a účtovaná z nichž jedno je určeno k poskytování podpor, druhé k poskytování náhrad pozemkové daně při živelních pohromách.

Dotace živelních fondů je upravena takto: Prostředky fondu určené k poskytování podpor tvořila původně zvláštní přirážka vybíraná od držitelů půdy zároveň s pozemkovou daní ve výši 12% daně, která byla v zemích českých od r. 1945 inkamerována. Náhradový příděl ze státní pokladny za tuto přirážku činil v r. 1948 v zemích českých 6, 240. 000 Kčs, na Slovensku 1, 900. 000 Kčs, v r. 1949 však již odpadl (čl. I č. 4 zák. č. 205/1948 Sb. ). Další prostředky pro účely podpor se opatřují státním příspěvkem, který v zemích českých v r. 1949 činil 4, 700. 000 Kčs, na Slovensku 2, 280. 000 Kčs.

Prostředky fondu určené zásadně k poskytování náhrad pozemkové daně tvoří jednak příspěvek obcí ve výši 10% pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů, který

jsou povinny platit všechny obce (§ 2 odst. 2 zák. č. 77/1927 Sb. ), jednak státní příspěvek ve výši 30% zvláštního příspěvku (§ 105 odst. 2 zák. o přímých daních) předepsané z veškeré půdy kromě lesů (podle státního rozpočtu na r. 1949 činí tato státní dotace v zemích českých 7, 730. 000 Kčs, na Slovensku 1, 689. 000 Kčs).

Správě živelního fondu v zemích českých a správě živelního fondu na Slovensku přísluší z fondových prostředků s konečnou platností jednak poskytovat podpory, na něž není právního nároku, jednak přiznávat náhradu pozemkové daně se zvláštním příspěvkem a přirážkami (kde jde zásadně o právní nárok).

Poskytování podpor je v zemích českých upraveno ustanoveními §§ 2 a 3 zák. č. 118/ 1927 Sb. ve znění vl. nař. č. 38/1940 Sb. a §§ 13 až 17 vl. nař. č. 39/1940 Sb., na Slovensku ustanoveními §§ 2 a 3 zák. č. 118/1927 Sb. a §§ 5 a 6 vl. nař. 6. 75/1928 Sb. Přiznávání náhrad pozemkové daně je upraveno v zemích českých ustanoveními §§ 103 až 110 zák. č. 76/1927 Sb. ve znění vl. nař. č. 38/1940 Sb. a §§ 9 až 12 vl. nař. č. 39/1940 Sb., na Slovensku ustanoveními §§ 108 až 110 zák. č. 76/ 1927 Sb. a §§ 2 až 5 vl. nař. č. 74/1928 Sb.

Řízení o žádostech za podporu z živelního fondu v zemích českých je upraveno v §§ 18 až 23 vl. nař. č. 39/1940 Sb., na Slovensku v §§ 7 až 11 vl. nař. č. 75/1928 Sb. V zemích českých je do značné míry řízení zjednodušeno a upraveno společně též pro náhradu daně pozemkové. Řízení o žádostech konají za spolupůsobení obecních a okresních živelních komisí okresní národní výbory; v zemích českých se zřizuje obecní živelní komise na tříleté období napřed.

Poskytování a vypečení podpor na škody způsobené živeními pohromami v r. 1949 na majetku zemědělském upravují směrnice ministerstva zemědělství ze dne 15. července 1949 č. 101. 400/V/2-49, podle nichž se projednají též žádosti podané podle vládního nařízení č. 39/1940 Sb.

Finanční stav živelních fondů je ke dni 31. prosince 1949 tento: živelní fond v Brně:

1. Jmění náhradové (určené k poskytování náhrad pozemkové daně) po odečtení pasiv celkem 34, 502. 458 Kčs,

(z toho je na vázaných vkladech 16, 927. 658, 80 Kčs, v cenných papírech 6, 947. 000 Kčs, zbytek v nové měně).

2. Jmění podpůrné (určené k poskytování podpor) činí 13, 514. 637 55 Kčs,

(z toho je uloženo na vázaných vkladech 3, 802. 255, 80 Kčs, zbytek je v nové měně). Živelní fond v Bratislavě:

1. Jmění náhradové činí celkem 15, 156. 185 Kčs,

(z toho je ve vázané měně 4, 483. 438, 70 Kčs a 10, 672. 746, 30 Kčs ve volné měně).

2. Jmění podpůrné činí celkem 9, 761. 993, 90 Kčs,

(z toho je ve vázané měně 7, 383. 913 Kčs a 2, 378. 080, 90 Kčs ve volné měně).

KIL:

V zemích českých byla upravena pomoc osobám postiženým živelními pohromami t. zv. nouzovým regulativem (výnosem býv. rak. min. vnitra ze dne 21. října 1907 č. 27. 361 Věst. m. v. roč. 1907 str. 484). šlo o všeobecné pokyny pro politické úřady při provádění státní pomoci za stavu nouze, který byl způsoben živelní událostí. Když v roce 1928 byla provedena zvláštní úprava pomoci zemědělcům při živelních pohromách, omezil se dosah této podpůrné normy jen na státní pomocné akce pro nezemědělce. Ve skutečnosti byl obsah nouzového regulativu během doby nahrazován novými směrnicemi ministerstva vnitra o poskytování a vyplácení podpor za škody způsobené živelními pohromami na jiném než zemědělském majetku (srov. zatímní směrnice ministerstva vnitra ze dne 26. května 1949 č. 846 Ú. I. II). V době nesvobody bylo povolování, poukazování a zúčtování nouzových podpor a okamžitých nouzových výpomocí, poskytovaných podle nouzového regulativu, přeneseno v r. 1943 na býv. zemské úřady. Po obnovení ústavních poměrů šlo tu o agendu zemských národních výborů v oboru ministerstva vnitra, která nyní byla v podstatě přenesena na okresní národní výbory.

Ve státním rozpočtu na rok 1949 je zařazeno v kap. 26 všeobecná pokladní správa část 9 oddíl 3 podúčet 445 na podpory při živelních pohromách na nezemědělském majetku v zemích českých 5000. 000 Kčs a na Slovensku 1, 400. 000 Kčs, úhrnem 6, 403. 000 Kčs.

Dosavadní úprava poskytování podpor při živelních pohromách zůstala ve svých základech ovlivněna historickým vývojem státního subvencování poplatníků postižených živelními pohromami.

To se projevuje především v tom, že vlastní subvenční řízení je spjato s řízením náhradovým. V této závislosti na řízení o náhradě daně pozemkové dlužno hledat hlavní zdroj složitosti a těžkopádnosti celého řízení. Ostatně celá dosavadní úprava je založena na úzkém vztahu k dani pozemková a nebyla dosud přizpůsobena důsledkům zavedení daně zemědělské.

Pozůstatkem překonaného již nazírání je dále skutečnost, že podpory při živelních pohro-
£

mách se poskytují z prostředků fondových. Jde dokonce o fondy, které jsou samostatnými právnickými osobami. Konstrukce těchto živelních fondů se ukazuje velmi nepružnou a je v rozporu s novými zásadami státního hospodaření.

S tím souvisí ještě další závada, že totiž podpůrné akce založené na živelních fondech se ukazují nedostatečnými. Tak v posledních letech vláda povolila na škody způsobené katastrofálním suchem v r. 1947 mimořádné prostředky na zmírnění škod způsobených zemědělcům na obilninách a kukuřici v celkové částce 542 mil. Kčs v roce 1948 mimořádné prostředky v částce 25 mil. Kčs na zmírnění škod způsobených zemědělcům v tomto roce a v roce 1949 v částce 20 mil. Kčs.

Rovněž však i původně rozpočtené částky na podpory při živeních pohromách na jiném než zemědělském majetku zpravidla nepostačují a jsou proto zvyšovány dodatečnými úvěry; tak v roce 1949 povolila vláda k tomuto účelu mimořádnou částku 7 mil. Kčs.

Kromě toho se zdroje živelních fondů podstatně snížily po zavedení zemědělské daně zákonem č. 49/1948 Sb., čímž odpadl převážně základ pro vyměřování pozemkové daně a zvláštního příspěvku a přirážek a tím též nejdůležitější prameny příjmů živelních fondů.

Předpisy o rozdílení podpor při živelních pohromách jsou v důsledku právního vývoje za okupace v zemích českých a na Slovensku různé. Tak zvláště podmínky podpor při živelních pohromách na zemědělském majetku, způsob podpory a příslušné řízení jsou upraveny nejednotně, což je v tomto důležitém oboru neúnosné.

Dosavadní úprava nevylučuje možnost duplicity podpor.

Z těchto hlavních důvodů je třeba zjednat ve věci nápravu.

Navržená úprava zejména

1. odstraňuje fondové hospodářství v oboru podpor při živelních pohromách,

2. odpoutává subvenční řízení od řízení náhradového a tím podstatně zjednodušuje a urychluje poskytnutí podpory,

3. umožňuje jednotnou úpravu podpor na území celého státu,

4. dává podklad k pružné úpravě podrobností,

5. decentralisůje řízení tak, aby se podpory dostalo postiženým co nejdříve po živelní pohromě.

Podrobnější podmínky pro stanovení podpor stanoví zúčastněné ústřední úřady směrnicemi.

Pokud jde o škody na majetku zemědělském, bude vzat náležitý zřetel na progresivní jednotky zemědělské výroby, postižené živelní pohromou. Již podle dosavadní praxe šlo tu o zemědělská výrobní družstva, o jednotná zemědělská družstva, jakož i o drobné zemědělce s kladným postojem k lidově demokratickému zřízení.

Materiálová potřeba pro účely podpor bude plánována, což zabezpečí její včasnou realisaci.

Pokud jde o výši částky, kterou třeba zařazovat do rozpočtu pro účely podpor při živelních pohromách dlužno vycházet z dosavadních zkušeností, jakož i ze skutečností, že tu již nebude fondového hospodářství, které tu mělo funkci určité reservy. V návrhu státního rozpočtu na rok 1950 se počítá s částkou 20 milionů Kčs na úhradu podpor při živelních škodách na zemědělském majetku a s částkou 7, 000. 000 Kčs na úhradu podpor na živelní škody na jiném majetku než zemědělském.

Veřejná správa nebude novou úpravou zatížena. Naopak dojde k podstatnému zjednodušení a urychlení řízení o podporách.

Zvláštní část.

K jednotlivým ustanovením se poznamenává:

K § 1:

Do státního rozpočtu (kapitola "Všeobecná pokladní správa") bude každoročně zařazován jednak úvěr k úhradě podpor při škodách způsobených živelní pohromou na zemědělském majetku, jednak úvěr k úhradě podpor při škodách způsobených živelní pohromou na jiném než zemědělském majetku, a to jako úvěr společný (zemí českých i Slovenska). Z těchto úvěrů budou potřebné částky přikazovány podle potřeby a rozsahu škod.

Pro mimořádnou potřebu mohou být opatřeny státní prostředky podle ustanovení rozpočtového zákona pro dotčený rok a v případě, že by ustanovení ta nestačila, zvláštním zákonem.

K §3:

Do řízení o poskytování podpor se účelně zapojí místní národní výbory v oboru urychleného vyšetřování škod a krajské národní výbory, jimž připadnou úkoly při rozvrhu uvolněných částek. Podrobnosti upraví směrnice (§4).

K § 4:

Ve směrnicích bude také řešena otázka, zda a pokud při poskytování podpor, resp. při stanovení jejich výše, je třeba přihlížet ke skutečnosti, že škoda je kryta, po případě mohla býti

kryta smluvním pojištěním, zejména, aby nebyli při poskytování podpor zvýhodněni ti, kdož neuzavřeli proti pojistitelným risikům živelních pohrom pojištění z důvodů hospodářské liknavosti.

V Praze dne 3. ledna 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zemědělství: J. Ďuriš v. r.

Ministr vnitra: V. Nosek v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 328-50.