Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 4. zasedání.
391.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1949,
o soustavné elektrisaci venkova.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Soustavnou elektrisaci venkova podle tohoto zákona se rozumí soustavná výstavba transformačních stanic, sekundárních rozvodných síti a domovních přípojek, která se ve venkovských místech provádí podle jednotného hos-
podářského plánu.
§2.
K soustavné elektrisaci venkova nepatří výstavba zařízení pro veřejné osvětlení.
§3.
(1) Soustavnou elektrisaci venkova provádějí národní energetické podniky jako investoři.,
(2) Národní energetické podniky nejsou investory zařízení uvedených v § 2, ani nehradí jejich stavební, provozovací a udržovací náklady.
§4.
(1) Soukromí místní účastníci jsou povinni uhraditi 25% nákladů spojených s výstavbou zařízení podle § 1.
(2) Soukromými místními účastníky jsou soukromí majitelé budov, nemovitostí nebo podniků, které lze připojiti v rámci projektované rozvodné sítě.
(3) Pro území poškozená činností okupantů nebo válkou a pro hospodářsky slabé oblasti a místa může krajský národní výbor podle směrnic ministerstva průmyslu vydaných v dohodě s ministerstvy zemědělství, a financí povoliti úlevy z ustanovení odstavce 1.
§ 5.
O) Výši příspěvků jednotlivých soukromých místních účastníků k úhradě části nákladů podle § 4 stanoví okresní národní výbor po slyšení jednotného zemědělského družstva. Přitom dbá, aby drobným a středním zemědělcům a osobám sociálně slabým byly přiznány přiměřené úlevy.
(2) Příspěvky vybere a Fondu znárodněného hospodářství odvede okresní národní výbor nebo jednotné zemědělské družstvo.
(3) Ministerstvo průmyslu může v dohodě s ministerstvem zemědělství upraviti směrnicemi způsob rozvržení příspěvků, jejich vybírání a odvádění.
§ 6.
Zákon ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákonů ze dne 28. června 1928, č. 112 Sb., ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb., ze dne 18. prosince 1946, č. 235 Sb., a zákon ze dne 27. ledna 1942, č. 12 Sl. z., o podpoře soustavné elektrisace, se zrušují.
§ 7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr promyslu v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Finanční podpora elektrisace venkova byla v českých zemích upravena zákonem ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, na Slovensku zákonem ze dne 27. ledna 1942, č. 12 Sl. z., o podpoře soustavné elektrisace.
Podle zákona č. 139/1926 Sb. poskytoval stát stavební příspěvky místním elektrárenským družstvům nebo venkovským obcím a uděloval podpory na náklady spojené s přívodem elektrické energie do venkovských obcí všeužitečným elektrickým podnikům. Podle zákona č. 12/1942 Sl. z. poskytovaly se ze státních prostředků podpory všeužitečným elektrárenským
podnikům na náklady spojené se zavedením elektrické energie do obcí.
Předkládaná osnova zákona o soustavné elektrisaci venkova vychází ze zásady, že nositelem elektrisace je stát, který ji vykonává svými národními energetickými podniky. Národní podniky jsou tedy, pokud jde o výstavbu zařízení, prováděnou v rámci soustavné elektrisace venkova, investorem, což ovšem má v zápětí, že odpadají příspěvky státu, svazků lidové správy, jakož i národních a komunálnich podniků. Tento způsob řešení je v souladu se zásadami financování národních podniků podle zákona č. 51/1948 Sb.
Nelze však ponechávati bez povšimnutá, že
by se výhod soustavné elektrisace venkova 'státem financované dostalo bezplatně i jednotlivcům a podnikům soukromého sektoru, jež jsou dostatek hospodářsky silní a u nichž se účastenství na elektrisaci projeví zvýšením hodnoty jejich majetku. Proto osnova vychází z požadavku, aby tito jednotlivci a podniky byli povinni přispěti na investice, prováděné v rámci soustavné elektrisace venkova. Toto řešení umožňuje zároveň omezování a zatlačování kapitalistických prvků na venkově.
K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí:
K§§ l a 2:
§ l obsahuje ve spojitosti s ustanovením § 2 vymezení pojmu a rámce soustavné elektrisace venkova.
K § 3:
Národní energetické podniky provádějí soustavnou elektrisaci venkova jako operativní orgán státu, který je jejím vlastním nositelem.
K § 4:
Již v úvodu bylo poukázáno na důvody úpravy v tomto paragrafu obsažené. Národní a komunální podniky, jakož i podniky lidových družstev nelze pokládati za soukromé majitele budov, nemovitostí á podniků podle odstavce 2. K určení majitelů, kteří budou přivzati k příspěvkové povinnosti, dojde ostatně v řízení podle § 5.
Ustanovení odstavce 3 nepotřebuje vysvětlivek.
K § 5:
Osnova vyhrazuje jednotným zemědělským družstvům spoluúčast v řízení o stanovení příspěvků soukromým místním účastníkům vzhledem k poslání těchto družstev na venkově a k jejich úloze při převádění zemědělské výroby do společensky pokročilejších forem.
Odvádění příspěvků Fondu znárodněného hospodářství se v osnově navrhuje v souladu se způsobem financování národních podniků podle zákona č. 51/1948 Sb.
K § 6: Není třeba vysvětlivek.
K § 7:
Počátek účinnosti zákona se stanoví k 1. lednu 1949 proto, aby v údobí prvního pětiletého hospodářského plánu byla soustavná elektrisace venkova prováděna podle týchž zásad.
Závěrem se poznamenává, že opatření podle tohoto zákona si nevyžádá nových výdajů ze státní pokladny.
K informaci se ještě podotýká, že si dokončení soustavné elektrisace venkova v krajích většinou již nejchudších a nejodlehlejších vyžádá nákladu asi 33/4 miliardy Kčs. Poněvadž jak tyto investice tak i jejich provoz a udržování značně zatěžují národní energetické podniky a stěží lze očekávati, že budou kryty jim odpovídajícím výnosem, uvažuje se o možnosti požádati vládu, aby použila ustanovení § 5, odst. l, písm. a) vládního nařízení č. 253/1948 Sb. k výjimečné úpravě otázky odvádění ročního úroku z kmenového jmění, odpovídajícího hodnotě investic učiněných v rámci této akce.
V Praze dne 6. prosince 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr průmyslu: A. Kliment v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 6144-49.