Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 3. zasedání.
306.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1949,
o Československé poště, národním podniku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I. Zřízení a právní postavení.
§ 1.
Z dosavadního státního podniku československá pošta se zřizuje národní podnik s názvem "československá pošta, národní podnik" (dále jen "podnik"). Jeho sídlem je Praha.
§ 2.
(1) Majetkovou podstatu podniku tvoří
a) majetková podstata dosavadního státního podniku československá pošta,
b) jiný majetek státu nebo svazků lidové správy, pokud bude do podniku začleněn podle § 3,
c) telegrafní a telefonní zařízení, k nimž podnik nabude vlastnictví podle § 5.
(2) Podnik vstupuje v závazky k tomuto majetku náležející a dosavadní vlastníci jsou těchto závazků zproštěni. V závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci l, písm. a) vstupuje podnik dnem svého zřízení, v závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci l, písm. b) dnem jeho začlenění do podniku a v závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci l, písm. c) dnem, kdy nabude vlastnictví k němu.
(3) Na návrh podniku zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv k majetkovým podstatám uvedeným v odstavci l na navrhovatele s odvoláním na tento zákon. Toto ustanovení platí obdobně o vyznačení přechodu práv v jiných úředních rejstřících a seznamech.
§3.
(1) Začlenění majetku uvedeného v § 2, odst. l, písm. b) do podniku provede ministr pošt v dohodě s ministrem financí a s ministrem, jehož správě tento majetek podléhá, a půjde-li o majetek svazků lidové správy, též v dohodě s ministrem vnitra. Majetek bude do podniku začleněn i s poměrnou částí závazků na něj připadající.
(2) Majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, ve znění zákona ze dne 23. března 1949, č. 84 Sb. ministr pošt určí a do podniku začlení též v dohodě s ministrem vnitra přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného majetku. Za tento majetek poskytne podnik Fondu národní obnovy náhradu, která se určí podle ustanovení § 8, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb.
§4.
Ministr pošt může v dohodě s ministrem financí a příslušným ministrem vyjmouti z podniku majetkové kusy a práva, nepotřebuje-li jich podnik nezbytně k svému provozu, i s poměrnou částí závazků na ně připadající a převésti je do působnosti jiného ministra, aby je začlenil do podniků, ústavů nebo zařízení, na něž se vztahuje jeho působnost, nebo přenechati svazkům lidové správy.
§5.
(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona nabývá podnik vlastnictví k telegrafním a telefonním zařízením, která jsou připojena na poštovní telekomunikační síť nebo pro něž se používá poštovních telekomunikačních vedení. Budou-li tato zařízení připojena na poštovní telekomunikační síť nebo použije-li se pro ně poštovních telekomunikačních vedení až po dni počátku účinnosti tohoto zákona, nabývá k nim podnik vlastnictví dnem jejich připojení nebo použití poštovních telekomunikačních vedení. Toto ustanovení se nevztahuje na telegrafní a telefonní zařízení, která jsou majetkem státu, národních podniků, výsadních společností určených k provozování zahraničního obchodu nebo svazků lidové správy.
(2) Za telegrafní a telefonní zařízení uvedená v odstavci l se poskytne náhrada. Pro určení náhrady je rozhodný stav zařízení v den jeho převzetí podnikem. Náhrada se rovná obecné ceně těchto zařízení vypočtené podle úředních cen ke dni převzetí podnikem, a není-li těchto cen, ceně, kterou stanoví podnik odhadem. Za den převzetí se považuje den, jímž podnik vyrozumí bývalého vlastníka, že přebírá zařízení do své správy. Náhrada se poskytne zpravidla odečtením od poplatků, které podniku příslušejí za používání těchto zařízení, nebo nebude-li to možno, v hotovosti.
(3) Náhrada se neposkytne osobám, jimž by nepříslušela náhrada za znárodněný majetek podle § 7, odst. l a 2 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., jakož i fysickým osobám, jež byly nebo budou pravoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin podle zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, spáchaný do dne, jímž podnik nabude vlastnictví podle odstavce 1.
§6.
Předmětem provozování podniku je obstarávání styku poštovního, telegrafního a telefonního. Podnik může obstarávati také jiné činnosti, je-li to se zřetelem na jeho zařízení s hlediska národohospodářského účelné a hospo. dárné, pokud tím nebude ohrožen předmět jeho provozování; o tom, zda podnik převezme tyto další úkoly, rozhodne ministerstvo pošt v dohodě s věcně příslušným ministerstvem.
§7.
Podnik může vykonávati a obstarávati, pokud je to nutné nebo účelné, samostatně pomocné práce, jež slouží předmětu jeho činnosti podle § 6 nebo vybudování a udržování jeho zařízení, aniž k tomu potřebuje oprávnění podle živnostenskoprávních předpisů. Tyto pomocné práce blíže vymezí organisační statut (§ 20).
§ 8.
0) Podnik je majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Je právnickou osobou. Platí pro něj ustanovení o obchodnících plného práva.
(2) Stát neručí za závazky podniku.
(3) Podnik se zapíše do obchodního rejstříku u okresního soudu civilního v Praze.
(4) V přihlášce k zápisu do rejstříku uvede podnik den zřízení, sídlo, předmět provozování a způsob zastupování podniku a znamenání za podnik.
§ 9.
Pro provozování a budování podniku lze vyvlastňovat nemovitosti a majetková práva, po případě zřizovat služebnosti, a to v rozsahu příslušejícím podle dosavadních právních předpisů státní poštovní a telegrafní správě.
Oddíl II. Správa podniku.
§ 10. (1) Správa podniku přísluší řediteli.
(2) Ředitele podniku ustanovuje a odvolává vláda po slyšení jednotné odborové organisace. Ředitel se může vzdáti své funkce prohlášením, jež vyžaduje ke své účinnosti přijetí ministrem pošt.
(3) Ředitelem může býti toliko československý občan, který má odborné vědomosti a zkušenosti a je státně spolehlivý a občansky bez úhonný.
(4) Ředitel nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.
(5) Ředitel vykoná slib do rukou ministra pošt, že bude plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.
(6) Vykonávaje svou funkci je ředitel povinen jednati s péčí řádného hospodáře a osobné odpovídá za splnění svých povinností.
(7) Své funkce se ředitel ujímá dnem vykonání slibu a stává se, pokud jím již nebyl, zaměstnancem podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo přijato jeho prohlášení, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by bylo lze jinak pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí řediteli požitky nejméně po dobu, po kterou by mu náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.
(8) Na ustanovení a odvolání ředitele se ne vztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při přijímání a propouštění zaměstnanců, po případě o spolupůsobení tohoto zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa, a o předchozím souhlasu okresního národního výboru při sjednání a rozvázání pracovního poměra.
(9) Podnik ohlásí ředitele k zápisu do rejstříku. Ředitel se podepíše před soudem nebo předloží svůj podpis soudu v ověřené formě. Za podnik podepisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoli napsanému názvu podniku připojí svůj podpis.
('") Řediteli přísluší služební titul "ústřední ředitel".
§11.
(1) Ředitel spravuje podnik a zastupuje jej. (2) Na Slovensku vykonává ředitel svou pravomoc prostřednictvím oblastního ředitele.
(3) Oblastního ředitele ustanovuje a odvolává ministr pošt po vyjádření pověřence pošt a po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace. O oblastním řediteli platí obdobně ustanovení § 10. odst. 2, druhé věty a ustanovení § 10, odst. 3 až 8.
(4) Zastupování ředitele upraví organisační statut (§20).
Oddíl III.
Hospodářství podniku. § 12.
Podnik budiž spravován podle zásad plánovaného hospodářství.
§13.
Majetek a cizí kapitál se v zahajovací rozvaze ocení podle předpisů, vydaných na podkladě zákona ze dne 22. února 1949, č. 65 Sb., o oceňování, čistá hodnota majetkové podstaty ke dni zřízení podniku je jeho počátečním kmenovým jměním.
§14.
(1) Výdaje souvisící s provozem hradí podnik z vlastních provozních prostředků; nestačí-li, opatří si podnik potřebné finanční prostředky se souhlasem ministerstev pošt a financí úvěrem (provozní úvěr).
(2) Nestačí-li na úhradu investic prostředky získané prováděním řádných odpisů nebo jinak, opatří si podnik potřebné finanční prostředky se souhlasem ministerstev pošt a financí úvěrem (investiční úvěr). Stát přispěje podniku na investice určené jednotným hospodářským plánem, jsou-li podnikány ve veřejném zájmu a jestliže by náklady na ně přesáhly hospodářské možnosti podniku, pokud by tyto náklady byly pro něj hospodářsky neúnosné. Výši tohoto investičního příspěvku stanoví vláda před započetím příslušných investic.
(3) Za plnění závazků a úkonu, souvisících s provozem a uložených státem nebo prováděných v naléhavém zájmu národního hospodářství nebo v jiném důležitém státním zájmu, jež přesahují míru obvyklou v obchodním podnikání a za něž se podniku nedostane přímé úplaty odpovídající alespoň vlastním nákladům, přísluší mu, pokud v odstavci 4 není stanoveno jinak,
náhrada ve výši rozdílu mezi vlastními náklady a úplatou, přijatou za splnění těchto závazků. O této náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež poskytne podniku stanovenou náhradu.
(4) Podniku nepřísluší náhrada za náklady, které mu vzejdou při plnění úkolů obrany státu z opatření, záležejících v administrativních úkonech.
(5) Podnik je povinen sestavovati podnikový rozpočet a podle něho hospodařiti. Rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu; účetní závěrka podniku je přílohou státního závěrečného účtu.
(6) S přebytky svých výtěžků naloží podnik způsobem, který stanoví vláda nařízením.
§15.
Pro podnik platí daňové předpisy o podnicích veřejně účtujících. Podnik podléhá poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky.
Oddíl IV.
Zaměstnanci.
§16.
(1) Zaměstnanci státního podniku Československá pošta, jakož i zaměstnanci ministerstva pošt, které toto ministerstvo určí ke službě v podniku, se stanou dnem zřízeni podniku nebo dnem pozdějšího přidělení k podniku jeho zaměstnanci v soukromoprávním pracovním poměru.
(2) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniku upraví podnik pracovním a mzdovým řádem, schváleným ministerstvem sociální péče. Dokud tento řád nenabude účinnosti, platí pro pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniku dosavadní předpisy s tou změnou, že příslušnost k opatřením o jednotlivých zaměstnancích přechází výlučně na orgány podniku. Pracovní a mzdový řád určí, jak budou za jeho účinnosti vykonány dosud neodpykané disciplinární tresty pravoplatně zaměstnancům uložené podle dosavadních předpisů a zda a jak budou stíháni pro porušení služebních povinností z doby před účinností pracovního a mzdového řádu. pro něž dosud nebyli stíháni pravoplatně ukončeným disciplinárním řízením.
(3) Pokud zaměstnanci podniku byli dosud v pragmatikálním nebo jiném regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní a úrazové zabezpečení. Do dne nabytí účinnosti tohoto vládního nařízení zůstávají tito zaměstnanci vyňati z národního pojíštění důchodového a pro pensijní a úrazové zaopatření jejich a pozůstalých po nich platí dosavadní předpisy.
(4) Pensijní a úrazové zaopatření zaměstnanců dosavadního státního podniku československá pošta v pragmatikálním nebo jiném regulovaném služebním poměru, jejichž činná služba skončí před zřízením podniku, jakož i pozůstalých po nich zůstává nedotčeno.
(5) Ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně též o úrazovém zaopatření osob, které jako smluvní zaměstnanci státního podniku Československá pošta utrpěly při provozování tohoto podniku úraz před 1. říjnem 1948, a pozůstalých po nich.
(6) Věci pracovních a mzdových poměrů a jiné osobní věci zaměstnanců uvedených v odstavci l, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku československá pošta, pocházející z doby přede dnem zřízení podniku a v ten den nevyřízené, vyřizují podle dosavadních předpisů místo orgánů poštovní správy do té doby příslušných výlučně orgány podniku, pokud není jinak stanoveno. Z vyřízení orgánů podniku ve věcech veřejnoprávních nároků se může zaměstnanec odvolati do 15 dnů od doručení vyřízení k ministerstvu pošt. Ustanovení o výlučné příslušnosti orgánů podniku neplatí, nelze-li podle dosavadních předpisů vyřídit věc bez součinnosti některého ústředního úřadu vyjma ministerstvo pošt, vlády nebo presidenta republiky.
(7) Ministři financí a pošt a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a podnik náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, a na úhradu dávek úrazového zaopatření zaměstnanců podniku a pozůstalých po nich, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku československá pošta a pozůstalých po nich.
Oddíl V.
Vrchní vedení a dozor státu. §17.
(1) Podnik podléhá vrchnímu vedení a dozoru státu. Tuto působnost vykonává — bez újmy příslušnosti jiných orgánů veřejné správy — ministerstvo pošt.
(2) Ministerstvo pošt dohlíží, aby podnik řádně a hospodárně plnil své úkoly. Podrobnosti stanoví organisační statut (§ 20).
(3) Ministr pošt pověří podnik výkonem výhradních práv státu, jež zvláštní zákony svěřují státní poštovní a telegrafní správě
(poště), i s povinnostmi z toho vyplývajícími, v rozsahu, který stanoví organisační statut (§ 20). Veřejnoprávní povaha poměrů, vyplývající z dosavadních zákonných ustanovení, zůstává nedotčena. Při výkonu prací uložených podnikem požívají jeho zaměstnanci trestní ochrany jako orgány veřejné správy.
§ 18.
(1) Směrnicemi ministerstva pošt, vyda nými v dohodě s ministerstvem národní obrany, bude stanoveno, jakým způsobem plní podnik úkoly obrany státu a jakým způsobem bude stanovena součinnost mezi podnikem a vo jenskou správou směřující k zajištění těchto úkolů.
(2) Pokud v § 14, odst. 3 a 4 není nebo podle předchozího odstavce nebude stanoveno jinak, zůstává zákon ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, nedotčen a na podnik se vztahují ustanovení uvedeného zákona, platná pro podniky registrované podle něho.
§ 19.
Podnik podléhá kontrole nejvyššího účet ního kontrolního úřadu.
Oddíl VI.
Ustanovení závěrečná. § 20.
Vládá vydá nařízením organisační statut podniku, v němž upraví zejména
a) věci, jejichž úprava je statutu vyhrazena předcházejícími ustanoveními,
b) organisaci podniku, při čemž některé úpravy může přenechati podniku,
c) hospodaření podniku podrobnějším způsobem,
d) zcizování a zatěžování nemovitostí,
e) užívání státního znaku, vlastnické značky a podnikového znaku,
f) způsob uveřejňování vyhlášek podniku.
§ 21.
Pokud se podle dosavadních předpisů vyžaduje v řízení před soudy zastoupení advoká tem, zastupuje podnik finanční prokuratura nebo jeho zaměstnanci, jimž ministr spravedlnosti udělí toto oprávnění (§22 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 322 Sb., o advokacii); finanční prokuratura zastoupí podnik na jeho žádost i v jiných řízeních před soudy a orgány veřejné správy. Podnik nahradí finanční prokuratuře její vlastní náklady; ty však nesmí činit více, než by příslušelo advokátu v sídle podniku.
§22.
Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provedení tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků. Toto osvobození se nevztahuje na vlastní činnost podniku.
§ 23.
(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů odporujících tomuto zákonu, zejména
a) ustanovení § l vládního nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, pokud za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření prohlašuje československou poštu,
b) vládního nařízení ze dne 29. dubna 1919, č. 229 Sb., jež se týká zřízení ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích,
c) vládního nařízení ze dne 20. října 1921, č. 376 Sb., kterým se nově stanoví správní okres ředitelství pošt a telegrafů v Brně a Opavě,
d) dekretu presidenta republiky ze dne 27. říj na 1945, č. 114 Sb., o zřízení nových ředitelství pošt a o úpravě obvodů ředitelství pošt v zemích české a Moravskoslezské,
e) nařízení Slovenské národní rady ze dne 6. února 1946. č. 14 Sb. n. SNR, o zřízení ředitelství pošt.
(2) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, přecházejí na podnik výhody a zvláštní postavení, které příslušely dosud státnímu podniku československá pošta.
§ 24.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1949; provede jej ministr pošt v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Účel znárodnění.
Po nedávném znárodnění železniční, silniční, vodní a letecké dopravy a vytvoření národních podniků dopravních přistupuje i státní podnik
Československá pošta k přeměně na podnik národní. účelem znárodnění pošty je jednak nutnost jednotného typu podnikání v našem národním hospodářství, jednak též skutečnost,
že pošta, i když není v pravém slova smyslu do právním podnikem, nýbrž převážně jen použivatelem stávajících dopravních zařízení při provozování své vlastní funkce, kterou jest zprostředkování dopravy poštovních zásilek, musí s dopravními podniky úzce spolupracovat. Této spolupráci přispěje samozřejmě i jednotnost typu těchto podniků, t. j. podniků národních.
Důsledek znárodnění pošty projeví se ve správním i organisačním odloučení podniku od ministerstva pošt. Toto odpojení agendy podnikové od státní správy bude vyjádřeno organisačně zřízením vlastního vrcholného orgánu podniku. To umožní pružnější a hospodárnější obstarávání záležitostí provozu a přispěje k zlepšení funkce pošty a tím i k zlepšení služby lidu. Skutečnost, že stát neručí za závazky národního podniku, přispěje nesporně k zvýšení péče o dobré hospodaření podniku. Proto znárodnění povede jednak k odbyrokratisování správního aparátu podniku, jednak k zvyšování úsilí o lepší organisaci práce, o zavádění moderních podnikových method, což všechno se projeví ve stoupající produktivitě práce. Poněvadž uskutečňování socialismu v lidově demokratickém řádu je hlavně otázkou produktivity práce, musí také produktivita práce být jediným společným měřítkem pro posuzování hospodaření našeho národního podnikání. Znárodnění podle této osnovy vytvoří pro to předpoklady i u československé pošty.
Vysvětlivky k jednotlivým ustanovením osnovy:
K§1:
V tomto ustanovení se vyslovuje podstatný obsah snovy, t. j. změna organisační formy Československé pošty.
§ 2
určuje majetkový substrát nového národního podniku. Zcela převážnou jeho část bude tvořit majetková podstata dosavadního státního podniku československá pošta.
Ustanovení odstavce l, písm. b) pamatuje na to, aby podniku mohl býti přidělen i jiný státní majetek, ukáže-li se, že je ho třeba k vytvoření takové-majetkové základny podniku, která by byla jedním z prostředků k zajištění podnikové rentability, nebo půjde-li-o majetek, který může býti podnikem nejúčelněji spravován a užíván k prospěchu celého národního hospodářství. Toto ustanovení zahrnuje také majetek svazků lidové správy, jeho účelem v tomto směru je však pouze stanoviti možnost, aby na podnik mohla býti převedena tele-
komunikační zařízení, jak je též uvedeno níže ve vysvětlivce k § 3. K začlenění majetku bude vždy třeba dohody s ministrem financí a resortním ministrem.
V žádném případě se nepomýšlí na začlenění telefonních a telegrafních zařízení vojenských, sboru národní bezpečnosti a provozních zařízení železničních, jež pro svou povahu musí nezbytně zůstati ve správě příslušných resortů.
K § 3:
Podmínky začlenění jiného majetku než onoho, který dosud tvoří majetkovou podstatu státního podniku ČSP, jsou stanoveny shodně s úpravou danou zákonem č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích, a zajišťují, že rozhodujícím nebude pouze hledisko podniku nebo ministerstva pošt, nýbrž i všech oborů státní správy, jejichž správě dosud tento majetek podléhá, jakož i ministerstva financí. Navíc je pamatováno na možnost začlenit do podniku také národní majetek v komunálním vlastnictví, a to po dohodě s ministrem vnitra. Osnova má konkrétně na mysli úpravu řízení pro případ, že by v budoucnu bylo shledáno účelným, aby národní podnik ČSP výlučně provozoval a udržoval telegrafní a telefonní zařízení připojená na jeho telekomunikační síť a aby proto tato zařízení byla převedena do jeho vlastnictví. Ustanovení § 5 uplatňuje zatím tuto zásadu jen u zařízení soukromých.
K § 4:
Toto ustanovení nebude patrně příliš praktické. Osnova však chce počítati s tou situací, že některé části majetkové podstaty podniku se v budoucnu stanou pro funkci podniku zbytečnými, při čemž jich bude třeba v jiném oboru národního podnikání.
K § 5:
K telegrafním a telefonním zařízením v soukromém vlastnictví, která jsou nebo budou připojena na státní síť nebo pro něž se používá nebo použije poštovních vedení, nabývá podnik vlastnicví ex lege. Sleduje se tím snaha o zhospodárnění další jejich výstavby i udržování o snazší plánování a žádoucí soustředění jejich jednotné výroby ve znárodněném průmyslu. Za tato telegrafní a telefonní zařízení bude poskytnuta náhrada, a to zpravidla odečtením od poplatků, jež bude podnik vybírat za jejich používání. Většinou půjde o zařízení s malým počtem poboček, jejichž cena není vysoká. Odhaduje se, že počet v úvahu přicházejících telefonních stanic (jde o pobočková zařízení) nepřesáhne 30. 000. Náhrada bude
poskytnuta ve výši obecné ceny; přihlédne se přiměřeně ke stáři a použitelnosti přístrojů. Průměrná cena pobočky s příslušenstvím činí cca 500 Kčs, takže náhrada by činila asi 15, 000. 000 Kčs. Náklady spojené s udržováním budou příště podniku hrazeny účastníky podle všeobecně platných sazeb, takže podniku tím nevznikne nový druh výdajů.
Přejímání soukromých telefonních a telegrafních zařízení podnikem se bude díti postupně. Až do té doby budou zařízení ponechána ve správě dosavadních vlastníků.
Toto ustanovení netýká se zařízení, která nejsou připojena na státní poštovní síť.
K § 6:
Toto ustanovení umožňuje, aby podnik mimo vlastní činnost poštovní, telegrafní a telefonní obstarával i jiné služby lidu, bude-li taková úprava s hlediska národohospodářského účelná a hospodárná a nebude-li tím ohroženo vlastní poslání pošty. Vychází se z předpokladu, že povětšině bude veřejnost zavedení dalších služeb pošty vítat a že jejich účelnost bude zřejmá. Otázku účelnosti a hospodárnosti zavedení nových služeb přezkoumá ministerstvo pošt v dohodě s věcně příslušným ministerstvem. Takto budou přezkoumány i ty jiné činnosti, které československá pošta obstarává již nyní.
K § 7:
Toto ustanovení dává podniku možnost, aby mohl pružně a bez průtahů způsobených formálními náležitostmi živnostenskoprávních předpisů prováděti pomocné činnosti souvisící s jeho provozem a sloužící k jeho usnadnění a zabezpečení. Je samozřejmé, že podnik bude tohoto zmocnění používat jen v míře skutečně nutné. Pomocné práce nesmí býti v rozporu s jednotným hospodářským plánem. Nejdůležitější druhy těchto činností vypočte organisační statut.
K § 8:
Osnova se přidržuje úpravy jiných národních podniků.
Ustanovením druhého odstavce není dotčeno postavení státu v mezinárodních vztazích. Členem Světové poštovní unie a mezinárodní unie telekomunikací je stát, který je primérním subjektem práv a závazků, vyplývajících z tohoto členství. Stát svěří výkon poštovní a telekomunikační služby národnímu podniku; tím však není zproštěn závazků, jež vyplývají z mezinárodních úmluv, které v tomto oboru uzavřel. Podstatu věci je možno vyjádřit též tak, že závazky vyplývající z mezinárodních
vztahů nejsou závazky podniku, nýbrž závazky státu.
Pokud jde o zápis do obchodního rejstříku, považuje se podnik ČSP za jediný podnik, a to se zřetelem k naprosté nepraktičnosti a obtížnosti zápisů častých změn v počtu výkonných služeben.
K § 9:
Vyvlastnění bude upraveno samostatným zákonem. Do doby, než bude vydán, je třeba zachovat novému národnímu podniku postavení, jaké měl dosud státní podnik ČSP. To je účelem tohoto ustanovení.
K § 10:
Nová forma podniku Československá pošta má zdůrazniti princip osobní odpovědnosti. Tato zásada bude uplatňována ve všech složkách podniku a musí býti vyjádřena i v nejvyšším orgánu. Osnova proto záměrně upouští od vedení podniku kolegiálním orgánem (představenstvem) a svěřuje správu podniku jedinci, v jehož osobě se soustřeďuje jak potřebná pravomoc, tak i plná osobní odpovědnost za řádný chod podniku.
Vzhledem k významu a rozsahu podniku ČSP a zejména též k tomu, že podnik bude vykonávati i výhradní práva státu, je nutné, aby ústředního ředitele ustanovovala a odvolávala vláda.
Podmínky, které musí splňovati osoba určená za ředitele, jsou stanoveny shodně jako v zákoně č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích.
K § 11:
Z principu osobní odpovědnosti vyplývá, že v osobě ředitele se soustřeďuje veškerá právomoc k správě a řízení podniku. Ředitel sám pak stanoví, které záležitosti si vyhradí vlastnímu rozhodnutí a kdy svou pravomoc přenese na jiné zaměstnance podniku.
Ustanovení o oblastním řediteli vyjadřuje úmysl osnovy respektovati zvláštní postaveni Slovenska. Poměr ústředního ředitele k oblastnímu řediteli má býti obdobou poměrů ministra pošt k pověřenci pošt v duchu § 95, odst. 2 ústavy.
K § 12:
Program vyslovený tímto stručným ustanovením vyjadřuje zaměření činnosti nového podniku. Je v něm obsaženo, že cílem podnikání je prospěch československého národního hospodářství, že činnost podniku musí býti v souladu s veřejnými zájmy a že podnik, třebaže jeho činnost není zaměřena výslovně na docí-