Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 3. zasedáni.
298.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne... .... 1949
o vojenských Újezdech.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl 1.
Zřizování újezdů a jejich územní změny.
§1.
(1) Vláda může z území dosavadních obcí, po případě jejich částí, pokud je takových území třeba pro úkoly obrany státu, zřizovat vojenské Újezdy (v dalším jen "Újezdy"). Na území Újezdu vykonává vnitřní správu zvláštní úřad (§ 18). Újezd není právnickou osobou.
(2) Před rozhodnutím o zřízení Újezdu si vláda opatří vyjádření zúčastněných místních, okresních a krajských národních výborů.
(3) Hranice Újezdu stanoví vláda. S konečnou platností je podrobně vytyčí krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou po slyšení příslušného krajského soudu.
(4) Má-li být zřízen Újezd z částí území dvou nebo více okresů, upraví vláda nařízením hranice okresů tak, aby Újezd ode dne, kdy jeho zřízení nabude účinnosti, náležel do území jediného okresu.
(5) Má-li být zřízen újezd z částí území dvou nebo více krajů, stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany, který z krajských národních výborů provede řízení podle odstavce 3, věty druhé. Vláda upraví nařízením hraníce krajů tak, aby Újezd ode dne, kdy jeho zřízení nabude účinnosti, náležel do území jediného kraje. (6) Vláda stanoví úřední název Újezdu.
§2.
O) Obce, jejichž území bylo zcela pojato do území Újezdu, a komunální podniky těchto obcí zanikají.
(2) Práva a závazky zaniklých obcí a jejich komunálních podniků přecházejí na stát. Kmenové nebo jinak vázané jmění zaniklých obcí se uvolňuje. Na stát rovněž přechází správa ústavů a fondů (nadací) a veřejného statku vykonávaná místními národními výbory těchto obcí. Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají práva třetích osob nedotčena.
(3) Práva zaniklých obcí a jejich komunálních podniků k nemovitostem a vodám na území Újezdu a správa veřejného statku na území Újezdu přecházejí do oboru vojenské správy. Vláda stanoví, do kterého oboru státní správy přecházejí ostatní práva, jakož i závazky zaniklých obcí a jejich komunálních podniků a správa ústavů a fondů (nadací), kterou vykonávaly místní národní výbory zaniklých obcí.
(4) Zaměstnanci zaniklých obcí a jejich komunálních podniků přecházejí do služeb státu. Jejich pracovní a mzdové poměry se upraví přiměřeně podle vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporaci do státní služby a o jejich zařazení. Pracovní (služební) a mzdové poměry zaměstnanců v individuálním smluvním služebním poměru a pracovní a mzdové poměry zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o řízení státní mzdové politiky, zůstávají však po tomto převodu nezměněny. Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců zaniklých obcí, kteří před zřízením Újezdu vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích zaniklých obcí, kteří před tímto dnem zemřeli, hradí stát, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. l až 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona).
(5) Pro obce, jejichž území bylo jen částečně pojato do území Újezdu, a pro jejich komunální podniky platí ustanovení oddílu 3.
§3.
(1) Vláda může měnit hranice Újezdu, po případě z území Újezdu nebo z jeho části zřídit
opět obec nebo více obcí. Ustanovení § l platí tu obdobně. Je-Ii do území Újezdu zcela pojato území další obce, platí obdobně též ustanovení § 2, odst. l až 4.
(2) Zřizuje-li se z území Újezdu opět obec, rozhodne vláda, který majetek se z vlastnictví nebo správy státu převede do vlastnictví této obce nebo do správy jejího místního národního výboru, po případě, které nemovitosti se stávají veřejným statkem. Obdobné opatření může vláda učinit i při jiné změně hranic Újezdu, při, níž se přičleňuje část území Újezdu k území sousední obce.
§ 4
Zřízení Újezdu a jeho úřední název, dále zánik obcí nastalý zřízením (rozšířením) Újezdu, po případě opětné zřízení obcí z jeho území, jakož i den počátku účinnosti těchto opatření vyhlásí ministerstvo vnitra v úředním listě.
Oddíl 2.
Pobyt v újezdu. §5.
K pobytu v Újezdu se vyžaduje povolení újezdního úřadu (§ 18), který je může kdykoliv odejmout. Z jeho rozhodnutí nelze se odvolat.
§6
.
(1) Osoby, které v den zřízení (rozšíření) Újezdu mají bydliště na jeho území a neobdrží tam povolení k trvalému pobytu, nebo kterým se takové povolení dodatečně odejme, přestěhuje vojenská správa svým nákladem do nového bydliště na území státu, jež si samy zvolí do tří měsíců poté, co vojenská správa je vyzvala k opuštění Újezdu, po případě jim podle své volby nahradí nutné stěhovací výlohy. Neoznámí-li dotčená osoba vojenské správě v uvedené lhůtě své nové bydliště, může vojenská správa na svůj náklad vyklidit její movitý majetek a uložit jej v místě, které sama určí; v takovém případě není povinna straně nahradit stěhovací výlohy.
(2) Osobám, které v důsledku zřízený (rozšíření) Újezdu pozbyly na jeho území svého bydliště nebo byly omezeny ve svém živnostenském nebo jiném výdělečném podnikání, nahradí vojenská správa škodu jim vzniklou, jakož i ušlý zisk za dobu, nežli si opatří nové zaměstnání, nejvýše však za dobu šesti měsíců. Odmítne-li poškozený přijmout náhradní zaměstnání, které mu nabídla vojenská správa nebo z jejího podnětu jiné odvětví státní správy, ač bylo možno na něm spravedlivě žádat, aby toto náhradní zaměstnání přijal, snižuje se přiměřeně povinnost vojenské správy k náhradě ušlého zisku. Nárok na náhradu škody nebo ušlého zisku lze uplatnit u vojenské správy nejdéle do jednoho roku od zřízení (rozšíření) Újezdu (§ 4), a jde-li o osobu, které byl na území Újezdu povolen pobyt, nejdéle do jednoho roku od výzvy k opuštění Újezdu.
(3) Nedojde-li v případech odstavců l a 2 mezi stranami k dohodě, rozhodne na žádost kterékoli z nich okresní národní výbor.
§7.
Osobám, které v důsledku zřízení Újezdu byly nuceny vzdát se svého dosavadního živnostenského nebo jiného výdělečného podnikání, přísluší přednost při udělování živnostenského oprávnění nebo při povolování jiného výdělečného podniku, chtějí-li toto podnikání zahájit v jiném místě. Tím nejsou dotčena přednostní oprávnění založená jinými předpisy.
Oddíl 3.
Nemovitostí a pr á v a n a ú z e m í újezdu.
§8.
O) Dnem, který stanoví vyhláškou v úředním listě krajský národní výbor poté, když byly podrobně vytyčeny hranice Újezdu, přecházejí do oboru vojenské správy nemovitosti a práva k vodám na území Újezdu, náležející státu, čítajíc v to majetek, jehož stát nabyl konfiskací, znárodněním nebo podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví k půdě.
(2) Dnem stanoveným podle odstavce l se zestátňují pro obor vojenské správy nemovitosti a práva k vodám na území Újezdu, pokud náležejí jiným osobám nežli státu. Kde se v dalších ustanoveních tohoto zákona mluví o zestátněných nemovitostech a jejich bývalých vlastnících, rozumějí se tím i zestátněná práva k vodám a osoby, jimž tato práva dříve náležela.
(3) Všechna práva třetích osob k nemovitostem a vodám na území Újezdu zanikají dnem stanoveným podle odstavce l bez rozdílu, zda jsou zapsána ve veřejných knihách či nikoliv.
(4) Ustanovení odstavců l až 3 se nevztahují na nemovitosti a práva zapsaná v železničních knihách.
(5) Příslušné ministerstvo se dohodne s ministerstvem národní obrany o tom, jaká zařízení na území Újezdu bude vojenská správa udržovať a provozovat z důvodu veřejného zájmu.
§ 9.
O zestátnění podle § 8, odst. 2 vyrozumí vojenská správa dosavadní vlastníky nemovitostí. Vznikne-li spor o předmět a rozsah zestátnění, rozhodne o něm okresní národní výbor.
§ 10.
(1) Nejde-li o nemovitosti svazků lidové správy (§ 13, odst. 1), přísluší za zestátněnou nemovitost náhrada ve výši její obecné ceny podle jejího stavu v den zestátnění, a bylo-li nemovitosti užíváno již před tímto dnem (§ 16), podle jejího stavu v den počátku užívání.
(2) Při určování náhrady se přihlíží též ke škodě, kterou zestátněním utrpí poživatelé, uživatelé, nájemci nebo pachtýři zestátněné nemovitosti a kterou je bývalý vlastník povinen nahradit
(3) Byla-li zestátněna jen část nemovitosti, přihlédne se při určování náhrady také
k tomu, oč se zmenšila hodnota zbylé části nemovitosti po zestátnění.
(4) Pří určování náhrady nelze přihlížet ke zvláštním poměrům ani ke zvláštní oblibě ani k hodnotě, které tato nemovitost nabude zřízením újezdu; zejména nelze přihlížet k poměrům, o nichž je zjevno, že byly způsobeny v úmyslu, aby se jich použilo jako důvodu k žádosti za zvýšení náhrady.
(5) U nemovitostí přidělených (odevzdaných) podle předpisů o rozdělení konfiskovaného majetku nebo přidělených (odevzdaných) z majetku získaného pro účely pozemkových reforem nastupuje na místo obecné ceny jako zaklad pro určení náhrady cena přídělová (přejímací), je-li nižší než cena obecná. U majetku, který by jinak byl převzat státem podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví k půdě, vezme se za základ pro určení náhrady ona náhrada, která by příslušela vlastníku podle těchto předpisů (cena přejímací nebo výkupní).
(6) Náhrada se poskytuje zpravidla v hotovosti, avšak lze ji na žádost strany přiznati též v jiné přiměřené nemovitosti (právu).
(7) Náhrada v jiné přiměřené nemovitosti (právu) se poskytuje především z majetku konfiskovaného nebo získaného pro účely pozemkových reforem; přitom se na osoby, jimž se náhrada takto poskytuje, hledí jako na jiné přednostní uchazeče.
§ 11.
Vojenská správa zahájí s bývalými vlastníky zestátněných nemovitosti jednání o určení
způsobu a výše náhrady. Neskončí-li se toto jednání dohodou do šesti měsíců od zestátnění (§ 8, odst. 2), může se kterákoli ze stran obrátit na okresní národní výbor se žádostí o rozhodnutí.
§ 12.
(1) Náhrada za zestátnění je splatná podle dohody, a nedošlo-li k ní, je splatná do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o ní nabylo právní moci.
(2) Neprokáže-li bývalý vlastník zestátněné nemovitosti, že osoby, jejichž práva jsou na nemovitosti zajištěna knihovními zápisy, souhlasí, aby náhrada poskytnutá v penězích byla vyplacena jemu přímo, složí se tato náhrada u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).
(3) Průkaz uvedený v odstavci 2 se podává listinou, na níž je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem, nebo veřejnou listinou.
§ 13.
(1) Svazkům lidové správy se neposkytuje náhrada za jejich nemovitosti, zestátněné podle § 8, odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na jejich komunální podniky.
(2) S osobami, jejichž práva k těmto nemovitostem svazků lidové správy (odstavec l, věta prvá) zanikla podle § 8, odst. 3, zahájí vojenská správa jednání o určení způsobu a výše náhrady. Vláda stanoví nařízením, jakým způsobem se zjistí tato práva, při čemž může určit propadnou lhůtu k jejich přihlášení. Stanoví zejména též, jakým způsobem a v jaké míře poskytne stát náhradu za tato práva.
(3) Ustanovení jiných předpisů, podle nichž zanikají nebo se omezují nebo vypořádávají práva k nemovitostem a vodám na území Újezdu, zůstávají nedotčena.
§ 14.
(1) Ustanovení § 13, odst. 2 a 3 platí obdobně, pokud jde o zaniklá práva třetích osob (§ 8, odst. 3) k nemovitostem a vodám na území Újezdu, jež přešly ze zaniklých obcí a jejich komunálních podniků na stát (§ 2, odst. 2).
(2) Ustanovení § 13, odst. 2 a 3 platí obdob-. ně také, pokud jde o zaniklá práva třetích osob (§ 8, odst. 3) k nemovitostem a vodám na území Újezdu, jež náležely státu v den stanovený podle § 8, odst. l, s výjimkou majetku, jehož stát nabyl konfiskací nebo podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví
k půdě; pokud jde o tento majetek, zůstávají nedotčeny zvláštní předpisy o vypořádání nároků ze závazků náležejících k tomuto majetku.
§ 15.
Vláda stanoví, zda, do jaké míry a jakým způsobem stát poskytne náhradu Fondu národní obnovy nebo Národnímu pozemkovému fondu při ministerstvu zemědělství za majetek, který přejde do oboru vojenské správy podle ustanovení § 8, odst. l, a dále za nemovitosti (práva), které budou poskytnuty jako věcná náhrada podle § 10, odst. 6 a 7.
§ 16.
Již před zestátněním jsou orgány vojenské správy oprávněny za účelem přípravných prací pro zřízení Újezdu vstupovat na všechny potřebné nemovitosti a užívat jich v nutné míře. Pojmou-li se pak tyto nemovitosti do území Újezdu, nepřísluší zvláštní náhrada za jejich užívání. Jinak lze uplatnit u vojenské správy nárok na náhradu za užívání nemovitosti a za způsobenou škodu do jednoho roku ode dne, kdy jí vojenská správa přestala užívat. Nedojde-li mezi stranami k dohodě o této náhradě, rozhodne na žádost kterékoli z nich okresní národní výbor.
Oddíl 4.
Odepsání parcel v újezdu z pozemkových knih.
§ 17.
(1) Nemovitosti (knihovní práva) ležící na území Újezdu nejsou s výhradou uvedenou v § 8, odst. 4 předmětem zápisu ve veřejných knihách.
(2) Na návrh vojenské správy odepíše knihovní soud s odvoláním na tento zákon parcely (jejich části) ležící na území Újezdu z dosavadní vložky bez závad, zapíše je do seznamu parcel a seznam odevzdá vojenské správě.
(3) Budou-li všechny parcely ve vložce dosud zapsané odepsány do seznamu, vložka se zruší.
(4) Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců l až 3 vydá nařízením ministr spravedlnosti v dohodě s ministry financí a národní obrany; při tom se může odchýlit od ustanovení návodu k provedení obecného knihovního zákona a jednacích řádů pro soudy.
Oddíl 5.
Správa ú j e z d ů. § 18.
(1) V každém újezdu se zřídí újezdní úřad. V jeho čele je újezdní správce, kterého jmenuje z vyšších důstojníků justiční služby v činné službě a odvolává krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou. Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo vnitra s ministerstvem národní obrany.
(2) Újezdnímu úřadu přidělí vojenská správa potřebný počet zaměstnanců. Újezdní správce je odpověden za řádnou správu Újezdu. Ministerstvo národní obrany vydá v dohodě s ministerstvem vnitra směrnice pro vedení správy újezdních úřadů.
§19.
(1) Újezdní úřad plní ve svém obvodu úkoly, které jinak má místní národní výbor.
(2) Vláda může nařízením částečně přenést
a) úkoly, které jinak má místní národní výbor, s újezdního úřadu na okresní národní výbor,
b) úkoly, které má okresní národní výbor, na újezdní úřad.
(3) Újezdní úřad je služebně podřízen ministerstvu národní obrany. Bez újmy služební podřízenosti je újezdní úřad při výkonu služby v oboru všeobecné vnitřní správy podřízen týmž orgánům jako místní národní výbor a pro vykonávání této správy platí obdobně příslušné předpisy o místních národních výborech.
§ 20.
Předpisy o obcích a jejich orgánech platí přiměřeně i pro Újezdy a jejich orgány.
§ 21.
(1) V újezdech-se obecní přirážky, příspěvky, poplatky a dávky nevybírají a naturální plnění nepožadují.
(2) Náklady na správu Újezdu i na plnění závazků zaniklých obcí, včetně jejich konkurenčních povinností podle předpisů školských a předpisů o církevním jmění, uhrazuje stát (vojenská správa), nebude-li stanoveno jinak podle § 2, odst. 3, věty druhé.
§ 22.
Předpisy, podle nichž je třeba ke změně způsobu použití (vzdělání) nemovitostí nebo k jakýmkoliv stavebním změnám zvláštního úředního povolení, se na území Újezdu nevztahují.
Oddíl 6.
Berní a poplatkové úlevy. §23.
Nemovitosti ležící na území Újezdu jsou osvobozeny od daní a dávek postihujících jejich držbu a výtěžek.
§ 24.
(O Od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních jsou osvobozena právní jednání, písemnosti a úřední úkony, pokud je jich třeba v souvislosti se zřízením Újezdu
a) k úpravě právních poměrů obcí a komunálních podniků zaniklých nebo dotčených zřízením Újezdu,
b) k vypořádání nároků podle tohoto zákona,
c) ke zřízení věcných práv nahrazujících práva, která zanikla podle § 8, odst. 3, a k jejich zápisu na jiné nemovitosti téhož vlastníka a
d) k nastoupení nebo započetí provozováni zaměstnání (povolání) osob, které zřízením Újezdu pozbyly svého bydliště na jeho území nebo byly omezeny ve svém živnostenském nebo jiném výdělečném podnikání.
(2) Jestliže osoba, která vlastnila nemovitosti na území Újezdu, jež byly zestátněny, nabude jiných nemovitostí od státu, je takový převod osvobozen od poplatků, pokud hodnota nově nabytých nemovitostí není větší než hodnota zestátněných nemovitostí (náhrada za tyto nemovitosti poskytnutá). Je-li hodnota nově nabytých nemovitostí větší, je převod podroben poplatku nemovitostnímu jen z rozdílu obou hodnot, a to sazbou podle výše tohoto rozdílu. Až do částky nepřevyšující jednu třetinu hodnoty zestátněných nemovitostí (náhrady za převedené nemovitosti) vyměří se poplatek v poloviční výši.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně pro převody, kterými nejpozději do dvou let ode dne zestátnění nabude osoba, jejíž nemovitosti byly zestátněny, nemovitostí od jiné osoby než od státu.
(4) Převody podle odstavců 2 a 3 jsou osvobozeny také od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
(5) úlevy podle odstavců l až 4 se vztahují též na právní jednání, písemnosti a úřední úkony, k nimž došlo před účinností tohoto zákona v souvislosti se zřízením vojenských výcvikových táborů (§ 26, odst. 1).
Oddíl 7.
Všeobecná a přechodná ustanovení.
§ 25.
Vojenskou správou podle tohoto zákona se rozumí ministerstvo národní obrany nebo orgán tímto ministerstvem pověřený. Podání určená vojenské správě lze v každém případě učinit u újezdního úřadu.
§ 26.
(1) Usnesení vlády a usnesení sboru pověřenců o zřízení vojenských výcvikových táborů, k nimž došlo před účinností tohoto zákona, mají účinky usnesení vlády o zřízení Újezdů podle tohoto zákona (§ l, odst. 1).
(2) V případech, kde byla již před účinností tohoto zákona učiněna opatření, jež svým obsahem odpovídají jeho ustanovením, platí za opatření učiněná podle tohoto zákona. Zejména odpadá řízení podle § l, odst. 3 v případech, kde již před. účinností tohoto zákona byly stanoveny a vytyčeny hranice dosavadních vojenských výcvikových táborů.
§ 27.
Osobám dotčeným přípravami provedenými ke zřízení Újezdů, s nimiž vojenská správa již před účinností tohoto zákona uzavřela dohodu o náhradě škody jim způsobené, nepříslušejí za tutéž škodu další nároky podle § 6.
§ 28.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři vnitra a národní obrany v dohodě s ministry financí a spravedlnosti a ostatními zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Pro obranu státu je namnoze zapotřebí rozsáhlých věcných zařízení, jež musí být vojenské správě k disposici, aby mohla dostát úkolům, které jí byly stanoveny.
Takovým nutným zařízením jsou též vojenské výcvikové tábory. Vyžadují větších komplexů půdy, které přesahují obvyklou výměru území obcí.
Je proto nutno, aby území vojenských výcvikových táborů byla vyloučena z obvodu obcí a aby z nich byly vytvořeny samostatné správní obvody, jejichž správa musí být upravena odchylným způsobem, než jak tomu je u místních obcí.
úpravou vojenských výcvikových táborů se zabývá tato osnova, která spočívá na těchto hlavních zásadách:
1. Vojenské výcvikové tábory, jež osnova nazvala vojenskými Újezdy, zřizuje vláda usnesením po slyšení místních, okresních a krajských národních výborů.
2. Obce, které byly pojaty zcela do obvodu Újezdu, zanikají; jejich práva a závazky přecházejí na stát a jejich zaměstnanci přecházejí do služeb státu.
3. účelové určení Újezdu vyžaduje, aby civilní obyvatelstvo bylo z Újezdu přestěhováno; výjimky povoluje újezdní úřad.
4. Přestěhovaným osobám nahradí vojenská správa stěhovací náklady a poskytne jim náhradu škody i náhradu ušlého zisku za dobu nejvýše 6 měsíců, pozbudou-li svého zaměstnání.
5. veškerý nemovitý majetek Újezdu (pokud již nenáleží státu) se zestátňuje a přechází do oboru vojenské správy; práva třetích osob k němu zanikají.
6. Za zestátnění nemovitostí, nejde-li o majetek svazků lidové správy, přísluší náhrada zásadně ve výši obecné ceny; poskytuje se v penězích, ale může být poskytnuta též v přiměřené nemovitosti, a to především z majetku konfiskovaného nebo z majetku získaného pro účely pozemkových reforem.
7. Nemovitosti v obvodu Újezdu přestávají být předmětem právního obchodu a odepíší se z pozemkových knih.
8. Újezd spravuje újezdní úřad, který se pro každý Újezd zřídí; v jeho čele je újezdní správce jmenovaný z důstojníků justiční služby krajským národním výborem.
9. Újezdní úřad je služebně podřízen ministerstvu národní obrany; v oboru všeobecné vnitřní správy je pak podřízen týmž orgánům jako místní národní výbor, jehož funkci též vykonává.
10. Náklady správy vojenských Újezdů nese vojenská správa.
11. Nemovitosti v Újezdu jsou osvobozeny od daní a dávek postihujících jejich držbu a výtěžek.
12. Od poplatků a dávek za úřední úkony jsou osvobozena některá právní jednání, písemnosti a úřední úkony, jejichž nutnost byla vyvolána zřízením Újezdu.
13. Opatření vlády a sboru pověřenců, jimiž byly zřízeny vojenské výcvikové tábory před účinností zákona, se sanují.
V podrobnostech se uvádí:
K§ 2, odst. 2:
K závazkům, jež přecházejí na stát, patří také povinnosti, které měla místní obec vůči školním obcím, patronátním budovám, památkám, přírodním reservacím a pod., jakož i závazky vůči soukromým osobám.
Obce, jejichž území bude jen částečně pojato do obvodu Újezdu, nezanikají. Jejich nemovitosti a práva k vodám na území Újezdu budou zestátněna podle § 8, odst. 2. Stane-li se některá z takto dotčených obcí nezpůsobilou k samostatnému vedení správy, bude nutno podle obecných předpisů upravit hranice obcí, po případě takovou obec zrušit a její území připojit k obci sousední.
K§ 4: Hranice Újezdu se nikde neuveřejňují.
K §5:
Volnost pohybu v Újezdu je vzhledem k jeho účelovému určení omezena. Trestní ochrana je zaručena zákonem o obraně státu č. 131/1936 Sb. (§ 38 ve spojení s vládním nařízením č. 143/1938 Sb. a § 168, po případě § 179).
K§7:
Přednostní oprávnění jiných osob opírají se na př. o ustanovení § l zák. č. 255/1946 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, o § 84 zák. č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, a o § 3 zák. č. 138/1947 Sb., o péči o přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech. Střetnou-li se přednostní nároky, je úkolem příslušného úřadu, aby spravedlivě hodnotil odůvodněnost nároků všech kategorií uchazečů.
K§8:
Zestátnění všech nemovitostí a práv na území Újezdu pro obor vojenské správy nastává ze zákona a jeho účinnost nastupuje dnem, který určí a vyhlásí krajský národní výbor.
Předpisy, které jsou míněny v závěru odstavce l, jsou zejména:
a) konfiskační dekrety č. 12 a 108/1945 Sb. a obdobné normy slovenské;
b) znárodňovací dekrety a zákony č. 100 až 104/1945 Sb. a č. 114/1948 Sb. a č. 115, 1948 Sb.;
c) předpisy o úpravě pozemkové držby č. 215/1919 Sb., č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb., ve znění předpisů je měnících a doplňujících.
Zařízení, o nichž se mluví v odstavci 5, mohou být zejména vodní díla, zařízení k zajištění provozu železnic a pod. Tím se nevylučuje, že vojenská správa může dohodou se soukromníky vzít na sebe ještě jiné závazky i tam, kde není dotčen veřejný zájem, na př. trpět vybírání písku, kácení dříví atd.
K §9:
Účinnost zestátnění není závislá na vyrozumění bývalých vlastníků vojenskou správou.
K§§ 10 až 12:
Zestátnění má tu funkci hromadného vyvlastnění. Proto se náhrada za ně stanoví obdobně, jako je obvyklé ve vyvlastňovacích zákonech (srov. zákon č. 63/1935 Sb. ).
K ustanovení § 10, odst. 6 a 7 se podotýká:
a) Těmito předpisy není založen právní nárok na poskytnutí náhrady in natura.
b) O poskytnutí náhrady v nemovitostech rozhodne příslušný odborný ressort podle platných předpisů a v mezích těchto předpisů.
c) Není vyloučeno řešení, že se poskytne náhrada v nemovitostech jen zčásti, a jinak se poskytne v hotovosti.
K§ 14:
Osoby, které měly práva k nemovitostem a vodám zaniklých obcí nebo k nemovitostem a vodám státním, přecházejícím, nyní do obořu vojenské správy, dostanou rovněž náhradu za zánik těchto práv, který nastal podle § 8, odst. 3. Výjimkou je právo k majetku, jehož stát nabyl konfiskací nebo podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví k půdě. Pokud jde o tento majetek, zůstávají nedotčeny zvláštní předpisy o vypořádání nároků ze závazků náležejících k tomuto majetku. Jde o tyto předpisy: § 5, odst. 3 dekretu č. 12/1945 Sb.; § 5, odst. 2 nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR; § 5, odst. l, č. 3 dekretu č. 108/1945 Sb.; § 2 zák. č. 31/1947 Sb.; § 7, odst. 5 zák. č. 142/
1947 Sb. a § 9, odst. 2 a § 11 zák. č. 46,
1948 Sb.
K §17:
Není důvodu, aby byly zapsány ve veřejně přístupných pozemkových knihách nemovitosti na území Újezdu, jež jsou ve vlastnictví státu a k nimž práva třetích osob zanikla, kdy tedy tyto nemovitosti přestávají být předmětem právního obchodu.
K §§ 18 až 20:
Vzhledem k povaze a účelu Újezdu nespravuje Újezd volený sborový orgán lidový.
Správce Újezdu je jmenován; protože však vykonává úkoly svěřené jinak orgánům lidovým a těmto orgánům odpovídá, zaručuje se vliv lidové správy na jeho jmenování.
újezdní úřad bude vykonávat zásadně všechny úkoly, které jinak příslušejí místnímu národnímu výboru, pokud ze zvláštního předpisu neplyne něco jiného. Bude pokračovat na př. v administrativních agendách zahájených ještě bývalými obcemi, bude provádět likvidaci těchto obcí atd.
Okresní národní výbor zůstává v oboru místní správy jeho úřadem instančním a dohlédacím, i když mu újezdní úřad není služebně podřízen.
Na prvoinstanční pravomoci nadřízených úřadů se tímto zákonem nic nemění. Také pravomoc úřadů z jiných odvětví státní správy ani pravomoc soudní není dotčena.
Kdekoli se v normách mluví nebo bude mluvit o obcích, budou tím zachyceny i Újezdy. Nebude tedy třeba, aby zákonodárce pamatoval pokaždé na zvláštní ustanovení pro tento nový druh správních orgánů.
K§ 23:
Nemovitosti v Újezdu jsou osvobozeny nejen od dnešní pozemkové a domovní daně, nýbrž i od jiných daní z nemovitostí, kterými budou tyto daně v budoucnosti nahrazeny.
K §26:
Tímto zákonem sanuje se dodatečně zřízení vojenských výcvikových táborů usnesením vlády, po případě usnesením sboru pověřenců, k němuž došlo před účinností tohoto zákona. Není tedy třeba, aby se těmito případy vláda znovu zabývala. Vláda stanoví jen úřední názvy těchto Újezdů, a pokud bude potřebí, upraví hranice okresů a krajů.
V Praze dne 27. dubna 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr národní obrany:
arm. gen. Ludvík Svoboda v. r.
Ministr vnitra: V. Nosek v. r.
Statni tiskárna v Praze. — 2380-49