Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 3. zasedání.

275.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

o výkonu lidové správy v sídlech krajů.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ l Základní ustanovení.

(1) území města, které je sídlem krajského národního výboru, a území okresu se sídlem okresního národního výboru v krajském městě tvoří jeden okres, v němž lidovou správu vykonává jednotný národní výbor o 48 členech se sídlem v krajském městě. Jednotný národní výbor vykonává na území celého okresu působnost okresního národního výboru a na území města svého sídla též působnost místního národního výboru.

(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na Prahu, Brno a Bratislavu.

(3) Způsob výkonu lidové správy podle odstavce l platí také pro město Opavu a dosavadní okres opavský.

(4) Vláda může nařízením upraviti výkon lidové správy podle odstavce l i v jiných okresech.

§ 2. Obvodní rady.

(1) Pro jednotlivé části města spravovaného podle § l jednotným národním výborem -
mohou být zřízeny se schválením ministerstva vnitra obvodní rady jako výkonné složky jed- *

notného národního výboru.

(2) Obvody a počet členů obvodních rad určuje na návrh jednotného národního výboru krajský národní výbor, který stanoví také podrobnosti jejich vnitřní organisace. Počet členů obvodní rady nesmí přesahovati počet referentů jednotného národního výboru.

(3) Předsedu, jeho náměstka a ostatní členy obvodních rad volí plenární zasedání jednotného národního výboru z občanů dotčeného obvodu.

(4) Obvodní rady plní úkoly, jejichž provádění jim jednotný národní výbor svěřil. Jednotný národní výbor může, pokud to není na újmu jednotnosti správy, pověřiti obvodní rady nebo jejich jednotlivé členy právem rozhodovati jménem jednotného národního výboru v rozsahu, který určí. Toto pověření vyžaduje schválení ministerstva vnitra uděleného v dohodě s věcně příslušným ústředním úřadem a po slyšení krajského národního výboru.

§ 3.

Zvláštní ustanovení pro Vysoké Tatry.

(1) Národní výbor obce Vysokých Tater se označuje jako jednotný národní výbor a vykonává ve svém obvodu působnost místního národního výboru i okresního národního výboru. Má 24 členů.

(2) Ustanovení § 2 platí obdobně.

§4.

Výkon lidové správy v Bratislavě a Brně.

(1) Na území, mést Bratislavy a Brna vykonává působnost místního národního výboru a okresního národního výboru ústřední národní výbor o 60 členech.

(2) Pro jednotlivé části města Bratislavy a Brna zřizují se obvodní rady jako výkonné složky ústředního národního výboru. Obvody a počet členů obvodních rad určí a podrobnosti jejich vnitřní organisace upraví ministerstvo vnitra. Ustanovení § 2, odst. 3 a 4 platí obdobně.

Společná ustanoveni pro jednotné národní výbory a ústřední národní výbory v Bratislavě a v Brně.

§5. Organisace.

(1) Jednotné národní výbory a ústřední národní výbory jsou bezprostředně podřízeny krajskému národnímu výboru.

s

(2) Jednotné národní výbory a ústřední národní výbory určují na svých plenárních zasedáních směr činnosti a politiku národního výboru. V rámci jejich usnesení vykonávají veřejnou správu jejich výkonné složky, jimiž jsou rada, předseda a jeho náměstkové, referenti a komise. Členy rady jsou předseda, jeho náměstkové a referenti. Počet náměstků předsedy stanoví ministr vnitra.

(3) Jednotný národní výbor nebo ústřední národní výbor na straně jedné a okresní národní výbory nebo místní národní výbory na straně druhé mohou se sdružiti souhlasnými usneseními svých plenárních zasedání, která schválí krajský národní výbor, ke společnému obstarávání některých záležitostí lidové správy; mohou být k témuž účelu také sdruženy rozhodnutím věcně příslušného ústředního úřadu, učiněným v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Ministr vnitra může jednotný národní výbor nebo ústřední národní výbor rozpustiti. Může tak učiniti, zejména neplní-li národní výbor své úkoly, nebo ohrožuje-li jeho činnost řádný výkon veřejné správy. Není-li nebezpečí z prodlení, vyslechne ministr vnitra před rozpuštěním příslušný krajský národní výbor. Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.

(5) Pokud tento zákon nebo vládní nařízení podle něho vydané nestanoví jinak, platí pro jednotné národní výbory a ústřední národní výbory předpisy o způsobu vytvoření a o vnitřní organisaci okresních národních výborů, zejména o výkonu působnosti plenárního zasedání a výkonných složek a o organisaci referátů, a předpisy o podřízenosti okresních národních výborů a o dohledu na ně, o zásadách jejich jednání a o postavení okresního tajemníka.

§6.

územní změny. (1) Vládního nařízení je třeba

a) k připojení jiné obce k městu, v němž lidovou správu vykonává jednotný (ústřední) národní výbor,

b) k odloučení části takového města a k utvoření samostatné obce z této části.

Na Slovensku se tato opatření provádějí podle zákona Slovenské národní rady.

(2) Před vydáním opatření podle odstavce l poskytne se jednotnému (ústřednímu) národnímu výboru a krajskému národnímu výboru, v případech podle odstavce l, písm. a) také

místnímu národnímu výboru dotčené obce, možnost, aby se o věci vyjádřily.

(3) Byla-li k městu, v němž lidovou správu vykonává jednotný národní výbor nebo ústřední národní výbor, připojena jiná obec, zaniká místní národní výbor připojené obce. Byla-li od takového města odloučena jeho část a utvořena z ní samostatná obec, učiní příslušný okresní (jednotný) národní výbor opatření k zatímnímu vedení správy.

§7. Zatímní orgány.

(1) Místní (ústřední) národní výbory v městech, na které se vztahuje tento zákon, a okresní národní výbory v okresech, na něž se vztahuje § l, zanikají; výkonné složky těchto národních výborů budou však vykonávati správu až do doby, kdy se ujmou funkce orgány nové vytvořené.

(2) Na přechodnou dobu, dokud nezačnou působiti orgány vyšlé z voleb, jmenuje ministr vnitra na návrh okresního akčního výboru Národní fronty, podaný prostřednictvím krajského akčního výboru Národní fronty, členy a náhradníky jednotných národních výborů a ústředních národních výborů.

§8. Přechodná ustanovení.

(1) Až do nové úpravy finančního hospodaření národních výborů platí o hospodářství okresů a obcí, jež vede jednotný národní výbor, tato ustanovení:

1. Jednotný národní výbor vede hospodářství města i okresu odděleně, a to podle dosavadních předpisů.

2. Dávky, poplatky a jiná plnění, které předpisuje jednotný národní výbor vykonávaje působnost místního národního výboru, připadají městu.

3. Bezprostřední dohled v oboru hospodářství města vykonává krajský národní výbor, který zejména schvaluje usnesení jednotného národního výboru v tomto oboru, pokud je toho podle příslušných předpisů zapotřebí.

(2) Ustanovení odstavce l, č. 3 platí obdobně pro Bratislavu a Brno a pro Vysoké Tatry.

(3) V městech Brně, Liberci, Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni připadají městu v roce 1949 také dávky za úřední úkony ve věcech správních, které vybírá jednotný národní vybor, vykonávaje v městě působnost okresního národního výboru.

(4) Opatření k přípravě reorganisace podle tohoto zákona, učiněná před jeho účinností, platí za opatření učiněná podle tohoto zákona, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními.

§9. Zrušení dosavadních předpisů.

Zrušují se všechna ustanovení dosavadních předpisů, která odporují tomuto zákonu nebo která jím byla nahrazena.

§ 10. Závěrečné ustanovení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

část všeobecné.

1. Po uskutečnění krajského zřízení a po reorganisaci lidové správy v hlavním městě Praze pokračujeme v přestavbě státního aparátu podle zásad lidové demokracie a podle požadavků moderní, účelně reorganisované veřejné správy.

Osnova zákona o výkonu lidové správy v sídlech krajů řeší otázku jednoduché a hospodárné administrativy ve větších městech a v souvislosti s ní odstraňuje instituci statutárních měst.

2. Statutární města v českých zemích měla privilegované postavení; lišila se od ostatních obcí tím, že nepodléhala všeobecně platným obecním zřízením, nýbrž měla svůj zvláštní statut a samostatnou organisaci. Tato města nenáležela k území okresu a podléhala přímo instanci zemské; měla zemskou bezprostřednost. Mimo správu místní vykonávala ještě také vlastními zaměstnanci a na vlastní náklad působnost bývalých okresních úřadů. Obdobné postavení měla na Slovensku města se zřízeným magistrátem, v nichž však působnost bývalých okresních úřadů vykonávaly městské notářské úřady, které byly státními úřady, zřízenými pro obvod města.

V době před osvobozením v roce 1945 byla situace taková:

V českých zemích byly statutárními městy Praha, Brno a Olomouc. Města Liberec a Opava měla sice svůj statut, avšak působnost okresních úřadů jim byla v letech 1923 až 1924 odňata.

V roce 1928 byl odňat zvláštní statut městu Jihlavě, Kroměříži, Uherskému Hradišti a Frýdku. V době nesvobody byla prohlášena za statutární města Ostrava a Plzeň. Na Slovensku byla dvě města se zřízeným magistrátem: Bratislava a Košice.

Po osvobození přešla podle vládního nařízení č. 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů ve znění vládního nařízení č. 44/1945 Sb., po případě podle nařízení Slovenské národní rady č. 26/1945 Sb. n. SNR působnost bývalých zastupitelských orgánů statutárních měst se zřízeným magistrátem i působnost jejich úřadů (mimo jiné i působnost městských notářských úřadů v Bratislavě a v Košicích) na místní národní výbory. Místní národní výbory statutárních měst v českých zemích byly později nazvány ústředními národními výbory. V čes kých zemích určil pak § 3 dekretu presidenta republiky č. 121/1945 Sb., že působnost okresních národních výborů vykonávají místní (ústřední) národní výbory v Praze, Brně, Liberci, Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni. Obdobné postavení zůstalo zachováno národním výborům v Bratislavě a v Košicích. Nařízením Slovenské národní rady č. 52/1947 Sb. n. SNR byla vytvořena statutární obec Vysoké Tatry, jejíž národní výbor vykonává též pravomoc okresního národního výboru.

Instituce statutárních měst je zastaralá a nevyhovuje již dnešním požadavkům. Již dlouho se u nás ozývaly hlasy volající po odstranění privilegovaného postavení statutárních měst,

dokonce i z řad národních výborů těchto měst samotných. Osnova zákona o výkonu lidové správy v krajských městech vyhovuje těmto požadavkům.

3. Zavedením krajského zřízení vznikla nová situace. V krajských městech, z nichž 7 měst má povahu statutárního města, působí tři národní výbory: krajský, okresní a místní, po případě (ústřední). Každý z nich má samostatný úřednický aparát, který je dosti veliký, zvlášť po začlenění finanční správy a oboru ochrany práce do národních výborů. Odtud vyšla snaha zjednodušit a zhospodárnit správu spojením národních výborů i s jejich úřednickými aparáty, jak to vyplývá z požadavků účelné organisace.

4. Zjednodušení, které navrhuje osnova, spočívá v tom, že z krajského města a z okresu, který je jeho venkovským okolím, se tvoří jediný okres, který spravuje jediný společný národní výbor. Tento národní výbor vykonává na území celého okresu působnost okresního národního výboru a na území města svého sídla též působnost místního národního výboru.

5. Nová organisace odstraňuje v administrativě dělící čáru mezi městem a venkovem. V otázkách plánování, ve věcech pracovního trhu, v záležitostech bezpečnostních, ve věcech dopravních i v celé řadě jiných oborů bude nyní možno postupovat v městě i v jeho okolí jednotně a podle jednotných hledisek. Existence dvou orgánů, které se musily spolu dohadovat, byla často na závadu dobrému a rychlému chodu administrativy.

6. Dělnictvo pracující v krajském městě a mající proto oprávněný zájem na jeho správě, bylo vyloučeno z přímého vlivu na tuto správu v důsledku toho, že bydlí z velké části ve venkovském okolí; po provedení nové organisace bude mít po právu vliv na správu města.

7. Sloučením dvou aparátů, které mají do značné míry stejnou agendu, bude dosaženo úspor na personálu i na budovách. Mimo to bude možno lépe využít odborníků, které má k disposici městská správa, úspora se zvyšuje ještě tím, že při nové široké působnosti národních výborů, k níž přibyla i agenda finanční a agenda ochrany práce, vystačí se a jediným aparátem finančního referátu a referátu ochrany práce, kdežto za dosavadní situace by bylo třeba zřizovat ve všech statutárních městech aparáty dva.

8. Pro novou organisaci se vyslovily všechny krajské národní výbory a v naprosté většině i národní výbory, jichž se tato organisace přímo týká.

9. Provedení osnovy si nevyžádá nových nákladů ze státní pokladny; naopak lze očekávat

úspory. Podle dosavadních zkušeností nebude náklad na obvodní rady, pokud budou nově zřizovány, znamenat zvýšení dosavadního celkového nákladu na výkon lidové správy v městech s obvodními radami.

část zvláštní. K§ 1:

Nová organisace se týká především statutárních měst Košic, Liberce, Olomouce, Opavy, Ostravy a Plzně, území těchto měst, která dosud nenáležela k příslušnému stejnojmennému okresu, mají tvořit s dosavadními venkovskými okresy jediný nový okres.

Ostatní krajská města, na něž se rovněž vztahuje § l (české Budějovice, Karlovy Vary, ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Gottwaldov, Nitra, Banská Bystrica, Žilina a Prešov), tvoří již dnes územní součást stejnojmenných okresů.

Z části odchylná úprava má platiti pro Bratislavu a Brno (§3).

K §2:

Obvodní rady nemají být samostatnými orgány, nýbrž nedílnou součástí (výkonnými složkami) jednotného národního výboru.

Osnova proto — v souhlase s dosavadními zkušenostmi s obvodními radami ve statutárních městech — zavádí obvodní rady pouze fakultativně a neupravuje ani do všech podrobností jejich organisaci a působnost, nýbrž připouští, aby byly podle okolností přizpůsobeny místním poměrům a potřebám. Toto přizpůsobení nemůže být ovšem na újmu jednotnosti: bylo by v rozporu s tendencí zákona, kdyby obvodní rady byly pověřovány rozhodováním ve věcech, které vyžadují správy jednotné. To platí především pro obor ukládání daní a jiných podobných veřejných dávek.

K§ 3:

Na území obce Vysokých Tater vykonává působnost místního i okresního národního výboru jediný národní výbor; v jeho obvodu působí obvodní rady, které jsou jeho vnitřními orgány. Podobá se tím jednotným národním výborům podle § l a osnova — zachovávajíc dosavadní stav — přizpůsobuje tomu i jeho označení.

K §4:

Pro Bratislavu a Brno má platit v podstatě dosavadní způsob výkonu lidové správy. Od organisace správy v ostatních krajských městech liší se tento způsob tím, že území těchto měst tvoří samostatný správní obvod mimo

rámec okresu, spravovaný ústředním národním výborem; obvodní rady jsou pak obligatorní.

K § 5:

Osnova předpokládá, že vláda podle § 43, odst. l zákona o krajském zřízení upraví organisaci okresních národních výborů přiměřené podle zásad platných pro krajské národní výbory. Proto upravuje pro jednotné a ústřední národní výbory jen základní organisační principy a v podrobnostech přejímá předpisy, které podle chystaného vládního nařízení budou platit pro organisaci okresních národních výborů.

K § 6:

Ustanovení o územních změnách odpovídají zásadám platným pro územní změny okresů.

Poslední věta prvního odstavce byla zařazena se zřetelem k § 96, odst. l, č. 5 ústavy,

podle něhož slučování a rozlučování obcí a okresů a změny i úpravy jejich hranic náležejí do zákonodárné pravomoci Slovenské národní rady.

K § 7:

První odstavec je důsledkem nové organisace. Druhý odstavec je obdobou § 42 zákona o krajském zřízení.

K § 8:

Osnova nechce předbíhat nové úpravě finančního hospodaření národních výborů a ponechává proto na přechodnou dobu bez ohledu na organisační změny dosavadní způsob vedení hospodářství krajských měst a okresů.

K ostatním ustanovením osnovy není třeba bližších vysvětlivek.

V Praze dne 27. dubna 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr vnitra: V. Nosek v. r.

Státní tiskárna v Praze. __ 2229-49.