Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 2. zasedání.
167.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..................1948
o advokacii (advokátní řád).
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ L Úkoly advokacie.
Advokáti jsou povinni přispívat k zachovávání a upevnění lidově demokratického právního řádu a napomáhat státním orgánům při provádění zákonů; činí tak poskytováním právní pomoci stranám, zejména udílením právních porad, sepisováním právních listin, zastupováním stran a činností před soudy a před jinými veřejnými orgány.
Výkon advokacie. § 2.
(1) Advokáti vykonávají advokacii pouze v krajských sdruženích advokátů (§ 8) podle dalších ustanovení tohoto zákona.
(2) Za člena krajského sdružení advokátů může být přijat jen československý občan státně spolehlivý, oddaný lidově demokratickému zřízení, který prokáže předepsanou odbornou způsobilost.
(3) Advokát nesmí vykonávat jiné placené zaměstnání kromě vědecké činnosti.
§ 3.
(1) Odmítnout zastupování strany může advokát jen ze závažných důvodů. Nenalezne — li strana advokáta, který by převzal její zastoupení, určí jí na její žádost advokáta krajské sdružení advokátů.
(2). Advokát může vypovědět zmocnění jen ze závažných důvodů. Musí však zastupovat stranu ještě po 15 dnů poté, kdy byla o výpovědi zpravena, pokud je toho třeba, aby neutrpěla právní újmy.
§ 4.
(1) Advokát je povinen plnit náležitě a poctivě převzaté úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech, které mu byly svěřeny, pokud ho strana tohoto závazku nezprostila.
(2) Advokát není povinen vypovídat u soudu nebo jiného veřejného orgánu o svěřených věcech, leč by ho ministr spravedlnosti z důležitého státního zájmu zprostil závazku mlčenlivosti.
(3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost nemůže se advokát dovolávat, jde-li o čin trestný podle zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, stran kterého má každý občan zákonnou povinnost oznámit jej bezpečnostnímu úřadu.
§ 5.
Advokát je povinen pokusit se o smír mezi stranami, dříve než se obrátí na soud nebo jiný veřejný orgán.
§ 6.
Přestane — li advokát zastupovat stranu, je povinen uschovávat spisy po dobu pět let počítaných ode dne, kdy skončil svou činnost ve věci, o kterou jde; z takových spisů musí však straně na požádání vydat listiny, které mu byly stranou nebo pro ni odevzdány anebo které sám pro stranu na její náklad pořídil.
§ 7.
(1) Sazby za výkon advokátů stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče nařízením.
(2) Advokát i strana, pro kterou byl činný, mají právo žádat na soudu, aby určil odměnu a náklady; rozhodne o tom v nesporném řízení obecný soud advokáta.
Organisace advokacie. § 8.
V sídle krajského soudu se zřizuje krajské sdružení advokátů (dále jen krajské sdružení).
Ministr spravedlnosti může určit, že se zřizuje jen jedno krajské sdružení pro dva nebo více krajů, vyžaduje-li toho veřejný zájem. Z téhož důvodu může ministr spravedlnosti krajská sdružení slučovat.
§ 9.
Krajské sdružení řídí výkon advokacie ve svém obvodě, vydává k tomu závazné směrnice a dohlíží na jich zachovávání.
§ 10. Orgány krajského sdružení jsou:
a) členská schůze;
b) výbor;
c) předseda.
§ 11
Organisaci a působnost jednotlivých orgánů krajského sdružení upravuje organisační řád (§ 20).
§ 12.
(1) Krajské sdružení přijímá členy, určuje jim sídlo a vede jejich seznam.
(2) Vyžaduje-li toho náležité plnění úkolů advokacie (§ 1), může krajské sdružení člena přeložit; jde-li však o přeložení do obvodu jiného kraje, je k tomu povoláno ústřední sdružení advokátů v Praze (§ 18).
(3) Na rozhodnutí a opatření uvedená v odstavcích l a 2 lze si stěžovat k ministerstvu spravedlnosti.
§ 13.
Přijatý člen vykoná před zahájením výkonu advokacie do rukou předsedy krajského sdružení tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení, že při poskytování právní pomoci stranám, zastupování a činnosti před soudy a jinými veřejnými orgány a při plnění ostatních povinností budu zachovávat zákony a nařízení a přispívat k zachovávání a upevnění lidově demokratického právního řádu a že budu své povolání vykonávat podle svého nejlepšího vědomí k prospěchu lidu a státu. "
§ 14.
(1) Krajské sdružení může člena vyloučit, je-li tu důležitý veřejný zájem, zejména:
a) nezahájí-li člen v určené lhůtě výkon advokacie v sídle jemu vykázaném nebo nevykonává advokacii osobně bez vážného důvodu;
b) vyjdou-li najevo skutečnosti pro které by nemohl být za člena přijat a které při přijetí člena nebyly známy nebo vyskytnou-li se takové skutečnosti později;
c) neplní-li své povinnosti podle § 16.
(2) Na rozhodnutí krajského sdružení lze si stěžovat k ministerstvu spravedlnosti.
§ 15.
(1) Nevykonává-li advokát ze závažných důvodů po dobu delší tří měsíců advokacii, zřídí mu krajské sdružení náměstka.
(2) Advokátu, jehož členství zaniklo, jmenuje krajské sdružení z moci úřední likvidátora.
§ 16.
(1) Advokát zúčtovává a odvádí platy přijaté při provozování advokacie krajskému sdružení, které z nich periodicky rozděluje advokátům odměny; přitom přihlíží k pracím jimi vykonaným.
(2) Krajské sdružení uhrazuje své náklady z odměn advokáty zúčtovaných.
§ 17.
(1) Při výkonu dozoru může výbor udělovat advokátům a advokátním koncipientům, kteří se při výkonu advokacie dopustili nepořádností, výstrahy, výtky a napomenutí a v závažnějších případech ukládat i pořádkové pokuty, a to advokátům do 10. 000 Kčs a advokátním koncipientům do 2. 000 Kčs.
(2) Proti opatření podle odstavce l je přípustná stížnost k ústřednímu sdružení advokátů v Praze.
§ 18.
(1) Zřizuje se ústřední sdružení advokátů v Praze (dále jen ústřední sdružení).
(2) ústřední sdružení dohlíží na činnost krajských sdružení, má právo zrušit nebo měnit jejich opatření a vydává pro ně závazné směrnice.
(3) Orgány ústředního sdružení jsou: a) schůze delegátů krajských sdružení;
b) předsednictvo; c) předseda.
(4) ústřední sdružení je oprávněno k úhradě své režie vybírat příspěvky od krajských sdružení.
§ 19.
Organisace a působnost jednotlivých orgánů ústředního sdružení upravuje organisační řád (§ 20).
§ 20.
(1) Organisační řády krajských sdružení a ústředního sdružení vydá ministr spravedlnosti nařízením.
(2) Jednací řády upraví ústřední sdružení; schvaluje je ministr spravedlnosti.
§ 21.
Dohlédací právo ministerstva spravedlnosti.
(1) Ministerstvu spravedlnosti náleží dohled na výkon advokacie a na činnost krajských sdruženi i ústředního sdružení a všech jejich orgánů.
(2) Ministerstvo spravedlnosti může zrušit nebo měnit usnesení a opatření krajských sdružení nebo ústředního sdružení, vyžaduje — li toho veřejný zájem; rovněž může zastavit výkon jejich usnesení nebo opatření. Orgány krajských sdružení a ústředního sdružení může ministr spravedlnosti rozpustit, odvolat nebo zastavit jejich činnost, je-li v rozporu s právními předpisy nebo veřejným zájmem..
(3) Byl-li rozpuštěn výbor krajského sdružení nebo předsednictvo ústředního sdružení, může ministerstvo spravedlnosti ustanovit správní komisi k dočasnému plnění jejich úkolů.
• § 22.
Zastupování národních podniků a jednotné odborové organisace.
(1) Ministr spravedlnosti může udělit zaměstnancům národního podniku oprávnění zastupovat národní podnik před soudy v případech, v kterých je předepsáno zastupování advokátem. Totéž platí o zaměstnancích jednotné odborové organisace pro její zastupování.
(2) V případech zastoupení podle odstavce l má národní podnik (jednotná odborová organisace) proti odpůrci nárok na odměnu a náhradu nákladů, jako kdyby byl zastoupen advokátem.
Advokátní koncipienti. § 23.
(1) Advokátním koncipientem může být jen československý občan státně spolehlivý a oddaný lidově demokratickému zřízení, který prokáže předepsanou odbornou způsobilost.
(2) Advokátní koncipienti jsou zaměstnanci krajského sdružení, které je přiděluje k výkonu právní praxe jednotlivým advokátům.
5
(3) Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu kandidátů advokacie a právní praxi u advokátů skutečně vykonávající jako své hlavní zaměstnání stanou se dnem účinnosti tohoto zákona zaměstnanci krajského sdružení, v jehož obvodě je sídlo advokátní kanceláře, v níž jsou činní.
(4) Pracovní a platové poměry advokátních koncipientů se řídí předpisy platnými pro zaměstnance v soukromoprávním poměru.
§ 24.
(1) Krajské sdružení může advokátnímu koncipientů udělit oprávnění zastupovat advokáta při poskytování právní pomoci před soudy (substituční oprávnění) i v případech, kdy je předepsáno zastoupení advokátem.
(2) Před nejvyšším soudem, nejvyšším vojenským soudem, státním soudem a před správním soudem nemůže advokátní koncipient advokáta zastupovat.
§ 25. Právní poradny.
(1) Krajské sdružení zřídí v součinnosti s předsedou krajského soudu ve svém obvodu právní poradny, v nichž budou udělovány bezplatné právní porady stranám. Členové krajského sdružení jsou povinni konat práce v těchto poradnách.
(2) Krajské sdružení vydá pro činnost svých členů v poradnách bližší směrnice.
Kárné právo a řízení. § 26.
Pokud se dále jinak nestanoví, platí o kárném řízení proti advokátům přiměřeně předpisy o kárném řízení se soudci.
§ 27.
Kárného přečinu se dopustí advokát, který poruší povinnosti svého povolání, ačli nejde o pouhou nepořádnost.
§ 28.
(1) Kárné tresty jsou:
a) písemné pokárání;
b) pokuta od 500 Kčs do 1, 000. 000 Kčs,
c) ztráta členství v krajském sdružení spojená s nezpůsobilosti nabytí členství v jiném krajském sdružení.
(2) Uložené pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí se do státní pokladny.
§ 29.
(1) Stíhání kárných přečinů se promlčí po 5 letech od té doby, kdy byly spáchány, nahradí-li obviněný úplně škodu z nich vzešlou a nedopustí-li se v promlčecí lhůtě nového kárného přečinů. Promlčení se nemůže skončit, jde-li o čin, který zároveň zakládá skutkovou podstatu činu trestného soudně, dokud nenastane promlčení tohoto činu podle trestního zákona.
(2) Promlčení kárného přečinů se přerušuje, jakmile se zahájí pro týž čin kárné řízení nebo jakmile byla podána na advokáta stížnost u krajského nebo ústředního sdružení. Nová lhůta promlčecí se počíná dnem přerušení.
(3) Promlčení se staví, dokud nesmí být zahájeno podle zákona kárné řízení nebo v něm nemůže být pokračováno. Bylo-li o činu zavedeno trestní řízení, promlčení se staví až do pravomocného skončení trestního řízení.
§ 30.
(1) Kárným soudem pro advokáty je krajský soud příslušný podle sídla krajského sdružení, jehož byl advokát členem v době stíhaného porušení povinností.
(2) Kárný soud se skládá z předsedy krajského soudu nebo jeho náměstka jako předsedy kárného senátu, ze dvou členů krajského sdružení jmenovaných krajským sdružením a ze dvou soudců z lidu jako přísedících.
(3) O odvolání proti nálezům krajských soudů jako soudů kárných rozhoduje nejvyšší soud v senátech složených z prvého neb druhého předsedy nejvyššího soudu jako předsedy senátu, ze dvou advokátů k tomu ustanovených ústředním sdružením a ze dvou soudců z lidu jako přísedících.
(4) Jako kárný zástupce je u kárného soudu činný krajský prokurátor, u nejvyššího soudu generální prokurátor.
§ 31.
(1) Vyjde-li v kárném řízení najevo, že by osobním výkonem advokacie obviněným advokátem byl ohrožen důležitý veřejný zájem, požádá kárný soud příslušné krajské sdružení, aby obviněnému advokátu zřídilo náměstka.
(2) Toto opatření může být kdykoliv odvoláno.
§ 32.
O zahájení kárného řízení a o jeho výsledku vyrozumí kárný soud příslušné krajské sdružení.
§ 33.
V kárném řízení zahájeném před účinností tohoto zákona pokračuje kárný soud podle tohoto zákona; bylo-li však v první stolici již rozhodnuto ve věci samé, skončí se řízení podle předpisů dosud platných.
§ 34. Pokoutnictví.
(1) Kdo nejsa k tomu oprávněn hledí si opatřit zdroj příjmů z obstarávání právních záležitostí, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 100. 000 Kčs nebo vězením do 6 měsíců, nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedotytnosti pokuty bude uložen podle míry zavinění náhradní trest vězení do 6 měsíců; byla-li vedle trestu na svobodě uložena pokuta, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení činiti více než 6 měsíců.
(2) Přestupek pokoutnictví se promlčuje ve třech letech.
Ustanovení obecná a závěrečná. § 35.
Lhůta k podání opravného prostředku podle tohoto zákona činí patnáct dní od doručení rozhodnutí. O počítání lhůt platí obdobně obecné předpisy o civilním řízení soudním.
§ 36.
(1) Advokátní komory se zrušují. Veškerá práva a závazky advokátních komor přecházejí na krajská sdružení podle rozhodnutí ministerstva spravedlnosti.
(2) Přechod vlastnického práva k nemovitým věcem a jiných knihovních práv zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva spravedlnosti (odstavec 1) na návrh krajského sdružení s odvoláním na tento zákon.
§ 37.
(1) Po dobu až do ustanovení řádných orgánů krajských sdružení a ústředního sdružení jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti správní komise, jimž náleží všechna práva a povinnosti orgánů těchto sdružení.
(2) Správní komise rozhodnou o převzetí dosavadních advokátů do krajských sdružení. Nepřevzatí advokáti ztrácejí právo vykonávat advokacii; likvidátory jim ustanoví správní komise.
§ 38.
Obhájcem v řízení před soudy může být jen advokát; v naléhavých případech může však
předseda soudu, není-li tu advokáta, uložit hájení soudci nebo úředníku způsobilému k soudcovskému úřadu, který je u soudu ustanoven.
§ 39.
Bližší předpisy k provedení tohoto zákona budou vydány nařízením ministra spravedlnosti.
§ 40.
Zrušují se všechny předpisy, které odporuji ustanovením tohoto zákona, zejména:
1. ministerské nařízení ze dne 8. června 1857, č. 114 ř. z., o nakládání s pokoutníky,
2. zákon ze dne 6. července 1868, č. 96 ř. z., kterým se uvádí advokátní řád,
3. zákon ze dne 1. dubna 1872, č. 40 ř. z., o vykonávání disciplinární moci nad advokáty a kandidáty advokacie,
4. ustanovení § 39, odst. 3, 4 trestního řádu č. 119/1873 ř. z.,
5. ustanovení § 24 uvoz. zákona k trestnímu řádu zák. čl. XXXIII /1896,
6. zákon ze dne 16. listopadu 1906, č. 223 ř. z., kterým se mění a doplňují některá ustanovení disciplinárního statutu,
7. zákon ze dne 31. ledna 1922, č. 40 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech,
8. zákon ze dne 26. května 1936, č. 144 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech,
9. zákon ze dne 16. října 1946, č. 201 Sb., o úpravě některých otázek týkajících se advokacie,
10. zák. čl. XXXIV/1874, o advokátním řádu,
11. zák. čl. XXVIII /1887 a zák. čl. XXIV/ 1907, o změně některých jeho ustanovení,
12. zák. čl. XXXIV /1914, o doplnění ustanovení vztahujících se na přípravnou praxi potřebnou pro soudcovskou a advokátní kvalifikaci a na zastupování advokátů před sborovým soudem s nařízeními vydanými na jejich základě,
13. ustanovení § 16 a § 18 zák. čl. LIV /1914 uvozovacího zákona k býv. uh. civ. soudnímu řádu,
14. zákon ze dne 26. června 1940, č. 164 Sl. z., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech,
15. nařízení Slovenské národní rady ze dne 25. května 1945, č. 43 Sb. n. SNR, o změně a doplnění některých ustanovení o advokátech,
16. nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. března 1947, č. 44 Sb. n. SNR, kterým se doplňuje nařízení č. 43/1945 Sb. n. SNR, o změně a doplnění některých ustanovení o advokátech.
§ 41.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949 a provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecně:
úkol poskytovat lidu právní pomoc se klade na roven úkolům veřejné správy. Důležitý význam instituce, která je takovým úkolem pověřena, je tím dán. Advokacie se v tomto pojetí stává především činnou složkou soudnictví.
Spojitost mezi soudnictvím a advokacií lze skutečně sledovat již od dob minulých. Mělo-li na př. buržoasní soudnictví — jako vůbec buržoasní zřízení — nepřátelský postoj vůči pracujícím, stálo-li buržoasní soudnictví na stráži zájmů reakčních živlů, namířených proti pracujícím masám, nebylo tomu jinak ani u dosavadní advokacie. "Zákon utlačuje chudého, kdežto bohatý zákonem vládne" prohlásil Engels. A dosavadní advokacie k tomu ve své zdrcující většině napomáhala. Advokacie proto sdílela osud buržoasního soudu i pokud jde o postoj pracujících mas vůči nim. Nálada veřejnosti není advokátům příznivá; protiadvpkátská nálada lidu dostoupila někdy intensity přímého odporu. Marně se snažili někteří zástupci tohoto povolání vysvětlovat odpor lidu vnitřní povahou advokacie (podlehne-li někdo ve sporu, vidí příčinu prohry zpravidla v advokátu svého odpůrce, kdežto vlastní strana se domnívá, že zvítězila jen pro naprostou spravedlivost věci atd. ).
Bylo proto jasno, že jakmile se přistoupí k reorganisaci soudnictví podle zasaď ústavy 9. května, nemůže to zůstat bez vlivu ani na advokacii. Na prvním místě mezi úkoly nového soudnictví je stát na stráži lidově demokratického právního řádu, chránit jej před porušením a bdít, aby byl pevně' zachováván. Nové soudnictví se stane mohutným prostředkem boje za upevnění a rozvinutí lidově demokratického státního zřízení; nové soudnictví musí účinně pomáhat státu při potlačení zbytků svržené vykořisťovatelské třídy. Avšak novému soudnictví připadne i významná
funkce vychovávat občanstvo v duchu socialismu, v duchu socialistického řádu. úkoly nového soudnictví jsou nesmírné. Advokacie jako činná složka tohoto soudnictví nemůže mít úkoly jiné.
Reorganisace soudnictví se provádí samostatným legislativním opatřením. Tato osnova má zjednat předpoklady pro to, aby advokacie mohla skutečně plnit shora uvedené úkoly. Zásady nové úpravy jsou tyto:
1. krajská sdružení advokátů a jejich demokratická centralisace;
2. pečlivý výběr členů (kvalifikace po stránce odborné a osobní);
3. vzájemná pomoc členů sdružení advokátů;
4. zvýšení kvality právní služby, a to bez zřetele na placenou odměnu (honorář);
5. sazby upravené tak, aby při plném zachování ustanovení § 27, odst. l ústavy o tom, že všem pracujícím přísluší právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci, nebyla tu legální možnost bezpracného důchodu.
Taková bude nová advokacie zbavená dosavadního kapitalistického rázu tohoto povolání.
Advokacie vybudovaná na těchto základech musí pak být s to, splnit i své poslání přispívat k upevnění a dodržování lidově demokratického právního řádu a opět získat ztracenou důvěru pracujících měst a venkova. Nesmí už docházet k stížnostem veřejnosti, že při poskytování právní pomoci a zastupování před soudy a úřady dovedou advokáti chránit a sledovat především své vlastní sobecké hmotné zájmy (hraničící někde zajisté až s vydřidušstvím) atd.
Dalším velikým kladem této osnovy je, že upravuje právní poměry advokacie jednotně pro celé území státní. Je tedy také důležitým krokem na poli unifikace právního řádu. S hlediska jednotnosti státu není hned jiné věci, které by si bylo více přáti.
K § 1:
Úkoly advokacie plynou vlastně už ze samotného pojmu této instituce, jak to bylo vyloženo ve všeobecné části této důvodové zprávy. Přesto považuje osnova za potřebné aspoň v hlavních rysech vymezit okruh činnosti advokacie a zdůraznit její nové poslání. V této své činnosti se ovšem advokacie bude muset řídit zásadami odpovídajícími jejímu úkolu v širším slova smyslu.
K § 2:
Advokacie se má napříště vykonávat jen ve sdruženích, jak jsou upravena v dalších ustanoveních této osnovy. Podmínkou členství je ukončení právnických studií (doktorát se nepožaduje) a prokázání odborné způsobilosti, čímž se rozumí i odborná justiční zkouška. Nové poslání nedopouští, aby se advokáti současně zabývali i výkonem jiného placeného povolání s výjimkou činnosti vědecké.
K § 3:
Aby právní ochrana byla co nejvíce všem občanům zaručena, omezuje se právo advokáta odmítnout zastupování strany; straně je přitom zaručeno zastoupení advokátem i tehdy, nemůže-li si jej sama opatřit. V takovém případě jí ho určí na požádání krajské sdružení. Osnova pamatuje dále na to, aby strana byla náležitě chráněna, vypoví-li jí advokát plnou moc.
K § 4:
Přední povinností advokáta je závazek plnit svědomitě úkoly, které na sebe vezme a které plynou z ustanovení tohoto zákona, a zachovávat mlčenlivost; proto nebude v zásadě povinen vypovídat před soudy a úřady o věcech jemu svěřených. Zájmy státní ovšem nedopouštějí, aby závazek mlčenlivosti trval i v těch případech, kdy jde o trestné činy, namířené proti lidově demokratické republice. V případě jiného důležitého státního zájmu je vyhrazeno ministru spravedlnosti zprostit advokáta výjimečně tohoto závazku.
K § 5.
Zájem stran vyžaduje předejíti v mezích možnosti neuváženým a zbytečným sporům a zákrokům a zabrániti tak výlohám s tím spojeným; proto se advokátu ukládá povinnost pokusit se vždy předem o smír bez rozdílu, zda jde o věc, kterou má projednat soud nebo jiný orgán. Tuto povinnost nebude ovšem moci advokát splnit při nebezpečí v prodlení.
K§ 6:
Je též zájmem strany, aby spisy souvisící s jejím zastoupením, v nichž jsou často založeny její důležité listiny, byly po přiměřenou dobu uschovávány; proto se ukládá advokátu uschovací povinnost po dobu 5 let.
K § 7:
Odměnu za provedené právní práce bude strana platit podle úředních sazeb; nově se advokátu a straně jím zastoupené dává možnost dovolati se v nesporné cestě výroku soudu
0 stanovení odměny a nákladů.
Zúčtování platů přijatých jako odměna upravuje ustanovení § 16, odst. 1.,
K § 8:
Úpravě krajského zřízení bylo nutno přizpůsobit organisaci soudní a je přirozené, že v souladu s tímto zřízením musí být uspořádána
i organisace advokacie. To znamená, že v zásadě se v sídle každého krajského soudu zřizuje krajské sdružení advokátů.
Vyžaduje-li to veřejný zájem, může ministr spravedlnosti určit, aby krajské sdružení bylo zřízeno pro více krajů; za stejných předpokladů je oprávněn ministr spravedlnosti provést i sloučení několika krajských sdružení v jedno.
K § 9:
Krajské sdružení musí bdít nad tím, aby výkon advokacie se dál skutečně tak, jak to ustanovení osnovy, zejména § l předpisují. Proto sdružení usměrňuje činnost advokátů a vydává pro ně závazné směrnice.
K §§ 10 a 11: Nepotřebuje zvláštního odůvodnění.
K §12:
Oprávnění k výkonu advokacie se nabývá přijetím za člena sdružení; krajskému sdružení je vyhrazeno právo, aby podle potřeb kraje určilo advokátu jeho sídlo, po případě jej s dosavadního sídla přeložilo na jiné místo v obvodu kraje.
K přeložení mimo obvod je oprávněno ústřední sdružení.
K § 13:
Přijatý člen se musí zavázat slibem před předsedou krajského sdružení, že bude svědomitě vykonávat povinnosti, které mu ukládají ustanovení této osnovy, zejména jak jsou vymezeny v § 1. Se zřetelem na tyto povinnosti je upravena formulace slibu.