Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedáni.
161.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .... 1948
o vázaných stavebninách a jejich přídělu.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vázané stavebniny.
(1) Vázanými stavebninami, tvořícími stavební kontingent podle tohoto zákona (§2, odst. 1), jsou hmoty a výrobky určené k vestavění a k provádění stavebních prací a k pomocným pracím stavebním, nebo potřebné k provádění řemeslných prací pro stavebnictví, které za takové prohlásí ministerstva průmyslu, vnitřního obchodu a techniky a, pokud jde o dřevo, též ministerstvo zemědělství vyhláškou v úředním listu.
(2) Způsobem uvedeným v odstavci l lze vázanost stavebnin též omezit nebo zrušit.
(3) Vázaných stavebnin lze nabýti jen, byly-li přiděleny příslušným úřadem nebo orgánem.
§ 2.
Stavební kontingent.
(1) Stavební kontingent tvoří hmoty a výrobky, které budou podle § l prohlášeny za vázané stavebniny.
(2) Stavební kontingent se dělí na:
a) kontingent pro stavební výrobu a
b) kontingent pro udržování staveb.
(3) Generální sekretariát Hospodářské rady (§ 5 dekretu presidenta republiky ze dne
25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě) určuje stavební kontingent ve vhodných obdobích, zpravidla čtvrtletních (kontingentní období), podle skutečného stavu výroby vázaných stavebnin a případného dovozu, přihlížeje k prováděcím plánům jednotného hospodářského plánu. Vázané stavebniny, tvořící stavební kontingent, přikazuje ministerstvo průmyslu a, pokud jde o dřevo, ministerstvo zemědělství ministerstvu techniky.
(4) Stavební kontingent spravuje ministerstvo techniky. Ministr techniky odpovídá za hospodárné využití vázaných stavebnin a za to, že jich bude použito k řádnému splnění úkolů prováděcích plánů stavební výroby.
§3
Kontingent pro stavební výrobu.
(1) Kontingent pro stavební výrobu rozděluje ministerstvo techniky v dohodě s generálním sekretariátem Hospodářské rady a za účasti dotčených ministerstev a zástupců svazků lidové správy, které určí ministerstvo vnitra, na dílčí kontingenty pro jednotlivé obory stavební výroby, a to podle podílů jejich výrobních plánů v prováděcím plánu stavební výroby. Obory stavební výroby jsou:
1. stavební výroba prováděná československými stavebními závody, národním podnikem,
2. stavební výroba prováděná jinými národními podniky,
3. stavební výroba prováděná státní správou,
4. stavební výroba prováděná komunálními stavebními podniky,
5. stavební výroba prováděná družstevními stavebními podniky,
6. stavební výroba prováděná soukromými stavebními podniky.
(2) Ministerstvo techniky může v dohodě s generálním sekretariátem Hospodářské rady rady a za účasti dotčených ministerstev a zástupců svazků lidové správy, které určí ministerstvo vnitra, činiti přesuny v těchto dílčích kontingentech, potřebné k řádnému splnění úkolů prováděcích plánů stavební výroby.
(3) Ministr techniky může nařízením v dohodě se zúčastněnými ministry přenésti správu dílčích kontingentů pro jednotlivé obory stavební výroby a pro jednotlivá území na jiné úřady nebo orgány a určiti rozsah jejich oprávnění a způsob správy dílčích kontingentů.
(4) Ministerstvo techniky dohlíží na to, aby dílčích kontingentů pro jednotlivé obory stavební výroby bylo použito ve shodě s prováděčími plány stavební výroby. Správci dílčích kontingentů, určení podle odstavce 3, jsou povinni říditi se příkazy a směrnicemi ministerstva techniky a podávati po uplynutí kontingentních období tomuto ministerstvu vyúčtování rozdělených dílčích kontingentů za účelem kontroly a porovnání s prováděcím plánem dotčeného oboru stavební výroby.
§ 4.
Kontingent pro udržování staveb.
(1) Kontingent pro udržování staveb rozděluje ministerstvo techniky v dohodě s generálním sekretariátem Hospodářské rady a za účasti dotčených ministerstev a zástupců svazků lidové správy, které určí ministerstvo vnitra, na dílčí kontingenty pro udržování staveb:
1. dopravních,
2. poštovních,
3. vojenských,
4. průmyslových,
5. zemědělských,
6. obchodních,
7. zdravotnických,
8. pro účely sociální péče,
9. ostatních.
(2) Ustanovení § 3, odst. 2 až 4 platí obdobně o kontingentu pro udržování staveb.
§ 5.
Přidělování a používání vázaných stavebnin.
(1) Na příděl vázaných stavebnin není právního nároku.
(2) Vázané stavebniny se přidělují zpravidla stavebnímu podniku. Výjimky může stanoviti ministr techniky nařízením.
(3) Z kontingentu pro stavební výrobu lze vázané stavebniny přidělit jen na stavby zařazené v prováděcích plánech stavební výroby.
(4) Proti rozhodnutí o přídělu vázaných stavebnin není opravného prostředku.
(5) Vázaných stavebnin smí býti použito jedině pro stavbu, pro kterou byly přiděleny; nebylo-li jich z jakýchkoli důvodů použito pro tuto stavbu, musí je přídělce neprodleně hlásiti úřadu (orgánu), který mu je přidělil, a nakládati s nimi podle jeho pokynu. Uloží-li tento úřad (orgán) přídělci, aby je postoupil jiné osobě, určí zároveň náhradu podle cenových předpisů.
(6) Příslušnost k přidělování vázaných stavebnin a postup při něm upraví ministr techniky nařízením, při čemž může pro jednotlivá území stanoviti zvláštní úpravu.
§6.
Na správnost přidělování vázaných stavebnin a používáni přidělených vázaných stavebnin dozírá ministerstvo techniky.
§7.
Pokud je ke stavbě třeba povolení podle zvláštních předpisů (na př. stavebních, vodních, železničních, báňských), provede úřad, který povolení udělil, zároveň s kolaudací podle těchto předpisů kontrolu správného a účelného použití vázaných stavebnin. Přídělce je povinen předložiti potřebné výkazy a výpočty o použitých vázaných stavebninách.
§8. Trestní ustanovení.
Jednání a opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona anebo předpisů vydaných podle něho se trestají, pokud nejde o čin soudně trestný, jako správní přestupek pokutou do 500. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty.
Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců. Byl-li vedle pokuty uložen trest na svobodě, nesmí spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovati 6 měsíců. Při opětovném potrestání osoby oprávněné vésti nebo podnikati stavbu nebo potvrzovati správnost technických výpočtů a plánů může býti mimo to vyslovena ztráta jejího oprávnění na určitou dobu nebo navždy.
Závěrečná ustanovení. §9.
(1) Zrušují se všechny dosavadní předpisy o přídělu vázaných stavebnin, pokud odporují tomuto zákonu, zejména:
zákon ze dne 7. května 1946, č. 107 Sb., o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot,
ustanovení § 16 zákona ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, ve znění zákona č. 177/1948 Sb.,
ustanovení § 4, odst. 2, písm. c) zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona ze dne 12. června 1947, č. 115 Sb.,
vládní nařízení ze dne 7. června 1946, č. 151 Sb., o uvolnění některých stavebních hmot,
vládní nařízení ze dne 1. července 1947, č. 122 Sb., o uvolnění pálené krytiny (tašek).
§ 10.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři techniky, průmyslu, vnitřního obchodu a zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Po vydání zákona ze dne 7. května 1946, č. 107 Sb., o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot, došlo k některým legislativním opatřením, která způsobila, že řada jeho ustanovení buď pozbyla svého odůvodnění nebo není již více v souladu s nynějším stavem.
Tak již zákon ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, a zákon ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, ve znění zákona ze dne 19. července 1948, č. 177 Sb., upravily podrobně otázku, která stavební činnost je přípustná, čímž se stala obsoletními ona ustanovení zákona č. 107/1946 Sb., která jednají o úpravě stavební činnosti.
Zavedením odchylek jednak pro stavby podle zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona ze dne 12. června 1947, č. 115 Sb. (§ 4 zákona č. 107/ 1946 Sb. ), jednak pro stavební činnost k splnění úkolů stanovených dvouletým hospodářským plánem (§ 16 zákona č. 42/1947 Sb. ) pozbyly všeobecné předpisy zákona č. 107/ 1946 Sb. o přidělování vázaných stavebnin téměř zcela svého významu, poněvadž jejich platnost se omezila jen na zcela výjimečné případy. Těmito odchylkami stala se pak úprava přídělu vázaných stavebnin velmi složitou a pro stavebníka nepřehlednou.
Zřízením ministerstva techniky bylo způsobeno, že ustanovení téhož zákona o příslušnosti neodpovídají skutečnému stavu.
Jiná úprava příslušnosti ve věcech správy stavebních kontingentů na Slovensku vedla pak k tomu, že Ústavodárné Národní shromáždění resolucí ze 7. března 1947 uložilo ministerstvu techniky, aby vypracovalo návrh na změnu zákona č. 107/1946 Sb. tak, aby kompetence úřadů ve věci správy stavebních kontingentů a přidělování stavebnin byla upravena na Slovensku stejně jako v zemích českých.
Dále se ukázalo nutným vytvořiti právní podklad pro to, aby bylo v případě potřeby možno výčet vázaných stavebnin, uvedený v § l zákona č. 107/1946 Sb., rychle rozšířiti o další stavebniny.
Zcela nová situace byla konečně vytvořena zákonem ze dne 28. dubna 1948, č. 121 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, jímž se znárodňuje asi 80% výkonného stavebnictví a nařizuje zřízení "československých stavebních závodů, národního podniku" se sídlem v Praze, pro jednotné vedení a podnikatelské obstarávání prací, výkonů a dodávek potřebných k provádění staveb všeho druhu. Tím byl vytvořen předpoklad pro soustavné výrobní plánování a pro řádné surovinové rozpočtování ve stavebnictví. Československé stavební závody, národní podnik, budou nyní prováděti většinu stavebních úkolů a budou míti svůj výrobní plán, který je součástí celkového prováděcího plánu stavební výrobky a za jehož splnění jsou odpovědny stavebníkům i vládě. Tento národní podnik přejímá záruku za řádné provedení staveb plánovaných a jemu zadaných a tím i odpovědnost za hospodárné použití stavebnin pro stavby pojaté do prováděcích plánů stavební výroby.
Kromě toho je třeba nové úpravy těchto otázek vzhledem k prvnímu pětiletému hospodářskému plánu, podle něhož dosáhne stavební výroba 176, 9 miliardy Kčs, z čehož bude provedeno novostaveb asi za 135 miliard Kčs.
Předloženým návrhem zákona o vázaných stavebninách a o úpravě jich přídělu mají býti tedy odstraněny zmíněné závady, přidělování vázaných stavebnin přizpůsobeno změněným poměrům ve stavebnictví a zajištěno plynulé provádění staveb zařazených v prováděcích plánech stavební výroby.
Provádění navrženého zákona nemá za následek žádné nové finanční zatížení státní pokladny.
Návrh spočívá na těchto zásadách:
1. Poněvadž otázka, která stavební činnost je přípustná, je řešena v projednávané osnově vládního nařízení o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém hospodářském plánu, omezuje se návrh jen na úpravu přídělu vázaných stavebnin.
2. Poněvadž je třeba, aby výčet vázaných stavebnin bylo možno rychle přizpůsobovati dočasné potřebě, upouští se od uvedení těchto stavebnin přímo v zákoně I vytváří se jen právní podklad pro to, aby bylo možno co nejrychlejším způsobem výčet vázaných stavebnin podle dočasné potřeby určiti, rozšířiti nebo omeziti.
3. Návrh se týká toliko vázaných stavebnin tvořících kontingent stavební. Nevztahuje se tedy na kontingent výrobní a vývozní.
4. Do kontingetu stavebního zařazují se i hmoty a výrobky, potřebné k provedení řemeslných prací pro stavebnictví, které byly
dosud součástí kontingetu výrobního, a dále stavebniny nutné pro udržování staveb, které dosud nepodléhaly předpisům zákona č. 107/ 1946 Sb., o přídělu vázaných stavebnin. Stavební kontingent se proto dělí na kontingent pro stavební výrobu a kontingent pro udržování staveb.
5. Správcem celého stavebního kontingentu jest ministerstvo techniky, které jej rozděluje na dílčí kontingenty, ponechávajíc si právo kontroly nad hospodařením s nimi.
6. V důsledku znárodnění ve stavebnictví a zřízení československých stavebních závodů, národního podniku, bylo nutno upustiti od dosavadního způsobu stanovení dílčích kontingentů pro stavební výrobu podle stavebníků (druhů staveb) a zavádí se dělení dílčích kontingentů podle skupin subjektů provádějících stavbu.
7. Kontingent pro udržování staveb se však rozděluje na dílčí kontingenty podle oborů staveb. Dílčí kontingenty udržovací budou spravovati příslušná ministerstva.
8. Navrhovaný zákon má míti celostátní platnost. Vyhovuje se tím resoluci Ústavodárného Národního shromáždění ze dne 7. března 1947, aby kompetence úřadů ve věci správy stavebních kontingentů na Slovensku byla upravena stejně jako v zemích českých.
9. Upouští se od určení správců jednotlivých dílčích kontingentů přímo v zákoně a opatření to se vyhrazuje ministru techniky. Tím se umožní, aby i tato úprava byla v budoucnu rychle přizpůsobována nastalé potřebě, ukázalo-li by se, že dosavadní se neosvědčila.
10. Návrh zákona upouští od podrobné úpravy způsobu přidělování vázaných stavebnin pro konkrétní stavby přímo v zákoně a vyhrazuje tuto úpravu nařízení ministra techniky. Tím bude docíleno žádoucí pružnosti těchto předpisů.
K jednotlivým ustanovením se uvádí:
K § l:
Toto ustanovení upouští od výčtu vázaných stavebnin v zákoně a ponechává určení jich cestě nařizovací. Přitom vychází ze skutečnosti, že určité hmoty nebo výrobky nelze prohlásiti za vázané jen, pokud jde o jejich část určenou pro stavby (kontingent stavební), nýbrž že vázanost musí býti všeobecná a vztahovati se i na jejich kontingent výrobní a vývozní. Tím je dána všeobecně příslušnost onoho ministerstva, jemuž přísluší úpravy výroby a odbytu dotčené stavebniny, t. j. všeobecně ministerstva průmyslu a u dřeva ministerstva zemědělství, k tomu, aby určovala, které stavebniny jsou vázány. Příslušnost ministerstva techniky je odůvodněna tím, že ministr techniky jest odpověden za stavebnictví; poněvadž věc se dotýká i distribuce vázaných stavebnin, je nutno přiznati i ministerstvu vnitřního obchodu stejnou součinnost. Pokud jde o formu tohoto opatření, přidržuje se osnova stejné formy, jaká byla zvolena v § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, t. j. formy vyhlášky, v daném případě ovšem společné vyhlášky všech zmíněných ministerstev. Do stavebního kontingentu se zahrnují i hmoty a výrobky potřebné k provedení řemeslných prací pro stavebnictví, které byly dosud součástí kontingentu výrobního. Děje se tak proto, aby bylo možno tyto hmoty přidělovati řemeslníkům přímo s určením pro konkrétní stavby a aby tak bylo zamezeno použití těchto hmot k jiným výrobkům, než určeným pro stavebnictví.
M
K § 2:
Ustanovení o tom, kdo určuje stavební kontingent, odpovídá dosavadnímu stavu. Soustředění vrchní správy celého stavebního kontingentu u ministerstva techniky je odůvodněno tím, že toto ministerstvo je odpovědno za řádné plnění jednotného hospodářského plánu ve stavebnictví, jehož předpokladem je i řádné hospodaření s vázanými stavebninami. Vázané stavebniny určené pro udržování staveb nebyly dosud pojaty do stavebního kontingentu. Jejich zařazení do stavebního kontingentu je však nutné, má-li býti zajištěno jejich účelné a správné použití.
K § 3:
Dělení kontingentu pro stavební výrobu na dílčí kontingenty děje se podle druhů stavební výroby.
Stavební výrobou je provádění prací všeho druhu, jichž je třeba k provedení a dokončení jakýchkoli staveb (novostaveb, přístaveb a přestaveb), jakož i všech prací a výkonů k této činnosti patřících, kromě udržovacích prací.
Pro rozdělení kontingentu pro stavební výrobu na jednotlivé dílčí kontingenty byla dosud rozhodující okolnost, kdo je stavebníkem. Znárodněním asi 80% výkonného stavebnictví, zřízením československých stavebních závodů, národního podniku a s tím souvisícím vytvořením předpokladů pro soustavné výrobní plánování a řádné surovinové rozpočtování ve stavebnictví vznikla potřeba změniti dosavadní způsob rozdělení vázaných stavebnin na dílčí kontingenty, a to tak, že rozhodující je zde okolnost, kdo stavby provádí. Tato nová situace má pak za důsledek, že v případě přenesení správy dílčích kontingentů ministrem techniky na jiné úřady nebo orgány bude nutno určiti i správce jednotlivých dílčích kontingentů jinak, než tomu bylo dosud, při čemž bude nutno přihlížeti zejména ke zřízení československých stavebních závodů.
Poněvadž podle § 2, odst. 4 ministr techniky odpovídá za hospodárné využití vázaných stavebnin a za to, že jich bude použito k řádnému splnění úkolů prováděcích plánů stavební výroby, musí mu býti dáno právo, aby mohl zejména podle skutečného stavu zásob vázaných stavebnin a podle naléhavosti úkolů prováděcích plánů stavební výroby neb pod. provésti přesun vázaných stavebnin z jednoho dílčího kontingentu do dílčího kontingentu jiného, kde jich je k splnění-hospodářského plánu naléhavěji třeba.
Rozdělení kontingentu pro stavební výrobu na dílčí kontingenty, stejně jako přesuny z jednoho dílčího kontingentu do jiného bude prováděti ministerstvo techniky v dohodě s generálním sekretariátem Hospodářské rady a za účasti dotčených ministerstev, t. j. ministerstev, do jejichž oboru působnosti patří stavební výroba prováděná státní správou, a zástupců svazků lidové správy.
K §4:
Kontingent pro udržování staveb, který dosud nepodléhal předpisům zákona č. 107/ 1946 Sb. a který se teprve touto osnovou zahrnuje do stavebního kontingentu, rozděluje ministerstvo techniky na dílčí kontingenty podle jednotlivých druhů staveb (dopravní, poš-
tovní, vojenské, průmyslové, zemědělské, obchodní, zdravotnické, pro účely sociální péče, ostatní) a nikoliv podle podniků, které údržbu provádějí, poněvadž zde nejsou důvody, které pro posléze zmíněnou úpravu mluvily u kontingentu pro stavební výrobu. Jde tu samozřejmě jen o vázané stavebniny potřebné k udržování staveb. Hmoty potřebné k udržování provozních zařízení (t. zv. kontingent provozní) do kontingentu podle § 4 osnovy nespadají.
Rozdělování kontingentu pro udržování staveb na dílčí kontingenty děje se obdobně jako rozdělování kontingentu pro stavební výrobu, při čemž dotčenými ministerstvy se rozumí ministerstva, do jejichž oboru působnosti náleží stavby, o jejichž udržování jde.
K§5:
Prvý odstavec tohoto ustanovení odpovídá ustanovení § 3, odst. 7 zákona č. 107/1946 Sb. Ustanovení odstavce 2, že vázané stavebniny se přidělují zpravidla stavebnímu podniku, je odůvodněno tím, že stavební podnik poskytuje větší možnost kontroly než stavebník. Podle ustanovení odstavce 3 lze z kontingentu pro stavební výrobu přiděliti vázané stavebniny jen na stavby pojaté do prováděcích plánů. stavební výroby. Tímto ustanovením se má zabrániti stavbám, které nejsou podle platných předpisů přípustný. Ustanovením odstavce 4 se vylučuje výslovně odvolání proti rozhodnutí o přídělu těchto stavebnin, aby tím bylo zabráněno průtahům, které by mohly nastati zbytečným odvoláním se strany proti tomuto rozhodnutí, jež, jsouc závislé na skutečných zásobách a technické potřebě vázaných stavebnin, se vymyká instančnímu přezkoumávání. Ustanovení odstavce 5 bylo převzato z § 3, odst. 8 zákona č. 107/1946 Sb.
Zkušenosti se zákonem č. 107/1946 Sb., kde příslušnost k přidělování vázaných stavebnin pro jednotlivé stavby a řízení při tom byly upraveny přímo v zákoně, ukázaly nevhodnost takového postupu, poněvadž nebylo možno dosti pružně přizpůsobovati tyto předpisy měnící se praktické potřebě. Ustanovení odstavce 6 proto ponechává tuto podrobnou úpravu cestě nařizovací. Půjde o předpisy o tom, které úřady nebo orgány rozhodují o přídělu vázaných stavebnin pro konkretní stavby, tedy o předpisy obsažené dosud v § 3, odst. 2, 3 a 6 zákona č. 107/1946 Sb. a v čl. II. vyhlášky ministerstva techniky z 10. srpna 1946, Ú. I. I, běž. č. 1657/1946, dále o předpisy o tom, jak mají býti podávány a doloženy žádosti o příděl vázaných stavebnin, což bylo dosud upraveno v § 3, odst. 1 a 6 zákona
č. 107/1946 Sb. a v čl. III. zmíněné vyhlášky ministerstva techniky, a konečně o předpisy o řízení při povolování vázaných stavebnin, které jsou dosud obsaženy v § 3, odst. 2, 3 a 6 citovaného zákona a v čl. IV. zmíněné vyhlášky.
K §6:
Poněvadž § 2, odst. 4 ukládá ministru techniky odpovědnost za hospodárné využití vázaných stavebnin a za to, že jich bude použito k řádnému plnění úkolů prováděcích plánů stavební výroby, musí býti ministerstvu techniky přiznáno nejen právo dozoru na činnost správců dílčích kontingentů (§ 3, odst. 4 osnovy), nýbrž i možnost kontrolovati činnost úřadů a orgánů, které přímo přidělují vázané stavebniny pro konkrétní stavby, a způsob, jak bylo přidělených stavebnin stavebními podniky
nebo stavebníky použito. Je samozřejmo, že tuto kontrolu bude prováděti svými podřízenými orgány.
K § 7:
Okolnost, zda bylo vázaných stavebnin, přidělených pro konkrétní stavbu, skutečně na tuto stavbu účelně použito, může býti u staveb, k nimž je třeba povolení podle zvláštních předpisů (na př. stavebních, vodních, železničních, báňských), nejsnáze přezkoumána při kolaudaci stavby, která se provádí podle těchto zvláštních předpisů. Ustanovení § 7 vytváří pro to potřebný zákonný podklad.
K § 8:
Oproti zákonu č. 107/1946 Sb. zvyšuje se trestní sazba ze 100. 000 Kčs na 500. 000 Kčs, při čemž trest vězení (uzamčení) se nemění.
V Praze dne 3. prosince 1948.
Úřadující náměstek předsedy vlády:
Zd. Fierlinger v. r.
Ministr techniky: Ing. Dr. E. Šlechta, v. r.
Státní tiskárna v Praxe — 6239-48