Národní shromáždění republiky Československé 1948.

L volební období. 2. zasedání.

157.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .. 1948

o územní organisaci krajských a okresních soudů.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ l. Krajské soudy.

(1) Sídla krajských soudů jsou v sídlech krajských národních výborů; obvody krajských soudů jsou obvody krajských národních výborů.

(2) Ministr spravedlnosti může odchylkou od ustanovení odstavce l nařízením stanoviti sídlo krajského soudu v místě mimo sídlo krajského národního výboru.

§ 2. Okresní soudy.

(1) Sídla a obvody okresních soudů, po případě okresních soudů s pravomocí výhradně ve věcech civilního soudnictví obecného nebo trestních jsou shodné se sídly a obvody okresních národních výborů, po případe obvody místních národních výborů, které vykonávají působnost okresních národních výborů.

(2) Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby nařízením

1. stanovil sídla a obvody okresních soudů podle uvedené zásady,

2. odchylkou od této zásady stanovil sídla okresních soudů v místech mimo sídlo okresního národního výboru a zřizoval okresní

soudy s působností pro dva nebo více obvodů okresních národních výborů (místních národních výborů, které vykonávají působnost okresních národních výborů), nebo pro jejich části.

§ 3.

Změny, jež nastanou podle tohoto zákona v územní organisaci krajských a okresních soudů, platí obdobně pro územní organisaci úřadů veřejné žaloby.

§ 4.

Občanské věci právní a věci trestní, ve kterých nebylo do dne počátku účinnosti tohoto zákona řízení u krajských a okresních soudů skončeno, postoupí se, je-li toho třeba, bez návrhu stran věcně a místně příslušnému soudu.

§ 5.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona. Zrušují se zejména:

1. nařízení ministrů vnitra, spravedlnosti a financí z 21. dubna 1854, č. 103 a 104 ř. z., a z 9. října 1854, č. 274 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství moravského, vévodství horno- a dolnoslezského a království českého,

2. zákon z 11. června 1868, č. 59 ř. z., o organisaci okresních soudů,

3. zákon z 26. dubna 1873, č. 62 ř. z., o postupu při změnách v obvodech sborových soudů I. stolice.

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví ministr spravedlnosti nařízením; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Územní organisace soudnictví v českých zemích jest v podstatě založena na nařízeních ministrů vnitra, spravedlnosti a financí z roku 1854. Stav vytvořený těmito nařízeními doznal během času určité změny (na př. zřízením krajského soudu v Klatovech). Poslední úprava byla provedena dekretem presidenta republiky č. 79/45 Sb. Tento dekret zavedl stav předokupační, přenesl však působnost některých okresních soudů na jiné okresní soudy.

V zásadě zůstávala však územní organisace vybudována na útvarech. vytvořených za po-

měrů podstatně odchylných od dnešního hospodářského a sociálního života. Proto již v mnohém směru nevyhovuje. Navrhovaná úprava dotýká se struktury celé územní organisace.

Její základní myšlenkou je přizpůsobení obvodů a sídel soudů obvodům a sídlům správních útvarů (národních výborů krajských a okresních). Hlavní předností této úpravy je, že tvoří větší jednotky, představující komunikačně i hospodářsky souvislé celky, čímž přináší občanstvu značný prospěch.

Jednotlivě:

K § 1:

Osnova stanoví zásadu shodnosti sídel a obvodů krajských soudů se sídly a obvody krajských národních výborů, zřizovaných zákonem o krajském zřízení.

Ministru spravedlnosti dává se zmocnění, aby nařízením stanovil jako sídlo krajského soudu některé místo mimo sídlo krajského národního výboru. Tohoto zmocnění bude použito zejména v těch případech, kdyby nebylo možno ze závažných důvodů (nedostatek bytů, budov; nedostatečné vybavení věznice atd. ) umístiti ihned krajský soud v sídle krajského národního výboru.

K § 2:

Osnova stanoví rovněž jako zásadu jednotnost sídel a obvodů okresních soudů a okresních národních výborů.

Poněvadž obvody a sídla okresních národních výborů nejsou dosud známa, zmocňuje osnova ministra spravedlnosti, aby obvody a sídla okresních soudů stanovil nařízením (§ 2, odst. 2, č. 1).

Zmocnění dané ministru spravedlnosti v § 2, odst. 2, č. 2, prvá část bude praktické v obdobných případech, pokud jde o okresní soudy, jako zmocnění dané v § l, odst. 2.

Pokud jde o zmocnění dané ministru spravedlnosti v § 2, odst. 2, č. 2 druhá část, bude ho použito v těch případech, kde si místní poměry (Praha, Brno atd. ) i jiné závažné důvody vyžádají odchylnou úpravu od té, se kterou počítá ustanovení § 2, odst. 1.

K § 3:

Změny územní organisace soudů se týkají úřadů veřejné žaloby. Ježto tyto úřady jsou přičleněny k soudům, vztahují se na ně jak změny sídel, tak změny obvodů.

K § 4:

Tímto ustanovením zajišťuje se uspořádání změn, vyplývajících jak v oboru místní příslušnosti podle tohoto zákona, tak v oboru příslušnosti věcné, jež jest upravována samostatně (zákon o organisaci soudů, jejich příslušnosti a řízení před nimi). Počátek účinnosti posléze zmíněného zákona bude stanoven shodně s počátkem účinnosti navrhované osnovy.

K § 5:

Není třeba zvláštních vysvětlivek.

K § 6:

Počátek účinnosti navrhovaného zákona stanoví ministr spravedlnosti nařízením; toto ustanovení je nutné proto, aby byl zajištěn stejný počátek účinnosti navrhovaného zákona i zákona o organisaci soudů, jejich příslušnosti a řízení před nimi.

Finanční náklad s provedením navrhované osnovy spojený bude činiti asi 30, 000. 000 Kčs. Jde o výdaj jednorázový, který vznikne převážně v roce 1949.

V Praze dne 3. prosince 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Fráze. — 6230-48.