Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání
129.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1948
o Ústředí pru hospodaření se zemědělskými výrobky.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I.
Působnost a právní poměry ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky.
§ l. Z ř í z e n í.
(1) Zřizuje se Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, zapsané společenstvo s ručením obmezeným (dále jen "Ústředí"), se sídlem v Praze.
(2) Vláda může stanoviti nařízením, co se podle tohoto zákona rozumí zemědělskými výrobky.
(3) Ústředí vyvíjí svou činnost podle § 3, odst. l, písm. a) a d) především prostřednictvím družstev, národních podniků a vlastními zařízeními.
(4) Na Slovensku může ústředí vyvíjeti svou činnost podle § 3, odst. l též prostřednictvím družstva, které bude k tomu účelu zřízeno v Bratislavě s výhradou ustanovení druhé věty podle §§ 223 až 257 zák. č.. XXXVII/1875, o obchodním zákonu, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících; na tomto družstvu se mohou zúčastniti jen družstva a národní podniky. Vláda upraví nařízením vztah tohoto
družstva k ústředí a podle potřeby i jeho právní poměry.
§ 2. Základní povinnost ústředí.
ústředí je povinno vykoupiti nebo zajistiti výkup zemědělských výrobků, na něž se vztahuje jeho působnost, pokud je zemědělci vyrobí v rámci jednotného hospodářského plánu a nabídnou Ústředí nebo osobám, které ústředí výkupem pověří, v rozsahu závazků podle sjednaných smluv o pěstování a dodávce nebo na podkladě povinností uložených opatřeními v řízení vyživovacího hospodářství, a pokud jsou splněny podmínky stanovené pro dodávku těchto výrobků.
Oprávnění ústředí. § 3.
(1) Ústředí přísluší:
a) výhradní právo vykupovati zemědělské výrobky od pěstitelů a chovatelů, od jiných osob, které jich nabyly od pěstitelů nebo chovatelů ke splnění závazků (propachtovatelů, zaměstnanců, výměnkářů), jakož i od dovozců, a právo je zcizovati na vnitřním trhu,
b) říditi po stránce hospodářské výkup, skladování, opracování, zpracování, oběh a rozdělování zemědělských výrobků v rozsahu a způsobem, které stanoví ministerstvo výživy, pokud jde o krmiva, ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství, a pokud jde o osiva, semena, sádě a užitková zvířata, ministerstvo zemědělství,
c) spolupůsobiti při plánování výroby a spotřeby a při tvorbě cen zemědělských výrobků, jakož i při plánování a provádění jejich dovozu a vývozu v rozsahu stanoveném ministerstvem výživy,
d) nakupovati a prodávati na vnitřním trhu potřeby pro provoz a udržování zemědělských závodů, jakož i podniků členů ústředí v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvy výživy a zemědělství.
(2) Ministerstvo výživy, a pokud jde o osiva, semena, sádě a užitková zvířata, ministerstvo zemědělství, může stanoviti výjimky z výhradního práva vykupovati podle odstavce l, písm. a) a upraviti důsledky z toho plynoucí a v souvislosti s tím též povinnost uloženou ústředí podle § 2; v jednotlivých naléhavých případech může ústředí samo povoliti výjimku ze svého výhradního práva výkupu.
(3) Ministerstvo výživy může Ústředí pověřiti prováděním jednotlivých úkolů v oboru hospodářského plánování v průmyslu výživy; ministerstvo zemědělství je může pověřiti obdobnými úkoly v oboru zemědělské výroby.
(4) Ministerstvo výživy, po případě ministerstvo zemědělství, vyhlásí opatření, jímž se určuje působnost ústředí podle odstavce l, písm. b), a jiná opatření všeobecné povahy učiněná podle předchozích odstavců v úředním listě.
§ 4.
(1) Ústředí může při své činnosti podle § 3, odst. l, písm. b) vydávati směrnice, příkazy a zákazy. Osoby dotčené opatřeními ústředí učiněnými podle předchozích ustanovení se mohou proti nim odvolati k ministerstvu výživy, pokud jde o osiva, semena, sádě a užitková zvířata, k ministerstvu zemědělství; ministerstvo výživy stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o tomto odvolacím právu.
(2) Ústředí nepotřebuje ke své činnosti podle tohoto zákona oprávnění, která by jinak byla nutná podle ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) nebo jiných živnostensko-právních předpisu, ústředí oznámí předmět svého podnikání úřadu (§ 145 ž. ř. a § 242 ž. z. ), který jej vyznačí ve zvláštním oddílu živnostenského rejstříku. Vláda upraví podrobnosti nařízením, v němž zejména stanoví, v jakém rozsahu platí pro ústředí ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona).
§ 5.
(1) Ústředí dozírá vlastními revisními orgány na zachovávání ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho, jakož i na plnění svých směrnic a příkazů v rozsahu, v jakém bude k tomu oprávněno ministerstvem výživy, pokud jde o osiva, semena, sádě a užitková zvířata, ministerstvem zemědělství.
(2) Osoby, které spolupůsobí při plnění úkolů ústředí, jsou povinny umožniti revisním orgánům, které se vykáží průkazem vydaným ministerstvem výživy, aby nahlížely do obchodních knih, jiných záznamů, obchodních dokladů a korespondence, dáti jim žádaná vysvětlení a umožniti jim vstup do všech obchodních, provozních a skladištních místností a prostorů.
(3) Revisní orgány jsou povinny při výkonu svých oprávnění šetřiti předpisu o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního a zachovávati mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud nečiní povinná hlášení ústředí nebo
orgánům veřejné správy a soudům. Nesmějí využívati vědomostí o těchto skutečnostech k jiným účelům než k výkonu své funkce podle tohoto zákona.
§ 6. Členové.
(1) Členy ústředí mohou bytí družstva, národní podniky nebo jiné právnické osoby, jejichž činnost svou povahou spadá do působnosti Ústředí nebo má k ní vztah.
(2) Na členství není právní nárok.; uchazeč o členství může však býti odmítnut jen se souhlasem ministerstva výživy uděleným v dohodě s ministerstvem zemědělství.
§ 7. Orgány.
(1) Správními orgány ústředí jsou předseda a dva místopředsedové, představenstvo, dozorčí rada a valná hromada.
(2) Předsedu a dva místopředsedy jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství.
(3) Představenstvo má včetně předsedy a dvou místopředsedů třicet členů, z toho devět členů ze Slovenska. Třináct členů jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství učiněný po slyšení ústřední rady zemědělců republiky československé a jednotné odborové organisace. čtrnáct členů volí valná hromada ze svého středu. Dokud nebude provedena volba prvních členů představenstva valnou hromadou, jmenuje a odvolává tyto členy vláda na návrh Ústřední rady družstev. Do šesti měsíců po zahájení činnosti ústředí (§ 19) svolá předseda první valnou hromadu k volbě čtrnácti členů představenstva. Dnem následujícím po zvolení nastupují takto zvolení Členové představenstva na místo členů jmenovaných vládou podle ustanovení věty čtvrté.
(4) Dozorčí rada má včetně předsedy patnáct členů, z toho pět členů ze Slovenska. Osm členů včetně předsedy jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství, sedm členů volí valná hromada ze svého středu. Do dne následujícího po zvolení sedmi členů první dozorčí rady první valnou hromadou vykonávají členové jmenovaní vládou podle předcházející věty zatímně funkci dozorčí rady.
(5) Způsobem uvedeným v odstavcích 3 a 4 se zřizuje též potřebný počet náhradníků členů představenstva a dozorčí rady.
(6) Valnou hromadu ústředí tvoří zástupci vysílaní členy ústředí (§ 6, odst. 1). Na valné
hromadě přísluší každému členu ústředí jen jeden hlas beze zřetele na počet jeho podílů.
§ 8. Hospodářství.
(1) ústředí vyvíjí svou činnost podle § 3, odst. l, písm. a) a d) podle zásad obchodního podnikání
(2) Základní jmění ústředí tvoří čisté jmění, jež podle § 11 přechází na ústředí, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Pokud se bilanční přebytky ústředí podle stanov nepřidělí reservnímu fondu, budou odvedeny státu.
(4) Ztráty, které vzniknou ústředí v důsledku opatření, jimiž se stanoví výkupní nebo spotřebitelské ceny a které souvisí s plněním povinnosti uložené podle § 2 nebo s úkoly, které mu vláda uloží, budou hrazeny státem, pokud nebude je možno uhraditi z reservního fondu a pokud ministerstvo financí neshledá, že je možno uhraditi je jinak nebo je převésti do příštího hospodářského roku.
(5) Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí povoliti ústředí zřízení zvláštních fondů k zabezpečení provádění jeho úkolů a ukládati osobám, jejichž prostřednictvím plní ústředí své úkoly (§ l, odst. 3 a 4), povinnost odváděti pro účely těchto fondů vyrovnávací příspěvky. Jde-li při tom o opatření všeobecné povahy, vyhlásí je ministerstvo výživy v úředním listě. Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí též přikázati těmto fondům jiné prostředky. Jmění těchto fondů jest jměním účelovým, které se vykazuje odděleně od ostatního jmění ústředí.
§ 9. Právní poměry.
(1) Právní poměry Ústředí upraví stanovy, které vydá vláda nařízením.
(2) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak, platí o právních poměrech ústředí ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
(3) Předpisy o povinné organisaci družstev a jejich revisi se na ústředí vztahují jen potud, pokud to určí stanovy.
Oddíl II.
§ 10. Státní dozor.
(1) Ministr výživy dozírá na činnost Ústředí a může jeho činnost a hospodaření kdykoliv
přezkoumati. Může udělovati Ústředí příkazy a zákazy, jichž toto jest povinno dbáti při své činnosti. Nastanou-li nepravidelnosti vážné ohrožující řádný provoz ústředí, nejsou-li ustaveny příslušné orgány, nebo neplní-li Ústředí řádně svoji funkci, může ministr výživy učiniti vhodná opatření k zatímnímu vedení jeho správy. Ministr zemědělství má, pokud jde o hospodaření s osivy, semeny, sádí a užitkovým zvířectvem, obdobná oprávnění, jaká příslušejí ministru výživy podle ustanovení věty první a druhé, a vykonává je v dohodě s ministrem výživy.
(2) Ministr financí dozírá na ústředí, pokud jde o jeho opatření, jež se zřetelem na závazek státu podle § 8, odst. 4 mají pro stát finanční dosah, a může v dohodě s ministrem výživy v rozsahu tohoto dozorčího oprávnění jeho činnost a hospodaření kdykoliv přezkoumati a udělovati ústředí příkazy a zákazy, jichž toto jest povinno dbáti při své činnosti.
(3) Hospodaření ústředí podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
Oddíl III. Zrušení některých útvarů.
§ 11.
(1) Dnem, který stanoví ministr výživy nařízením,
A. vplynou do Ústředí a zanikají:
1. Kooperativa, nákupní jednota hospodářských družstev v Praze, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v Praze,
2. "Moragro", jednota hospodářských družstev, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Brně,
3. Centrální hospodářské skladiště v Opavě, obchodní ústředí slezských hospodářských družstev, zapsané společenstvo s obmezeným ručením,
4. Laktotechna, jednota mlékařských družstev, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Brně,
5. Distributiva, nákupní a prodejní jednota v Praze, zapsané společenstvo s ručením obmezeným,
6. Družstvo hospodářských lihovarů v Praze, zapsané společenstvo s ručením obmezeným,
7. Svaz hospodářských družstev a veřejných obilních skladišť v Bratislavě,
8. Slodob, Svaz slovenských rolnických dobytkářských družstev v Bratislavě,
9. Svaz mlékařských družstev pro Slovensko v Bratislavě,
10. Paperod, družstvo pro průmyslové zpracování a zpeněžování peří, Bratislava,
11. Družstvo hospodářských lihovarů, Bratislava,
12. Drom, družstvo pro obchod mlékem a mléčnými výrobky v Bratislavě,
B. se zruší:
13. Zemědělské ústředí pro zpeněžování dobytka pro Čechy, společnost s r. o. v Praze,
14. Zemědělské ústředí pro zpeněžování dobytka na Moravě, a. s.,
15. Agrasol, akciová zemědělská tržební a průmyslová společnost v Praze,
16. Laktos, obchodní společnost mlékařských družstev, akc. spol. v Praze,
17. Perut, zemědělská akciová společnost pro zpeněžení peří,
18. českomoravská společnost pro obchod s brambory, společnost s ručením obmezeným,
19. Výsadní dobytkářská společnost pro Čechy a Moravu, dříve Prispol, a. s.,
20. Společnost pro obchod s mléčnými výrobky, tuky, drůbeží a vejci, společnost s ručením
obmezeným,
21. Obilní společnost pro Slovensko v Bratislavě,
22. Výsadní obilní společnost,
23. Svaz pro hospodaření obilím,
24. Svaz pro brambory a škrob,
25. Svaz zahradnicko-vinařský,
26. Svaz pro dobytek, maso a ryby,
27. Svaz pro mléko a tuky,
28. Svaz pro drůbež, vejce a med,
29. Svaz pro chmel, slad a pivo,
30. Svaz pro řepu a cukr,
31. Syndikát pro úpravu pěstování, zpracování a odbyt papriky se sídlem v Brně,
32. Mlékařské ústředí v Bratislavě,
33. Syndikát pro úpravu pěstování, zpracováni a obchod paprikou se sídlem v Bratislavě,
a na ústředí přecházejí veškerá jejich práva a závazky universální sukcesí s omezením podle odstavce 2 a s těmito výjimkami:
a) oprávnění k činnosti výrobní a distribuční, pokud jde o útvary jmenované pod č. l až 21 přecházejí na Ústředí jen v rozsahu, jaký stanoví ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu;
b) výsadní a vrchnostenská oprávnění útvarů uvedených pod č. 18 až 33 zanikají;
c) práva a závazky z účasti na družstvech nebo společnostech se upravují podle § 12, odst. 2. (a) Finanční prostředky, které vznikly
a) z opatření při dovozu a vývozu nebo
b) z opatření cenových na vnitřním trhu — pokud slouží nebo by mohly sloužiti cenovým intervencím —
a jsou spravovány některým z útvarů, uvedených v odstavci l, přecházejí na stát. Ministerstvo financí určí v dohodě s ministerstvem výživy, kterých prostředků se týká ustanovení první věty; vláda stanoví, jak bude s těmito prostředky naloženo.
(3) Vláda může do konce roku 1951 nařízením upravit důsledky plynoucí z opatření podle předcházejících odstavců.
§ 12.
(1) členové útvarů jmenovaných v § 11, odst. l, č. l až 12, se stávají, pokud to neodporuje ustanovení § 6, odst. l, členy ústředí bez členské přihlášky dnem zrušení příslušného útvaru.
(2) Osobám, jež se stanou členy ústředí podle odstavce l, se zúčtují na závodní podíly Ústředí jejich dosavadní splacené závodní podíly ve zrušených družstvech (§ 11, odst. 41, č. l až 12). Osoby, jež jsou členy družstev jmenovaných v § 11, odst. l, č. l až 12 a na něž se nevztahuje ustanovení odstavce l, dále osoby, jež mají podílové (akciové) účasti na útvarech jmenovaných v § 11, odst. l, č. 13 až 21, obdrží od ústředí na úplné vyrovnání nároků ze své členské (podílové, akciové) účasti vůči útvaru, o který jde, částku, na niž zní jejich splacená členská (podílová, akciová) účast vykázaná v den zrušení útvarů. Dnem zrušení zanikají, s výjimkou nároků podle ustanovení předcházejících vět, u družstev a společností s ručením obmezeným práva a závazky, které by jinak plynuly z účasti na družstvu nebo společnosti podle zákona nebo společenstevní (společenské) smlouvy (stanov).
(3) Ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvy financí a zemědělství upraví způsob zúčtování majetkových účastí na členské podíly podle ustanovení odstavce 2, věty prvé, způsob vypořádání nároků podle ustanovení odstavce 2, věty druhé a splatnost takto zjištěných nároků.
§ 13.
(1) Zaměstnanci útvarů, na něž se vztahuje ustanovení § 11, se stávají zaměstnanci ústředí, a to dnem, kdy tyto útvary budou zrušeny; práva a závazky z jejich pracovního (služebo
ního) poměru přecházejí na ústředí jen, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Pokud závazky z pracovních (služebních) smluv nejsou v souladu s potřebami Ústředí, budou příslušná jejich ustanovení dohodou změněna; nedojde-li k dohodě, budou pracovní (služební) smlouvy vypověděny se zákonnou lhůtou výpovědní. Ministerstvo sociální péče přezkoumá v dohodě s ministerstvem výživy nároky ze všech pracovních (služebních) smluv a upraví požitky zaměstnanců tak, aby odpovídaly všeobecným zásadám mzdové politiky. Služební řády, které budou vydány pro zaměstnance ústředí, podléhají schválení ministerstva sociální péče udělenému v dohodě s ministerstvem výživy.
(3) O nárocích zaměstnanců ze smluv a předpisů o pensijním zaopatření jejich a jejich rodinných příslušníků platí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, zejména jeho § 268, odst. 5 a § 270, odst. 9. Neúměrně vysoké odpočivné a zaopatřovací požitky, vyplácené z prostředků útvarů jmenovaných v § 11, nebo jejich nadlepšovacích fondů, mohou býti dohodou sníženy na přiměřenou výši; nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí soud zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.
§ 14.
Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí zcela nebo zčásti převésti na družstvo uvedené v § l, odst. 4 práva a závazky, které přešly na Ústředí z útvarů, jmenovaných v § 11, odst. l, č. 7 až 12, 21, 32 a 33, a může zároveň družstvu uložiti, aby převzalo zaměstnance těchto útvarů, kteří se stali zaměstnanci Ústředí, nebo jejich část; ustanovení § 13 platí tu obdobně. Podrobnosti upraví vláda nařízením vydaným podle § l, odst. 4, věty druhé.
Oddíl IV. Ustanovení společná.
§ 15.
Součinnost úřadů a orgánů veřejné správy.
Úřady a jiné orgány veřejné správy a organisace hospodářské a zájmové samosprávy jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona, a předpisů vydaných podle něho.
§ 16.
Zápisy ve veřejných knihách a rejstřících.
Zápisy ve veřejných knihách a rejstřících, potřebné k vyznačení skutečností plynoucích z provádění tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho, provedou soudy a orgány veřejné správy na návrh Ústředí s odvoláním na tento zákon, po případě na předpisy podle něho vydané.
§ 17.
Osvobození od poplatků a dávek. (1) ústředí je osvobozeno od poplatků
a) z podání k veřejným úřadům a ústavům,
b) ze smluv, které uzavřelo při provádění úkolů podle zákona mu svěřených, i z listin o nich sepsaných,
c) z listin, jimiž se osvědčuje dodávka nebo odběr zboží, pokud slouží k plnění úkolů podle tohoto zákona a pokud nemají povahu kupeckých účtů, jakož i z listin osvědčujících postup pohledávek z uvedených dodávek nebo odběru zboží.
(2) Od poplatků jsou osvobozeny nabídky zboží podané ústředí.
(3) Písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k přechodu práv a závazků s útvarů uvedených v § 11 na ústředí a podle § 14 s Ústředí na družstvo uvedené v § l, odst. 4, jsou osvobozeny od poplatků a dávek.
Oddíl v. Ustanovení trestní.
§ 18.
(1) Jednání a opomenutí příčící se ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho se trestají, pokud nejde o čin trestný soudně, jako správní přestupek pokutou do 1, 000. 000. — Kčs, nebo vězením (uzamčením) do jednoho roku, nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do jednoho roku. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovat jeden rok.
(2) Byl-li přestupek spáchán při provozování živnosti a byl-li pachatel již před tím pravoplatně potrestán pro jednání nebo opomenutí podle odstavce l, může býti vyslovena také ztráta živnostenského oprávnění, a to buď na čas nebo navždy.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí (použije se) ustanovení předpisů o správním trestním právu a řízení v oboru vyživovacím.
Oddíl VI. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 19.
Ministr výživy stanoví nařízením, kdy a v jakém rozsahu ústředí zahájí činnost.
§ 20.
(1) Dnem počátku účinnosti nařízení podle § 19 a v rozsahu z něho vyplývajícím
a) vzniknou ústředí práva a povinnosti plynoucí z ustanovení §§ 2 až 5 a
b) pozbudou platnosti, po případě použivatelnosti, předpisy odporující ustanovením tohoto zákona.
(2) Ministerstvo výživy vyhlásí v dohodě s ministerstvem pro sjednocení zákonů ve Sbírce zákonů republiky československé seznam předpisů, které pozbyly platnosti, po případě použivatelnosti podle ustanovení odstavce l, písm. b).
§ 21.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři výživy, zemědělství a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Zajištění odbytu zemědělských výrobků vyrobených podle plánu a zajištění, aby takto vykoupené výrobky se dostaly nejkratší a nejlevnější cestou k spotřebiteli, jsou nezbytnými důsledky plynoucími z hospodářského plánu. Stát, uznávaje tyto nezbytnosti, ukládá si povinnost starati se o odbyt toho, co zemědělec vyrobí podle plánu. Předkládaná osnova vytváří ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky jakožto nástroj k dosažení těchto cílů. Přesvědčení, že daný úkol může býti nejlépe zvládnut hodnocením zemědělského hospodářství jako celku ve všech jeho souvislostech, vede k návrhu jednotného Ústředí, jež by nahradilo dnešní rozptýlené a mnohdy úzce specialisované útvary. Též snaha o zjednodušení hospodářského procesu přináší s sebou nutnost nahraditi dosavadní všechny složky, činné v oboru hospodaření se zemědělskými
výrobky nově zřizovaným Ústředím. Funkce ústředí se bude projevovati jednak jeho úkoly obchodními — v těchto směrech je nástupcem družstevních centrál a výsadních společností — jednak funkcemi řídícími, ovšem pod kontrolou ministrů ústavně odpovědných za činnost ústředí. Pro Ústředí byla zvolena forma společenstva s ručením obmezeným, na jehož správě se účastní členové ústředí, jimiž jsou především zemědělská družstva a jejich prostřednictvím tedy i činní zemědělci, a stát. Vliv státu na správu převažuje, což jest přirozeným důsledkem plynoucím z postavení ústředí, na něž stát přenáší některé své funkce. Zřizované Ústředí má působnost na celém státním území.
část zvláštní.
K§ 1:
Základní pojem "zemědělský výrobek" osnova nevykládá; se zřetelem na funkci Ústředí
nutno tento pojem chápati úže než v plném gramatickém významu tohoto výrazu. Nebudou tedy za zemědělské výrobky ve smyslu tohoto zákona zajisté považovány: plemenný dobytek, násadové ryby a pod. Pro případ, že by došlo ke sporům o hranice funkce ústředí, bude použito zmocnění podle odstavce 2. Lze však počítati, že toto ohraničení legislativním procesem nebude nutné a že hospodářské umístění Ústředí jako nástupce útvarů uvedených v § 11 také vytvoří nesporné hranice jeho funkce. Ustanovení odstavců 3 a 4 charakterisuje způsob vyvíjení činnosti ústředí, jež se bude opírati především o družstva. Odstavec 3 zdůrazňuje zejména, že ústředí plní své úkoly, uvedené v § 3, odst. l, písm a), jež mají povahu úkolů obchodních, zejména prostřednictvím družstev. Výpočet zde je demonstrativní a nevylučuje nijak možnost, aby ústředí, bude-li to nutné, používalo služeb jiných útvarů. Takovými útvary, jichž služeb bude používáno, jsou na příklad podnik Oseva, pokud jde o osiva, semena a sádě, nebo výsadní akciové společnosti pro zahraniční obchod. Odstavec 4 umožňuje, aby bez porušení zásadní linie jednotnosti Ústředí pro celý stát bylo poskytnuto uspokojení odůvodněných zájmů Slovenska zřízením družstva, jež zásadně nemá, s výjimkou nutné zvláštní úpravy vztahu k ústředí, se lišiti od družstev, jež má na mysli odst. 3.
K § 2:
Odstavec l obsahuje stěžejní ustanovení hospodářského významu, totiž uložení právní povinnosti výkupu nebo zajištění výkupu zemědělských výrobků vyrobených v rámci hospodářského plánu. Výrazem "zajistiti výkup" chce osnova vyjádřiti myšlenku, že úspěšným uplatněním funkce ústředí podle § 4, odst. l, písm. b), bude na př. i zřízení regulovaných trhů na dobytek, čímž bude moci býti dosaženo téhož, čeho u jiných druhů zboží možno docíliti jen přímým výkupem. Finální účel plynoucí z výrazu "vykoupiti" nebo "zajistiti výkup" je týž, totiž zajištění odbytu podle plánu vyrobených zemědělských výrobků. Povinnost je omezena ohraničením nabídky na množství odpovídající dodávkovým smlouvám neb rozepsaným kontingentům. Široká dikce, pokud jde o podmínky pro dodávku, byla volena proto, že zde může jíti o podmínky uložené tržním řádem, cenovými předpisy, zdravotnickými předpisy a pod. Zemědělcem ve smyslu této osnovy se rozumí každý, kdo provozuje zemědělský závod bez ohledu, zda jde o osoby fysické či právnické.
K § 3:
Z povahy úkolů ústředí podle § l vyplývá nutnost vybaviti Ústředí některými právy. Jest to především výhradní právo výkupu. Osnova počítá s tím, že si hospodářský život někdy vynutí připuštění výjimek z výhradního práva, a proto dává v odstavci 2 možnost povolení výjimek. V režimu výjimek budou upraveny na př. regulace odbytu řepy k zpracování do cukrovarů, pěstování a výkup tabáku, umožnění přímého výkupu některých zemědělských výrobků spotřebiteli přímo u pěstitele nebo chovatele a pod. Podle odst. l, písm. d) se vybavuje ústředí dalšími právy se zřetelem na funkci dosavadních, družstevních centrál, které s Ústředím splývají. Přitom se počítá s úpravou těchto oprávnění vnitřními opatřeními zúčastněných ministerstev.
K § 4:
Odstavec l se týká výkonu funkce Ústředí, jež má povahu vrchnostenskou. Z toho nutně vyplývá založení odvolacího práva. Jinak zde jde o obdobu dosud obvyklého výkonu funkce na podkladě zmocnění podle dekretu č. 118/ 1945 Sb. Ustanovení odstavce druhého bylo převzato z předpisů o znárodnění. Předpokládá se, že zde bude postupováno konformně s úpravou platnou pro národní podniky i při vydávání vládního nařízení.
K § 5:
Revisní práva Ústředí budou vzhledem k odstavci l založena na zvláštním opatření ministra výživy, resp. ministra zemědělství.
K § 6:
Z členství ústředí jsou zásadně vyloučeny osoby fysické. Prakticky budou členy především družstva a národní podniky. Vzhledem k úkolům Ústředí, na něž možno přenésti některé z funkcí ministerstva výživy a dosavadních trhových svazů, jest nutné zajistiti, aby členové byli přijímáni s možností kontroly ve výběru členů. Bude se tak díti směrnicemi pro přijímání členů. Z toho důvodu je nutné vyloučiti právní nárok na členství. Důsledky z tohoto vyloučení jsou zeslabovány předpisem o nutnosti schvalování případného odmítnutí členů.
K § 8:
Vzhledem k tomu, že se v ústředí stýká složka obchodní se složkou vrchnostenskou, je