Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
125.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .. 1948
o úpravě uspokojení a o určení splatnosti některých závazků dotčených znárodňovacími a jinými předpisy.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Příslušnost.
Rozhodovat o návrhu na úpravu uspokojení závazků a na určení jejich splatnosti podle ustanovení
§ 5a, odst. l dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb. (příloha vyhlášky ministra průmyslu č. 116/ 1948 Sb. ),
§ 5a, odst. l dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb. (příloha vyhlášky ministryně výživy č. 117/1948 Sb. ),
§ 11, odst. l zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 118 Sb., o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků,
§ 14, odst. l zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 119 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodním zasilatelství,
§ 6, odst. l zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 120 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami,
§ 6, odst. l zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 121 Sb., o znárodnění ve stavebnictví,
§ 7, odst. l zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 122 Sb., o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří,
§ 7, odst. l zákona ze dne 5. května 1948, č. 123 Sb., o znárodnění polygrafických podniků,
§ 9, odst. l zákona ze dne 5. května 1948, č. 124 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepních podniků a ubytovacích zařízení, § 5, odst. l zákona ze dne 6. května 1948, Č. 125 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku,
§ 4, odst. l zákona ze dne 19. července 1948, č. 185 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče,
§ 11, odst. l zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, a
§ 6, odst. l, posl. věty zákona ze dne ..........1948, č.....Sb., o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě,
náleží krajskému soudu, v jehož obvodě je předlužený majetek. Je-li příslušných soudů několik, může mezi nimi navrhovatel volit.
§ 2.
Návrh.
(1) V návrhu podle předpisů uvedených v § l třeba vylíčit skutkové okolnosti a uvésti důkazy, kterých se chce navrhovatel dovolávat; v návrhu je dále uvésti, jakou úpravu uspokojení závazků a jakou splatnost považuje navrhovatel za přiměřenou.
(2) K návrhu je připojiti:
1. soupis majetku a kapitálu, v kterém třeba uvésti, v čem záleží aktiva předluženého majetku, jaká je obecná cena těchto aktiv a jaké jsou tu závazky, a to podle možnosti i s udáním právního důvodu jejich vzniku a přesných adres věřitelů, původního dlužníka, spoludlužníků a ručitelů;
2. přehled udávající celkovou obecnou cenu aktiv a úhrn závazků.
(3) Návrh a jeho přílohy je předložit v tolika vyhotoveních, aby mohlo býti po jednom vyhotovení doručeno každému věřiteli, spoludlužníku a ručiteli a aby si po dvou stejnopisech mohl podržeti soud.
(4) Nevyhovuje-li návrh ustanovením zákona, vrátí jej soud k opravě ve lhůtě, kterou
zároveň určí. Nezachová-li navrhovatel tuto lhůtu, má se za to, že od svého návrhu upustil.
§ 3.
Zahájení řízení. (1) Řízení se zahajuje podáním návrhu.
(2) Soud vyřídí návrh vyhláškou v úředním listu; ve vyhlášce třeba uvést pojmenování soudu, firmu a sídlo navrhovatele, přesné označení předluženého majetku a, pokud jsou známy, jméno a příjmení (firmu), stav a bydliště (sídlo) původního dlužníka. Soud vyzve ve vyhlášce věřitele, spoludlužníky a ručitele, aby ve lhůtě soudem zároveň určené přihlásili své pohledávky, a upozorní je, že musí přihlásiti veškeré pohledávky, jež tu byly ke dni, kterého navrhovatel vstoupil do závazků předluženého majetku, neboť neučiní-li tak, jejich nároky proti navrhovateli zanikají. Lhůtu k přihláškám věřitelů určí soud zpravidla na 60 dní ode dne uveřejnění vyhlášky.
(3) Vyhotovení vyhlášky se doručí navrhovateli a zároveň se stejnopisem návrhu a jeho příloh všem věřitelům, spoludlužníkům a ručitelům, pokud jsou jejich adresy známy.
§ 4.
účinek zahájení řízení na spory a jiná řízení.
(1) Nejde-li o nárok na vyloučení věci z předluženého majetku ani o nárok na oddělené uspokojení z určité věci, nelze po zahájení řízení zahájiti spory a obdobná jiná řízení proti navrhovateli pro závazky, náležející k předluženému majetku.
(2) Zahájením řízení se přerušují spory, v kterých je navrhovatel žalovaným, a jiná obdobná řízení proti navrhovateli, jde-li o závazek, pro který podle odstavce l nelze proti navrhovateli zahájit nový spor nebo nové řízení.
§ 5.
účinek na řízení konkursní a exekuční.
(1) Pro závazky, do kterých navrhovatel vstoupil, nemůže býti po dobu trvání řízení na předložený majetek prohlášen konkurs nebo zahájeno vyrovnací řízení, ani nabyto práva na oddělené uspokojení.
(2) V konkursu prohlášeném na jmění uvedené v odstavci l před zahájením řízení nelze do pravomocného ukončení tohoto řízení pokračovat; totéž platí o řízení vyrovnacím. Nedotčeny zůstávají dříve nabyté nároky na vyloučení věci nebo na oddělené uspokojení z určité věci. Zahájením řízení zanikají však práva na oddělené uspokojení, kterých věřitelé nabyli po začátku dne, kterého navrhovatel vstoupil do závazku předluženého majetku. Takto zaniklé právo oživne, bylo-li řízení zastaveno nebo návrh odmítnut nebo zamítnut; v takovém případě se lhůta stanovená pro zánik zástavního práva nabytého exekucí na movitých věcech staví až do právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení takto ukončeno. Nezanikl-li nárok na oddělené uspokojení, může soud na dobu trvání tohoto řízení povolit odklad exekučních úkonů, je-li takové opatření nezbytné, aby byla odvrácena újma hrozící navrhovateli nebo věřitelům.
§ 6. Přihlášky pohledávek.
(1) Pohledávky věřitelů musí být přihlášeny ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, i když jde o nárok na vyloučení věci nebo na oddělené uspokojení; lhůta je zachována, byla-li přihláška podána včas na poštu. Jako pohledávku nelze uplatňovat náklady, které vzniknou jednotlivým věřitelům z účasti na řízení podle tohoto zákona.
(2) Pohledávky se přihlašují podle stavu ke dni navrhovatelova vstupu do závazků; platy konané k tíži předlužené podstaty po tomto dni jsou právně bezúčinné.
(3) V přihlášce třeba uvésti číselně výši pohledávky a jejího příslušenství, skutečnosti, na kterých se pohledávka zakládá, jakou třídu věřitel pro svou pohledávku požaduje, a důkazy, kterými může být pohledávka prokázána. Je-li o pohledávce zahájen spor nebo jiné řízení, třeba uvésti i procesní soud nebo úřad a spisovou značku; při vykonatelných pohledávkách buď přesně označen exekuční titul. Oddělný věřitel, který se domáhá zaplacení hodnotou věci nekryté části pohledávky, označí v přihlášce věc, na kterou mu přísluší právo na oddělené uspokojení, a uvede, až do které částky je jeho pohledávka pravděpodobně uhrazena tímto právem. Jde-li o nárok na vyloučení věci, buď v přihlášce místo číselné výše pohledávky přesně označena věc, o jejíž vyloučení se žádá.
(4) Přihlášku lze podať i ústně do protokolu. Písemnou přihlášku třeba podati dvojmo. Má-li věřitel v rukou listinu o pohledávce, buď k přihlášce připojen dvojmo její opis a na vyzvání soudu předložen i prvopis.
(G) Věřitelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v cizině, jsou povinni jmenovati v přihlášce
zmocněnce pro doručování bydlícího v tuzemsku, jinak jim ho ustanoví na jejich náklady a nebezpečí soud.
(6) Nevyhovuje-li přihláška ustanovením zákona, platí obdobně § 2, odst. 4.
§7. účinek přihlášky na promlčení.
Přihlášením pohledávky v tomto řízení se přetrhuje její promlčení; nebylo-li návrhu vyhověno, počíná se promlčení proti navrhovateli znovu dnem po právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení ukončeno. Byla-li však pravost pohledávky při zkušebním roku popřena, promlčení se ode dne přihlášky až do konce lhůty určené k uplatnění pohledávky toliko staví.
§8. Hodnota pohledávek.
(1) Pohledávka, která není splatná v penězích nebo jejíž výše je neurčitá, se uplatňuje podle hodnoty ke dni navrhovatelova vstupu do závazku. Pohledávka splatná v cizí měně se uplatňuje podle úředního kursu k témuž dni v měně československé.
(2) Nedospělé pohledávky platí za splatné, jsou-li však nezúročitelné, lze je uplatňovati toliko částkou, která se s připočtením zákonných úroků za dobu ode dne navrhovatelova vstupu do závazku do dne splatnosti rovná celé pohledávce.
(3) Nároky na opětující se dávky po určitou dobu se sečtou a srazí se zákonné úroky za mezidobí podle odstavce 2.
§9.
Pohledávky spoludlužníků a ručitelů.
Spoludlužníci zavázaní rukou společnou a nerozdílnou a ručitelé za závazky, jejichž, uspokojení má být upraveno podle tohoto zákona, mohou, pokud jim podle obecných předpisů přísluší proti navrhovateli právo postihu, částky, které po dni navrhovatelova vstupu do těchto závazků pro svůj společný závazek zaplatili nebo snad budou muset zaplatit v budoucnosti, přihlásit jako pohledávky podmíněné pro případ, že věřitel pohledávku zcela nebo zčásti v tomto řízení nepřihlásí.
§ 10.
Kompensace vzájemných pohledávek.
Pohledávky, které v době zahájení řízení mohly být podle obecných předpisů kompensovány, se pokládají za zaniklé a nepřihlašují se. Kompensace je však nepřípustná, nabyla — li některá strana vzájemné pohledávky teprve po dni navrhovatelova vstupu do závazků náležejících k předluženému majetku.
§ 11. Třídy.
(1) Pohledávky, jejichž uspokojení má býti upraveno podle tohoto zákona, se zařazují do čtyř tříd.
(2) Do první třídy náležejí náklady tohoto řízení, jakož i náklady do dne zahájení řízení neskončeného konkursního nebo vyrovnacího řízení o předluženém majetku v poměru, v kterém je tento majetek k celkovému majetku dotčenému konkursem nebo vyrovnáním. Do druhé třídy náležejí pohledávky uvedené v § 54, č. 2 až 4 konk. ř., do třetí třídy pohledávky uvedené v § 55 konk. ř. a do čtvrté třídy všechny ostatní pohledávky; tam, kde tato ustanovení konkursního řádu mluví o dni prohlášení konkursu, je tím pro účely tohoto zákona rozumět den, kterého navrhovatel vstoupil do těchto závazků.
(3) Příslušenství pohledávek, vzniklé až do dne navrhovatelova vstupu do závazků, náleží do stejné třídy jako pohledávka. Pohledávka z titulu náhrady za zaplacení cizího dluhu náleží do stejné třídy jako zaplacená pohledávka.
§ 12. Seznam pohledávek.
(1) Soud zapíše přihlášené pohledávky do seznamu odděleně podle tříd, v jednotlivých třídách pak v pořadí, v kterém mu došly. Částky náležející do první třídy určí z úřední moci soud a může až do vydání rozhodnutí jimi seznam kdykoliv doplnit.
(2) Druhý stejnopis, písemných přihlášek nebo úřední opis přihlášek sepsaných do protokolu, jakož i opisy příloh spolu s opisem seznamu pohledávek, doručí soud navrhovateli.
(3) Účastníci mohou u soudu nahlížet do přihlášek, jejich příloh a do seznamu pohledávek.
§ 13. Zkušební rok.
(1) Po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek určí soud zkušební rok a vyrozumí o něm navrhovatele a věřitele.
(2) Navrhovatel je povinen se dostaviti ke zkušebnímu roku, a je-li to možno, opatřiti
k roku obchodní knihy a jiné zápisníky, které se týkají přihlášených pohledávek.
(3) Při zkušebním roku se přihlášené pohledávky prozkoumávají v pořadí, v kterém jsou zapsány do seznamu pohledávek. Navrhovatel je povinen se vyjádřit určitě o pravosti a o požadované třídě každé přihlášené pohledávky.
(4) Věřitelé mohou při zkušebním roku popírat pravost a požadovanou třídu přihlášených pohledávek a činiti i jiné přednesy.
§ 14. Odhad.
(1) Byla-li při zkušebním roku popřena navrhovatelem udaná obecná cena aktiv nebo jeví-li se to jinak nutným, může soud nařídit odhad soudním znalcem. O odhadu platí přiměřeně ustanovení o odhadu v exekučním řízení.
(2) Zálohu na náklady odhadu je povinen složiti navrhovatel; výši zálohy určí soud.
§ 15. Sporné pohledávky.
(1) Byla-li při zkušebním roku popřena pravost pohledávky, určí soud lhůtu nejméně jednoho měsíce, v které musí věřitel žádati o určení sporné pohledávky, a to proti všem popírajícím, kteří tvoří pak jednotnou stranu v řízení; byla-li však popřena vykonatelná pohledávka, musí v určené lhůtě odpor uplatniti ten, kdo ji popřel.
(2) Nárok na určení sporné pohledávky nebo odpor lze opřít toliko o právní důvod uvedený při zkušebním roku a nelze požadovat určení částky vyšší, než tam byla uvedena.
(3) Nebyl-li nárok na určení sporné pohledávky uplatněn v stanovené lhůtě, má se za to, že pohledávka nebyla v řízení přihlášena; byta-li zmeškána lhůta k odporu, platí pohledávka za nepopřenou. Na tyto následky třeba účastníky při stanovení lnuty upozornit.
(4) Jsou-li účastníci při zkušebním roku přítomni, není třeba rozhodnutí podle odstavce l zvláště vyhotovit; nejsou-li, počítá se stanovená lhůta teprve ode dne doručení písemného rozhodnutí.
§ 16. Určení sporných nároků.
(1) Náleží-li o věci rozhodovat soudům, je k projednání nároků na určení pravosti přihlášené pohledávky a odporu výlučně příslušný soud, u něhož se vede řízení podle tohoto zákona. Jinak rozhoduje příslušný úřad (orgán).
Bylo-li o sporné pohledávce již dříve zavedeno řízení, které bylo přerušeno, je pokračovat v přerušeném řízení; rozhoduje se však v něm jen o nároku na určení sporné pohledávky.
(2) O nároku na určení třídy rozhoduje vždy soud, u něhož se vede řízení v konečném rozhodnutí.
(3) Pravomocná rozhodnutí o popřených pohledávkách jsou účinná proti navrhovateli a všem věřitelům.
§17. Zjištění pohledávek.
Výsledek zkušebního roku a řízení o určení popřeného nároku vyznačí soud v seznamu pohledávek.
§ 18. Rozhodnutí.
(1) Jsou-li podle výsledku zkušebního roku všechny přihlášené pohledávky nesporné nebo uplynula-li lhůta k uplatnění popřené pohledávky nebo odporu, rozhodne soud o návrhu. Soud návrh zamítne, nejsou-li tu zákonné podmínky, aby mu bylo vyhověno. Vyhoví-li návrhu, upraví ve svém rozhodnutí, nejsa vázán obsahem návrhu, uspokojení přihlášených pohledávek a určí jejich splatnost podle těchto zásad:
1. nedotčeny zůstávají závazky, vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věci z podstaty předluženého majetku, pokud takovéto nároky nezanikly nepřihlášením, znárodněním nebo zestátněním;
2. nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci a pokud nezanikly nepřihlášením nebo podle § 5, odst. 2;
3. úprava uspokojení ostatních pohledávek se provede tak, aby se úhrnná částka upravovaných pohledávek rovnala rozdílu mezi
obecnou cenou všech aktiv předluženého majetku a hodnotou závazků, které zůstávají podle ustanovení č. l a 2 nedotčeny. Nejprve se upraví uspokojení závazků náležejících do první třídy; soud o nich rozhodne z úřední moci. Není-li tím částka rozdílu vyčerpána, upraví se uspokojení pohledávek náležejících do druhé třídy a za téže podmínky u dalších tříd. Pohledávky náležející do téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí, a nejsou-li plně kryty, snižují se poměrně;
4. úprava uspokojeni závazků náležejících do druhé až čtvrté třídy se provede podle stavu
ke dni navrhovatelova vstupu do těchto závazků;
5. splatnost upravených pohledávek určí soud přihlížeje k navrhovatelovým hospodářským možnostem, částky připadající na pohledávky sporné a podmíněné se složí v den splatnosti u soudu. Složení u soudu nemá místa, jde-li o podmínku rozvazovací a věřitel dá jistotu, kterou určí soud, pro případ, že se podmínka splní.
(2) Rozhodnutí podle odstavce l je exekučním titulem.
(3) Pokud přihlášené pohledávky nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce l, nepůsobí proti navrhovateli; úprava podle odstavce l působí toliko proti navrhovateli.
§ 19.
Částky uvolněné nebo nově objevené.
Uvolní-li se částky, které byly složeny u soudu, nebo objeví-li se nová aktiva, doplní soud řízení a původně vydané rozhodnutí, postupuje podle zásad stanovených v § 18, odst. 1.
§ 20. Vliv pravomocného rozhodnutí.
Vešlo-li rozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno, v moc práva, zastaví se řízení přerušená podle § 4; konkurs, v kterém nebylo zatím pokračováno podle § 5, odst. 2, se zruší, vyrovnací řízení se zastaví.
§ 21. Všeobecná ustanovení.
(1) O úpravu uspokojení závazků a určení jejich splatnosti podle tohoto zákona, lze žádati, i když došlo k převodu navrhovatelova závazku na Fond znárodněného hospodářství podle § 3 zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských; rozhodnutí je pak účinné i proti Fondu znárodněného hospodářství. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení podle něho předpisy o soudním řízení nesporném.
§ 22. Ustanovení poplatková.
O soudních poplatcích v řízení podle tohoto zákona, platí přiměřeně předpisy o soudních poplatcích ve vyrovnacím řízení.
§23. účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Podle § 5a, dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění zák. č. 114/1948 Sb., § 5a dekretu č. 101/1945 Sb., ve znění zák. č. 115/1948 Sb., § 11, zák. č. 118/1948 Sb., § 14, zák. č. 119/1948 Sb., § 6, zák. č. 120/1948 Sb., § 6, zák. č. 121/1948 Sb., § 7, zák. č. 122/1948 Sb., § 7, zák. č. 123/1948 Sb., § 9, zák. č. 124/1948 Sb., § 5 zák. č. 125/ 1948 Sb., § 4, odst. l zák. č. 185/1948 Sb. a §, 11, odst. l zák. č. 199/1948 Sb. mohou osoby tam uvedené požádati, aby soud do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku v cit. předpisech blíže označeného ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto majetku, a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem navrhovatele. V dalším se pak stanoví, že zvláštním zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudů, o řízení, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na práva na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů. Tento slib plní tato osnova, jejíž všeobecnou snahou je řízení pokud možno zjednodušit, zlevnit a urychlit.
K § 1:
Při volbě věcně příslušného soudu rozhodla úvaha, že tu jde o blízkou obdobu řízení vyrovnacího, v němž mají krajské soudy plné zkušenosti. Lze se proto důvodně spolehnout, že krajské soudy zvládnou bez obtíží s náležitou odbornou úrovní a s potřebným urychlením i řízení podle tohoto zákona. Při určení místní příslušnosti rozhodovala zase úvaha, že je vhodné, aby byl místně příslušný soud, v jehož obvodu je předlužený majetek, neboť dojde-li na př. k odhadu, je pak tento soud s to tento úkon provésti s nejmenšími náklady a bez průtahů. Je-li předlužený majetek v obvodě několika soudů, může navrhovatel mezi těmito soudy volit.
Terminologie předpisů citovaných v § l není jednotná, pokud jde o označení předluženého majetku. Tak se proň užívá na př. označení předlužený znárodněný podnik, jiná začleněná majetková podstata, předlužený znárodněný majetek, předlužený zestátněný majetek. Bylo proto třeba se uchýlit k společnému výrazu
"předlužený majetek", kterýžto technický termín zahrnuje všechny tyto případy. Pochybnosti o jeho obsahu nemohou vznikat, ježto prvnímu jeho užití předchází výčet příslušných předpisů pojem konkrétně determinujících.
K § 2:
Kromě všeobecných náležitostí podání určuje odstavec l až 3 zvláštní náležitosti návrhu. Předpisy sledují účel, aby jednak navrhovatel sám si uvědomil přesný stav věci (čímž se zabraňuje nedostatečně promýšleným návrhům), jednak tu byl pevný základ k dalšímu řízení soudu. Přesný návrh může znamenat i podstatné zlevnění řízení, neboť může značně přispět i k orientaci věřitelů a tedy k tomu, aby věřitel při zkušebním roku nemusel popírat na př. obecnou cenu aktiv, v kterémžto případě zpravidla nezbývá, než aby soud nařídil odhad znalcem atd. Aktivy se ovšem rozumějí jen aktiva náležející do vlastní předlužené podstaty, tedy nikoliv na př. nemovitosti, budovy, zařízení, ložiska a naleziště surovin, příslušenství podniku, movitosti a práva, náležející osobám třetím a podléhající znárodnění s předluženým podnikem nebo podstatou podle ustanovení § 4, odst. 2 až 5 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. 114/1948 Sb.
Odstavec 3 jde dále než na př. § 84 c. ř. s., neboť dává možnost odstranit i t. zv. materiální vady.
K § 3:
K zahájení řízení se pojí důležité účinky. Tím se odůvodňuje odstavec 1.
Odstavec 2 je směrnicí pro soud a zaručuje potřebnou informaci pro věřitele. Předpisy, jichž provedením je tento zákon, mluví o vyhlášce v úředním listě. Osnova nepovažuje za vhodné na tom něco měnit, třebaže se soudní vyhlášky na Slovensku uveřejňují v Súdnom ústrednom oznamovateli. Uvážíme-li, že pro svízelné poměry některých budoucích navrhovatelů nebylo lze jim uložiti povinnost udati za všech okolností přesné adresy věřitelů, spoludlužníků a ručitelů, pak není vyloučeno, že se některé z těchto osob o zahájení řízení doví skutečně jen z vyhlášky. Je proto třeba zaručiti pro ni možnou nejširší publicitu. Tou je úřední list, o němž je informována i cizina atd. Slovenskému soudu zůstává ovšem vyhrazeno, aby kromě toho nařídil uveřejnění vyhlášky i v Súdnom ústrednom oznamovateli.
Uvážiti bylo dále, že uveřejnění vyhlášky nijak ještě nezaručuje, že se o řízení včas doví všichni věřitelé. Proto stanoví odstavec 3, že návrh a vyhlášku třeba doručit alespoň známým věřitelům. Je to v soudním řízení obvyklý zjev a poskytuje největší možnou jistotu, že v řízení dojde slyšení i odpůrce. Samozřejmě neznamená tento předpis, že pohledávku může přihlásiti jen věřitel, kterému bylo takto doručeno, neboť už na základě vyhlášky může tak učiniti každý, komu přísluší pohledávka podléhající úpravě podle těchto předpisů.
K § 4:
Předpis je širší než obdobný předpis § 7, odst. l a 2 a § 8, odst. l konk. ř., neboť zachycuje nejen spory, nýbrž i veškerá ostatní řízení (na př. nesporné, správní, rozhodčí atd. ). Důvodem je, že veškeré závazky patřící k předluženému podniku nebo předlužené podstatě, ať už jde o pohledávky, které se uplatňují v řízení sporném či jiném, musí býti podrobeny stejnému posouzení, a to tak, aby navrhovateli nebyly v žádném případě uloženy povinnosti přesahující obecnou hodnotu aktiv.
K § 5:
Úprava uspokojení závazků se provádí ke dni převzetí předluženého majetku. U většiny znárodňovacích předpisů bude tímto dnem den, který je jako takový uveden ve vyhlášce resortního ministra o začlenění. Tento den se však liší ode dne skutečného převzetí. Tak na př. stanoví vyhlášky u podstat znárodněných podle dekretu č. 100/1945 Sb. jako den převzetí ponejvíce 1. leden 1946 a u podstat znárodněných podle zákona č. 114/1948 Sb. den 1. ledna 1948, třebas vyhlášky byly uveřejněny a ke skutečnému převzetí došlo mnohem později. Na správu začleněných podstat v mezidobí neměly národní a obdobné podniky prakticky dostatečný vliv, mohlo proto dojít k tomu, že některý věřitel dosáhl za tohoto stavu věcí práva na oddělené uspokojení a bude nyní v nezasloužené výhodě proti ostatním, kteří snad právě u vědomí znárodnění čekali na budoucí zákonnou úpravu.
Osnova stojí proto na zásadě úplné rovnosti všech věřitelů, kteří neměli práva na oddělené uspokojení dne, ke kterému se úprava uspokojení závazků provádí. Pozdější právo na oddělené uspokojení zaniká, ať už ho bylo nabyto
jakoukoliv cestou (smluvní, exekuční atd. ). V tom směru jde osnova dále než znárodňovací předpisy nebo i § 11 konk. ř. a § 12 vyr. ř. Zásadu rovnosti všech věřitelů provádí pak do důsledků, když ani po dobu trvání tohoto řízení nepřipouští zřízení práv na oddělené uspokojení, a to ani smluvní cestou, neboť i národnímu (obdobnému) podniku má býti zabráněno, aby pro případ event. zamítnutí návrhu dal jednomu věřiteli přednost před druhým.
Den, ke kterému navrhovatel vstoupil do závazků náležejících k předluženému majetku, se zpravidla kryje se dnem převzetí předluženého majetku. Termín byl volen proto, aby se hodil na veškeré případy, o které tu jde, tedy i na případy zestátnění podle zákona č. 185/1948 Sb., kde stát vstupuje v závazky předlužené podstaty nikoliv dnem převzetí, nýbrž dnem zestátnění, a k témuž dni se provádí i úprava uspokojení závazků.
Poslední věta má svůj vzor v § 12, odst. 2 konk. ř. a v § 13, odst. 2 vyr. ř.
Jinak jsou tyto předpisy přímým důsledkem toho, že veškeré závazky náležející k předluženému majetku mají býti uspokojeny v řízení podle tohoto zákona.
K § 6:
Nepřihlášení pohledávek ve stanovené lhůtě má ovšem za následek, že takové pohledávky zanikají proti navrhovateli, srv. § 5a, odst. 2 dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění zák. č. 114/ 1948 Sb., a další. Proto zní ustanovení odst. l věty první zcela jednoznačně a nečiní rozdíl, zdali jde o nárok na vyloučení věci a pod. Navrhovatel zhusta nebude vědět o nároku na vyloučení věci a nelze také už předem vědět, zda takový nárok bude vůbec uplatněn. Proto je třeba i takové cizí věci pojmout do seznamu jmění mezi aktiva. Tím se ovšem nevylučuje uplatnění nároku na vyloučení věci z podstaty předluženého majetku. Vyloučení však nyní znamená zmenšení podstaty, se kterou soud při svém rozhodnutí počítá. A protože pro soudní rozhodnutí je třeba zjednati bezpečný podklad, stanoví zákon, že i nárok na vyloučení musí věřitel včas přihlásit, jinak i takový nárok zaniká. Jde-li zase o nárok na odělené uspokojení, třeba takový nárok přihlásit již proto, že z event. přebytku lze uspokojit pohledávky ostatních věřitelů, pročež musí soud míti přehled i o takových nárocích. Zanikne-li nárok na oddělené uspokojení proto, že byl po přihlášce pohledávky splněn, ohlásí to věřitel soudu. Další věta má svůj vzor v § 59, odst. l, č. l konk. ř. a v § 30, č. l vyr. ř.