Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 1. zasedáni.
97.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...........................................1948
o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Díl L
Zestátnění ústavů.
§ 1.
Zemědělské a lesnické výzkumné ústavy se zestátňují dnem vyhlášeni tohoto zákona podle jeho dalších ustanovení.
§ 2.
(1) Za zemědělské a lesnické výzkumné ústavy podle tohoto zákona (dále jen "ústavy") se považují zvláštní zamění (výzkumné, kontrolní a zkušební ústavy, stanice a pokusné statky ), sloužící převážně zemědělskému a lesnickému výzkumnictví, t. j. vědeckému bádání, zkoušení, pokusnictví a upotřebení vědeckých poznatků ve všech oborech zemědělství a lesnictví.
(2) Zemědělské a lesnické výzkumnictví se vztahuje zejména na tyto obory:
a) výrobu rostlinnou,
b) výrobu živočišnou,
c) výrobu lesnickou a myslivost,
d) zemědělskou a lesnickou ekonomiku a sociologii,
e) studium otázek strojní a stavební racionalisace s hlediska potřeb zemědělství a lesnictví.
§ 3.
Ministerstvo zemědělství vyhlásí v Úředním listě, které ústavy byly zestátněny podle § 1.
§ 4.
(1) Zestátněním nabývá stát vlastnictví k majetkové podstatě ústavu, jako jsou zejména budovy a jiné nemovitosti a jejich příslušenství a jiná zařízení, počítajíc v to všechny věci movité i práva (licence, známky, vzorky, vodní práva a pod., směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky), pokud slouží nebo jsou určeny k provozu ústavu, i když náleží někomu jinému než vlastníku ústavu.
(2) Ministr zemědělství může vyjmouti ze zestátnění jednotlivé majetkové kusy a majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu zestátněného ústavu, a ponechati je dosavadnímu vlastníku, při čemž mu může uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch státu služebnost nebo užívací právo, potřebné k provozování zestátněného ústavu.
(3) O rozsahu zestátnění podle odstavce l rozhoduje ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí, a to pokud jde o ústavy svazků lidové správy, po slyšení příslušného krajského národního výboru, a u ústavů, které byly dosud ve vlastnictví příslušného Jednotného svazu zemědělců, po slyšení tohoto svazu.
§ 5.
části majetkových podstat národních podniku, které převážně slouží zemědělskému, po případě lesnickému výzkumnictví, nebo jsou určeny pro jeho provoz, může příslušný ministr v dohodě s ministry zemědělství a financí vyjmouti z majetkové podstaty těchto podniků, a ministr zemědělství je začlení do majetkové podstaty příslušného ústavu.
§ 6.
(1) Stát vstupuje dnem zestátnění v závazky, které váznou na majetkových podstatách ústavů uvedených v § 1. Váznou-li závazky na majetkové podstatě zestátněného ústavu i na ostatním majetku jeho dosavadního provozovatele, vstupuje stát v závazky v poměru
obecných cen zestátněného majetku k majetku nezestátněnému s přihlédnutím k ustanovení § 8. Totéž platí, pokud jde o majetkové podstaty převedené podle § 5. Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a s ministerstvem financí vydati vyhláškou v Úředním listě směrnice pro rozvržení a ocenění závazků. Ustanovení § 5a dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., platí přiměřeně.
(2) Za závazky podle odstavce l se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého provozovatele, a zestátněná majetková podstata ani stát za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona ze dne 19. července 1948, č. 180 Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.
(3) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se stát domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.
§ 7.
(1) Zaměstnanci zestátněných ústavů budou převzati dnem zestátnění ústavu do služeb státu a budou platově zařazeni podle příslušných předpisů o zaměstnancích státu; zařazení provede ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.
(2) Vláda vydá nařízením předpisy o zhodnocení předchozí služební činnosti zaměstnanců převzatých státem, při čemž může stanoviti odchylky z ustanovení odstavce l až do provedení všeobecné úpravy platů zaměstnanců ústavů.
§ 8.
(1) Svazkům lidové správy a příslušnému Jednotnému svazu zemědělců nepřísluší náhrada za majetek zestátněný podle tohoto zákona. Jinak platí o náhradě za zestátněný majetek přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. 114/1948 Sb. Pokud při zestátnění podle § l jde o majetek, který by jinak podléhal řízení o převzetí podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., po případě výkupu podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), stanoví se výše náhrady za takový majetek podle těchto zákonů.
(2) Stát uhradí Fondu znárodněného hospodářství náklady spojené s úrokováním a umořováním cenných papírů, poskytnutých jako náhrada za majetkové podstaty ústavů zestátněných tímto zákonem, po případě náklady spojené s jiným způsobem poskytnutí náhrady, a to podle plánu, na němž se dohodnou ministři zemědělství a financí.
• Díl II.
Zřizování, organisace a správa ústavů.
§ 9.
(1) Zřizovati, organisovati a spravovati ústavy přísluší státu v oboru působnosti ministerstva zemědělství. Správou ústavů může ministerstvo zemědělství pověřiti i jiné orgány.
(2) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí zřizuje ústavy, vydává pro ně organisační řády a stanoví jejich vnitřní působnost.
(3) Ustanovení odstavců l a 2 se nevztahují na ústavy škol a na závodní laboratoře zemědělských podniků a zařízení, pokud slouží jen jako pomocné zařízení výhradně vlastní výrobní činnosti podniku nebo zařízení.
Díl III.
Ustanovení přechodná
a závěrečná.
§ 10.
Věcný a osobní náklad spojený s provozováním zestátněných ústavů, které byly dosud ve vlastnictví svazků lidové správy a příslušného Jednotného svazu zemědělců, uhradí do 31. prosince 1948 dosavadní vlastník z prostředků zajištěných ve svém rozpočtu.
§11.
(1) Na návrh ministerstva zemědělství zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv náležejících k majetkové podstatě zestátněného ústavu na stát s odvoláním se na tento zákon.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu práv na stát v jiných úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha, rejstřík letecký, patentní a pod. ).
§12.
Písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení §§ 4, 5, § 6, odst. l a 3 a § 8, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§13.
Pokud se opatření podle tohoto zákona vztahuje na ústavy, které se nezabývají jen výzkumnictvím zemědělským nebo lesnickým, činí je ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněným ministerstvem.
§ 14.
Dokud nepočnou působiti krajské národní výbory, vykonávají jejich působnost podle § 4, odst. 3 zemské národní výbory, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
§15.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Organisace zemědělského výzkumnictví postrádala dosud jednotného pevného legálního základu. Státní výzkumné ústavy zemědělské a lesnické byly v historických zemích zřizovány sekundérními právními normami.
Podobně bylo tomu na Slovensku, kde různá normativní opatření, týkající se zřízení a působnosti jednotlivých ústavů výzkumných, pocházejí ještě z doby bývalého uherského státu, jiná byla vydána za první republiky a novější po osvobození.
Zemědělské a lesnické výzkumnictví v československé republice, jako celek s hlediska odborného, jest tvořeno:
1. ústavy a stanicemi a pokusnými statky státními podle připojeného seznamu (přílohy A a B),
2. ústavy, stanicemi a pokusnými statky zemskými v zemi Moravskoslezské, spravovanými zemským národním výborem v Brně (příloha C),
3. ústavy korporačními v Čechách, spravovanými Jednotným svazem českých zemědělců (příloha D).
Tato trojí správní kolej je na závadu nutné jednotnosti a plánovitosti výzkumnické činnosti. K úplnému odstranění nepříznivých důsledků této nejednotné správy nestačí Svaz výzkumných ústavů zemědělských, který sdružuje výzkumné ústavy a stanice zemědělské, jakož i osoby pracující v zemědělském výzkumnictví, a je poradním orgánem ministerstva zemědělství pro organisací a usměrnění práce ve všech oborech zemědělského výzkumnictví.
Za tohoto stavu naráží ministerstvo zemědělství na nepřekonatelné obtíže při organisování a budování státního zemědělského výzkumnictví, zejména pokud jde o zemi Moravskoslezskou, kde vedle zemských výzkumných ústavů jsou též státní výzkumné ústavy a stanice zemědělské. Poznamenává se, že pokusné statky pro zemské zemědělské výzkumnictví v zemi Moravskoslezské získávalo dosud ministerstvo zemědělství z konfiskovaného zemědělského majetku a propachtovávalo je zemskému národnímu výboru v Brně.
Nejednotnost správy zemědělského výzkumnictví a zřizování výzkumných ústavů a stanic zemědělských bez předchozího souhlasu ministerstva zemědělství má za následek nebezpečí duplicity v činnosti některých ústavů.
Aby zemědělské a lesnické výzkumnictví v ČSR mohlo co nejrychleji a nejúspěšněji plniti své úkoly, musí míti jednotnou správu a řízení. Bezpečný podklad pro jednotně řízené zemědělské a lesnické výzkumnictví zajistí se tím, že jeho nejvyšší správa a organisace, jakož i dozor na ně bude příslušeti výhradně státu. Jednotná správa veškerého zamědělského a lesnického výzkumnictví a její soustředění v ministerstvu zemědělství, do jehož kompetence jedině spadá správa zemědělství vůbec, jest nezbytností. Zejména při prohlubování činnosti zemědělského a lesnického výzkumnictví a při jeho nových úkolech v plánovitě řízeném zemědělství jest nutno, aby nové ústavy a stanice byly zřizovány ministerstvem zemědělství. Ministerstvo zemědělství musí míti možnost převzíti do státní správy ústavy a stanice zemědělské, které jsou ve správě zemí a jiných veřejnoprávních, po případě jiných korporací a právnických osob. Ministerstvu zemědělství musí býti vyhrazeno schvalování oboru působnosti těchto ústavů a stanic, rámcových programů a obsazování vedoucích míst.
Soustředěním výzkumných ústavů, stanic a pokusných objektů a statků zemědělských a lesnických pod správu ministerstva zemědělství nesleduje se centralisace, nýbrž především správní zjednodušení v intencích vlády, generálního sekretariátu Hospodářské rady a všech plánovacích institucí a sjednocení po stránce odborné. Budou tak podporovány snahy státního úřadu plánovacího, státní výzkumné rady, ústřední plánovací komise, Svazu výzkumných ústavů zemědělských a československé akademie zemědělské. Tím, že odpadne zvláštní administrativní správa u zemského národního výboru v Brně a u Jednotného svazu českých zemědělců v Praze, dosáhne se úspor, kterých
bude možno použíti pro účely samotného výzkumnictví, a jednotná organisace umožní náležitou součinnost jednotlivých složek a účelnější a hospodárnější využití finančních prostředků, věcného vybavení a odborných zaměstnanců.
Je nemyslitelné, aby v době, kdy se plánují jednotlivé výrobní obory do všech důsledků a kdy i každý zemědělec se dobrovolně začleňuje do výrobního plánu zemědělského, zůstalo jedině zemědělské a lesnické výzkumnictví nadále nesjednoceno a správně roztříštěno. Své poslání může zemědělské a lesnické výzkumnictví splnit se zdarem jen tehdy, bude-li jednotně organisováno a řízeno, a proto si ministerstvo zemědělství uložilo, jako jeden z předních úkolů ve dvouletce, sjednotiti zemědělské a lesnické výzkumnictví, neboť jen tak mohou býti vytvořeny předpoklady pro výrobní plán zemědělský a lesnický.
Požadavek, aby zemědělské výzkumnictví bylo zestátněním sjednoceno, je plně odůvodněn, neboť nestátní výzkumnictví, na př. zemské nebo korporační, jest převážně vydržováno z prostředků veřejných, při čemž ministerstvo zemědělství nemá dostatečný vliv na jeho organisací a činnost a možnost kontroly použití těchto prostředků.
Dosavadní vydržovatelé nestátních výzkumných ústavů zemědělských nebudou převzetím ústavů do správy státu poškozeni, poněvadž zestátněné ústavy se všemi majetkovými hodnotami budou dále pracovati ve své oblasti s tím rozdílem, že budou moci zaměřiti svoji činnost více na potřeby regionální, poněvadž práci ústavů bude možno účelněji organisovati. Dostatečným finančním zajištěním se dostane ústavům všech podmínek pro náležitý rozvoj jejich činnosti.
Sjednocením zemědělského a lesnického výzkumnictví prospěje se nejen potřebám veřejné správy, nýbrž i zájmům zemědélců-spotřebitelů výzkumu a výzkumným ústavům a stanicím zemědělským, jejichž veřejnoprávní postavení, jakož i jejich činnost z tohoto postavení vyplývající se upraví zákonnou normou.
Převzetím nestátních výzkumných a zkušebních ústavů zemědělských, výzkumných stanic a pokusných statků do správy ministerstva zemědělství zvýší se potřeba finančních prostředků pro zemědělské výzkumnictví o částky, které věnují zemský národní výbor v Brně, Jednotný svaz českých zemědělců a ostatní korporace a právnické osoby na vydržování svého zemědělského výzkumnictví.
Po sjednocení zemědělského a lesnického výzkumnictví v československé republice zestátněním budou vytvořeny předpoklady pro účelnou jeho reorganisací. Tato reorganisace bude spočívati především ve vymezení úkolů jednotlivým ústavům s hlediska racionalisace vědecké a výzkumné práce, z čehož vyplyne po případě sloučení některých ústavů nebo jejich rozdělení a účelné rozmístění v souvislosti s plánovanou decentralizací. Zestátnění umožní také úzkou a úspěšnou spolupráci československého zemědělského a lesnického výzkumnictví se zemědělským výzkumnictvím slovanských a lidově-demokratických států, zejména pokud jde o využití některých speciálních ústavů, rozdělení zvláštních pracovních úkolů a dokonalé zužitkování získaných poznatků.
Pokud jde o finanční dosah osnovy, jest míti na zřeteli, že za majetek země Moravskoslezské a Jednotného svazu českých zemědělců se ná-
hrada nevyplácí. Pokud se týče náhrady za majetek ústavů, patřících soukromým korporacím a jiným právnickým osobám, resp. za ústavy, které budou vyňaty z majetkové podstaty národních podniků a pak převedeny do správy ministerstva zemědělství, bude stát zatížen jen nákladem, kterého si vyžádá úrokování a umořování náhradových dluhopisů Fondu znárodněného hospodářství, po případě náklady spojenými s jiným způsobem poskytnutí náhrady podle plánu, na němž se dohodnou ministři zemědělství a financí.
Převzetím provozu ústavů zemských a Jednotného svazu českých zemědělců nevzniknou v podstatě zvláštní náklady, neboť jejich provozní schodky a investiční náklady hradil dosud vlastně stát.
U zemských ústavů zemědělského výzkumnictví v zemi Moravskoslezské (podle rozpočtu na rok 1948) činí
osobní výdaje ... .................. | 19, 239. 000— | Kčs |
věcné výdaje ..................... | 17, 476. 000— | Kčs |
stavební investice byly rozpočteny na ...... ...... | 6, 805. 000— | Kčs |
úhrn výdajů celkem .................. | 43, 520. 000— | Kčs |
příjmy ........... ........ ... | 6, 993. 800— | Kčs. |
| U moravskoslezských pokusných statků — podniků činily (podle rozpočtu na rok 1948) | ||
osobní výdaje ...... .............. | 13, 654. 000— | Kčs |
věcné výdaje (bez odpisů) ......... ....... | 13, 195. 000— | Kčs |
investice stavební ....... ........... | 16, 940. 000— | Kčs |
úhrn výdajů .................. | 43, 789. 000— | Kčs |
příjmy ..................... | 24, 899. 000— | Kčs. |
| Pokud jde o ústavy Jednotných svazů zemědělců, vyžádá si jejich provoz podle rozpočtu na rok 1948 tyto výdaje: | ||
osobní ............... . ...... | 4, 874. 000— | Kčs |
věcné ....................... | 2, 421. 000— | Kčs |
investiční .................... | 781. 000— | Kčs |
úhrn výdajů celkem ................ | 8, 076. 000— | Kčs. |
Příjmy jsou preliminovány částkou ..... ........ | 2. 430. 000— | Kčs. |
Ministerstvo zemědělství navrhlo proto, aby příslušné, shora uvedeným obnosům odpovídající částky byly zařazeny do rozpočtu ministerstva zemědělství, kap. 12, titul 4, § 5.
část zvláštní. K § 1:
Zestátnění se nevztahuje samozřejmě na zemědělské výzkumnictví, které jest již státní, a na majetkové podstaty státu již patřící (majetek národních podniků).
K § 2, odst. l:
Zestátnění týká se všech zařízení sloužících dnes převážně účelům zemědělského výzkumnictví. Nespadají sem však případy, kdy zemědělec v rámci svého zemědělského závodu vyvíjí pokusnickou, po případě i výzkumnickou činnost. Takovou individuální iniciativu nehodlá osnova zestátněním podlamovati. Podobně je tomu u laboratoří jiných závodů a podniků zemědělských a lesnických. Jinak se v tomto směru poukazuje na důvodovou zprávu k § 9. Spadají sem však všechny druhy výzkumných
ústavů v osnově vyjmenovaných, a to i v případech, když provádějí kontrolní činnost se zemědělským výzkumnictvím souvisící. K výzkumným ústavům se počítají i pokusné objekty zemědělské.
K § 2, odst. 2:
Osnova uvádí jednotlivé obory zemědělského yýzkumnictví jen příkladmo, protože neustálý jeho vývoj a pokroky v něm uskutečněné nedovolují, aby jednotlivé jeho obory byly uvedeny vyčerpávajícím způsobem. Ustanovení § 2, odst. 2, písm. e) se týká ústavu pro výzkum a zhospodárnění práce v Liblicích. Ústav lesní těžby a technologie dřeva, jakož i ostatní ústavy lesnické, uvedené v přílohách A a B, patří samozřejmě také do kategorií uvedených pod písm. c) až e) tohoto odstavce. Pod obor výroby živočišné nespadá — ve smyslu dohody ministrů zemědělství a zdravotnictví — výzkumnictví týkající se veterinářství. Dřevařský výzkumný ústav v Bratislavě sem nepatří; jeho právní poměry budou upraveny zvláštní normou.
K § 4:
V podstatně jde o zestátnění jako při znárodnění. Osnova se proto přidržuje, pokud to dovoluje zvláštní povaha věci, předpisů ostatních znárodňovacích dekretů a zákonů. Před určením rozsahu zestátnění mají svazky lidové správy a Jednotné svazy zemědělců zvláštní postavení potud, že budou slyšeny.
K § 5:
V praxi se bude postupovati v dohodě s ministerstvem financí tak, aby se účinky vyjmutí
částí majetkových podstat národních podniků časově kryly s účinky jejich začlenění do majetkové podstaty příslušného ústavu.
K § 6:
Důsledně bylo použito analogických předpisů poúnorových znárodňovacích zákonů.
K § 9:
Těmito ustanoveními má býti zaručeno sjednocení a jednotná organisace, jakož i správa zemědělského výzkumnictví, a zejména má také býti (viz § 4) napříště čeleno jakémukoli jeho tříštění tím, že zřizovati ústavy je vyhrazeno státu v oboru ministerstva zemědělství. Výjimky by mohly být, pokud jde o správu ústavů smíšených, t. j. u výzkumných ústavů, které jsou zaměřeny jak na prvovýrobu, tak i na zpracování nebo jiné použití zemědělských prvovýrobků, jako je na př. Státní výzkumný ústav lnářský, Temenice u Šumperka, po případě některých ústavů národních podniků a družstev.
K § 10:
Ustanovení tohoto paragrafu týká se jen věcného a osobního nákladu zestátněných ústavů tam uvedených, kdežto jinak účinky zestátnění nastávají již ke dni zestátnění.
K § 13:
Působnost vykonávaná dosud ministerstvem zemědělství ve věcech výzkumných ústavů zemědělských a lesnických nemá býti tímto ustanovením dotčena.
Ostatní paragrafy nevyžaduji bližšího vysvětlení.
Příloha A. Seznam
státních výzkumných ústavů, stanic zemědělských a půdních zkušeben v českých zemích.
1. Státní výzkumné ústavy zemědělské.....Praha XIX, čp. 542
a) ústřední správa
b) ústav pro půdoznalství s rašelinářským referátem
c) ústav pro pěstování a zušlechťování rostlin
d) ústav pro výživu rostlin
e) ústav pro ochranu rostlin
f) ústav ovocnicko-vinařský
g) ústav pro chov hospodářských zvířat h) ústav pro výživu hospodářských zvířat ch) ústav pícninářský
i) ústav mlékařský
j) ústav pro zemědělskou mikrobiologii
2. Státní výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ................ | Praha X, čp. 561 |
3. Státní výzkumný ústav včelařský a hedvábnický | Dol u Libčic n. Vlt. |
4. Státní výzkumné ústavy bramborářské.... | Havlíčkův Brod |
a) ústav pro pěstování a zužitkování bramborů | |
b) ústav lihovarský | |
c) ústav pro škrobárenství a sušárenství | |
d) ústav pro ochranu rostlin | |
5. Státní výzkumné ústavy zahradnické.... | Průhonice u Prahy |
a) ústav pro okrasné zahradnictví | |
b) ústav ovocnický | |
c) ústav zelinářský | |
6. "Mendeleum", státní ústav šlechtitelský... | Lednice na Moravě |
7. Státní výzkumný ústav lnářský ....... | Temenice u Šumperka |
8. Státní pokusná vinice .......... | Budňany u Karlštejna |
9. Státní výzkumná stanice rybářská a hydrobiologická ............... | Doksany |
10. Státní výzkumná stanice lnářská ...... | Domanínek, p. Bystřice n. Pernšt. |
11. Státní výzkumná stanice včelařská ..... | Prostějov |
12. Státní pokusný hřebčín ......... | Slatiňany |
13. Státní hyppologické museum ....... | Slatiňany |
14. Státní výzkumná stanice bramborářská.... | Valečov |
15. Státní ovocná a révová školka ....... | Velké Pavlovice |
16. Státní výzkumná stanice chmelařská ..... | zatec |
17. Státní pokusné vinařství ......... | Velké Žernoseky |
18. Státní výzkumná stanice rybářská a hydrobiologická ............... | Vodňany |
19. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Čáslav |
20. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Doksany |
21. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Heřmanův Městec |
22. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Hořice v Podkrkonoší |
23. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Jičín |
24. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Klatovy |
25. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Liblice u Č. Brodu |
26. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Libějovice u Netolic |
27. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Olomouc |
28. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Opava |
29. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Rokytnice v Orl. H. |
30. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Tábor |
31. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Vysoké n. Jiz. |
32. Státní výzkumná stanice zemědělská ..... | Zahrádky u č. Lípy |
33. Státní pokusné objekty zemědělské ..... | Hamry u Hlinská v Č. |
34. Půdní zkušebna ústavu pro výživu rostlin... | Praha XIX, čp. 542 |
35. Půdní zkušebna stát. výzkumné stanice zemědělské ............... | Opava |
36. Půdní zkušebna II ........... | Brno, Rybářská 45/47 |
37. Půdní zkušebna V ........... | Liběchov u Mělníka |
38. Půdní zkušebna VI ........... | Tábor |
39. Půdní zkušebna VII .......... | Pardubice, Sladkovského 17 |
40. Půdní zkušebna X ........... | Olomouc |
41. Půdní zkušebna XI ........... | zatec |