Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 1. zasedání.
50.
Vládni návrh.
Zákon
ze dne. ...................: .................
o státním divadle v Brně.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zřizuje se státní divadlo v Brně převzetím Zemského divadla v Brně.
§ 2.
(1) Vlastnické právo k věcem nemovitým i movitým, náležejícím dosud zemi Moravskoslezské, městu Brnu nebo Družstvu českého Národního divadla v Brně a určeným dosavadním vlastníkem k tomu, aby se jich trvale a výlučně užívalo k provozu přejímaného divadla, přechází bez náhrady na československý stát.
(2) K účelu stavby nové divadelní budovy nabývá československý stát bez náhrady také vlastnického práva k nemovitým i movitým věcem Družstva českého Národního divadla v Brně, na které se nevztahuje ustanovení odstavce l, které však toto družstvo určilo k uvedenému účelu (t. zv. stavební fond). Vlastnické právo družstva k ostatnímu jeho majetku zůstává nedotčeno.
§ 3.
Ministerstvo školství a osvěty určí v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, který majetek přešel podle § 2, odst. l nebo 2 do vlastnictví státu.
§ 4.
Podle rozhodnutí ministerstva školství a osvěty (§ 3) a na jeho návrh provede knihovní soud vklad vlastnického práva k nemovitostem uvedeným v § 2, odst. l a 2 pro československý stát.
§ 5.
Stát přejímá jako provozovatel státního divadla v Brně zaměstnance Zemského divadla v Brně; jinak zůstávají jejich služební (pracovní) a platové poměry nedotčeny.
§ 6.
V ostatních právních poměrech země Moravskoslezské, vztahujících se na provozování Zemského divadla v Brně, vstupuje na její místo stát
§ 7.
Podrobnosti o organisací, správě a provozování státního divadla v Brně a o jeho hospodaření stanoví ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra, financí, informací, techniky, sociální péče a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.
§ 8.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 16. srpna 1948; provedou jej ministři školství a osvěty a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Hlasy volající po zestátnění Národního divadla v Brně nepocházejí teprve z nejnovější doby, nýbrž sahají i do vzdálenější minulosti.
Tak zejména už v r. 1930 — jak se o tom stane ještě zmínka — zemské zastupitelstvo země Moravskoslezské, usnášejíc se o pozemštění Národního divadla v Brně, žádalo, aby Národní divadlo v Brně, plnící kulturní poslání významu celostátního, převzato bylo do správy státní podobně jako Národní divadlo v Praze.
Ostatně i skutečnost, že nařízením Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 65 Sb. n. SNR, o postátnění některých divadel, byla na Slovensku postátněna tři divadla, totiž v Bratislavě, Košicích a Turčanském Sv. Martině, mluví pro to, aby také v historických zemích mimo Národní divadlo v Praze, které jest už od 1. ledna 1930 ústavem státním podle zákona ze dne 12. června 1929, č. 83 Sb., o Národním divadle v Praze, byla postátněna nejméně ještě dvě divadla, tak aby
počet státních divadel v zemích českých a na Slovensku byl aspoň stejný.
Nejnověji však i ústavodárné Národní shromáždění, schvalujíc vládní návrh divadelního zákona, přičinilo k němu resoluci, kterou se žádá vláda, aby byl předložen zákon o zestátnění zemského divadla v Brně.
Touto osnovou plní se tedy jen to, co ústavodárné Národní shromáždění žádalo právě uvedenou resolucí.
Podnikatelem Národního divadla v Brně bylo původně Družstvo českého Národního divadla v Brně.
Podle "Prozatímní dohody o provozu Národního divadla v Brně", kterou sjednaly dne 27. listopadu 1928 stát, zastoupený ministerstvem školství a národní osvěty, zemský výbor moravský, zemské hlavní město Brno a Družstvo Národního divadla v Brně na. dobu až do definitivní organisace divadelního provozu, nejdéle do 31. prosince 1929, a která
byla pak mlčky prodloužena až do konce roku 1930, dalo se provozováni českých divadelních představeni v Brně na základě divadelní koncese udělené Družstvu českého Národního divadla v Brně, ale družstvo se zavázalo, že se bude po dobu trvání této dohody při provozovaní koncese říditi výhradně pokyny kuratoria Národního divadla, do něhož vyslali zástupce město Brno, moravský zemský výbor, státní správa a Družstvo Národního divadla.
Není arci pochyby, že přes toto organisační opatřeni, kterým se ve správě divadla stalo rozhodujícím orgánem právě zmíněné kuratorium, subjektem divadla zůstalo i nadále Družstvo Národního divadla v Brně. Dokladem toho jest ustanovení § 5 zmíněné prozatímní dohody in fine, které oproti přesně vymezeným subvencím státu (§ 6), země (§ 7) a města Brna (§§ 2 až 4 a 8) výslovně zjišťuje, že Družstvo Národního divadla v Brně přispívá vůbec ku provozu divadla vším v rámci platných stanov. S tím pak ještě souvisí negativní formulace § 10, odst. 4, že kuratorium nesmí počítati s úhradou jakéhokoliv schodku zúčastněnými korporacemi.
Dne 16. října 1930 usneslo se zemské zastupitelstvo země Moravskoslezské na návrh zemského výboru ze dne 14. října 1930 takto:
"Národní divadlo v Brně přejímá se s účinností od 1. ledna 1931 do správy zemské jako Zemské divadlo v Brně.
Zemské divadlo povede se jako zemský podnik podle směrnic stanovených zemským výborem, který jediný jest kompetentní rozhodovati o všech otázkách běžné správy divadla se týkajících. Země vyžádá si udělení divadelní koncese jak pro budovu městského, tak i starého divadla.
Zemský výbor nechť předloží po nabytých zkušenostech do dvou let návrh statutu Zemského divadla zemskému zastupitelstvu ke schválení.
Na provoz Zemského divadla zařazuje se do rozpočtu na rok 1931 částka 2, 000. 000 Kčs. Současně schvalují se dohody uzavřené s městem Brnem a Družstvem Národního divadla v Brně.
Zemské zastupitelstvo při této příležitosti žádá znovu, aby Národní divadlo v Brně, plnící kulturní poslání významu celostátního, převzato bylo do správy státní podobně jako Národní divadlo v Praze. Pokud se tak nestane, nechť se zemský výbor domáhá toho, aby státní podpora na Zemské divadlo v Brně byla přiměřeně zvýšena. "
Ministerstvo vnitra schválilo toto usnesení podle § 43, odst. 2 zákona ze dne 14. července
1927, č. 125 Sb., o organisaci politické správy, výnosem ze dne 12. prosince 1930, č. 74. 093/ 1930-9.
Revolučním výnosem ze dne 27. července 1945, č. B-152. 227-II o rozdělení divadel a divadelních oblastí v Čechách a na Moravě a o úpravě provozovatelských poměrů v období 1945/46 stanovilo ministerstvo školství a osvěty s platností ke dni 1. srpna 1945 zatímní organisací profesionálních divadel a divadelních oblastí v Čechách a na Moravě tak, že v Brně bude provozovatelem divadel na Hradbách, na Veveří a v Redutě Družstvo divadla Práce (úřední list čís. 61 ze dne 30. července 1945, str. 505 a Věstník r. I, sešit 6 ze dne 23. srpna 1945, str. 62, b. č. 61).
Ale Družstvo divadel Práce přestálo fakticky býti provozovatelem Národního divadla v Brně dnem 28. února 1946, a po odchodu E. F. Buriana se provozu jeho musely zase ujmouti dnem 1. března 1946 země Moravskoslezská a zemské hlavní město Brno, jež za příčinou výkonu- funkce provozovatelské zřídily "Správní sbor Národního divadla v Brně", složený ze zástupců zemského národního výboru a národního výboru zemského hlavního města Brna, kdežto stát případné své zástupce nevyslal.
Z obdobných důvodů, jaké byly uvedeny pro dobu, kdy o provoz divadla pečovalo kuratorium, je tedy nynější právní stav ten, že subjektem divadla je zase jen země Moravskoslezská, třebaže městu Brnu jakožto subvenčnímu faktoru je vyhrazena spoluúčast na správě divadla.
Státní divadla se podle ustanovení § 15, odst. 2 divadelního zákona zřizují zákonem.
V té příčině jest už po ruce vzor, a to zmíněný už zákon č. 83/1929 Sb. o Národním divadle v Praze.
Arci odchylné poměry, zvláště pokud jde o hmotný substrát divadla, vyžadují přiměřeně jiné úpravy, a také dosavadní zkušenosti, které byly učiněny s prováděním zákona o Národním divadle v Praze, dávají podnět k úvaze, nejeví-li se potřeba, aby ta která ustanovení byla změněna nebo doplněna.
Podle zákona o Národním divadle v Praze přešla na stát jen správa a provozováni Národního divadla s právem užívání budov a jiných věcí, sloužících k účelům Národního divadla, čítajíc v to i budovu Stavovského divadla. Na jiných věcně právních poměrech se při tom nic neměnilo. K tomuto řešení, jež znamená, že nedotčena zůstává zejména otázka vlastnictví budov, přiklonila se tehdy vláda zvláště proto, že naléhavost nové úpravy nedovolovala průtah, který by jistě vznikl úpravou
vlastnických poměrů, zejména pokud jde o budovy Národního divadla a Stavovského divadla.
- Tím však se arci nepřispělo k zjednodušení poměrů: Zemi české zůstalo jen holé vlastnictví, přes to je nucena vésti i tento majetek ve stálé patrnosti a je oprávněna požadovati na ředitelství Národního divadla v Praze, aby jí hlásilo nejen zánik, ale i přeměny jednotlivých věcí, jež v provozu divadelním jsou zjevem velmi hojným. Ředitelství Národního divadla v Praze je povinno, aby vedlo dvojí seznamy, inventáře a zásobníky, jedny pro budovy a věci, které pocházejí z doby před 1. lednem 1930, druhé pro budovy a věci, jež byly pořízeny po tomto dni. Země česká není sice povinna udržovati věci služebné, neboť zákon ustanovuje výslovně, že (veškeré) náklady na udržování Národního divadla v Praze nese stát na svůj vrub, a vyplývalo by to i z obecné zásady § 508 občanského zákoníku, že vlastník je povinen, aby udržoval věc na svůj náklad v dobrém stavu, jen pokud náklady nepřesahují užitek, který vlastníkovi zbývá, ale v tomto případě nezbývá vlastníku užitek pražádný, naproti tomu není však již zcela nepochybné, platí-li totéž i o nákladech, které byly vynaloženy na zlepšeni věci. Důvodová zpráva sice uvádí, že stát nemůže žádati na vlastníku ani náhradu za případné "ameliorace", ale v zákoně nic takového nedošlo výrazu, a platí tedy obecná ustanovení práva občanského, zejména § 331 občanského zákoníku, podle něhož učinil-li poctivý držitel na věc náklad užitečný pro dosud trvající rozmnožení užitků, má (po skončeném užívání) nárok na náhradu nákladu podle jeho přítomné hodnoty, pokud tato nepřevyšuje náklad skutečně učiněný.
Než nezávisle na tom, že se tak dospěje k jednoduchému řešení, které je v zájmu zjednodušení veřejné správy, je přechod vlastnictví budov a věcí sloužících dosud k účelům divadla odůvodněn i tím, že přejímá-li stát trvale veškeré náklady na provoz divadla, a zbavují-li se tedy země a obec dosavadního stálého závazku, lze zajisté spravedlivě na nich požadovati, aby jednou pro vždy odevzdaly státu do vlastnictví budovy a věci, které jen k tomuto účelu byly pořízeny. "
Pokud pak v téže souvislosti jde ovšem také o Družstvo českého Národního divadla v Brně, padá mimo to na váhu, že účel vytčený v jeho stanovách bude postátněním divadla úplněji a zajisté i bezpečněji naplněn, než jak by ho družstvo samo kdy mohlo dosáhnouti, a tím je tedy také odůvodněno, aby i ostatní jmění t. zv. Stavebního fondu jeho, které dosud neslou-
žilo bezprostředné k účelům divadla, třebaže ovšem také bylo určeno k jeho prospěchu, přešlo na stát, a to tím spíše, ježto podle ustanovení § 18, odst. 2 nového divadelního zákona tomuto družstvu, protože není družstvem, které utvořili původci divadelních děl nebo výkonní divadelní umělci a zaměstnanci, ani nemůže býti uděleno provozovací povoleni.
Jak vyplývá z tisku zemského zastupitelstva země Moravskoslezské 1930, I. volební období, osmé zasedání, číslo 103 (návrh zemského výboru, kterým se doporučuje zemskému zastupitelstvu, aby převzalo do vlastní správy Národní divadlo v Brně od 1. ledna 1931, a upravilo příspěvky pro ostatní divadla v zemi, jednací spis zemského úřadu v Brně, čís. 38. 765/III/5-1930 a přílohy l až 5), slouží k účelům provozování divadla,
A) pokud jde o majetek města Brna: městská divadelní budova na Hradbách, budovy skladištní, malírna a stolárna ve staré městské elektrárně na Ponávce, jakož i t. zv. instructio fundi, pokud je vlastnictvím města.
Naturální plnění města Brna vztahují se na udržování (a pojišťování) budov, vyjímajíc adaptace, dále na osvětleni, otop a vodu, dopravu dekorací a městský personál přidělený divadlu.
Z toho pak se podávaly jednak účast na kontrole hospodařeni, pokud jde o poskytované dávky, jednak vyhrazení lože zástupcům města a poskytování výhod městským zaměstnancům co do vstupného (předplatného);
B) pokud jde o majetek Družstva českého Národního divadla v Brně: budova starého divadla na Veveří ulici č. l se sousedními budovami a prostorami.
Naturální plnění družstva se vztahuji na běžné udržovací opravy budov, jež družstvo hradí do výše úroků plynoucích ze stavebního fondu (nikoli též na potřebné adaptace k divadelním účelům, jež může prováděti země vlastním nákladem, aniž je povinna případně uváděti budovy do původního stavu. )
Zmíněný stavební fond, jehož vlastníkem je družstvo, pozůstává však také v cenných papírech, vkladních knížkách a pokladních hotovostech, a v příslušné dohodě mluví se také o místnostech, jichž země nepoužívá.
Naproti tomu vlastnictví tak řečené instroctio fundi jakož i práva a povinnosti ze smluv původských, dodavatelských i jiných přešla na zemi.
C) všechno ostatní, co tvoří majetkovou podstatu Zemského divadla v Brně, je majetkem země Moravskoslezské.
Zejména jest jejím vlastnictvím také největší část t zv. instructio fundi (včetně těch kusů, které jí odevzdalo do vlastnictví družstvo), a neméně jest ovšem také věřitelkou a dlužnicí ze smluv původských, dodavatelských i jiných, včítajíc v to i smlouvy, do kterých země vstoupila na místě družstva, tedy zvláště také ze smluv upravujících právní poměry návštěvníků divadla, zejména předplatitelů.
Skutečnost, že zákon o Národním divadle v Praze neobsahuje zvláštní ustanovení o zápisu užívacího práva státu k nemovitostem do pozemkových knih, jaké se vyskytovaly již v zákoně ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb., kterým se mění obecni statek v kmenové obecní jmění, a V zákoně ze dne 12. srpna 1921, č. 354 Sb., o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, způsobila v praxi mnohé potíže, zejména pokud šlo o budovu Stavovského divadla.
Není sice pochyby, že v případě, o který tentokráte jde, by nebylo nemožno opatřiti potřebné vkladní listiny, ale pro usnadněni věci je přece s výhodou, aby bylo výslovně ustanoveno, že přechod nemovitostí a knihovních práv na stát zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách na návrh ministerstva školství a osvěty s odvoláním na tento zákon.
Po stránce finančního výsledku dlužno míti
na paměti, že Zemské divadlo v Brně dosud fakticky dotovaly, resp. subvencovaly společně stát, země i obec.
Tak v posledním rozpočtovém roce 1947 povolen byl na provoz Národního divadla v Brně státní příspěvek 12, 000, 000 Kčs, zemská dotace činila 5, 000. 000 Kčs a obecní subvence stejnou částku 5, 000. 000 Kčs, z níž arci připadalo asi 1, 000. 000 Kčs na naturální dávky.
Ježto tedy celý schodek divadla je uhrazován z prostředků veřejných, znamená postátnění obou divadel po stránce finanční jen tolik, že napříště by celá dotace byla poskytována výlučně z prostředků státních, a odpadly by tedy dosavadní dotace, resp. subvence z prostředků zemských a obecních, které beztoho zase zatěžovaly vyrovnávací fond. Samo
o sobě tedy postátnění divadla neznamená zvýšení veřejných výdajů.
Pokud by si však žádoucí zvýšení umělecké úrovně vyžádalo také vyšších nákladů než dosud, jest arci takové zvýšení veřejných resp. státních výdajů podle povahy své nezávislé na tom, dojde-li či nedojde-li na postátnění divadla, neboť ze splnění uvedeného předpokladu by toto zvýšení veřejných výdajů vzešlo
i v tom případě, když by divadlo i nadále zůstalo divadlem zemským.
Hospodářské výsledky posledního provozního roku,
t. j. období 1946/47, byly tyto:
Hrabe výdaje
A. Osobní náklad
1. správní........... 982. 096. —
2. provozní
opera....... 12, 464. 811. 50
opereta...... 4, 746. 742. 60
činohra...... 2, 228. 668. 70
společné...... 13, 638. 974. 60 33, 079. 187. 40 34, 061. 283. 40
B. Věcný náklad
1. správní........... 371. 340. 25
2. provozní...........4, 690. 185. 40 5, 061. 525. 65 39, 122. 809. 05
Vlastní příjmy
opera....... 10, 273. 135. 90
opereta...... 3, 708. 926. 90
činohra...... 2, 748. 430. 20
společné...... 1, 439. 590. 50 18, 170; 083, 50
Hrubý schodek.......... 20, 962, 725. 55
Příspěvky z veřejných prostředků
a) město Brno
peněžitá subvence....... 5, 000. 000. —
naturální dávky......... 666. 008. 10 5, 656. 008. 10
b) země Moravskoslezská...... 6, 850. 000. —
c/ stát............. 5, 000. 000. — 17, 006. 00840,
Neuhrazený schodek........ 3, 946. 717. 46-
Přibližný rozpočet vydáni a přijmu pro budoucnost jeví se podle odhadu ředitelství Zemského divadla v Brně, jenž arci není pro státní správu nikterak závazný, takto:
I. na zbytek rozpočtového roku 1948 (t. j. na dobu od 16. srpna do 31. prosince 1948)
Vydání
A. Osobní náklad
1. správní............. 755. 000. —
2. provozní
opera....... 7, 930. 000. —
opereta...... 3, 415. 000. —
činohra...... 2, 315. 000. —
společný...... 3, 500. 000. — 17, 160. 000. — 17, 915. 000. —
B. Věcný náklad
1. správní........... 326. 000. —
2. provozní..........3352. 000. — 3, 678. 500. — 21, 593 500. —
Příjmy
opera........3, 524. 000. —
opereta........1, 172. 000. —
činohra........1, 112. 000. —
společné....... 356. 000. — 6, 164. 000. —
Schodek ....... 15, 429. 500. —
II. na příští rozpočtový rok 1949
Vydání
A. Osobní náklad
1. správní...........1, 820. 000. —
2. provozní
opera........18, 690. 000. —
opereta........8, 160. 000. —
činohra........ 5, 330. 000. —
společný.......8, 210. 000. — 40390. 000. — 42, 210. 000. —
B. Věcný náklad
1. správní .......... 782. 000. —
2. provozní..........7, 936. 000. — 8, 718. 0007— 50, 928. 000. —
Příjmy
opera........ 8, 810. 000. —
opereta........ 2, 680. 000. —
činohra........ 2, 880. 000. —
společné....... 890. 000, — 15, 260. 000. —
Schodek: ...... 35, 668. 000. —
Pokud zejména jde o osobní náklad, který v provozu divadelním jest arciť položkou daleko nejdůležitější, je stav zaměstnanců ke dni 1. dubna t. r. podle jednotlivých zaměstnaneckých kategoriích tento:
| správa.... | 24 | |||
soli: činohra.. | 83 | |||
opera... | 25 | |||
opereta.. | 15 | 73 | ||
orchestr: operní. | 72 | |||
operetní | 24 | 96 | ||
sbor: operní... | 49 | |||
operetní.. | 25 | 74 | ||
balet: operní... | 43 | • | ||
operetní | 13 | 56 | ||
| kapelníci a korepetitoři | 11 | |||
| inspicienti a napovědové | 8 | |||
| archiv ..... | 4 | 322 | ||
| technický personál | ||||
| na Hradbách... 40 | ||||
na Veveří... | 26 | |||
Reduta.... | 19 | 85 | ||
povozníci... | 6 | |||
krejčovna... | 26 | |||
malírna.... | 15 | |||
vlásenkáři... | 7 | |||
uklízečky... | 26 | 165 | 487 | |
| úhrnem... | 511 | |||
Budovy a jiné věci, které země Moravskoslezská, město Brno nebo Družstvo českého Národního divadla v Brně ze svého vlastnictví určily k trvalému užívání přejímaného divadla, byly již shora vypočteny. K tomu však třeba ještě poznamenati, že nově se zase hraje také v budově Městské Reduty, a že skladiště a dílny jsou tou dobou nouzově umístěny v městských jatkách.
Potřebný náklad, který arci bude vyvážen stejnými úsporami v rozpočtu země Moravskoslezské a města Brna, třeba v tomto rozpočtovém roce uhraditi z úvěru kap. 10, tis. 12, § 2, pol. 101 "Dotace, smluvní příspěvky a státem pořádané výstavy"; v příštích rozpočtových létech bude však zvlášť rozpočítáván jako na Národní divadlo v Praze.
úhrada nákladu bude hledána především v úsporách na kap. 10 státního rozpočtu na rok 1948; když by tak nemohla býti opatřena, bude postupováno podle ustanovení § 12 finančního zákona, a bude vyžádán souhlas Národního shromáždění.
Konečně se podotýká, že s prováděním navrhovaného opatření nebude spojeno zvýšení pracovního výkonu veřejné správy, neboť všechny úkony, které tu přicházejí v úvahu, byly i dosud už opatřovány veřejnou sprá-
vou, ba naopak lze očekávati, že zjednodušení správy divadla přivodí spíše sníženi příslušného pracovního výkonu.
K ustanovením jednotlivých paragrafů přičiňují se ještě tyto vysvětlivky:
K § 1:
Fakticky se v Brně dosud užívá dřívějšího názvu "Národní divadlo", ale příslušné usnesení zemského zastupitelstva ze dne 16. října 1930, schválené výnosem ministerstva vnitra ze dne 12. prosince 1930, č. 74. 093/1930-9, dalo tomuto divadlu jméno "Zemské divadlo v Brně". Užívá — li tedy zákon tohoto názvu, nejde jen o označení dosavadního podmětu divadla, nýbrž přímo o jeho oficiální název.
Ježto dosavadní Zemské divadlo v Brně bude nadále provozováno jako divadlo státní, bude podmětem jeho stát. Práva a závazky z právních jednání uzavíraných v provozu divadla budou tedy vznikati státu resp. postihovati stát, a na jeho vrub půjdou také hospodářské výsledky provozu divadla. Jakožto podmětu divadla náleží ovšem státu také správa divadla; jak ji bude vykonávati, o tom ustanoví podle § 7 ministr školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.
Z ustanovení tohoto paragrafu podává se také, že oficiální název převzatého divadla bude "Státní divadlo v Brně", na rozdíl od Národního divadla v Praze, jemuž ačkoliv je také ústavem státním zachováno bylo původní označení "Národní divadlo" jakožto název vyhovující vžitému nazírání na toto divadlo jako na divadlo národní, nezávisle na tom, byla-li podmětem jeho dříve země česká či je-li jím nyní stát.
K § 2, odst. I:
Název družstva je stále ještě Družstvo českého Národního divadla v Brně. Tak se tedy označuje také na tomto místě.
Budovy, které slouží k účelům přejímaného divadla, byly už vypočteny v obecné části této důvodové zprávy. Jiné věci sloužící k účelům divadla jsou jednak pozemky, na kterých jsou postaveny budovy shora uvedené, a nezastavěné plochy k nim přilehlé, jednak movitosti, a to především t. zv. instructio fundi a zásoby věcí spotřebitelných.
Tyto budovy a věci přicházejí však bez náhrady do vlastnictví státu jen potud, pokud byly dosud vlastnictvím země Moravskoslezské, města Brna nebo Družstva českého Národního divadla v Brně, a pokud je tito vlastníci jejich určili k trvalému užívání divadla. Jsou-li vlastnictvím osob třetích, a opírá-li se