Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 1. zasedání.
16.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1948,
o revisní službě finanční správy.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V oboru finanční správy zřizuje se na celém území státním revisní služba (§ 3), kterou vykonávají revisní orgány uvedené v § 2.
§ 2.
(1) Revisními orgány ve smyslu tohoto zákona jsou zaměstnanci ministerstva financí a orgánů a úřadů podřízených ministerstvu financí, pověření vykonáváním revisní služby podle § 3 nebo jejím řízením a dohledem na ni.
(2) Ministerstvo financí upraví podle potřeby organisací revisních orgánů a vydá předpisy o tom, kteří zaměstnanci mohou býti pověřováni funkcí revisních orgánů ve smyslu odstavce 1.
(3) při vykonávání své funkce vykazují se revisní orgány úřední revisní průkazkou znějící na jméno pověřeného zaměstnance.
§ 3.
(1) Revisní službou finanční správy se rozumí provádění revisí, kontrol a šetření způsobem upraveným tímto zákonem (v dalším jen "revisní úkony") v oboru daní, dávek, cel, poplátků a státních finančních monopolů, ve věcech měnových a devisových, jakož i ve všech jiných věcech, jež je finanční správa oprávněna upravovati nebo v nichž je oprávněna k dohledu (dozoru) nebo k vyšetření jakýchkoliv skutkových okolností.
(2) Oprávnění, která příslušejí ve věcech uvedených v odstavci l podle jiných předpisů jiným orgánům finanční správy, zůstávají nedotčena.
§4.
(1) Revisní orgány jsou při provádění revisních úkonů oprávněny za šetření zákonných předpisů o ochraně svobody osobní a domovní, tajemství listovního a tajemství dopravovaných zpráv:
a) vstupovati do veškerých místností, zařízení a prostorů, slouží-li provozu jakéhokoliv druhu, nebo neslouží-li sice provozu, ale Vyžaduje-li řádné a úplné provedení revisních úkonů vstup do nich;
b) prováděti v místnostech, zařízeních a prostorech prohlídku jakéhokoliv majetku, zkoumati veškeré účetní knihy a záznamy, doklady, dopisy, listiny, protokoly a jiné písemnosti a pořizovati si z nich opisy, výpisy a snímky.
(2) úkony podle odstavce l se provádějí v pracovních hodinách a bez předchozího vyrozumění; je-li nebezpečí v prodlení, lze je prováděti i mimo pracovní hodiny.
(3) Revisní orgán může ve věcech uvedených v § 3 vyzvati revidovaný podmět, aby do lhůty nejméně 15 dnů učinil u úřadu ve výzvě uvedeného žádané údaje, podal žádaná vysvětlení nebo předložil k nahlédnutí písemnosti uvedené v odstavci l, písm. b).
§5.
(1) Revisní orgány mohou vyslýchati svědky a znalce ve věcech uvedených v § S. Po předchozím upozornění, že jde o výslech svědecký nebo znalecký, jsou svědci a znalci povinni vypovídati podle pravdy buď ústně nebo písemně.
(2) Které osoby nesmějí býti vyslýchány, po případě které mohou výpověď odepříti, je posuzovati podle ustanovení příslušných předpisů o řízeni ve věcech, pro něž se revisní úkony provádějí, vždy však s těmito výjimkami:
a) revisní orgán může vyslýchati osoby, které jsou nebo byly ve službě revidovaného podmětu, bez jeho svolení;
b) orgány a zaměstnanci revisních svazů (ústředí) společenstev (družstev) a zájmových korporací nemohou odepříti výpověď o tom, co seznali při vykonáváni své působnosti, a nemohou odepříti předložení svých revisních zpráv k nahlédnutí;
c) výpověď nebo předložení požadovaných písemností nelze odepříti s poukazem na obchodní tajemství.
(3) Svědci a znalci zúčastnění na úředním úkonu revisních orgánů jsou povinni zachovati přísné mlčení a všech věcech, o nichž se dověděli při této účasti, a to vůči každému, komu nejsou povinni o takových věcech učiniti úřední sdělení.
§ 6.
Hrozí-li nebezpečí ztráty nebo zavlečení písemností uvedených v § 4, odst. l, písm. b), může je revisní orgán vzíti do úschovy nebo jiným vhodným způsobem zabezpečiti. Písemnosti se vrátí ihned, jakmile pominou důvody pro další jejich zajištění.
§ 7.
Oprávnění, která při výkonu kontroly příslušejí podle jiných předpisů jiným orgánům finanční správy ve věcech uvedených v § 3, platí obdobně i pro revisní orgány podle tohoto zákona.
§ 8.
(1) Revidovaný podmět je nejen oprávněn, nýbrž i povinen při revisním úkonu spolupůsobiti a poskytnouti revisním orgánům všechna jimi požadovaná vysvětlení a důkazní prostředky.
(2) Revidovaný podmět je povinen předložiti revisním orgánům veškeré písemnosti uvedené v § 4, odst. l, písm. b), poskytnouti jim vhodné a způsobilé pracovní místo, vyhověti výzvě podle § 4, odst. 3, jakož i učiniti vše, co je k usnadnění a urychlení revisních úkonů potřebné, není-li splnění těchto povinností nemožné nebo nevyžaduje-li zvláštních nákladů nebo mimořádné práce.
(3) Povinnost zachovávati obchodní tajemství nebo mlčenlivost vůči osobě třetí nezprošťuje revidovaný podmět povinností stanovených v odstavcích l a 2.
(4) Předcházející ustanovení o revidovaném podmětu se vztahují také na osoby, které jednají jeho jménem jako jeho zástupci nebo zmocněnci.
§ 9.
Soudy a veřejné úřady, podniky, ústavy, fondy a ostatní veřejnoprávní orgány, zájmové korporace a závodní zastupitelstva zaměstnanců jsou povinny revisní orgány účinně podporovati a poskytnouti jim s největším urychlením písemně i ústně potřebné informace, pokud jim v tom nebrání povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštními předpisy. Ustanovení § 5, odst. 2, písm. b) zůstává nedotčeno.
§ 10.
(1) Revisní orgán je povinen:
a) vykázati se při provádění revisních úkonů způsobem uvedeným v § 2, odst. 3;
b) prováděti úkony podle tohoto zákona s největším možným urychlením, vyvarovati se při tom všeho, co by mohlo vzbuditi pozornost nezúčastněných osob, a dbáti toho, aby zejména chod podniku, železniční, plavební, letecký, poštovní, telegrafní a telefonní provoz byly revisním úkonem rušeny pokud možno nejméně;
c) prováděti revisní úkony svědomitě a objektivně a přihlédnouti proto i ke všem okolnostem svědčícím ve prospěch revidovaného podmětu.
(2) Revisní orgán je povinen zachovati přísné mlčení o věcech, jichž se dověděl při provádění revisních úkonů o poměrech revidovaného podmětu, nebo co se mu stalo známo při vykonávání služby nebo vzhledem k jeho úřednímu postavení a co buď v zájmu státu nebo revidovaného podmětu nebo i jinak ze služebních ohledů vyžaduje utajení, a to vůči každému, komu není povinen o takových věcech učiniti úřední sdělení, pokud nebyl pro určitý případ zproštěn povinnosti zachovat úřední tajemství podle příslušných předpisů. Tato povinnost trvá nezměněně dále v poměru mimo službu a ve výslužbě, jakož i po rozvázání poměru služebního.
§ 11.
(1) Při revisních úkonech provedených k účelům berním je revisní orgán oprávněn provésti ke zjištění vyměřovacího základu a jeho sporných a nesporných složek závěrečnou rozpravu s poplatníkem nebo s jeho zástupci a zmocněnci, jíž se mohou účastniti i další zástupci finanční správy. O závěrečné rozpravě sepíše zápis, jehož opis vydá poplatníku na potvrzení.
(2) Projeví-li poplatník nebo jeho zástupce (zmocněnec) při závěrečné rozpravě souhlas se zahrnutím určité částky do vyměřovacího základu a stvrdí-li jej svým podpisem, nemůže tento souhlas později odvolati, neodporuje-li toto zahrnutí do vyměřovacího základu zákonu. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o zrušení nebo změně úředních rozhodnutí a opatření jiným způsobem než na podkladě řádných opravných prostředků.
(3) Bylo-li v oboru poplatků a daně z obohacení provedeno šetření za účelem zjištění hodnoty majetku nebo jeho součástí jako vyměřovacího základu, platí ustanovení předchozích odstavců obdobně. V takovém případě jest souhlas poplatníka nebo jeho zástupce (zmocněnce), projevený způsobem uvedeným v odstavci 2, pokládati za neodvolatelnou poplatníkovu nabídku k dohodě o ocenění za účelem vyměření poplatků nebo daně z obohacení.
§ 12.
Kdo revisnímu orgánu jako svědek nebo znalec uvede nebo potvrdí něco nesprávného nebo něco zatají v úmyslu zmařiti nebo ztížiti výkon revisní činnosti, bude potrestán, nejde — li o čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením do tří měsíců nebo peněžitým trestem do 100. 000 Kčs.
§ 13.
Kdo poruší povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 5, odst. 3 nebo v § 10, odst. 2, bude potrestán, nejde — li o čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením do tří měsíců nebo peněžitým trestem do 100. 000 Kčs.
§ 14.
Kdo úmyslně maří nebo ztěžuje činnost revisních orgánů, bude potrestán, nejde — li o čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením až do jednoho roku nebo peněžitým trestem až do 300. 000 Kčs.
§ 15.
Pokus trestných činů uvedených v §§ 12 až 14 je trestný jako čin sám.
§ 16.
Trestní stíhání pro činy uvedené v §§ 12, 14 a 15 se zavádí toliko na návrh ministerstva financí, trestní stíhání pro činy uvedené v § 13 toliko na návrh buď ministerstva financí nebo revidovaného podmětu.
§ 17.
Po zahájení revisních úkonů k účelům berním ve smyslu tohoto zákona nemohou revidovaný podmět a osoby jednající jeho jménem (§ 8, odst. 4) s právním účinkem provésti úkony zakládající účinnou lítost stran trestných činů, které budou zjištěny na podkladě těchto revisních úkonů a stíhány podle příslušných předpisů.
§ 18.
Ustanovení zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisů podle něho vydaných zůstávají nedotčena.
§ 19.
Dnem vyhlášení tohoto zákona se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:
1. vládního nařízení ze dne 1. března 1919, č. 96 Sb., o zřízení revisního odboru při ministerstvu financí,
2. ustanovení § 17, odst. 10 vládního nařízení ze dne 29. května 1941, č. 297 Sb., o záznamních povinnostech pro účely daňové a provozní, a
3. vládního nařízení ze dne 24. června 1942, č. 284 Sb., o revisní službě finanční správy.
§20.
Revisní úkony podle % 8 lze provésti s účinky podle tohoto zákona též k vyšetření okolností z doby před jeho účinností.
§21.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Platné právo opravňuje finanční správu k revisím účetních knih a k prohlídce majetku pro finanční účely jen v těch případech, kde revisní nebo kontrolní právo je výslovně normováno. Tyto revise lze pak prováděti dvojím způsobem: buďto po předchozím hlášení a po uplynutí určité lhůty, při čemž se stávají součástí vlastního správního řízení (tak nahlédnuti do knih podle § 314 a násl. zákona o přímých daních), nebo bez předchozího hlášení jako revise náhlé, které však nejsou (s výjimkou § 216 zák. o přímých daních) součástí vlastního správního řízení, nýbrž jen informativním úkonem k opatření skutkových podkladů, jež ve správním řízení budou teprve projednávány. Posléz jmenovaný způsob je jedině účinným. Proto je tento způsob revisí zaváděn ve všech nových normách, upravujících kontrolu, takže revise podle způsobu prvého se provádějí již jen ojediněle jako druh berního řízení doplňovacího.
Náhlé revise jsou zavedeny platným právem jednak pro určité obory (na př. kontroly podle § 16, zák. č. 31/1946 Sb., o dani z obratu, kontroly podle § 75 zák. č. 134/1946 Sb., o majetkových dávkách, kontroly podle § 17, odst. 9 a 10 vl. nař. 297/1941 Sb., o záznamních povinnostech pro účely daňové, a pod. ), jednak pro určité revisní orgány, t. j. pro orgány k takovým kontrolám zvlášť školené a organisované; tak vykonávají náhlé revise zvláštní revisní orgány finanční správy podle § 2 vl. nař. č. 96/1919 Sb., ve spojení s §1 vl. nař. č. 234/1942 Sb., "pro obor všech daní, dávek a poplatků", podle § 29 devisového zákona č. 92/1946 Sb. "k dohledu nad zachováváním tohoto zákona", podle § 21 dekretu
č. 102/1945 Sb., "k přezkoumání činnosti či hospodařeni znárodněných akciových bank", a pod.
Předmětná osnova slučuje a doplňuje jen předpisy o náhlých revisích těchto zvláštních revisních orgánů finanční správy a nedotýká se — vzhledem k ustanovení § 3, odst. 2 — platných revisních oprávnění jiných orgánů finanční správy, ani speciálních ustanovení o kontrolách, prováděných revisními orgány finanční správy v určitých oborech (na př. speciálních ustanovení pro revise devisové), což je výslovně stanoveno v § 7. Upravuje tedy jen předpisy vydané pro bývalý revisní odbor ministerstva financí. Odbor ten byl zřízen vládním nařízením č. 96/1919 Sb. a zrušen vládním nařízením č. 234/1942 Sb., o revisní službě finanční správy. Jeho oprávnění, pokud se týkala daní, dávek a poplatků, přešla na celou finanční správu (zůstala však v jejím rámci vyhrazena původním revisním sborům), zatím co oprávnění ke kontrolám v ostatních oborech zůstala vyhrazena ministerstvu financí (na př. kontroly devisové).
Obor působnosti bývalého revisního odboru ministerstva financí, omezený původně jen na daně přímé, daně z válečných zisků a na dávku z majetku, byl pak postupně rozšiřován na další agendy. Avšak vzrůstající úkoly finanční správy vyžadují, aby byla náhlá revise připuštěna ve všech jejích agendách, neboť jde o nejúčinnější ze tří možných způsobů šetření: písemným řízením se stranou, obesláním strany k úřadu a konečně vyšetřením na místě samém. Tam, kde vyšetření skutkové podstaty vyžaduje dosáhlé prohlídky obchodních knih a dokladů nebo majetku většího rozsahu, lze potřebné skutkové okolnosti vyšeřiti jedině a
pouze způsobem posléze uvedeným, totiž prohlídkou na místě samém. Osnova proto jen dovršuje dosavadní vývoj, dovolujíc revisi ve všech oborech a úkolech finanční správy, ovšem jen potud, pokud je konána zvláštními revisními orgány, jejichž školení a výběr jsou zárukou proti zneužití a zárukou toho, že oprávnění bude tak jako dosud používáno se všemi ohledy jak na soukromé, tak na veřejné zájmy.
Dalším důvodem pro vydání této osnovy Je nutnost sloučit a doplnit dosavadní předpisy, které již nevyhovují novým potřebám a které se postupným částečným rušením a legislativními zásahy v době nesvobody staly nepřehlednými a namnoze nejasnými. To platí zejména o normách z roku 1919 a 1942, vydaných při zřízení revisního odboru a při reorganisaci revisní služby podle říšskoněmeckého vzoru.
Osnovou je však především nutno dáti jednotný základ pro revisní činnost v zemích české a Moravskoslezské a na Slovensku. Bývalý revisní odbor ministerstva financí, jehož trvání bylo článkem III, odst. l, č. 2 uv. ust k zákonu o přímých daních časově omezeno, zanikl na Slovensku koncem roku 1942 (zákon č. 60/1940 Slov. Sb. ). Na Slovensku neplatí ani ustanovení o kontrolách záznamních povinností podle vl. nař. č. 297/1941 Sb., ani ustanovení o revisní službě finanční správy podle vl. nař. č. 234/1942 Sb. Pro účely přímých daní provádějí se proto na Slovensku jen nahlídky do knih podle § 314 zákona o přímých daních. Vyrovnání v obou oblastech dosáhne se proto jen uzákoněním jednotné revisní služby na celém státním území.
Zvláštního finančního nákladu si osnova nevyžádá, ježto v zemi České a Moravskoslezské jde o úpravu poměrů revisních orgánů již existujících, na Slovensku lze pak provésti doplnění revisního sboru z úředníků jiných finančních služeb a věcné vybavení jeho se stane v rámci stávajících rozpočtových položek.
Zvláštní část.
K § 1:
Na místě revisní služby finanční správy, zrušené v důsledku ustanovení § 19, čl. l a 3, zřizuje se nová celostátní revisní služba finanční správy, jíž se pověřují s oprávněními a povinnostmi podle tohoto zákona jen revisní orgány uvedené v § 2. Revisní a kontrolní oprávnění, která příslušejí orgánům finanční správy podle jiných platných předpisů v § 19 nezrušených, zůstávají nedotčena (§ 3, odst. 2 a §7).
K § 2:
Výběr schopných osob pro funkci revisních orgánů se zajišťuje vydáním příslušných předpisů, úřední revisní průkazku podle odstavce 3 vystaví služební úřad revisního orgánu.
Ustanovením § 2 nejsou dotčena ustanovení ústavy Československé republiky ze dne 9. května 1948, která upravují výkonnou moc na Slovensku.
K § 3:
Rozsah revisní služby finanční správy je dán potřebou finanční správy, a to nejen v oboru daňovém atd., nýbrž i ve všech věcech hospodářského rázu, v nichž finanční správě přísluší dohled (dozor), nebo kde úkoly a potřeby finanční správy vyžadují vyšetření jakýchkoliv skutkových okolností. Může si tedy finanční správa svými revisními orgány zjistit potřebné předpoklady pro svá rozhodnutí a opatření, vykonávat jimi svůj administrativní dozor a vyšetřit si s jejich pomocí všechno, co ke svým úkolům potřebuje (na př. statistická, směrná a srovnávací data, předpoklady pro úpravy povahy normativní, pro žádané převzetí záruky za závazky nebo pro poskytnutí zápůjčky a kontrolovat plnění podmínek při tom uložených). Práva tohoto druhu byla finanční správě přiznána na př. § 17, odst. 9 a 10 vl. nař. č. 297/1941 Sb., o záznamních povinnostech pro účely daňové a provozní, § 18, zák. č. 141/1947 Sb., o Likvidačním fondu měnovém, § 4, odst. 4 dekretu č. 78/1946 Sb., o přechodném finančním zabezpečení hospodářských podniků, § 21 dekretu č. 102/1945 Sb., o znárodnění akciových bank, § 8 vl. nař. č. 45/ 1946 Sb. a § 4, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb., o Fondu národní obnovy, § 18 zákona č. 86/1946 Sb. o stavební obnově a pod.
K § 4:
Předpisy o ochraně svobody osobní a domovní, tajemství listovního a tajemství dopravovaných zpráv rozumějí se především předpisy §§ 2 až 6 zákona č. 150/1948 Sb. (Ústavy Československé republiky). Poštovní tajemství je normováno v § 8 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovního zákona) a tajemství telegrafní a telefonní v §§ 15 až 17 zákona č. 60/ 1923 Sb., o telegrafech.
Provozem jakéhokoliv druhu je i výkon svobodných povolám, provoz zemědělství a pod.
O tom, Vyžaduje-li řádnost a úplnost revisního úkonu vstup do neprovozního objektu, rozhoduje orgán, který revisi nařídil. Bude
tomu tak zpravidla při informativních odhadech poplatkových, při revisích devisových, při oceňování veškerého a tedy i neprovozního majetku podnikatelova a pod.
V ustanovení odstavce l, písm. b) je zahrnuto i právo pořizovati si výpisy o obchodech s osobami třetími.
Ustanovením odstavce 3 umožňuje se vyšetření jednoduchých dat písemným stykem na místě nákladnějšího šetření na místě samém. Tímto způsobem si revisní orgán opatří zejména směrná a kalkulační data k účelům srovnávacím, výpisy z účtů potřebné ke kontrole a pod. Nadměrnému zatížení revidovaného podmětu je bráněno ustanovením § 8, odst. 2, nadměrným sankcím je bráněno ustanovením § 16.
K §5:
Vládním nařízením č. 96/1919 Sb. byl všeobecně připuštěn "výslech personálu" bez uvedení, v jaké vlastnosti a tudíž s jakými právními účinky je vyslýchán, ježto revisní služba podle tohoto vládního nařízení se omezovala jen na určité daně a dávky, pro které byla tato otázka dostatečně upravena příslušnými zákony. Rozšíření revisních oprávnění na další obory vyžaduje samostatné úpravy. Ustanovením odstavce 2, písm. a) a c) omezuje se právo odepřít výpověď v témž rozsahu, v jakém bylo již omezeno citovaným vládním nařízením. Výrobní tajemství nekryje se s obchodním tajemstvím ve smyslu ustanovení odstavce 2, písm. c). Tímto ustanovením není také dotčena povinnost mlčenlivosti, uložená zákony č. 50/1923 Sb. a č. 131/1936 Sb. osobám, které jsou nebo byly zaměstnány nebo činný v podnicích a ústavech vojenských nebo pro obranu státu důležitých. Ustanovení písm. b) umožňuje použití zmíněných tam revisních zpráv pro účely finanční správy.
K §6:
Proti opatření zde normovanému má revirevidovaný podmět možnost podati dozorčí stížnost, jejíž všeobecná přípustnost není osnovou dotčena. Vrácení stane se pravidelně ihned, jakmile podstatné okolnosti z písemností zjistitelné budou protokolárně sepsány.
K § 7:
Při revisním úkonu prováděném k účelu devisové kontroly má tedy revisní orgán jak práva podle této osnovy, tak práva podle § 29 devisového zákona č. 92/1946 Sb. a pod.
K § 8:
Ustanovení odstavce 3 vyplývá z povinné součinnosti revidovaného podmětu ve vlastní věci, kdežto právo k odepření výpovědi lze podle zásad správního řízení uplatňovati jen při součinnosti ve věcech jiného subjektu.
K usnadnění a urychlení revisních úkolů bude vzhledem k dovětku odstavce 2 revidovaný podmět povinen učiniti jen taková opatření, která se při řádném obstarávání správy provozu pravidelně vyskytují (na př. zpřístupnit a řádně srovnat doklady, doplnit předkládané záznamy na běžný stav, provésti součet jejich sloupců a pod. ).
Vzhledem k ustanovení odstavce 4 stíhají tedy povinnosti revidovaného podmětu u právnických osob jejich zákonné nebo ustanovené zástupce (orgány), u veřejných obchodních společností společníky, kteří za ně jednají, zástupce nebo zmocněnce osob nepřítomných a pod.
K § 9:
Ukládají-li předpisy o řízení v určité věci veřejnoprávnímu orgánu povinnost vypovídati, nemůže tento orgán odepřít výpověď revisnímu orgánu s poukazem na povinnost mlčenlivosti, uloženou mu obecně bez ohledu na určitou věc.
K §10:
V odstavci l, písm. b) a c) přejímají se částečně předpisy prováděcího nařízení k čl. III, odst. l, č. 2 uvoz. ust. k zákonu o přímých daních.
Provádění revisních úkonů v místnostech, zařízeních a prostorech, sloužících služebním potřebám železničního, plavebního, leteckého a poštovního provozu, je upraveno shodně s prohlídkou podle § 29, odst. 2 zákona č. 92/1946 Sb. (devisového zákona). Provádění revisí a kontrol v jednotlivých státních dopravních podnicích bude upraveno dohodami s příslušnými ústředními úřady.
Odstavcem 2 rozšiřují se platná ustanovení pro zaměstnance pragmatikální i na revisní orgány smluvní. Vedle sankcí vyplývajících z obecných předpisů trestních a ze zákona č, 178/1924 Sb. je dána osnovou vlastní sankce v § 13.
K §11:
Ustanovením odstavce l stává se z dosavadní faktické instituce závěrečné rozpravy instituce právní.
Odstavcem 2 umožňuje se finanční správě, aby stanovila vyměřovací základ v součinnosti s poplatníkem definitivně tam, kde poplatník
s takto stanoveným základem vyslovil souhlas. Tím se docílí zkrácení vyměřovacího řízení.
Odstavcem 3 odstraňují se případné pochybnosti, lze-li ustanovení odstavce 2 vztahovati také na šetření za účelem zjištění hodnoty majetku jakožto základu pro vyměření poplatků a daně z obohacení. Kromě toho upravuje se vztah tohoto ustanovení k předpisům §§ 50 a 54 poplatkového zákona č. 50/1850 ř. z., § 43, odst. 2 zák. čl. XI/1918 a § 13 zákona č. 337/1921 Sb., o dani z obohacení, pokud tyto předpisy jednají o dohodě.
K §§ 12 až 15:
K zajištění nerušeného provádění revisních úkonů navrhuje osnova řadu trestních sankcí, jichž uplatnění k návrhu ministerstva financí (§ 16) v zájmu nestranného posouzení orgánem v řízení nezúčastněným vyhrazuje však výlučné řádným soudům. Pro trestání deliktů
podle tohoto zákona vyslovuje osnova zásadu, že se uloží trest vždy jen za čin přísněji trestný, a to bez ohledu, jde-li o čin přísněji trestný podle tohoto zákona nebo podle obecného trestního zákona (zásada absorbční).
K § 16:
Přestupky podle §§ 12 až 15 trestají se okresním soudem, jde-li o osoby civilní, krajským vojenským soudem, jde-li o osoby podléhající vojenské soudní pravomoci.
K §17:
Tímto ustanovením zavádí se jednotnost co do všech daní, dávek a poplatků. Podle nynějšího právního stavu mohla býti uplatňována na př. účinná lítost podle § 204 zákona o přímých daních i po provedené revisi, pokud nebylo s poplatníkem zavedeno trestní řízení podle § 213 zákona o přímých daních.
V Praze dne 29. června 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 3497-48